Trutnovinky - magazín srpen 2011

kulturně-společenský magazín |srpen 2011 | vydává

ODC

HOD

| zdarma

OBSAH | EDITORIAL

STRANY a12, a13 JAROSLAV DRTINA

STRANY a14, a15 ROBERT FÜRBACHER

STRANY a18, a19 JIŘÍ JŮZL

STRANA a20, a21 MATYÁŠ ZIERIS

STRANY b18, b19 ALENA A MICHAL SLEZÁKOVI

STRANY b4 - b6 ANTONÍN JUST

ZAJÍMAVOST ODCHOD SOVĚTSKÉ ARMÁDY 1. srpna 1990 opustila Trutnov sovětská armáda. Jaký byl její odchod.

Str. a4 - a9

VÝSTAVY OD POHLEDU K FOTOGRAFII Pestrá nabídka expozic v Trutnově: od dobových pohlednic, přes malby k fotografiím.

Str. a16

SPORT TRENÉR PAVEL POKORNÝ Plavecký trenér vypráví o svých zkušenostech a zážitcích se špičkovými sportovci.

Str. b20, b21

KINA LIDICE V TRUTNOVĚ Film o tragickém osudu české vesničky se bude promítat v kině Vesmír.

Str. b42

KONCERTY TRUTNOVSKÉ HUDEBNÍ LÉTO Pozvánka na tradiční středeční a páteční koncerty na Krakonošově náměstí.

Str. a17

Z HISTORIE PAMÁTKA NA MALÍŘE Díla umělce Joanese Koehlera jsou také součástí sbírky Muzea Podkrkonoší.

Str. b10

a3

a4

UDÁLOST

ODCHOD SOVĚTSKÉ ARMÁDY Z TRUTNOVA Před jedenadvaceti lety skončil „dočasný“ pobyt sovětské armády v Trutnově. Ve středu 1. srpna 1990 opustila dělostřelecká jednotka město prakticky bez zájmu veřejnosti. Dnes je tato významná událost téměř v zapomnění. Jak tedy skutečně odchod probíhal? Co mu předcházelo? A co po vojácích zbylo?

Petice: odejdětě rychle!

Vojsko z východní velmoci se dostalo do Československa při nechvalně proslulé invazi v srpnu 1968. Nechtěnou socialistickou výpomoc před údajnou kontrarevolucí Trutnované tehdy ocenili hořícími barikádami, proslulým stržením tanku z památníku před národním výborem a protesty, o kterých se hovořilo až v Moskvě. Když padl komunismus, byl rychlý odchod Sovětů prvním požadavkem místních lidí. „Trutnov byl citlivým bodem okupačního úsilí v roce 1968. Přítomnost Sovětů byla velice nelibě nesena místními občany, proto byl zájem, aby odešli co nejdříve,“ potvrdil historik a tehdejší člen Občanského fóra Vladimír Wolf.

O plánovaném odchodu vojsk se začalo jednat sotva pár týdnů po sametové revoluci. Snaha dostat armádu z města byla obrovská. „Na jaře

1990 trutnovská veřejnost na výzvu Občanského fóra přispěla k tomu, aby se vše urychlilo. Po celém okrese se podepisovaly petice. Na ulicích, v továrnách, prostě všude. „Podepisovali se tisíce lidí, to bylo mínění opravdu všeobecné. O to vyhraněnější, že naše město si svoje prožilo v roce 1968,“ řekl Wolf. Trutnov byl nakonec mezi prvními českými městy, odkud posádka odešla.

Dokonce se povedlo vyjednat, že odešla výrazně dříve, než se původně počítalo. Poslední sovětský voják přitom opustil československé území až 21. června 1991, tedy skoro o rok později.

Loučit se nebudeme Způsob, jakým armáda z města odešla, ostře kontrastuje s intervencí v roce 1968. Ohlášený a dobře organizovaný odjezd Sovětů v roce 1990 se odehrál bez zájmu místních obyvatel. „Už to nebyla hlavní událost. Lidé mysleli na úplně jiné

a5 věci, například na volby. Navíc byla doba letních prázdnin. Prostě už s tím obyvatelé nechtěli mít nic společného. Jen pravověrní komunisté odjezdu litovali, uspořádali dokonce několik soukromých večírků,“ uvedl Wolf. „Nevítali jsme Sověty v roce 1968, takže jsme se s nimi ani neloučili. Na jejich odjezd se přišlo podívat jen pár zvědavců,“ vysvětlil Vlastimil Šubrt, tehdejší předseda Okresního národního výboru (ONV). Mezi „zvědavce“ se kromě novinářů počítal také Jiří Jahoda, jeden z mála místních fotografů, který událost zachytil na černobílých snímcích. „O odjezdu Rusů jsem se dozvěděl téměř na poslední chvíli. Ale považoval jsem to za velkou věc. Chtěl jsem z toho udělat fotoreportáž,“ prohlásil.

Proto si 1. srpna přivstal a vydal se v pět hodin ráno na železniční nádraží. Tam už část vojenské techniky byla připravena k naložení na vagóny.

Sověti se totiž začali přesouvat z kasáren ještě za tmy. Šlo o desítky děl, tanků a nákladních aut. „Byla toho spousta. Poprvé v životě jsem se k inzerce

tomu dostal tak blízko. Když jsem stál před tanky, u té obrovské hmoty, ohromilo mě to, až mrazilo.

Když to nastartovali a popojížděli s tím, byla to obrovská síla,“ vyprávěl Jahoda.

Fotografování mu „prošlo“ bez komplikací. „Měl jsem strach, jestli mi Rusové nebudou dělat problémy, hrozit mi, ale nakonec byli ochotní i pózovat. Nikdo mě nevyháněl, fotil jsem celkem v klidu,“ sdělil a ukázal přitom na detailní snímky těžké techniky, kterou vojáci přesouvali na vagóny. „Docela dramatická je fotka, na které táta drží své dítě za ruku. Ten chlapec se dívá na tank, musel z toho být vyvalený, když to všechno viděl,“ popsal snímek, který se dostal na titulní stranu našeho magazínu.

Měli strach, co s nimi bude Bojová technika 1. srpna 1990 brázdila město. Na křižovatkách stáli vojáci, kteří řídili dopravu.

Ulice Na Struze (tehdy ještě s kostkami místo asfaltu) se otřásala pod pásy tanků a koly plně naložených nákladních aut. Vše vyjíždělo z kasáren, tedy z místa, kam se drtivá většina

a6

ODCHOD SOVĚTSKÝCH VOJSK Z TRUTNOVA

Zatímco důstojníkům se z Trutnova moc nechtělo, řadovým vojákům nedělalo problémy usmívat se do objektivu.

Trutnovanů do té doby nedostala. Nikdo z Čechů vlastně nevěděl, kolik sovětských vojáků v nich žije, kolik techniky a zbraní v ní skutečně je. „Ta čísla nevěděl nikdo, oni je nikdy nechtěli říct. Vím, že se spekulovalo mezi osmi sty až dvěma tisíci.

Při odchodu někde zaznělo, že jich snad mělo být dvanáct set,“ naznačil Šubrt.

100 postelí v jednom pokoji Zatímco řadoví sovětští vojáci (prezenční služba trvala tři roky) prožívali odchod relativně klidně, vojákům z povolání moc do smíchu nebylo. Evidentně se jim od nás nechtělo. Na poměry v tehdejším východním socialistickém bloku totiž měli v Československu téměř luxusní život. „Ne, že by tady měli úplně pohodovou vojnu. Ale nevěděli, co s nimi bude. Například plukovník Kutorlanov, který byl velitelem trutnovské posádky, vůbec netušil, jaký bude jeho další osud. Byl to Ukrajinec.

Sovětský svaz se pomalu rozpadal a on nevěděl, co dál,“ uvedl Vlastimil Šubrt. Později se potvrdilo, že v Rusku pro některé vojáky přijíždějící z Československa neměli ani ubytování. Šubrt, coby tehdejší předseda ONV, byl jedním z prvních civi-

listů, který se do kasáren vůbec dostal. Měl totiž za úkol je převzít od armády. „Moje kardinální vzpomínka byla na jejich ubikaci. Poprvé v životě jsem tam viděl trojpalandy (tři postele nad sebou - pozn. redakce) nacpané tak, že i já jako štíhlý člověk jsem jen těžko prošel uličkou mezi nimi. V té místnosti bylo ubytováno asi 90 nebo 100 lidí.

Přestože tam zrovna nikdo nebyl a větralo se, byl tam strašný vzduch. Kamarád a pozdější starosta našeho města Gustav Hillebrand mi pak řekl, že za mlada byl jako voják ubytován ve stejné místnosti trutnovských kasáren a že jich tam bylo tehdy pouze šestnáct,“ doplnil Šubrt.

Také z dalších dvou lokalit, které národní výbor přebíral od armády, měli Trutnované neobvyklé „zážitky“. Jedním z takových případů bylo přebírání bytů u kasáren. „Něco tak vybydleného a smrdutého jsem nezažil. A to tam žila sovětská smetánka, to byly byty důstojníků!“ upozornil Šubrt. Dalším místem byl přísně střežený areál ve Volanově, kde měli Sověti muniční sklady a bunkry, a kde právě vykopávali uskladněnou munici. „Bylo toho strašně moc, až z toho šel strach. Měl

a7 jsem divný pocit. Podle toho, jak to bylo strážené, tak se to možná ani nesmělo fotografovat. Ale já jsem zvyklý moc se neptat, a hodně fotit,“ zdůraznil fotograf Jahoda.

Vlak konečně odjel Klidný přesun z kasáren na nádraží vyvrcholil odjezdem. Vlak s vojenskou technikou vyrazil z trutnovského vlakového nádraží ve středu 1. srpna 1990 ve večerních hodinách. Soupravě plné tanků, pásových transportérů a samohybných děl vyhrávala na cestu vojenská kapela. Jakási sovětská minidechovka měla dodat odjezdu slavnostní ráz. Místo toho působila sklesle, oprýskané trumpety a vyšisované uniformy vojáků vypadala mnohem hůř než naleštěné a dobře opečované tanky. „Do Ruska nejprve odváželi materiál, hlavně děla, náklaďáky a bojovou techniku. Teprve potom osobními vlaky odcestovali i samotní vojáci,“ dodal Vlastimil Šubrt. Úplný odchod sovětských vojsk z Trutnova se datuje až k 8. srpnu. Tehdy došlo u kulatého stolu k úplnému konečnému vyrovnání mezi oběma stranami.

Pavel Cajthaml foto: Jiří Jahoda

Přebírání sovětského prostoru: velitel posádky plukovník Kutorlanov a předseda Okresního národního výboru Vlastimil Šubrt. Snímek vznikl 11. května 1990.

inzerce

Trutnov, Bulharská 139, tel: 499 812 561 | 777 212 561

www.optika-malinsky.cz

foto: 15x Jiří Jahoda

a10

FAKTA

JAK TO BYLO S PROSLULÝM TANKEM? Symbolem spojovaným s komunistickým režimem v sovětském područí je nepochybně tank, který stával na podstavci před trutnovským okresním národním výborem.

Měl být součástí poděkování Sovětskému svazu za osvobození na konci druhé světové války. Během třiceti let byl instalován na podstavec hned dvakrát, a dvakrát byl rovněž stržen.

Legendární trutnovský tank se do Trutnova dostal v roce 1960.

Stroj T-32 typu Stalin k nám dovezli z vrakoviště poblíž slovenské Žiliny. Odhalení pomníku s tankem se uskutečnilo 7. listopadu. Měl být symbolem osvobození, ale podle odborníků šlo o překrucování dějin. „Známý sovětský tank neměl k Trutnovsku žádný vztah, protože tanky v Trutnově v roce 1945 nikdy nebyly,“ prohlásil historik Vladimír Wolf.

Na podstavci, s rudou hvězdou a bílým nápisem 415, vydržel před „okresem“ až do 22. srpna 1968.

Kolem desáté hodiny ráno ho strhl dav Trutnovanů, který nesouhlasil s intervencí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Došlo ke stržení tanku z podstavce. Když tank spadl dolů, tak to vyvolalo obrovský aplaus a řev,“ upřesnil Wolf, přímý účastník demonstrace. Mohutný stroj místní občané odvlekli do podjezdu v Horské ulici, kde s ním zatarasili cestu okupačním jednotkám.

Když protesty proti vojenské invazi ustaly, podali Sověti na konci září protest proti ničení památníku Rudé armády. Za stržení tanku požadovali co nejpřísnější potrestání. Asi o měsíc později, 24. října 1968 požádali sovětští velitelé o návrat tanku před okresní národní výbor. Betonové základy nového pomníku se už ale chystaly u základní školy kpt. Jaroše. Práce však neprobíhaly tak rychle, jak si velení přálo. Práci Technickým službám totiž ztěžovali trutnovští občané. Nejen komentáři, ale také činy. Například opakovaně ničili betonové základy. Tank pro jistotu hlídala

Veřejná bezpečnost. V dubnu 1970 došlo ke změně. Rada Okresního národního výboru a Městského národního výboru rozhodla, že tank se opět vrátí před „okres“. A hned 8. května byl sovětský stroj odhalen za účasti Lidových milicí, Veřejné bezpečnosti, školní mládeže a občanů povinně „vyslaných“ závodními organizacemi.

Pád komunismu znamenal po třiceti letech konec historie tanku v Trutnově. Snaha po jeho odstranění vrcholila v době odchodu sovětských vojsk.

Původně měl být tank sundán právě v onen symbolický den 21. srpna (1990). Někdo ale v posledních dnech oznámil, že přesně v tento den bude u pomníku přichystána bomba. Předseda okresního národního výboru Vlastimil Šubrt proto nechal tank odstranit tajně o tři dny dříve. „Chtěl jsem předejít jakýmkoliv problémům. Tak se vše uskutečnilo bez přítomnosti veřejnosti,“ potvrdil Šubrt. Původně plánované veřejné odstranění tanku mělo být oficiální tečkou za sovětskou okupací. „Všichni jsme se na to těšili, chtěli jsme vidět, jak spadne z podstavce. Kvůli anonymům se to ale odehrálo v naprosté tichosti, klidu a bez povšimnutí občanů,“ dodal Vladimír Wolf.

Dnes je někdejší trutnovský tank součástí depozitáře vojenského muzea v Lešanech.

Pavel Cajthaml, foto: Bohdan Holomíček

U MIKŠŮ RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ, TEL 491 114 223, E-MAIL:MUSICHALL@UMIKSU.CZ,

WWW.UMIKSU.CZ

6. 8.

13. 8.

PUSHKIN PÁRTY První srpnová párty bude ve znamení Pushkina. Za každého panáka dostaneš žeton a za dva žetony si vybereš svůj dárek. Dále pro Vás bude připraveno pár soutěží o ceny. K tomu všemu Ti nejlepší muziku bude hrát DJ Marthy

SUMMER CRAZY NIGHT Pojďte s námi oslavit poslední čtvrtinu prázdnin v opravdovém letním stylu. Letní muzika, letní drinky a letní atmosféra, tento večer jen pro Vás. Pohodovou letní zába- vu Vám přinášejí Dj Jirka Vondra, Rádio Kiss Delta

20. 8.

LIGHTSTICK PÁRTY Je tu další párty s množstvím svítících tyčinek ,jednu dostaneš u vstupu a další budou rozdávat barmani k pití. Po celý večer Vám bude hrát největší pecky, jak nové tak starší Dj Martin Volf

27. 8.

PĚNOVÁ SEXY SHOW

Léto nám frčí na plný pecky a co víc jiného si přát než sexy dívky nahoře bez v bazén

ku přeplněném hustou pěnou. Samozřejmě hrátky v bazénku si může užít každý. Tak

jestli miluješ letní bomba akce a voňavou pěnu, určitě musíš přijít. Po celý večer dívčí

zápasy o hodnotné ceny. Tu nej muziku Vám bude hrát djské duo DJ Tajfun vs. Prokiss

inzerce

in t erio kuchyně - skříně interiér y

VYSOKÁ KVALITA - PŘIJATELNÁ CENA

VŽDY SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK

TRUTNOV KRYBLICE, Mánesova 435 tel./fax: 499 816 147 mob.: 608 983 667 e-mai: info@interio.cz

www.interio.cz

a11

a12

ZPOVĚĎ: JAROSLAV DRTINA

SBÍRÁNÍ POHLEDNIC JE ADRENALIN, EUFORIE

Někdo sbírá vláčky, jiný známky, další etikety či betlémy. Jaroslav Drtina (62) ze Dvora Králové sbírá už téměř čtyřicet let pohlednice krkonošských bud. Má jich neuvěřitelných sedm tisíc.

Až do 18. září si jeho unikátní „kousky“ lze prohlédnout v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Čím vás oslovily krkonošské boudy?

V Krkonoších je to fenomén, protože jen tam se nazývají boudami už pět set roků zpátky. Sbírání pohlednic s boudami jsem vnímal jako návrat do rodného kraje. Ta místa, která jsem znal, jsem si připomínal. Neviděl jsem v tom nikdy nějaký předmět spekulace či obchodování.

Musel jste se o nich něco dozvědět. Jaký byl jejich vývoj? Komu sloužily?

Většina bud se vyvinula z jednoduchých, prostých stavení, kde žily rodiny, které tam hospodařily. Ve druhé polovině 19. století postupně narůstal turistický ruch. Jejich obyvatelé začali využívat toho, že jejich obydlí leží na trase, kudy lidé chodili třeba na Sněžku. Začali turistům nabízet občerstvení. S peněz dělali různé přístavby a později mohli nabídnout i skromné ubytování.

Každopádně musela bouda vzniklá z hospodářského stavení stát na zajímavém místě.

Kolik bud bylo v historii Krkonoš?

Například na polské straně jsou ve výšce pět set a šest set metrů nad mořem penziony, kterým se říká boudy. Já se ale zaměřuji na hřebenové bou-

dy, které stojí ve výšce tisíc metrů a výše. Těch je v Polsku jen asi deset. U nás jich může být tak pětadvacet. V historii Krkonoš jich však mohly být stovky.

Existuje u nás literatura, která se zabývá jejich historií?

Bohužel. U nás je jen minimum seriózní literatury věnované krkonošským boudám z hlediska historie, na rozdíl od německých pramenů. Do druhé světové války existovaly desítky německých knih věnovaných boudám. Také internetové stránky polských bud mapují podrobně jejich historii.

Když se ale podíváme kupříkladu na Špindlerovu boudu, tak z historického pohledu nelze najít nic.

Přitom by se to dalo marketingově turisticky využít. Jsou jednotlivci, kteří se historii bud věnují, ale nějaká analytická historická práce neexistuje.

Vše se opisuje od Němců i s chybami.

Kolik bud už zaniklo a zůstalo jen na pohlednicích?

Pokud bude řeč o hřebenových boudách tak od druhé světové války jich zaniklo tak pětadvacet až třicet.

a13 Byly vždy přestavby těchto objektů v souladu s jejich původní architekturou?

Jsem rád, že se na to ptáte. Nesouhlasím s různými autory, kteří tvrdí, že gigantomanie byla charakteristická pro vývoj krkonošských bud po druhé světové válce. Není to pravda. Ta byla boudám vlastní od začátku. Například velké boudy U Sněžných jam, Luční nebo i Obří, to všechno byly kolosy, které se svým objemem do Krkonoš vůbec nehodily. Není to žádná novinka.

V současné době je snaha klasické boudy udržovat a zachovat.

Vaše sbírka s touto tematikou obsahuje 7000 pohlednic. Kolik úsilí stálo ji vytvořit?

Velké. Já se pohlednicím věnuji stále, den co den.

Není den, abych se nepodíval na internet a jsem i v kontaktu s různými sběrateli. Také každý večer se tomu minimálně hodinu věnuji.

Jakou pohlednici z vaší kolekce považujete za nejcennější?

Takových pohlednic je více. Nemám jednu jedinou oblíbenou. V prvopočátcích, od roku 1895 byly tištěny formou barevné litografie a inzerce

byly přizpůsobovány vkusu veřejnosti. Mnohdy ukazovaly boudy ne tak, jak vypadaly. Pohlednice fotografická, která věrně zobrazuje nějakou boudu či její interiér, je pro mě cennější, než starší litografie.

Co je na vaší nejstarší pohlednici?

Nejstarší pohlednice, kterou vlastním, je z roku 1886. Je na ni nová Slezská bouda. Mám i několik předchůdců pohlednic, což byly korespondenční lístky s přítiskem. Ty byly zavedeny v Rakousku– Uhersku v roce 1869 pro méně důvěrná sdělení.

Už je doplňovaly různé obrázky a razítka. Potom v roce 1884 byly vydávány soukromé korespondenční lístky, z nichž pak vznikly pohlednice.

Předchůdci pohlednic jsou velmi cenění.

Hynek Šnajdar JAROSLAV DRTINA - narozen 17. října 1949 v Trutnově – Poříčí - je ředitelem soukromé firmy - pohlednice sbírá od roku 1973 - je ženatý, má jednoho syna - žije ve Dvoře Králové nad Labem

a14

ROZHOVOR: ROBERT FÜRBACHER

SNAŽÍM SE VYTVOŘIT OSTROV KLIDU V USPĚCHANÉM SVĚTĚ Na první pohled vypadá trochu jako hipík. Dlouhé vlasy na ramena, neodmyslitelný klobouk na hlavě a veselý smích. To je malíř Robert Fürbacher (41). Tvoří v krásném, světlém ateliéru v budově, která přiléhá k zadní části Základní školy R. Frimla. Jeho dny jsou tam ale sečteny. Do 1. září musí prostory uvolnit. „Teď usilovně hledám nový ateliér,“ posteskl si. Jeho práce se vyznačuje sytými barvami. Pestrobarevnost a vznikající výjevy promlouvají pocitovou otevřeností.

Ještě nikdy jsem vás neviděl bez klobouku.

Jde o nějaký rituál nebo vzpomínku?

Vzpomínka to není. Klobouky mám prostě rád, tento už je třetí. Ten první jsem si koupil v Holandsku a daroval ho kamarádovi. Ten, co nosím teď, mi přivezl kamarád z Austrálie. Cítím se v něm dobře, tak ho stále nosím. Odkládám ho jen doma, když maluji nebo jdu spát.

střední škole, ale nakonec jsem skončil se slovy, že mě to už nezajímá. Nebyla to moje parketa.

Matka tomu nebyla moc nakloněná a ptala se, co chci dělat. Tři týdny jsem o sobě přemýšlel a pak jí oznámil, že chci být umělcem. Ani nevím, jak mě to napadlo.

Co se stalo, že jste se jako třináctileté dítě ocitl v Holandsku?

Jsem rozený Trutnovák. Moji rodiče se rozešli ještě předtím, než jsem se narodil. Vyrůstal jsem u babičky a dědy. Když mi byly tři roky, maminka si našla holandského přítele a přestěhovala se oficiálně do Holandska. Protože jsme žili v jiném systému, trvalo deset roků, než mě tam pustili.

Máma celou dobu žádala, abych se za ní mohl jet podívat. Pak se to podařilo, vyrazil jsem a už jsem tam zůstal.

Vystudoval jste tedy soukromou uměleckou akademii v Rotterdamu. Jakou měla úroveň?

Původně jsem chtěl jít na státní uměleckou školu, ale protože mi scházely školní diplomy za uzavřené studium, tak mě nepřijali. Proto jsem šel požádat o přijetí na soukromou akademii. Tam je zajímalo hlavně to, co umím, a vybrali mě. Škole scházela teorie dějin umění a historie. Váha se přikládala především praxi. Mým učitelem byl malíř, který rozpoznal můj talent a hodně se mi věnoval. Vyučil mě staré holandské technice, a to je můj základ. Teď se mi to hodí a používám tuto techniku i v současných abstraktních obrazech.

Kdo nebo co vás nasměrovalo ke kreslení a malování?

Jako dítě jsem maloval a kreslil, ale intenzivně jsem se tomu nevěnoval. Spíše jsem tíhnul ke sportu. V Holandsku jsem přišel s vizí, že se dám na elektroniku. Začal jsem tento obor studovat na

Co jste tehdy maloval?

Maloval jsem krajiny, zvířata, holandské mlýny.

Prostě všechno, na čem se dá hodně naučit. Je to nejlepší základ. Doma jsem mimo to dělal tvorbu, která se blížila grafice spojené s malbou. Mělo to i ten důvod, že jsem tehdy neměl moc peněz na

a15 barvy a plátna. Grafiky jsem sice vystavoval, ale i když se to lidem líbilo, moc to nekupovali. Holanďané preferují malbu před grafikou. Zatímco u nás má grafika velkou tradici, jim je cizí. Přešel jsem proto na malbu. Měl jsem dokonce galeristu, který se mě ujal a ze začátku mi hodně pomohl.

Po škole jste začal velmi intenzivně vystavovat.

Proč jste se vrátil do rodného Trutnova?

Roky v Holandsku jsem se zabýval jen uměleckou kariérou. Dostával jsem se do stále lepších galerií, moje obrazy byly dobře hodnocené. Návrat jsem vůbec neřešil. Do Trutnova, když už to bylo možné, jsem se jezdil nabít. Pak jsem se vracel zpět do svého ateliéru. Ten krok k návratu jsem chtěl udělat už v roce 2000, ale z nejrůznějších důvodů to nevycházelo. Potom k tomu došlo. Poslední tři roky před návratem jsem už měl Holandska plné zuby. Je to trochu umělá země a měl jsem i deprese. Tak jsem se rozhodl a přestěhoval se domů, do Trutnova.

Vaše obrazy jsou charakteristické výraznou barevností. Čím vás barva fascinuje?

Miluju barevnost a odpovídá to mé povaze, inzerce

mému vnitřnímu založení. V poslední době se u nových obrazů snažím docílit barev, které nejsou běžné. Překrývám různé odstíny, které se k sobě ani moc nehodí, a jak se mění světlo, tak se mění i barvy na obraze.

Máte poměrně velký výtvarný rozptyl. Čemu dáváte přednost?

Překonal jsem ten bod, který má asi každý umělec: dělat jen to, co mu sedí. Začal jsem dělat všechno včetně portrétů, krajin a podobně. Samozřejmě mojí prioritou je abstrakce. V tom jsem se našel. Pohltila mě otevřeností. Je tam stále možnost se dostat někam jinam, kam se nikdo jiný ještě nikdy nedostal. Abstrakce nabízí volnost a otevřenost.

Hynek Šnajdar ROBERT FÜRBACHER - narodil se 15. ledna 1970 v Trutnově - v letech 1983 až 2008 žil v Nizozemí - vystudoval soukromou uměleckou akademii v Rotterdamu - věnuje se abstraktní malbě i zakázkám - žije v Trutnově

VÝSTAVY V TRUTNOVĚ

a16

GALERIE MĚSTA MIROSLAV PODHRÁZSKÝ: CITY, CITY… V přízemí městského úřadu je přístupná fotografická výstava hradeckého autora Miroslava Podhrázského.

Netradiční experimenty s městskými scenériemi nazvané City jsou k vidění až do 9. září.

JOANNES KÖHLER V Galerii probíhá ojedinělá prezentace tvorby jedné z nejzáhadnějších uměleckých osobností našeho regionu výtvarníka Joannese Köhlera. Krajinář ovlivněný klasickou francouzskou, německou i holandskou krajinomalbou je pozoruhodný nejen tvorbou, ale i pohnutým životním příběhem, v němž dodnes zůstává mnoho těžko pochopitelného a záhadného. Výstava potrvá do 27. srpna.

MUZEUM PODKRKONOŠÍ LEGIONÁŘI TRUTNOVSKA Výstava mapuje činnost československých legií, které za první světové války bojovaly za vznik čs. státu. Legie, které měly ve zbrani 100 tisíc osob, existovaly v Rusku, ve Francii a Itálii. Stovky legionářů se narodily nebo žily na Trutnovsku. Na výstavě je také unikátní seznam všech legionářů pocházejících z našeho regionu, množství dobové výzbroje a výstroje, unikátní fotografie, dokumenty a knihy. Expozice potrvá do 25. září. inzerce

OD BOUDY K HORSKÉMU HOTELU NEJZNÁMĚJŠÍ KRKONOŠSKÉ BOUDY NA STARÝCH POHLEDNICÍCH Výstava představí unikátní pohlednice ze sbírky Jaroslava Drtiny, zachycující přeměnu nejznámějších krkonošských bud v hotely na přelomu 19. a 20. století, a to jak na české, tak i slezské straně hor.

Na výstavě bude představena například Labská, Obří, Luční či Petrova bouda. Mnohé z krkonošských bud a hotelů dnes již beze stopy zmizely. Výstava potrvá do 18. září.

FOTOGALERIE MATES PETR KOŠŤÁL - KONTRASTY AMERIKY Působivé snímky vystavuje až do 21. září v jídelně zdravé výživy Mates trutnovský fotograf Petr Košťál. Snímky na výstavě, kterou autor nazval Kontrasty Ameriky, nabízejí přírodní skvosty nejkrásnějších míst amerického západu, jihozápadní části Kanady a Havajských ostrovů.

GALERIE HIPPO FOTO JAROSLAV JIRMAN - HUDBA A LIDÉ Výstava snímků fotografa Jaroslava Jirmana, známého člena trutnovského fotografického spolku KDÚ - Každé druhé úterý. Neobvyklé a přitom velmi atraktivní záběry hudebníků pořídil při posledních ročnících známého mezinárodního festivalu Jazzinec.

TRUTNOVSKÉ HUDEBNÍ LÉTO 2011 Ještě celý srpen bude Krakonošovo náměstí místem prezentace zdejších kapel. V rámci Trutnovského hudebního léta se tam představí devět skupin. Zazní rock, folk, country a dechovka.

O KAPELÁCH BLUES MYSTERY Tato kapela je novým projektem, baskytaristy Jardy „Goyi“ Chvoje. Ze zaniklých Nior W. si s sebou do nové kapely přivedl dlouhodobého spoluhráče, kytaristu Ondru Šímu. Tato nerozlučná dvojice v březnu 2010 oslovila dva členy z kapely Lith-Inn O´Wevidle - bubeníka Vláďu Bartela a zpěváka Radka Kalenského. Soubor se soustředí výhradně na bluesrockovou muziku.

KRAKONOŠKA Městská dechová hudba existuje už 65 let. Hraje zhruba ve třicetičlenném složení, pod dirigentskou taktovkou Josefa Vlka. A to jak dechovou tak i moderní hudbu, tj. populární melodie šedesátých let, swing a českou i zahraniční taneční hudbu. Soubor je schopen odehrát většinu žánrů „od Bacha až po Vlacha“.

HOLLAND EXPRES S návratem Hany Baborákové z holandského exilu, vzniklo nové uskupení muzikantů. Zpěvačka a kytaristka se obklopila baskytaristou Oldou Vetešníkem, bubeníkem Mírou Dewattem, klávesistou Boyou Doležálkem. Post kytaristy obsadil mladičký Vítek Beneš. Hudební styl je založen na klasice, tedy na bluesrocku, ale najdeme tu i prvky reegae a dalších stylů. S kapelou často hostuje také holandský kytarista Arjo Hijmans, který se zúčastní i koncertu Trutnovského hudebního léta. inzerce

COUNTRY BAND BONANZA Pětičlenná formace hraje moderní proud americké country, a to nejen přejaté skladby, ale také známé písně s vlastními úpravami. Kromě klasických nástrojů skupina používá banjo a housle. Na banjo hraje Tomáš Zlámal, na kontrabas Josef Vataha, se sólovou kytarou vystupuje Pavel Vajgl, na bicí hraje Miloš Mikeš a zpěvákem je Jiří Jůzl.

POSLEDNÍ LEŽ Obsazení kapely se ustálilo v podobě: Vojtěch Lábus (kytara, Roland GR 20, zpěv), Káťa Frimlová (zpěv), Honza Novotný (tahací harmonika, zpěv), Matyáš Kuhn (baskytara) a Martin Fejk (bicí).

Soubor existuje od roku 2002. Po pauze opět začíná koncertovat a chystají nahrávání v pořadí druhého DEMO snímku (první Suricata Suricatta), které bude obsahovat cyklus pěti skladeb Živly.

NEODŮVODNITELNÁ LÍTOST Elektrorock je hudební styl, kterým se prezentuje tato kapela. Původní duo, Libor Kopecký (kytara, klávesy, zpěv) a Jirka Salva (baskytara), se rozrostlo na trio a do souboru přibyla půvabná zpěvačka Adél Smolařová. Čerstvá matka posunula celkový zvuk kapely jiným směrem a dodala skladbám ženský, ikdyž trochu tvrdší výraz.

PROGRAM středa 3. 8. pátek 5. 8. středa 10. 8. pátek 12. 8. středa 17. 8. pátek 19. 8. středa 24. 8. pátek 26. 8. středa 31. 8.

Blue Mystery Krakonoška Holland Express Znovuzrození country band bonanza Jarní vánek Jakž takž Poslední Lež Neodůvodnitelná lítost

a17

a18

INTERVIEW: JIŘÍ JŮZL

TRUTNOVSKÝ TRAMP V KANADĚ Místo soutoku dvou kanadských řek označované jako Bush River a Icefield v Britské Kolumbii se na konci června stalo místem unikátního setkání - 8. celosvětového potlachu trampů v emigraci. Mezi více než osmi sty účastníky bylo také několik lidí z Trutnova včetně šedesátiletého Jiřího Karase Jůzla. „Vydali jsme se tam společně s mým kamarádem a lékařem Jiřím Davidem.

I když nejsme emigranti, dostali jsme pozvání od pořadatelů a rádi přijeli,“ říká v rozhovoru.

Upřesněte lidem, kteří se o tramping nezajímají, co to vlastně je potlach?

Jakési setkání, které v dřívějších dobách pořádali indiáni. Náčelník sezval hosty z jiných kmenů a dával jim dary. Prostě šlo o přátelské setkání. Jak se dostalo slovo potlach z indiánského slovníku do našeho trampingu, se neví. Ale mezi trampy je to většinou jakési výroční setkání, někdy doplněné třeba soutěžemi a další zábavou.

A co si máme představit pod pojmem celosvětový potlach?

Celosvětový potlach byl víceméně reakcí na okupaci Československa. Myšlenka na jeho pořádání vzešla od kamaráda Wimpyho z Toronta. Prostě od lidí, kteří emigrovali těsně před příchodem Sovětů nebo těsně po jejich vpádu do naší země.

První ročník se konal v roce 1978 v Kanadě. Od té doby se kamarádi roztroušení po emigraci do všech koutů světa sejdou jednou za pět let u společného ohně. Emigranti tvoří asi 95 procent

účastníků potlachu. Ten zbytek jsou jejich přátelé nebo pozvaní hosté.

S kterými bývalými Trutnovany jste se v Kanadě potkal?

Například s Pavlem Tarzanem Homolou. Emigroval někdy v roce 1987, dnes žije v Americe. Na potlach přijel z velké dálky, ujel asi 900 kilometrů.

Pak tam byl ještě Karel Křech se svojí partnerkou

a19 a několik kamarádů z Hradce Králové. Potkal jsem samozřejmě řadu známých, které si člověk pamatuje ještě z doby před emigrací.

O čem jste se bavili?

O všem možném. Už to není jen o tom, co je u nás v Čechách nového. V této době díky internetu většinu informací mají, i když dlouhodobě žijí v zahraničí. Většina z nich je v emigraci spokojená a třeba ani nemá důvod se sem vracet. Jsou někteří, které to táhne zpět, ale mají zase v zahraničí závazky a rodiny.

Co je to vlastně tramping?

Především vztah k přírodě, k romantice, ke kamarádství a přátelskému setkávání. Je to nástupnictví skautingu a výlučně česká záležitost. Nikde jinde ve světě tramping, tak jak jej provozují naše národy (Česko + Slovensko), neexistuje. U nás se v posledních letech trampování hodně změnilo díky porevoluční době. Ale emigranti se ho drží v podobě, v jaké ho tady kdysi opustili, takže dodržují ortodoxně spoustu pěkných tradic.

Pěvecké soutěže jednotlivců, dvojic (duo) a osad nevyjímaje.

Jaký nejsilnější zážitek z Kanady máte?

Nevím, jestli je to úplně nejsilnější, ale zpívání trampské hymny téměř tisícihlavého davu a slavnostní zapalování společného ohně uprostřed Skalistých hor. Nebo dojmy z přírody. Stanovali jsme asi 80 kilometrů od civilizace, přímo ve Skalistých horách a v nádherné přírodě, mezi ledovci a 3 000 m vysokými vrcholy. Docela často jsme tam potkávali například medvědy grizzly. A také jsem měl obrovskou radost, když jsem vyhrál pěveckou soutěž trampů v jednotlivcích, s kapelou Hadinec jsme pak skončili na 4. místě.

Pavel Cajthaml, foto: archiv Jiřího Jůzla inzerce

Tři Trutnováci na potlachu. Zleva: Jiří Jůzl (vlevo) a Jiří David (vpravo) se v Britské Kolumbii sešli s Pavlem Homolou. Ten z Československa emigroval v roce 1984. „V Trutnově jsem se narodil, prožil tam 28 let svého mládi a prožil s kamarády tisíce nezapomenutelných zážitků,“ vzkázal emailem Pavel Homola.

CELOSVĚTOVÉ POTLACHYČESKÝCH TRAMPŮ 1978 v Kanadě 1983 v Austrálii 1988 ve Švýcarsku 1993 v USA 1998 v Kanadě 2001 v Austrálii 2006 v USA (Texas) 2011 v Kanadě 2014 v Austrálii

a20

ROZHOVOR: MATYÁŠ ZIERIS

SEDÍM SI V POHODLÍČKU A SJEDU VŠE

V době, kdy končila uzávěrka našeho magazínu, už byl trutnovský kajakář Matyáš Zieris (16) v dějišti světového šampionátu juniorů v Hradci nad Moravicí a chystal se na svůj první závod.

Sejít s ním jsme se proto rozhodli několik dní před jeho odjezdem, abychom udělali rozhovor pro srpnové vydání, který by navazoval na jeho vystoupení na mistrovství světa. Pochopitelně, aniž bychom věděli, jak na svátku kajakářských nadějí obstál.

Matyáši, zkus si zahrát na věštce a říct, jak by mohlo vypadat tvoje učinkovaní na MSJ? Na mistrovství světa bylo všechno super, ale nejvíce mě uchvátil stánek s jídlem zdarma a skvělé ubytování s masážní vanou. Jo, ty čtyři zlatý mě taky potěšily…

To je snad úplně nejvíc vysněné hodnocení.

Povíš mi spíš nějaké realističtější?

Mám ze závodu skvělý pocit, dal jsem do toho všechno. Dvacáté místo mě velmi těší a motivuje do dalších let. Mám z toho velkou radost. V družstvech jsme nic nezkazili a máme krásné šesté místo v obou kategoriích.

V šestnácti letech na mistrovství světa, i když jen juniorském, to pro tebe musí být pořádná vzpruha do další práce, že?

No to teda je, nikdy se mi o tom ani nesnilo.

Kdyby mi to někdo řekl před dvěma lety, kdy jsem díky ochotě trenérů SCM s nimi jezdil na soustředění a tam jsem se na časovkách nedovedl otočit, asi bych se tomu hodně smál.

Co tě v tréninku žene dopředu?

Asi nejvíce to, že prostě neumím prohrávat a chci něco dokázat v tom, co mě baví.

Od kolika let vlastně pádluješ?

Jezdím asi od dvanácti, kdy mě náhodou vzal strejda na výlet do Polska. Šlo mi to celkem od ruky, ale to je výhoda tak jeden rok, než začnete závodit. Potom to jsou jen hodiny a hodiny dřiny.

Jinak předtím jsem hrál hokej.

Na vodě se jezdí spoustu disciplín. Proč sis vybral zrovna sjezd na kajaku?

Ten pocit rychlosti, když rozrážíte vlny, válce a vše, co se vám postaví do cesty, je nenahraditelný.

To jiná disciplína nenabízí.

Vysvětli rozdíl mezi kajakářem a kanoistou?

Z nezávislého hlediska: Kajakář je ten, který má dva listy a v lodi sedí. Je řádově o minutu rychlejší než kanoista, což je klečící borec s jedním listem.

Z hlediska mého tzv. kajakářského: Kajakáři jsou ti, co jezdí rychle, sedí si v pohodlíčku a sjedou

a21 vše, jelikož se mohou vždycky opřít alespoň o jeden list. Naopak kanoisti jsou ti, co mají bolavá kolena, jelikož věčně klečí na studeném. Často se převrací, protože mají jeden list a jezdí pomalu. (směje se) Snad to nebude číst nějaký kanoista.

Jak se při něm cítí kajakář ve vodě?

Pocit je to takový hektický, jelikož nikdy vám to nevyjde tak, že se převrátíte a jste nadechnutý.

Nejtěžší je zorientovat ve vodě. Uvědomit si, že nemáte vyplavat, ale pokoušet se zvedat.

Panuje mezi vámi nějaká rivalita?

Spíš jen taková legrace. Sem tam na soustředěních se ale dokáže rozpoutat velká hádka, protože kanoisti neunesou, že my máme prostě pravdu.

Topil ses někdy?

Jo, jednou. Na slalomový kanoi.

Divoká voda je adrenalin. Máš někdy strach?

Mám. Ve Špindlu, kde je pověstná soutěska, jsem měl opravdu obrovský strach, ale vyšlo mi to dobře. A těch míst je mnoho, kde ten strach je.

Ale zase, když se vše povede, strach se mění v obrovskou radost.

Kde a jak se na vodě dělá nejvíce chyb?

Asi v hlavních těžkých pasážích, ale to se těžko konkretizuje, jelikož každá řeka je úplně jiná. Největší chybou je, když se převrátíte. Ale Eskymáci byli géniové a vymysleli eskymácký obrat, který když zvládáte, jste v pohodě. Stejně vám to však sebere cenné vteřinky.

Co extrémní voda? Lákají tě například řeky na Novém Zélandu?

Jasně. Když sleduji videa z exotických zemí a vidím ty řeky, vodopády, nespoutanou divočinu, říkám si, že jednou vyrazím do světa. Moje cíle – Nový Zéland, Tasmánie, Bhútán, Nepál...

Michal Bogáň, foto: Jan Kusý MATYÁŠ ZIERIS - narozen 4. července 1995 v Trutnově - jezdí v lodi za 40 000 korun - rád hraje na kytaru, hodně toho sní (nejoblíbenější jídlo: svíčková), sleduje seriál Simpsonovi, - nerad jezdí na kole, nic moc mu neříká úklid, nenávidí matematiku

inzerce

N OPEL O L A S O T U A NOVÝ BOJIŠTĚ TRUTNOV -

Olfin Car Palace s.r.o.

Královédvorská 101, 541 01 Trutnov servis 499 828 290, prodej 499 828 512, www.olfincar.cz

VRCHLABÍ, DVŮR KRÁLOVÉ

a22

DVŮR KRÁLOVÉ

VRCHLABÍ

MALÝ ROCKOVÝ FEST - sobota 20. srpna

VRCHLABSKÉ HUDEBNÍ LÉTO - neděle 7. srpna

náměstí Václava Hanky od 18.00 hodin Zahrají kapely: The Oast. Marolija a Mescalero

Komorní duo – Zuzana Berešová – klavír a Pavel Burdych - housle. Klášterní kostel v 19 hodin.

Vstupné 100 Kč.

BIG BAND DVORSKÝ - KONCERT PRO KOLEMJDOUCÍ -sobota 27. srpna náměstí Václava Hanky od 10.00 hodin POODHALENÁ TAJEMSTVÍ MĚSTA - do 28. srpna výstavní sál v budově Špýcharu Městské muzeum si v letošním roce připomíná 120. výročí svého založení. K tomuto jubileu připravilo ve spolupráci s organizací Labrys, o.p.s výstavu Poodhalená tajemství města. Budou prezentovány archeologické nálezy z moderního archeologického výzkumu, který probíhá od loňského roku v historickém centru města. Výzkum přináší obrovské množství nových nálezů a informací o každodenním životě města.

VRCHLABSKÉ HUDEBNÍ LÉTO - neděle 14. srpna Zdena Kloubová - zpěv, Radek Hanuš – varhany Klášterní kostel v 19 hodin. Vstupné 100 Kč.

VRCHLABSKÉ HUDEBNÍ LÉTO - neděle 21. srpna Miroslav Jankech – akordeon /Srbsko/, Aleksandar Jankech – saxofon /Srbsko/ Klášterní kostel v 19 hodin. Vstupné 100 Kč.

VRCHLABSKÉ HUDEBNÍ LÉTO - neděle 28. srpna Koncertují: Michal Hanuš – varhany, Zuzana Müllerová - housle. Klášterní kostel v 19 hodin.

Vstupné 100 Kč.

inzerce

DEKTRADE

HOSTINNÉ PORCINKULE

REALITA V NÁS do 30. 8. - Informační centrum Malíř Jaroslav Prokeš se zaměřuje na krajinářskou tematiku.

Tíhne k impresionismu, o čemž se mohou přesvědčit návštěvníci jeho výstavy. Na úkor jednotlivostí se snaží na svých olejových plátnech zvýraznit atmosféru místa a okamžiku. Ze svých scenérií se snaží vyloučit čerň, kontury a detaily, které sjednocuje do větší plochy. Důležité je, aby výsledný obraz na diváka působil svou lehkostí.

MAYOS OSMODERMA VL do 30. 8. - Galerie antického umění V galerii vystavuje své kresby, malby a grafiky výtvarník Marian Páchnik.

PORCIUNKULE 2011 5. 8. - areál koupaliště V souvislosti s tradiční Porciunkulí začnou v pátek od 19 hodin koncerty tří kapel. Představí se skupiny Citron a Scelet.

Hlavním tahákem však bude vystoupení slovenské legendární skupiny Elán. Ve všech prodejnách sítě Ticketstream lze koupit vstupenku za 500 korun, na místě o stokorunu dráž. Po koncertě se uskuteční Rockotéka v obřím párty stanu.

pátek 5. 8. - park 18 hodin - zahrají The Shackles – mladá kapela z Kunčic 20 hodin - vystoupí Patrola – country kapela z Trutnova sobota 6. 8. - park 12.30 hodin - zahraje kapela Impuls 2 – mladí muzikanti z Hostinného 13.30 hodin - výstava psů 14.30 hodin - Přijeli jsme z Číčova aneb Zvířecí show pro děti. Po pejscích přijdou další zvířátka, ke kterým se děti mohou přidat a ve společném programu si zadovádět.

16.30 hodin - hraje domácí skupina Black Jack. Velmi kvalitní muzika, která může konkurovat mnohem známějším kapelám, a klasika 60., 70. ......let, která nestárne.

19 hodin - představí se Benjaming Band. Punk v podání rodinné „skotské“ kapely z Petříkovic u Trutnova.

21 až 2 hodiny – Diskotéka sobota 6. 8. – náměstí 10 hodin - hymna Hostinného 10.05 hodin - zahájení Porciunkule starostou města 10.15 hodin - Kamila Nývltová s kapelou – úspěšná účastnice SuperStar ze Rtyně v Podkrkonoší, dnes skvělá sólová a

muzikálová zpěvačka 11.30 hodin - vstup moderátora a imitátora Jiřího Bláhy 11.30 hodin – Countrio, country kapela z jihu Moravy hraje oblíbené country a folk 12.45 hodin - Pod žhavým sluncem Porciunkule zaznějí žhavé africké rytmy bubeníků doplněné skvělými tanečnicemi 13.15 hodin - Oblíbená Travesti show 14 hodin - ...a opět Afrika, ještě jednou žhavé rytmy černého kontinentu 15 hodin - vystoupení Hradišťanu 16.15 hodin - Juwana Jenkins and Tony Bluesband. Po afrických rytmech i zpěvačka černé pleti.

21 hodin - koncert Druhé trávy 22.15 hodin – představí se zpěvák Aleš Brichta s kapelou 00 hodin - rozhovor obrů, ohňostroj neděle 7. 8.

10 hodin – Čarodějná diskotéka aneb I na pouti se dějí věci.

Během představení budou k dispozici dvě malířky na Facepainting, které kouzelně přemění tváře malých diváků podle jejich přání.

11.45 hodin – Adam Kmenta alias Michael Jackson, účastník Talentmánie a ve své kategorii nejlepší imitátor legendárního zpěváka.

12.15 hodin – koncert kapely Undergaters, trochu tvrdší muziky k nedělnímu obědu 13.15 hodin – Adam Kmenta podruhé, skvělé kostýmy, výrazný tanec – vystoupení Alibi Rock, oblíbená kapela z nedaleké Jilemnice 15 hodin - Queen Revival, Show of Princess V neděli moderuje Pavel Kováč z Brna.

a23

a24

OPEN AIR MUSIC FESTIVAL

NA BOJIŠTI VYSTOUPÍ PŘES STO KAPEL A ZPĚVÁKŮ V ČELE S KMOTREM PUNKU IGGY POPEM

Když v roce 1987 parta stoupenců undergroundu, mezi nimiž byl i Martin Věchet, chtěla založit první ročník Východočeského Woodstocku, který však zakázala StB, nikdo z organizátorů netušil, že za necelé dva roky padne nejen komunistický režim, ale zároveň se splní velký sen: Vznikne nejstarší hudební festival pod širým nebem.

Prvním oficiálním a povoleným ročníkem se tak stal Východočeský Woodstock 1990 jako jeden z prvních open air hudebních festivalů v polistopadovém Československu. Konal se v parku na jižním okraji Trutnova zvaném Bojiště. Hlavni pódium je umístěno v prostorách letního kina. Významným hostem byl tehdy prezident republiky Václav Havel. Tradice přetrvala a festival se koná dodnes už téměř čtvrtstoletí.

Ani letošní rok nebude výjimkou a do areálu Na Bojišti začnou od čtvrtka 18. srpna proudit tisíce příznivců kvalitní hudby a svobodomyslného životního stylu. Ale už den předtím, ve středu, se odbude letošní křest v undergroundovém stanu. „Ve čtvrtek již budou hrát některé hlavní kapely.

Nedělní západ slunka bude předznamenávat blí-

žící se naplnění a ukončení. Snad tím budou žádosti a prosby mnohých squaw a spolubojovníků uspokojeny,“ řekl zakladatel a hlavní organizátor festivalu Věchet.

Největší hvězdou letošní hudební slavnosti Na Bojišti, při které vystoupí více než sto kapel a interpretů na čtyřech pódiích, bude nepochybně Iggy Pop a jeho kapela The Stooges. Tento čtyřiašedesátiletý veterán je považovaný za jednoho z největších vzorů punk rocku a jeho příbuzných stylů.

Někdy je také nazýván jako Kmotr Punku nebo Rockový Leguán a je také velice proslulý svou dynamikou na pódiu. „Bude se jednat o jedno z jejich posledních vystoupení. The Stooges končí a Iggy omezuje koncertní činnost,“ uvedl Věchet.

Chybět samozřejmě nebudou legendární The Plas-

b25 tic People of the Universe, kteří jsou ikonou československého undergroundu, k jehož kořenům se organizátoři trutnovského festivalu hrdě hlásí.

Podle Věcheta bude letos ve větší míře zastoupena v Česku trochu opomíjená slovenská scéna. „Tu budou zastupovat například Hudba z Marsu nebo Luboš Beňa a Matěj Ptaszek se svými mississippskými songy z Podunají, známými z filmu Občanský průkaz,“ přiblížil.

Trutnovská přehlídka je proslulá rozmanitou žánrovou pestrostí. Také letos se dramaturgie přidrží této tradice, což připustil i Věchet. „Různorodé dramaturgii se meze nekladou. Právě neobvyklá atmosféra je pro náš festival charakteristická.“ Open Air Festival Trutnov bude letos společně s tradičními českými moderátory, Zdeňkem Suchým a Lenkou Vychodilovou z divadla Sklep, uvádět Braňo Jobus z Vrbového na Slovensku.

Věnován je letos Amnesty International, již zemřelému zpěvákovi Jimu Morrisonovi z The Doors a bojovníkům od Tippecanoe.

Zajímavostí festivalu je, že ho finančně podpořil významný mecenáš – miliardář a spolumajitel těžařské společnosti NWR Zdeněk Bakala. Jak uvedl server Týden.cz, za Bakalovou podporou trutnovskému festivalu stojí nejspíš „přímlu-

va“ bývalého prezidenta Václava Havla, který je jedním ze zakladatelů akce a jenž byl před třemi roky pořadateli korunován festivalovým náčelníkem. Havlova letošní účast je však nejistá vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.

Hynek Šnajdar, foto: Vilém Fischl

VYSTOUPÍ IGGY & THE STOOGES, The Locos (SP), N.O.H.A (D), Brian Head Welch (USA), Skindred (UK), The Dhol Foundation (UK, PK, IND), DJ Stratchy (UK), Cultura Tres (VEN), Allstar Refjúdží Band, David Evans (USA).

Garage & Tony, Tata Bojs, Sunshine, J. A. R., Máma Bubo, Tichá dohoda, Kryštof, Sto zvířat, ZVA 12 – 28 (SK), Neruda, Monkey Business, Fru – Fru, The Chancers, Velvet Underground revival, Švihadlo, Mňága & Žďorp, Znouzectnost, Nil, Jiří Schmitzer, Poletíme?, Plastic People of the Universe, Hudba z Marsu (SK), Luboš Beňa a Matěj Ptaszek (SK), Visací zámek, Kohout plaší smrt, Vilém Čok & ByPass, Květy, Kapela Snoo Karla Babuljaka, E!E, Čankišou, Punk Floid, United Cans Unlimited, Symfonický orchestr Filosofické fakulty Masarykovy university, Traband, Prago Union, Charlie Straight, Vlasta Třešňák & Band, Locomotive, Tleskač, Tara Fuki, Dáša

Vokatá & Jiří Jelínek, Ivan Martin Jirous, Petr Spálený & Apolloband, Robert Křesťan a Druhá tráva, Civilní obrana, Karpatské chrbáty (SK), Houba, Hentai Corporation, Underwear, Uriah Heep revival, Rattle Bucket, Chudáček (USA, CZ, CAN), Pavel Fajt a Jeho bubny, Dub.O.Net, The Doors revival, Experti, Prague Conspiracy, Vltava, SPS, Ester Kočičková & Kujooni: Hudba, tanec, klobása, N.V.Ú., Katarína Koščová (SK), Petr Váša & Ty Syčáci, Totální nasazení, Dobrohošť, Volant, Luboš Pospíšil a 5P, Irena Budweiserová, Dukla Vozovna, Marta a Rasputin, The Cellmates (SK), Fast Food Orchestra, Záviš, Queens of Everything, X-Core, The Fireballs, Lesní zvěř, Boron, Brutus, Ještě jsme se nedohodli, Něco z Balbínky: Jiří Konvrzek, Ponožky pana Semtamťuka, Jana Šteflíčková, C&K Vocal + Šlupka Svěrák – Písně Vítězného února, DJ Geronimo & Hynek W., Promítání – Svitky okamžiků z Undergroundu a Indie.

ČERVENÝ KOSTELEC

b22

57. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL 17. - 21. 8. - Přírodní areál u Divadla J.K.Tyla středa 17. srpna 18 hodin Vítejte u nás - slavnostní zahájení festivalu. Folklorní pohlednice z domova i ze světa.

23 hodin - Tančí celý svět - taneční zábava sobota 20. srpna 10 hodin - Mše svatá - areál u Divadla J. K. Tyla 14 hodin - Odpoledne s folklorem - divácká soutěž o nejoblíbenější soubor 18 hodin - Dětské okénko - medailonek dětských souborů 20 hodin - Galapředstavení - folklorní svět v Červeném Kostelci

čtvrtek 18. srpna 18 hodin - Folklorní svět v Červeném Kostelci.

Představí se zahraniční soubory.

22 hodin - Country zábava.

neděle 21. srpna 10 hodin - Rozjásané ulice - průvod ulicemi města 12 hodin - Muzikanti hrajte, setkání lidových muzik 13 hodin - Loučení s festivalem - závěrečné vystoupení souborů

pátek 19. srpna 14.30 hodin - Roztančené město - vystoupení souborů v ulicích města 18 hodin - Podvečer u cimbálu - medailonek českých a slovenských souborů 19 hodin - Festival je v polovině – divácká soutěž o nejatraktivnější kroje

V jednotlivých programech se představí zahraniční soubory z Bosny a Hercegoviny, Číny, Gruzie, Itálie, Malty, Mexika, Polska, Řecka, Slovenska a Ukrajiny a kvalitní tuzemské soubory. V sobotním dětském okénku se představí dětské soubory a tradičně domácí soubor Hadářek.

Více na www.cervenykostelec.cz

inzerce

ČESKÁ SKALICE VÝSTAVA - HELENA FEJKOVÁ do 7. 8. – Výstavní síň

V hlavní výstavní síni Muzea Boženy Němcové se koná zajímavá výstava Heleny Fejkové (1954). Autorka studovala na vysoké škole v Praze v letech 1969 až 1974.

Specializuje se na ruční zpracování textilií. V praxi se zaměřuje na modelovou a malosériovou oděvní tvorbu.

RADIM LANGER

do 7. 8. – Galerie Luxfer Pro čerstvého diplomovaného umělce Radima Langera (25) je tradiční médium malby velikou a trvalou výzvou. „Neustále se pouští do polemiky s důvodností malby a funkcí obrazu v dnešní postmoderně. Nachází objekty zájmu nejen ve figurálních motivech, ale i fragmentech strojírenských výrobků, v plakátových vyjadřovacích prostředcích,“ řekl kurátor Luděk Rathouský. Podle něj je pro Langera důležitý motiv pokrytí. „V poslední době se zabývá strukturou střešních krytin a svetrových motivů, které na plátně vytváří dojem, že něco ukrývají. Není to však jen zakrývání významu, ale i pokrytí veškerého materiálu – včetně zbytků. Langer na inzerce

odřezky pláten už delší dobu maluje sérii opic, většinou šimpanzů,“ uvedl Rathouský.

SALONNÍ VLAK ZE STUTTGARTU ANEB POTÍŽE S KRÁLOVNOU 12. - 13. 8. - Zámek v Ratibořicích Na skok v letních Ratibořicích někdy okolo roku 1900. Veselý i vážný pohled do života vznešených i prostých obyvatel Ratibořic v době prvních automobilů, vzducholodí, fonografu, telefonu a jiných skvělých vynálezů. Noční prohlídky zámku pořádá vždy od 18 do 22 hodin správa zámku ve spolupráci se souborem Campanello z třeboňského zámku. Vstupné: 100 Kč, zlevněné 70 Kč, rodinné 300 Kč. Vstupenky je nutno rezervovat předem. Objednávky a podrobné informace na telefonním čísle 491 452 123 (pouze v pracovních dnech v čase od 7 do 14 hodin), e-mail: info@zamekratiborice.cz.

VZPOMÍNKA NA LÉTO – VÝSTAVA OBRAZŮ DAVIDA KUBINY 14. 8. - 30. 9. - Muzeum Boženy Němcové Muzeum textilu, pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, a Muzeum Boženy Němcové pořádají výstavu obrazů broumovského rodáka Davida Kubiny nazvanou Vzpomínka na léto.

Výstavu zahájí v neděli 14. srpna v 10 hodin v Jiřinkovém sále Jana Matěnová, kurátorka výstavy.

RATIBOŘICKÉ NOCTURNO 2011 20. 8. – Zámek v Ratibořicích Večerní koncert v romantické atmosféře zámeckého parku v podání Dechového tria Divertiere z Pardubic bude zahájen v sobotu v 21 hodin. V případě nepříznivého počasí se koncert nekoná.

b23

b20

INTERVIEW: PAVEL POKORNÝ

TALENT JE I VŮLE PRACOVAT

Řídí se heslem, že jedině práce na 100 % je stoprocentně dobře a práce na 99 % je už stoprocentně špatně. „Tak, tak. V tomhle směru jsem poměrně náročný a možná už někomu tímhle svým perfekcionismem dost lezu na nervy. Ale jinak to prostě nejde,“ vypráví o sobě s úsměvem trenér trutnovských plavců Pavel Pokorný (55). V oddíle TJ Loko FM Servis teď pod jeho vedením dorůstá generace plavců, kterou by rád dotáhl až na olympiádu.

Opravdu jen se stoprocentním přístupem lze vychovat kvalitního plavce?

Myslím si, že ano. Samozřejmě, že já si pod kvalitním plavcem představuji někoho, kdo bude plavat na mezinárodní úrovni. A to nejen příležitostně, ale bude se pohybovat kolem patnáctého místa na světě.

Co všechno je zapotřebí k tomu, aby se někdo vyšplhal na plavecké výsluní?

V první řadě je to samozřejmě nějaký talent, mít nějaké genetické předpoklady. Vzrůst, váha a další fyzické schopnosti. Ale pod talentem já chápu i to, když má někdo vůli pracovat. Takoví ti rafani, kteří chtějí jít za svým cílem. To každý nezvládá. Velmi důležitý je i sklon k pevnému zdraví.

A určitě to mít i dobře srovnané v hlavě, že?

Ano. Je to o hlavě. Je potřeba sám sebe přesvědčit, že platí to staré české - bez práce, nejsou koláče.

Když prostě budu hřešit jen na to, že mi něco jde líp než tomu druhému, tak na to brzo dojedu.

Proč máte v oddíle převážně samá děvčata?

Nebylo to vždycky pravidlem, že v Trutnově plavaly dobře holky. V první úspěšné generaci, která se dokázala výrazně prosadit i na republikové úrovni, ročník 1986, byli převážně chlapci.

Záleží, jak se to urodí. Je ale pravdou, že v poslední době se tady spíš začíná tradovat, že plavání je v Trutnově spíše dívčí sport. Obecně si myslím, že plavání je sport náročný jak časově, tak na odvedenou práci. Děvčata se s tím vyrovnávají lehčeji. Chlapci požadují větší zrušení a adrenalin.

Kolik vám plavání zabere času?

Dělám to sice při zaměstnání, ale když to chceme dělat na té úrovni, jak to chceme dělat, je to časově dost náročné. V přípravném období to přináší přibližně čtyři hodiny na bazénu denně, kromě

b21 neděle. Plus domácí příprava. U takové závodnice, jako je například Aneta Pechancová, která to ve sprintu dotáhla mezi absolutní českou špičku a protože všeobecně platí, že sprint je trošku magie a není kde moc opisovat, mi vymýšlení tréninků zabere v průměru tak hodinu a půl denně.

jen regionální klub, který nikdo neznal. Když se nám někdo dostal na republiku, byla to velká sláva. S příchodem Tomáše se to diametrálně změnilo. Zavedla se větší frekvence tréninků.

První úspěšná generace byl ročník 1985 a od té doby bych řekl, že to jde celkem dobře.

Na jaké úrovni výkonnosti jste v současné době v Trutnově?

Myslím, že máme ještě značné rezervy. Spolu s Tomášem Břeněm se snažíme tréninkové metody zavádět postupně. Musím říct, že jsme zatím k té kvalitě, jak by bylo potřeba, ještě nesáhli.

Pro zajímavost, typické sprinterské tréninky jsem s Anetou Pechancovou začal dělat až tento půlrok a nárůst její výkonnosti je značný.

Teď už se medaile bere jako samozřejmost.

Je pravda, že dřív jsme hodnotili jako úspěch, když někdo postoupil na mistrovství republiky dorostu do finále. Naše kritéria se však stále zostřují a v současné době se za hranici úspěchu považuje medaile z republiky dospělých. A jak sám víte, u některých mých svěřenkyň je už chápání takové, že ani jinou medaili než zlatou nepovažují za úspěch.

Kolik toho v sezoně naplavate?

Závisí to na období. V tom přípravném se většinou plave kolem 10, 12, maximálně 15 km denně. Tréninky jsou šestkrát týdně. Jak se to blíží postupně k závodům, plaveme třeba jen 4 - 5 km denně. Řádově plaveme kolem 2000 km ročně.

Není to moc, ještě to není to, co se plave ve světě.

Bohužel, bolestí českého plavání je přerušování tréninkového procesu. U nás je zaběhlé, že když jsou nějaké prázdniny, netrénuje se. Tím se pak čeští plavci stále dostávají na stejnou úroveň.

Plavání = ranní vstávání. Jak jste na tom vy?

Vzhledem k mému pokročilejšímu věku už s tím nemám problémy, na rozdíl od mých svěřenců.

Ale v plavání to tak je. Jako perličku bych řekl, že to naše vstávání v pět hodin na trénink od šesti není ve světě žádná výjimka. Na univerzitách v Americe se běžně trénuje ještě dříve. I ti nejlepší tam vstávají třeba kolem čtvrté hodiny a dělají to takhle patnáct dvacet let. Holt, se večer nemůže dlouho sedět na mejdánku, nebo se věnovat jiným aktivitám. Život se plavání musí podřídit.

Ale co tak sleduji, ve vašem oddílu se plave téměř nepřetržitě celý rok.

My víme, že to je špatně, snažíme se to bortit a ty pauzy minimalizovat. Letos to třeba v létě vychází jen na tři týdny. Myslím si, že je to základ, proč jsme na republikové úrovni úspěšní.

PAVEL POKORNÝ

Jaké jsou v Trutnově podmínky pro plavání?

Na české poměry vynikající. Souvisí to s příchodem Tomáše Břeně do Trutnova, někde kolem roku 1994. Předtím byl oddíl Lokomotivy spíše

- narozen 15. 4. 1956 v Opavě - s trenérskou prací v trutnovském oddílu začal v roce 1991, do té doby se plaváním nezabýval - v současné době vychovává plavce v družstvu A - za největší mezinárodní úspěch považuje účast Anety Pechancové na MS v Římě, dále MSJ v Monterey (B. Morávková), MEJ (Pechancová, B. Morávková, Elhenická a Zaplatilková) Michal Bogáň, foto: Vilém Fischl

inzerce

GARANCE OPRAVDOVÉ STŘECHY Skřivánčí 958, Trutnov • e-mail: info@gostu.cz • www.gostu.cz mob: +420 608 810 090, +420 608 076 810

ABECEDA SPORTOVNÍCH OSOBNOSTÍ

b18

MICHAL SLEZÁK (32 let) Athény. Krásné město, velký zmatek na silnici se spoustou mopedů, sportoviště po olympiádě zející prázdnotou, samozřejmě spousta památek a velmi vstřícní lidé.

Bible (ta trutnovská). Je to takový pokutník, kam vlastně celoročně ukládáme peníze za individuální prohřešky.

Z vybraných peněz nakonec zaplatíme společný víkend, kde sportujeme, zpíváme, bavíme se… Čtvrtfinále. Loňské čtvrtfinále našeho basketbalového družstva, pro nás velký úspěch a myslím, že jsme si ho náležitě užili a doufám, že s námi i fanoušci a sponzoři.

Dieta. Osobní velký problém.

Fyzička. Každým rokem horší a horší a horší.

Házet na koš. I po tolika letech a pokusech mě strašně štve, když minu.

Ideální den si představuji s rodinou nebo kamarády. Je jedno, kde a co se dělá.

Kliďas. Myslím, že kliďas jsem, co se děje někdy na hřišti se nepočítá, je to jiný svět.

Maňas. Téhle přezdívky se již nezbavím, ale nevadí mně, takže v pohodě.

Osobní obrana. Nejvíc nás kluky v mládí bavila, když jsme hráli proti holkám. :) Pařby. To je pro mě tmelení kolektivu, relax, možnost setkání s kámoši, které mám díky basketbalu po celé republice.

Rozhodčí. Tím bych být nechtěl, mají to těžké.

Jediné, co mně hodně vadí, že často pískají, co si myslí a ne, co vidí.

Basketbal je v žebříčku sportů v Trutnově úplně Svatba. Letos jsem byl pouze na jedné, kámoši na tom nejvyšším stupínku. Není se tak čemu to začínají pěkně flákat. :) divit, že v řadách oddílu najdeme i spoustu souTrojkař. V životě jsem dal asi více trojek než rozeneckých dvojic. Jednou z nich jsou Michal dvojek, tak nevím, jestli jsem trojkař. :) a Alena Slezákovi, kteří se stali dalšími „oběťmi“ Úklid. To je věc, která mě opravdu nebaví! naší zpovídací abecedy. Oba hrají v prvoligoVýborná parta. Bez té vás nemůže kolektivní vých výběrech mužů a žen. sport bavit! Jelikož mě baví hodně, máme asi výbornou partu!

Zelená... je tráva, fotbal to je hra. Jsem sparťan. inzerce

b19

ALENA SLEZÁKOVÁ (24 let) Amazonky. Skvělá parta holek, která si rozumí i mimo basketbalové hřiště.

Basketbal. Sport, který hraji celý život. Sport, který mi dal spoustu kamarádů a známých. Sport, který je pro mě stále zábava i relax.

Cestování. Učarovala mně Anglie, kde jsem byla rok jako au-pair.

Každoročně se tam vracím.

Double-double má každá amazonka, každý zápas. :) Euforii mám ze všeho, co se mi podaří, a hlavně ze života. Jsem pozitivně naladěný člověk.

Film. Mám ráda spíše oddechové filmy. Ze všeho nejvíc mě ale baví pohádky, Hledá se Nemo je „the best“. :) Hračka. Na oblíbenou hračku si ani nepamatuji. Rodiče mně a bratrovi dopřávali spoustu hraček, ale v době bez internetu a mobilních telefonů jsme si hráli stále venku.

Internet. Používám jako každý, čerpám informace a používám i sociální sítě ke komunikaci.

Jídlo. Mám ráda dobré jídlo, nesním žemlovku.

Kalendář. Oblíbené je jaro, všechno začíná kvést. Amazonkám sice končí sezona, ale začínají další činnosti, kterým se můžeme naplno věnovat.

Lyže. Od mala mě i bráchu vedli rodiče ke sportu, lyže nebyly výjimkou, lyžovat umím.

Make-up. Do práce nutnost, pak pouze výjimečně.

Nakupování. Jako každou ženu - nikdy neomrzí :) O sázce při čtvrtfinále mužů. Sázku jsme uzavřeli nečekaně a impulzivně, nakonec to byly trošku nervy a pak neskutečný zážitek a sranda.

Pět faulů. Věc, která dokáže naštvat každého basketbalistu.

Stávalo se, stává a stávat bude.

Rezerva. Mám s ní velké zkušenosti, z mého auta se loni vytahovala poměrně často. :) Starší brácha. Je rodinou, oporou a mou jistotou. Mohu se na něj ve všem spolehnout.

Trenérka. Amazonka Zuzka je naším nejdůležitějším článkem družstva. Dokáže si sjednat respekt u všech hráček, ale zároveň je jednou z nás a dobrá kámoška od dětství.

Uznání člověka potěší a nakopne k další aktivitě.

Zdraví. To nejdůležitější v životě, přeji ho úplně všem. inzerce

b16

PŘED STARTEM FOTBALOVÉ SEZONY

MARKS: KOLIKRÁT JE TO O OSOBNÍ STATEČNOSTI STRČIT NĚKAM NOHU V neděli 14. srpna začíná divizním fotbalistům FK Trutnov nová sezona. V té loňské svěřenci trenéra Petra Kozáka úspěšně zachránili celostátní soutěž a stejný vrchol ke zdolání je pro hráče připraven i v ročníku 2011/2012.

Zvládnout to však fotbalisté musí bez Hejny, Kuneše a Jirouška, kteří skončili. Oproti loňsku se objeví v divizní skupině C šest nových týmů a mění se i čas zahájení domácích zápasů Trutnova, který se vrací ze sobotního dopoledne na neděli 17 hodin a přírodní trávu.

Nejen o tom jsme si před startem sezony povídali se středním záložníkem Vladimírem Marksem (26).

Láďo, na začátku našeho rozhovoru se ještě ohlédněme za loňským ročníkem. Jaký byl?

S konečným devátým místem jsme spokojeni, vždyť jsme se zachraňovali prakticky až do posledního kola. Vzhledem ke kvalitě kádru si ale osobně myslím, že jsme mohli skončit v tabulce o pár příček výš. Na hřišti jsme se snažili předvádět ofenzivní fotbal, čemuž odpovídá i skóre. Našich 57 vstřelených gólů překonaly v Divizi C pouze suverénní týmy Letohradu a Chrudimi. Škoda, že naše snažení o atraktivní fotbal nepřivedlo na náš stadion více fandících diváků. Ticho a prázdné tribuny, to není ideální prostředí pro fotbal.

že naše výkony a výsledky jsou dobré. Na druhou stranu se od nás nemůže očekávat, že budeme atakovat přední příčky divizní tabulky.

Co můžeme očekávat od Trutnova v následující sezoně?

To bych také rád věděl a jsem na to sám zvědavý.

Určitě se budeme snažit, aby se nám vyhnuly sestupové starosti. Kvalita soutěže půjde oproti loňsku nahoru, takže to bude úkol velice těžký.

Herní strategie, předpokládám, zůstane stejná, tedy dát alespoň o branku víc než soupeř.

V letošní soutěži narazíte na spoustu nových týmů. Víte o nich něco?

O ekonomicky velice silném mužstvu Převýšova vím, že má ambice se v Divizi C pouze „ohřát“ a usilovat o postup do ČFL. Kádr na to rozhodně mít bude. Dost ambiciózní asi bude i Mšeno, kde hrají kluci z Jablonce a přetáhli už i novopackého Krále. U týmů rezerv Jablonce a Pardubic bude záležet, jak moc budou do zápasů posíleni o hráče A mužstva. Polepy jsou mi známé pouze z aféry kolem neumožnění natáčení domácího zápasu na videokameru, která proběhla novinami. Admiru Praha neznám vůbec.

Říká se, že druhá sezona bývá pro nováčka nejtěžší. Co udělat v Trutnově, aby nebyla?

To můžeme potvrdit z vlastní zkušenosti. Mužstvo by se mělo posílit a ne oslabovat. Nic víc k tomu není třeba dodávat. Vzhledem k naprosté dominanci basketbalu ve městě to má fotbal po všech stránkách těžké. Troufnu si říci, že jako jediní v soutěži hrajeme dlouhodobě pouze s vlastními odchovanci a čerpáme pouze z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomuto faktu si myslím,

V jaké herní činnosti se potřebujete zlepšit?

Jak už sem uváděl, útočná fáze hry nám celkem fungovala, takže se musíme zaměřit na zlepšení obranné činnosti. Některé věci natrénovat jdou, jiné v sobě prostě člověk musí mít. Kolikrát se jedná o osobní statečnost strčit někam nohu, nebo jít do nebezpečného souboje. To už se natrénovat nedá a hráč v sobě musí mít ochotu a chuť tyto souboje absolvovat. Podle mě bychom mohli i víc těžit z útočných standardek.

b17 Z týmu odcházejí zkušenosti v podobě Hejny, Kuneše a Jirouška. To je docela silný zásah do sestavy, nemyslíte?

Zásah to je opravdu veliký, nebude lehké se s tím vypořádat.

Jirka Kuneš byl lídr mužstva, který měl hlavní slovo na hřišti i v kabině. Míra Hejna byl dříč, z jehož práce těžilo celé mužstvo a bez něhož by třeba Peca Holubec nedával tolik gólů.

Péťa Jiroušek zase dokázal s balónem vždycky něco vymyslet a několik zápasů nám doslova vyhrál sám. Každý přinášel do mužstva něco jiného a společně s jejich zkušenostmi byli pro mužstvo téměř nepostradatelní.

Uvidíme, zda někdo nový nepřijde, ale spíš si budeme muset vystačit s vlastními hráči.

Kde v tabulce by chtěl být Trutnov po podzimní části?

Po podzimu chceme být tam jako na konci. Tedy s dostatečným bodovým náskokem nad sestupovými pozicemi.

Důležitý bude vstup do soutěže. Ale vy zrovna nemáte jednoduchý los, že?

Los nám asi moc nepřál, uvidíme. Začínáme dvěma zápasy venku, můžeme spíš překvapit.

Já mám jedno osobní přání: aby se v Ústí hrál férový zápas a rozhodlo se skutečně pouze na hřišti. Určitě budeme zpočátku soutěže vděční za každý bod.

Domácí zápasy vracíte po roce k nedělnímu odpolednímu času...

Loňskou sezonu si mužstvo mohlo samo zvolit, kdy a kde chce domácí zápasy hrát.

Z taktických důvodů jsme zvolili sobotu dopoledne na umělé trávě. Soutěž jsme zachránili, takže se po této stránce jednalo o dobrou volbu. Horší to bylo s počtem diváků, kteří si našli cestu na naše domácí zápasy.

O času začátku a typu herního povrchu v nadcházející sezoně rozhodl náš výbor.

Michal Bogáň, foto: Miloš Šálek

PODZIMNÍ LOS 1. kolo - neděle 14. 8. (17.00) Ústí nad Orlicí - Trutnov 2. kolo - neděle 21. 8. (10.15) Hradec Králové B - Trutnov 3. kolo - neděle 28. 8. (17.00) Trutnov - Admira Praha 4. kolo - sobota 3. 9. (10.15) Jablonec B - Trutnov 5. kolo - neděle 11. 9. (17.00) Trutnov - Pardubice B 6. kolo - neděle 18. 9. (16.30) Nový Bydžov - Trutnov 7. kolo - neděle 25. 9. (16.30) Trutnov - Polepy 8. kolo - neděle 2. 10. (16.00) Velim - Trutnov 9. kolo - neděle 9. 10. (16.00) Trutnov - Nová Paka 10. kolo - neděle 16. 10. (15.30) Turnov - Trutnov 11. kolo - neděle 23. 10. (15.30) Trutnov - Mšeno 12. kolo - neděle 30. 10. (10.15) Převýšov - Trutnov 13. kolo - neděle 6. 11. (14.00) Trutnov - Dvůr Králové 14. kolo - sobota 12. 11. (14.00) Náchod - Trutnov 15. kolo - neděle 20. 11. (13.30) Trutnov - Kolín

inzerce

plastová okna a dveře obchod

736 275 739

VÝROBA MONTÁŽ SERVIS

Vyrábíme pro Vás již 15 let v Trutnově Náchodská 529, Trutnov | www.bhbokna.cz | info@bhbokna.cz | +420 499 453 888

b14

PLACENÝ ČLÁNEK

HRADEC KRÁLOVÉ PŘIVÍTÁ 18. CIAF - 3. - 4. ZÁŘÍ V souvislosti s 18. ročníkem CIAFu jsme měli možnost položit několik otázek jeho zakladateli a řediteli Ing. Alešovi Cabicarovi.

CIAF je po roce opět tady. Víme, že jste několik let hostovali na letišti v Brně. Co Vás přivedlo zpět do Hradce Králové?

CIAF tady vzniknul, a to v roce 1993. Čtyři roky jsme, jak já říkám, hostovali na mezinárodním letišti v Brně - Tuřanech a to z ryze technických důvodů. Při přechodu letiště z majetku armády do civilního sektoru, konkrétně do rukou Města Hradec Králové, se ukázalo, že zejména z pohledu řízení letového provozu bylo nereálné rychlé armádní letouny v Hradci přijmout, neboť armáda si logicky vzala to co její bylo, část technologie řízení. Magistrát Hradce Králové však v následných letech udělal ohromný kus práce, nebál se do letiště investovat, což umožnilo vrátit CIAF opět do Hradec Králové.

Dokázal byste říci, který z těch 17 Vámi pořádaných CIAFů byl pro Vás ten nejhorší?

Když mám zmínit ty krušné chvíle, které jsou s organizací spjaty, vzpomínám si např. při 14. ročníku v Brně, jak si s námi zahrálo počasí. Tenkrát pršelo, mizerná viditelnost, mraky něco ve 300 metrech nad runvejí a do toho se nám dle plánu hlásil letoun B1 Lancer. Věděl jsem, že je v prostoru nad letištěm, komunikovali jsme s pilotem, ale logicky musel snahu o přistání vzdát a vrátil se na základnu do Německa. Ještě jsme se stačili domluvit, že mu brzo ráno v sobotu zavolám, jestli se počasí v Brně nevylepší, a že by to zkusil ještě jednou před otevřením letiště pro veřejnost. A věřte neveřte, povedlo se to a mohli jsme Bjedničku předvést lidem. Víte, dostat na letecký den letoun, který ještě v nedávné minulosti patřil mezi striktně utajované strategické bombardéry, je vždy velmi složité. A když už se Vám to podaří, jste vydán na milost a nemilost rozmarům počasí..

A co nadcházející letošní ročník, co můžete prozradit již dnes z programu?

Jako vždy snad nejpoutavější pro návštěvníky je skupinová akrobacie. Opět se předvede např. skupina Breitling Jet team, či polské Istry.

Novinkou bude vystoupení skupiny z Litvy –

Baltic Bees na letounech také L39. Samozřejmostí je kompletní předvedení letectva AČR včetně Gripenů, Mi24,W3A Sokol, L159. Proudová sóla doplní třeba F16 dánského královského letectva, či opět po delší odmlce k nám zavítají vzdušné síly Srbska s letouny J22 Orao či G4 Supergaleb.

Pro návštěvníky se budeme snažit připravit i hodnotný pozemní program. Samotné létání pak předpokládám, že zahájíme v 11 hodin každý den.

Letiště bude otevřeno od 8 hodin. Konec letového dne pak odhaduji cca na 17 hodin. Aktualizace bude upřesněna na www.airshow.cz Kdo z oficiálních hostů se letos přijede na CIAF podívat?

CIAF je letos patronován ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenebergem, ministrem obrany Alexandrem Vondrou, Mons. Dominikem Dukou, hejtmanem kraje Lubomírem Francem, a primátorem Zdeňkem Finkem. Zmínil bych také velvyslance Státu Izrael, neboť na hradeckém letišti v letech 1948 pomáhali naši vojenští piloti cvičit piloty nově vznikajícího státu Izrael.

Působíte i jako člen Rady města Náchoda.

Dokázal byste najít nějakou paraelu mezi profesí ředitele CIAF a působením na tomto postu?

Po našem bych řekl, že jako ustanovující člen TOP09 svírám na radnici v Náchodě bojovou zástavu TOP09 v rámci radniční koalice. Chcete li stručnou odpověď, jsem názoru, že obě dvě činnosti jsou si blízké v jednom aspektu. Jak ztratíte úctu a respekt k technice jako je letoun, zabijete se.

Jak ztratíte úctu a respekt k lidem, nemůžete dělat politiku, a to ani regionálního významu.

SPORTOVNÍ POZVÁNKA

Když v roce 2002 parta basketbalových nadšenců z Trutnova lajnovala venkovní hřiště u sportovní haly gymnázia, napadla je přitom myšlenka uspořádat streetballový turnaj. „První rok přijelo osmnáct týmů a všem se tady moc líbilo, takže jsme se rozhodli pokračovat,“ vzpomíná organizátor turnaje Martin Vlášek.

A takhle byla zahájena tradice největší streetballové akce ve východních Čechách, při které proti sobě hrají dva tříčlenné týmy na jeden koš. V sobotu 27. srpna oslaví StreetTRUTNOV desáté narozeniny a organizátoři slibují účast těch nejlepších týmů, které se v uplynulých ročnících na hřištích objevily. „Po čtyřleté pauze se opět ukážou čtyřnásobní vítězové Seveřani, vedeni trutnovským rozehrávačem Ladislavem Malým, který chce získat pátý triumf. Kvalitu hry by měli výrazně pozvednout i další prvoligoví muži Kary, kteří mají kvůli turnaji přesunuté soustředění,“ prozrazuje Vlášek.

Prvních pět ročníků ovládly domácí celky, v posledních letech se ale Trutnovanům příliš nedařilo a prvenství si odvezly

b15

STREETTRUTNOV 2011 PŘEHLED VÍTĚZŮ 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Seveřani Trutnov Seveřani Trutnov Ruská mafie Trutnov Seveřani Trutnov Seveřani Trutnov Sokol Kbely Praha Xstream Converse Praha Xstream Converse Praha BASK Hradec Králové

PROGRAM TURNAJE 8.00 - prezence, 9.00 - začátek turnaje, 12.00 - soutěže v TH a trojkách, 13.00 - soutěže pro diváky, 14.30 - finálové souboje po skončení turnaje tradiční posezení, ohlédnutí za dosavadními ročníky startovné: 100 a 200 Kč/tým kategorie: chlapci 1994 a mladší, muži 1993 a starší, dívky, mix, kontakt: 777 016 585, info: www.streettrutnov.cz

týmy z Prahy nebo vloni z Hradce Králové. Tým BASK, ve složení Robert Paulíček, Jan Holubec, Roman Vejražka, zdolal ve finále českolipské Street Dogs 14:13 po prodloužení.

Pod bezednými koši neměli chybět ani streetballoví profesionálové vedení Patrikem Nguyenem. „Turnaj hodnotím jako dobře zmáknutý. Přispívá k tomu dobré zázemí, jsou vidět zkušenosti s pořádáním turnaje z předchozích ročníků.

Nechyběl kvalitní streetball a přitom bez vážných konfliktů,“ říká dvojnásobný vítěz trutnovského streetu s Xstream Converse a jeho nejlepší hráč z roku 2009.

Turnaj by letos mohl mít poprvé i mezinárodní nádech, pozvánku pořadatelé zaslali do Polska a na Slovensko. O vítězství budou družstva usilovat v utkáních trvajících 12 minut a za příjemné muziky. Oproti jiným turnajům si v Trutnově každý tým zahraje minimálně čtyři zápasy. Na programu budou také dovednostní soutěže ve střelbě TH a trojek hráčů i diváků. V turnaji budou ceny za 20 000 korun. (bog, mac)

b12

PLACENÝ ČLÁNEK

TŘI GRÁCIE NABÍZEJÍ POCTIVÉ VÍNO, KTERÉ V MARKETECH NESEŽENETE Zvenčí nenápadná vilka, bývalá vzorkovna společnosti Modela u kruhového objezdu u Albertu, se letos proměnila jak mávnutím kouzelného proutku na prodejnu prestižních vín včetně degustačního salonku a vlastního sklípku. V sortimentu najdete jak výtečná vína z méně známých sklepů za dobrou cenu, tak velké a dražší vzácnosti jako například sto padesát let staré portské z ostrova Madeira. „K názvu Tři grácie mě inspirovalo velmi chutné víno z Valtic se stejným názvem a protože mě v sídle prodejny dlouhodobě obklopují tři ženy, byl název na světě,“ sdělil majitel vinotéky Rudolf Mudroch, který nás prodejnou provází, a hned dodává: „K vínu mě přivedla starost o vlastní zdraví. Je známým faktem, že víno je léčivý nápoj, pokud se pije v rozumné míře. V nabízeném sortimentu jsme se proto zaměřili na kvalitní vína a na přírodní postupy při jeho výrobě. Po takových vínech vás hlava nikdy bolet nebude.“ Majitel nás přes prodejnu zavedl do zadní místnosti, která slouží pro soukromé degustování a představení vinařství. Nechybí zde televize k prezentaci a aparatura pro pouštění moravských písní. Třemi průhledy v podlaze zjišťujeme, že se nacházíme přímo nad sklípkem, ve kterém odpočívají skutečné skvosty a archivní kousky, z nichž velkou část pokrývá ta správná archivní plíseň.

Sestupujeme po hezkém točitém schodišti od místního kováře. Přestože sklípek není starý, začíná se plíseň tvořit i na nově umístěných vínech.

Majitel je na to náležitě hrdý. Lahve celé pokryté plísní jsou raritou získanou díky dobrým kontaktům ze soukromých sklepů moravských vinařů. „O víno se zajímám již roky. Při výběru lahví jsme proto mohli vycházet z osobních kontaktů s vinaři nebo z referencí na dobrá a kvalitní vína. Důraz jsme přitom kladli na ta vinařství, která používají tradiční výrobu bez kontaktu s kovem nebo bez příměsí chemikálií, zkrátka pěkně po staru

vyrobená vína z menších vinic, jaká se vyráběla před sto lety,“ dodal majitel. Že to pan Mudroch s prodejem kvalitních vín myslí vážně, svědčí i fakt, že s výběrem toho správného vína pomůže zákazníkům školený sommelier. Jeho práce spočívá v ochutnávání vín a informování, zda je víno už správně uzrálé, odkud pochází, z čeho se skládá a k jakému jídlu by se hodilo. Jeho rady nejsou k zahození. V nabídce Tří grácií jsou totiž i vína, u kterých výrobce doporučuje nechat je v lahvích zrát minimálně pět let. Víno si můžete nechat otevřít a také ho zde i vypít. K němu si můžete pochutnat na čokoládě či olivách.

Kdybyste do sídla prodejny zavítali ještě loni na podzim, nikdy byste neřekli, že zde budete koštovat takové vinařské skvosty. Prodejna i sklípek se totiž nacházejí v prostorách bývalé vzorkovny, kanceláře a garáže společnosti Modela, jejímž majitelem je pan Mudroch také. K rozhodnutí přestěhovat vzorkovnu a na jejím místě zřídit vinotéku ho přivedla láska k vínu. Jak sám říká, nejde o byznys, ale o radost a odreagování.

Prodejna nabízí méně známá nebo naprosto neznámá vína z bezmála dvaceti sklepů. Některá jsou ověnčená medailemi a známkami, na jiná dohlíží rabíni přímo z Izraele a některá dostanete s certifikátem o pravosti včetně CD s postupem výroby.

Pokud chcete vyzkoušet skutečně kvalitní víno, které se nevyrábí masově pro markety, u Tří grácií si jistě vyberete. Nejlevnější lahve přitom seženete i za méně než sto korun. www.trigracie.cz

Na Nivách 568, 541 01 Trutnov

Více informací na

www.lokotrutnov.cz

b10

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

PAMÁTKY NA ŽIVOT A DÍLO MALÍŘE JOANNA KOEHLERA Tvorba malíře Joanna Koehlera (1896–1976) byla až do 90. let 20. století v regionu neprávem opomíjena. Našlo se sice několik osvícených soukromých sběratelů, kteří si jeho mistrně provedené, až impresionisticky působivé krajinky zamilovali, ale oficiální instituce nejevily o jeho tvorbu zájem. K obratu došlo zejména v posledních pěti letech, kdy bylo uspořádáno několik zdařilých výstav jeho obrazů v muzeích v Žacléři, Vrchlabí a Trutnově. Zatím poslední je právě probíhající výstava v Galerii města Trutnova.

Joannes Koehler se narodil roku 1896 v Küstrinu. Navštěvoval univerzitu v Lipsku i věhlasný Bauhaus ve Výmaru, kde studoval krajinomalbu u prof. Theodora Hagena a kresbu u prof. Lyonela Feiningera. Pro svůj židovský původ musel posléze Německo opustit. S manželkou Marcell a dcerou Ráchel pobýval později ve Francii, avšak rodina nakonec skončila v internačním táboře a byla poslána do Litvy. Na konci druhé světové války se Koehlerovi vydávají na pouť, kterou neplánovaně končí v zapadlém pohraničním Žacléřsku.

V osadě Vrchová u Bernartic pokračuje Joannes Koehler ve svojí umělecké tvorbě a maluje zde stovky dalších obrazů a obrázků, zejména s krajinnými motivy z Krkonoš, Podkrkonoší a Vraních hor, pod jejichž nejvyšším vrcholem Královeckým Špičákem - se s rodinou usadil.

Prodejem těchto obrazů získává prostředky k nuznému živobytí. V místních poměrech zůstává však mimořádný umělec nedoceněn a v roce 1976 umírá.

Ve sbírce Muzea Podkrkonoší není bohužel zastoupení tvorby J. Koehlera příliš početné a pochází až z poslední doby. V roce 2006 byly zakoupeny první tři menší oleje na kartonu datované do roku 1951 a představující lesní sce-

nérie s postavami pracujícími se dřevem. V roce 2007 se podařilo přikoupit další tři oleje a jeden akvarel z let 1960 až 1973. Jde o větší akvarel „Motiv z Vrchové“ z roku 1960 zachycující břízy a ženskou postavu, malý nedatovaný olej na desce rovněž s motivem z Vrchové zachycující stromy se ženskou postavou, dále menší olej na kartonu „Kytice polních květů s vlčími máky“ z roku 1969 a nevelký olej na desce „Zuiderzee“ z roku 1973. Poslední obraz je zajímavý mimo jiné tím, že byl namalován podle originálu z roku 1931 a na zadní straně nese rukopisnou poznámku J. Koehlera ve francouzštině. V prosinci 2008 byla tato kolekce nákupem rozšířena o akvarel „Lesní motiv z Bernartic“, na němž je zachycen Královecký Špičák. Celek doplňuje kresba pastelkami na růžovém papíře „Krajina s vrbami“.

Trutnovské muzeum se může kromě toho pyšnit naprosto unikátní kolekcí předmětů z malířovy rodinné pozůstalosti. Po úmrtí dcery Ráchel (1988) získalo několik předmětů dokumentujících vybavení domácnosti rodiny Koehlerových. Jde např. o vyšívané dečky či tkaný ubrousek s židovskými ornamenty, postřihovací nůžky, plechové smaltované odměrky, dózu, sekáček, žehličku, dva sedmiramenné mosazné svícny, dřevěnou truhlu či dámskou kabelku. Do sbírek byla tehdy rovněž získána alba s fotografiemi rodiny i obrazů J. Koehlera.

Vlastimil Málek

PLACENÝ ČLÁNEK

ANGLICKO-ČESKÁ ŠKOLKA MELUZÍNEK MÁ OTEVŘENO I O PRÁZDNINÁCH Meluzínek, první soukromá anglicko-česká školka v Trutnově, je pro vaše děti otevřena i v průběhu letních prázdnin. V prvních čtrnácti dnech v srpnu školka organizuje příměstské tábory, zaměřené na výtvarnou, dramatickou a hudební výchovu, vše pod dohledem mezinárodního pedagogického týmu. Děti mají k dispozici rozlehlou zahradu s bazénem, pískovišti, houpačkami a malou zoologickou zahradou. Vyučovací hodiny jsou v Meluzínku vedeny v angličtině s rodilou mluvčí, pro začátečníky je k dispozici česká učitelka.

dalšími společnostmi v okolí.

V Mladých Bukách například hrají děti golf v Grund Resortu, v zimě pak lyžují pod dohledem trenérů lyžařské školy K+K v Janských Lázních. Od září se chystají také pravidelné tenisové hodiny. Cílem je, aby děti stále považovaly učení za vzrušující zkušenost a výzvu. Tím se zvyšuje jejich sebevědomí.

„Od září otvíráme pro žáky prvních i druhých tříd anglickou družinu, kterou povede pouze rodilá mluvčí, protože nechceme, aby děti, které jsme an- „V odpoledních hodinách naše aktivity prokláglicky naučili, tuto výhodu ztratili,“ sdělila maji- dáme metodou Montessori. Ta sleduje základní telka školky Lucie Buková a dodává: „Naše školka principy schopnosti pozorování, klade důraz na maximálně respektuje potřeby malých studentů. svobodu jedince a na přípravu prostředí. TrpěliVíme, že každý je jiný, má jiné přednosti. Zamě- vost, zájem a nadšení - to je naše krédo při výchově řujeme se proto na rozvíjení jednotlivých talentů dětí, které navštěvují školku Meluzínek. Nezaponašich žáků. V menším kolektivu máme větší mož- meňme, že to základní, co jsme se naučili pro život, nosti jednotlivé výjimečnosti dětí podporovat. “ nám dala mateřská školka.“ Školka se snaží dětem maximálně zpříjemnit pobyt a vyučování a proto spolupracuje i s několika

Přijďte a přesvědčte se. Školka sídlí ve Spojovací ulici 61 v Trutnově. Více na www.meluzinek.cz

b11

b8

PLACENÝ ČLÁNEK

GRUND RESORT GOLF&SKI MÁ NOVÉHO PROVOZNÍHO MANAŽERA – VINAŘSTVÍ VYMĚNIL ZA ČTYŘHVĚZDIČKOVOU RESTAURACI Rodinný hotel Grund Resort Golf&Ski se může pochlubit dalším profesionálem ve svém týmu. K proslulému šéfkuchaři Grund Restaurantu Jiřímu Středovi teď přibyla posila - Daniel Gärtner, který zde bude plnit roli F&B managera.

Daniel Gärtner sem přišel z vinařství Vinohrad, které je dlouhodobým dodavatelem vín právě pro hotel Grund Resort Golf&Ski. „Spolupráce s ním byla vždy naprosto bezproblémová, jeho vystupování a chování vždy velmi profesionální a příjemné,“ pochvaluje si ředitelka hotelu Martina Görlich Gottschling nového člena týmu.

Osloven byl mimo jiné na základě svých dlouholetých zkušeností v oblasti gastronomie a sommeliérství. Pracoval v několika hotelech i restauracích, a nejen v České republice, ale i v zahraničí. „Jeho znalosti vína jsou navíc opravdu nepřeberné a v současné době je v oboru respektovanou osobností se samými dobrými referencemi,“ pokračuje Martina Görlich Göttschling. Přesto ze začátku nebyl jeho nástup vůbec jistý. „Pan Gärtner nejdřív nebyl zcela přesvědčen o návratu „na plac“,

takže získat ho vnímám jako naši velkou výhru a doufám, že i pro Daniela budeme přínosem,“ líčí průběh přijímacího řízení ředitelka hotelu.

A jaké plány má v hotelu sám Daniel Gärtner? „Na práci v Grund Resortu se skutečně těším, je tu skvělý tým profesionálů a celý objekt má velký potenciál. Rád bych rozšířil povědomí o hotelu a restauraci do blízkého i vzdálenějšího okolí - někteří lidé totiž vůbec nevědí, že sem mohou zajít i jen tak na jídlo, takže zejména jim chci dokázat, že Grund Restaurant je ideální volba,“ popisuje své plány nový F&B manager. www.grundresort.cz

GURMÁN

vinárna

VLAĎKA sout ěže každ ý de n

Novink

a kara

oke

Otevírací doba: čtvrtek až neděle 17 – 01 hodin Horská ul., 1.patro nad restaurací U Machače tel.: 603 464 243

volná pozice

za 800 Kč

b9

ZPOVĚĎ: ANTONÍN JUST

b6

z kterého tehdy dělníci opravovali fasádu kostela.

Po velkých žádostech nás svezli dolů na zednické plošině. Bylo to hodně riskantní.

Spousta akcí se každoročně opakuje a má velice podobný ráz. Nevadí vám to?

Snažím se vždy nalézt něco nového, zajímavého i poučného. Platí i v trutnovské historii, že vlastně není „nic nového pod sluncem“. Je třeba se z toho ale poučit. Jsou to například dnes zaváděné alternativní tresty, výběrová řízení a další. Ne vždy se však dovedeme poučit. Historie je přece velkou učitelkou života.

Kolik hodin strávíte nad kronikou?

Prakticky celý den. Obstarávání a zápisy jsou skoro bez konce Časově se také prolínají. Zatímco uplynulý rok se až do června dopisuje, nabíhají už od ledna záznamy pro rok další.

Co byste popřál kronice do dalších let?

Aby se jednou můj pokračovatel také plně sžil s městem, zamiloval si ho a vedl k tomu i spoluobčany. Aby se tu cítili doma a přispívali k jeho dalšímu rozvoji. Mohu něco dodat, pane redaktore?

Povídejte!

Má kronikářská práce by nebyla možná bez podpory radnice a přátel. Pěkné zázemí mně vytvářela a při psaní kroniky přímo i pomáhala až do roku 2003 manželka Tonička. To mi dnes moc chybí. A důležitá je také práce mého spolupracovníka, fotografa Karla Hybnera. Mesto dokumentacne zachycuje uz od roku 1970. Jeho kazdorocni vystavu kolem dvou tisíc fotografii v barevném provedení mohou yaroven s psanou kronikou zhlédnout občané ve Staré radnici při zářijových Dnech evropského dědictví.

Pavel Cajthaml, foto: Jiří Jahoda

ANTONÍN JUST - narozen 28. srpna 1921 v Červeném Kostelci - maturoval r. 1941 na gymnáziu v Hradci Kr. - v letech 1942 a 1943 byl nuceně nasazený ve Vídeňském Novém Městě, další dva roky války se skrýval policejně nepřihlášen a bez potravinových lístků na různých místech - po válce vystudoval filozofickou fakultu v Praze (filozofie a dějepis) - od roku 1947 žije v Trutnově - učil na gymnáziu, lesnické, zdravotnické a průmyslové škole - v letech 1959 až 1968 byl ředitelem zdravotnické školy - za svůj postoj proti sovětské okupaci Československa byl z funkce ředitele odvolán - městskou kroniku vede od roku 1958.

- kromě četných příspěvků do novin a časopisů vydal na deset publikací (například 700 let města Trutnova, Trutnov známý neznámý, Pohlednice Trutnova, Trutnovské sakrální stavby, Národní dům. V roce 750. výročí založení města knihu Trutnov trochu jinak se stovkou barevných obrázků od výtvarníka Josefa Vika.

- píše i vydává básně sbírky: Ještě ohlédnutí, Žena) V roce 1990 byl vy celostátní soutěži kronikářů měst nad 20 tisíc obyvatel vyhodnocen v Národním muzeu v Praze jako první).

- za rok 1991 mu byla udělena Kulturní cena města Trutnova - v roce 2001 dostal Čestné občanství města Trutnova

inzerce

Založte si pevný Základ pro SVÉ VLASTNÍ BYDLENÍ ČI REKONSTRUKCI u Modré pyraMidy finanční poradci Jitka Velikovská, mobil: 603 877 153 Tereza Fátorová, mobil: 737 133 433 Lucie Novotná, mobil: 725 279 591 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

Havlíčkova 13, trutnov, tel.: 499 840 057 www.modrapyramida.cz

Vezměte to za dobrý konec

PROGRAM KIN TRUTNOV

z filmu LIDICE

DVŮR KRÁLOVÉ

z filmu PAUL

ÚPICE

23. a 24. 8. 19.00 25. 8. 19.00 26. až 28. 8. 19.00 30. a 31. 8. 19.00

KUNG FU PANDA 2 MELANCHOLIA LIDICE KAZATEL TETRO HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI - II. ČÁST FAIR GAME OSMDESÁT DOPISŮ X-MAN: PRVNÍ TŘÍDA SKYLINE

10. a 11. 8. 20.00 13. a 14. 8. 20.00 16. 8. 18.00 17. a 18. 8. 20.00 20. a 21. 8. 18.00 23. 8. 20.00 24. a 25. 8. 20.00 27. a 28. 8. 18.00 30. 8. 20.00 31. 8. 20.00

X-MEN: PRVNÍ TŘÍDA LIDICE ČERTOVA NEVĚSTA PRINC A PRUĎAS PAN POPPER A JEHO TUČŇÁCI PAUL MECHANIK ZABIJÁK ŠMOULOVÉ STROM ŽIVOTA PAŘBA V BANGKOKU

9. a 10. 8. 17.00 11. 8. 19.00 12. až 14. 8. 19.00 16. a 17. 8. 19.00 18. 8. 19.00 19. až 21. 8. 17.00

1. 8. 19.00 2. 8. 19.00 3. 8. 17.30 a 20.00 4. 8. 19.00 6. 8. 19.00 9. 8. 17.30 a 20.00 10. 8. 17.30 a 20.00 12. 8. 19.00 16. 8. 20.00

z filmu V PEŘINĚ inzerce

b7

17. 8. 17.30 a 20:00 19. 8. 19.00 23. 8. 17.30 a 20.00 30. 8. 18.00

TRANSFORMERS 3 PAŘBA V BANGKOKU HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI ČÁST 2 TETRO TVŮJ SNOUBENEC MŮJ MILENEC LIDICE MAMA GOGO PRINC A PRUĎAS PIRÁTI Z KARIBIKU : NA VLNÁCH PODIVNA ZDROJOVÝ KÓD V PEŘINĚ STROM ŽIVOTA

b4

ZPOVĚĎ: ANTONÍN JUST

V Trutnově znají profesora Antonína Justa z jeho práce skoro všichni. Aspoň od pohledu. Chodí na kulturní, společenské a sportovní akce ve městě - už neuvěřitelných 53 let. Tak dlouho totiž píše městskou kroniku. Devadesáti let se dožije letos 28. srpna. Stále je čilý, akční a plný odhodlání pokračovat v práci s kronikou. Přes značné zaneprázdnění si našel čas na rozhovor.

Pane profesore, jak dlouho už píšete městskou kroniku?

Od roku 1958. Do té doby se po válce vlastně psala - nepsala. Byla tu jen pamětní kniha tehdejšího ředitele muzea Josefa Šabackého. Ale jen do padesátých let. Snažil jsem se proto při začínajícím kronikaření chybějící léta alespoň částečně doplnit.

Jaké byly vaše začátky?

Obrazně řečeno, byl jsem hozen do rozjetého autobusu. Nikdo mi nic nepředal, ani nesdělil nějaké zkušenosti. Začátky byly přirozeně těžké.

Když jsem si měl zvolit formát kroniky, tak dnes už nevím proč, jsem si zvolil rozměr 40 na 50 centimetrů. Jenže to nejsou stránky, ale doslova strany. Psaní do horních řádků bylo dlouho obtížné, dokud jsem to nevyřešil sklopeným stojánkem pro kroniku jako kdysi v klášterech.

Co vám nejvíc chybělo?

Samozřejmě kontakty. Ty jsem si vytvořil časem.

V začátcích jsem byl odkázán asi na stovku zdrojů informací, dnes jich je už na dvě stě.

Kroniku píšete ručně. Musel jste si asi koupit hodně propisek, ne?

Ze začátku jsem psal plnicím perem, kterých jsem v jednom roce třeba několik rozskřípal, také špatně pouštěla inkoust. Takže to vyžadovalo jejich časté namáčení. Bylo to svým způsobem utrpení psát. Dnes jsou už náplně lepší, vydrží déle.

A co když jste se přepsal nebo udělal chybu?

V kronice by se samozřejmě škrtat nemělo. Proto jsem musel psát velmi pozorně, pomalu a čitelně.

Psaní kroniky pro mě bylo i takovou školou trpělivosti. Stránkový přepis z konceptů, výročních a jiných zpráv zabíral časově hodně práce, někdy

b5 až hodinu. Některé kroniky se postupně rozrostly až na neuvěřitelných pět set stran.

Píšete rovnou načisto přímo do kroniky?

Koncepty nebo šmíráky prakticky nedělám. Mnoho poznámek nebo podkladů mívám, ale jinak to píšu přímo do kroniky. S tou letošní mají trutnovské kroniky celkem už 20 tisíc 584 stránek - ta poslední jich čítá 474. Kroniky za poslední léta, uložené ve Staré radnici a další pak v Okresním archivu, zabírají už hodně velký prostor. V kůži vázané mají některé sílu až dvanáct centimetrů a váží kolem patnácti kilogramů.

Přiznejte popravdě, nebolí vás z toho psaní ruka?

Ruka ani ne. Ale pochopitelně určitá únava přijde. Ale už jsem si zvyknul. Každý den musím něco napsat, abych byl spokojen. A zatím se mi ruce netřesou, vcelku to dobře jde.

Máte denní dobu, kdy píšete nejraději?

Ne. Je jedno, zda píšu ve dne nebo v noci, ráno či odpoledne, bez ohledu na neděle, svátky a prázdniny. Těžko je mi už bez kroniky být. Jednou asi před třiceti lety jsem ji psal i při pobytu v lázních.

Jak lidé vnímali kroniku v minulosti. Co třeba v roce 1968 při vpádu sovětských vojsk do

Československa?

Záznamy toho, co se dělo, se zapisovaly tak, jak probíhaly. Když bylo něco proti mé vůli, třeba tehdejší projev stranického tajemníka, tak jsem dal jeho řeč do uvozovek. Prostě jsem napsal, že to tak řekl, připsal jeho jméno. A tak to zůstalo beze změn a úprav.

A co zápisy v trutnovské kronice Simona Hüttela, jejichž překlad a vydání se připravuje?

Simon Hüttel je mým vzorem svou pečlivostí a zajímavostí zpráv. Jeho věnování kroniky „milované vlasti, ctihodné radě a občanům města Trutnova“ zavazuje po letech i mě.

Nemáte někdy s odstupem času pocit, že jste určité události mohl do kroniky zachytit jinak?

Ani ne. Spíš si říkám, že určitá událost měla mít v kronice třeba jiný rozsah.

Co je při psaní kroniky nejtěžší?

Výběr. Akcí a událostí je ve městě někdy až příliš mnoho. Do kroniky se nemůže vejít všechno.

Vybrat o čem a v jakém rozsahu se bude v kronice psát, to opravdu není snadné.

Dostal jste se kvůli kronice do prekérní situace?

Když jsme se jednou s kolegou a fotografem Karlem Hybnerem chtěli dostat do špice věže kostela, abychom odtud zdokumentovali Trutnov.

Bylo to v lednu, nevím, zda jsme se klepali více zimou nebo strachem z výšky. Jindy jsme zase do věže vlezli, když tam opravovali hodiny. Dovnitř jsme se dostali, ale než jsme vyšli ven, opravářům zřejmě skončila šichta a my zůstali ve věži zamčení. Dostali jsme se ven jen s velkými potížemi.

Nakonec jsme museli slézt po venkovním lešení,

inzerce

Nejlepší cena a z ní ještě sleva!

Další víc na www.oresi.cz Nejbližší prodejny: TRUTNOV, Polská 162, tel.: 773 903 308 VRCHLABÍ, Krkonošská 205, tel.: 773 971 882

EDITORIAL

b3

vstupte.cz

www.nevahejte

Restaurant a Music bar

PRÁZDNINOVÉ

Těžko v Trutnově najdete člověka, který za svůj život popsal tolik papíru jako kronikář Antonín Just. Člověka ta čísla ohromí - má na svém kontě už 53 kronik, každá má asi 500 stránek. Jenže, taková informace o množství perem ručně popsaného papíru dostane ty správné „grády“ teprve v momentě, kdy oněch pět desítek kronik vezmete do ruky.

DISCO

PÁRTY každou středu od 27. 7. 2011,

(po celé prázdniny)

při zakoupení prvního drinku dostaneš od barmanky DÁREK

Když jsme se v redakci rozhodli vyfotografovat profesora Justa se všemi kronikami, vyšli nám v archivu vstříc a umožnili vyndat kroniky z depozitáře do badatelny. A pak to přišlo. Zjištění, jak těžké jsou nedávné dějiny našeho města.

Každý jeden svazek z posledních dvou dekád měl vždy minimálně kolem deseti kilogramů. Takže zapnout svaly, zpevnit záda a nosit, nosit a nosit. Byla to dřina!

Kroniky jsme nosili téměř půl hodiny. Samotné pořízení dvou snímků – jednoho na titulku a jednoho dovnitř tohoto čísla – trvalo chvilku. Za pár minut měl fotograf Jiří Jahoda hotovo. A kroniky jsme pro změnu nosili zpátky. Další půlhodina. Ufff!

Paradoxní na tom je, že mi z toho zůstaly vzpomínky pouze v podobě bolavých zad a vytahaných rukou. Uvnitř magazínu si ale v rozhovoru přečtete, jaké vzpomínky má na práci s kronikou její autor. A ještě jedna důležitá informace: Antonín Just 28. srpna oslaví devadesátiny. Takže, pane profesore, přejeme vše nejlepší a ostrý brk!

Pavel Cajthaml

Vydavatel: XANTIPA AGENCY s.r.o, IČ: 25947940, MK ČR E 19626.

Adresa: Trutnovinky, Bulharská 66, Trutnov, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, www.trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 604 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Zbyněk Kačer, tel: 731 175 558. E-mail redakce: redakce@trutnovinky.cz Grafika: Lenka Kynclová, Petr Novák, Korektury: Barbora Peterová, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Fotografie na titulních stranách: 2x Jiří Jahoda

POD HRADEM ON HOLIDAYS LIVES JACK, JACK & COKE THE BEST FOR YOU

REZERVACE: +420 499 816 513 podhradem@tergast.cz www.nevahejtevstupte.cz

Školní 150, Trutnov