Zpravodaj - únor 2017

ÚNOR 2017 CENA 10 Kč

Youth Cup: Vítězství Davida Zemka ROZHOVOR

Josef Beran TÉMA

Spor o pozemky v Harrachově

ÚVODNÍK Milí Harrachováci, po třech mírných zimách nám ta letošní ukazuje, že ještě nezapomněla na své povinnosti. Sněží, mrzne, užili jsme si krásných slunečných dnů, ale i zatažené oblohy. Zimní údržba je sice letos náročnější než v letech předcházejících, přesto si myslím, že je dobře, že jsme se konečně té pořádné zimy dočkali. Z vašich reakcí, ale i z pochvalných odezev našich návštěvníků usuzuji, že je vše, jak má být. Děkuji touto cestou pracovníkům firmy AVE i naší partě údržby, že pečlivě a rychle odklízejí bílé nadělení, které nám zima přináší.

Jistě jste zaznamenali, že v některých částech města nesvítí veřejné osvětlení. Tuto situaci intenzivně řešíme s pracovníky Technických služeb z Jablonce nad Nisou. V pátek 27. 1. 2017 se podařilo situaci dostat pod kontrolu a veřejné osvětlení je funkční. Dojde-li přes všechna opatření k výpadku na veřejném osvětlení, sdělte nám toto, prosím, sms zprávou. Děkuji za pochopení.

Současně probíhají práce na projektové dokumentaci rekonstrukce problémových úseků veřejného osvětlení, kterou chceme v letním období zahájit.

Asi všichni jsme byli překvapeni, když jsme se dozvěděli, že města Szklarska Poreba a Karpacz chtějí společně kandidovat na pořádání zimních olympijských her v roce 2030. A navíc chtějí, aby část soutěží probíhala na české straně – v Harrachově, Špindlerově Mlýnu, Malé Úpě, Peci pod Sněžkou, Liberci a Praze. Když pomineme potřebné technické parametry, domnívám se, že jakkoliv se nápad uspořádat olympijské hry v Krkonoších může zdát megalomanský, líbí se mi. Líbí se mi kuráž polských kolegů, kteří se nebojí za svůj nápad postavit.

Líbí se mi, že do této akce chtějí „zatáhnout“ české sousedy.

Myšlenka toho, že do budoucna společně v Jakuszycích uspořádáme běžecké závody a v Harrachově při stejné příležitosti závody ve skoku na lyžích, není nová. Nápad s rekonstrukcí stávajících sportovišť, aby bylo možno je využít i v budoucnosti, vnímám jako ekologický a moderní. Věřím, že při citlivém přístupu ke krajině a přírodě by mohlo dojít k dohodě mezi budoucím pořadatelem a Správou KRNAP. Nápad uspořádat olympijské hry v Krkonoších přinese reklamu naší oblasti a v případě úspěchu pracovní příležitosti celému regionu.

Pevně věřím, že polské sousedy v jejich iniciativě můžeme podpořit.

Dne 2. ledna mě navštívila absolventka harrachovské základní školy, slečna Sabina Nguyenová a přišla s nápadem, že by chtěla podpořit opravu našeho mamuta. Pod záštitou Člověka v tísni o.p.s., v soutěži Hledá se LEADr, Sabina vytvořila kampaň a s projektem předstoupí před porotu v Praze. Chce upozornit na havarijní stav jednoho z pěti mamutů na světě a má v úmyslu udělat maximum pro jeho záchranu. Jsem nadšená ze Sabinina přístupu. Vše, na čem jsme se spolu dohodly, se uskutečnilo. Vytvořila dotazník „Na mamuta“, který jste našli ve svých poštovních schránkách a na webových stránkách města. Děkuji vám všem, kteří jste dotazník vyplnili. Dne 12. 1. proběhla v základní škole přednáška pana Luďka Šablatury pro druhý stupeň, kde působivě a barvitě vyprávěl o tom, jak se v Harrachově budoval jeden z pěti mamutů na světě.

S odborným výkladem se zapojil pan Josef Slavík. Oběma pánům patří můj velký dík za perfektně odvedenou práci. Žáci

2

Harrachovský zpravodaj

2/2017

druhého stupně společně se svými učiteli připravili prezentaci, jejímž obsahem byl popis ostatních „kolegů“ mamutů ve světě. Projekt pokračuje dál ve spolupráci se základní školou ve Frenštátu pod Radhoštěm. Byla jsem mile překvapená zájmem a aktivním občanským přístupem našich žáků, kterým není lhostejný osud našeho můstku, jež patří k největším turistickým atrakcím v Harrachově.

O víkendu 4. a 5. února proběhne v areálu biatlonového „Kolečka“ Český pohár v biatlonu. Přijďte fandit nadějnému dorostu i dospělým biatlonistům!

Přeji nám všem úspěšný měsíc únor

Va š e Eva Zbrojová

Kauza Harrachov:

To by se v Agrofertu nestalo!

AKTUÁLNÍ TÉMA Tahanice o lukrativní státní pozemky v Harrachově vrcholí. Andrej Babiš provedl svůj obvyklý veletoč: na poslední chvíli ruší podivný prodej, který sám odstartoval a podporoval. Že řídit stát jako firmu má své hranice, se ukazuje i v příběhu prodeje státních pozemků v Harrachově.

Po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí se rozjelo několik akcí, které měly přinést více peněz do státní pokladny. V případě podřízeného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) to znamenalo přezkum uzavřených smluv (tedy od koho, kolik a za co Česká republika inkasuje) a rozprodej nepotřebného majetku.

Jako jedna z podhodnocených smluv se jevila nájemní smlouva se Sportovním areálem Harrachov, akciovou společností provozující sjezdovky a lanovky na pozemcích státu ve stejnojmenném centru. Byť se z pohledu státu jednalo fakticky o drobnost (zvýšení nájmu z 2,2 na 3,5 milionu ročně), šlo od samého počátku o velmi citlivou věc. Jednak jde o třiadvacet hektarů pozemků (včetně stavebních) uvnitř Krkonošského národního parku, jednak provozovatel sjezdovek patří vlivné sportovní lobby – České unii sportu, vedené právníkem a lobbistou Miroslavem Janstou, a Svazu lyžařů ČR. Ministr financí Babiš o tomto sporu věděl, se všemi účastníky se sešel. „Své“ úředníky – před necelými dvěma roky – podržel. Úřad si nechal pozemky ocenit (znalec došel k částce necelých osmdesát milionů za celý areál), podal žalobu na nájemce, ale akciovku Janstovy unie a Svazu lyžařů nechal dál na pozemcích státu podnikat i bez jakékoliv

AKTUÁLNÍ TÉMA

Foto: D. Hloušek

platné smlouvy. Ta původní totiž vypršela a nájemce – Sportovní areál Harrachov – s novou smlouvou a zvýšeným nájmem nesouhlasil.

V zákulisí začal šéf hlavního akcionáře areálu, České unie sportu, Miroslav Jansta lobbovat za prodej pozemků, a to za nižší, ideálně aspoň poloviční cenu. O pozemky přitom projevila zájem i Správa Krkonošského národního parku (patří pod ministerstvo životního prostředí), která je potřebovala k hospodaření na sousedních parcelách, o část pozemků se hlásil Harrachov například kvůli řešení problematického parkování v obci.

Loni došlo k (ne)překvapivému zlomu. Úřad spadající pod Babišovo ministerstvo prohlásil pozemky za nepotřebné a jako s jediným možným zájemcem o jejich koupi začal jednat

s provozovatelem lyžařského areálu (stále bez smlouvy a tedy dlužníkem státu). Tím bylo vyřazeno město i jiní zájemci.

Správa národního parku svůj zájem o pozemky (ne)očekávaně ztratila. Úřad si objednal nový znalecký posudek za účelem prodeje a ten tentokrát vyšel o čtvrtinu levněji, tedy na zhruba 56 milionů za lyžařský areál.

Kupní smlouva se podepsala loni v listopadu.

Jediné, co ještě začátkem ledna převodu státních pozemků na areál bránilo, byl nesouhlas úředníků ministerstva životního prostředí (jsou to pozemky uvnitř národního parku a jejich kladné stanovisko je ze zákona nutné). Nesouhlasili s prohlášením pozemků za nepotřebné (národní park je mimo zimu využívá), ani s novým (nižším) odhadem ceny.

Prodávající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových i ministerstvo životního prostředí na dotaz Reportéra po Novém roce uvedly, že dál o „konečném stanovisku“ jednají.

Andrej Babiš byl loni ve věci možného prodeje interpelován poslancem Janem Farským. Ministr financí mu zkraje roku odpověděl, že se pozemky neprodávají, protože stát se musí chovat s péčí řádného hospodáře a musí se nejprve vypořádat sporný nájem. „Takže pozemky se neprodávají. Pokud se to vypořádá, tak my určitě chceme ty pozemky prodat, protože pro nás, pro stát, je lepší mít 80 milionů než zatím (původní nájem) 2,1 milionu ročně,“ uvedl.

Na dotaz Reportéra, proč nyní stát touží prodat jen za 56 milionů, Andrej Babiš desátého ledna odpověděl, že prodej je v kompetenci šéfky úřadu a on nezná stav věci.

Tak to by se v Agrofertu nikdy nestalo.

P.S. Šestnáctého ledna odvysílali Reportéři ČT o chystaném prodeji pozemků reportáž. Osmnáctého ledna oznámil ministr financí Babiš, že úřad přímý prodej pozemků zruší.

A u t o r : J i ř í Š t i c k ý, R e p o r t é r M a g a z í n

Spor o pozemky v Harrachově zastaví investice a rozvoj Hlavním městem západních Krkonoš a tradičním střediskem zimních sportů hýbe kauza, kterou rozehrála tak nějak po svém Česká televize odvysíláním zavádějící a lživé reportáže v pořadu Reportéři ČT 16. ledna tohoto roku. Tato reportáž a kroky, které stát na základě lží a polopravd i zavádějících informací, jenž v ní zazněly, začal dělat po jejím odvysílání, může významně ovlivnit budoucí rozvoj nejen samotného Sportovního areálu Harrachov (SAH), ale i okolních sportovišť a celé infrastruktury i života v Harrachově. Pro mnoho obyčejných smrtelníků je celá situace ohledně pozemků nepřehledná, složitosti kauzy lidé nerozumějí a zamotávají se v množství informací. Hrstka zasvěcených, kterým záleží na tom, co se bude v městečku do budoucna dít, naopak kroutí hlavou nad absurdností některých vyjádření, především ze strany samotných zástupců Města Harrachova, které by mělo hájit zájmy místních podnikatelů a provozovatelů nejrůznějších služeb.

Pojďme si v jednoduchosti shrnout, o co vlastně s pozemky v Harrachově jde. Třetina pozemků lyžařského areálu, a to ty nejdůležitější - tedy dojezdy sjezdovek, jsou ve vlastnictví společnosti SAH, dvě třetiny sjezdovek v horní části Čertovy hory, které SAH provozuje, však leží na státních pozemcích, jež spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

SAH také vlastní všechny stavby potřebné k provozu lyžařské-

ho areálu, stanice lanovek, čerpací stanice, trasy lanových drah a vleků, technické zázemí, kde je hala pro rolby, dílny, sklady a kanceláře. A také rozvody potrubí pro zasněžování, kterými jsou sjezdovky doslova protkané.

Zatímco reportáž České televize označila státní pozemky v centru Harrachova za lukrativní, jsou v centru Harrachova pouze pozemky, na nichž stojí tři stavby, slovy tři stavby Sportovního areálu, a to Skicentrum (60 % technické zázemí a 40 % hotel), hala pro rolby a dolní stanice lanové dráhy Delta. Pozemky jsou Reportéry označovány jako lukrativní stavební, ale prodat se nedají a stavět se na nich také nic nedá, protože na nich už výše zmíněné stavby stojí a jsou to stavby ve vlastnictví Sportovního areálu. Jediné skutečně lukrativní pozemky v rámci lyžařského areálu, na kterých by se dalo případně stavět, a nebo se daly výhodně prodat, vlastní již 30 let akciovka SAH. Nacházejí se v blízkosti spodní stanice lanovky Alfa v Ryžovišti a možná právě o ty nakonec v celé kauze jde.

Ale vraťme se k odložené prodejní transakci. Pozemky v kupní smlouvě, kterou podepsal na podzim SAH s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jsou čtyř kategorií, jde o pozemky 100% zastavěné stavbami SAH, pozemky v trase a ochranném pásmu lanovek a vleků, pozemky v ochranném pásmu rozvodů zasněžování a sjezdovky volné, které jsou však v rámci Územního plánu určeny pouze

2/2017

Harrachovský zpravodaj

3

AKTUÁLNÍ TÉMA

jako sportoviště. Žádné z nich tedy rozhodně nejsou obchodně lukrativní.

Pro jiného majitele než SAH jsou pozemky prakticky bezcenné, získat by totiž mohl pouze pozemky v kategorii sjezdovky volné, které leží mezi liniemi ochranných pásem rozvodů zasněžování a lanovek. Jedinou motivací pro jiného zájemce by mohlo být tedy pouze případné vydírání stávajícího provozovatele areálu – SAH. Zároveň jsou pozemky také součástí funkčního celku a podle některých rozhodnutí, která již v minulosti přijaly různé stupně soudů ČR v podobných případech, je nelze prodat jinému zájemci než provozovateli areálu.

Pozemky si areál od státu dlouhodobě pronajímal, nájemní smlouva však skončila v červnu 2015 a od té doby se SAH snaží se státem domluvit na formě dalšího užívání. Stát totiž nově požadoval nájemné téměř dvojnásobné. Sportovnímu areálu přišla takováto výše nájmu vysoká a dohodl se se státem na zpracování znaleckých posudků. Ty však byly velmi rozdílné, a proto k dohodě nedošlo. Revizní posudek, který si následně objednala Komora znalců, potvrdil výhrady vůči posudku státu a došel k ceně, která je téměř shodná s výší nájemného stanovenou v posudku Sportovního areálu: Srovnání průměrných cen znaleckých posudků na nájem: 1) Posudek státu (Ing. Bien): 15,56 Kč/m2/rok; 2) Posudek SAH (ústav Kopprea): 6,60 Kč/m2/rok; 3) Revizní posudek Komory znalců ČR 7,00 Kč/m2/rok.

Po dlouhých měsících vyjednávání, kdy například město chvíli pozemky chtělo do nájmu a pak si to zase rozmyslelo, se podařilo vedení SAH nakonec domluvit se s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na prodeji pozemků a spor tak vyřešit. Na základě kupní smlouvy měl získat pozemky provozovatel střediska, protože se ale nacházejí v ochranném pásmu Krkonošského národního parku, účinnost smlouvy byla podmíněna souhlasným stanoviskem ministerstva životního prostředí. Získání přibližně 23 hektarů pozemků do vlastnictví Sportovního areálu by odstranilo nejistotu ohledně dalšího fungování střediska, a pokud by smlouva nabyla účinnost, pro Sportovní areál by začala nová éra. Konečně by mohl spustit harmonogram rozvoje a investic a začít rozvíjet sportoviště pro veřejnost i trénink sportovců. Počítá se například s vybudováním cvičného svahu pro děti a retenční nádrže pro zasněžování, rekonstrukcí stávajících lanovek či vybudování zcela nové sedačky a v neposlední řadě s rozšířením sjezdovek.

Lenka Angelika Tichá, tisková mluvčí Sportovního areálu Harrachov

AKTUÁLNĚ

Prosba (nejen) harrachovských běžkařů Bohužel i v letošním roce se setkáváme na harrachovských běžkařských tratích se zničenými stopami, které způsobují pěší turisté a příznivci bobování či sáňkování. Jedná se zejména o tratě standardní a v areálu biatlonového „Kolečka“. Tímto tedy žádáme hlavně harrachovské ubytovatele, aby se snažili upozornit své hosty na skutečnost, že upravené běžecké tratě slouží opravdu jen pro běžkaře, a nikoliv pro pěší procházky.

Věřte, že úprava tratí je jednak záležitostí nejen finančně, ale i časově náročnou. A běžkaři, kteří se těší na upravenou stopu 4

Harrachovský zpravodaj

o tom, že se jedná i o neúctu k práci těch, kteří pravidelně usedají do rolby, na skútr či čtyřkolku a tráví dlouhé hodiny úpravou tratí. Važme si tedy jejich práce a snažme se směřovat zájemce o zimní procházky na místa, kde nebudou dělat „paseku“.

Velké díky za běžkaře i upravovatele běžkařských tratí.

L. Skrbková

a příjemné svezení na běžkách, nakonec stráví tento čas tím, že si musejí zanadávat nad rozrytou tratí. Nemluvě pak

2/2017

Informace z radnice

Místní poplatek ze psů byl splatný k 15. 1. 2017.

Tento poplatek přijímá pro veřejnost oddělení místních poplatků MěÚ Harrachov.

AKTUÁLNĚ

a Z diáře starostky městnečky

ní v Semilech účast na soudním jedná itelem Správy čes ní roč níku Novo s Janem Hřebačkou, řed ní ná jed 1. .

18 1. 1. účast na druhém roč kampaně Nguyenovou týkající se KRNAP, 2. 1. jednání se Sabinou radeckého a Liberecké ní s hejtmany Královéh ká set na ast , úč ta“ mu ma „Na ho kraje ve Vrchlabí, jednání rady města Vrchlabí y města, rad ní ná jed po du em Sobotkou, starostou úřa an ci s J an ní stn ná jed mě za se a em Malečkem, 3. 1. porad oucím OO PČR Miloslav u, ed vo s v eto ní an ná Cv jed u 1. vo . s I 23 zd téma propojení ovy, příprava me i jakuszyckého areálu na u na téma pořízení klavin pc vo stu ošo zá Jar se ou ní len ná da jed ag jednání s M zou ze stavební a budoucí spolupráce, átkou a Jaroslavem Ko česko-polského území RO Jesenice, jednání s Janem Syrov bišem ze společnosti AG Ku em an s p ní n ná ba jed Sy ti společnos ržby těrou na téma zimní úd návštěva jubilanta, onoše, 4. 1. jednání s panem Tin é, sn De pině k akci Příjezd Krak tou sku ros í sta vn co m, ke pra řín na Ko ast úč vem 5. 1. jednání s Jarosla jednání rady města setkání s občany m, ke adě SOLK leč Ma em OO PČR Miloslav 24. 1. účast na valné hrom 9. 1. jednání s vedoucím du po jednání rady města an rada se zaměstn ci úřa po 1. .

25 sta mě y rad jednání y města anci úřadu po jednání rad 26. 1. návštěva jubilanta , 10. 1. porada se zaměstn kroregionu Tanvaldsko , rci ibe zápisu v L 27. 1. účast na jednání Mi 11. 1. podpis notářského návštěva jubilanta natáčení s ČT 1 adě SDH , em ran Be m 28. 1. účast na valné hrom 13. 1. jednání s Josefe tví ds lnoslezského vojvo . 1. jednání rady města jednání se zástupci Do a obcí Krkonoše hodnoce- 30 a tém na y pin sku í nání rady Svazku města vn jed co na pra ast ní úč ná 1. jed . na 31 16. 1. účast achově, ve Vrchlabí lým ní Vánočních trhů v Harr u a Bohuslavem Stuch (ls) vo ero htn Ec u no nti ale jednání s V města, y rad ní ná jed po du anci úřa 17. 1. porada se zaměstn

Žádost o poskytnutí sponzorského daru k příležitosti konání akce Příjezd Krakonoše V letošním roce už tomu bude neuvěřitelných 71 let od zrodu této tradiční harrachovské akce. Jádro této slávy se podařilo dochovat do dob dnešních, tzn. že se očekává příjezd pána hor Krakonoše, který má za úkol, jak se patří se vší slávou, přivítat se svou družinou a návštěvníky příchod jara. Příjezd Krakonoše je jedna z akcí, která má tu v Harrachově svou dlouholetou tradici a význam, a proto si vás dovolujeme touto cestou oslovit s žádostí o poskytnutí příspěvku, který může být charakteru nejen finančního, ale i věcného.

Pokud se bude jednat o podporu finanční, posílejte, prosím, vaše příspěvky na číslo účtu: 19-1263085389/0800, VS 0013. Pokud půjde o podporu věcnou, která by byla následně použita jako cena do tomboly či jako cena do soutěží, je možno ji doručit do budovy městského

úřadu, a to do kanceláře k p. Novotné, která se nachází v 2. patře. Letošní, tedy už 71. ročník této akce, se bude dne 18. 3. 2017 odehrávat opět na stejném místě, kde proběhlo i pět ročníků předchozích, tzn. za pensionem Tesla, jenž se nachází u dolní stanice lanové dráhy Delta. Pomozte nám, prosím, zachovat a podpořit tuto tradiční akci, která byla nyní poslední roky pořádána pod záštitou města Harrachova a stala se velice zdařilou, což nám potvrdili nejen samotní návštěvníci, kteří se akce zúčastnili v nebývalém, dalo by se říci až rekordním počtu, ale zaznamenali jsme kladné ohlasy i v médiích.

V případě jakýchkoliv dotazů volejte či pište: referent@harrachov.cz, 481 540 504.

Předem vám děkujeme za jakoukoliv formu podpory.

Za město Harrachov M. Novotná

2/2017

Harrachovský zpravodaj

5

CO SE UDÁLO

Harrachovem na Nový rok voněla česnečka Harrachovské Vánoční trhy na Nový rok vyvrcholily soutěží o nejlepší Novoroční česnečku. Do druhého ročníku této soutěže se mohl přihlásit nejen provozovatel restaurace, ale každý, kdo byl ochoten uvařit 10 litrů česnečky. To byla jedna ze základních podmínek přihlášení se do této soutěže.

Nakonec této možnosti využilo šest provozovatelů harrachovských restaurací a hotelů, a to: • Restaurace Roubenka • Restaurace Za Pecí • Restaurace Terassa • Restaurace My Piknik • Hotel Centrum • Hotel Fit Fun • a také jedna fyzická osoba: Kaya Bosnič.

K degustaci bylo připraveno několik variant česnečky, a to jak z klasického hovězího vývaru nebo netradičního vývaru z oháňky s chilli. O tom, kdo ze soutěžících uvařil nejlepší česnečku, rozhodovali zájemci z řad veřejnosti. Pro ochutnávku a následné hodnocení vzorků česnečky bylo třeba si zakoupit lístek v hodnotě 20 Kč. Tento lístek byl poté degustátorem vhozen do jedné ze sklenic označených čísly 1 až 7.

Hodnotitelé tak do poslední chvíle nevěděli, v které restauraci byla polévka uvařena. Zájem o ochutnávku byl nad očekávání velký a na celou akci dohlížel dokonce sám pán hor Krakonoš.

Po sečtení všech soutěžních lístků byly výsledky následující: 1. Restaurace Terassa 2. Hotel Centrum 3. Restaurace My Piknik Výherce získal putovní cenu v podobě skleněné vařečky, tzv. „Řád novoroční harrachovské česnečky“, kterou pro tuto příležitost vyrobili v místní sklárně Novosad a syn. Tento řád byl vítězi předán z rukou starostky města Evy Zbrojové. Výše zmíněné tři restaurace obdrží nálepku, která bude informovat

foto: M. Novotná

o tom, že za letošní rok obsadili 1.–3. místo v soutěži o nejlepší česnečku. Na závěr bylo vylosováno pět šťastlivců z řad hlasujících, kteří obdrželi jednodenní skipas do harrachovského skiareálu.

Vybraná částka za soutěžní lístky, která činila 5 302 Kč, poputuje dětem do harrachovské základní školy.

Poděkování patří a osobám a subjektům, které se podílely na úspěšné organizaci letošního ročníku: Město Harrachov, manželé Lahodovi, Michal Kunrt, Sdružení rozvoje cestovního ruchu, rodiče a děti ze Ski teamu Harranti Harrachov, Sklárna Novosad a syn, Sportovní areál Harrachov

Harrachov – tam, kde i čerti umí lyžovat Harrachov již má své avizované destinační omalovánky a připojil se tak k několika dalším místům, jako je Vysoké nad Jizerou, Malá Skála, Semily, Rokytnice nad Jizerou, Železný Brod, Poniklá a nově i Paseky nad Jizerou, které své omalovánky již také mají. Tyto omalovánky vydává OBLAK, což je malé soukromé vydavatelství Blanky Kučerové, které si klade za cíl seznámit turisty, malé i velké, s navštívenými destinacemi pomocí vlastivědných omalovánek. Obrázky v omalovánkách jsou původní, ručně kreslené, jejich autorkou je Eva Hanoutová. Texty a celý management omalovánek vede již zmiňovaná Blanka Kučerová.

V našich omalovánkách se můžete těšit jak na obrázky nejznámějších harrachovských míst, jako je například Mumlavský vodopád, kaple sv. Alžběty, kostel sv. Václava, sklárna Novosad a syn, tak na známé osobnosti Harrachova, třeba Jana Harracha, Pavla Ploce a další.

Omalovánky je možné zakoupit za 49 Kč na městském úřadě nebo v turistickém informačním centru v Harrachově.

M. Novotná

6

Harrachovský zpravodaj

2/2017

M. Novotná

CO SE UDÁLO

Tři králové poctili svou návštěvou i harrachovský městský úřad

foto: M. Novotná

I nás v Harrachově v letošním roce poctili svou návštěvou Tři králové, důkladně provoněli městský úřad kadidlem a dveře každé kanceláře ozdobili nápisem K+M+B 2017.

Téměř všichni tuto tradici, kdy k nám Tři králové do domu přijdou, znáte. Ale víte opravdu, jak tato tradice vznikla? Pro upřesnění vám přinášíme informace z Otevřené encyklopedie Wikipedie: Mudrci z Východu, tradičně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Upřesnění, že byli tři, že to byli králové a jejich jména, nejčastěji Kašpar, Melichar a Baltazar, přinesla až pozdější tradice, v Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují.

V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna. Tento svátek je svou podstatou totožný se slavností

Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako král všech, které zastupují mudrcové z daleka.

V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B) jako formule požehnání. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.

M . N o v o t n á.

Tříkrálová sbírka 2017v Jilemnici a v okolních obcích Výnos ze sbírky celkem: 307.634,- Kč Z toho: Výtěžek sbírky bude použit na úhradu nákladů spojených s činnostmi, které zajišťují: Diecézní charita Hradec Králové (humanitární pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahraničí) Oblastní charita Jilemnice (humanitární sklad, mateřské centrum) DĚKUJEME ZA ŠTĚDROST I ZA DŮVĚRU !!!

OBEC Jilemnice Poniklá ��������������� �������������� Benecko ������ ���������������� ������������ Harrachov ������� ��������

�������������� 18 8 5 3 5 3 5 2 2 2 1

������ ���������� ��������� ��������� ��������� 26.287��� ��������� ��������� ����������������������������� ��������� �������� ��������

�������������������������������������������������������������������������� ����������� � Diecézní charita Hradec Králové�

2/2017

Harrachovský zpravodaj

7

ROZHOVOR

Josef Beran žije v Harrachově od roku 1966. Právě do Harrachova ho zaválo závodní běžecké lyžování, kterému se věnuje i nyní, i když už nikoliv na závodní úrovni. Nejenže on sám je ještě stále aktivní běžkař, ale pomáhá i běžecké trasy upravovat. Z tohoto rozhovoru se dozvíte, jaké jsou jeho představy o propojení běžkařských tras s trasami okolními a proč vázne propojení tras na česko-polském území.

V roce 1969 začal pracovat u Lesního závodu Harrachov v různých funkcích jako lesní technik, vedoucí polesí, referent ústředí LZ. V roce 1989 nastoupil jako profesionální tajemník Tělovýchovné jednoty Jiskra, kterou od roku 1982 vedl ve funkci dobrovolného předsedy.

V roce 2003 z TJ Jiskra odešel a začal se věnovat, jako živnostník, městskému lesu, městské a veřejné zeleni. Z tohoto titulu je také přínosným dlouholetým členem Komise pro životní prostředí v Harrachově. Z rozhovoru se též dozvíte, zda má pan Beran nějaký silný zážitek ze svého třicetiletého působení u horské služby nebo jaký je jeho, zatím, ještě nesplněný cestovatelský sen.

Pane Berane, letošní zima se začala vyvíjet velice slibně, alespoň co se týče nadílky přírodního sněhu. Vy sám jste jeden z těch, kteří mají zásluhu na tom, že máme v Harrachově upravené běžecké tratě. Můžete čtenářům přiblížit, o jaké úseky se pravidelně staráte a kolik času Vás to stojí?

Zima je letos opravdu parádní. Tratě, já používám raději termín trasy, upravuje pro Sdružení cestovního ruchu Harrachov více subjektů. Pokud je dost sněhu, připadá největší část na Sportovní areál Harrachov, který má na to i příslušnou techniku. Sportovní klub Policie České republiky pak upravuje svůj areál biatlonového „Kolečka“ a na městskou čtyřkolku zbývají ty ostatní trasy – tedy Hřebínek, propojení na polské tratě přes Mýtiny a Misarovu cestu, napojení na standardní běžecké tratě Jelení prameny, případně úprava tratí na tréninky harrachovských běžců. Pokud je sněhu málo, tak jako v předchozích sezonách, upravujeme čtyřkolkou či skútrem také magistrálu tj. Terex, Mumlavskou cestu

8

Harrachovský zpravodaj

Foto: archiv J. Berana

Josef Beran: Poláci mě s úsměvem nazvali partyzánem

na Voseckou boudu, Janovu cestu aj.

Letos se mi podařilo provizorně zprovoznit trasu od fotbalového hřiště na Mýtiny, kterou jsem upravoval už před cca patnácti lety a na kterou se pak „nějak zapomnělo“. Moje představy běžeckých tras jsou ale daleko širší. Velmi atraktivní by bylo například propojení na Mýto a Planýrku do Pasek nad Jizerou nebo spojení s Kořenovem a potažmo s Jizerkami přes Martinské údolí.

Společně s Vámi a naší paní starostkou jsme absolvovali několik jednání s polskou stranou ohledně propojení běžeckých tratí na česko-polském území směrem od harrachovského vlakového nádraží a přes tzv. Starou celní cestu. Vždy to vypadalo slibně, ale skutečnost byla nakonec jiná. Proč si myslíte, že je v tomto směru polská strana zdrženlivější?

Toto je značně zapeklitá věc táhnoucí se řadu let. Po vstupu Česka do Schengenského prostoru byl otevřen turistický hraniční přechod nad Mýtinami, který je i lyžařsky využíván – zvláště těmi lyžaři, kteří přijedou vlakem. Už v roce 1999 jsme s Julianem Gozdovskim, vedoucím jakuszyckého areálu, vymýšleli a trasovali alternativy tzv. Misarovy cesty, tj. napojení od biatlonového „Kolečka“ na polské trasy. Možností bylo několik a narážely jak na přejezd železnice, tak

2/2017

na ne zcela dobré pochopení ze strany polských Lasu Panstwowych. Před třemi lety jsem začal tak trochu „partyzánsky“ upravovat a používat trasu podél Zlatého ručeje a romantickým podchodem pod železniční tratí, s návazností na cestu na polský Dzial. Znamenalo to však postavit tam dva mostky, a protože kdo se moc ptá, moc toho nesvede, tak jsem se neptal a mostky udělal. Poláci mě pak při jednání s úsměvem také partyzánem nazvali.

Nejen pro lyžaře, ale i pro cyklisty by bylo důležité prodloužení Staré celní cesty od bývalé celnice až do Jakuszyc.

Tenhle problém ale trápí nás – Čechy.

Poláky ne, protože mají „své“ Jakuzsyce, kam je možno přijet skibusem, vlakem nebo samozřejmě autem. A tím pádem také zaplatit za parkování. Možná i to je motiv, proč Lasy Panstwowe neakceptují trasu, kterou jsem navrhl. Mrzí mě, že tyto projekty nemají příliš podporu například Libereckého kraje nebo ostatních přeshraničních institucí.

Vím o Vás, že jste v mládí závodně běhal na lyžích. Kolik kilometrů v průměru naběháte nyní a jaké tratě máte nejraději?

Právě závodní běžecké lyžování mě do Harrachova před padesáti lety přivedlo z mé rodné Police nad Metují. Závodil jsem za tehdejší Rudou hvězdu Semily.

ROZHOVOR A tratě, které mám nebo jsem měl nejraději? Tak to jsou standardní běžecké tratě v Jeleních pramenech, které jsme s Luďkem Šablaturou v roce 1977 vytrasovali a spolu se členy lyžařského oddílu vybudovali.

Jedná se o dva okruhy v délce 7,5 km.

V roce 1981 se na nich jelo kompletní mistrovství republiky. Můj bratr Jiří tehdy dosáhl výborných výsledků a mojí odměnou bylo jeho prohlášení „Dobře jsi to, brácho, postavil“. Byly i takové názory, že „Šablatura s Beranem se zbláznili“ – tratě byly totiž na tehdejší dobu hodně těžké. V roce 1993 přitom právě na těchto tratích úspěšně proběhlo mistrovství světa juniorů v klasických disciplínách, kde začala i hvězdná éra Kateřiny Neumannové.

A co se týká mě, zas až tak moc už toho nenaběhám. V loňském roce asi tak 400 km. Díky členství v horské službě jsem se stal takovým lyžařským obojživelníkem, a tak se rád vydávám na hřebeny na skialpech. Moje oblíbená trasa, s dost slušným převýšením, je z Harrachova přes kopec do Sklářské Poruby a zpět přes „Schronisko pod Labskim sczytem“ a Voseckou boudu. Stále se dost často účastním akcí harrachovského okrsku, jako jsou cvičné hledačky či lavinová cvičení, a snažím se ještě stačit aktivním členům. Rád se svezu i na sjezdovkách, a to nejenom harrachovských.

Byl jste 30 let dobrovolným členem horské služby. Určitě z těch dob máte spoustu zážitků. Máte ale takový, který se Vám silně vryl do paměti?

Například šestnáctý březen v roce 1982, kdy byla vyhlášena hledačka po zbloudilém lyžaři. Naposledy byl viděn na Ručičkách nad Rokytnicí.

Udělali jsme rojnici a postupovali od Ručiček směrem na Zadní Plech a dále svahem na Krakonošovu snídani. U lovecké chaty Alžbětinka jsme našli jednu lyži, což signalizovalo, že jsme na správné stopě. Hledaný postupoval zcela nelogicky do kopce i z kopce. Přešel Mumlavskou cestu a svahem vzhůru pokračoval do prostoru dnešního Terexu, okolo lovecké chaty Laco budka, nahoru k planině „u letadla“. Našli jsme ho podchlazeného, omrzlého, ale živého asi 1,5 km od Vosecké boudy. Ten člověk dokázal přežít venku v mraze a značné nepohodě asi 50 hodin! To je napros-

to neuvěřitelný příběh se šťastným koncem! Ale byly i akce, kde bohužel konec šťastný nebyl.

Znám několik lidí, kteří v důchodovém věku hory opustili a přestěhovali se do nížin. Napadla Vás někdy také tato myšlenka?

Hory zatím opouštět nehodlám.

Harrachov mi přirostl k srdci a skoro si nedovedu představit žít jinde.

S manželkou jsme postupně přebudovali její rodný dům a vyrostli tu naše dvě děti. Lyžování i moje původní profese lesníka, kterou jsem v různých funkcích u Lesního závodu vykonával dvacet let, mě zde naplňovaly po celý život. Když jsem skončil s lesařinou, věnoval jsem se několik let profesionálně tělovýchovné jednotě Jiskra. Jmenovitě převážně zase lyžování a poté, vlastně už jako živnostník, městské zeleni a městskému lesu.

A do této činnosti se „pletu“ dodnes.

Souvisí to i s mou dlouholetou činností v Komisi životního prostředí. I když se spousta věcí podařila udělat, já jsem stále nespokojen, protože vidím, co všechno by bylo ještě třeba zlepšit.

Celek se skládá z detailů a ty detaily nám mnohde chybí a unikají, takže je potřeba pracovat dál.

Také o Vás vím, že rád cestujete.

Jaké místo Vás zaujalo nejvíce a proč?

Mně se líbí všude. Procestoval jsem svět křížem krážem a nedokážu říci, kde se mi líbilo nejvíce, nebo sestavit pořadí. To by bylo nespravedlivé k jednotlivým destinacím. Snažím se vnímat hlavně přírodní krásy. Miluji podmořský korálový svět, vysoké hory.

A jako lesáka mě uchvacují tropické lesy. Cesty mě také inspirují, a tak se často vracím se spoustou nápadů a myšlenek, co bychom mohli i v našem městě ještě udělat či vylepšit.

Máte ještě nějaký cestovatelský sen, který zůstal nesplněn?

Cestovatelských snů by bylo moc, ale vše je limitováno mnoha faktory a v mém případě už to je i věk. A nesplněný sen? Vrchol Matterhornu.

K jeho zdolání mi chyběla ta pověstná trocha štěstí. Byli jsme kus pod vrcholem, ale kvůli nepřízni počasí musel následovat návrat. Zdolal jsem vrcholy Elbrusu a Mont Blancu a právě Matterhorn jsem k nim chtěl přidat.

Co říkáte na nynější situaci ohledně harrachovského mamutího můstku? Věříte, že náš mamut znovu

2/2017

ožije a stane se opět místem, kde se budou konat závody světového formátu?

Asi nejtěžší otázka. Je mi z toho smutno, protože jsem vlastně stál u toho, když se výstavba rodila, a vím, co tomu obětovali „otcové“ můstku – Milda Bělonožník, Luděk Šablatura, František Havlíček a celá řada dalších harrachovských i přespolních fandů.

Vzpomínám na nadšení při prvních letech na mamutu v roce 1980 a následně pak při mistrovství světa o tři roky později. To byly vlastně začátky slavné éry tehdy nejmodernějšího můstku. Následoval bezpočet dalších světových pohárů, a to nejen na mamutu, ale i na „devadesátce“, na kterou se pěly ódy a jež dnes už nemá ani platný certifikát.

Mamut byl mnohdy nazýván větrnou hůrkou, neboť se některá kola závodů nedoskákala. Přitom na ostatních mamutech ve Vikersundu, Planici, Kulmu či Oberstdorfu to bylo podobné. Viděl jsem mnoho závodů na těchto můstcích a málokdy se odskákalo všechno.

Letos na jaře jsem byl po mnoha letech ve slovinské Planici a stál jsem tam v němém úžasu, jaký vybudovali komplexní skokanský areál.

Bohužel náš areál velkých, ale vlastně i tzv. malých skokanských můstků je v havarijním stavu a k tomu, aby se na nich mohlo skákat a létat je potřeba nejen značných finančních prostředků. Klíčový je hlavně vztah, zájem a vůle majitelů, tj. Českého svazu lyžařů a České unie sportu. Věc má ale i druhou stranu mince a to je to, že nemáme momentálně dobré skokany a hlavně skokanskou základnu, ze které by se ti vrcholoví rodili. Je to začarovaný kruh. Bez můstků nebudou skokani a bez dobrých výsledků skokanů nebude zájem diváků a potažmo Českého svazu lyžařů. Tak, babo, raď.

Pokud byste měl Vy sám tu moc něco v Harrachově změnit. Co by to bylo?

Co já bych chtěl změnit? Byl bych rád, kdyby se podařilo Harrachov oddlužit.

A přímo z mého oboru bych si přál výrazně zlepšit stav městského lesa.

Vždyť které město má ve svém středu takový prostor? Hřebínek by mohl a měl vypadat jako park.

Lenka Skrbková

Harrachovský zpravodaj

9

STŘÍPKY ZE ŽIVOTA ŠKOL

Foto: archiv MŠ

Letošní zima nám se sněhovou nadílkou přeje. A oproti minulým zimám se tedy můžeme věnovat zimním radovánkám a plnit tak výchovný program.

Při vycházkách kluzákujeme, stavíme ze sněhu a nejstarší děti lyžují na běžkách v okolí MŠ.

Společně se připravujeme na Sněhulákový den a lyžařské závody.

I když máme dvě třídy po 25 dětech, na výchovnou činnost a vycházky dělíme děti do skupin tak, abychom se jim mohly dostatečně věnovat. I když do MŠ přibíráme děti mladší tří let, od začátku školního roku udělaly veliké pokroky a ve spolupráci s rodiči se dobře začlenily do kolektivu a zvládají všechny jim určené činnosti. Nejstarší děti využívají novou interaktivní tabuli a i s její pomocí se připravují na vstup do ZŠ.

V květnu nás bude čekat přijímání nových dětí k předškolnímu vzdělávání, a proto jsme umožnili rodičům, aby si mohli společně se svými dětmi MŠ prohlédnout, pohrát si a rozhodnout se, zda budou chtít od září naší MŠ navštěvovat.

Těšilo nás, že se jim ve školce líbilo a mají zájem si tuto akci zopakovat

Naši školáci si užívali zimní radovánky a připojili se k mamutí kampani Od pondělí do pátku v termínu 16.–20. ledna 2017 proběhl pod vedením dvou instruktorů povinný lyžařský výcvik pro žáky 7. třídy. První tři dny si žáci osvojovali dovednosti na běžeckých lyžích, zbylé dva dny pak dovednosti na sjezdových lyžích a snowboardu. V pondělí absolvovali žáci lyžařskou průpravu a sportovní hry na běžeckém stadionu v Harrachově.

V úterý se za krásného slunečného počasí vydali lanovkou na vrchol Čertovy hory, odkud pak na lyžích pokračovali po trase Studenov – Ručičky – Kládová cesta – Luboch – Mumlavský vodopád – autobusové nádraží Harrachov. Ve středu vyrazili autobusem do Rokytnice nad Jizerou, vyjeli sedačkovou lanovkou na Lysou horu, poté pokračovali na lyžích na Labskou boudu a dále přes Voseckou boudu do Harrachova. Čtvrtek a pátek strávili naši lyžníci na sjezdovce, kde procvičovali sjezdařské umění. Počasí žákům přálo, sněhu, slunce i legrace si užili dostatečně, což je vidět i na pořízené fotodokumentaci. Základní škola děkuje panu Polednovi z lyžařské školy CLASSIC SKI SCHOOL Harrachov za zapůjčení dvou instruktorů na dny čtvrtek a pátek. Děkujeme také Sportovnímu areálu a. s. Harrachov, panu Jiřímu Krejčímu, za poskytnutí slevy na lyžařském vleku pro všechny účastníky.

10

Harrachovský zpravodaj

2/2017

Ve čtvrtek 12. ledna proběhla na půdě školy beseda s panem Luďkem Šablaturou o historii a budoucnosti skokanských můstků. Škola se připojila ke kampani „Na mamuta“, která otevřela téma zachování funkčnosti mamutího můstku v Harrachově. Besedy se rovněž zúčastnila paní starostka Eva Zbrojová, pan Josef Slavík a bývalá žačka školy Sabina Nguyenová, autorka ankety „Na mamuta“. Poutavé vyprávění účastníků inspirovalo žáky k tvorbě reklamních plakátů, pohádkových příběhů, výtvarných děl, modelů skokanských můstků či prezentací o můstcích a nejznámějších skokanech.

Všechny práce zůstávají vystaveny na chodbách školy. V únoru by měla naši školu navštívit paní ministryně školství, věříme, že i ji vystavené výrobky zaujmou. Do akce se rovněž zapojila naše partnerská škola z Frenštátu pod Radhoštěm, jejíž žáci nás v červnu poctí svou návštěvou.

Pohádka O mamutím můstku v Harrachově Nastala doba kamenná a pralidé začali vymýšlet, jak by se zabavili. První navrhl, že musí najít velký kopec. Šli ke kopci a druhý říká: „Postavíme můstek!“ Jeden z nich řekl, že to udělají z mamutích kostí. Za měsíc měli padesát mamutích kostí. Zatím udělali jenom dopad, za dva měsíce měli už i hranu, ale něco tomu chybělo. Tak na můstek začali dávat kameny a trávu. V roce 1800 ho objevili archeologové u města Harrachov na Čertově hoře. Rozhodli se, že ho dostaví.

A protože byl původně z mamutích kostí, tak ho nazvali „Mamuťák“. V roce 1983 na něm skočil Pavel Ploc z Harrachova rekord 181 metrů. Rekord můstku drží Švýcar Simon Amman, který skočil 215,5 metru. V roce 2025 tento rekord překoná Matyáš Tajč.

Napsal: Matyáš Tajč, 4. třída V pátek 20. ledna si děti z první, druhé a třetí třídy, které navštěvují školní družinu, mohly užít „pyžamový den“. Mimo módní pyžamové přehlídky si děti zahrály turnaj v piškvorkách, zkusily nosit „vajíčko“ na lžíci nebo tančily „půlnoční tance“. Odměnou jim byla malá sladkost. Děti zpestření vítaly s nadšením. Určitě je čeká ještě další nevšední odpoledne ve školní družině.

Alena Zapletalíková

Foto: archiv ZŠ

Zimní radovánky v MŠ

Upozornění: Základní škola se distancuje od chyb vzniklých ve vydaném Almanachu k 80. výročí školy. Dodatečné texty již nebyly v kompetenci školy a neprošly závěrečnou korekturou.

ZE SPORTU

Poděkování lyžování a po letech chátrání stále věřím a bojuji za rekonstrukci pokladu, který Harrachov nabízí!

Skol To m á š S l a v í k Sportovní ředitel severské kombinace

foto: D. Hloušek

Na začátku nového roku se v Harrachově uskutečnil druhý ročník mezinárodních závodů FIS Youth Cup v severské kombinaci. Jménem Svazu lyžařů ČR chci tímto poděkovat všem nadšeným a obětavým fandům lyžování, kteří tuto významnou akci pomohli uspořádat.

Rád bych také poděkoval za podporu a pomoc městu Harrachov, Klasickému areálu o.p.s., Sportovnímu areálu Harrachov a v neposlední řadě místní sklárně Novosad a syn za krásné ceny, o které bojovalo na sto závodníků z jedenácti zemí.

Po přívalech sněhu panovalo na závodní víkend pohádkové zimní počasí, které spolu s kvalitním provedením závodů poskytlo vynikající prezentaci městu Harrachov i severské kombinaci na mezinárodní scéně. Vítězství harrachováka Davida Zemka v obou závodních dnech pak bylo odměnou za náročný víkend.

Nejen tyto mládežnické závody dokazují nezastupitelnou pozici harrachovských můstků v českém

SPORTOVNÍ POZVÁNKA

Pojďte fandit biatlonu na harrachovské „Kolečko“ Nenechte si ujít biatlonové závody, které se konají na harrachovském biatlonovém „Kolečku“.

Sobota + neděle 4.–5. 2. 2017 3. kolo Českého poháru v biatlonu v sobotu 4. 2. vytrvalostní závod dorostu a dospělých v neděli 5. 2. sprint dorostu a dospělých. Časový program závodů: v pátek 3. 2. 2017 od 13:30 do 16:30 hodin trénink na tratích a střelnici společně pro všechny kategorie v sobotu 4. 2. 2017 vytrvalostní závod od 9:00 do 9:50 hodin nástřel zbraní pro všechny kategorie v 10:00 hodin start závodu

v neděli 5. 2. 2017 sprint od 9:00 do 9:50 hodin nástřel zbraní pro všechny kategorie v 10:00 start závodu v cca 13.00 hodin vyhlášení výsledků za oba dva soutěžní dny Sobota + neděle 25.–26. 2. 2017 Mistrovství ČR žactva v sobotu 25. 2. 2017 sprint, volně v sobotu 25. 2. 2017 štafetový závod, volně v neděli 26. 2. 2017 závod s hromadným startem, klasicky Časový harmonogram závodu bude doplněn dodatečně po schválení propozic, ale předpokládá se, že bude obdobný prvnímu termínu konání 3. kola Českého poháru v biatlonu.

Vstupné zdarma

2/2017

Harrachovský zpravodaj

11

KOLEM NÁS

Občanské sdružení D.R.A.K. z. s.

Občanské sdružení D.R.A.K. bylo založeno v roce 2003 a od svého vzniku se zabývá pomocí osobám s tělesným postižením, seniorům, dětem a rodinám. Aktivity a činnosti sdružení jsou postaveny na potřebách lidí, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Těmito potřebami jsou domov, rodina, aktivita a komunikace. První písmena těchto slov tvoří také název občanského sdružení.

Po získání objektu v Oblačné ulici v Liberci se podařilo otevřít první z dnešních dvou chráněných dílen. Činnost organizace se postupně stávala stále profesionálnější a s přijetím nové legislativy se sdružení stalo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Od počátku profesionalizace sociálních služeb sdružení nabízí celkem čtyři specifické kategorie pomoci lidem s nejrůznějšími typy handicapů od zdravotních až po sociální.

Službou nejvíce působící v terénu jsou Terénní programy. V jejich rámci je zajišťováno vyhledávání potřebných a poskytování základní a rychlé pomoci v situacích, jako je ztráta bydlení, dluhová past nebo absence základních občanských dokumentů. Dále sdružení nabízí sociálně-aktivizační služby, a to jak pro rodiny s dětmi, tak také pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Spolupráce v těchto službách je založena na podpoře sociálního

pracovníka, která by měla vyústit v získání dostatečného množství kompetencí, díky kterým budou v následujícím období uživatelé schopni sociální situace řešit samostatně. Doplněk poté tvoří sociální služba odborného sociálního poradenství, která se zaměřuje na podávání vysoce kvalifikovaných informací z oblasti kompenzačních pomůcek, psychologie a sociálních systémů. Doplňkově pak uživatelé této služby získávají informace i z oblasti práva, zaměstnávání a vzdělávání.

Dnes sdružení zajišťuje vedle provozu chráněných dílen a poskytování sociálních služeb i řadu volnočasových aktivit, a to nejen ve svém sídle v Liberci, ale i v pobočkách v Tanvaldu, Hrádku nad Nisou a Turnově. Uchazečům o zaměstnání je k dispozici registrovaná agentura práce zabývající se zpro-

12

Harrachovský zpravodaj

2/2017

středkováním pracovního uplatnění pro osoby s postižením.

Od roku 2015 je součástí organizace dobrovolnické centrum a díky získané akreditaci také středisko dalšího vzdělávání profesionálů i laiků působících v sociální oblasti.

V regionu Tanvaldsko naše sdružení působí od roku 2009, kdy jsme zajišťovali podporu rodinám s dětmi v sociálně vyloučených lokalitách. Naše možnosti rozšířit všechny poskytované sociální služby v Tanvaldu a okolí umožnil pronájem nebytových prostor na adrese: U Školky 579, 468 41 Tanvald, kde zajišťujeme všechny naše registrované sociální služby, a to vždy pondělí až pátek od 8–16 hodin dle potřeb osob, které se dostaly do těžké situace, jež nedokážou samy vyřešit. Většinu času působíme právě v terénu, kde navazujeme na další potřeby klientů sociálních služeb. Každý čtvrtek od 9–16 hodin zajišťují sociální pracovníci o. s.

D.R.A.K. z. s. ambulantní formu služby tak, aby osoby v nouzi mohly získat zdarma ošacení a jednoduché vybavení pro svou potřebu. Pro tyto účely jsme zřídili a provozujeme od 1. 7. 2016 chráněnou pracovní dílnu Sociální ošatník, kdy ve spolupráci se sociálními pracovníky měst a obcí, dále poskytovateli sociálních služeb, předáváme potřebným osobám ošacení určené k běžnému nošení. Nejedná se o vybavení, ale o pomoc v době nouze. Na zřízení a provozu chráněné dílny se podílí Úřad práce Jablonec nad Nisou a Liberce.

Provoz

sociálního ošatníku je zajištěn každý čtvrtek od 9.00–14.30 hodin. Podmínkou pro výdej ošacení je doporučení sociálních pracovníků již zmíněných výše. Dále jsme ve spolupráci s ÚP zřídili a provozujeme chráněná pracovní místa v nově otevřené Šicí dílně a také zajišťujeme práci pro pomocného údržbáře, uklizečku a zpracovatele textilu. Celkem se nám podařilo zaměstnat na chráněných pracovních místech 6 osob se zdravotním postižením a jednu zdravou osobu. Pro seniory jsou připraveny klubové aktivity, které začaly být realizovány od září loňského roku.

Základní informace a předání k o n t a k t ů Vá m z a j i s t í s o c i á l n í p r a c o v n i c e o . s . D . R . A . K . z . s . Ta n v a l d – Bc. Zdena Synovcová, tel.: +420 773 666 095.

NOVINKY Z MĚSTSKÉ KNIHOVNY Milí čtenáři a přátelé městské knihovny, v knihovně přibyla spousta nových knih a moc se mi zalíbila kniha To jsem já, Františka. Zajímavá kniha poukazuje na životní okolnosti, diagnózu, módu a showbyznys. Přečtěte si o její třinácté komnatě.

Přijďte si ji vypůjčit nebo udělat rezervaci. Těším se!

PRO DOSPĚLÉ ČTENÁŘE Robert Bryndza – Dívka v ledu „Poté, co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.

Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně.

Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala? Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice.

PRO MLÁDEŽ Siléne Edgarová – Adéla na svatbě královny Margot Povinná četba o prázdninách je pro třináctiletou Adélu peklo. Při čtení ale usne a jako zázrakem se ocitne v době, o níž kniha vypráví – v 16. století na svatbě královny Margot a Jindřicha Navarrského v Louvru! Seznámí se s královským dvorem, a dokonce potká krásného šlechtice Samuela. Každou noc se do snu vrací, ale realita jí splývá s fikcí a Adéla najednou neví, v jakém světě by chtěla žít: bude to rok 2015, nebo 1572?

Jiří Černý – Obrázky z moderních československých dějin Víte, kdo poprvé vyslovil výraz železná opona? Patřilo Československo mezi první tři země, kde se začaly stavět domy z panelů? V kterých částech Prahy nastupovali lidé do stanic metra Fučíkova, Moskevská, Leninova? A podařilo se někomu překonat rekord Emila Zátopka z olympijských her v Helsinkách v roce 1952, na kterých vyhrál hned 3 zlaté medaile?

Na tyto otázky a spoustu dalších najdete odpovědi v této výjimečné obrázkové publikaci.

NOVÉ KNIHY Thriller

Sci-fi

Bryndza R. – Dívka v ledu

Žamboch M. – Zakuti v oceli

Dobrodužný román

Životopis

Preston D. – Za ledovou bariérou

Čížková F. – To jsem já, Františka

Detektivní romány

Příběh pro dívky

May P. – Umrlčí cesta Patterson J. – Přímý zásah

Edgar S. – Adéla na svatbě královny Margot

Historický román

Komiks

Whitton H. – Božena Česká

Černý J. – Obrázky z moderních československých dějin

Milostný román Howell H. – Hrdina z Vysočiny

Český román Holcová M. – Riskantní rozhovor

Český román pro ženy

Příběhy pro děti Březinová I. – Kluk a pes Thorpe K. – V lesích za roklinkou

SOUTĚŽ PRO DĚTI Na měsíc únor pro děti připravuji soutěž na téma: Jak znáte svoje město? Za měsíc prosinec mělo 0 chyb: Stejskalová Anna, Čičák Robert, Hřebenová Natálie, Bohatá Nela, Krametbauerová Lucie a Tereza, Nestler Heinrich, Bulušková Barbora, Burdová Natálie, Michaličková Natálie, Gábor Ondřej, Komárková Tereza a Horčičková Nikola.

Gratuluji!

Příjemný, ničím nerušený měsíc únor přeje z knihovny Kateřina Fejtová

Štroblová S. – Hra o holčičku

2/2017

Harrachovský zpravodaj

13

PROGRAM KULTURNÍ DŮM 2017 sobota 11. února 2017, 19:30 hod.

CESTY HLEDÁNÍ – DS Poniklá Divadelní hra Pavla Šreibra CESTY HLEDÁNÍ pojednává na velmi aktuální téma dnešní doby - mládež a drogy. Hlavní hrdinka Slávka je mladá studentka gymnázia, která vyrůstá v neúplné rodině. Se svou matkou si nerozumí a babička, která pro ni byla nejbližším člověkem, jí zemřela. Slávce se zhroutil celý svět.

Ztratila svou životní oporu a její další cesta je ve znamení nejistoty, hledání vztahů k matce a k lidem, kteří ji obklopují. Poté co se k nim do bytu přistěhuje matčin přítel se dvěma dětmi, začne Slávka utíkat z domova mezi lidi, kteří jsou stejně zoufalí jako ona. Jejich život postrádá cíl a je zbaven skutečných citů a hodnot. A tak si život zpříjemňují pomocí drog. Hra se zamýšlí nad problémy dnešních mladých lidí, odhaluje drsnou realitu současného světa - realitu, kterou většina lidí nevidí nebo nechce vidět.

Vstupné: 80,- Kč sobota 4. března 2017, 19:30 hod.

SBOROVNA – DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou Komedie Jaromíra Břehového SBOROVNA řeší problematiku učňovské mládeže prostřednictvím učitelského sboru. Drsná mozaika naší společnosti, která přinutí diváka zamyslet se nad prostředím, ve kterém žijeme. Prostředím, kde všichni vědí, že je něco špatně, ale nikdo nemá chuť či odvahu pro změnu cokoli udělat.

Vstupné: 80,- Kč sobota 18. března 2017, 19:30 hod.

PANÍ PIPEROVÁ ZASAHUJE – DS Josefův důl Detektivní bláznivá komedie anglického dramatika Jacka Poplewela v režii Karla Stuchlíka. Paní Piperová - uklizečka v Marschalově projekční kanceláři - najde při úklidu v jedné z kanceláří mrtvolu. Tím okamžikem nastává kolotoč zmatků, nekoordinovaného vyšetřování, lží, zajímavých vztahů a hlavně neskutečná zvědavost a zasahování paní Piperové do vyšetřování.

Vstupné: 80,- Kč sobota 25. března 2017, 16:00 hod.

MĚLA BABKA ČTYŘI JABKA – DS Vojan Libice Pohádka „Měla babka čtyři jabka“ je určena pro nejmenší diváky. V každém jablíčku je skryta jedna pohádka. Nevěříte? Tak počítejte s námi: „O koblížkovi“, „O dědečkovi a kožíšku“, „O zlé koze“, „O velké řepě“ Tyto čtyři pohádky tvoří díky vtipné propojovací lince, tedy hře na babky a dědky, hravý celek, který malé diváky vtáhne do pohádkového děje. Nechybí ani melodické, notoricky známé, dětské písně a velké loutky zvířátek.

Pohádka je určena pro děti od 2 let. Délka představení cca 45 minut.

Vstupné: 50,- Kč pátek 31. března 2017, 19:30 hod.

BLBINY Z ÚSTNÍ DUTINY JAROSLAVA SUCHÁNKA s písničkami Pepy Štrosse Jaroslav Suchánek – bývalý sportovní komentátor a moderátor, začínal v roce 1962 v Československém rozhlasu a později přešel do Československé televize, kde se věnoval především lyžování. Jeho hlas provedl diváky bezmála čtyřmi tisíci hodin sportovních přenosů. V současné době moderuje různé kulturní akce a píše knihy. Jeho synem je moderátor a herec Michal Suchánek.

Vstupné: 120,- Kč

PŘEDPRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM

Tel: 481 522 001, E-mail: infocentrum@mesto-rokytnice.cz www.facebook.com/infocentrumrokytnice

PŘIŠLO DO REDAKCE

Sdružení cestovního ruchu – část pátá Jde sdružení jen o cestovní ruch?

Jsme krátce po období, kde byla média plná nejrůznějších novoročních předsevzetí a přání. Možná, že jste atmosféře podlehli i vy. Málokterá se podaří naplnit, a přesto jsou vždy hnacím motorem. Taková přání a předsevzetí musí mít i společnost, pokud nechce přešlapovat na místě, nebo dokonce ztrácet pozice.

Obvykle se jim říká vize a prvním krokem je, když se nějaká rozumná narodí, a podmínkou, pokud je okolím přijata.

Pokud se zeptáte odborníků, co chybí Harrachovu, aby byl vhodnějším místem k životu, dozvíte se, že to není další občanská vybavenost, další lákadla, jako jsou sjezdovky pro hosty apod.

Rozbor všech možností končí překvapivě u počtu spokojených obyvatel.

Počet obyvatel není nadarmo ukazatelem úspěšnosti lokality. Jen ta, která nabídne občanům podmínky k trvalému životu, se sama může rozvíjet. I Harrachov má svá úspěšná období a jen hlubší analýza by odkryla, že to nebyl jen rozvoj sklárny, co zapříčinilo dramaticky rostoucí počet obyvatel. Kupř. v roce 1824 tu žilo 1 409 obyvatel, v roce 1827 už 1 503 obyvatel a v roce 1836 již dokonce 1 614 obyvatel. Za 12 let nárůst o dvě stovky, v té době žilo i v Ryžovišti přes tři stovky obyvatel. Úmyslně ve výčtu nepokračuji, nebyl vždy tak explozivní, ale bezmála půl třetího tisíce obyvatel dosáhl Harrachov před rokem 1945. Odsunem německého obyvatelstva nastal v časové řadě zlom.

Také po 2. světové válce se však počet obyvatel obce zvyšoval, ještě v posledním desetiletí dvacátého stolení nás v obci bylo přes 1 700. O deset let později 1 660, k 1. 1. 2017 1 424. Navíc demograficky stárneme.

Do titulku jsem zařadil otázku. Po nutném úvodu se k ní vracím.

Mnozí z vás získali nějakou informaci o kauze Chudoba, která velmi poškodila sektor cestovního ruchu Harrachova. Rádoby podnikající si pronajal několik ubytovacích zařízení. Jeho marketingová politika byla založena na podhodnocených cenách ubytovacích služeb. Aby jich dosáhl, a omlouvám se všem, kteří patří mezi ty poctivé, nabral řadu příležitostných taky zaměstnanců a řadě z nich ani minimální mzdy na ruku neproplácel.

Systém zkrachoval, vlastníkům nemovitostí přinesl řadu starostí, Harrachovu na jménu nepřidal.

Dobrý hoteliér ví, že hospodu dělá nejen stálý schopný kuchař, a dobré služby zajistí jen ten, komu na dobrém místě záleží, kdo v místě žije a chce nadále žít. Na druhé straně ne každý potomek je ochoten v sektoru služeb pro dočasné hosty pracovat. A tak příslušníci rodin, kteří svoji budoucnost jsou ochotni spojit s Harrachovem, potřebují pestřejší nabídku pracovních příležitostí. Od ryze technických profesí k těm, co potřebují vysokoškolské vzdělání. Proto se i podnikatelé sdružení v SCRH musí zamýšlet nejen nad rozvojem svých aktivit, ale nad celkovou vizí našeho města.

SCRH je spolkem v pravém slova smyslu. Členové se nejen sdružují ve snaze vylepšit a zkvalitnit nabídku pro hosty, kteří jsou nejen u členů sdružení, ale u dalších podnikatelů a živnostníků ochotni utratit peníze. Členové SCRH ale také sami přispívají do společné pokladny, aby se podařilo realizovat všem prospěšné projekty. Jsou otevřeni i ostatním spoluobčanům, kteří přicházejí s dalšími vizemi a jsou ochotni se na nich podílet. Sdružení také podporuje všechny aktivity radnice, které mají za cíl zatraktivnit nabídku obce především pro nejmladší generaci budoucích občanů Harrachova. To je jistě společný cíl všech.

P.S.: Můj předek Knappe zakotvil u soutoku Ryzího potoka a Mumlavy v polovině 17. století. Dcera už bydlí v Heřmanově Městě a syn žije v Liberci…

Karel Dolejší

POZVÁNKA

15

Harrachovský zpravodaj

2/2017

Pozvánka na zájezd do divadla

Přijměte pozvání na zájezd do Jilemnice na představení Poslední aristokratka, ve kterém se vám představí herci Divadla Na Jezerce: Anna Polívková, Jan Hrušínský, Miluše Šplechtová, Michal Kern, Libor Hruška, Kristýna Hrušínská a další.

Poslední aristokratka je příběhem rodiny hraběte Františka Antonína Kostky z Kostky. Po pádu komunistického režimu se tato rodina vrací z emigrace z New Yorku do Čech, aby převzala rodové sídlo. Kromě zámku však „zdědí“ i zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka nebo také kuchařku, která si ráda cvakne a často to přežene. Komedii dokreslují další postavy, např. právní zástupce dr. Benda, jeho dcera Denisa, autoritativní manažerka Milada či mladý šlechtic Max Laun.

„Hra Poslední aristokratka je stejně jako kniha velmi vtipná.

KRÁTKÉ ZPRÁVY Je o tom, co všechno je člověk schopen udělat, aby zachránil svůj hrad, tedy i svoji historii,“ říká Anna Polívková, představitelka Marie Kostkové z Kostky, která se vrátila z Ameriky na rodový zámek.

KDY: středa 1. března 2017 v 19:30 hodin (odjezd z Harrachova v 18 hodin z těchto zastávek: autobusové nádraží, centrum, sklárna, Motejlek) CENA: 420 Kč (vstupenka + doprava) Rezervace vstupenek jsou možné na tel. č.: 481 528 133 nebo na podatelně MěÚ v Harrachově.

cek Evz en Bo

Poslední aristokratka Rezie: Arnošt Goldflam Anna Polívková, Jan Hrušínský, Miluše Šplechtová...

Generální partner

Grafika: Barbora Hrušínská

. . . včera, dnes, zítra, . .

Neboť život nekráčí, nesestupuje zpět k včerejšku a minulosti, ale ubírá se vpřed, vzhůru k zítřku a věčnosti.

A jsou tací, jejichž život i chudoba je zároveň velkým darem pro druhé.

Ti věří v život a v štědrost života a jejich duše, srdce ani ruce nejsou nikdy prázdné. Prostřednictvím takových pak promlouvá Bůh k člověku a zpoza jejich očí se usmívá na naši zem.

Rozloučili jsme se s rokem 2016 a putujeme rokem 2017. Přelom času je již dva tisíce let obklopen Vánocemi. Blízkostí – štědrostí Boží o Štědrém dnu k člověku s odpovědí člověka a jeho štědrostí k sobě navzájem se završením o tříkrálové sbírce.

S pohledem přes rameno za sebe bych chtěl poděkovat Bohu za jeho provázení a přítomnost na cestách života naší farnosti. Chtěl bych poděkovat všem, kteří nás provázeli svou modlitbou, radou, finanční podporou i prostě jen svou přítomností. Projevilo se to na pokojných srdcích našeho života, otevřenosti farnosti při různých programech i kráse Božího domu.

Z těch velmi milých událostí vzpomeňme Svatováclavskou pouť, koncert pro adoptivního Bharata, besídku po boku svatého Mikuláše či Svatoštěpánské koledování…

SLOVO NAŠEHO PANA FARÁŘE

Bible nás učí, že duchovním životem vzkvétá i příroda a prostředí lidskýma rukama ztvárněné. Tento duch se projevil i na kráse věže kostela. Věž, obsahuje slovo výška, která vede k věčnosti a v důsledku k vděčnosti. Pohled z výšky tedy nabízí, ale nevnucuje širší souvislosti a za to jsme vděčni všem návštěvníkům kostela i města, a to všem bez rozdílu, českým, polským, německým – prostě všem.

A my dávající život se vznášíme na křídlech darovaného života výš.

A my přijímající nijak neznevažujeme hodnotu vděčnosti. Vždyť to bychom zatížili poutem jha nás dávající i nás přijímající. Neboť první část života přijímáme, abychom druhou polovinu mohli a měli co rozdávat. A tak jsme současně obojí, dárce i obdarovaný.

V čase, který je nám darován, nechť se tedy náš život vznáší na křídlech dárce i obdarovaného. Jako pták vystupujme vzhůru životem pro jeho širší souvislosti, větší nadhled a hlavně pro blízkost slunce.

S ohledem na minulost a pohledem k budoucnosti: Všem otevřeným s díkůvzdáním, všem potřebným s přáním a oběma pak s požehnáním.

b. Ivo Kvapil

Na cestách s Marcelou Augustovou s Českým rozhlasem Liberec Hádanky a tipy na výlet v Libereckém kraji - to je toulavý mikrofon známé moderátorky Marcely Augustové na ČESKÉM ROZHLASE LIBEREC každý všední den. Poslechněte si hádanku Marcely Augustové, která vás naláká vždy do nějaké obce nebo městečka v Libereckém kraji. Nechte se pozvat do různých koutů našeho kraje a hádejte místo, o kterém je řeč. Cestovat můžete i na webu www.rozhlas.cz/liberec nebo na Facebooku ČRo Liberec. Nalaďte i vy Český rozhlas Liberec, nové rádio pro Liberecký kraj a buďte v obraze. Na Liberecku a Jablonecku na 102,3 FM, Na Frýdlantsku 97,4 FM, Na Českolipsku 94,3 FM, v Semilech 103,4 FM, Harrachovsko a Lomnicko 107,9 FM. Těšíme se s vámi na slyšenou. S Marcelou Augustovou vždy v 10:10 a ve 14:40 hodin.

2/2017

Harrachovský zpravodaj

17

FOLKLOR – ZVYKY A PRANOSTIKY

ÚNOR Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. Únor chodí ostře kutý, táže se sedláků, mají-li dobré boty.

Masopust na slunci – pomlázka u kamen.

Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef pomůže.

NA HROMNICE – ZIMY POLOVICE

Slavení Hromnic má v Evropě dávnou

tradici, sahá až k nejstarším zdrojům mýtů a bájí. Hromnice slavili už staří Keltové, snad tento den nazývali imbolc a patřil ke čtyřem nejdůležitějším svátkům roku. Někteří badatelé se domnívají, že imbolc souvisel s přípravou osevů a chovem ovcí, a byl tedy důležitým zemědělským svátkem.

Křesťanství dalo později Hromnicím jiný obsah, ale zachovalo některé starodávné zvyky, např. obřady proti případnému úderu blesku.

O svátku Hromnic 2. února se u nás udržela tradice světit v kostele „hromničky“, což byly dlouhé svíčky, které se rozsvěcovaly za bouřky tam, kde se lidé báli, že „uhodí hrom“. Zda tradice Hromnic souvisí přímo s nějakým domácím pohanským zvykem, se přesně neví. V Římě se konával pohanský průvod se svícemi, v 5. století byl nahrazen podobným obřadem církevním. Odtud pochází i pojmenování dne 2. února jako „svátek svíček“.

Snad k žádnému jinému dni se neváže tolik pranostik a pořekadel jako k 2. únoru. Mají-li pravdu, pak by bylo dobré, kdyby začátkem února sněžilo – „Na Hromnice chumelenice, vesele se dívá sedlák ze světnice“ (jak by ne, vždyť přece „Únor bílý pole sílí“). Honem tedy vytáhněme lyže, abychom si jich ještě užili, neboť na zimní radovánky už moc času nezbývá – „Na Hromnice – zimy polovice“!

Jiná pranostika navíc přímo hrozí, že „Přejdou Hromnice – konec sanice“, přičemž není řeč o čelistech, ale o jízdě na saních.

O meteorologických znalostech na-

šich předků svědčí pranostika „Pak-li o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá. Jestli ale bouřlivo a sněžení, daleko již jaro není“. Totéž, ale jinými slovy vyjadřuje průpovídka „Na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více“. Protože v únoru se už sedlákům tenčily zásoby jídla –„Na Hromnice půl píce půl krajíce“, neradi

„ O svátku Hromnic

2. února se u nás udržela tradice světit v kostele hromničky

“

foto: archiv

viděli 2. února slunce na obloze: „Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.“ V těchto souvislostech lze snad chápat i poněkud drsnější pranostiku o tom, že „Na Hromnice má sedlák raději vlka v chlévě i ženu na marách než slunce“.

března. Na Hromnice tedy vrže u nás přezimující chocholouš, který patří mezi skřivanovité, a je tedy skřivanovi velice podobný. Průpovídka platila před rokem 1584, tedy v době juliánského kalendáře a byla znehodnocena kalendářní reformou gregoriánskou.

Některé pranostiky slibují velké

Méně známé je, že „Je-li o Hromni-

mrazy: „Na Hromnice jasná noc, bude mrazu ještě moc“ nebo „Na Hromnice vezmi dvě kabanice“. Kabanice je cosi jako kabát, většinou z houně, a také volná ženská kazajka. Rčení tedy doporučuje jako prevenci proti zesíleným mrazům dvojnásobně teplé oblečení.

Bezpochyby nejpopulárnější průpovídka je ale ta, podle níž „si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“, přestože není vůbec pravdivá. Skřivan totiž jednak nevrže, jednak k nám přilétá až v době od poloviny února do poloviny

cích teplo, staví medvěd boudu. Pak-li o Hromnicích zima, medvěd boudu bourá“ nebo to, že „Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zase pílí“. Zato astronomické rčení „Na Hromnice o hodinu více“ zná snad každý. Ale ani ono není zcela pravdivé: Slunce na 50º severní šířky vychází 2. února o 40 minut dříve a zapadá o 40 minut později (počítáno od zimního slunovratu), takže den je ve skutečnosti delší o hodinu a čtvrt a ještě pět minut k tomu.

Stranu připravila Líba Novotná. Prameny: J. Munzar – Medardova kápě, A. Bauerová – Tisíc jmen v kalendáři

18

Harrachovský zpravodaj

2/2017

SPOLEČENSKÁ KRONIKA V této rubrice jsou zveřejňováni ti jubilanti, kteří v letošním roce oslaví kulaté nebo půlkulaté výročí svého narození, a to počínaje šedesátkou a více. U osob nad osmdesát let pak zveřejňujeme každý rok. Ti z vás, kteří si nepřejete, aby vaše maličkost byla ve společenské kronice zmíněna, sdělte, prosím, svůj požadavek redaktorce Lence Skrbkové na telefonní číslo 725 831 363.

MĚSÍC ÚNOR 2017 Kučová Zdenka Erben Libor Tulka Josef Semerádová Miroslava Pilař Jiří Munzarová Libuše

94 87 86 83 82 81

Jodasová Milada Dostalík Miroslav Čuříková Blanka Jiroutek Otakar Konvalinková Lenka

80 75 65 65 65

Vš e m j u b i l a n t ů m p ř e j e m e d o d a l š í c h l e t m n o h o radosti, pohody a především pevné zdraví.

INZERCE

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA PRO MĚSÍC ÚNOR

Která z harrachovských restaurací vyhrála letošní ročník soutěže o nejlépe uvařenou novoroční česnečku?

1. Restaurace Terassa 2. Restaurace Roubenka 3. Restaurace Za Pecí Své odpovědi, včetně uvedení Vašeho jména, adresy, popř. telefonního čísla, zasílejte do 20. února 2017 na adresu: Město Harrachov – Harrachovský zpravodaj, Harrachov 150, 512 46 Harrachov nebo mailem na zpravodaj@harrachov.cz. Z došlých správných odpovědí bude vylosován jeden soutěžící, který obdrží výhru v podobě hrníčku s harrachovským logem.

Správná odpověď na soutěžní otázku v lednovém zpravodaji, která zněla: Za jaký tým závodí harrachovský terénní motocyklista Břetislav Vokřínek junior? Je: Motorsport Lhotka. Pro měsíc leden zaslala správnou odpověď a byla vylosována paní Helena Slavíková z Harrachova. Gratulujeme!

INZERCE

TIC HARRACHOV PŘIJME ZAMĚSTNANCE IHNED!

Požadujeme příjemné vystupování, práce na PC (základní znalost), německý jazyk (základní znalost), znalost Krkonoš a oblast Harrachova! Vhodné i pro seniory nebo osoby s omezenou pracovní schopností.

Nabízíme klidné a čisté pracovní prostředí, dobré finanční ohodnocení.

Kontakt: 607 855 233 nebo osobně přímo v budově MÚ v TIC. Nabízíme práci správce chalupy s kapacitou 10 lůžek v Harrachově.

Práce na několik hodin týdně, vhodná pro maminky na MD i důchodce. V případě zájmu o více informací volejte na tel. č. 608 569 602.

Rozměry plošné inzerce HZ 1/1 - celá strana - 190 x 270 mm (š x v)

ošetření stromu, rizikové kácení výsadba stromů, instalace dynamických a statických vazeb zpracování a nařezání dřeva, úklid větví konzultace a nacenění zdarma pojištění odpovědnosti

1000 Kč

1/2 - půl strany na výšku - 95 x 270 mm (š x v) 1/2 - půl strany na šířku - 190 x 135 mm (š x v)

600 Kč

1/4 - čtvrt strany na výšku - 95 x 135 mm (š x v) 1/4 - čtvrt strany na šířku - 190 x 65 mm (š x v)

400 Kč

1/8 - osmina strany na výšku - 95 x 65 mm (š x v)

200 Kč

Ceny jsou uvedeny bez DPH 21%.

Harrachovský zpravodaj vydává Město Harrachov, čp. 150, Harrachov, 512 46. Příspěvky či inzerci zasílejte na adresu redaktorky Lenky Skrbkové (zpravodaj@harrachov.cz, tel.: 725 831 363) nebo zanechávejte v podatelně městského úřadu. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. UZÁVĚRKA BŘEZNOVÉHO ČÍSLA JE 20. 2. Evidenční číslo MK ČR E 15902. Sazba D. Hloušek, tisk SURA s.r.o.

2/2017

Harrachovský zpravodaj

19

Leden ve školce

foto: archiv Mateřské školy Kamínek

Lyžařský výcvik ZŠ foto: archiv školy

Youth Cup foto: D. Hloušek

Kaml cup foto: D. Hloušek