COSMO REALITA
„Běhám po lesích s vlky!“ „Stopujeme spolu vlky skoro každý den!“
Štěpánka miluje hory, kde začala podnikat a našla i nejoddanějšího čtyřnohého přítele. Díky tomu se stala zapálenou ochránkyní vlků. Zpovídala ji Bára Topinková.
ŠTĚPÁNKA KADLECOVÁ, „V Krušných horách, konkrétně ve Vejprtech, kde moji rodiče vedli hotel, jsem strávila většinu dětství. Pracovala jsem jako lyžařská instruktorka, ale pak jsem odletěla na Nový Zéland a tam se paradoxně nasměrovala zpátky k rodinným kořenům. Kromě přírody jsem si tu totiž zamilovala takzvané backpackers hotely, tedy ubytování pro nezávislé cestovatele, ve kterých na recepčního v uniformě jen tak nenarazíte. A když jsem se vrátila do Čech, shodou okolností jsem zjistila, že hotel, který zůstal na čas prázdný, začal neskutečně chátrat a proměnil se ve skladiště. Tak jsem se rozhodla předělat ho v duchu novozélandských hotelů. Vybudovat z něj místo, kde se setkáváte s dalšími zajímavými lidmi a trávíte s nimi čas, i když jste jinak na cestách jen vy a váš batoh. Hotel jsem na zimu otevřela, ale začátky byly těžké. V první sezoně jsem měla pouhé tři hosty a začala jsem zvažovat, že celé snažení vzdám a vydám se znovu do světa…“
76
27 let, majitelka hotelu Yetti a koordinátorka vlčích hlídek Hnutí DUHA, žije ve Vejprtech. @yettibackpacker @krusnoholka
MŮJ VYSNĚNÝ (VLK) „Naši kromě toho, že se starali o hotel, měli i chovatelskou stanici huskyů a to mi vštípilo lásku ke psům. Sama jsem plánovala, že si nějakého mazlíčka pořídím. V době, kdy jsem ale rozjížděla vlastní podnik, jsem hodně váhala, protože hotel zatím neprosperoval, a kdybych se vydala na další cesty, o psa by se neměl kdo postarat. Nakonec jsem se rozhodla, že podnikání věnuji ještě jednu zimu a pokud se mi zadaří, parťáka si přece jen pořídím. Osobně mám slabost pro vlky, kterým se
COSMOPOLITAN ČERVEN 2018
76-78 realita vlk.indd 76
14.05.18 19:21
„Teď už jsme na sebe napojeni a věříme si!“
Netušila jsem, že můj pes je napůl vlk, moje duchovní zvíře.“ nejvíc podobají českoslovenští vlčáci. Ti se často ocitnou v útulcích, protože mohou být problematičtí, a tak jsem sledovala nabídku, až jsem jednoho dne narazila na Baklyho. Jakmile jsem ho spatřila naživo, šlo o lásku na první pohled. Z obou stran! Ale radost trvala jen chvíli… Baklyho jsem měla pouhých pět dní. Jela jsem nakupovat do Německa a nechala ho u táty na zahradě. Jenže tam jsem ho při svém příjezdu nenašla! Teď už vím, že utekl a tři dny oddaně čekal u obchodu, kde jsem byla pro nákup. Jenomže ho srazilo auto a vyděšený Bakly se stáhl do lesa. To jsem ale tehdy nevěděla… Rozpoutalo se třítýdenní dobrodružství, kdy jsem svého přítele bez oddechu stopovala po horách. Pomohla nejen kampaň s letáky a na sociálních sítích, ale nejvíce se vyplatily rady chovatelů ze zoo, ošetřovatelů z útulku,
76-78 realita vlk.indd 77
lovců a zoologů. Díky odborníkům jsme nakonec vypátrali, že Bakly není obyčejný vlčák, ale je křížený s opravdovým vlkem. To prozradily i jeho vlastnosti: Je plachý a tichý, neukazuje se, ani když mu nabídnete jídlo, navíc byl zraněný. Vracela jsem se na ta samá místa, aby tam byl můj pach, toulala jsem se lesem a občas měla dojem, že mě Bakly dokonce sleduje. Všichni už mě měli za blázna, radili mi, ať to vzdám, protože sám nemohl tak dlouho přežít. Když jsem po těch týdnech utratila všechny uspořené peníze a už jsem se opravdu musela vrátit zpátky do normálního života vydělávat, skočil mi dlouho hledaný kamarád poslední noc do auta a s výrazem ‚tak tedy jedeme‘ se uvelebil na sedačce. Měl vážně zraněnou zadní nohu, takže jsem s ním další tři týdny spala v posteli a ošetřovala ho.“
INZERCE
Běhej. Měř. Motivuj.
Nové letní řemínky. www.iwant.cz
15.05.18 16:31
COSMO REALITA „Bakly už se ode mne nevzdaluje!“
Když jsem Baklyho nakonec našla, došlo mi, že dokážu cokoliv.“ PŘECHODOVÝ RITUÁL „Tenhle zážitek mi přerovnal věci v hlavě a posunul mě dál. Najednou mi bylo jasné, že dokážu úplně cokoliv. Že hotel nevydělává? Tak to prostě změním! Bylo mi jasné, že Bakly jen zkoušel, co vydržím, a koukal na mě zpoza stromu. Teď kromě hotelu, který se postavil na nohy, koordinuju ochranu vlků a vlčí hlídky po celých Krušných horách. Starám se o fotopasti, stopuji je, mapuji jejich výskyt a zadávám prácii dobrovolníkům, kteří mi sem jezdí né pomáhat. Celé hory mám rozdělené át do 42 segmentů, každý má pět krát
78
pět kilometrů a každý musím během roku projít aspoň dvakrát. Chodíme tedy s Baklym stopovat ostatní vlky téměř každý den, a to i v zimě, kdy jsou jejich stopy vidět nejlépe. Můj vlk už chodí lesem bez vodítka, občas se někam ztratí a je neviditelný, ale já vím, že někde leží pod stromem a na zavolání se vrátí. Vlky obdivuji za to, jak dokážou fungovat coby skupina, jak mezi sebou ctí nepsaná pravidla, berou na sebe ohled a sami regulují po početnost smečky, aby nevyjedli své území. P Proto je chci chránit, měli by mít p právo na prostor k životu. D Dělám mezi li lidmi osvětu, ab aby se jich nebáli, aa pokud chtějí, m mohou se se mnou vvydat do hor po jejich „Zpět do divočiny st stopách. Poznat, že – nerušit!“ n nejsou nebezpeční, a a zamilovat si je.“
FOTO: ONDŘEJ SZÖLLÖS; MÓDNÍ REDAKTORKA: MILENA ZHURAVLOVÁ; LÍČILA A ČESALA: SOŇA ŠAJDÁKOVÁ; PRODUKCE: MAREK JAROŠ
„Mapujeme spolu vlčí stopy a Bakly je jednička!“
COSMOPOLITAN ČERVEN 2018
76-78 realita vlk.indd 78
14.05.18 19:20