Zelené mosty Příběhy velkých zvířat upozorňují na problém civilizačních bariér v současné kulturní krajině.
Migrace zvířat ze Slovenska i Polska může na severu CHKO Beskydy probíhat i díky tomu, že zde velmi frekventovaná silnice I/11 vede na vysokých pilířích, takže ji i velcí savci bezpečně podejdou.
Před příchodem prvních lidí pokrýval většinu naší země les. Zvířata – nejen velké šelmy − mohla svobodně procházet krajinou, překážkou pro ně byl možná horský hřbet nebo širší řeka… Současná kulturní krajina je však plná překážek. Rozkládají se v ní obce a města, dálnice, silnice, železnice, průmyslové areály a sklady, oplocené plochy zasahují často až hluboko do hor. Některá pohoří se postupně stala zcela odříznutými ostrovy, byť jsou sama o sobě třeba chráněným územím divoké přírody. Jiná jsou propojena posledními nezastavěnými úseky krajiny, kudy zvířata procházejí – těm říkáme migrační koridory. Lidmi vytvořené bariéry zvířatům volný pohyb ztěžují, nebo i zcela znemožňují. Nejsou-li v krajině ponechány či nově vytvořeny vhodné dostatečně velké prostory sloužící jako migrační koridory, dochází k úplné izolaci částí krajiny a živočichů v ní žijících. Následkem může být ROZTŘÍŠTĚNÁ ZEMĚ Projekt Roadless Initiative (www. roadless.online) se na celosvětové úrovni věnuje dopadům silnic na přírodní prostředí. Interaktivní mapy, které vytvořil mezinárodní tým, poukazují na roztříštěnost významných ekosystémů klíčových pro veškerý život na planetě. Z práce výzkumníků také vyplývá, že se ochraně nedotčených přírodních ekosystémů na globální úrovni nevěnuje dostatečná pozornost a podceňuje se negativní dopad otevírání těchto oblastí v důsledku nepromyšleného budování nových cest. Zeptáte-li se někoho, co považuje za nejhorší způsob, jakým člověk ohrožuje přírodu, co myslíte, že odpoví? Globální oteplování? Nadměrný lov? Fragmentaci biotopů? Podle studie publikované v časopisu Science je to ve skutečnosti výstavba silnic – jeho shrnutí najdete v českém překladu na www.selmy.cz. Spojení „výstavba silnic“ zní možná neškodně jako třeba „údržba domu“, nebo dokonce pozitivně, protože navozuje představu podpory ekonomického růstu. Tak jsou mnozí z nás zvyklí o silnicích přemýšlet. V současnosti jich ale nebývale přibývá. Do roku 2050 se očekává dokončení 25 milionů kilometrů nových zpevněných cest. A to je důvod, proč řada odborníků zkoumajících životní prostředí vnímá silnice asi tak pozitivně jako motýl pavoučí síť, do které se právě polapil.
BEDRNÍK 2/2017
V nové studii se tým vedený Pierrem Ibishem z Univerzity pro udržitelný rozvoj v německém Eberswaldu pokouší o ambiciózní počin zmapování veškerých cest a zbývajících ekosystémů na planetě. Hlavním závěrem jejich práce je, že silnice již rozkrájely a rozdrobily světové ekosystémy na přibližně 600 tisíc fragmentů. Více než polovina z nich je menších než jeden čtvereční kilometr. A pouze 7 % těchto území dosahuje rozlohy větší než 100 km čtverečních. TRANSGREEN Aktuálně se plánuje rozvoj sítě dálnic a železnic, které spojují klíčové oblasti České republiky a propojují zemi se zbytkem Evropy. Tato „velká infrastruktura“ má být vybudována napříč horským systémem Karpat, což znamená, že bude procházet cennými ekosystémy v chráněných přírodních oblastech. Hrozí, že dojde k jejich narušení a fragmentaci. Aby se těmto hrozbám předešlo a zmírnila se možná zátěž přírody, snaží se projekt Transgreen v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině přispět k rozvoji ekologicky šetrné a bezpečné dopravní sítě. Projekt sdružuje organizace přímo zapojené do plánování rozsáhlých infrastrukturních projektů, jakož i do ochrany přírody, což zajišťuje integrovaný přístup k rozvoji bezpečnějšího dopravního systému v oblasti Karpat, který bude zároveň
šetrný k přírodě: národní a regionální orgány, mezinárodní organizace, výzkumná centra a vysoké školy, dálniční společnosti, ekologické organizace. Tyto organizace mají znalosti, schopnosti, zkušenosti a pravomoci vypracovat konkrétní řešení s cílem snížit dopad na životní prostředí a navrhnout vhodné prvky zelené infrastruktury. Jedním z hlavních cílů bude zachování nepřerušovaných ekologických koridorů, které zaručí volný pohyb druhů nejvíce ohrožených dopady dálnic a železnic: velkých šelem i některých druhů býložravců. Konkrétní opatření týkající se plánování, výstavby, řízení a monitorování velké infrastruktury se zaměří na čtyři pilotní projekty: dálnice přes Vizovické vrchy (Česká republika – Slovensko), dálnice v úseku Tîrgu Mureș – Iași (Rumunsko), železniční trať Curtici – Deva (Rumunsko), dálnice v úseku Miškovec (Maďarsko) – Košice (Slovensko) – Užhorod (Ukrajina). V rámci projektu bude také vytvořen soubor norem pro integrované plánování projektů a bude prosazováno jejich začlenění do principů veřejné správy v celé oblasti. Za Českou republiku se projektu účastní Hnutí Duha Olomouc (Friends of the Earth Czech Republic), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Centrum dopravního výzkumu a Ministerstvo životního prostředí. Zdroj: www.selmy.cz
5
I N S P I R A C E
přemnožení, či naopak vymření lokální populace živočišných druhů nebo jejich genetická degenerace způsobená příbuzenským křížením.
Koridory pro život
1 Pro přechod dálnic slouží zvířatům ekodukty. Nejen v Chorvatsku výzkumy prokázaly, že je značně využívají běžné druhy i vzácné šelmy. 2 Hnutí Duha pořádá osvětové akce věnované životu velkých šelem pro školy i veřejnost. 3 Součástí vzdělávací nabídky Hnutí Duha jsou také exkurze do přírody za pobytovými znameními velkých zvířat. 4 Jablunkovská brázda je oblastí jedinečnou a mimořádně významnou pro migraci všech volně žijících živočichů.
Majestátní velké šelmy – vlk, rys a medvěd – jsou zákonem chráněné druhy a chráněno je také prostředí, ve kterém žijí, tedy i migrační koridory. Tyto koridory ale využívají také třeba srnci, jeleni, divočáci, zajíci, zkrátka všechny živočišné druhy, včetně ptáků, obojživelníků či hmyzu, které jsou spletitými ekologickými vazbami propojeny se zelenou vegetací. Ekologické sítě – ostrovy úplné, či aspoň částečné divočiny propojené vhodnými koridory − slouží k tomu, aby žila krajina a ekosystémy, jejichž fungování je životně důležité i pro nás, lidi. Zachování důležitých migračních koridorů a budování zelených mostů pro zvířata prosazuje Hnutí Duha. Programově pomáhá chránit velké šelmy například formou odborné práce a osvěty. Vyvrací pověry, které o velkých šelmách přetrvávají. Pravdivé informace pak napomáhají soužití šelem a lidí v krajině. Radí i chovatelům dobytka, jak účinně zabezpečit hospodářská zvířata před přirozenými choutkami velkých šelem.
1
Co když potkám medvěda? Hnutí Duha také organizuje Vlčí a Rysí hlídky. Jsou to skupiny speciálně vyškolených dobrovolníků, kteří monitorují výskyt šelem a svou přítomností v horách odrazují pytláky. O známkách ilegálního lovu, například nastražených návnadách, informují úřady. Spolupracovat může každý. Pokud při toulkách přírodou narazíte na stopy vlka, rysa nebo medvěda, nebo tyto vzácné šelmy dokonce zahlédnete, informujte na e-mail: stopy@selmy.cz. Vaše údaje poslouží ke zlepšování znalostí o aktuálním rozšíření šelem a k dalším analýzám. Můžete také vstoupit do klubu Přátel velkých šelem. Srozumitelné informace o životě rysa, vlka, medvěda a také divoké kočky, s řadou pěkných fotek z přirozeného prostředí najdete na www.selmy. cz. Dozvíte se, co dělat při setkání s těmito velkými šelmami. Součástí webu jsou i videa, publikace a další informační zdroje, nabídka exkurzí, výstavy, informačních letáků a panelů a rovněž nabídka školních výukových programů pro ekologickou výchovu. Nebo můžete šelmy sledovat na Facebooku, stačí vyhledat FB Ochrana.velkych.selem. Z www.selmy.cz vybrala a upravila Hanka Kolářová Foto: Hnutí Duha
6
2
3
4 BEDRNÍK 2/2017