Trutnovinky - magazín duben 2022

kulturně-společenský magazín | Duben 2022 | zdarma

Útěk před válkou

Ukrajinci v Trutnově

TE CONNECTIVITY HLEDÁ NOVÉ KOLEGY (M/Ž) NA POZICE: ELEKTRONIK – náborový příspěvek 40 000,- Kč NÁSTROJAŘ SPECIALISTA – náborový příspěvek až 50 000,- Kč TECHNIK SLUŽEB REVIZNÍ TECHNIK PLACENÁ STÁŽ V KVALITĚ PROJEKTOVÝ KOORDINÁTOR – KONSTRUKTÉR PROCESNÍ INŽENÝR S VYHLÁŠKOU 50 PROGRAMÁTOR PLC/SW SYSTEM ENGINEER MATERIÁLOVÝ INŽENÝR

WWW.TE.JOBS.CZ TEL. 724 012 225

VOLEJTE, PIŠTE, TĚŠÍME SE NA VÁS!

Editorial Sláva Ukrajině!

PAVEL CAJTHAML / redaktor O smrti se (ne)mluví. To bylo před lety ústřední téma jednoho našeho magazínu. Byl výjimečný tím, jak vážnou oblast jsme v něm zpracovali. Nenapadlo nás tehdy, že se budeme někdy znovu věnovat podobně chmurnému tématu. Netušili jsme, že budeme popisovat příběhy a události, o kterých nelze vtipkovat. Bohužel, ve čtvrtek 24. února 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Začala válka.

A dotkla se i nás, Evropanů, Čechů a Trutnovanů. Zvedla se obří vlna solidarity. V pořádání finančních a materiálních sbírek jsme dobří už dlouho. Nyní se ale ukázalo, že v sobě máme víc, že máme srdce na správném místě. Uprchlíkům pomáháme najít nový domov, práci, školy pro děti… Je to toho spousta. Magazín, který právě máte v rukách, není moc zábavný. Je ale autentickým zachycením velice osobních příběhů − lidí prchajících před střílením a bombardováním, dobrovolníků, kteří pomáhají, a mnoha dalších lidí, kteří mají k aktuální situaci co říct. Sláva Ukrajině!

SOLIDARITA S UKRAJINOU / str. 5 19

JIŘÍ ABERLE

TOMÁŠ KOMÁREK

str. 24 26

str. 28 29

TEREZA VOBORNÍKOVÁ

METALOVÝ FESTIVÁLEK

str. 36 39

str. 40

Vydavatel: TN Média s. r. o., Branická 213/53, 147 00 Praha 4, IČO: 28847229, MK ČR E 19626, Sídlo redakce: Horská 634, 541 01 Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, Redakce: Michal Bogáň, tel.: 734 545 423, e-mail: michal@trutnovinky.cz, Pavel Cajthaml, tel.: 734 636 116, e-mail: pavel@trutnovinky.cz, Hynek Šnajdar, tel.: 734 457 697, e-mail: hynek@trutnovinky.cz, Obchod, inzerce: Monika Klikarová, tel.: 733 353 695, e-mail: monika@tn-media.cz, obchod@xantipa.eu, Grafika: Michal Kriegler, Jazyková korektura: Hedvika Landová, Distribuce: vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna PRATR a. s., Náchodská 524, Trutnov, Sazba: TN Média s. r. o., Číslo ISSN: 1805-8914, Četnost: měsíčník, Počet výtisků: 5 000, Regionální mutace: Trutnovsko, Titulní strana: Ondřej Littera.

Hledáme nové kandidáty na pozice:

Dělník svozu odpadu

Transport Trutnov s.r.o., V Aleji 131, 541 01 Trutnov

tel. 493 646 111

Řidič nákladního vozu Požadujeme: • ŘP sk. C+E • profesní průkaz • 2 roky praxe nad 7,5 t

transport@mariuspedersen.cz

RÁDI MEZI SEBE PŘIJMEME NOVÉ KOLEGY Z ŘAD UKRAJINSKÝCH OBČANŮ.

NABÍZÍME PRÁCI V NÁSLEDUJÍCÍCH POZICÍCH: KASPER KOVO SVÁŘEČ SVÁŘEČ TLAKOVÝCH NÁDOB STROJNÍ ZÁMEČNÍK OBSLUHA OHRAŇOVACÍHO LISU MANIPULAČNÍ DĚLNÍK - EXPEDIENT

KASPER CZ DĚLNÍK DŘEVOVÝROBY

KASPER TS ŘIDIČ KAMIONOVÉ DOPRAVY

Skupina trutnovských firem KASPER věnovala 413 000 Kč organizaci Člověk v tísni na pomoc válkou sužované Ukrajině. Za každého našeho zaměstnance jsme poslali 1 000 Kč.

Ми із задоволенням приймемо до себе нових колег з України. Пропонуємо роботу на наступних посадах:

kaSPER KOVO Зварювальник Зварювальник посудин високого тиску Слюсар-механік Оператор вигинального пресу Експедитор, працівник складу

KASPER CZ Підсобний робітник (деревообробка)

KASPER TS Водій вантажівки

Група компаній KASPER пожертвувала 413 000 Kč організації «Людина у скруті» для допомоги Україні, яка потерпає від війни. За кожного нашого співробітника ми направили 1000 Kč.

WWW.KASPERKOVO.CZ/UKR

ANKETA

Proč a jak podporujete Ukrajinu?

Tomáš Katschner, hudební dramaturg V pořadatelském týmu Jazz World Photo a s autory snímků jsme se dohodli, že tři nejlepší snímky z letošního ročníku fotografické soutěže věnujeme do celosvětové aukce. Kontaktovali jsme už ukrajinskou ambasádu, aby to šlo přímo k nim. Rádi pomůžeme, osobně to považuju za správné. Vždyť Ukrajinci jsou lidi jako my! S kamarády jsme věnovali oblečení.

Lucie Poláčková, koordinátorka charity Denně poslouchám příběhy matek, které s dětmi utíkají z Ukrajiny. Taky jsem matka, proto pomáhám. Navíc se účastním kurzů ukrajinštiny. Oblíbila jsem si jednu rodinu z Ukrajiny, maminku s roční dcerou, ještě s jednou paní jí zařizujeme byt a sháníme práci. U mě je to prostě touha pomáhat.

Radek Klepešta, podnikatel Poslal jsem jednorázovou částku na konto. Nechci, aby se sem vrátili komunisti, a mám pochopení s tím, co se nyní na Ukrajině děje. Někdo s vojskem překročil jejich hranice a chce jejich zemi.

Neskutečné v roce 2022! A Evropa kouká, jak to dopadne. Nechala to zajít daleko a nyní budeme platit všichni.

SOLIDARITA S UKRAJINOU

Ve válce přece žít nemůžeme Andrii Bikir se ženou Katerynou si před čtyřmi měsíci pořídili v Kyjevě nový byt. Už v něm nebydlí. Museli totiž i se třemi dětmi (2, 5 a 8 let) utéct před ruskou invazí. Přes noc kvůli okupantům přišli doslova o všechno. „Byt s vybavením, auto, práce, peníze, všechno je pryč.

Zůstalo nám jen to nejcennější, naše životy,“ řekl Andrii krátce poté, co se díky pomoci přátel usadil v Trutnově.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: ARCHIV BIKIROVÝCH

Ruské jednotky vstoupily na Ukrajinu ve čtvrtek 24. února 2022. Tamní lidé na vlastní kůži od časného rána zažívali něco, co většina z nás zná jen z válečných filmů. Střelbu, výbuchy a bombardování. Hořící a zničené domy. Plameny se měnily v silný černý dým. „Kouř a oheň jsme viděli z okna našeho bytu. Zřetelně jsme slyšeli výstřely, byly to velké rány. Měli jsme strach,“ přiznala Kateryna.

Na Ukrajině se zastavil běžný život. Andrii obchodoval s potravinářskými obaly, pro některé navrhoval design. Náhle jako by se jeho živobytí doslova propadlo do země. Peníze za zboží, které v posledních týdnech dodal odběratelům, už zřejmě nikdy neuvidí. „Stejně jako v Evropě jsem i u nás prodával zboží na fakturu. Nevím, jestli budu mít šanci peníze po válce získat,“ pronesl.

6

Jeho poklidné město s více než třemi miliony obyvatel se po vpádu Rusů na Ukrajinu náhle změnilo. Hned první den se ho snažily opustit tisíce lidí. Silnice kvůli tomu byly zahlcené. Nemělo smysl stát dlouhé hodiny v koloně, která by se jen sotva posunula. Rodina Andrie Bikira se rozhodla počkat do druhého dne.

Přenocovat v bytě nebylo bezpečné. Kvůli možné palbě radši spali s manželkou a dětmi na chodbě, podobně jako ostatní obyvatelé bytového domu. „Všichni jsme se báli. Bylo jasné, že nemůžeme žít bez vody, světla a jiných důležitých věcí. Nechtěli jsme, aby děti vyrůstaly ve válce a v nejistotě, co bude druhý den. V pátek ráno jsme se proto rozhodli, že odjedeme do Evropy,“ prohlásil Andrii.

Bylo nutné vyrazit na cestu dřív, než se silnice opět ucpou. „Andrii řekl: Sbal se, jedem! Otevřela jsem skříň a zoufalá přemýšlela, co sbalit.

Bylo mi jasné, že nemůžu vzít všechno. Byla to panika. Nakonec máme jen věci, ve kterých jsme cestovali. Jen dětem jsme vzali nějaké oblečení navíc. A vzali jsme cestovní pasy a pár cédéček s rodinnými fotkami. Vše ostatní tam zůstalo,“ uvedla Kateryna.

Vydat se do Evropy nebylo snadné. Dopravní kolony sice byly o něco menší než předchozí den, ale nastal problém s palivem. Na čerpacích stanicích se tvořily hodinové fronty. Přímo v Kyjevě bylo možné natankovat do auta maximálně dvacet litrů benzínu. „Musel jsem jet za město, kde jsem sice mohl nabrat víc benzínu, ale pro změnu jsem čekal dvě hodiny ve frontě,“ připomněl Andrii.

Když měl natankováno, vydal se s rodinou na cestu přes Moldávii a Rumunsko. Nejeli s ostatními v kolonách po hlavních tazích, ale spíš po vedlejších silnicích. Cesta k nám jim trvala 50 hodin. Štěstí v neštěstí měli Bikirovi díky známým Vjačeslavu Stadnic a jeho ženě Inně, kteří dlouhá léta žijí a úspěšně podnikají v Trutnově. „Řekli: Přijeďte, pomůžeme vám! Sehnali nám ubytová-

ní, pomohli vyřídit papíry a dali mi práci. Za to jim moc děkujeme,“ ocenil Andrii Bikir.

Od prvního dne se Bikirovi v Čechách setkali s obrovskou vlnou pochopení, vstřícnosti a solidarity. Trutnované jim pomohli sehnat jídlo, oblečení, ale i hračky pro děti. Na úřadech byli ochotní. Osmiletého syna ihned přijali do školy.

Když se první den vrátil z vyučování, málem ho rodiče nepoznali, jak štěstím doslova zářil. „Šli s třídou do bazénu. Děti mu donesly plavky a ručník, školní pomůcky a hračky. Podporovaly ho a povzbuzovaly, říkaly Sláva Ukrajině. V životě jsem ho neviděla tak šťastného. Byl to velký rozdíl proti tomu, jak byl vystrašený, když jsme z Ukrajiny odjížděli,“ přiznala Kateryna. „Je neuvěřitelné, jak nám Češi pomáhají. Je to skvělé,“ přitakal Andrii.

V Trutnově chtějí Bikirovi začít nový život. Na Ukrajinu se teď nevrátí. Neustále ale sledují, co se v jejich rodné zemi děje. „Dodnes si nejsem jistý, jestli to není jen nějaký film. Nechápu, že na nás mohlo Rusko bezdůvodně zaútočit. Nic jsme Rusům neudělali ani je neohrožovali,“ zdůraznil Andrii. Zprávy přitom sleduje velice pečlivě. Na Ukrajině totiž zůstali například jeho rodiče. „Nechtěli za žádnou cenu odejít. Vím, že jim teď chybí jídlo, léky…,“ přiznal Andrii. „Pro hodně lidí je to složitá situace. Na Ukrajině i tady v Česku. Řada našich spolužáků teď bojuje v armádě,“ dodala Kateryna.

Ví moc dobře, o čem mluví. Coby psycholožka se totiž zapojila do globální pomoci uprchlíkům.

HLEDÁME PRACOVNÍKY NA POZICE ŘIDIČ - SKLADNÍK Na celoroční brigádu, zkráceny úvazek či DPP pro jednosměnný denní provoz.

Vhodné také např. jako doplněk k úvazkům ve vícesměnných provozech.

Pracoviště Trutnov. Nástup možný ihned nebo dle dohody. velkoobchod / maloobchod

Pro více informací nás prosím kontaktujte na: Horská 30, Trutnov, E-mail: obchod@mecir.net, Tel: 499 811 752 • 723 291 202, www.mecir.net

SOLIDARITA S UKRAJINOU

První úleva přišla na hranicích, druhá po narození dcery PAVEL CAJTHAML, FOTO: NEMOCNICE TRUTNOV

Pocity jako na horské dráze zažívali v posledních týdnech Khrystyna a Sviatoslav Chaplinski. Nejprve vyčerpání a stres z náročné cesty plné překážek. Pak úlevu, když se dostali do Česka. Sotva se tady stihli zabydlet, narodila se jim dcera Eva. „Je zdravá. Jsem rád, že jsme všichni tři v bezpečí a zdraví,“ přiznal Sviatoslav.

Manželé žili spokojeně v ukrajinském Lvově.

Před ruskou agresí prchli hned v prvních dnech války. Nechtěli čekat, až přijdou okupanti do jejich města. Nemohli riskovat, že se jejich dítě narodí do války. Khrystyna totiž byla ve 38. týdnu těhotenství. Do auta proto rychle naložili jen to nejnutnější a vydali se na západ. Cesta k hranicím jim trvala asi dvanáct hodin. Poslední čtyři kilometry museli pěšky. Stejně jako ostatní. „Maminky utíkaly s malými dětmi. Brečely, byla jim zima.

Miminka kojily cestou, v davu mezi ostatními,“ řekl Sviatoslav.

Dostat se k hranicím nebylo snadné. V prvních dnech války byl mezi prchajícím obyvatelstvem na Ukrajině zmatek a chaos. „Celou cestu jsem se o ženu a naše miminko bál. Měl jsem strach, co vše se nám může přihodit,“ uvedl Sviatoslav. Teprve na hranicích se oběma ulevilo. Před sebou ale měli ještě sedm hodin dlouhou cestu do Žacléře. Nový domov našli v bytě Sviatoslavovy maminky.

8

Jakmile vyřídili nezbytná víza, vyrazili do trutnovské nemocnice. „Byli jsme se zeptat, zda tady bude možné rodit. Vše se povedlo domluvit, byli k nám ochotní a vstřícní,“ ocenil Sviatoslav. Ve středu 9. března se jim v porodnici narodila dcera Eva. Zdravá holčička váží 3,3 kilogramů a měří 49 centimetrů. „Žena i já jsme zdravotníkům nesmírně vděční. Z celého srdce jim děkujeme za péči, kterou mé ženě a naší dcerce poskytli,“ prohlásil dojatý Sviatoslav.

Okamžitě se pustil také do hledání práce. „Mám vysokou školu, studoval jsem veterinární školu, poslední roky jsem se však profesi nevěnoval.

Nebojím se ale jakékoliv práce,“ zdůraznil. Česko ho oslovilo tím, jak vstřícně a ochotně se k uprchlíkům postavilo. „Pomohlo nám, mockrát za to děkujeme. Lidé se k nám chovají dobře, panuje tady přátelská atmosféra,“ uznal. V duchu však stále myslí na rodnou Ukrajinu a na své město Lvov. Jeho dům prý zatím ještě stojí. Nikdo podle něj ale neví, co bude dál. „Od Rusů to rozhodně není žádná mise, ale genocida proti našemu národu. Vždyť házejí bomby na lidská obydlí.

Nevím, proč to dělají. My chceme normálně žít a pracovat a mít se dobře jako v Evropě,“ dodal Sviatoslav Chaplinski.

TISKÁRNA PRATR, a.s.

HLEDÁ DO SVÉHO TEAMU NOVÉ KOLEGY Tiskař • Na plný úvazek, dvousměnný provoz Po-Pá.

• Hledáme tiskaře s praxí, může být i absolvent tiskaře v oboru.

• Čeká vás tisk na více barvových strojích.

• Očekáváme pečlivost a manuální zručnost.

Řezač • Na plný úvazek, dvousměnný provoz Po-Pá.

• Obsluha řezacího stroje.

• Hledáme šikovného pracovníka s výučním listem.

• Očekáváme pečlivost a manuální zručnost, spolehlivost a samostatnost.

Nabízíme velmi pestrou práci (jsme zakázková výroba – každá zakázka je jiná) v moderní tiskárně, firemní benefity a individuální přístup ke každému zaměstnanci.

Kontaktujte nás a přijďte se podívat!

Monika Exnarová monika.exnarova@pratr.cz 737 279 792

HLEDÁME SEŘIZOVAČE

Máme tisíce výrobků, které se dotýkají života téměř každého z nás. Nová auta díky nim jezdí a jsou čistější.

V trutnovských halách jich vyrábíme miliony ročně a i to je málo.

Rosteme a potřebujeme další šikovné ruce.

Zkušení profíci i čerství absolventi, máme tu práci pro vás.

Šikovným kandidátům a kandidátkám nabízíme nástupní bonus 30 000 Kč.

Vitesco Technologies, Trutnov - práce, co má smysl a budoucnost

www.vitesco.jobs.cz personalni.trutnov@vitesco.com

UPRCHLÍCI NA HRANICÍCH

Foto: Ondřej Littera

SOLIDARITA S UKRAJINOU

Když jsem viděl maminky a děti s kufříky, bylo mně do breku Nejžhavějším tématem posledních týdnů je a pravděpodobně ještě bude válka na Ukrajině. Bezprecedentní agrese Ruska v této od nás ne příliš vzdálené zemi způsobuje velké utrpení ukrajinského lidu, zejména pak těch, co se nemohou bránit. Tento válečný konflikt totiž odnášejí hlavně civilisté, především ženy, děti a senioři přicházející o své domovy a prchající ve velkém ze své vlasti. V této souvislosti se vzedmula nebývala vlna solidarity spojená s humanitární pomocí různých českých institucí i jednotlivců.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: ONDŘEJ LITTERA

Na hranici s Ukrajinou se vydávají naplněné kamiony s tím, co obyvatelé válkou postižené země nejvíce potřebují. Na takovou misi se před nedávnem vypravil také známý hradecký fotograf Ondřej Littera. „Oslovil mě ukrajinský lékař Maksym Stanyka pocházející s Charkova, kde má celou svou rodinu, který žije pět let v Rychnově nad Kněžnou. Uspořádal totiž humanitární sbírku pro uprchlíky. Na ní se podílel rovněž můj rychnovský kamarád Honza Dušek, který zařídil transport této pomoci a požádal mě, zda bych se jí osobně jako fotograf zúčastnil a fotograficky zdokumentoval misi na ukrajinskou hranici,“ vzpomíná na nedávnou cestu Littera.

12

Automobilka Škoda poskytla dva kamiony na převoz, které lékař a fotograf doprovázeli v osobním autě Fiat Stilo s tím, že je v dalších dnech na ukrajinskou hranici následovaly další kamiony. Cílem cesty, která trvala zhruba deset hodin, bylo polské město Jarosław vzdálené zhruba třicet kilometrů od ukrajinské hranice. Bylo naplánováno, že náklad z kamionů řízených polským a ukrajinským řidičem bude složen do tamního skladu a tentýž nebo druhý den se účastníci mise vrátí domů.

To však ještě netušili, že nastanou nečekané problémy. „Když jsme večer přijeli do Jarosławi, ukázalo se, že sklad zavírá už ve čtyři hodiny odpoledne.

Museli jsme tam tedy zůstat do dalšího dne. Všechny hotely ve městě byly zcela obsazené, proto jsme večer zaparkovali u supermarketu a tam jsme s doktorem přespali v autě. Naštěstí jsme měli deky a v autě, protože byla venku poměrně zima,

jsme topili. Myslím si ale, že ta noc byla docela snesitelná,“ vrací se do nedávné minulosti Ondra. Druhý den přijeli do skladu, kde jim však jeho vedoucí oznámil, že je plný, takže není možné tam náklad vyložit. Pro humanitární pomoc měly ten den odpoledne přijet dva kamiony přímo z ukrajinského Lvova, což se ale nestalo.

JEZDI JAKO JÁ NA ELEKTROKOLE CRUSSIS

„Čekal nás tedy další den v Polsku. Zase jsme měli dilema, kde se ubytujeme. V autě se nám už spát nechtělo, proto jsme vyrazili do vzdálenějšího města Přemyšl, které leží kousek od ukrajinské hranice. Tam se nám podařilo získat levný nocleh v hotelu. Třetí den přijely ukrajinské kamiony a pak už to šlo jako na drátkách. Vše bylo perfektně zorganizované, roztříděné, popsané, byl k tomu vypracovaný seznam, zkrátka bylo to naprosto přehledné. Během dvou hodin byl náklad s oblečením a hygienickými potřebami přeložen a mohl putovat do válkou zmítané země,“ řekl fotograf, který fotil nejen humanitární pomoc, její převoz a přeložení, ale i uprchlický tábor v Přemyšli či oplocené nádraží, kam přijížděli uprchlíci, aby pak putovali dále do Polska, a velké množství běženců na parkovišti před obchodním domem. „Mluvil jsem tam s mladou holkou a klukem z Kyjeva, kteří byli moc rádi, že jsou ze své vlasti pryč. Auto měli narvané věcmi a úplně pod střechou byla sedačka s dítětem,“ vypráví Littera.

Podle něj to nebylo v uprchlickém táboře tak hrozné, horší to však bylo na již zmíněném parkovišti před Tescem. „Byla tam spousta Ukrajinců. Na zemi měli vyskládané věci, v kovových koších hořely ohně, aby se mohli ohřát, k dispozici jim byla i vojenská polní kuchyně. Přijížděla tam neustále spousta autobusů s dalšími uprchlíky. Působilo to na mě dost vypjatě, panovala tam nervozita, bylo to smutné. Když jsem viděl maminky s jedním kufříkem a dítětem s plyšákem, bylo mně z toho místy do breku,“ svěřil se Ondra, který si myslí, že budou další humanitární pomoci ještě více potřeba. „Ukrajincům totiž už dochází nejen jídlo, ale také voda,“ poznamenal.

Když se společně s lékařem třetí den vraceli domů, stále na to, co viděl na ukrajinské hranici, myslel. „Povídali jsme si o tom s Maksymem a shodli se, že jsme vůbec netušili, do jakých rozměrů ten konflikt naroste. Není to nic hezkého.“ Ondra zvažuje, že na své chalupě v Dolní Čermné na Náchodsku ubytuje ukrajinské uprchlíky. Ještě než odjeli z humanitární mise, vypadalo to tak, že tam přiveze Maksymovu kamarádku s dítětem. To se nakonec nestalo, jela totiž po vlastní ose a lékař Maksym ji pak ubytoval v Rychnově nad Kněžnou. „Pokud to bude situace vyžadovat, jsem připraven na naší chalupě na nějakou dobu Ukrajince ubytovat. Myslím, že to bude ještě stále aktuální,“ sdělil Ondra, který by neváhal a podobnou cestu znovu absolvoval. A co říká na občasné názory, že pomáháme jiným, a přitom bychom se u nás měli zaměřit na naše potřeby? „Kdyby byla válka tady, asi by tito lidé byli rádi za každou pomoc. Tyto názory moc nechápu a mám obavy, aby Rusové ve své invazi nepokračovali až na naše území. Na Ukrajině se bojuje i za naši svobodu,“ přemítá Littera.

13

PRODEJ A SERVIS JÍZDNÍCH KOL Zdeněk Křížek, Horská 10, Trutnov, 541 01, tel.: 499 812 868, 603 480 169

SOLIDARITA S UKRAJINOU

Dovezli vojenský a zdravotnický materiál přímo na Ukrajinu Nejžhavějším tématem posledních týdnů je a pravděpodobně ještě bude válka na Ukrajině. Bezprecedentní agrese Ruska v této od nás ne příliš vzdálené zemi způsobuje velké utrpení ukrajinského lidu, zejména pak těch, co se nemohou bránit. Tento válečný konflikt totiž odnášejí hlavně civilisté, především ženy, děti a senioři přicházející o své domovy a prchající ve velkém ze své vlasti. V této souvislosti se vzedmula nebývala vlna solidarity spojená s humanitární pomocí různých českých institucí i jednotlivců.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: ARCHIV TOMÁŠE POHLA A TOMÁŠE BIELEŠE

Do pomoci se zapojili hned poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Jejich společný kamarád a majitel army shopu pořádal materiální sbírku.

Lidé k němu sváželi potřebné věci nebo je kupovali v jeho obchodě, a obratem je věnovali do sbírky.

Tomášové se nabídli, že materiál odvezou přímo do ukrajinského Lvova. Než se ale vydali na cestu, stihli i oni uspořádat sbírku. Společně přes známého nakoupili vojenský zdravotnický materiál, například speciální škrtidla na střelná poranění, rychloobvazy, kompresní gázy a podobné věci. „Bylo toho za víc než 200 tisíc korun. Platili jsme to ze svého. Mezi kamarády se ale rozjela blesková finanční sbírka. Tu částku mezi sebou vybrali za tři hodiny,“ uvedl Tomáš Bieleš.

14

Přímo z Ukrajiny měli hlášeno, že vojáci potřebují dalekohledy, zaměřovače, ale také neprůstřelné vesty, helmy, batohy a trvanlivé jídlo. Vše se povedlo od dárců sehnat a v rekordním čase. „Od nápadu udělat sbírku do našeho odjezdu na Ukrajinu uplynulo asi jen třicet hodin,“ spočítal Tomáš Pohl Do dodávky a pickupu tak nakonec naložili materiál za zhruba milion korun. Cestou se zastavili ještě v dalších městech, kde lidé shromáždili potřebný vojenský a zdravotnický materiál – v Brně, Olomouci a Ostravě. Až potom vyrazili na hranice s Ukrajinou. O jejich cestě věděla ambasáda i ministerstvo. Do polské Přemyšle dojeli asi o půl čtvrté ráno. Bylo to v době, kdy se tam teprve začínal formovat uprchlický tábor. Postupně přijížděly první autobusy s uprchlíky a přicházely první hloučky matek s dětmi. „Byl to první, velmi drsný pohled.

Některé byly evidentně na cestě velmi dlouho,“ přiznal Tomáš Bieleš.

POMOC Pokud chcete osobně přispět, můžete prostřednictvím platby na transparentní účet Team4ukraine 2801169198/2010 www.team4ukraine.eu

Když přesvědčili ukrajinské celníky, že vezou potřebnou pomoc, domnívali se, že je čeká blesková cesta do zhruba 80 kilometrů vzdáleného Lvova. „Plán byl, že přejedeme hranice, dojedeme do Lvova, vyložíme materiál a za dvě hodiny jsme zpátky v Polsku.

Vypadalo to ale jinak,“ zdůraznil Tomáš Pohl. Hned za hranicemi je zbrzdila nečekaná situace. U tamní čerpací stanice se houfovaly davy uprchlíků, na druhé straně silnice byly v příkopě odstavené kamiony, uprostřed stáli vojáci a auto napříč. „Vypadalo to jako barikáda. V tu chvíli jsme si mysleli, že naše osmdesát kilometrů dlouhá cesta končí už dva kilometry za hranicemi. Naštěstí se nám to povedlo projet,“ řekl Bieleš. Na mapě je cesta na Lvov značená jako rychlostní silnice, ale ve skutečnosti k ní měla hodně daleko.

Mnohem horší byl ale pohled na třicet kilometrů dlouhou kolonu uprchlíků, kteří mířili k hranicím. Většinou jen s batohy a igelitkami, kufr na kolečkách byl výjimkou. „Mnozí šli pěšky až ze Lvova. Byla přitom zima, zledovatělá silnice... V příkopech stála auta, která tam zřejmě nechali uprchlíci, když jim došel benzín. Hrozný pohled,“ popsal Pohl.

Když konečně trutnovští dobrovolníci dorazili do Lvova, zjistili, že cesty od centra jsou zablokované. V některých místech totiž byly úmyslně přehrazené betonovými příčkami a protitankovými ježky. „Byla to jedna velká zácpa. Za půl hodiny jsme ujeli sotva tři sta metrů,“ upozornil Tomáš Pohl. Nakonec úspěšně prokličkovali až k místu, kde měli materiální sbírku předat. „Od kamaráda z Ukrajiny jsme byli instruovaní, jak se máme chovat, jaké nápisy a symboly dát na auto. To nám hodně pomohlo. Také nám poradil, čím se vybavit. Takže jsme měli za zády připravené helmy a vesty pro vlastní potřebu, kdyby něco. Asi jsme byli víc nervózní než Ukrajinci,“ potvrdil Tomáš Bieleš.

Menší část nákladu vyložili v jednom ukrajinském army shopu, který zdarma vybavoval tamní armádu. Větší část zavezli přímo na vojenskou posádku. „Na obou místech byli z naší dodávky zdravotnického a vojenského materiálu nadšení. Evidentně to pro ně mělo velký smysl. Dokonce jsme za to dostali od té jednotky děkovný dopis. Potěšilo nás to, rádi jsme pomohli,“ dodal Pohl.

Přímo ve Lvově se zdrželi zhruba šest hodin. Pak se vrátili zpět do Trutnova. Silný emocionální zážitek je ale utvrdil v tom, že je nutné pomáhat dál. Spojili se proto s nadací Team4Ukraine. „Je to parta dobrovolníků. Shání a nakupují vybavení, které potřebují vojáci na Ukrajině. A také ho tam umí velice rychle dopravit,“ ocenil Tomáš Bieleš. Poslali proto nadaci další peníze, které se povedlo nasbírat mezi kamarády. Nakoupili další vojenský zdravotnický materiál.

Pomohli vyslat na Ukrajinu další dodávky se stovkami kompletů, jako jsou helmy a vesty. Sehnali rovněž obří power banky, dvě SUV auta a řadu dalších potřebných věcí. „Nejsme v té pomoci sami! Je to širší skupina lidí, která se snaží pomáhat vojákům, lidem přímo v první linii. Víme, že i další lidé z Trutnova a okolí se podílejí na sbírkách. Poděkování patří všem, kteří pomáhají,“ doplnil Tomáš Pohl.

15

KARA Trutnov a.s. příjme do své centrály v Trutnově:

ekonomického ředitele, či ředitelku Požadavky: vzdělání VŠ nebo SŠ znalost podnikové ekonomiky praxe 5 – 10 let možný částečný home office

Nabídky včetně životopisu zasílejte na

kara@kara.cz

SOLIDARITA S UKRAJINOU

Firmy, školy, spolky, lidé…

Všichni pomáhají Trutnované se pustili v březnu do pomoci Ukrajině.

Někteří poslali peníze, jiní se zapojili do humanitárních sbírek. Někdo přispěl „ve velkém“, jiný „symbolicky“. Každý podle svých možností. Vybrali jsme několik typických příkladů.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Trutnovské firmy KASPER věnovaly příspěvek organizaci Člověk v tísni na pomoc válkou sužované Ukrajině. Za každého svého zaměstnance přispěly tisícovkou, celkem tedy zaslaly 413 tisíc korun.

Současně zveřejnily výzvu, že rády přijmou nové zaměstnance z řad ukrajinských uprchlíků. Například svářeče, strojní zámečníky, obsluhu ohraňovacího lisu, expedienty, dělníky do dřevovýroby a řidiče kamionů.

Mezi prvními se do humanitární sbírky pro uprchlíky zapojili zaměstnanci v závodech TE Connectivity, a to ve spolupráci s Oblastní charitou 16

Trutnov. Nosili především potraviny a hygienické potřeby. Dětských nurofenů, náplastí a léků mezi sebou vybrali za řádově desítky tisíc korun. „Vezli jsme to několika auty včetně jedné dodávky. Předali jsme neskutečné množství solidarity a sounáležitosti a rozhodně nekončíme,“ řekl ředitel firmy Daniel Hrnčíř.

Studenti trutnovského gymnázia prodávali vlastnoručně vyrobené dobroty, aby vybrali peníze a mohli je poslat na pomoc lidem, které zasáhla válka na Ukrajině. Charitativní akce byla přístupná i veřejnosti, pro kterou si gymnazisté připravili i doprovodný program. Na konto organizace Člověk v tísni na sbírku SOS Ukrajina nakonec gymnazisté poslali 57 488 korun.

Sbírku uspořádali v březnu v Oblastní charitě v Poříčí a ve skautském středisku Hraničář.

V Horské ulici napočítali skauti celkem 35 velkých krabic plných materiální pomoci. Donesené

VÁLKA NA UKRAJINĚ Data, fakta, souvislosti

24. února 2022 Ruská armáda vstoupila na území Ukrajiny.

26. února 2022 Ukrajinu opustily první desítky tisíc uprchlíků, v Evropě začala největší uprchlická vlna od 2. světové války.

27. února 2022 V Trutnově se konaly první humanitární sbírky, vlna solidarity se vzedmula v celém Česku.

28. února 2022 Do Trutnova dorazili první uprchlíci.

1. března 2022 Ukrajincům čekajícím u cizinecké policie na vyřízení papírů pomáhali dobrovolníci, přivezli jim potraviny, pití a deky.

7. března 2022 Trutnov vyčlenil ze svého rozpočtu na pomoc 2,5 milionu korun.

14. března 2022 Bombardováním zničená porodnice v Mariupolu se stala dalším smutným symbolem ruské agrese.

15. března 2022 Český premiér Petr Fiala osobně navštívil v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

23. března 2022 V Česku bylo odhadem už 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, v hradeckém kraji asi 9 tisíc, přímo v Trutnově přes 200.

potraviny a drogerie jsou určené na pomoc ukrajinským uprchlíkům v našem městě.

Pět kapel hrálo na benefičním koncertu pro Ukrajinu v Uffu. MyBand, Jakž Takž, Hodiny, Heebie Jeebies a Benjaming's Clan a 250 diváků přišlo podpořit záměr promotéra Jaroslava Mazače. Vybrat se povedlo 200 tisíc korun. Peníze jsou určené na přímou podporu uprchlíků v kraji. Záštitu nad koncertem převzal trutnovský starosta Michal Rosa.

Vzácným hostem byl generál Petr Pavel.

17

SOLIDARITA S UKRAJINOU

Česko-ukrajinské infocentrum o Trutnově i životě uprchlíků Kde hledat práci? U koho se můžu naučit česky? Jak si zajistit lékaře? Kam můžu poslat děti do školy? První, ale velmi důležité otázky, na které hledají odpovědi lidé prchající k nám před ruskou armádou. Praktické rady a informace jim dává nově otevřené česko-ukrajinské komunitní centrum na trutnovské pěší zóně.

PAVEL CAJTHAML

Za první měsíc války se do Trutnova dostaly přes dvě stovky utečenců. Většina z nich si našla bydlení u známých či příbuzných. Najít si zaměstnání už ale pro ně tak snadné nebylo. „Vezmu jakoukoli práci, potřebuju vydělávat peníze,“ hlásila odhodlaně Olga, původní profesí stavební inženýrka a projektantka, když si poprvé přišla pro radu do komunitního centra. „Jako osobního koníčka mám floristiku,“ naznačila, že zvládá i péči o květiny, jejich aranžování a prodej.

Musí uživit sebe i malého syna, s kterým přišli do Trutnova ve druhé půlce března z Chersonu. Na přístavní město na východě Ukrajiny vytrvale úto18

čila ruská armáda. Od začátku války ho nekompromisně bombardovala. Lidé se před ostřelováním schovávali ve sklepích. Některým, včetně asi čtyřicetileté Olgy, se podařilo utéct humanitárním koridorem. Neměli ale čas si něco zabalit. „Stačili jsme si vzít jen doklady a to, co máme na sobě,“ přiznala. V Chersonu zůstal její manžel. Jako většina tamních mužů bojuje proti ruské armádě.

Co nejrychleji chtěla najít práci v Trutnově také další Olga, z předměstí Kyjeva. Se třemi dětmi k nám přišla 17. března, bydlí u bratrance. Má diplom zdravotní sestry a farmaceutky, ale pro výkon profese potřebuje výuku češtiny. Umí však anglicky. „Mohla bych pomáhat s hlídáním dětí, mluvit s nimi anglicky, číst jim pohádky,“ nadhodila při první návštěvě komunitního centra.

Uprchlíci většinou shánějí také výuku češtiny. Jako například devatenáctiletá Margarita. V Kyjevě studovala na univerzitě mezinárodní vztahy. S matkou, mladší sestrou a bratrem přijeli k nám začátkem března. Bydlí u známých. „Potřebuju se naučit

TRUTNOV POMÁHÁ

češtinu, takže jsem se přišla zeptat, kdy a kde se konají jazykové kurzy,“ vysvětlila. Že by se měla naučit aspoň základy místního jazyka, považuje za samozřejmost. „Chtěla bych se vrátit domů, přeju si, aby válka skončila, jako každý Ukrajinec. Uvidíme, jestli bude možné se vrátit,“ řekla.

Na všechny otázky se snaží v komunitním centru najít odpověď. Prostředníkem je přitom koordinátorka Mariia Bilonozhenková. Učitelka a dětská psycholožka pochází z Kyjeva. Už druhým rokem žije v Trutnově, takže mluví plynně česky. Od středy 23. března pomáhá v centru ukrajinským uprchlíkům. „Když jsem viděla, co hrozného se u nás na Ukrajině děje, musela jsem něco udělat. Jsem ráda, že můžu pomáhat aspoň takhle,“ zdůraznila.

Potřebné informace a rady předává ukrajinským uprchlíkům v rodném jazyce. Zároveň se je snaží podpořit a povzbudit. I proto kromě základního poradenství plánuje v centru také pořádání vzdělávacích akcí a jazykových kurzů. „Centrum je kontaktním, informačním, koordinačním a kulturním místem. Bydlení, škola, práce, vzdělávání, ale také psychologická pomoc nebo poznávání místních zvyků a zdejší kultury. S tím vším chceme uprchlíkům pomáhat při zapojení do místního života,“ upřesnila Bilonozhenková. Česko-ukrajinské centrum vzniklo v prostorách bývalé masny v centru Trutnova − vedle pošty, jen pár kroků od Krakonošova náměstí. „Lidé, kteří k nám nyní z Ukrajiny přicházejí, jsou vzdělaní, aktivní a schopní si řadu věcí sami vyřešit a ten-

DĚTSKÁ KLUBOVNA Trutnov otevřel kromě komunitního centra také klubovnu pro děti ukrajinských uprchlíků ve věku od dvou do šesti let. V přízemí Staré radnice na Krakonošově náměstí je otevřená každý den od 6.30 do 15 hodin. Ve velké společenské místnosti mají děti hračky, postýlky na spaní, stolky a židličky, kde si mohou kreslit a vyrábět. Každý den dostanou dvě jídla − svačinu a oběd. Maximální kapacita klubovny je 25 dětí, v březnu jich do klubovny chodilo 11.

FINANČNÍ PODPORA Radnice vyčlenila pro aktuální pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině celkem 2,5 milionu korun. Sto tisíc na nákup zdravotnického vybavení, čtyři sta tisíc jako finanční dar přímo Ukrajině a zbývající dva miliony využije pro pomoc uprchlíkům přímo v Trutnově. Spustila rovněž finanční sbírku, kde mohou lidem zasaženým válkou přispívat občané i firmy.

JAZYKOVÉ KURZY Od dubna spouští Oblastní charita Trutnov výuku ukrajinského a českého jazyka. Kurz ukrajinštiny je určený pro lidi, kteří ji využijí ve své práci ke komunikaci s ukrajinskými uprchlíky. Kurz češtiny pak bude sloužit zdarma pro uprchlíky, kteří se v naší zemi rozhodnou žít a pracovat.

to prostor jim k tomu poskytne potřebné zázemí,“ zdůraznil trutnovský místostarosta Tomáš Eichler, když poprvé vysvětloval nápad na vznik centra.

Pro začátek stačilo najít vhodnou místnost, vyklidit ji, položit nový koberec a vymalovat. Wifi, stůl s počítačem a tiskárnou, konferenční stolek se dvěma křesly a další výbavu věnovali dárci. „Město poskytlo místnost a zveřejnilo na webu prosbu, jaké vybavení je potřeba. Během dvanácti hodin ty věci byly od lidí sesbírané,“ ocenil Tomáš Eichler.

Komunitní centrum je zatím otevřené třikrát týdně: ve středu vždy do 10 do 17 hodin, v pátek od 14 do 18 a v sobotu od 9 do 11 hodin. „Budeme rádi, když se z centra stane místo setkávání ukrajinské kultury s tou naší. Ukrajinci zde najdou potřebné informace o životě, práci a službách v Trutnově a Trutnováci zde naleznou odpovědi na otázky o životě uprchlíků a jejich potřebách a třeba i nová přátelství,“ dodal.

19

RUS PROTI VÁLCE

Lidé v Rusku jsou strašně ovlivnění propagandou Narodil se kousek od Moskvy, kde vyrůstal na vesnici. V metropoli největší země světa však žil také dlouho. To je minulost. Třiatřicetiletý Rus Pavel Fedulov se před sedmi lety přestěhoval do Trutnova. „Nikdy jsem nesouhlasil s politikou Putina a obsazení Krymu v roce 2014 pro nás bylo poslední kapkou, co nás dotlačila k rozhodnutí opustit Rusko,“ říká muž, který je v Trutnově znám jako hokejový trenér a v létě tady otevřel Fedulov Hockey Center pro zdokonalení výchovy hokejistů.

MICHAL BOGÁŇ

Právě hokej zavedl Pavla Fedulova nejen do Moskvy, kde od 11 do 20 let působil v tamní akademii CSKA, ale i do jiných klubů, takže měl tu možnost poznat ruské poměry po celé zemi. „Hlavní problém je v tom, že lidé jsou strašně ovlivnění propagandou, a to říkám beze srandy. Když do vás 24 hodin denně ze všech možných míst – televize, rádio, noviny, internet – hrnou, jak je všechno dobrý a všechno se dělá dobře a jak všechny ostatní státy Rusko nesnášejí, tak z toho lidi začnou bláznit,“ tvrdí. „Zažil jsem to a dnes to tam funguje ještě ve větší míře,“ dodává, že lidé v současné době probíhající války na Ukrajině nemají žádný přístup k věrohodným informacím.

Ve své rodné zemi má rodiče, sestru, babičku, dědu. „Voláme si, ale třeba s dědou, kterému je 82 let, se už nedá o politice bavit. Jak celý den kouká do televize, tak je úplně ovlivněný. A přitom dříve za komunistů byl proti nim,“ vypravuje Pavel Fedulov s tím, že rodiče se na to dívají střízlivějšími očima. Ruský prezident Vladimir Putin je u spousty Rusů na žebříčku popularity velmi vysoko, někteří jej doslova zbožňují. Pomohla mu k tomu paradoxně i invaze na Krym, která proběhla v roce 2014 čtyři dny po skončení olympiády v Soči. „Nějakým způsobem se mu povedlo lidi stmelit, hodně jich na Putina změnilo názor a přešlo na tu horší stranu. Třeba jeden můj kamarád a spoluhráč najednou říkal, jak je Putin dobrý.

A já jsem si zase říkal, že naše společnost jde nějakým špatným směrem,“ líčí Pavel Fedulov.

Rok nato se svojí ženou Kristinou Rusko opustili a začali nový život v Trutnově. „Většina lidí, co jde z Ruska pryč, by se odtud nestěhovala, kdyby stála za Putinem. Lidé tam nechtějí bydlet, protože 20

bohužel základní lidská práva nebo svoboda slova jsou popřené věci. Já tady při rozhovoru můžu říct cokoliv, vyslovit svůj názor a nic se mi nestane. V Rusku to takhle nefunguje,“ tvrdí Fedulov, jenž kromě toho, že provozuje v Trutnově unikátní hokejové centrum, byl v letošní sezoně manažerem a trenérem druholigového týmu Nové Paky.

O vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se Fedulovi dozvěděli, jako všichni, ráno po probuzení ve čtvrtek 24. února. „Žena si četla zprávy a začala brečet,“ nevěřil Pavel, že vypukne válka. „Mysleli jsme si opravdu, že bude jen plácat před světem, jak je silný a má silnou armádu. Nevěřili jsme, že půjde do války a že do toho šílenství zapojí celý svět,“ kroutí hlavou a dodává, že třeba v Trutnově mezi sebou Rusové a Ukrajinci nemají žádné problémy.

Situaci na Ukrajině ruští manželé sledují každý den a každý den doufají, že se obě země na něčem domluví a ruská armáda opustí Ukrajinu. „Rusko podle mě nemůže Ukrajinu porazit. Myslím si, že Západ ji trošku podpoří, i když zatím to moc vidět není. Na druhou stranu chápu, že někdo nechce rozpoutat ještě větší peklo,“ konstatuje Pavel Fedulov. „Chtěl bych poděkovat všem lidem, známým i neznámým, kteří nás podpořili v této těžké době. Je jich hodně,“ dodává na závěr.

NEJVĚTŠÍ KOVOŠROT V ČR VÝKUP KOVŮ A PAPÍRU NEJVYŠŠÍ CENY NA TRHU RYCHLÁ PLATBA A FÉROVÉ JEDNÁNÍ Ul. K Náhonu 57, Trutnov Po-Pá 7:00 - 11:30, 12:00 - 15:00 So-Ne zavřeno Pro cenu volejte: +420 602 644 348 nebo trutnov@tsrcr.cz www.tsrcr.cz

do 25. 4.

DUBEN 2022

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU

pondělí 11. 4. pondělí 25. 4.

Nové divadlo 2021/2022: Sharon Vazanna & Body In Dance Group (Izrael) UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ND, ostatní – vstupné 370, 340, 310 Kč

HIGH & GOOD CHILDREN

ZAHRADA

Rodinné UFFOkousky: Divadlo Krapet Představení pro děti od 5 let UFFO ** 15:00 hodin ** vstupné 130 Kč, děti 90 Kč

neděle 24. 4.

neděle 10. 4.

4 TENOŘI

Generální partner:

Hlavní partneři:

Logistický partner:

Partneři:

Hrají: Městská dechová hudba KRAKONOŠKA a její big–bandové uskupení K–BAND Pořadatel: Městská dechová hudba Krakonoška, UFFO a město Trutnov UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 120 Kč

JARNÍ KONCERT KRAKONOŠKY

pátek 8. 4.

Nejkrásnější české a světové muzikálové árie: Marian Vojtko, Pavel Vítek, Jan Kříž a Michal Bragagnolo Pořadatel: ART PRESTO, s.r.o.

UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 690, 590, 490 Kč

pátek 22. 4.

Pohybově–novocirkusové představení s výjimečným mezinárodním obsazením UFFO ** 17:00 hodin ** vstupné 570, 540, 510 Kč

BRAVE NEW LIFE

středa 20. 4.

Koncert na stání DJs set, od 21:00 hodin Viktor Sheen UFFO ** otevření sálu v 19:00 hodin ** vstupné: od 28. 2.

490 Kč, od 1. 4. 590 Kč, v den akce 650 Kč, VIP 990 Kč

VIKTOR SHEEN

středa 13. 4.

Černá komedie – Ďyvadlo Neklid, Trutnov UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 240, 210, 180 Kč

ZÁVADNÝ OBSAH

úterý 12. 4.

Cestopisný pořad Ctibora Košťála UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 90 Kč

CTIBOROVY FOTOGRAFICKÉ ZÁLETY

pondělí 11. 4.

RNDr. Josef Štych: Pravdy a nepravdy o ekologii Pořadatel: Český červený kříž a UFFO UFFO ** 14:30 hodin

Nové divadlo 2021/2022: Cooltour/Tabačka Kulturfabrik UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ND, ostatní – vstupné 370, 340, 310 Kč

CIRK LA PUTYKA: RUNNERS

středa 6. 4.

Divadlo a hudba 2021/2022 UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky DH, ostatní – vstupné 570, 540, 510 Kč

CIRK LA PUTYKA: RUNNERS

úterý 5. 4.

Vítání jara – tradiční akce pro malé i velké UFFO ** od 15:00 hodin představení tanečního oboru ZUŠ Trutnov ** potom malý průvod k obchodní akademii, kde budou Smrťačka se Smrťákem vhozeni do řeky Úpy ** bez vstupného

VYNÁŠENÍ SMRTKY

neděle 3. 4.

Výstava Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Královéhradeckého kraje Galerie UFFO ** otevřeno: pondělí–pátek 8:00–18:00 hodin, sobota 10:00–18:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

ANDREJ HARŠÁNY A TOMÁŠ ŽEMLA: ZBYTOČNÁ REVOLÚCIA

Změna programu vyhrazena! www.uffo.cz

Koncert UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 990, 890, 790 Kč

RICHARD MÜLLER

čtvrtek 19. 5.

Koncert – Murphyho zákon tour 2022 UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 490, 460, 430 Kč

JAN SMIGMATOR & BIG BAND

čtvrtek 5. 5.

Rodinné UFFOkousky: Divadlo DAMDAM Představení pro děti od 3 let UFFO ** 15:00 a 17:00 hodin ** vstupné 100 Kč, děti 80 Kč

HUSY NA TAHU

neděle 1. 5.

Z NABÍDKY POŘADŮ NA KVĚTEN

Čarodějnické třídy, diskotéka, občerstvení, vatra Pořadatel: UFFO a SVČ Trutnov areál SVČ ** otevření areálu v 17:30 hodin ** slavnostní zahájení a otevření tříd v 18:00 hodin ** zapálení vatry v 19:45 hodin ** předpokládaný konec akce ve 21:00 hodin ** bez vstupného

ČARODĚJNICKÁ ŠKOLA

pátek 29. 4.

Činoherní divadlo B 2021/2022: Agentura ADF UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ČDB, ostatní – vstupné 420, 390, 360 Kč

TŘETÍ PRST NA LEVÉ RUCE

úterý 26. 4.

Cestopisný pořad Václava Bacovského UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 90 Kč

KANADA

VÁLEČNÝ VETERÁN

Ukrajina je obětí ruské expanze

PAVEL CAJTHAML, FOTO: ARCHIV JIŘÍHO ABERLEHO

Válku zažil na vlastní kůži jako voják, příslušník speciální protichemické jednotky v Kuvajtu. Později pracoval jako civilní expert OSN a OBSE na válkou zasaženém Balkáně a v zemích postsovětského prostoru. S ruským přístupem k mezinárodní politice se seznámil na misích v Moldavsku, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžánu a Náhorním Karabachu. „Dodnes má Rusko snahu ovládat státy bývalého SSSR nebo mít nějakou páku na to, jak s nimi manipulovat,“ říká civilní expert Jiří Aberle.

Tušil jste, že Rusko skutečně zaútočí?

Když se hromadila vojska u ruských a běloruských hranic s Ukrajinou, tušil jsem, že bude zle. Myslel jsem si ale, že Rusové zaberou Luhanskou a Doněckou oblast, a tím to skončí. Nasvědčovala tomu i evakuace tamních civilistů do Ruska, nebo když separatistům začali rozdávat ruské pasy. Bohužel, je z toho regulérní válka, Rusko napadlo celou Ukrajinu.

Souhlasíte s tvrzením, že Rusko chce obnovit Sovětský svaz?

Ano, a můžu to potvrdit na základě osobní zkušenosti. Pozoroval jsem to už v roce 1995, když jsem pracoval jako vojenský expert v civilní misi OBSE v Moldavsku. Několikrát jsem se tam osobně setkal s ruským generálem Alexandrem Lebeděm, velitelem 14. armády, tehdy stále ještě dislokované v konfliktní oblasti Podněstří. Byl jsem v kontaktu také s ruským velením tzv. „mírových sil“, které 24

operovaly v tamní bezpečnostní zóně. Bylo zřetelné, že si tam Rusové chtěli zachovat vliv, i když Moldavsko je suverénním státem a ani s Ruskou federací nesousedí.

Kde ještě jste se setkal s něčím podobným?

Když jsem pracoval jako civilní expert v misi OBSE na jižním Kavkaze, tedy v Náhorním Karabachu, v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii. Tam všude se Rusko také snažilo a stále snaží mít svůj vliv. Přímo jsem se s tímto setkával v každodenní práci. V roce 2008 došlo k tomu, že Rusko reagovalo na snahu Gruzie dostat zpět pod kontrolu své vlastní území Jižní Osetie, které bylo od počátku devadesátých let pod kontrolou proruských separatistů, velkou vojenskou invazí do Gruzie. Cílem Ruska tehdy bylo takzvané „vynucení míru“. Rusové vnikli hluboko do gruzínského území, v Jižní Osetii upevnili proruskou vládu a uznali ji jako nezávislý stát.

Podobné to bylo se separatistickou Abcházií, která

je také „de iure“ součástí Gruzie. I ta je po zásahu Ruska mimo gruzínskou kontrolu a je Ruskem uznaná jako nezávislý stát. A pokud jde o Náhorní Karabach, tak to by bylo zdlouhavé konflikt popisovat, nicméně válka v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Arménií skončila na základě zásahu Ruska, které diplomatickou cestou přimělo aktéry k zastavení bojů na základě dohody. Avšak do Náhorního Karabachu, za účelem zajištění jeho bezpečnosti a dodržování příměří, vyslala vojenský kontingent o síle dvou tisíc takzvaných „mírotvorců“. Tím si zajistilo přítomnost v tomto regionu.

Jinými slovy, Rusko se snaží rozšiřovat sféru vlivu?

Ano, přesně tak, toho jsme svědky. Nezapomeňte, že i proto vybudovalo Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti, členy je šest zemí bývalého Sovětského svazu a je patrná snaha tento vojenský pakt rozšířit. Ale nejen vojenská, tzv. obranná, aliance se snaží být protiváhou NATO pod vedením Ruska. Máme tady také Ruskem založenou Eurasijskou ekonomickou unii, opět tvořenou několika někdejšími sovětskými republikami. Prostě Putin

ROZŠIŘUJEME NÁŠ TÝM CHLADÍRENSKÝ

a jeho režim chce dostat do sféry svého vlivu i další státy. U Ukrajiny se to ale nepovedlo. Ukrajina toužila po demokracii a byly jí blízké evropské hodnoty. Asociační dohoda Ukrajiny s Evropskou unií byla Rusku trnem v oku. Co následovalo, víme.

V roce 2014 anexe Krymu, v roce 2015 započatá snaha o odtržení Luhanska a Doněcka s ruskou podporou a nedávné uznání těchto oblastí jako samostatných republik Ruskem. Nyní válka.

Díky moderním technologiím vidíme válku téměř online. Můžeme věřit tomu, co se vysílá například v televizních zprávách?

Při mé poslední misi v Náhorním Karabachu jsem zažil zkreslování informací ve velkém. Tam to bylo hodně markantní. Někdy se dají informace těžko ověřit, a s tím mnohdy obě strany konfliktu počítají. Zpravodajství z Ukrajiny, které sledujeme u nás v Čechách, považuji za poměrně objektivní.

Neumím kvantifikovat, kdo a jak často informace záměrně vylepšuje nebo překrucuje. Jsem ale přesvědčený o tom, že Rusové zamlčují ztráty.

A na druhé straně, čísla, která o ruských ztrátách

SERVISNÍ TECHNIK

servis@gastpro.cz

KURZ VAŘENÍ 12. 4. 2022 THAJSKÁ KUCHYNĚ - 1. DÍL

www.gastpro.cz

VÁLEČNÝ VETERÁN

uvádějí Ukrajinci, považuji naopak za trochu nadsazená. Pravda bude někde „mezi“. Ale to je součást informační války. Myslím, že obrazové zpravodajství má vysokou vypovídající hodnotu.

V televizi denně vidíme záběry rozstřílených měst.

Vojáci střílí na civilisty…

To považuji za absolutní porušení Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů, tedy mezinárodního humanitárního práva. Válčit mají takzvaní kombatanti, to znamená vojáci, příslušníci ozbrojených sil, ne civilisté. Osobně si myslím, že ruští vojáci neměli přímo nařízeno střílet do civilistů, tomu by se asi vzpouzeli, ale pokud jim stojí v cestě ke splnění nějakého bojového úkolu například objekty civilního charakteru, dochází i k tomu.

Existují přece videa, kde lidé protestují, chodí třeba mezi ruskými tanky a vojáky, ale ti na ně nestřílí, pálí do vzduchu. Nemyslím si, že by vojáci chtěli bezhlavě střílet na bezbranné lidi. Mnohdy však může docházet k tomu, že příslušný velitel je pod tlakem od nadřízených, je ve stresu, zejména když mají velké ztráty. A pak se může stát, že střílí i na civilní cíle. Je taky možné, že Rusové mnohdy nepoužívají úplně nejsofistikovanější zbraně, a ty jsou proto nepřesné. Není to v žádném případě omluva, takové věci se rozhodně nesmějí stávat, spíš to ode mě berte jako vysvětlení. Případy zasažení nemocnic nebo to, co vidíme v Mariupolu, města v troskách, zdržování humanitárních konvojů a evakuace, to je neomluvitelné.

Působil jste mnohokrát ve válečných oblastech, jako voják i jako civilní expert. Co podle vás nyní zažívá civilní obyvatelstvo na Ukrajině?

Ti lidé musí být psychicky úplně na dně. Útěk je pro drtivou většinu z nich jedinou možností. Dovolím si říct, že většina lidí nyní utíká z Ukrajiny s jediným cílem: zachránit si život. Důkazem je i to, že k nám prchají hlavně ženy s dětmi. Muži zůstávají, aby bojovali a bránili svou vlast.

26

Bude válka na Ukrajině dlouhá?

Nedovolím si odhadnout, kdy konflikt skončí. Jisté ale je, že bude mít nedozírné a dlouhodobé následky. Ztráty na Ukrajině jsou už nyní obrovské, ať lidské, materiální, kulturní, nebo na životním prostředí. Nebude snadné Ukrajinu obnovit. Bude potřeba organizovaná hospodářská pomoc, něco podobně připraveného, jako byl po druhé světové válce Marshallův plán.

Za jak dlouho po případném konci války se můžou uprchlíci vrátit domů?

Záleží na situaci. I kdyby odjeli ruští vojáci pryč, může být prostředí v některých oblastech velmi nebezpečné. Bude tam například spousta nevybuchlé munice. Další otázkou je, jak hodně zničená bude infrastruktura. Když se někdo bude chtít vrátit, bude mít vůbec kam? Bude mít kde bydlet, pracovat nebo kam posílat děti do školy? Jak to bude se zásobováním? Jak bude fungovat zdravotnictví?

Co když se začnou šířit mezi lidmi nemoci? Obávám se, že obnova, která bude postupná, může trvat hodně dlouho.

Všiml jste si české solidarity vůči Ukrajině?

Aplauduju tomu, jak se k tomu Češi skvěle postavili. Mě ale zaujala ještě jedna věc. Já jsem Rusku nikdy moc nedůvěřoval, protože jsem měl ty výše zmíněné zkušenosti. Někteří lidé v mém okolí se mnou však někdy polemizovali a věci relativizovali. Snažili se politiku Putina zlehčovat, tvrdili, že mají Rusové v něčem pravdu, a podobně. Nyní, když s nimi mluvím, na plnou pusu imperiální záměry Ruska odsuzují. Probudili se ze snu o mírumilovném ruském medvědovi. Vidí, že Putin má krvavé ruce.

VYJARNĚTE SE

NA NOVOU SEZÓNU

ŠKODA Originální příslušenství pro vás teď máme za zvýhodněné ceny.

STŘEŠNÍ NOSIČ ZÁKLADNÍ nyní až

-40 %

CYKLISTICKÁ LAHEV 0,75 L Originální příslušenství Váš autorizovaný servisní partner ŠKODA: AUTOSTYL a. s.

Horská 579, 541 01 Trutnov Tel.: +420 499 309 122 www.autostyl.eu

68 Kč vč. DPH

PSYCHOLOG

Děsivé informace se dotýkají úplně všech Mezní a kritické situace, které ohrožují lidskou populaci, vyvolávají strach, stres, úzkost a depresi. Mezi tyto situace nepochybně patří válka, kterou na Ukrajině vyvolalo sousední Rusko. Vzhledem k relativní blízkosti Ukrajiny a nevypočitatelnosti prezidenta Putina jsou obavy na místě. Právě vpád Rusů na Ukrajinu hodně zamával s psychikou mnoha Čechů, což v rozhovoru potvrdil psycholog Tomáš Komárek, který nabízí psychologické poradenství v Trutnově a Hradci Králové.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Dva roky zápolíme s pandemií a teď přišla válka na Ukrajině. Zaznamenal jste u lidí v této souvislosti zvýšenou míru úzkosti, strachu či dokonce zlosti?

Myslím si, že téma války na Ukrajině řeší skoro všichni, tedy i většina mých klientů. U křehčích či citlivějších lidí to samozřejmě může vést k úzkostným stavům, což se také stává. Zatím však nemám k dispozici obecnější data, do jaké míry to zasáhlo populaci. U covidu-19 průzkum již proběhl a ukázalo se, že se v populaci podstatně zvýšil výskyt depresí. Domnívám se, že zátěžové zkoušky mohou být spouštěčem depresivních stavů. Pokud strach, úzkost, stres, deprese působí na člověka dlouhodobě, má to vliv na imunitu a celkové zdraví člověka.

Jak čelit rozmanitým katastrofickým scénářům a nahradit je nějakou přívětivější alternativou?

Dospělý a zdravý člověk, který nemá žádné větší psychické problémy, si s podobnými zátěžemi většinou poradí. Má v sobě určitou strategii a schopnosti, jak zvládat stres. V těchto případech rady a doporučení nejsou nutné. Problém je, jak už jsem uvedl, u citlivějších lidí, u nichž to může rozjet ur28

čité procesy, zesílit prožívání situací. Pokud takový člověk už nemá schopnost to sám zvládat, doporučuji vyhledání odborné pomoci. Nějaké univerzální rady jsou složité, protože každý z nás má jinou schopnost se stresu postavit. V tomto směru je určitě důležité hledat jiné alternativy a rozptýlení, které nás alespoň na chvíli vzdálí od zpráv linoucích se z války na Ukrajině.

Máte recept na to, jak se vypořádat s množstvím informací, které se už nějakou dobu na člověka valí?

Z mého pohledu je důležité informace filtrovat. Ty silně emocionální fotografie či videa jsou strašně sugestivní. Jsou na nich plačící děti, zranění lidé, rozbombardovaná sídliště a podobně, to na každého z nás působí. Setkal jsem se s klienty, kteří mně říkali, že od rána do večera sledují tyto zprávy a jsou zaplavení úzkostí. Čím více se tomu vystavují, čtou to a sledují tyto katastrofy, tím v sobě mohou zesilovat úzkost. Proto je hodně důležité tyto informace sledovat pouze omezeně, do určité, ještě snesitelné míry. Pochopitelně, čím více budou negativní zprávy citlivější lidé sledovat, tím se bude jejich úzkost zvyšovat. Sám už nechci celý den sledovat tyto zprávy, podívám se na ně jednou nebo dvakrát a pak už ne.

Může za obavy blízkost Ukrajiny, nebo jasně čitelné dobro a zlo?

Myslím, že oboje. Řekl bych ale, že blízkost Ukrajiny tady hraje zcela jistě velkou roli. Navíc k této

zemi máme evidentně kulturně blíže než třeba k Sýrii, která je hodně vzdálená a kulturně odlišná.

Jsou tu však také historické konotace a traumata.

Mám na mysli rok 1968, kdy jsme okupaci zažili na vlastní kůži. Začínají se tady vynořovat myšlenky, abychom do toho nespadli taky.

Na kterou skupinu negativní zprávy doléhají nejvíce?

Mám pocit, že to působí na všechny skupiny lidí.

Moje žena má tetu, která v roce 1968 emigrovala do Německa. Při telefonátu se rozbrečela, protože jí tento konflikt oživil dávné historické trauma.

Bavím se i s učiteli ve školách, zasaženy jsou také děti. V poslední době se dotýkají děsivé informace úplně všech a každý se s tím vypořádává po svém.

Veřejné výzkumy ukazují, že válka otřásla prakticky celou populací.

Mělo by se o válce mluvit právě s dětmi a vysvětlovat jim, co se děje a proč?

Pokud vím, ve školách se to děje, děti o tom s učiteli mluví. Jedním z obecných doporučení, když se dostáváme do takové zátěžové situace, je sdílet to a nebýt v tom sám. Ve skupině nebo nějaké komunitě je dobré a úlevné tyto věci ventilovat. Určitě je také prospěšné vyzdvihnout statečnost, hrdinství a odvahu Ukrajinců, kteří se brání obrovské přesile. To považuji za velmi posilující.

Jak odpovídat dětem nebo seniorům na dotazy typu Bude 3. světová válka? Budeme také utíkat? Budeme se mít kvůli válce hůř?

V tomto směru bych se raději opřel o fakta. Existuje jasné prohlášení naší vlády, že nám bezprostřední nebezpečí nehrozí, kterému věřím, i když se nás to samozřejmě dotýká. Fakta bych tedy upřednostňoval před nepotvrzenými spekulacemi. Spíše bych se situaci snažil zklidňovat než rozvíjet debaty, zda nám hrozí třetí světová válka. Jsou to podle mě takoví strašáci, které bude Putin rád podporovat. Mluvit o tom, vysvětlovat, pojmenovávat realitu, že je tady agresor, který napadl svobodnou a demokratickou zemi, je určitě nutné, ale nestrašit zbytečně lidi.

Jak teď s emocemi naložit a nepodléhat panice?

Je to otázka kritického myšlení, kdy jsem schopen předkládané zprávy filtrovat, dívat se na ně z různých stran, dostat se do nějakého odstupu, nadhledu a nenechat se těmi, mnohdy protichůdnými, informacemi zaplavit. Tento pohled pomáhá od úzkostí a strachů.

V souvislosti s válkou se u nás vzedmula nebývalá vlna solidarity a lidé se snaží Ukrajině pomáhat ve velkém. Je v tom soucit nebo touha po tom, aby Ukrajina na svém území porazila Rusko?

Určitě v tom je nejen soucit a solidarita, ale možná i obdiv k tamním lidem. Cítím v tom také sounáležitost, že jsou nám Ukrajinci blízcí i kulturně. Když lidé vidí, že tam Rusové bombardují civilní objekty, školy, nebo dokonce nemocnice, vyvolává to rozčarování i vztek nad tou nesmyslnou krutostí. Čas od času má někdo tendence vinit z války obyčejné Rusy, kteří u nás žijí a s agresí nemají nic společného. Proč se někteří lidé tak chovají?

V psychologii je tento mechanismus docela dobře popsaný. Říká se tomu nálepkování nebo generalizace, kdy člověk jedná zkratkovitě a má tendenci házet všechny do jednoho pytle, což je strašně nebezpečné a rizikové. Jednou to byli Židé, sudetští Němci, muslimové a teď by to mohli být Rusové.

Vždycky to vedlo ke všem genocidám a hrůzám, které se ve světě odehrály. Je tedy nutné se proti tomu jasně vymezit a svou roli by v tom mohly sehrát i školy. I v Rusku jsou miliony lidí, kteří s Putinovou agresí nesouhlasí a jdou do ulic s tím rizikem, že je zavřou.

Co vyvolává tyto nebezpečné reakce?

Myslím si, že to je do určité míry přirozená věc, protože narušená psychika vede ke zkratům. Může to být neseno silných strachem, kdy člověk vidí v každém nepřítele. Výzkumy ukazují, že procento lidí, jež k tomu mají tendenci, není malé. Je to svým způsobem přirozený proces, kdy si člověk vytváří kognitivní zkratky, věci si zjednodušuje, aby měl svět přehledný. To sice má své výhody, ale má to i svá rizika, protože takové přemýšlení může vést k nebezpečným závěrům. Putin dává nálepky Ukrajincům, že jsou nacisti a narkomani, a to některým lidem stačí k tomu, aby si mysleli, že je třeba Ukrajince vymýtit, a to je velmi nebezpečné.

Věříte, že konflikt nebude více eskalovat a případný mír se pozitivně odrazí v psychice lidí?

Pokud by se mír dohodl, určitě to okamžitě zapůsobí v každém případě pozitivně. Obávám se ale, že konflikt ještě eskalovat bude. Putin je dle mého mínění cynicky krutý člověk, který s lidmi a lidským životem nemá moc slitování. Kvůli svým zájmům je ochoten zajít hodně daleko. Myslím si ale, že tuhle válku nemůže vyhrát a vyjít z ní jako vítěz.

Postoj světa vůči němu je jednoznačně negativní.

29

EVANGELICKÝ FARÁŘ

Lidskosti není nikdy dost „V jednom žalmu se říká: Bůh na nebesích sedí, Zemi dal však lidem. Otázka nezní, jak to mohl dopustit Bůh, ale jak to mohli dopustit lidé. Proč se ptáme na Boha, když tady máme Putina, který si na něj hraje,“ uvedl v rozhovoru trutnovský evangelický farář Tomáš Molnár, který válku na Ukrajině považuje za ohavnost a myslí si, že je nyní nutné podat pomocnou ruku uprchlíkům. „Je třeba jim bez diskuzí pomoci, aby se tlak na ně pokud možno zmírnil a ulehčila se jim jejich nynější situace.“ HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Překvapila vás ruská invaze na Ukrajinu, nebo jste ji, i po našich zkušenostech z roku 1968, předpokládal?

Samozřejmě překvapila, protože jsem nepředpokládal, že by se někdo v roce 2022 do něčeho takového pustil. Jako mnoho jiných jsem to pokládal za nějaké trochu plané vyhrožování. Když to ale zpětně analyzuji, odpovídá to postoji totalitního státu, kterým Rusko čím dál tím více je, stejně jako některé další státy ve světě. Jsou to země mimo čas, trend současného světa a snaží se zvrátit jeho vývoj někam do téměř středověku. Od totalitního státu se podobná agrese dá očekávat. Putin si totiž myslí, že svět bez velkého Ruska nemá smysl. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo tak tragické.

Co jste si v tu chvíli řekl? Že je to nepochopitelné, když Rusové bombardují 30

civilní cíle, kde jsou děti a těhotné ženy. Na druhou stranu jsem rád, že Ukrajinci brání svou zem před agresorem a že to nebyla blesková válka, jak si Putin představoval.

O co podle vás Rusku ve skutečnosti jde?

Putinův projev, který jsem celý vyslechl, byl směsicí mýtů o ruském národě, plný polopravd, lží a zámlk. Základní problém je však v tom, že Putina samotná historie a to, co se v ní dělo, nezajímá. Je tvůrcem mýtů, které vyhovují Rusku. V této zemi jich bylo vždy hodně a bohužel jim podléhali i intelektuálové. V Rusku bylo a je přirozené, že se násilím upevňuje moc nad lidmi. Samozřejmě jeho výbojnost, jak jsme toho svědky na Ukrajině, nevymyslel Lenin ani Stalin, ta tady byla vždycky.

Rusko v jeho historii minula evropská demokracie, což trvá dodnes, a bohužel v tom sehrává svou negativní roli i pravoslavná církev, která se výrazně

podílí na tvorbě státní ideologie. Evropa obecně je postavena na milosrdenství, zatímco v Rusku je tomu právě naopak.

Jak vnímá ruskou agresi vaše komunita?

Domnívám se, že ruskou agresi na Ukrajině stejně jako já naprosto jednoznačně odmítá jako ohavnost.

Na co jste jako farář dotazován?

Jsme demokratické a spíše intelektuální společenství, takže tito lidé mají dostatek informací a vědí, co se děje. Než by se mě na něco v této souvislosti ptali, spíše o tom společně debatujeme a vyměňujeme si názory.

Dostali jste se do kontaktu s uprchlíky?

Na faře jsme ubytovali tři ukrajinské ženy a dá se předpokládat, že přibudou ještě další uprchlíci. Samozřejmě je třeba uvažovat i o tom, co bude dál.

Ještě před nedávnem žili ve svém vlastním bytě, v prostředí přátel a rodiny tam, kde jim bylo dobře.

Teď se z nich stali uprchlíci a mohou dostat jen to, co jsme jim schopni okamžitě nabídnout. Jsou tedy v situaci, na kterou se nemohli připravit, a jsou to lidé pod nesmírným, pro nás nepředstavitelným tlakem. Je třeba jim bez diskuzí pomoci, aby se tlak na ně pokud možno zmírnil a ulehčila se jim jejich nynější situace.

Do pomoci Ukrajině se zapojila nejen spousta organizací, ale i jednotlivců. Co říkáte této nebývalé vlně solidarity?

Samozřejmě mě to velmi potěšilo, protože lidskosti není nikdy dost. Milosrdenství je zásadní věc. Bohužel jsou lidé, kteří pomoc zpochybňují. Mojí ženě přišla na Facebook zpráva, kde jistá žena prohlásila, že se všem rozdává a ona by z toho taky ráda něco měla, proto přikládá číslo svého účtu. Člověk nad tímto přístupem žasne, ale tak už to mezi lidmi chodí. Vzhledem k situaci, s možným snížením životní úrovně, se pravděpodobně takové hlasy budou ozývat častěji.

Z mého pohledu faráře tady máme desatero, které nás jako pomyslný provaz vede tmou k cíli. Jedním ze základních přikázání desatera je, že člověk nemá závidět, protože ho to pak nepochybně vede k takovým skutkům, jako jsou loupež, vražda, nenávist a podobně. Proto věci dobra, mravnosti mě vždy přesahují a mám jich být poslušný. Toho by se měl člověk držet a milovat svého bližního, který potřebuje pomoc.

Domníváte se, že po skončení války se budou chtít Ukrajinci vrátit domů?

Mnozí z nich nebudou mít kam. Jak jsem měl možnost poznat Ukrajince, jsou to pracovití lidé, kteří se tady určitě neztratí, pokud se rozhodnout u nás zůstat. Myslím si ale, že pro většinu z nich však bude touha po domově s možností návratu silnější.

Je vůbec možné odhadovat budoucí vývoj na Ukrajině? Máme se něčeho obávat?

To úplně netuším, protože nejsem žádný politolog nebo vojenský odborník. Jedno však zůstává stále stejné, Rusko zachází s lidmi jako s materiálem a není v tom žádná úcta k životu nejen Ukrajinců, ale ani vlastních lidí. Samozřejmě, Rusko je nevyzpytatelné a určité obavy jsou zcela jistě na místě.

Jak nepropadnout strachu a beznaději, když se nedaleko od nás odehrává válka?

To, že se takové věci jako válka na Ukrajině stát mohou, je holý fakt. Pokud tedy nemohu některé věci ovlivnit, nemá smysl se zbytečně strachovat. Člověk by měl dělat to, co dělat má. Abych se v hrůze zapouzdřil doma obklopen cukrem, olejem a hladkou moukou, to není zrovna dobrá cesta, protože cukr vodnatí, olej žlukne a do mouky se dávají červi. Pochopitelně strach dělá s lidmi divy.

Kdo válku nakonec nejvíce odnese?

My všichni. V tomto propojeném světě jsou všechny války nesmyslné a nikam nevedou. Musíme pracovat na tom, aby se svět měnil k lepšímu a k dobrému. Lidi se nemají předčasně bát a děsit, mají být zodpovědní, to je myslím základní věc.

Občas zaslechnu, že Bůh nemůže být dobrotivý, když něco takového dopustí.

V jednom žalmu se říká: Bůh na nebesích sedí, Zemi dal však lidem. Otázka nezní, jak to mohl dopustit Bůh, ale, jak to mohli dopustit lidé. Proč se ptáme na Boha, když tady máme Putina, který si na něj hraje. Chtěli jsme snad, aby s námi Bůh pohyboval jako s figurkami na šachovnici? Jsme přece svéprávní a svobodní lidé. Navíc zlo nemá poslední slovo a je třeba se proti němu postavit.

Co byste jako farář chtěl sdělit nejen ukrajinskému, ale i českému lidu?

Asi bych lidem poradil, aby žili směle. To znamená chovat se tak, jak se chovat mám, vědět, co je pravda a co lež, méně myslet na sebe a uvědomit si, že strach je špatný rádce a nikam nevede.

31

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

Battledress vzor 1940 VLASTIMIL MÁLEK, MUZEUM PODKRKONOŠÍ

Jedním z německých občanů Trutnovska, kteří vstoupili během druhé světové války do čs. zahraničních vojenských jednotek a bojovali proti nacistickému Německu, byl žacléřský rodák Werner Baier (1925–2017). V roce 2018 trutnovské muzeum získalo vedle řady dalších předmětů mj. vojenskou blůzu (Battledress vz. 1940) tohoto příslušníka 1. čs. armádního sboru v letech 1944–1945. Jedná se o blůzu s jednořadým zapínáním na 5 knoflíků, vyrobenou roku 1944.

Na blůze je připevněn odznak vydaný ministerstvem obrany k 50. výročí ukončení druhé světové války v roce 1995.

Kia XCeed.

Akční model Top.

AUTOSAJM CZ, s.r.o.

N쌴chodsk쌴 509, 541 03 Trutnov Tel.: 499 841 558 | Mob.: 776 696 266 | E-mail: autosajm.prodej@autosajm.cz | www.autosajm.cz Kombinovaná spotřeba a emise CO2 (WLTP). Kia XCeed: 1,4–7,1 l/100 km 32–164 g/km. Vyobrazení vozu je pouze ilustrativní a může obsahovat doplňkovou výbavu.

Pro bližší informace navštivte www.kia.com.

PROMĚNY TRUTNOVA

Pomník v Horním Starém Městě

ONDŘEJ VAŠATA, MUZEUM PODKRKONOŠÍ

K uctění památky mužů, kteří se nevrátili z první světové války, byl v Horním Starém Městě vybudován pomník. Jeho slavnostní vysvěcení proběhlo 13. června 1926 za velké účasti obyvatel. Pomník původně stával v dnešní Vlčické ulici

v blízkosti železničního přejezdu, ovšem po druhé světové válce byl zničen. Na jeho místě poté vyrostly v 80. letech 20. století řadové garáže. Obnoven byl v letech 2008–2009 a nově instalován v Horské ulici v sousedství kostela sv. Václava.

MELICHAR CZ

V MELICHAR CZ vám rozumí a navíc i skvěle poradí Nářadí, se kterým je radost pracovat v dílně i na zahradě. Ať už stavíte, opravujete, máte chatu, dům, zahradu nebo jen potřebujete něco opravit v domácnosti, v kamenných prodejnách MELICHAR CZ najdete elektrické stroje, zahradní techniku, vybavení dílny, širokou nabídku grilů, bazénů a dalšího sortimentu pro všechny kutily i profesionální řemeslníky. Vybírat můžete z různých značek. Zkušení prodejci vám poradí s výběrem a zároveň s nimi můžete probrat své kutilské plány. Jsou to totiž lidé od fochu a vědí přesně, jak které nářadí funguje a které je vhodné právě pro vás.

Češi jsou národem kutilů – zvelebují si domy, staví pergoly, zahradničí, jednoduše práce všeho druhu.

Každý, kdo někdy něco spravoval, vyráběl nebo třeba jen sekal zahradu, ví, že se správným a kvalitním náčiním jde práce od ruky. A to je přesně to tajemství radosti z práce.

Když jde práce od ruky, je to radost

Nářadí XTline v supermarketu nenajdete

„K našim zákazníkům jsme upřímní a vždy nabízíme výběr od více dodavatelů. Všechny produkty, které na prodejně naleznete, máme v různých cenových relacích a dokážeme nabídnout variantu pro zaryté kutily i profesionály,“ říká Jakub Melichar, který patří k třetí generaci rodinné firmy.

Na každou práci je potřeba to správné nářadí, a právě v prodejnách MELICHAR CZ o něm mají široký přehled. Na kvalitní nářadí se zaměřuje česká rodinná firma XTline z Vysočiny, která je na trhu už dvacet let. Vyvíjí je přímo ve spolupráci s řemeslníky, zapracovávají jejich zkušenosti a po-

34 komerční sdělení

Prodejny MELICHAR CZ k tomu přispívají už desítky let a jdou stále s dobou. Jediné, co se nezměnilo, je jejich nadšení a zapálení pro veškerou manuální a tvořivou práci.

znatky. To je také jeden z důvodů, proč je nářadí XTline stále více vyhledávaným a žádaným i v síti prodejen Melichar.

bovat to, co je potřeba doma, na chalupě a na zahradě, zvládnete s nářadím XTline hravě. Když to jde od ruky, tak práce baví.

„S nářadím provádíme vlastní zátěžové testy, ale je pro nás velmi důležité vědět, jak se kutilům a řemeslníkům s naším nářadím pracuje. Protože díky zpětné vazbě máme možnost naše nářadí neustále zdokonalovat,“ říká majitel firmy XTline Michal Duben.

Údržba zahrady nikdy nebyla snadnější

Vybudovali hustou partnerskou síť specializovaných kamenných prodejen po celém Česku. Nejsou žádní překupníci, ale česká firma s velkými sklady a výbornou dostupností veškerého nářadí.

Stejně jako Michal Duben, tak i generace Melicharů je přesvědčena, že kutilové i řemeslníci si při výběru nářadí potřebují popovídat se zkušenými prodavači, kteří jejich práci rozumí a dokáží jim s výběrem potřebného sortimentu poradit. Proto nářadí XTline nenajdete v supermarketech, ale právě v kamenných prodejnách. U XTline navíc mají servis i sklady náhradních dílů v ČR a opravy jsou tedy velmi promptní. Pokud je to možné, poruchy v záruční době řeší i výměnou za jiný kus. Své nářadí máte tedy vždy k dispozici a nic nezdržuje vaše projekty.

Jeden druh akumulátoru pro všechno aku nářadí Aby práce na zahradě byla radost a ne tvrdá posilovna, potřebujete lehké, a přitom dostatečně výkonné stroje. Zkušení prodejci v síti MELICHAR CZ oceňují spolehlivost nářadí XTline, která je prokazována v zátěžových testech každodenního pracovního nasazení. Vysoký výkon, kvalitní příslušenství, dlouhá životnost a jednoduché ovládání. XTline se specializuje na elektrické a akumulátorové nářadí s ergonomickým tvarem.

Obrovskou výhodou akumulátorového nářadí XTline je jeden druh aku baterie, který je kompatibilní s veškerým nářadím. Zatímco u jiných značek musíte dávat pozor na to, která baterie patří do jaké aku vrtačky nebo aku šroubováku. Jednoduše řečeno – toto nářadí prostě padne do ruky každému a je radost s ním pracovat. A také je radost ho nakupovat, protože ceny jsou za báječnou kvalitu velice rozumné. Nemusíte být špičkoví mistři v technických oborech, ale obrousit, přivrtat, uříznout a přišrou-

XTline má akumulátory o napětí 18 V a do některých strojů jsou zapotřebí akumulátory dva. „Mysleli jsme i na výkon a to, aby měl zákazník možnost výběru akunářadí podle toho, na jakou práci je potřebuje. Nabízíme tři druhy baterií – dvou-, čtyřa pětiampérové. Čtyřkolová sekačka na jedno nabití zvládne s přehledem posekat trávník o rozloze cca 600 m².

Je bezúdržbová, velice tichá a krásně lehká, proto nepotřebuje pojezd. Dosahuje 405 mm záběru sečení a má centrální nastavení výšky sečení od 25 do 75 mm, navíc má bezuhlíkový motor. Navíc nemusíte řešit dolévání benzínu a výměnu oleje.

Teď je skvělá příležitost třeba zrovna sekačku koupit, protože k ní za skvělou cenu dostanete dvě baterie, nabíječku a pracovní rukavice zdarma. Navíc je možné si ji vyzkoušet a otestovat na všech prodejnách MELICHAR CZ.

Vše, co potřebujete pro domácí i profesionální použití Potřebujete namíchat barevné odstíny dle vzorníků nebo vyrobit přímo na místě řetěz pro elektrické či motorové pily? Chcete vyrobit nové klíče od domu nebo od auta? I s tímto vám v prodejnách MELICHAR CZ pomohou. „Důležité je se se zákazníkem bavit a zjistit, pro jaké účely daný produkt potřebuje. Například, když potřebuje zahradní traktor, poradíme, který je vhodný pro zákazníkovu zahradu, anebo rovnou nabídneme robotickou sekačku. Snažíme se být pro naše zákazníky partnerem, který je nenechá na holičkách, ať už řeší cokoliv v oblasti řemesla, dílny domu či zahrady,“ popisuje Jakub Melichar.

Den otevřených dveří Přijďte k nám na den otevřených dveří 23. 4. 2022 od 8 do 15 hodin do areálu firmy MELICHAR CZ v Úpici – tešíme se na Vás!

35

BIATLONOVÁ ŠAMPIONKA

Zažít první olympiádu ještě jako juniorka byl splněný sen Tereza Voborníková letos prožila vynikající sezónu.

Stala se dvojnásobnou juniorskou mistryní světa a nejúspěšnější juniorkou v historii českého biatlonu. Úspěchů dosahuje i v závodech světového poháru mezi dospělými. V rozhovoru pro Vrchlabinky jsme zrekapitulovaly její nejdůležitější závody letošní sezóny, ale i pocity a atmosféru po zisku dvou zlatých medailí.

GABRIELA JAKOUBKOVÁ, FOTO: PETR SLAVÍK, BJÖRN REICHERT

Pokud mám správné informace, začínala jsi se závodním běžeckým lyžováním až ve dvanácti letech.

Jaké byly tvé lyžařské základy do té doby?

Ano, začínala jsem až ve dvanácti letech. Do té doby jsem uměla trochu klasickou techniku, ale poprvé až ve dvanácti jsem začala s bruslením.

Taťka mě naučil na lyžích, abych se mohla zúčastnit závodů ve Strážném, a to mně bylo deset let.

Jela jsem tam reprezentovat školu a chtěla jsem závodit na sjezdovkách, ale povinnost byla startovat i v závodě na běžkách. Takže na lyžích jsem trochu 36

uměla, ale nebylo to nic extra. Později mě k běžeckému lyžování přivedla kamarádka, která lyžovala ve Vrchlabí, a mně se to moc líbilo.

K biatlonu jsi přešla po třech letech. Znamená to, že ses začínala učit střílet rovnou z malorážky, bez předešlých zkušeností se vzduchovkou, se kterou se střílí v žákovských kategoriích?

Vlastně ano. Se vzduchovkou jsem samozřejmě přišla do kontaktu, ale bylo to pár tréninků a asi jen dva závody.

Zastavme se u některých závodů letošní sezóny. Letos v lednu v italské Anterselvě jsi při vytrvalostním závodě byla po třech čistých položkách na průběžném sedmém místě. Pak přišly bohužel dvě chyby na poslední střelbě. Celkově 29. místo bylo krásné, ale…

Sehrála svoji roli nervozita?

Určitě. Ze začátku jsem si myslela, že ne, ale teď zpětně vím, že ano. Jsou to velké závody a já si uvědomovala, že jedu svůj doposud nejlepší závod.

Prostě jsem to nezvládla.

Při střelbě, která je určitě tvojí silnou stránkou, hraje důležitou roli psychika. Mnozí výborní běžci se občas potýkají s nějakým psychickým blokem, kvůli němuž hodně chybují na střelnici. Jaký je tvůj recept na to, aby se ti podobné problémy vyhýbaly?

Bohužel žádný recept neznám. Já sama jsem vždycky strašně nervózní a spoustu závodů jsem kvůli tomu už pokazila. Chce to odstřílet co nejvíce položek v závodním tempu a pak ta jistota většinou přijde. I v tom je však tento sport krásný. Rozhoduje opravdu i ten nejmenší detail.

Kolika závodů Světového poháru mezi dospělými ses už zúčastnila?

Jela jsem 16 závodů.

Jaký byl přechod z juniorů mezi dospělé a jak jsi svůj první start ve Světovém poháru prožívala?

Ještě letos jsem juniorka, takže ten přechod mě čeká za rok. Člověk to musí brát všechno víc profesionálně. Rozhoduje každý detail. Musím se hodně hlídat, abych byla zdravá, a to obnáší spoustu omezení. Navíc závodit na tak velkých závodech

vyžaduje také velkou zodpovědnost. A jak jsem prožívala svůj první start mezi dospěláky? Bylo to něco neuvěřitelného. Bylo tam hodně diváků a poprvé jsem viděla všechny ty známé sportovce naživo a najednou s nimi měla dokonce i závodit.

Byl to vážně zážitek!

Nominovala ses i na olympiádu v Pekingu. Mohla bys krátce své první olympijské hry zhodnotit?

První olympiáda ještě jako juniorka byl pro mě splněný sen. Moc jsem si to užila a jsem ráda, že jsem tam mohla být a olympiádu zažít. Je to něco speciálního.

Adam Václavík kvůli covidu musel odcestovat do Číny později. Tebe covid nezasáhl?

Přesně tak, covid se mi naštěstí vyhýbá. Musím říct, že jsem hodně opatrná, a současně mám asi hodně štěstí.

Muselo to být náročné, stálé obavy, aby test nevyšel pozitivní. Co vše jsi dělala pro to, aby ses nenakazila?

To ano, kolikrát jsem ani nemohla spát, když jsem

Kaple sv. Josefa ve Slavětíně bude od dubna otevřena veřejnosti každou poslední neděli v měsíci.

10.00 - 12.00

BIATLONOVÁ ŠAMPIONKA

čekala na výsledek. Nominovat se na olympiádu a pak neodletět kvůli covidu… to bych byla zklamaná. Dělala jsem vše, co se dá dělat. Používala jsem dezinfekci, všude nosila respirátor…

Tvá cesta z Pekingu do amerického Salt Lake City byla prý poněkud dobrodružná…

Vždycky je dobrodružství cestovat úplně sám a ještě ke všemu se zbraní. Byly to extrémně stresující dva dny. Na rozdíl od Číny, kde nikdo neuměl anglicky, to bylo s domluvou v USA a Kanadě pochopitelně snazší.

S NÁMI PRODÁTE ZA VÍCE, RYCHLE A BEZPEČNĚ • Máme odborné znalos� • 30 let zkušenos� v oboru • Kontakty na poptávající a investory • Poradíme s řešením zadlužené nemovitos�

Konzultace ZDARMA každé úterý

I. KRKONOŠSKÁ REALITNÍ Pražská 88, 541 01 Trutnov | IČ: 62025635 Tel.: +420 499732407 | Tel.: +420 776328418 E-mail: eva.danielisova@krkonose-reality.cz www.krkonose-reality.cz

Jak se tvůj organizmus vyrovnával s rychlým časovým posunem a změnou nadmořské výšky?

V Číně jsem měla jet lag jen jeden den. Bolelo mě celé tělo a nemohla jsem ani vstát z postele. V Americe to šlo naprosto hladce. První dny jsem chodila spát okolo 7 až 8 hodin večer, ne že bych chtěla, ale déle jsem nebyla schopná vydržet. Dvakrát jsem usnula i před večeří. Nadmořská výška samozřejmě znát byla, obě střediska jsou přes 1700 metrů nad mořem, ale i během přípravy jezdíme do nadmořské výšky, tak už zhruba vím, co mi funguje a na co si musím dát pozor. S časovým posunem to byla premiéra. Ale nejvíc teď trpím po příletu domů. Je to pro tělo náročné vyrovnat se se třemi časovými pásmy během tak krátké doby.

Na MS juniorů jsi hned ve vytrvalostním závodě obsadila krásné třetí místo. Byla jsi spokojená, nebo sis věřila ještě výš?

Spokojená jsem byla, ale hrozně mě mrzela jedna moje hloupá rána, která mě stála vítězství. Takže se ve mně mísilo lehké zklamání a současně velká radost.

A ono to přišlo! Při zlatém sprintu jsi ale hned na úvodní položce prvním výstřelem minula.

Co ti proběhlo hlavou?

Ta šance, že dám dvě nuly, je vždycky hrozně malá, ale rozhodně je nepříjemné udělat chybu hned první ranou. Už jsem však něco odzávodila a věděla jsem, že stojku umím odstřílet čistě. A ono se to povedlo! Celé kolo před stojkou mi hlavou probíhalo, že to prostě musí být nula, musím ji tam, jak říkáme, vystát.

38

Následující stíhačka tvoji dominanci potvrdila. Stala ses nejúspěšnější juniorkou v historii českého biatlonu. Budou oslavy?

Oslavili jsme to teď doma. Babička přinesla dort, takže jsme slavili, jak se patří.

Při slavnostním vyhlášení jsi vystoupila s nápisem Modlete se za Ukrajinu. Motivovala tě prý mladší sestra. Čím?

Sama od sebe vyrobila srdíčko v ukrajinských barvách a vystavila ho doma k televizi. Uvědomila jsem si, že když něco takového napadne desetileté dítě, proč my junioři bychom se nemohli také ozvat.

Mezinárodní biatlonová unie tě odmítla s tímto heslem vyfotografovat. Z jakého důvodu?

Došlo jen k nedorozumění. Další den se omluvili a sama IBU fotku zveřejnila.

Válka jistě ovlivnila atmosféru mistrovství světa. Jaké změny v chování svých soupeřek jsi zaznamenala? Žádné. Občas jsem se o tom s někým bavila.

Všechny jen říkaly, že je to strašné.

Ve válce bohužel padl i mladý ukrajinský biatlonista Jevhen Malyšev. Vzpomínali jste na něj?

Když jsem to četla, bylo mi z toho opravdu na nic. Je nepředstavitelné, že se dnes něco takového děje. Mikuláš Karlík z týmu uspořádal aukci a výtěžek posílá právě jeho rodině.

Nejprve ti nepustili českou hymnu. Jaká byla tvá reakce a co tě v takové situaci napadalo?

Nejprve mi to vůbec nedocházelo, furt jsem si říkala, že se to rozjede. Potom jsem se začala smát a ptala jsem se holek na stupních, čí je to hymna. Nikoho nebyla. Na podruhé pustili správnou.

Po dvou měsících jsi doma. Na jak dlouho?

Byla jsem doma tři dny.

Prý ses těšila nejen na rodinu a přátele, ale také na českou kuchyni. Co ti maminka uvařila na uvítanou?

Mamka uvařila rajskou, kterou mám nejradši.

Komu patří tvé největší poděkování?

Hodně lidem. Jak celému týmu, tak i mojí rodině.

39

METALOVÝ FESTIVÁLEK

Monster nabudí i pomáhá Zdálo se to být skoro nemožné, ale tradiční metalová přehlídka kapel Monster of Metal and Hardcore se ve Voletinách uskuteční dle plánu ve svém obvyklém čase, tedy předvelikonoční sobotu 16. dubna od 17 hodin.

Uvolnění opatření umožní organizátorům pořádat akce bez omezení počtu účastníků, a tak všichni doufají, že si tuhle už legendární akcičku nenechá spousta lidí ujít a na 17. ročník dorazí co nejvíce fandů dobré muziky.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Letošním tahounem jsou Locomotive, matadoři na poli hardcore z Českého Krumlova, kteří si již vydobyli jméno a fandů mají opravdu dost.

Dále se představí Diligence, pětičlenná progressive death metalová kapela z Prahy, která se na Monsteru objeví po šesti letech a za tu dobu ušla kus cesty. „Za mikrofonem stojí zpěvačka Dahlien, která mimo jiné v létě 2019 jako záskok absolvovala

evropské turné s americkou technical death metalovou kapelou Abnormality,“ poukazuje pořadatel Libor „Mazi“ Mazura.

Ani tentokrát nebude chybět zahraniční host.

Z polské Wroclavi dorazí Deadpoint, kteří se na začátku roku 2014 rozhodli oslovit metalovou veřejnost deskou a začali nahrávat ve dvou studiích jako Perlazza Studio, MaQ Records. Se zvukem pomohl dánský zvukař Jacob Hansen (Pestilence, Volbeat, Destruction), který desku namíchal, a Brazilec Gustavo Sazes (Arch Enemy, Morbid Angel, Kamelot) album produkoval. Díky tomuto spojení se kapela vydala správným směrem. „A proto budou i na Monsteru,“ usmívá se Mazi.

Další zajímavou bandou bude Stellaris. Pražská metalová kapela vznikla v roce 2019 a její hudba je ovlivněná metalcorovými kořeny. Tahle čtyřčlenná sestava tvoří hudbu založenou na moderních kytarách, intenzivních groovech a rozmanitých vokálech frontwoman Nicol.

Sestavu kapel pak doplní Naurrakar (blackmetal) z Prahy a přespolní Dewdrop (grind) z Nového Města nad Metují.

17:00–17:45 DEADPOINT 18:15–19:00 NAURRAKAR 19:30–20:15 REFORE 20:45–21:30 DILIGENCE 22:00–22:45 LOCOMOTIVE 23:15–00:00 STELLARIS 00:30–01:15 DEWDROP

40

Stalo se už tradicí, že se na akci organizátoři snaží pomoci i někomu, kdo to opravdu potřebuje.

Osud jejich vlastní holčičky a hudba je spojili s rodinou malé Šarlotky, která musela bojovat ihned po příchodu na svět. Po všemožných vyšetřeních a dlouhých pobytech v nemocnici toho je na jednoho malého človíčka až moc: trpí dětskou mozkovou obrnou, má významnou centrální poruchu zraku, těžké vývojové opoždění, encefalitidu, skoliózu páteře, po čase se připojila i epilepsie. Je toho hodně, ale i přesto je Šarlotka ve svých šesti a půl letech veselá šikovná holčička. „Výtěžek sbírky bude použit na rehabilitace a případně i částečnou úpravu bezbariérového bydlení,“ upřesňuje Libor Mazura.

Více na FB Monster of Metal and Hardcore.

DOKUMENT O JIZERKÁCH

Hory známé i neznámé…

Málokteré pohoří v Česku poznamenala činnost člověka tak jako Jizerské hory. Jizerky jsou němým svědkem toho, jaká je cena lidského pokroku tváří tvář přírodě. Přestože dnes patří k častým cílům turistů, skrývají i mnohá tajemství, za kterými se filmaři vydali. Natáčeli nejmodernějšími technologiemi jak na české, tak polské straně hor.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: ARCHIV VIKTORA KUNY

Celovečerní dokument Jizerské hory, který se bude v pondělí 2. května od 19 hodin promítat v trutnovském Uffu, je druhým filmovým počinem Viktora Kuny. Navázal tak na své oceňované dílo o Krkonoších z roku 2018, které několikrát vysílala Česká televize a jehož německá verze oběhla řadu kin v Německu. Filmu o Jizerských horách se Kuna ujal od tvorby scénáře až po dokončení celého filmu. „Člověk Jizerským horám vždy ubližoval, víc bral, než dával. Tento film by měl být proto takovou malou splátkou tohoto dluhu,“ říká autor filmu. Film vypráví příběh Jizerských hor od jejich vzniku až po současnost. Aby ve filmu nic důležitého nechybělo, konzultoval Kuna s více než desítkou lidí z různých oborů – s přírodovědci, historiky a dalšími odborníky.

Někteří z nich ve filmu vystupují a vyprávějí příběhy, jež jsou pro poznání kraje kolem řeky Jizery ty nejdůležitější.

Vznikla tak unikátní a vizuálně podmanivá zpráva nejen o minulosti a současnosti Jizerských hor, ale i o lidech, kteří zde zanechávají stopy často větší, než si kdy sami dokázali představit.

Nový dokument Viktora Kuny je nejen poutavým vyprávěním, ale i mementem. „Největší výzva? Ráno vstát v pět a vyjít osm kilometrů třeba na Pytlácké kameny a pak natáčet nebo čekat na nějaké zvířátko… Naštěstí jsou hory krásné, i když je zamračeno.

A do filmu to přináší kontrast,“ říká Viktor Kuna. Koneckonců výzva to pro Kunu byla dvojnásobná: v roli režiséra, kameramana a střihače filmu. Dokument je unikátní i z dalšího ohledu: ve filmu zazní houslové nahrávky Viktora Kuny, který do roku 2002 odehrál na 1000 sólových koncertů.

41

PROGRAM

KINO VESMÍR PROMÍTÁ: 1. 4.

2. 4.

3. 4.

3. 4.

6. 4.

7. 4.

8. 4.

9. 4.

10. 4.

19.00 19.00 17.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 17.00

13. 4.

14. 4.

15. 4.

16. a 17. 4.

17. 4.

20. 4.

21. 4.

22. 4.

23. 4.

19.00 19.00 19.00 19.00 17.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Svědkové Putinovi Morbius Ježek Sonic 2 Morbius Poslední závod Olga Známí neznámí Nejhorší člověk na světě Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství Haute Couture Drive My Car Stínohra Vyšehrad: Fylm Zlouni France René - Vězeň svobody Ambulance Seveřan

Z filmu: Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství

Z filmu: Vyšehrad: Fylm

24. 4.

27. 4.

28. 4.

29. a 30. 4.

17.00 19.00 19.00 19.00

Mimi a Líza: Zahrada Test Křížová výprava Po čem muži touží 2

V Trutnově již 4 lékárny – Horská 64

– Žižkova 515 (Hypermarket Albert)

– Dolní předměstí 96 (u Lidlu)

– Horská 687 (Family Center) po–pá 8.00–18.00 | so 8.00–16.00

po–pá po–pá

7.30–17.00

po–ne

8.00–17.00

sleva

sleva

20 Kč Ibuprofen Dr.Max 400 mg 30 měkkých tobolek • k léčbě bolesti hlavy, zubů, migrény nebo menstruačních bolestí • ve formě měkkých tobolek pro rychlý účinek

8.00–18.00

130 Kč Fenistil gel 50 g Akční cena

99 Kč Běžná cena 119 Kč

Pečlivě čtěte příbalovou informaci. Léčivý přípravek k vnitřnímu užití. Obsahuje ibuprofen.

Nabídka platí pro držitele Karty výhod Dr.Max od 1. do 30. 4. 2022 nebo do vyprodání zásob.

Akční cena

199 Kč

• rychlá a účinná úleva od svědivé podrážděné pokožky různého původu: Běžná cena 329 Kč svědivá vyrážka, poštípání hmyzem, spálení od slunce, povrchové popáleniny a kopřivka • účinkuje přímo v místě svědění a podráždění Pečlivě čtěte příbalovou informaci.

Fenistil 1 mg/g gel je lék k použití na kůži. Obsahuje dimetindeni maleas.

TRUTNOV, Bulharská 139

tel.: 499 812 561 | 777 212 561

www.optika-malinsky.cz