Petra Dvořáková: Flouk a Líla — ukázka

počítačové myši a kouzelného kocoura Víte, děti, že myš Líla není obyčejná, ale počítačová? Jenže v kanceláři ji to moc nebaví, a tak si hledá kamarády ve skutečném světě.

Jenom pozor na toho protivného kocoura Flouka, co tu v mrakodrapu skoro bydlí a rád by se dostal do počítače. Páni, ono se mu to vážně povedlo! A když už tam je, zkusí

flouk a líla

Pohádkový příběh o velikém přátelství

PETRA DVOŘÁKOVÁ

flouk a líla DOBRODRUŽSTVÍ Z MRAKODRAPU

si v něm nejdřív zajít na záchod. Fúúúj!

A navíc se tam popere. Ještě že je tu myš

Moderní pohádka pro děti od pěti do sedmi let o tom, jak se liší náš skutečný svět a virtuální realita

249 Kč ISBN 978-80-7491-505-5

5+

PETRA DVOŘÁKOVÁ

Líla, která to s počítačem tak umí!

Host

host

Flouk a Líla dobrodružství z mrakodrapu

Ilustrace Kateล ina Hikadovรก

petra dvořáková

flouk a líla dobrodružství z mrakodrapu Brno 2015

© Petra Dvořáková, 2015 Illustrations © Kateřina Hikadová, 2015

Vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR © Host — vydavatelství, s. r. o., 2015 isbn 978-80-7491-505-5

Mé milé kmotřence Lilianě a její mamince

Mrakodrap Když se řekne mrakodrap, myslí se tím vysoký dům. Tak vysoký, že když se na něj podíváte, zdá se vám, že se už už dotkne mraků na obloze.

Před jedním takovým mrakodrapem každé ráno zastaví malé nablýskané autíčko. Nejdřív z něj opatrně vystoupí slečna Kamilka. A hned za ní vyskočí šedivý kocour. „Dobrý den, slečno Kamilko,“ volají na ni lidé, jakmile projde s kocourem v náručí prosklenými dveřmi. Zatímco Kamilka se usmívá a odpovídá: „Dobrý den,“ kocour se otráveně mračí. I na něj ale občas někdo zavolá: „Nazdar, 9

Flouku!“ Jenže kocour Flouk je trochu namyšlený. A popravdě — má k tomu i důvod. Vypadá sice jako každý jiný kocour. Ale to jen na první pohled. Na rozdíl od všech ostatních kocourů na světě totiž umí hned několik kouzel. Jenže věřil by někdo v mrakodrapu, že kocour může kouzlit? Floukovi je jasné, že ne! Už totiž kouzlení v mrakodrapu několikrát zkusil, ale bylo to málo platné. Třeba vyčaroval tu květinu na stůl v kanceláři. Nebo čokoládový dortík. Jenže Kamilce nic z toho nedošlo. Vždycky jen vzdychla: „Zase ten tajný ctitel,“ přivoněla ke květinám, zbaštila dortík a bylo po všem. A tak si Flouk jen povýšeně olizuje čumák a dělá, že nic neslyší. Dnes se ale Kamilka hned po ránu zastavila na recepci, vyzvedla jakousi krabičku a teprve potom se spolu s kocourem vydali do sedmnáctého patra. Tam, v kanceláři číslo sedm, 10

sídlí sám finanční manažer. Flouk sice moc neví, co to znamená, ale na tom nesejde. Stačí mu, že sedmnácté patro je nejdůležitější v celém mrako­drapu. A že to vědí všichni kolem.

Slečnu Kamilku mají lidé v mrakodrapu rádi. Voní po pomerančích a na všechny se usmí­ vá. Flouk by o sobě rád řekl, že jeho mají také všichni rádi. Moc dobře ale ví, že to není pravda.

A jako naschvál se nezamlouvá těm nejdůležitějším lidem v celé budově. Tedy alespoň on je za nejdůležitější považuje. Panu Hlavounkovi a kulaté uklízečce. A to všechno kvůli té potíži se záchodkem. Kdyby tak věděli, co Flouk umí!

Určitě by všechno bylo jinak.

12

Vstup zakázán! „Co v té krabičce asi bude?“ přemítá kocour, zatímco Kamilka si to klape červenými botami na vysokých podpatcích, zvaných jehly, směrem k výtahu. „A teď čekej,“ špitla na Flouka a postavila ho na podlahu před dveře kanceláře s cedulkou Karel Hlavounek, finanční manažer.

Tam měl totiž Flouk vstup přísně zakázán. To se ví, že si tam občas potajmu zaběhl. Aby vyzvěděl, co je nového. Ale vždycky si dal pořádný pozor, aby ho u toho nikdo nezahlédl. „Taková nespravedlnost,“ bručel si sám pro sebe, zatímco Kamilka klepala na dveře.

13

„Dá-kchá-éé-lé,“ ozvalo se za nimi. A potom následovalo už jen divoké kuckání. Manažer Hla­ vounek totiž právě hltal svačinu. A spolknout sousto a přitom ještě říct „dále“ — to jaksi nejde dohromady. I tak ale Kamilka bleskurychle vcupitala dovnitř, doširoka se usmála a položila krabičku na stůl. A potom zase rychle odkvačila pryč. Do vedlejší kanceláře číslo šest. Tam totiž pracovala. A jestli se divíte, že Flouk mohl do kanceláře s Kamilkou, tak na tom nic k divení není. A rozhodně za tím není žádné kouzlo. „Tak to v moderních kancelářích chodí,“ slýchával Kamilku, jak se chlubí svým kamarádkám. A ty jí doopravdy záviděly.

15