1
2
3
4
5
6
Obsah
Úvod
013
A Zdeněk Pospíšil / historie Podprůhonu Historie Podprůhonu Důl Průhon Hornický Betlém Marie Majerové
017 023 027
B Zdeněk Pospíšil / místopis Havířská ulice Duchovní otec Kladenských dvorků Viktor Stříbrný Ulice Václava Burgra Náměstíčko Viktora Stříbrného Procházka Podprůhonem v roce 1946 Kolmistrova ulice Vagónová kolonie Zahrádkářská kolonie Ulice Na Stráni Podprůhonská schodiště Bukovská ulice Bukovská studánka Bukovka a Ořechovka Hluboká ulice Ulice Rud. Knotka Pod Bukovkou Syslí údolí Františka Stavinohy Zaniklá ulice Pod Školou Ulice Ant. Suchého Ulice Pod Strání Kladenské dvorky
037 077 079 099 101 107 118 121 123 135 137 146 149 151 153 160 161 167 172 173 175
C František Baďura & Roman Hájek / každodenní život Jiří Hanke / portréty pamětníků Lidé z Podprůhonu na fotografiích Jiřího Hankeho Každodenní život Voda v Podprůhonu Prošli Podprůhonem Podprůhon sobě
179 181 185 209 235
D Příloha Obyvatelé Podprůhonu v roce 1921 podle dat ze sčítání lidu
241
Seznam vyobrazení Rejstřík čísel popisných
267 269
Publikace vychází s podporou Statutárního města Kladna.
texts © Zdeněk Pospíšil, Roman Hájek, František Baďura graphic design & typesetting © studio Datle selected photographs © Jiří Hanke © Spolek Podprůhon, z. s., 2019 © Halda, z. s., 2019 ISBN 978-80-907236-5-8
Než se na následujících stránkách vydáte do Podprůhonu…
… sluší se říct něco málo o tom, jak tato kniha vznikla. Její cesta byla totiž podobně křivolaká jako podprůhonské uličky. V roce 2012, kdy se schylovalo ke generální rekonstrukci čtvrti, jsme si v Haldě a ve Spolku Podprůhon naplno uvědomili křehkost historické paměti místa. Podprůhon, jak si jej vybavují lidé v posledních letech, je přirozeně jiný než Podprůhon v roce 1970, a ten se zase výrazně liší od Podprůhonu 40. nebo 50. let 20. století. Mnohé z historie se otisklo na fotografické filmy, mnohé ale zůstalo jen v podobě vzpomínek. Chystaná proměna přirozeně podněcovala k ohlédnutí za tím, „jaké to bylo kdysi“. Zrodil se nápad uspořádat naučnou historickou vycházku, realizovali jsme (byť celkem amatérské) nafocení ulic čtvrti ve stavu před rekonstrukcí a František Baďura se s chutí pustil do obcházení podprůhonských pamětníků a zaznamenávání jejich vyprávění. V roce 2014 už bylo nasbíraného materiálu tolik, že jsme se rozhodli jej představit veřejnosti. Na zamýšlenou knihu — a mobilní aplikaci, která by sloužila jako virtuální průvodce čtvrtí — se však nepodařilo sehnat finance. Vlnu entuziasmu vystřídalo zklamání, rozjetý stroj se zastavil a neúspěšné žádosti o grantové prostředky v následujícím roce nakonec odsunuly celý projekt na vedlejší kolej. Myšlenky na to, že knížka spatří světlo světa, jsme se ale nevzdali. A když se na rok 2019 začaly připravovat oslavy 250 let od založení Podprůhonu, bylo zřejmé, že by publikace měla být jedním z jeho hlavních výstupů. Při oprašování pět a více let starých textů a podkladů ovšem vyšlo najevo, jak moc jsme se v uvažování posunuli. Zdeněk Pospíšil získal přístup k více archivním zdrojům, objevily se nové fotografie, dlouho zasuté v osobních archivech, přišli jsme s dalšími nápady, jak knihu obohatit. S odstupem času lze tedy říct, že ono nucené odložení výsledku možná nakonec prospělo. Také proto, že v roce 2014 jsme ještě neznali dámy ze studia Datle, které se s citem postaraly o její minimalistickou a velmi současnou grafickou (a vlastně i knihařskou) podobu. Kniha je uspořádaná do tří hlavních celků, které se postupně věnují nejprve historii, poté místopisu a na závěr „žité paměti“ podprůhonských obyvatel. Jde vpravdě o kolektivní dílo — historickou a místopisnou
013
7
část dával dohromady Zdeněk Pospíšil, pamětnické vzpomínky sesbíral František Baďura a výsledný text jsem společně s ním tvořil já. Velký kus organizačně-motivační práce pak odvedl Vláďa Líba. Jsem rád, že se dílo nakonec podařilo zdárně dokončit, což vnímám i jako důležitý milník více než sedmileté vzájemné — a v mnohém unikátní — spolupráce mezi spolkem Halda a Spolkem Podprůhon. Kéž se vám kniha líbí. Podprůhon si ji zaslouží!
Roman Hájek editor knihy (Halda, z. s.)
Letecký měřický snímek z roku 1978 ukazuje propojení Podprůhonu s centrem Kladna před výstavbou silnice Pod Zámkem. Zřetelné je dokončované sídliště v místě někdejší dělnické čtvrti Nové Kladno.
014
A
text / Zdeněk Pospíšil Historie Podprůhonu
8 Pohled na Podprůhon od slévárny Beneda, vlevo ve středním plánu je vidět hostinec U Maršnerů. V pozadí sídliště v místě někdejší čtvrti Nové Kladno.
Čtvrť, která nezapadala do koncepce Podprůhon nikdy nepatřil mezi privilegované části města — ostatně ani jeho obyvatelé ne. Až do nedávné doby neměl žádnou regulaci ani plán zástavby, domky tu tak byly stavěny dle možností terénu a v průběhu času byly živelně přestavovány a alespoň trochu přibližovány dobovému standardu bydlení. Všechny tyto podmínky dodaly Podprůhonu určitou malebnost, která sem přitahovala výrazné postavičky, umělce i zručné řemeslníky schopné jejího ducha docenit. Jejich působení a řada uměleckých ztvárnění čtvrti by ale neměly zakrýt skutečnost, že život zde dokázal být mnohdy krušný. Nešlo jen o neustálé potíže s bortícím se svahem, údržbou schodišť a staveb komunikací… Celým Podprůhonem navíc protékala vodoteč od Nového Kladna směrem k Tuchorazi, která se v dřívějších dobách zvláště v letních měsících proměňovala v zapáchající stoku. Neutěšený stav domů i infrastruktury vedly v minulosti několikrát k prohlášením představitelů města, že Podprůhon je určen k zániku. Například v zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva z 9. září 1910 se v souvislosti s diskusí o zakoupení pozemků pro stavbu rodinných domků objevilo i následující konstatování: „Co se týče Průhonu, určil jej projektant plánu polohy města, diplomovaný civilní inženýr Bedřich Pek, ve svém projektu k zániku a není žádné pochybnosti, že není výhodné Průhon rozšiřovati.“ Stejný názor se v roce 1971 objevuje i v dopise odboru výstavby a vodního hospodářství Městského národního výboru v Kladně, ve kterém bylo majiteli domu čp. 128 v ulici V. Burgra sděleno, že: „Čtvrť Podprůhon je územními plány a záměry určena již od r. 1958 na dožití vzhledem k celkovému stavebnímu stavu, způsobu výstavby, nevhodným hygienickým poměrům a stáří jednotlivých objektů. Dle tohoto celkového zhodnocení jakákoliv výstavba nových bytových jednotek není v souladu s dlouhodobou koncepcí osídlení a není tedy předpoklad, že i v případě povolení stavby nové bytové jednotky Vám budou přiznány finanční příspěvky dle příslušných předpisů.” Přestože minulý režim zjevně se zachováním Podprůhonu nepočítal, okolnosti se nakonec zcela změnily. Čtvrť se od 80. let 20. století postupně stala hostitelem jedné z nejvýznamnějších kulturních akcí Kladenské dvorky a jedním z míst, které Kladeňáci jmenují mezi pozoruhodnostmi, jež stojí za to ve městě vidět. V letech 2012—2015 prošel Podprůhon generální rekonstrukcí, během níž proběhla výměna všeho od inženýrských sítí přes povrchy komunikací po veřejné osvětlení (projekt za 124 milionů korun, z čehož 95,6 milionu činila dotace z evropských fondů, navíc zahrnoval také plynofikaci čtvrti). Je velkým štěstím, že přes dílčí výhrady se podařilo udržet jedinečný ráz údolí. Jeho obyvatelům pak rekonstrukce dala, snad s konečnou platností důkaz, že se se zachováním jejich domovů počítá i v budoucnosti.
026
A
Historie Podprůhonu
17
18
Pohled z ulice Na Stráni do dvora domu čp. 187 v ulici V. Burgra, 1978. Schody do ulice Na Stráni, 70. léta 20. století.
Hornický Betlém Marie Majerové
Před důlními vraty se půda svažuje; dno hlubokého sedla mezi šachtou a Kladnem je nyní napěchováno tmou a jen protější stráň, hornický Betlem, se neurčitě zjevuje v chumelenici. Kmitá několika třeslavými pablesky; mohlo by to být občasné zajiskření umdlévajícího pohledu, mohlo by to být světélkování močálu. Kdysi se tu vzduly ty dvě vlny země, a stojí nyní proti sobě na věky jako mrazem ztuhlé vlny obrovských vod. Na hřbetě první vlny trčí komín šachty, ověšený děravými důlními stavbami, bok druhé vlny nese stupňovitě chajdy a domky horníků, jejich zahrádky ze skal vykutané, jejich strmé cesty s výmoly bouří prorvanými a nemnohé stromy, mezi jejichž černými větvemi jako skrze mříži je vidět na křižovatky uliček. (…) Je vidět, jak se houfec havířů před Průhonem rozděluje na jednotlivce zachuchlané do hadrů, šál, s oblýskanými koženými fleky pod zády. Jasně je vidět každou jednotlivou postavu, jak přičinlivým stoupáním útočí na kopec. Postavu tak malinkou pod vysokým nebem, pod hlídající hvězdou, uprostřed osvětlených oken, mezi pruhy světelného dýmu. (…) Horníci došli svého Betlema a jeden za druhým vcházeli do spících domků. Když stanuli u vrátek, zastavilo se i houpání jejich kahanců, zavěšených v pase na řemeni. V té chvíli se kahanec podobal oranžové pavučině se zlatým pavoukem plamene uprostřed. Marie Majerová: Má vlast
19 Noční Podprůhon přirovnala Marie Majerová k Betlému, 80. léta 20. století.
A
Hornický Betlém Marie Majerové
027
Výraznou stopu v životě Podprůhonu zanechala spisovatelka dělnických románů Marie Majerová. Od dob publikování jejího sborníku Má vlast (1933) se o malebném kladenském údolí mluví také jako o „hornickém Betlému“. Právě tak Majerová Podprůhon označila v lyrickém textu o cestě znavených horníků mrazivou nocí do jejich domovů, jejichž světla pableskují ve svahu docela podobně jako v legendárním Ježíšově rodišti. Do Podprůhonu se Majerová vrátila i v jiných svých dílech — ostatně nuzná a zároveň malebná čtvrť představovala pro její dělnické prózy ideální kulisu. Podprůhon tak figuruje třeba i v úvodu spisovatelčina nejslavnějšího románu Siréna (1936) o čtyřech generacích hornické rodiny Hudců. Když uhlíř Josef Hudec přichází na Kladno, je prvním — a nutno dodat nepříliš vábivým — místem, s nímž se setkává, kladenská rasovna, která stávala v Podprůhonu pod někdejší Ořechovkou, na východním konci dnešní Kolmistrovy ulice. A protože Hudec na Kladně nikoho neznal, stala se mu rasovna na krátkou dobu jeho prvním kladenským domovem. Vedle Sirény se Podprůhon mihne i v lyrizované eseji Město ve znamení ohně (1940), která je jakýmsi spisovatelčiným vyznáním a holdem městu jejího dětství.
Spisovatelka Marie Majerová na návštěvě v kladenských železárnách, 30. léta 20. století.
20
028
A
Hornický Betlém Marie Majerové
21
22
Pohled do Bukovské ulice, 1978. Pozůstatky trafiky v čp. 185 na rohu ulic Kolmistrova a V. Burgra, 1986. Pohled ulicí V. Burgra z dnešního náměstíčka Viktora Stříbrného, 1978. 23
A
Historie Podprůhonu
029
24
25
Pohled do Kolmistrovy ulice, 1978. Hluboká ulice, 70. léta 20. století. Průhled na ulici Rud. Knotka s nejdelším podprůhonským schodištěm, 1978.
26
Ulice V. Burgra (vlevo) a paralelně s ní ulice Havířská, 1978. „Dětské hřiště“ v ulici V. Burgra, 1978.
030
A
Historie Podprůhonu
27
28
A
Historie PodprĹŻhonu
031
29
032
A
Historie PodprĹŻhonu
B
text / Zdeněk Pospíšil Havířská ulice Ulice Václava Burgra Náměstíčko Viktora Stříbrného Kolmistrova ulice Ulice Na Stráni Bukovská ulice Hluboká ulice Ulice Rud. Knotka Zaniklá ulice Pod Školou Ulice Ant. Suchého Ulice Pod Strání
376
355
420
193 3347
416 419
417 578
418
678 1040 1091 1109
1206
682
356
2705 354
641
1832 1353
560
ířská
582
197
1892
1757
185
615
542 135
187 1811
277 va istro Kolm 1809 136
137
414
1816 305
195
217
172
188
1419
168
645 138
192
2704
rgra V. Bu 134 415 809
183
182
1092
196
265
541
308
307
194
Hav
1805 nám. Viktora Stříbrného
306
647
173 423 2106
140
141
630 629
139
142
131
2717
133
2588
216
Havířská 184
561
130
132
3340
613
612
57 Inzerce Josefa Vrágy, 1909.
V domě působil obuvník Antonín Šimr, který začínal obuvnickou živnost roku 1899 v čp. 133 v ulici V. Burgra, následně se přestěhoval do čp. 149 v Bukovské ulici a nakonec přešel do čp. 1353, kde je zmíněn v roce 1905. Další velmi zajímavou živností byla výroba umělých dlažeb a výroba terakoty, kterou zde v letech 1909—1915 provozoval Josef Vrága. Zahradu domu dnes velmi dobře znají návštěvníci Kladenských dvorků jako „dvorek U Jedličků“, který je každoročně během festivalu svědkem vystoupení mnoha vynikajících, hlavně jazzových a bluesových hudebníků. Majitel (mimochodem vynikající trumpetista) Boris Jedlička se sice narodil ve Švýcarsku, atmosféra Podprůhonu mu ale učarovala a našel tu druhý domov. Při návštěvě Kladenských dvorků snadno pochopíte proč.
čp. 1353 čp. 418
čp. 682
čp. 578 čp. 417
58
čp. 1832
066
Starší, východní část tohoto domu byla postavena někdy koncem 19. století, později k ní přibyla ještě západní část se zvýšeným přízemím a patrem. Mezi majiteli v pramenech najdeme například Karla a Růženu Andlovy nebo Žofii Bohatovou. Ze živností máme dochované zmínky o truhlářství Rudolfa Cibulky (1922), dámském krejčovství Marie Vojtové (1936) a potržních obchodech Františky Cibulkové a Rudolfa Andla.
B Havířská
Původní dům, pocházející patrně z 50. let 19. století, prošel v roce 1929 výrazným rozšířením a úpravou. Z majitelů známe mimo jiné Františka a Marii Majerovy, Arnošta a Marii Štětkovy, Karla a Barboru Hodoušovy, Josefa Šťastného či Barboru Šťastnou. Od roku 1907 zde František Kovář provozoval obuvnictví a od roku 1922 František Hodouš pekařství se zaměřením na jemné pečivo a suchary. V pramenech je zmiňován také potržní obchod, který v letech 1921—1924 provozoval Josef Šíma.
O domu vystavěném asi v 60. letech 19. století toho moc nevíme. Z majitelů máme doloženy Josefa a Marii Abrahámovy a Josefa a Zdeňku Abrahámovy. Marie Abrahámová zde v letech 1918—1926 provozovala prodej mléka.
Vůbec největší obytný dům v Havířské ulici se poněkud vymyká okolní zástavbě, což je dané tím, že vznikl o něco později. Na jeho místě stával už od poloviny 19. století malý jednopatrový domek. Ten se však v roce 1900 jeho tehdejší majitelé Antonín a Rosalie Strnadovi rozhodli zbořit a na jeho místě zbudovat nový dům hned pro několik rodin. Plány vyhotovil a stavbu provedl kročehlavský stavitel Jindřich Tyksa. V patře byly vyprojektovány dvě bytové jednotky 1+1 a dvě samostatné místnosti, v přízemí pak jedna bytová jednotka 1+1 a opět dvě samostatné místnosti. V levé straně domu se nacházel průjezd do dvora. Z dalších majitelů domu jmenujme Antonína Gregora, Jiřího a Gabrielu Lomíčkovy, Františka a Cecilii Lomíčkovy a Ferdinanda a Boženu Molnárovy. Za podrobnější poznámku stojí osobnost Jiřího Lomíčka st., což byl uznávaný kladenský fotograf, který vybudoval známý fotografický atelier v čp. 189 v tehdejší Pražské ulici (dnes Ivana Olbrachta). Na jeho činnost navázal jeho syn Jiří Lomíček ml., který v provozování tohoto atelieru pokračoval ještě několik let po druhé světové válce. Historie domu je celkem bohatá i z hlediska provozovaných živností. V roce 1921 tu František Král zřídil řeznictví a uzenářství, které roku 1939 přestěhoval do čp. 614 na východním konci Havířské ulice. František Lomíček zde v letech 1921—1927 vedl obchodní jednatelství a komisionářství. V roce 1936 je zmíněn kapelník František Tauš a v domě též působili potržní obchodníci Alois Tišer (1920—1923), Anna Lomíčková (zmíněna 1911) a Františka Cibulková (od roku 1921).
Původní domek byl na tomto místě postaven patrně v 50. letech 19. století. Jeho majiteli byli například František Triml, Antonín a Anna Perglerovi a František a Anna Kašparovi. Posledně uvedení majitelé provedli v roce 1937 nástavbu prvního patra. Ze živností je doloženo hokynářství Anny Perglerové, provozované v letech 1909—1925.
B Havířská
čp. 417
čp. 578 největší dům Havířské
čp. 418
čp. 419 067
čp. 6 42
čp. 2519
Až do roku 1906, kdy byla dokončena stavba slévárny Beneda, končila tímto domem zástavba Havířské ulice. Dům vyrostl zřejmě v 50. letech 19. století v blízkosti vodoteče, která sváděla vody od Nového Kladna za zahradami domů postavených na severní straně Havířské ulice. Zahrada čp. 642 byla už v záplavové oblasti, ostatně jako všechny zahrady, za kterými vodoteč tekla. V roce 1901 požádal František Jícha o povolení novostavby na zahradě čp. 642, městská rada ani obecní zastupitelstvo k ní však nedaly souhlas právě s ohledem na umístění zahrady v záplavové oblasti. K majitelům domu patřili mimo jiné Antonín a Barbora Trimlovi, Marie Klímová, Václav a Božena Endrštovi a Vilém a Marie Smutní (společně s Boženou Endrštovou). Marie Klímová zřídila v domě roku 1905 hokynářství, které později provozovala Božena Endrštová. V letech 1935—1951 tu Anna Ponikelská provozovala smíšený obchod, později uváděný jako obchod potravinami. Václav Endršt měl na této adrese hlášenu živnost na pojišťovací jednatelství (doložena 1922).
Tento dům je dokladem rychlosti prvorepublikového stavitelství. Jeho stavbu schválila městská rada Aloisi Tauberovi 20. srpna 1931, už 31. října 1931 přitom radní povolili obývání a užívání novostavby. Manželé Tauberovi přišli do Podprůhonu z V. ulice Nového Kladna a Marie Tauberová si v domě založila živnost — v letech 1934—1947 zde provozovala dámské krejčovství.
Plány domu čp. 54 z roku 1930 v dokumentech berní správy. 59
čp. 674 068
Dům byl postaven asi v 60. letech 19. století. Jeho majiteli byli například Matěj Vodrážka, Josef a Josefa Bílkovi či Anna Černá. Z dostupných pramenů nemáme žádnou informaci o tom, že by v něm někdy byla provozována nějaká živnost.
B Havířská
čp. 1832 čp. 418
čp. 1206
čp. 678
čp. 2519
60
Původní dům na tomto místě byl zemědělskou usedlostí postavenou počátkem 70. let 19. století. Celé desítky let patřil rodině Jágrů, jmenovitě Karlu a Marii Jágrovým a později Marii Jágrové samotné. V domě provozovala Marie Oktábcová od roku 1905 vetešnictví a Anna Vášová v letech 1948—1949 mandlování prádla. Za tímto domem zahýbá Havířská ulice vlevo, tato část však dlouho nenesla žádné označení (šlo prostě o cestu k nádraží Nové Kladno). K Havířské (respektive tehdy ještě Hluboké) ulici byla připojena až po postavení čp. 1572 a čp. 1593 počátkem 20. století. Také dnešní ulice Ant. Suchého, odbočující z Havířské směrem doprava, byla po celou druhou polovinu 19. století jen bahnitou cestou k dolu Engerth, vlastněném Společností státní dráhy.
Historie tohoto výrobního areálu, kterému obyvatelé Podprůhonu stále ještě říkají „u Benedy“ podle někdejší slévárny kovů, je velice zajímavá a zaslouží si podrobnější popis. Příběh tohoto podniku začíná u Josefa Klaubera, jenž podle adresáře z roku 1893 provozoval cvokařství v domě čp. 1042 v dolní části dnešní ulice Petra Bezruče. Cvoky byly v té době celkem žádaným zbožím, šlo o krátké hřebíky s kulatou hlavou, které se používaly například k podrážení bot. Klauber je vyráběl už od 60. let 19. století, nejprve v Radnicích u Rokycan, odkud zřejmě někdy během 80. let přešel do Kladna. Jako majitel domu čp. 1042 je už v roce 1898 uváděn Klauberův syn František (*1868) a jeho živnost je označena jako výroba hřebíků.
B Havířská
čp. 872
slévárna Beneda
čp. 1572
069
Inzerce zámečnické dílny a kovárny Františka Klaubera z roku 1903, tehdy působící ještě na původním sídle v Purkyňově ulici. Plány přestavby válcoven a kovárny z roku 1919.
61
K 1. lednu 1903 pak získal živnostenské oprávnění na provoz strojního zámečnictví. Pro další rozvoj jeho podnikání byl však jeho tehdejší dům zřejmě příliš těsný, proto začal hledat nové místo. Svoji roli možná hrála i skutečnost, že výroba hřebíků byla velice hlučná a dům čp. 1042 stál v husté zástavbě. Klauber si pro přesun živnosti vyhlédl pozemek blízko městského parku (u dnešního divadla) a v roce 1902 si podal žádost na stavbu dílen a domu. Roku 1903 pak žádost upřesnil s tím, že vystavěna by měla být provozovna s pěti výhněmi a kovárnou. Městská rada ovšem stavbu nepovolila s odůvodněním, že nadměrný hluk blízko odpočinkové zóny městského parku není přípustný.
62
070
B Havířská
63
64
O dva roky později, v dubnu 1905, zažádal Klauber o povolení znovu, tentokrát na pozemku západně od dnešního obchodního komplexu Central. S návrhem opět neuspěl, tentokrát s ohledem na blízkost čerstvě dokončené reálky, kterou by provozovna obtěžovala hlukem a kouřem, a připravovanou výstavbu rodinných domků dnešní Habešovny. Klauber se však nevzdal a již v červnu 1905 požádal o stanovení stavebních čar a niva nové provozovny na parcele č. 416 v Podprůhonu — tedy v místech dnešního čp. 1572. Stojí za zmínku, že nešlo o úplně první záměr na zástavbu této parcely, už v říjnu 1883 totiž městští radní zamítli návrh Františka Šandy postavit na ní dva obytné domky. V červenci 1905 se Klauberova žádost dostala na jednání obecního zastupitelstva, které řešilo mimo jiné námitky nejbližších sousedů, že provoz bude příliš hlučný. V zápise se praví, že nejbližší obytný dům bude vzdálený 40 metrů od plánované obytné budovy a 70 metrů od samotného provozu, a jde tedy, ve smyslu stavebního řádu, o osamocenou tovární budovu. Zbudování provozovny (tehdy se říkalo „provozovárny“) tak nic nestálo v cestě. V srpnu 1905 byla stavba obytné budovy a továrních dílen povolena a již v červnu 1906 proběhla kolaudace zámečnické dílny, kovárny a válcovny. Následně bylo v srpnu 1906 povoleno obývání obytného domu. Výroba v nové továrně Františka Klaubera a jeho manželky Kristiny běžela sotva dva roky, když byl 15. února 1908 z ničeho nic zastaven provoz válcovny, údajně pro velký nedostatek vody. Hned nato byla nicméně na polovinu, která patřila Františku Klauberovi, prohlášena exekuční dražba, v níž podíl na továrně koupil Bohumír Mika. Po zastavení válcovny zůstalo v provozu pouze strojní zámečnictví. V září 1908 František Klauber odhlásil svou živnost a v následujících letech pak v továrně působil jako dílovedoucí.
B Havířská
65
Povolení k užívání zámečnické dílny Fr. Klaubera. Zápis společnosti „Průhonská železárna Klauber & Mika v Kladně“ do obchodního rejstříku, 13. 3. 1909. Živnostenský list Františka Klaubera na obchod železem a zbožím železným z 26. 9. 1915.
071
Pracovníci slévárny Josefa Benedy v roce 1925.
Krátce nato, 5. října 1908, podepsali manželé Klauberovi a Bohumír Mika v notářské kanceláři JUDr. Augusta Pocheho listinu, podle níž společně ohlásili převod továrny na výrobu železného zboží na Kristinu Klauberovou a Bohumíra Miku. Při úvahách, jak dál podnikat, zřejmě dospěli k tomu, že bude výhodné povýšit podnik na tzv. protokolovanou firmu. Protokolovaná firma byl název společnosti nebo i fyzické osoby, která byla zapsána do tehdejšího obchodního rejstříku. Protokolování bylo obecně známkou kvality a solidnosti — většina živnostníků totiž podnikala na základě živnostenského oprávnění a byli zapsaní pouze v živnostenském rejstříku. K 31. říjnu 1908 tak vznikla veřejná obchodní společnost pod názvem Průhonská železárna Klauber & Mika v Kladně. Jejími společníky byli Kristina Klauberová a Bohumír Mika (v zápise je uveden jako Bohumil), odpovědným zástupcem byl určen Bohumír Mika a oficiální předmět podnikání zněl „výroba železného zboží“. Do obchodního rejstříku byla firma zapsána 13. března 1909. Již v dubnu 1908 ohlásila Kristina Klauberová živnost na obchod železem a železnými a kovovými výrobky, koncem září 1908 ji však zastavila s tím, že obchodovat bude Průhonská železárna na vlastní účet. Na pozemku firmy se také v tomto roce konečně podařilo nalézt dostatečně silný pramen vody, takže další provoz již nebyl ohrožen. Z další komunikace Bohumíra Miky s úřady víme, že v roce 1910 ve firmě při plném provozu pracovalo asi 20 zaměstnanců, i to, že pohon výroby byl zčásti parní a zčásti elektrický. Závod tehdy sestával ze zámečnické dílny, kovárny a válcovny.
66
072
B Havířská
V říjnu 1912 do továrny přišel František Klauber (*1845), který byl strýcem bývalého majitele továrny. Získal živnost na „obchod zbožím železářským a výrobky zámečnickými jakož i železem“, kterou ovšem provozoval pouze tři roky, protože v březnu 1915 zemřel. Po něm ji převzal právě původní majitel František Klauber, který pak „obchod železem a zbožím železným“ provozoval až do 30. října 1918. V kladenském adresáři z roku 1911 je firma uváděna jako Železárna sdružených mistrů kovářských, společenstvo s ruč. obmez. (dříve Průhonská železárna Klauber & Mika). Jako předseda figuruje František Brotánek, kovář z čp. 437, jednatelem je Bohumír Mika a pokladníkem František Klauber (oba z čp. 1572). Jestli tento subjekt vlastnil a provozoval železárnu až do roku 1918, s jistotou nevíme, ale je to velmi pravděpodobné. K zásadní majetkové změně došlo až v roce 1919, kdy provoz bývalé válcovny a kovárny koupil Josef Beneda. Je zajímavé, že Beneda pocházel ze stejného kraje jako František Klauber — narodil se v roce 1870 v Tymákově, což je asi 15 kilometrů vzdušnou čarou od Vranova, kde se narodil František Klauber. V popisu historie domu čp. 356 v Havířské ulici jsem uváděl, že právě v něm začal Beneda provozovat kovolitecké řemeslo ve firmě Freiburg, Marxgut a Beneda. Po různých peripetiích se pak — ve snaze svůj podnik rozšířit a pozvednout — dostal roku 1919 až k bývalé válcovně a kovárně, kterou nechal podle projektu stavitele Františka Říhy přestavět na moderní slévárnu železa a kovů. Ta byla vybavena dvěma pecemi na tavení mosazi (tzv. tyglovna), jednou pecí na tavení litiny (tzv. kuplovna) a dílnou s dvěma kotoučovými brusy. Pohon brusů a ventilátoru obstarával elektromotor s výkonem čtyř koňských sil. Pitná voda byla k dispozici ze studně ve dvoře. Mimo objekt slévárny pak vyrostla ještě menší budova skladu modelů a kanceláře. Josef Beneda slévárnu provozoval až do roku 1938, kdy se ji rozhodl zapsat do obchodního rejstříku jako protokolovanou firmu Josef Beneda, slévárna železa, Kladno (zapsána byla 21. září 1938). Ještě u příležitosti Benedových 70. narozenin, v polovině roku 1940, vyšla ve Večerním Českém slově zpráva následujícího znění: K dnešním 70. narozeninám našeho šéfa, pana Josefa Benedy, majitele slévárny v Kladně, přejí vše nejlepší a do dalších let mnoho zdraví oddaní zaměstnanci. O sedm měsíců později, 19. února 1941, však továrník celkem nečekaně zemřel a vedení firmy se dostalo do rukou jeho syna Jana. Jan Beneda (*1892) měl za sebou bohatou kovoliteckou praxi. Vyučil se v roce 1908 a pracoval u otce. V letech 1910—1912 byl na zkušené v Budapešti, kde pracoval u firem Schliek a Vulkán, v roce 1912 pak působil jako slévač v Berlíně. V letech 1913—1915 byl střídavě zaměstnán u svého otce a ve slévárně Pražské železářské společnosti, poté pracoval pět let na kladenské státní průmyslové škole (1924—1929) jako slévač a později jako dílovedoucí. Od roku 1929 se znovu vrátil do rodinného podniku jako dílovedoucí.
B Havířská
67
68
Inzerce v jubilejním čísle listu Středočeský živnostník, 1927. Představení továrníka Benedy ve Středočeském živnostníku, 1927.
073
Kladenské dvorky se postupem času rozrostly na desítky výstavních míst a vystřídaly se na nich již stovky vystavujících, mezi nimiž najdete i renomované výtvarníky jako sestry Válovy, Olbrama Zoubka, Kurta Gebauera, Aleše Veselého, Dagmar Šubrtovou, Jiřího Hankeho a další. Díla etablovaných „profesionálů“ se tu objevují vedle tvorby nadšenců, „amatérů“ — a i v tomto ohledu je festival příležitostí k setkávání a demonstrací toho, že poslání umění je pro všechny jeho formy a projevy společné. V posledních letech obohacuje „dvorkový“ víkend řada doprovodných akcí od literárních besed před scénická čtení a divadelní představení až po organizované průvody či více či méně spontánní performance. Duch akce se tak pod taktovkou místních obyvatel sdružených do Spolku Podprůhon zvolna posouvá k multidruhovému a multižánrovému festivalu, jehož cílem je spojovat, inspirovat a rozdávat radost.
157
158
176
B
Kladenské dvorky
C
text / František Baďura & Roman Hájek portréty pamětníků / Jiří Hanke Každodenní život
159 Skupina obyvatel Podprůhonu z Havířské ulice, počátek 20. století.
Proč Betlém? Prý Marie Majerová někde napsala, že Podprůhon je jak hornickej Betlém. Tak se tak tomu říká.1 „S tím Betlémem to bylo tak: asi v roce šesta- nebo sedmašedesát, to bude napsaný na těch sloupech, se tady předělávala elektrika. Dělali to učedníci, zesilovaly se tady sítě. Do tý doby tady byla elektřina mizerná, proto se tady říkalo Betlém, protože ty světla byly slabý, tu a tam lampa.“ 2 „Ale houby, to se říkalo proto, že když ses díval od Ostrovce, tak jsi viděl ten kostel s tím Podprůhonem. Kvůli světlu to nebylo.“ 1
Chodilo se pro tu vodu, a když to v zimě namrzlo… V Burgrovce jsme hrávali kuličky. Uličky byly prašný. Akorát podél domů vedl rigol, jinak to bylo všechno prašný. Ale nepamatuju si, že ač to bylo prašný, že bychom chodili v ňákým blátě. Bylo to udusaný. A když pršelo, tak po dešti to teklo těmi rigoly a dělaly se rybníčky. Rigoly nikdo nezneužíval k tomu, aby do nich lil špínu. Víte, tady žili lidi, co tu vyrostli, stavěli ty domky a měli k tomu místu vztah. Ne jako dneska, kdy se každej zavře. Tady se sedávalo podél hradbičky, každá ta ženská, sedlo se, žádná televize… A my tady lítali… Dlouho do večera, svítily už hvězdy. Babička, maminka, paní Šímová, paní Lukavská, paní Milerová, paní Jánská… Takzvaně se drbalo.3 Voda tu nikde nebyla a kanalizaci dělaj pořádně až teprve teď. Ve studánce byla voda jen užitková, ačkoli my jako děti jsme ji pily. Další voda byla až tam, jak bydlej Bejčkovi, tam byla pumpa. Tam byla voda měkčí, ta ve studánce byla tvrdá, ale na pití byla dobrá. Když dělali silnici, tak úplně ty prameny zničili. Výkopy na vodu jsme si museli udělat sami, ještě můj táta ji kopal, jinak to zavedli od města.4 Já už to nepamatuju, ale když se pralo, tak maminka chodila s putnou pro vodu k pumpě, takže to bylo veselý. Pak když jsem se vdala, to už tu voda byla zavedená. Ale nevím už, v kterým to bylo roce. Měli jsme jeden kohoutek v chodbě, toho jsme si vážili, to už bylo dobrý. A pak jsme si tady dole udělali prádelnu.1 Pumpa byla na rohu na konci ulice. Dědeček chodil s putnou až tam, chudák, pomáhal tatínkovi. Jezdilo se tam taky na saních, tak se stávalo, že mi pak, když jsem chodila i já pro vodu k tý pumpě, shodili putnu. Pak nám sem vodu zavedli. Ale je to v hloubce, a to je problém. Pro vodu jsme chodili ještě v roce 1939.6
182
C
Každodenní život
165
Havířská ulice v zimě, 60. léta 20. století. Pumpa v Havířské ulici a nové garáže, 70. léta 20. století
166
Ta putna byla taková vysoká, oválná, dělali to bednáři. Nahoře to mělo víko a to tam bylo napevno a v něm byla díra. Voda se napumpovala, vono to tam nateklo, mělo to ty kšandy na záda a muselo se to nosit. Já si to tady nepamatuju, ale bába v Hostouni ji měla taky. Záleželo na tom, jak si ta hospodyně s tou vodou hospodařila.7 No chodilo se pro tu vodu, a když to v zimě namrzlo, to si umíte představit… Když se pralo, pračky nebyly, tak to se šlo pro vodu kolikrát. No a přes den akorát tak na voběd. Tady dole, co bejvala cihelna, byla taková škarpa, kde tekla, voni říkali, že je to odpad z nemocnice. Strašně to smrdělo, tam jsme si hráli jako děti. Tady jsme sáňkovali, přímo z toho vrchu, a to bylo moc hezký. U tý škarpy si hrálo hodně dětí. Tam jsme si vyhráli, nám to nevadilo. Lidi říkali: „Jak si tady můžete hrát?“ Ale my jsme to prožívali. Já jsem byla od začátku spíš taková fajnová holčička, nastrojená. Kanýrky, maminka mi koupila vždycky ňáký šaty. Tady jsme si hráli u tý škarpy a voni všichni skákali. Přes tu škarpu se skákalo a já nikdy, protože mně to nesedělo. No a naproti nám bydleli ňáký Frolíkovic. Jejich syn si hrál s námi a ještě říkal: „Vlasti, skoč, já tě chytím.“ Takže já jsem skočila, to jsem byla malá holka, a von mě tam rovnou do tý špíny posadil. To si pamatuju. Měla jsem na sobě ty šatičky. Tenkrát vím, že maminka dávala prádlo do takovýho koše, velkýho z proutí, a dávalo se to v ložnici pod postel. Tak jsem je tam hodila. A máma se pak ptala: „Co nám je to tady cejtit?“ To jsem potom pěkně dostala. No a toho Frolíka jsem si pak vzala.8 Ta škarpa byla na konci tý zahrady. V těch místech byla hlubší a vedl přes ní takovej mostek. Dneska je to v potrubí a vede to po tý hraně, jak je ta „trafačka“, tak po tý hraně to vede. Vede to až vod Sparty, tam pod těma haldama, jak jsou ty garáže u Muňáku. Tak tam tekla ta stoka a z nemocnice to bylo ňák napojený. Teklo to povrchem. Dneska je tam takovýhle potrubí.
C
Každodenní život
183
Když se zbouralo Nový Kladno a postavilo se to sídliště, tak havíři to poddolovali, tady vodsaď dělali tunel nahoru k těm věžákům naproti nemocnici. To je podtunelovaný ten Podprůhon. Tam je pak další stoka, která se schází s tou, vo který jsme tu mluvili. A jde to tam někam dolu do Vrapic na tu čistírnu. Jak jsem vám posledně říkal o tý studni…7 Pamatuju si, že tu byly studánky. Byla v Bukovce, u Stropnickejch a pak ta, co se teď opravuje*. My jsme měli studnu tady na vršku. Když se dělala voda, tak studnu zasypali. Dvě studánky byly nad schodama, Zikovic tam bydlej. Naproti baráčkům byly chlívky a mezi nima dvě studánky. U těch Stropnickejch bylo pět studánek a pak byla jedna studánka u Muňáku, jak se jde k zahrádkářský kolonii. Dřív se to hodně využívalo, když nebyl vodovod. Vodovod se tu dělal v padesátejch letech. Jako schody v padesátejch letech. Dělalo se to svépomocí, ale to já ještě nepamatuju. Lidi se dali dohromady a dělalo se. Svépomocí se dělalo dláždění, silnice. Město dodalo materiál a lidi to udělali.9 Tady v tomhle baráku, kam jsme se přistěhovali v devadesátým šestým, bydlel povozník, pan Moucha. Já si ho pamatuju z dětství, jak sjel z koňma a s povozem od shora. Nahoře u baráku nechal stát vůz a koně pak zavedl tady, co je dneska branka. Taky si pamatuju povozníka Turka. A paní Turková sem chodila pro vodu a říkala, že tady je dobrá voda. Dole ve sklepě byl pramen. Ještě tam teče ze zdi. Já už jsem si tam dal dvě osmdesátky skruže a koupil jsem si čerpadlo. Mně už se stalo několikrát, že někde nahoře prasklo potrubí… A šílenej tlak. A já pak měl ve sklepě hodně vody. Sklep má svůj odtok a v dokumentaci je psanej jako lednice. Pan Moucha tu zabíjel prasata, ještě dneska tam mám pověšený háky.10
*
Myšlena je studánka v Bukovské ulici.
Obyvatelé Podprůhonu, 70. léta 20. století.
167
184
C
Každodenní život
Voda v Podprůhonu
Pumpa v Havířské ulici.
Vzhledem ke svažitému terénu patřil Podprůhon k územím, kam se vodovod zaváděl až poměrně pozdě. Do té doby využívali jeho obyvatelé k získávání vody několik veřejných pump, které i po připojení k vodovodu ještě nějakou dobu sloužily k čerpání užitkové vody na praní či úklidové práce. Tak jako mnohá podprůhonská schodiště, byly také zdejší studánky a pumpy místem setkávání rodáků a sousedů, místem sdílení každodenních starostí, místem upevňování dobrých vztahů. Úplně na počátku však byli obyvatelé čtvrti závislí na vodě z několika pramenů a studánek. Ty se nacházely například v Kolmistrově ulici u čp. 223, v Havířské ulici u čp. 217 nebo o kousek dál v téže ulici u někdejšího hostince V Podskalí v dnes již zbořeném čp. 171. Posledně zmíněná studánka měla dokonce i malou kašnu. V historických pramenech najdeme zmínky ještě o dalších vodních zdrojích — obecní studánce, která byla na místě budoucí slévárny Beneda, nebo Kleinovic studánce, jejíž přesnější polohu neznáme, a samozřejmě o Bukovské studánce, která se jako jediná v Podprůhonu zachovala dodnes. Ani tento výčet ale jistě nebude úplný. Jak přibližně podprůhonské studánky kdysi vypadaly, se dnes můžete přesvědčit na úplném konci Bukovské ulice naproti čp. 156, kde se nachází zmíněná Bukovská studánka. Tomuto místu se podle pamětníků říkalo V Courku a pramínek, který zdě ústil, míval podle historických svědectví celoroční přísun vody. Dne 3. září 1896 učinila městská rada opatření, které mělo do budoucna zajistit přístup ke studánce i pro ostatní obyvatele Podprůhonu. V zápise z jejího zasedání se dočteme: Panu Josefu Neumannovi, majiteli domu č.p. 159, poskytne se za studánku při jeho pozemku náhrada v obnosu 20 zl jednou pro vždy, za kterou týž povinen jest, veřejnost této studánky uznati, pozemek zabraný studánkou obci do vlastnictví odevzdati a zavázati se, že na svém pozemku nikdy ničeho nepodnikne, čím by prameny studánku tu zásobující byly přerušeny a dobrá jakost vody porušena býti měla. Během stavby silnice Pod Zámkem v 80. letech 20. století přišla tato studánka o vodu a její pramen byl sveden do kanalizace, díky její odlehlosti se však zachovala alespoň zídka. V roce 2013 studánku a prostor kolem ní opravili společnými silami místní obyvatelé sdružení ve Spolku Podprůhon. Později se do ní dokonce vrátila i voda (ne sice z původního pramene, ale ze studny nacházející se na sousedním pozemku)a dnes tak v plné kráse dotváří jedno z malebných zákoutí Podprůhonu.
168
C
Voda v Podprůhonu
185
Věra a Jaroslav Záhrubští, Havířská ulice
193
Alena Satýnková, ulice Na Stráni
194
226
C
Každodenní život
Zdeňka Maurerová, Bukovská ulice
195
Martin a Viktor Stříbrných, vyrůstali v Kolmistrově ulici
196
C
Každodenní život
227
218
Masopust, 2016. Betlémské světlo, 2017.
219
238
C
Podprůhon sobě
čp. 123
D Havířská
ZBOŘEN
čp. 129
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
maj. bytu
33
koloniál
živnostník
1.
Bělohlávková Marie
maj. bytu
75
penzistka
manželka
25
v domácnosti
Paul Eduard
zeť
35
horník
Paulová Anežka
dcera
35
v domácnosti
Paul Jaroslav
vnuk
14
žák
David Václav
maj. bytu
39
dělník
Davidová Božena
manželka
35
v domácnosti
David Jaromír
syn
6
Hamouz Karel
maj. bytu
37
horník
Hamouzová Frant.
manželka
29
v domácnosti
Hamouzová Anna
dcera
8
Hamouz Antonín
syn
2
Brož František
Brožová Marie čp. 124
Havířská
maj. Brož František 1/2
Příloha
byt č. jméno a příjmení
maj. Vácha Jan 1/2
ZBOŘEN
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Vácha Jan
maj. bytu
45
pomocník
Anna Váchová
Váchová Anna
manželka
44
potržní obch. živnostnice
Havířská
maj. Laštovička František 2/5
ZBOŘEN
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Laštovička Frant.
maj. bytu
61
zámečník
P.Ž.S.
Mitlbach Zdeněk
vnuk
13
žák
Kugler František
maj. bytu
43
mistr
Kuglerová Marie
manželka
37
v domácnosti
Kuglerová Anna
dcera
13
čp. 126
3/11
3.
důl Max
čp. 130
V. Burgra
maj. Frank Adolf
9/36
zaměstnavatel
maj. bytu
28
dělník
P.Ž.S.
manželka
22
v domácnosti
zaměstnavatel
Kratochvílová Hed.
1.
maj. bytu
kuchařka
Buštěhradská
Kratochvílová Marie dcera
5
dráha
Kratochvílová Zdeň. dcera
4
Mach František
maj. bytu
28
horník
Machová Antonie
manželka
29
v domácnosti
Machová Božena
dcera
1
Strnadová Marie
tchyně
54
Mühlbauerová
schovanka
12
Strnad Václav
maj. bytu
56
horník
Strnadová Rozalie
manželka
51
v domácnosti
29
jeřábník
P.Ž.S.
Šulcová Natálie
snacha
24
v domácnosti
Šťastný Václav
maj. bytu
25
dělník
Šťastná Anna
manželka
21
v domácnosti
ZBOŘEN
Kratochvíl Antonín
povolání
syn
důl Max
1.
vztah k maj. bytu věk
Šulc Josef
P.Ž.S.
povolání
byt č. jméno a příjmení
56
důl Max
vztah k maj. bytu věk
ZBOŘEN
Šulcová Antonie
zaměstnavatel
byt č. jméno a příjmení
maj. Šulcová Antonie 2/5
2.
V. Burgra
2.
podle dat ze sčítání lidu
byt č. jméno a příjmení
2.
maj. Bělohlávková Marie
Obyvatelé Podprůhonu v roce 1921
byt č. jméno a příjmení
čp. 125
V. Burgra
2.
Poldina huť
důl Kübeck
penzistka
maj. Wasserböcková Božena 5/22
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Malý Karel
maj. bytu
57
dělník
P.Ž.S.
Malá Barbora
manželka
49
v domácnosti
Malý Antonín
syn
18
dělník
Strnad František
syn
19
horník
důl Max
Malá Helena
dcera
16
v domácnosti
Strnad Karel
syn
17
dělník
P.Ž.S.
Malá Božena
dcera
15
žákyně
Stzrnad Josef
syn
14
Malý František
syn
13
žák
Strnadová Anežka
dcera
10
Malá Jindřicha
dcera
8
žákyně
Frank Adolf
maj. bytu
26
hlídač
P.Ž.S.
Malá Milada
dcera
4
Franková Růžena
manželka
20
v domácnosti
Jirotková Krista
maj. bytu
41
almužnice
Matuška František
podnájemník
43
dělník
čp. 127
2.
V. Burgra
Božena 3.
P.Ž.S.
4. Poldina huť
5.
Černá Anna
podnájemnice
28
uklízečka
Černá Magda
podnájemnice
28
v domácnosti
Jílek Jaroslav
podnájemník
38
dělník
Jílková Veronika
podnájemnice
46
v domácnosti
Frank Adolf
maj. bytu
48
dělník
Jílková Anna
podnájemnice
77
penzistka
Franková Marie
manželka
45
v domácnosti
Chlumecká Josefa
maj. bytu
49
penzistka
Frank Josef
syn
19
dělník
P.Ž.S.
Znamenáčková
neteř
16
v domácnosti
Frank Emil
syn
12
Frank Alois
syn
10
Machota Josef
maj. bytu
33
horník
důl Max
Machotová Frant.
manželka
31
v domácnosti
Machota Jaroslav
syn
9
Machotová Marie
dcera
8
Zíma Josef
maj. bytu
37
Zímová Marie
manželka
49
v domácnosti
Zímová Veronika
matka
72
penzistka
Zímová Josefa
dcera
11
Koubková Josefa
maj. bytu
42
penzistka
Koubek Josef
syn
16
dělník
6.
Helena Kozlovská Františka
maj. bytu
57
penzistka
4.
Vosyka František
maj. bytu
24
horník
Vosyková Františka
manželka
22
v domácnosti
Vosyka František
syn
1
Slabý Emil
maj. bytu
28
dělník
Slabá Růžena
manželka
22
v domácnosti
Slabý Emil
syn
10 m
čp. 128
důl Max
8.
P.Ž.S.
invalida
maj. Kroupa Antonín
2/12
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Kolman František
maj. bytu
31
horník
důl Kübeck
Kolmanová Anna
manželka
29
v domácnosti
Janebová Marie
dcera
6
Koubková Jiřina
dcera
13
Kolmanová Vlasta
dcera
3m
Koubková Marie
dcera
10
Kolmanová Terezie
matka
55
penzistka
čp. 131
Kroupová Marie
maj. bytu
45
v domácnosti
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Kroupa Antonín
manžel
53
dělník povrch důl Kübeck
1.
Grešl Josef
maj. bytu
47
dělník
P.Ž.S.
Kroupová Anna
dcera
22
dělnice
Grešlová Marie
manželka
46
v domácnosti
Kroupová Marie
dcera
20
v domácnosti
Grešl Josef
syn
10
Kroupa Jaroslav
syn
18
dělník povrch Poldina huť
Grešlová Marie
dcera
19
Jilma Rudolf
zeť
32
horník
Grešlová Anna
vnučka
7m
Jilmová Berta
dcera
24
v domácnosti
Tyburec František
podnájemník
21
2.
V. Burgra
7.
P.Ž.S.
Stav. družstvo Kročehlavy
bez zaměstnání
3.
5.
důl Max
Stav. družstvo Kladno
Poldina huť
důl Engerth
D
9.
Příloha
V. Burgra
maj. Grešl Josef
2/10
v domácnosti horník
důl Mayrau
241
čp. 123 Havířská
maj. Brož František 1/2
ZBOŘEN
čp. 129 V. Burgra
maj. Bělohlávková Marie 3/11
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
maj. bytu
33
koloniál
živnostník
1.
Bělohlávková Marie
maj. bytu
75
penzistka
manželka
25
v domácnosti
Paul Eduard
zeť
35
horník
Paulová Anežka
dcera
35
v domácnosti
Paul Jaroslav
vnuk
14
žák
David Václav
maj. bytu
39
dělník
Davidová Božena
manželka
35
v domácnosti
David Jaromír
syn
6
Hamouz Karel
maj. bytu
37
horník
Hamouzová Frant.
manželka
29
v domácnosti
Hamouzová Anna
dcera
8
Hamouz Antonín
syn
2
Brož František Brožová Marie
čp. 124 Havířská
maj. Vácha Jan 1/2
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Vácha Jan
maj. bytu
45
pomocník
Anna Váchová
Váchová Anna
manželka
44
potržní obch. živnostnice
čp. 125 Havířská
maj. Laštovička František 2/5
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Laštovička Frant.
maj. bytu
61
zámečník
P.Ž.S.
Mitlbach Zdeněk
vnuk
13
žák
Kugler František
maj. bytu
43
mistr
Kuglerová Marie
manželka
37
v domácnosti
Kuglerová Anna
dcera
13
2.
2.
3.
důl Max
ZBOŘEN
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Kratochvíl Antonín
maj. bytu
28
dělník
P.Ž.S.
manželka
22
v domácnosti
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Kratochvílová Hed.
1.
maj. bytu
kuchařka
Buštěhradská
Kratochvílová Marie dcera
5
dráha
Kratochvílová Zdeň. dcera
4
Mach František
maj. bytu
28
horník
Machová Antonie
manželka
29
v domácnosti
Machová Božena
dcera
1
Strnadová Marie
tchyně
54
Mühlbauerová
schovanka
12
2.
syn
29
jeřábník
Šulcová Natálie
snacha
24
v domácnosti
Šťastný Václav
maj. bytu
25
dělník
Šťastná Anna
manželka
21
v domácnosti
P.Ž.S.
maj. Wasserböcková Božena 5/22
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Malý Karel
maj. bytu
57
dělník
P.Ž.S.
Malá Barbora
manželka
49
v domácnosti
2.
2.
Poldina huť
čp. 127 V. Burgra
penzistka
Božena 3.
Strnad Václav
maj. bytu
56
horník
Strnadová Rozalie
manželka
51
v domácnosti
důl Max
Malý Antonín
syn
18
dělník
Strnad František
syn
19
horník
důl Max
dcera
16
v domácnosti
Strnad Karel
syn
17
dělník
P.Ž.S.
Malá Božena
dcera
15
žákyně
Stzrnad Josef
syn
14
Malý František
syn
13
žák
Strnadová Anežka
dcera
10
Malá Jindřicha
dcera
8
žákyně
Frank Adolf
maj. bytu
26
hlídač
P.Ž.S.
Malá Milada
dcera
4
Franková Růžena
manželka
20
v domácnosti
P.Ž.S.
4.
Jirotková Krista
maj. bytu
41
almužnice
Matuška František
podnájemník
43
dělník
Frank Adolf
maj. bytu
48
dělník
penzistka
Franková Marie
manželka
45
v domácnosti
49
penzistka
Frank Josef
syn
19
dělník
P.Ž.S.
16
v domácnosti
Frank Emil
syn
12
Frank Alois
syn
10
Machota Josef
maj. bytu
33
horník
důl Max
Machotová Frant.
manželka
31
v domácnosti
Machota Jaroslav
syn
9
Machotová Marie
dcera
8
Zíma Josef
maj. bytu
37
invalida
Zímová Marie
manželka
49
v domácnosti
Zímová Veronika
matka
72
penzistka
Zímová Josefa
dcera
11
Koubková Josefa
maj. bytu
42
penzistka
Koubek Josef
syn
16
dělník
Koubková Jiřina
dcera
13
dcera
10
Černá Anna
podnájemnice
28
uklízečka
Černá Magda
podnájemnice
28
v domácnosti
Jílek Jaroslav
podnájemník
38
dělník
Jílková Veronika
podnájemnice
46
v domácnosti
Jílková Anna
podnájemnice
77
Chlumecká Josefa
maj. bytu
Znamenáčková
neteř
Poldina huť
5.
Kozlovská Františka
maj. bytu
57
penzistka
4.
Vosyka František
maj. bytu
24
horník
Vosyková Františka
manželka
22
v domácnosti
Vosyka František
syn
1
Slabý Emil
maj. bytu
28
dělník
6.
Slabá Růžena
manželka
22
v domácnosti
syn
10 m
Slabý Emil
7. důl Max
P.Ž.S.
Stav. družstvo Kročehlavy
bez zaměstnání
Helena
8.
čp. 128 V. Burgra
maj. Kroupa Antonín 2/12
ZBOŘEN
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Kolman František
maj. bytu
31
horník
důl Kübeck
Kolmanová Anna
manželka
29
v domácnosti
Janebová Marie
dcera
6
Kolmanová Vlasta
dcera
3m
Kolmanová Terezie
matka
55
penzistka
čp. 131 V. Burgra
maj. Grešl Josef 2/10
2.
důl Kübeck
Malá Helena
3.
5.
důl Max
byt č. jméno a příjmení ZBOŘEN
Šulc Josef
P.Ž.S.
maj. Frank Adolf 9/36
maj. Šulcová Antonie 2/5 56
důl Max
čp. 130 V. Burgra
čp. 126 V. Burgra Šulcová Antonie
zaměstnavatel
9.
P.Ž.S.
Stav. družstvo Kladno
Koubková Marie
Kroupová Marie
maj. bytu
45
v domácnosti
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Kroupa Antonín
manžel
53
dělník povrch důl Kübeck
1.
Grešl Josef
maj. bytu
47
dělník
P.Ž.S.
Kroupová Anna
dcera
22
dělnice
Grešlová Marie
manželka
46
v domácnosti
Kroupová Marie
dcera
20
v domácnosti
Grešl Josef
syn
10
Kroupa Jaroslav
syn
18
dělník povrch Poldina huť
Grešlová Marie
dcera
19
Jilma Rudolf
zeť
32
horník
Grešlová Anna
vnučka
7m
Jilmová Berta
dcera
24
v domácnosti
Tyburec František
podnájemník
21
Poldina huť
důl Engerth
D Příloha
v domácnosti horník
důl Mayrau
241
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
Šmíd Rudolf
maj. bytu
37
dělník
2.
Beránková Frant.
maj. bytu
37
penzistka
zaměstnavatel
5.
Šmídová Marie
manželka
34
v domácnosti
Beránková Frant.
dcera
19
v domácnosti
Šmíd František
syn
14
Beránek Josef
syn
10
Šmídová Marie
dcera
11
Beránek Antonín
syn
9
Šmíd Jaroslav
syn
7
Jína Antonín
maj. bytu
Poldina huť
čp. 132 V. Burgra
maj. Součková Marie 10/38
66
penzista
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Jínová Antonie
manželka
66
hokynářství
1.
Součková Marie
maj. bytu
43
dělnice
Poldina huť
Jína Ferdinand
syn
24
hudebník
Městské divadlo
Součková Marie
tchyně
77
penzistka
Rosenkranz Frant.
podnájemník
27
dělník
Poldina huť
soustružník
2.
3.
4.
5.
Souček Čeněk
syn
21
Součková Zdena
dcera
13
Veverka František
maj. bytu
50
horník
Veverková Marie
manželka
47
v domácnosti
Veverková Božena
dcera
18
v domácnosti
Nejedlá Františka
maj. bytu
45
dělnice
6.
Vich Jindřich
maj. bytu
38
obch. kůžemi živnostník
Vichová Pavlína
manželka
32
v domácnosti
Vich Bohumil
syn
13
Štíbr Theodor
švagr
25
horník
důl Mayrau
Hubička František
maj. bytu
76
dělník
Okres Kladno
Poldina huť
Hubičková Marie
manželka
72
v domácnosti
Froňková Emilie
vnučka
14
učnice
Pešický Cyril
maj. bytu
33
dělník
Pešická Marie
manželka
28
v domácnosti
Pešická Marie
dcera
9
Pešická Ludmila
dcera
4
Fröhlich Dominik
maj. bytu
46
zahradník
Fröhlichová Julie
manželka
40
v domácnosti
Fröhlich Stanislav
syn
19
dělník
Fröhlichová Amálie
dcera
17
v domácnosti
Fröhlichová Matylda dcera
15
v domácnosti
Fröhlichová Marie
dcera
13
P.Ž.S.
7.
důl III. Nučice 8.
Nejedlý Václav
syn
18
dělník
P.Ž.S.
Nejedlý František
syn
17
dělník
P.Ž.S.
Nejedlá Anna
dcera
16
v domácnosti
Hrodek Josef
maj. bytu
39
horník
Hrodková Josefa
manželka
36
v domácnosti
Hrodek Ladislav
syn
13
Hrodek Josef
syn
11
Hrodková Jiřina
dcera
6
Eklová Josefa
maj. bytu
49
penzistka
Ekl Václav
syn
22
horník
Eklová Františka
dcera
20
v domácnosti
Ekl Jindřich
syn
18
horník
důl Kübeck
10.
důl Mayrau důl Mayrau
Eklová Anežka
dcera
10
Fröhlichová Božena
dcera
11
Hamouzová Anna
maj. bytu
62
penzistka
Fröhlich Otto
syn
10
7.
Bryndová Marie
maj. bytu
58
penzistka
čp. 134 V. Burgra
9.
10.
Bryndová Emilie
dcera
26
pletařka
Brynda Václav
syn
23
dělník povrch důl Engerth
Čiha Antonín
maj. bytu
39
obuvník
Čihová Antonie
manželka
36
v domácnosti
Čihová Marie
dcera
10
Čítek Josef
maj. bytu
39
pekařství
Čítková Anastazie
manželka
37
Čítková Růžena
dcera
14
Čítek Josef
syn
13
Čítková Aloisie
dcera
8
Čítek Jaroslav
syn
3
Šnajdr Ferdinand
maj. bytu
62
Šnajdr Jan
syn
Šnajdrová Marie
snacha vnučka
1
Šnajdrová Marie
bez zaměstnání byt č. jméno a příjmení
Poldina huť
maj. Grüner Václav 1/4 vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Grüner Václav
maj. bytu
54
zedník
Kam. těžařstvo
Grünerová Kateřina
manželka
52
v domácnosti
Grüner Josef
syn
25
povoznictví
majitel
Grünerová Marie
dcera
19
švadlena
Marie Valtrová
v domácnosti
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
v domácnosti
1.
Trejtnar František
maj. bytu
53
truhlář
Jan Kozel
Matějková Marie
dcera
26
v domácnosti
Matějka Václav
vnuk
6
Vyšín František
maj. bytu
2.
42
dělník
dělník
Obec Kladno
Vyšínová Barbora
manželka
42
v domácnosti
31
horník
důl Kübeck
Vyšínová Božena
dcera
20
dělnice
23
v domácnosti
Vyšínová Antonie
dcera
17
v domácnosti
H. Berounský P.Ž.S.
Vyšínová Marie
dcera
15
dělnice
Vyšín Jindřich
syn
13
žák
zaměstnavatel
Vyšínová Vlasta
dcera
9
žákyně
důl Mayrau
Vyšínová Anna
dcera
1
Šťástková Marie
maj. bytu
19
v domácnosti
Šťástka František
bratr
17
dělník
Šťástková Karla
sestra
14
haldářka
Šťástková Vlasta
dcera
6m
Dvořák Karel
maj. bytu
52
dělník
Dvořáková Josefa
manželka
46
v domácnosti
14
Dvořák Karel
syn
23
almužník
11
Dvořák František
syn
19
kočí
Kam. Žehrovice
Dvořák Václav
syn
17
děl
Obec Kladno
Dvořáková Božena
dcera
15
haldářka
Dvořák Jaroslav
syn
14
úklid
Dvořáková Anna
dcera
12
žákyně
Dvořák Antonín
syn
8
žák
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
Holý Jaroslav
maj. bytu
27
horník
Holá Antonie
manželka
21
v domácnosti
Holá Božena
dcera
5m
Prchlík Josef
maj. bytu
42
horník
Prchlíková Růžena
manželka
37
v domácnosti
Prchlíková Anežka
dcera
18
v domácnosti
Prchlík Josef
syn
16
Prchlík František
syn
Prchlíková Frant.
dcera
Prokop Antonín
maj. bytu
46
dělník
Roubková Marie
družka
49
v domácnosti
Roubek Antonín
schovanec
9
Stočesová Marie
maj. bytu
69
kolportérka
Roubková Bedřicha
vnučka
29
posluhovačka Městské divadlo
242
důl Kübeck
maj. Obec Kladno 6/37
byt č. jméno a příjmení
4.
P.Ž.S.
čp. 135 V. Burgra
živnostník
maj. Jína Antonín 10/42
3.
1.
E. Procházka
čp. 133 V. Burgra
2.
Školské sestry N.D.
9.
6.
8.
živnostnice
3. důl Barré 4. bez zaměstnání
Poldina huť
Tisk. Svobody
D Příloha
J. Brožík, Unhošť
bez zaměstnání
bez zaměstnání
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
5.
Zanker František
maj. bytu
35
horník
důl Kübeck
Zankerová Jana
manželka
33
v domácnosti
čp. 141 Havířská
maj. Bartoš Rudolf 2/4
Zankerová Blažena
dcera
14
žákyně
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Zanker František
syn
10
žák
1.
Bartoš Rudolf
maj. bytu
45
řidič
P.Ž.S.
Zanker Karel
syn
9
žák
Bartošová Anna
manželka
46
smíš. obchod živnostnice
Hájek Josef
maj. bytu
40
invalida
Tenglerová Miros.
služka
18
v domácnosti
Hájková Marie
manželka
41
v domácnosti
Freiburg Jindřich
maj. bytu
43
potržní obch. živnostník
Hájková Božena
dcera
20
dělnice
6.
76
vnuk
9
penzistka
Družstvo pro
čp. 142 Havířská
maj. Gregorová Anna 3/8
ZBOŘEN
stav. rod. domů
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Davídek Jan
maj. bytu
42
horník
důl Kübeck
Davídková Božena
manželka
42
v domácnosti
17
zřízenkyně
Obec Kladno
Hájková Anděla
dcera
16
dělnice
Stav. dr. Unhošť
Hájek Josef
syn
13
žák
Kotaska Josef
maj. bytu
21
horník
Hájek Jan
syn
11
žák
Kotasková Karla
manželka
23
v domácnosti
syn
8
žák
Kotaska Josef
syn
4m
2.
maj. Černá Barbora 3/11
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
Černá Barbora
maj. bytu
penzistka
62
Holečková Veronika
Černý Rudolf
syn
29
zámečník
Černá Marie
snacha
27
v domácnosti
Janoušek Josef
maj. bytu
45
horník
18
v domácnosti
Janoušková Barbora dcera Laštovička Alois
zaměstnavatel P.Ž.S. důl Ronna
maj. bytu
52
topič
Laštovičková Aloisie manželka
52
v domácnosti
Obec Kladno
Laštovička Josef
syn
25
sluha
Obec Kladno
Laštovička Oldřich
syn
P.Ž.S.
3.
22
v domácnosti
Kankrdlíková Růž.
maj. bytu
32
dělnice
Kankrdlík Bohumil
syn
8
důl Barré
?
čp. 144 Havířská
maj. Vrba František 1/2
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
Vrba František
maj. bytu
54
hokynářství
živnostník
Vrbová Anna
manželka
52
v domácnosti
čp. 145 Bukovská
maj. Chott Jan 3/11
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
Chott Jan
maj. bytu
46
dělník povrch důl Mayrau
zaměstnavatel
20
dělník
Chottová Teresie
manželka
35
v domácnosti
Laštovičková Božena dcera
18
v domácnosti
Chottová Marie
dcera
14
v domácnosti
Laštovičková Cecilie dcera
16
v domácnosti
Chott Antonín
syn
12
Husáková Klotilda
maj. bytu
65
v domácnosti
Husák Antonín
syn
29
vrátný
Huml Bedřich
maj. bytu
42
dělník povrch důl Kübeck v domácnosti
čp. 137 V. Burgra
maj. Valenta Josef 1/5
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
1.
maj. bytu
46
dělník
Poldina huť živnostnice
Valenta Josef
2. 3.
Valentová Anna
manželka
41
mlékařství
Humlová Barbora
manželka
42
Valentová Julie
dcera
20
v domácnosti
Huml Václav
syn
13
Valenta Josef
syn
13
žák
Huml Jaroslav
syn
10
Hanzáková Alžběta
švagrová
33
posluhovačka
Huml Karel
syn
6
čp. 138 Kolmistrova
maj. Vrátný Václav 2/7
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
1.
Vrátný Václav
maj. bytu
45
povoznictví
Svbodová Anna
sestra
48
v domácnosti
Svoboda Václav
syn
15
Beznoska Jaroslav
maj. bytu
30
tovaryš
Beznosková Marie
manželka
24
v domácnosti
Beznoska Jaroslav
syn
4
2.
maj. bytu
Pejml Vratislav
dcera
Hájek Karel
3.
2.
Pejmlová Anna
Hájková Marie
čp. 136 V. Burgra
2.
2.
Beznosková Zdeňka dcera
důl Max
čp. 146 Bukovská
maj. Bareš Josef 2/13
zaměstnavatel
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
živnostník
1.
Bareš Josef
maj. bytu
44
obuvnictví
živnostník
Barešová Matylda
manželka
39
v domácnosti
Barešová Pavlína
dcera
20
v domácnosti
Barešová Julie
dcera
16
v domácnosti
Barešová Božena
dcera
12
Bareš Václav
syn
10
Procházka Václav
maj. bytu
42
horník
Procházková Anna
manželka
40
v domácnosti
důl Mayrau
8m
2.
důl Max
čp. 139 Kolmistrova
maj. Skládaný Antonín 1/7
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Procházka Josef
syn
17
dělník
P.Ž.S.
1.
maj. bytu
46
hlídač
Obec Kladno
Procházka Emil
syn
16
učeň
Josef Bareš
Skládaný Antonín Skládaný Václav
syn
19
topič
důl Engerth
Procházka Václav
syn
13
žák
Skládaný Ludvík
syn
17
učeň
Poldina huť
Procházka Emanuel syn
12
žák
Skládaný Julius
syn
14
Paulová Anna
72
almužnice
Skládaná Anna
manželka
48
v domácnosti
čp. 147 Bukovská
maj. Lánská Marie 3/9
ZBOŘEN
Skládaná Františka
dcera
16
v domácnosti
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Skládaná Juliána
dcera
12
žák
1.
Lánská Marie
maj. bytu
72
penzistka
tchyně
čp. 140 Havířská
maj. Pejmlová Anna 2/8
Faigl František
maj. bytu
48
horník
důl Kübeck
byt č. jméno a příjmení
vztah k maj. bytu věk
povolání
zaměstnavatel
Faigl Jindřich
syn
18
dělník
P.Ž.S.
1.
Ptáček Petr
maj. bytu
47
horník
důl Theodor
Faiglová Františka
dcera
17
v domácnosti
Ptáčková Marie
manželka
49
v domácnosti
Slapnička Václav
maj. bytu
46
horník
Ptáčková Marie
dcera
16
pomocnice
Slapničková Barb.
manželka
42
v domácnosti
Ptáčková Antonie
dcera
14
v domácnosti
Slapnička Josef
syn
29
kočí v dole
důl Mayrau
Froněk Krael
synovec
18
dělník
Slapnička Antonín
syn
17
dělník
Poldina huť
Froněk Václav
synovec
12
žák
Slapnička Jan
syn
12
žák
2.
3. Frant. Záruba Poldina huť
D Příloha
důl Max
243
Paměť Podprůhonu Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti autoři textů / Zdeněk Pospíšil, Roman Hájek, František Baďura editor / Roman Hájek portréty pamětníků / Jiří Hanke spolupráce / Vladimír Líba grafická úprava a sazba / studio Datle Kristýna Bartoš, Jana Jebavá, Anežka Součková vysazeno písmem Neue Plak © Monotype vydal / z. s. Spolek Podprůhon 272 01 Kladno, V. Burgra 136 jako svou 1. publikaci & z. s. Halda 272 01 Kladno, V. Burgra 136 jako svou 26. publikaci tisk a vazba / Tiskárna Helbich, a. s. vydání první, Kladno 2019 ISBN 978-80-907236-5-8 (Halda, z. s.) Vydáno s podporou Statutárního města Kladna. Vydavatel ani autoři neodpovídají za jakékoli chyby uvedené v publikaci nebo za následky související s jejím používáním. www.podpruhon.cz | www.haldakladno.cz