Daniela Urbanová: Latinské proklínací tabulky — ukázka

Daniela Urbanová působí v Ústavu klasických studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se archaickými latinskými nápisy, jazyky staré Itálie, latinskou historickou gramatikou a antickými proklínacími tabulkami.

Cena 339 Kč ISBN 978-80-7294-681-5

Latinske tabulky_obalka_FINAL.indd 1

Daniela LATINSKÉ PROKLÍNACÍ TABULKY Urbanová NA ÚZEMÍ ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA

Monografie Latinské proklínací tabulky na území římského impéria je určena klasickým filologům, historikům, religionistům, archeologům a všem zájemcům o tyto obory. Přináší podrobnou analýzu latinské dokumentace proklínacích tabulek z celého území římského impéria, mapuje a analyzuje dochované latinské defixe, jejichž produkce je na území římské říše doložena od konce 2. století př. Kr. zhruba do konce 4. až počátku 5. století po Kr. Práce sleduje výskyt, rozvoj a šíření latinské proklínací tradice v jednotlivých provinciích na území římského impéria, přináší české překlady a interpretace těchto „magických“ latinských textů a snaží se postihnout specifické, geograficky či kulturně historicky podmíněné zvláštnosti textů kleteb i proseb o spravedlnost, zmapovat rozšíření typů kleteb a proklínacích formulí, kategorizovat cíle pisatelů, zachytit případné vývojové tendence, vzájemné ovlivňování a vlastní adaptace středomořského magického dědictví, zvláště v odlehlejších oblastech impéria.

Daniela Urbanová

LATINSKÉ PROKLÍNACÍ TABULKY NA ÚZEMÍ ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA

HOST / MASARYKOVA UNIVERZITA

21.8.2014 15:00:07

[ ]

[ ]

Daniela Urbanová

LATINSKÉ PROKLÍNACÍ TABULKY NA ÚZEMÍ ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA

BRNO 2014

[ ]

Tato kniha vznikla jako součást výzkumného záměru Masarykovy univerzity – Středisko pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních (MSM 0021622435) a také díky Institucionální podpoře Ústavu klasických studií FF MU.

Za inspiraci, rady a podporu děkuji zvláště A. Bartoňkovi, J. Nechutové, I. Radové, H. Eichnerovi, P. Poccettimu, P. Cuzzolinovi, B. Adamikovi, Ch. Goldsternovi, A. Bartaové, G. Némethovi, L. Pultrové, J. Bednaříkové, V. Blažkovi, J. Frankovi, M. Malé, D. Bajnokovi a L. Minariniové. Za významnou pomoc se zpracováním statistických dat děkuji L. Novákovi. Za technické zpracování textu, mapy a přátelskou podporu velmi děkuji T. Hlavičkovi. J. Palmerové a L. Urbanové děkuji za ilustrace.

Recenzenti doc. Lucie Pultrová, Ph.D. prof. RNDr. Václav Blažek, CSc.

Ringraziamenti Un particolare ringraziamento devo alla direzione del Museo Civico Archeologico di Bologna, che mi ha gentilmente concesso la riproduzione delle fotografie per la copertina. © Museo Civico Archeologico di Bologna; © Celia Sánchez Natalías (facsimile).

© Daniela Urbanová, 2014 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2014 © Masarykova univerzita, 2014

ISBN 978-80-7294-681-5 (Host) ISBN 978-80-210-6784-4 (Masarykova univerzita. Brno)

[ ]

OBSAH

Seznam zdrojĹŻ a zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ăšvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

VymezenĂ­ pojmu deďŹ xe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Druhy kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy kleteb podle obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DeďŹ xiones iudiciariae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DeďŹ xiones agonisticae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . DeďŹ xiones amatoriae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

VymezenĂ­ pojmu prosba o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

Prosby o spravedlnost mimo BritĂĄnii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

Prosby o spravedlnost z BritĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

RozdĂ­ly mezi kletbami a prosbami o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

Datace a rozťíření na území římskÊ říťe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

PouŞívanÊ materiåly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

PisatelĂŠ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

ProklĂ­nanĂŠ osoby, ďŹ liace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

BohovĂŠ a dĂŠmoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae – nomina barbarica, signa magica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

PĂ­smo ve sluĹžbĂĄch magie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

RituĂĄlnĂ­ manipulace s tabulkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

Figurky, materia magica, gemy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

KoneÄ?nĂĄ Ăşprava tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Depozice tabulky – místa nålezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProklĂ­nacĂ­ formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Struktura kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

FakultativnĂ­ doplĹˆky kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[ ]

OBSAH

. . . . . . . . . . . . .

KlasiďŹ kace proklĂ­nacĂ­ch formulĂ­ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle a přåní pisatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle a přåní pisatelů kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle a přåní pisatelů proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

MÄ›ly tabulky oÄ?ekĂĄvanĂ˝ ĂşÄ?inek? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.

. .

Východiska analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZkoumanĂŠ kategorie spoleÄ?nĂŠ pro kletby i prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Východiska analýzy u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Východiska analýzy u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

CĂ­le prĂĄce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Postup prĂĄce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . .

. . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Typologie proklĂ­nacĂ­ch formulĂ­ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

JednoduchĂŠ a kombinovanĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prostý seznam jmen proklínaných osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule přímÊ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule : přímå kletba s predikåty proklínåní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a: přímå kletba s predikåty předåvåní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

VýzvovÊ formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule : výzvovå formule s predikåty předåvåní, Şådåní, proťení . .

Formule a: výzvovå formule s predikåty předåvåní, Şådåní, proťení, proklínåní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule : výzvovå formule rozkazovací s predikåtem v imperativu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a: rozvinutå výzvovå formule rozkazovací s predikåtem v imperativu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule : výzvovå formule přací s predikåtem ve . os. sg./pl. konj. prÊz. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule : analogie v råmci výzvovÊ formule přací – simile-formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Výskyt, distribuce a datace proklínacích formulí v råmci jednotlivých provincií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProklĂ­nacĂ­ formule u kleteb a proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . .

Formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OBSAH

[ ]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Simile-formule – formule u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Simile-formule – formule u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . .

Zåvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DalĹĄĂ­ doplĹˆkovĂŠ formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ÄŒasovĂŠ Ăşdaje u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ÄŒasovĂŠ Ăşdaje u proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DalĹĄĂ­ fakultativnĂ­ doplĹˆky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

Druhy kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Výskyt a distribuce jednotlivých druhů kleteb v råmci římskÊho impÊria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SoudnĂ­ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

AgonistickĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

MilostnĂĄ kouzla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rivalita v lĂĄsce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle a přåní pisatelů kleteb v souvislosti s druhem kletby . . . . . . . .

Výskyt a distribuce cíle kletby v souvislosti s druhem kletby . . . . .

Restrikce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nemoc, nemoc/smrt, smrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Separace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

LĂĄska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zåvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

DĹŻvody k sepsĂĄnĂ­ prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

UkradenÊ věci a podvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle pisatelů proseb o spravedlnost v souvislosti s utrpěnou ťkodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cíle pisatelů proseb o spravedlnost v souvislosti s pachatelem – pomsta/restrikce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Potreståní/pomsta – shody s kletbami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

[ ]

OBSAH

. . . . . . . . . .

Restrikce/potreståní – shody s milostnými kouzly . . . . . . . . . . . . . . .

SpeciďŹ ckĂĄ přånĂ­ u proseb o spravedlnost – potrestĂĄnĂ­/pomsta . . .

Zåvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ItĂĄlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

NovĂŠ nĂĄlezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady tabulek na ĂşzemĂ­ starĂŠ ItĂĄlie a jejich speciďŹ ka . . . . . . . . . .

SpeciďŹ ka proklĂ­nacĂ­ch tabulek z ĂşzemĂ­ starĂŠ ItĂĄlie . . . . . . . . . . . . . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProklĂ­nĂĄnĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ tÄ›la . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nomentum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Minturno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ĺ˜Ă­m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Bologna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProklĂ­nĂĄnĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ tÄ›la ve speciďŹ ckĂŠm kontextu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DalĹĄĂ­ typy kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tabulka z nových nålezů v prameni bohyně Anna Perenna . . . . . .

Prosby o spravedlnost z ItĂĄlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva a dĂŠmoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae, signa magica, zvlĂĄĹĄtnĂ­ orientace pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

HispĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady tabulek na ĂşzemĂ­ HispĂĄnie a jejich speciďŹ ka . . . . . . . . . . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SoudnĂ­ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kletby s milostným podtextem – rivalita v låsce . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva a dĂŠmoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae, signa magica, zvlĂĄĹĄtnĂ­ orientace pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . .

Formule a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Galie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady tabulek na ĂşzemĂ­ Galie a jejich speciďŹ ka . . . . . . . . . . . . . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SoudnĂ­ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kletby s milostným podtextem – rivalita v låsce . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva a dĂŠmoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae, signa magica, zvlĂĄĹĄtnĂ­ orientace pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OBSAH

[ ]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

GermĂĄnie, Raetie, Noricum, Panonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady tabulek na ĂşzemĂ­ severnĂ­ch provinciĂ­ a jejich speciďŹ ka

NespeciďŹ ckĂŠ kletby ze severnĂ­ch provinciĂ­ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SoudnĂ­ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kletby s milostným podtextem – rivalita v låsce . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost v milostnĂŠm kontextu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost s formulĂ­ aversus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost se zvlĂĄĹĄtnĂ­mi formulemi . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost nebo kletby? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae, signa magica, zvlĂĄĹĄtnĂ­ orientace pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.

. .

. . .

. . .

. . .

. . . .

. . . .

. . .

. .

. .

. .

AfrickĂŠ provincie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady kleteb na ĂşzemĂ­ africkĂ˝ch provinciĂ­ a jejich speciďŹ ka . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

SoudnĂ­ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

AgonistickĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kletby proti gladiĂĄtorĹŻm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kletby proti vozatajĹŻm a zĂĄvodnĂ­m konĂ­m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

MilostnĂĄ kouzla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva a dĂŠmoni, voces magicae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Signa magica, vyobrazenĂ­ dĂŠmonĹŻ, zvlĂĄĹĄtnĂ­ orientace a pouĹžitĂ­ pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Formule a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

BritĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Doklady tabulek na ĂşzemĂ­ BritĂĄnie a jejich speciďŹ ka . . . . . . . . . . . .

NespeciďŹ ckĂŠ kletby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prosby o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Texty usilující o navråcení ukradených věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Texty usilující o navråcení ukradených věcí s pomocí restrikcí . .

Texty usilujĂ­cĂ­ jen o pomstu/potrestĂĄnĂ­ pachatele . . . . . . . . . . . . . . . .

OslovenĂĄ boĹžstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Voces magicae, signa magica, magickĂĄ orientace pĂ­sma . . . . . . . . . . . . . . .

Formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ProklĂ­nanĂŠ osoby u kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

PisatelĂŠ proseb o spravedlnost a proklĂ­nanĂŠ osoby . . . . . . . . . . . . . . .

.

Zåvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[ ]

OBSAH

Příloha I: Korpus latinských kleteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

ItĂĄlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

HispĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

Galie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

GermĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. . .

Noricum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. . .

Raetie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. . .

Panonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

Afrika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. .

BritĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Příloha II: Korpus latinských proseb o spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. .

ItĂĄlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. .

HispĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. .

Galie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. .

GermĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. . .

Raetie, Panonie, Moesie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. .

BritĂĄnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

BibliograďŹ e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ResumĂŠ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rejstřík citovaných nåpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[ ]

SEZNAM ZDROJŮ A ZKRATKY

Be Brit.

CIL dfx.

DT DTA DTM

Ga GMP

PGM

SGD SM

BESNIER, MAURICE. 1920. „Recent travaux sur les Defixionum tabellae latines, 1904–1914“. Revue de Philologie 44, 5–30. čísla časopisu Britannia, oddíl II, Inscriptiones.

Corpus Inscriptionum latinarum.

KROPP, AMINA. 2008. Defixiones. Ein aktuelles Corpus lateinischer Fluchtafeln. Speyer: Kartoffeldruck-Verlag Kai Brodersen. = také Kropp 2008.

AUDOLLENT, AUGUSTE. 1904. Defixionum tabellae. Paris: Albert Fontemoing.

WÜNSCH, RICHARD. 1897. Defixionum tabellae atticae, Inscriptiones Graecae, 3.3. Berlin: G. Reimer.

BLÄNSDORF, JÜRGEN. 2012. Die defixionum tabellae des Mainzer Isis- und Mater Magna-Heiligtums, Defixionum tabellae Mogontiacenses (DTM). In Zusammenarbeit mit Pierre-Yves Lambert und Marion Witteyer. Generaldirektion Kulturelles Erbe Rheinland-Pfalz, Direktion Landesarchäologie Mainz.

GAGER, JOHN G. 1992. Curse Tablets and Binding Spells from the Ancient World. Oxford: Oxford University Press.

BETZ, HANS DIETER (ed.). 1986. The Greek Magical Papyri in Translation Including the Demotic Spell. Chicago – London: University of Chicago Press.

Papyri Graecae Magicae. 2001. Vol. 1: K. Preisendanz (ed.), A. Heinrichs (rev. ed.), 1973 et 2001; vol. 2: K. Preisendanz (ed.), 1974. A. Heinrichs (rev. ed.) 1974 et 2001. München: K. G. Saur.

JORDAN, DAVID R. 1985. „Survey of Greek Defixiones not Included in the Special Corpora“. Greek, Roman and Byzantine Studies 26, 151–197.

Supplementum Magicum. 1990–1992. Robert Daniel – Franco Maltomini (eds.). Papyrologica Coloniensia 16, Nr. 1, 2. Opladen: Westdeutscher Verlag.

[ ]

So To

Tr

SEZNAM ZDROJŮ A ZKRATKY

SOLIN, HEIKKI. 1968. „Eine neue Fluchtafel aus Ostia“. Commentationes humanarum litterarum, Societas scientiarum Fennica 42, Nr. 3, 3–31.

TOMLIN, ROGER S. O. 1988. „The Curse Tablets“. In: Barry Cunliffe (ed.). The Temple of Sulis Minerva at Bath. Vol. 2: The Finds from the Sacred Spring. Oxford: Oxford University Committee for Archaeology, 59–270.

TREMEL, JAN. 2004. Magica Agonistica. Fluchtafeln im antiken Sport. Hildesheim: Weidmann.

[ ]

1. ÚVOD

Tato práce si klade za cíl zmapovat a analyzovat dochované latinské defixe, jejichž produkce je na území římské říše doložena od konce 2. století př. Kr. zhruba do konce 4. až počátku 5. století po Kr. Dochovalo se celkem na pět set latinských proklínacích textů1) převážně vyrytých do olověných destiček.

Jejich cílem bylo ovlivnit pomocí nadpřirozených mocností jednání nebo zdraví osob či zvířat proti jejich vůli.2) Jde tedy o epigrafickou dokumentaci magických praktik, které byly v antice velmi rozšířeny po celém Středomoří.

Tyto destičky s kletbami bývají namířeny proti konkurentům například při závodech v cirku či v lásce, protivníkům v soudním sporu nebo nepřátelům.

Zvláštní kategorii pak představují takzvané „prosby o spravedlnost“ (prayers for justice),3) tradičně rovněž řazené mezi defixe – s nimiž také mají mnoho společného.4) Ty jsou namířeny převážně proti zlodějům a jejich cílem není jen poškodit nebo zneškodnit pachatele, ale také dosáhnout spravedlnosti: navrácení ukradených věcí, případně „spravedlivého“ trestu nebo pomsty za utrpěné škody – většinou krádež, zradu, zpronevěru.

Ve své práci vycházím ze všech dostupných starších souborných i časopiseckých edic defixí.5) Proklínací tabulky nalezené v nedávné době jsou většinou dobře přístupné prostřednictvím fotografií a faksimilií, avšak nálezy ze starší doby jsou dnes již kvůli korozi často zcela nečitelné, případně ztracené, takže se badatelé musí spokojit jen se staršími publikacemi a nemohou ověřit originály. Také A. Kroppová zařazuje z těchto důvodů z celkového počtu 1) Počet dochovaných řeckých defixí převyšuje 1 000 a nejstarší se datují do 5. století př. Kr. (viz Faraone

1991: 4).

2) Tj. nezávisle na jejich vůli (Jordan 1985: 206; Tomlin 2004: 11).

3) Tento termín pochází od H. Versnela (viz Versnel 1991: 61nn; 2010: 275–356).

4) Termín defixe používám ve shodě s územ zavedeným v odborné literatuře a korpusech pro označení

všech nápisů na olověných tabulkách, sloužících k nadpřirozenému ovlivňování osob nebo zvířat (proklínací tabulky), tedy jako nadřazený pojem jak pro kletby, tak také pro prosby o spravedlnost.

5) Viz seznam zkratek a bibliografie, respektive legendu k přílohám I a II.

[ ]

1. ÚVOD

latinských defixí, o nichž máme zprávy (přibližně 500), do svého nedávno publikovaného nového korpusu6) jen 382 nápisů.7) Dochované latinské proklínací tabulky rozděluji v této práci do dvou skupin – na kletby a prosby o spravedlnost. Každou z nich podrobuji analýze na základě poněkud odlišných kritérií, poněvadž se oba typy liší co do struktury, formulí i cíle pisatelů. Pro potřeby svého výzkumu jsem ze stávajícího korpusu všech dochovaných latinských defixí byla nucena vyřadit fragmentární, korodované a poškozené nápisy, jejichž výpovědní hodnota je téměř nulová, respektive na nichž nebylo možno posoudit alespoň tři sledovaná kritéria (viz také kapitolu 2.). Do korpusu latinských defixí prezentovaného v této práci zařazuji rovněž čerstvě publikované nové nálezy z Mohuče (dn. Mainz), objevené při stavbě obchodního domu v roce 1999.8) Celkem bylo v Mohuči nalezeno 34 proklínacích tabulek.9) Počet nalezených defixí není konečný, jak dokládají například nové nálezy z roku 1999, pocházející z pramene zasvěceného bohyni Anna Perenna v Římě, které byly doposud publikovány jen částečně.10) Nové nálezy proklínacích tabulek pocházejí také z Panonie, prozatím však byla publikována jen jedna (viz Barta 2009: 23–29; Barta – Lassányi 2009: 63–69), a dále z Afriky.11) Vycházím tedy ze souboru 309 textů, z nichž je 208 kleteb a 101 proseb o spravedlnost. Latinské proklínací tabulky byly nalezeny téměř na celém území římského impéria, kde se mluvilo latinsky. Nejstarší doklady pocházejí z Itálie. A. Kroppová (2008) zahrnuje do nového korpusu celkem 57 textů z Itálie, převážně se jedná o kletby, jen 5 z nich jsou prosby o spravedlnost. Vůbec nejvyšší počet dokladů byl objeven relativně nedávno v Británii12) – celkem 160 tabulek, v rámci této dokumentace převažují prosby o spravedlnost, jejichž počet převyšuje 100 textů,13) kleteb bylo v Británii doposud nalezeno 6) Kropp, Amina. 2008. Defixiones. Ein aktuelles Corpus lateinischer Fluchtafeln. Speyer: Kartoffel-

druck-Verlag Kai Brodersen. = dfx.

7) Kropp 2008: 8; Solin 2004: 116.

8) Blänsdorf 2005b, 2007/2008, 2008, 2010, 2012.

9) Souborná edice všech textů pocházejících z Mohuče byla vydána těsně před odevzdáním této práce

10)

11) 12) 13)

do tisku. Do své práce zařazuji 23 dříve publikovaných textů. Zbylých 11 poprvé v srpnu 2012 publikovaných textů, převážně velmi poškozených a s minimální výpovědní hodnotou, jsem již do korpusu v této práci nezařadila (viz také 11.1.).

První zpráva o tomto nálezu byla publikována v roce 2005 (Piranomonte 2005: 87–104). První předběžnou publikaci osmi z jednadvaceti textů pocházejících z pramene bohyně Anna Perenna v Římě vydal J. Blänsdorf (2010a: 215–244), tabulky jsou velmi poškozené a zřejmě jen některé z nich lze pokládat za defixe. Tabulky č. 1–4 a 6 sestávají pouze ze seznamů jmen proklínaných osob, č. 5 snad obsahuje sloveso rogare ro(go) vo(s), rovněž text č. 8 je velmi obtížně čitelný a interpretovatelný, jen tabulka č. 7 představuje zřejmě kletbu týkající se soudní pře. Do korpusu textů analyzovaných v této práci tyto doklady vzhledem k nízké výpovědní hodnotě nezařazuji, pojednávám o nich však v kapitole 8. (viz 8.4.).

Jedná se o dosud nepublikované texty z pozůstalosti A. Audollenta, uložené v muzeu v Clermont-Ferrandu, vydání připravuje G. Németh (viz také Németh 2011: 95–110).

Viz níže 1.2.

K dispozici tedy máme 101 proseb o spravedlnost, u zbývajících 37 tabulek z Británie nelze vzhledem k jejich poškození ve všech případech určit, zda se jedná o kletby, nebo prosby o spravedlnost.

[ ]

1. ÚVOD

jen 25. Dalšími provinciemi, které vydaly velké množství tabulek, jsou Africa proconsularis s 37 doklady a Africa Byzacena s celkovým počtem 44 kleteb. Menší počty dokladů zaznamenáváme z Galie – celkem 29 textů, převážně kleteb, jen 6 proseb o spravedlnost, ty jsou ve větším počtu naopak doloženy z Hispánie – 7 z celkového počtu 20 tabulek, a také z Germánie – 11 z celkového počtu 42 dokladů.14) Podstatně menší počty textů pak pocházejí z Norika (2 kletby), Raetie (7, z toho 5 kleteb), Panonie (4, z toho 2 kletby) a dále po jednom dokladu z Moesie a z ostrova Délu. Jen nečetné řecké defixe jsou dokumentovány z Dácie, nově byla publikována pozoruhodná latinská kletba nalezená v hrobě v Apulu.15) Z východních provincií římského impéria pochází velmi bohatá dokumentace řeckých defixí, s řecky psanými proklínacími tabulkami se setkáváme také na území Afriky,16) Itálie17) a Sicílie,18) odkud jsou dokumentovány také defixe etruské a oské.19) Počty tabulek zařazených do nového korpusu Kropp 2008 viz v tabulce 1: Tabulka 1: Přehled počtu defixí dle korpusu Kropp 200820) dle korpusu Kropp dfx. provincie

kletby

prosby o spravedlnost

celkem

Itálie

52

5

57

Hispánie

13

7

20

Británie

22

101

160 20)

Galie

23

6

29

Germánie

17

3

20

Noricum

2

0

2

Raetie

5

2

7

Panonie

2

2

4

Moesie + Délos

1D

1M

2

Africa proconsularis

35

2

37

Africa Byzacena + Numidia

44

0

44

celkem

216

126

382

14) Počet zde uváděných tabulek se liší od nového korpusu Kropp 2008 díky zařazení nově publikova15) 16) 17) 18) 19) 20)

ných textů z Mohuče, není však konečný.

Viz Bounegru – Németh 2013: 238–242.

Viz například DT 234–242.

Viz například tzv. Sethianorum tabellae z Říma, DT 145nn.

Viz Bettarini 2005; Rocca 2012a.

Viz například DT 124–128 (etruské) a DT 192–193 (oské) (viz také 8.2.) a Murano 2013.

U zbývajících 37 tabulek nelze vzhledem k jejich poškození ve všech případech určit, zda se jedná o kletby, nebo prosby o spravedlnost.

[ ]

1. ÚVOD

Počty tabulek souboru analyzovaného v této práci jsou uvedeny v tabulce 2: Tabulka 2: Přehled počtu defixí analyzovaných v této práci21) korpus Urbanová prosby provincie

kletby

o spravedlnost

celkem

Itálie

45

5

50

Hispánie

11

7

18

Británie

25

69

94

Galie

13

6

19

Germánie

31

11

42 21)

Noricum

2

0

2

Raetie

4

1

5

Panonie Délos + Moesie

3

1

4

1D

1M

2

Africa proconsularis

30

0

30

Africa Byzacena

43

0

43

celkem

208

101

309

1.1. VYMEZENÍ POJMU DEFIXE Proklínací tabulky, latinsky tabellae defixionum, řecky καταδεσμοί. Latinské substantivum defixio, onis, f., znamená „začarování, zakletí, prokletí“22) a je odvozeno od slovesa defigo, ere, „zarazit, vrazit, spoutat kouzly, začarovat“. Jde převážně o malé olověné destičky s vyrytým nápisem, jež byly určeny k nadpřirozenému negativnímu ovlivňování života osob a zvířat proti jejich vůli.23) Tato definice je platná jak pro kletby, tak také pro prosby o spravedlnost, ty se však od kleteb odlišují (viz níže 1.2.).

V případě proklínacích tabulek se tedy pohybujeme na poli magie, kterou lze pokládat za nedílnou součást antického náboženství. Magické úkony se těšily v antice velké oblibě, se zmínkami o magii a magických rituálech se v římské literatuře setkáváme jednak v odborných pracích, v podobě receptů k léčbě různých nemocí, tedy v iatromagickém či ochranném kontextu (Cato, Varro) (viz například Önnerfors 1993: 5–30), jednak v rámci děl vědecko-historických (Plinius st.) (viz Versnel 2002: 105–158; 1991a: 177–197). Zakořeněnost

21) Počet dokladů z Mohuče je oproti korpusu Kropp 2008 rozšířen o průběžně publikované doklady,

viz výše.

22) Defixio je termín novodobý, v antice doloženo není.

23) Viz výše, Jordan 1985: 151.

[ ]

1.1. VYMEZENÍ POJMU DEFIXE

víry v účinek magických rituálů dokládá i fakt, že jejich provádění bylo v Římě sankcionováno již Zákony dvanácti desek.24) Proklínací tabulky však mezi pomocná kouzla a zaklínadla v oblasti léčitelství rozhodně nepatří. V případě kleteb jde primárně o to, nějakým způsobem poškodit, omezit nebo eliminovat protivníka. Na většině z nich nejsou explicitně uvedeny důvody proklínání – často se setkáváme jen se jmenným seznamem osob, které má kletba, zřejmě pouze vyslovená, zasáhnout. Pisatelé kleteb se obvykle obracejí k chtonickým božstvům, nejčastěji se setkáváme s kletbami adresovanými Plutonovi a Persefoně, případně Hermovi, od 2. století po Kr. pak také s různými exotickými božstvy a démony, zvláště z egyptského pantheonu (viz níže 1.7.). Proklínající převážně zůstává v anonymitě, jednak proto, že by se uvedením svého jména vystavil nebezpečí, že se kletba obrátí proti němu, jednak proto, že si je dobře vědom toho, že překračuje meze dovoleného, jak z hlediska morálního, tak vzhledem k platným zákonům své doby. Kletby jsou tedy převážně vyjádřením rivality a nepřátelství, přičemž proklínaná osoba byla pravděpodobně zcela nevinná.25)

1.1.2. Druhy kleteb Zhruba u poloviny kleteb nelze s jistotou určit, co bylo důvodem či příležitostí k prokletí, tyto texty tedy spadají pod označení nespecifické kletby.26) 1.1.2.1. Nespecifické kletby Často se jedná o prosté seznamy jmen proklínaných osob, které byly vyryty do tabulky, zatímco vlastní prokletí bylo zřejmě jen vysloveno, viz například č. 201 z Londýna, dfx.3.14/5: Plautius, Nobilianus, Aurelius, Saturninus, Domitia, Attiola et si, qui afuere. („Plautius Nobilianus, Aurelius Saturninus, Domitia Attiola a ti, kteří byli nepřítomni.“)27) 24) VIII 1a = Cic., de Rep. IV 12, capite sanxissent si quis occentavisset sive carmen condidisset; nebo

VIII 1b 8 = Plin., NH XVIII 17: qui malum carmen incantassit et fruges excantassit (viz také Poccetti 2002: 11–59).

25) H. Versnel (1991: 62nn) v této souvislosti cituje názory etnologů a antropologů, kteří pohnutky proklínajícího charakterizují jako jednání amorální hlavy rodiny, jiní mluví o schopném ochránci rodiny, jehož cílem je dosáhnout maximální krátkodobé materiální výhody pro vlastní rodinu – s přesvědčením, že všichni ostatní by na jeho místě jednali nebo jednají stejně. V tomto boji jsou povoleny všechny zbraně, tedy i magie, avšak velmi striktně se rozlišuje mezi tím, co lze použít veřejně a co má zůstat utajeno (Banfield 1958; Davies 1977).

26) A. Kroppová (2008) používá termín Unspezifisch/Konkurrenz.

27) Závěr kletby je neobvyklý, A. Kroppová (2008) doplňuje konec textu na et ii qui afuerunt. R. S. O. Tomlin a M. W. C. Hassall (2003: 361nn) pokládají úsek et si qui afuere za zde poprvé doložený typ „all inclusive“ formule – pak by text bylo možno interpretovat také tak, že pisatel proklíná osoby, jejichž jména napsal, a pak také osoby, jež byly přítomny, avšak on jejich jména nezná, případně ovšem také může jít o osoby nepřítomné, které jsou jeho nepřáteli (viz 13.1.1.).

[ ]

1. ÚVOD

Mnohdy je text tabulky do té míry porušený, že dnes již případný důvod nebo cíl kletby nelze určit:28) č. 88 z Mohuče, dfx.5.1.5/6, DTM 8: Avita(m) noverca(m) dono tibi et Gratum (do)no tibi… („Předávám ti macechu Avitu a předávám ti Grata…“) (viz také 11.1.1.).

Dále viz například č. 122 z Kartága, dfx.11.1.1/14: A: Te rogo, qui infernales partes tenes, commendo tibi Iulia(m) Faustilla(m), Marii filia(m) ut eam celerius abducas et ibi in numeru(m) tu(um) a(b)ias (= habeas). („Tebe, jenž vládneš podsvětí, prosím a odevzdávám ti Julii Faustillu, dceru Maria, aby sis ji co nejdříve odvedl k sobě mezi mrtvé [do podsvětí].“) Časté jsou texty s podrobným výčtem všech částí těla proklínaného, které mají být kletbou zasaženy, viz č. 12 z Nomenta, dfx.1.4.2/3: A: Malchio Niconis oculos, manus, digitos, brachia, ungues, capillos, caput, pedes, femur, ventrem, nates, umbilicum, pectus, mamillas, collum, os, buccas, dentes, labias, mentum, oculos, frontem, supercilia, scapulas, umerum, nervos, ossum medullas, ventrem, mentulam, crus, quaestum, lucrum, valetudines, defigo in has tabellas.29) („Malchio, syn/otrok Nicona, [jeho]30) oči, ruce, prsty, paže, nehty, vlasy, hlavu, nohy/chodidla, stehna, břicho, hýždě, pupek, hruď, bradavky, krk, ústa, tváře, zuby, rty, bradu, oči, čelo, obočí, lopatky, ramena, svaly, kosti, morek, břicho/vnitřnosti, penis, holeň, zisk/živnost, bohatství a zdraví proklínám touto tabulkou.“) Tyto kuriózní detailní seznamy všech proklínaných částí těla a jejich interpretace jsou stále předmětem vědecké diskuse.31)

28) Většina textů defixí se dochovala více či méně porušená, a to především kvůli svému stáří, korozi,

mechanickému poškození při manipulaci s tabulkou buď ještě v antice, nebo v nové době při vykopávkách, mimoto texty obsahují mnoho chyb, tedy místně a dobově podmíněných odchylek od klasického úzu. Pro účely této práce rezignuji jak v textu práce, tak také v přiloženém korpusu na reprodukci textů včetně symbolů, závorek a doplňků dle leidenského systému, které činí text pro běžného čtenáře obtížně čitelným. Znění textů tabulek nebo jejich částí citovaných přímo v textu práce uvádím převážně v restituované podobě, může se tedy mírně lišit od celých textů tabulek v originálním znění, uvedených v korpusu – příloha I a II, kde zjednodušeným způsobem (pomocí kulatých závorek) zachycuji chyby, doplnění porušených úseků, různočtení a další zvláštnosti. Ke kulatým závorkám se uchyluji také v případech, kdy restituovaná podoba zároveň může představovat spornou interpretaci daného místa. Citované texty uvádím podle čísla, pod nímž je uvedeno v korpusech v této práci, tj. příloha I – kletby a příloha II – prosby o spravedlnost. Zpravidla u prvního výskytu citované tabulky v textu uvádím také číslo dle korpusu Kropp 2008 dfx., tedy například č. 201 (číslo v korpusu této práce) z Londýna, dfx.3.14/5 (číslo v korpusu Kropp 2008). U opakovaně citovaných tabulek uvádím odkaz na místo v textu této práce, kde je citovaný text uveden celý s českým překladem, případně komentářem.

29) Viz také nerestituované znění textu – příloha I. 30) Hranaté závorky v překladech do češtiny naznačují, že se jedná o interpretační doplnění autorky.

31) Viz zvláště 8.3.1.1. a 8.3.1.2. této práce; podrobná diskuse viz Gordon 1999: 239–277; Graf 1996: 130n.

1.1. VYMEZENĂ? POJMU DEFIXE

[ ]

1.1.2.2. Druhy kleteb podle obsahu Ĺ˜ada kleteb vĹĄak dĂĄvĂĄ tuĹĄit, Ĺže dĹŻvodem k jejich sepsĂĄnĂ­ byla pĹ™edevĹĄĂ­m rivalita, zĂĄvist Ä?i nepřåtelstvĂ­ v urÄ?itĂ˝ch konkrĂŠtnĂ­ch situacĂ­ch. JiĹž A. Audollent (1904) klasiďŹ kuje deďŹ xe podle obsahu do Ä?tyĹ™ kategoriĂ­: deďŹ xiones iudiciariae, agonisticae, amatoriae a in fures.32) ModernĂ­ taxonomie zavĂĄdĂ­ novou kategorii, jeĹž souvisĂ­ s kletbami u Audollenta uvĂĄdÄ›nĂ˝mi pod oznaÄ?enĂ­m in fures, totiĹž prosby o spravedlnost („prayers for justice“, respektive „Bitten um Gerechtigkeit“) (viz nĂ­Ĺže 1.2.). D. Ogden (1999: 37nn), Ch. A. Faraone (1991: 3nn) a J. G. Gager (1992) pak rozliĹĄujĂ­ zvlĂĄĹĄtÄ› pro Ĺ™eckou dokumentaci nĂĄsledujĂ­cĂ­ kategorie dle obsahu: 1) konkurence v amďŹ teĂĄtru a v cirku (competition in theatre and circus); 2) sex, lĂĄska a manĹželstvĂ­ (sex, love and marriage); 3) soudnĂ­ a politickĂŠ spory (legal and political disputes); 4) podnikĂĄnĂ­ a obchod (business and commerce).

A. KroppovĂĄ (2008a: 179nn)33) rozliĹĄuje kletby: 1) nespeciďŹ ckĂŠ (unspeziďŹ sch); 2) soudnĂ­ (Prozess-deďŹ xiones); 3) proti zĂĄvodnĂ­kĹŻm – ve sportovnĂ­m kontextu (agonistische deďŹ xiones in sportlichem Kontext); 4) milostnĂĄ kouzla (HerbeifĂźhrungsdeďŹ xiones); 5) konkurenci v jinĂ˝ch kontextech (například proti podnikĂĄnĂ­) a 6) prosby o spravedlnost. Ve svĂŠ prĂĄci vychĂĄzĂ­m z tohoto zĂĄkladnĂ­ho Ä?lenÄ›nĂ­, ponÄ›kud modiďŹ kovĂĄna je pouze kategorie textĹŻ vzniklĂ˝ch v milostnĂŠm kontextu, kde rozliĹĄuji takĂŠ případy rivality v lĂĄsce (viz takĂŠ Faraone 1999: 28nn a 5.1.5.).

1.1.2.2.1. DeďŹ xiones iudiciariae TĂ˝kajĂ­ se soudnĂ­ch sporĹŻ, vÄ›tĹĄinou ĂştoÄ?Ă­ na protivnĂ­ka s cĂ­lem omezit pĹ™i procesu jeho schopnost myslet a mluvit – tedy vyhrĂĄt soudnĂ­ pĹ™i, viz Ä?. 114 z KartĂĄga, dfx.11.1.1/4: Sextiliani et Gulae Pudentis et Pacorae Acuti et M. f(ilii?), Silvani et Sextiliani et L. Caecili Magni‌ alligate linguas horum, quos suprascripsi, ne adversus nos respondere possint. (Kletba zaÄ?Ă­nĂĄ jmĂŠny proklĂ­nanĂ˝ch osob a dĂĄle pokraÄ?uje: „‌ spoutejte jazyky tÄ›ch, jejichĹž jmĂŠna jsem napsal nahoĹ™e, aby proti nĂĄm nemohli vypovĂ­dat.“)34) DĂĄle viz například Ä?. 115 z KartĂĄga, dfx.11.1.1/5: ‌ facias illos mutos adversus Atlosam;35) ac ligo, obligo, linguas illorum medias, extremas, novissimas, ne quid possint respondere contra. („‌ uÄ?iĹˆ, aĹĽ jsou nÄ›mĂ­ vĹŻÄ?i Atlose, svazuji a poutĂĄm jejich jazyky uprostĹ™ed, vzadu i vpĹ™edu, aby proti nĂĄm nemohli vypovĂ­dat.“) K tÄ›mto 32) Audollent 1904: LXXXIII; viz rovněŞ Kagarow 1929: 28nn.

33) Viz takÊ Urbanovå 2009b: 166–169.

34) Viz takÊ Poccetti 2005: 242nn. Kletba je oråmovåna magickými formulemi – jednå se o tzv. Ephesia

grammata (arasbeth, arabespigoe, psintibor), tj. efezskå slova – řeckÊ magickÊ formule, doloŞenÊ od 5. století př. Kr. Tato kouzelnå slova, podobně jako například mantry, zřejmě nemají věcný obsah, jsou to slova bez významu, ale mají moc a chråní toho, kdo je språvně vysloví. V naťem případě pak zřejmě ťkodí proklínaným osobåm (viz 1.7.1. a 12.1.2.).

35) Na kletbåch týkajících se soudních procesů se ojediněle objevují nejen jmÊna protivníků, ale i jmÊna zåstupců strany, v jejíŞ prospěch må kletba fungovat (viz zvlåťtě kletby z Germånie, 11.1.2. a 12.1.2.).

[ ]

1. ĂšVOD

kletbĂĄm se obvykle pĹ™iĹ™azujĂ­ i obecnĂŠ kletby proti nepřåtelĹŻm Ä?i konkurentĹŻm v obchodÄ› a Ĺ™emesle.

SoudnĂ­ kletby jsou doloĹženy v podstatÄ› z celĂŠho ĂşzemĂ­ římskĂŠho impĂŠria kromÄ› BritĂĄnie, zvlĂĄĹĄtÄ› Ä?asto pak z GermĂĄnie a Afriky.

1.1.2.2.2. DeďŹ xiones agonisticae Jsou namĂ­Ĺ™eny proti soupeřům pĹ™i hrĂĄch v cirku – gladiĂĄtorĹŻm, zĂĄvodnĂ­kĹŻm, vozatajĹŻm a zĂĄvodnĂ­m konĂ­m, pĹ™evĂĄĹžnÄ› majĂ­ omezit jejich tÄ›lesnĂŠ schopnosti, a zabrĂĄnit jim tak ve vĂ­tÄ›zstvĂ­, viz například Ä?. 152 z Hadrumeta, dfx.11.2.1/12: Obligate et gravate equos veneti et russei, ne currere possint nec frenis audire possint, nec se mo(v)ere possint, sed cadant, frangant, dis(f)rangantur, et agitantes veneti et russei vertant nec lora teneant nec agitare possint nec retinere possint nec ante se nec adversarios suos videant nec vincant, vertant.36) („Spoutejte, zpĹŻsobte potĂ­Ĺže konĂ­m modrĂŠho a Ä?ervenĂŠho tĂ˝mu, aĹĽ nemohou běŞet ani aĹĽ nemohou reagovat na uzdu, aĹĽ se nemohou hĂ˝bat, ale aĹĽ spadnou, polĂĄmou se, aĹĽ se [vozy?] rozlomĂ­ a vozatajovĂŠ modrĂ˝ch a Ä?ervenĂ˝ch aĹĽ se pĹ™evrhnou a nemohou udrĹžet otěŞe, aĹĽ nemohou pohĂĄnÄ›t konÄ› ani je zadrĹžet, aĹĽ nevidĂ­ pĹ™ed sebe ani svĂŠ protivnĂ­ky, aĹĽ nezvĂ­tÄ›zĂ­ a pĹ™evrhnou se.“) DĂĄle viz například Ä?. 130 z KartĂĄga, dfx.11.1.1/22: Ĺ™. 15: ‌ obliga Gallicum, quem peperit Prima, ut neque ursum neque taurum singulis plagis occidat neque binis plagis occidat neque ternis plagis occidat taurum, ursum. Per nomen dei vivi omnipotentis ut perďŹ ciatis, iam, iam, cito, cito. Allidat illum ursus et vulneret illum.37) („‌ spoutej Gallika, kterĂŠho porodila Prima, aĹĽ nezabije medvÄ›da ani bĂ˝ka ani jednou ranou, aĹĽ [ho] nezabije ani dvÄ›ma ranami, ani tĹ™emi. Ve jmĂŠnu ĹživĂŠho vĹĄemohoucĂ­ho boha aĹĽ to vykonĂĄte, uĹž, uĹž, rychle, rychle. AĹĽ ho srazĂ­ medvÄ›d a zranĂ­ ho.“) Kletby proti rivalĹŻm v cirku, vozatajĹŻm a zĂĄvodnĂ­m konĂ­m pochĂĄzejĂ­ jen z africkĂ˝ch provinciĂ­.

1.1.2.2.3. DeďŹ xiones amatoriae TĂ˝kajĂ­ se lĂĄsky a tuĹžeb s nĂ­ spojenĂ˝ch. V milostnĂŠm kontextu se setkĂĄvĂĄme jednak s milostnĂ˝mi kouzly,38) kterĂĄ majĂ­ vzbudit lĂĄsku milovanĂŠ osoby neopÄ›tujĂ­cĂ­ pisatelovy city, jednak se snahou poĹĄkodit soka/sokyni v lĂĄsce. MilostnĂĄ kouzla usilujĂ­ o doÄ?asnĂŠ omezenĂ­ intelektuĂĄlnĂ­ch schopnostĂ­ i tÄ›lesnĂ˝ch funkcĂ­ obÄ›ti, kterĂŠ majĂ­ trvat tak dlouho, dokud nedojde k naplnÄ›nĂ­ vytouĹženĂŠ lĂĄsky. Na rozdĂ­l od ostatnĂ­ch typĹŻ kleteb se v tÄ›chto případech objevuje takĂŠ jmĂŠno pisatele, aby bylo jasnĂŠ, koho pĹ™esnÄ› mĂĄ oběż kouzla milovat. MĂŠnÄ› prĹŻkaznĂŠ jsou případy rivality v lĂĄsce, kdy jde o snahu uĹĄkodit sokovi/sokyni, 36) Text tabulky zaÄ?Ă­nĂĄ dlouhĂ˝m vĂ˝Ä?tem jmen vozatajĹŻ/jezdcĹŻ (7) a zĂĄvodnĂ­ch konĂ­ (42), proti nimĹž je

kletba namířena (viz takÊ přílohu I a 12.1.3.2.).

37) Viz takĂŠ 12.1.3.1.

38) Ch. A. Faraone (1999: 41nn) pouŞívå řecký termín ៀγωγΎ, přivåděcí, vyvåděcí kouzlo, rovněŞ v ně-

meckÊ terminologii se pouŞívå výraz Herbeifßhrungszauber.

1.1. VYMEZENÍ POJMU DEFIXE

[ ]

mnohdy je velmi pravděpodobné, že je kletba namířena proti sokyni v lásce, avšak zcela spolehlivě to nelze prokázat.39) Viz například č. 143 z Hadrumeta, dfx.11.2.1/3: na straně A tabulky čteme milostné kouzlo, které má přivést milovanou osobu do náruče pisatele, na straně B pak čteme kletbu namířenou proti rivalovi v závodě a snad i v lásce: A: Alimbeu, Columbeu, Petalimbeu. Faciatis Victoriam, quam peperit suavulva, amantem, furentem prae amore meo, neque somnum videat, donec ad me veniat puellarum deliciae.

B: Deseces40) Ballincum Lolliorum de curru actum, ne possit ante me venire et tu, quicumque es daemon, te oro, ut illam cogas amoris et desiderii mei causa venire ad me. („Alimbeu, Columbeu, Petalimbeu,41) způsobte, ať mě Victorie, kterou porodila XY [suavulva],42) miluje a šílí láskou ke mně, ať nemůže spát, dokud za mnou nepřijde nejsladší z dívek. Sraz Ballinca, vozataje Lolliů, ať spadne z vozu, ať mě nemůže předjet, a tebe, démone, ať už jsi, kdo jsi, prosím, donuť ji, aby z lásky a touhy po mně za mnou přišla.“) Dále viz č. 124 z Kartága, dfx.11.1.1/16: Καταξιν qui es Aegupto magnus daemon… et aufer illae somnum usquedum veniat ad me… et animo meo satisfaciat. Τραβαξιαν omnipotens daemon adduc… amantem aestuantem amoris et desiderii mei causa. Νοχθιριφ, qui cogens daemon coge illam… mecum coitus facere… Βιβιριξι, qui es fortissimus daemon, urgue, coge illam venire ad me amantem aestuantem amoris et desiderii mei causa. Ρικουριθ agilissime daemon in Aegupto et agita… a suis parentibus a suo cubili et aerie quicumque caros habet et coge illam me amare, mihi conferre ad meum desiderium. („Kataxine, velký egyptský démone… dej, ať nemůže spát, tak dlouho, dokud ke mně nepřijde… a nepotěší mě. Trabaxiane, všemocný démone, přiveď [mi ji]… milující, roztouženou a planoucí láskou ke mně. Nochthirife, démone nátlaku, přinuť ji, aby se se mnou milovala. Bibirixi, nejsilnější démone, donuť ji a dožeň k tomu, aby ke mně přišla… milující, roztoužená a planoucí láskou ke mně. Rikourithe, velehbitý démone egyptský, dožeň ji… [k tomu, aby odešla?] od svých rodičů, ze svého lože… a od všech svých drahých, a donuť ji, aby mě milovala a spojila se se mnou, jak si přeji.“)43) Doklady milostných kouzel, která mají pisateli zajistit úspěch v lásce, pocházejí téměř výhradně z Afriky.44) Pro řeckou dokumentaci viz také Faraone 1999: 18.

Uvádíme interpretační čtení dle A. Önnerforse (1993: 42), A. Kroppová (2008) čte haud secus.

Kouzelná slova, zřejmě jména démonů.

Pokud pisatelé neznali jméno matky proklínané osoby, uchylovali se k různým zástupným označením, jako nomen nebo suavulva, tato praxe je známa také z řeckých defixí a magických gem (viz Ogden 1999: 85; viz také níže 1.6. a 1.8.1.).

43) Na tomto nápise chybí jméno pisatele i oběti kouzla, snad bylo napsáno na druhé straně a nedochovalo se, jak se domníval A. Audollent (DT 230), na straně B čteme totiž v porušeném textu sekvenci peper…, která by mohla naznačovat obvyklou filiační formuli quem peperit, která často následuje vlastní jméno. Zdá se však pravděpodobnější, že si pisatel koupil předem připravenou tabulku s vynechanými mezerami k dopsání konkrétních jmen, ale zapomněl je pak sám doplnit (viz také 1.5.).

44) Jedinou výjimkou je snad č. 106, dfx.7.4./1, pocházející z Raetie. Text je však místy nesrozumitelný.

39) 40) 41) 42)

[

]

1. ÚVOD

Za příklady pravděpodobné rivality v lásce můžeme pokládat následující kletby: č. 109 z Ptuje, Slovinsko, dfx.8.4/1: A: Paulina aversa sit a viris omnibus et defixa sit, ne quid possit mali facere. („Ať se od Pauliny odvrátí/ať ji odmítnou všichni muži, ať je prokletá a nemůže škodit.“) (viz také 11.1.3.).

A dále například č. 29 z Kampánie (Calvi Risorta), dfx.1.5.1/1: A: Dite, inferi, Caium Babullium et fututricem eius Tertiam Salviam. („Podsvětní bohové, [proklínám] Gaia Babullia a jeho souložnici/děvku? Tertii Salvii.“)45) Jak je z uvedených textů patrné, lze je považovat za projevy rivality v lásce, avšak s jistotou tuto pohnutku u většiny obdobných textů určit nelze.

Texty, které lze interpretovat jako výraz konkurence v milostném kontextu, pocházejí především z Itálie, jsou však doloženy i z Hispánie, Galie a Germánie. A. Kroppová (2008) tyto kletby ve svém korpusu řadí pod označení nespecifické kletby nebo kletby proti konkurentům (viz 5.1.5. a 6.1.3.).

1.2. VYMEZENÍ POJMU PROSBA O SPRAVEDLNOST Již A. Audollent (1904) zavádí v rámci dělení defixí dle obsahu takzvané defixiones in fures – kletby namířené proti zlodějům, ty mohly být preventivní, většinou však byly namířeny proti neznámému pachateli – zloději. Olověných tabulek týkajících se krádeží bylo donedávna v rámci veškeré antické epigrafické dokumentace známo jen relativně málo: 19 řeckých a 5 latinských.46) Až nové objevy z Británie, k nimž došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, přinesly bohatý materiál – přibližně 160 tabulek, pocházejících především z archeologických vykopávek v posvátném okrsku zasvěceném Merkurovi v Uley47) a dále z termálního pramene a přilehlého chrámu Minervy Sulis ve městě Bathu.48) Právě tyto relativně nedávné objevy z Británie poskytly badatelům vysoký počet textů, z nichž lze vyvozovat relevantní závěry o tomto specifickém žánru – kletbách proti zlodějům, kterým se dnes také říká „prosby o spravedlnost“. Tento termín pochází od H. Versnela (1991: 60nn), který je definuje jako prosby adresované bohu nebo bohům, aby potrestali (převážně neznámou) osobu, která poškodila pisatele (krádeží, pomluvou, křivým obviněním nebo kletbou), často doplněné žádostí o nápravu škody, kterou autor utrpěl (například donucením zloděje vrátit ukradenou věc nebo veřejným přiznáním viny) (viz Versnel 1991a; zvláště 2010: 275nn).

Také R. S. O. Tomlin (1988: 100nn) tuto kategorii odděluje od běžných kleteb, s poukazem na to, že se jedná o prosby o spravedlnost, nikoli magické kletby (viz také 1.10.2.).

45) Text tabulky je však porušený, A. Kroppová (2008) sekvenci doplňuje na fututricem, DT uvádí další

návrh: fotr(icem) (viz přílohu I).

46) Viz Tomlin 1989: 60nn; Gager 1992: 177.

47) Viz Woodword – Leach 1993.

48) Tomlin 1988.

1.2. VYMEZENÍ POJMU PROSBA O SPRAVEDLNOST

[ ]

Pohnutkami, které vedly pisatele k jejich vyhotovení, v těchto případech tedy nebyla závist, snaha poškodit konkurenta nebo získat si pro sebe nějaké výhody na úkor druhých (zřejmě nevinných lidí), ale utrpěná škoda – ztráta, krádež, křivá přísaha. Pisatelé se obracejí převážně na lokální božstva, nikoli na božstva chtonická, jak je to obvyklé u kleteb,49) s prosbami o pomoc a o zjednání nápravy – tedy navrácení ukradených věcí – nebo s přáním, aby byla na pachateli prostřednictvím božstva vykonána „spravedlivá“ pomsta. Často také, na rozdíl od pisatelů kleteb, uvádějí své jméno. Co se týče dokumentace z Británie, zvláště z Bathu, víme však, že tabulky nebyly v žádném případě veřejně vystaveny ve svatyni,50) aby donutily pachatele litovat svého činu, respektive ukradenou věc vrátit, jak je tomu v případě některých řeckých kleteb.51) Tabulky nalezené při archeologických vykopávkách v Bathu jejich pisatelé srolovali, někdy dokonce probodli hřebem a vhodili je do horkého pramene (viz také níže 1.3. a 1.7.3.).52) To znamená, že se tyto „prosby“ odehrávaly jen mezi pisatelem a božstvem. Avšak svatyně, jakožto sídlo osloveného božstva, hraje v těchto textech také důležitou roli. Pisatelé pak často ukradené věci (nejčastěji šaty, peníze, šperky, nádobí) nebo známého či neznámého pachatele symbolicky předali božstvu, viz například č. 246 z Bathu, dfx.3.2/8: (d)eae Suli donavi (arge)ntiolos sex… („Dal/a jsem bohyni Sulis šest stříbrňáků…“) (viz níže 1.2.2.) nebo č. 275 z Bathu, dfx.3.2/76: Basilia donat in templum Martis anilum argenteum… („Basilia dává do Martova chrámu stříbrný prsten…“) (viz 7.2.1.3.) a č. 260 z Bathu, dfx.3.2/36: … templo Sulis dono eum latronem, qui rem ipsam involavit, deus inveniat („… předávám do chrámu bohyně Sulis toho zloděje, který mi tu věc ukradl, ať ho bůh najde“), respektive č. 247 (viz níže 1.2.2.). Tento postup můžeme chápat tak, že tyto věci, které mu byly předány, mělo božstvo pokládat za svůj majetek, vyhledat je a získat zpět. Pachatelé pak zřejmě byli předáváni božstvu, aby je potrestalo. Ojediněle se na tabulkách objevují formulace, které naznačují, že trest má pachatele zastihnout právě ve svatyni, viz č. 244 z Bathu, dfx.3.2/6: … ut mentes suas perd(at) et oculos suos in fano ubi destinat. („… zloděj ať přijde o rozum a o zrak ve svatyni, kde [bohyně] sídlí.“) (viz také Tomlin 1988: 115), v tomto případě šlo o krádež rukavic. Nebo č. 249 z Bathu, dfx.3.2/23: … ut an(imam) suam in templo deponat… („… ať přijde o život v chrámu…“), zlodějovou kořistí bylo v tomto případě rádlo (viz Tomlin 1988: č. 31).

49) Oslovování týchž lokálních božstev jakožto adresátů kleteb i proseb o spravedlnost zaznamenáváme

zvláště z Británie a Germánie (viz 11.3. a 13.3.).

50) Tomlin 1988: 59.

51) H. Versnel (1991: 81; 2010: 281, č. 22) upozorňuje na to, že v rámci řecké dokumentace, zvláště

ze svatyně v Knidu, byly některé texty nalezeny nesrolované, respektive opatřené otvory, zřejmě sloužícími k veřejnému vystavení ve svatyni. V rámci latinské dokumentace se setkáváme jen s ojedinělými případy, které snad mohly být zamýšleny k vystavení, jako například text č. 219 (viz níže), který byl vytesán do mramorové desky.

52) Tomlin 1988: 5nn; Versnel 1991: 90.

[ ]

1. ÚVOD

Podívejme se tedy, jak jsou kletby proti zlodějům neboli prosby o spravedlnost formulovány.

1.2.1. Prosby o spravedlnost mimo Británii Dochovaných textů proseb o spravedlnost mimo Británii je relativně málo, početnější doklady pocházejí pouze z Hispánie, dále z nových nálezů z Mohuče a jsou na rozdíl od bohaté a relativně kompaktní dokumentace z Británie dosti různorodé.

Viz například č. 219 z Méridy, dfx.2.3.1/1: Dea Ataecina Turibrigensis Proserpina, per tuam maiestatem te rogo, oro, obsecro, uti vindices quod mihi furti factum est.

Quisquis mihi immutavit, involavit minusve fecit eas res, quae infra scriptae sunt; tunicas VI, paenulas linteas II, indusium… („Bohyně Ataecino Proserpino z Turobriga, prosím, žádám, zapřísahám tě při tvém majestátu, pomsti tu krádež, která se mi stala. Kdokoli mi sebral, vzal a ukradl ty věci, které vypočítávám níže: 6 tunik, 2 lněné cestovní pláště, pléd…“) Text je na konci porušený, pisatel/ ka se obrací na bohyni, aby pomstil/a tento přečin, zda usiloval/a také o navrácení ukradených věcí, nelze dnes kvůli porušení textu zjistit (viz 1.10.2. a zvláště 9.2.).

Dále viz č. 217 z Bolonie, dfx.2.2.1/1: Isis Myrionyma, tibi commemdo furtum meum, mi(hi) fac tuo numini maiestati exsemplaria,53) ut tu evites immedio eum, qui fecit furtum, abstulit autem res: opertorium album novum, stragulum nov(um), lodices duas de usu.54) Rogo domina, per maiestatem tuam, ut hoc furtum reprehendas.55) („Isis Myrionyma, svěřuji ti to, co mi bylo ukradeno. Dokaž mi svou božskou moc tak, že na veřejnosti zbavíš života toho, kdo spáchal tu krádež, odnesl totiž tyto věci: nový bílý přehoz, novou pokrývku a dvě použité deky. Prosím tě, paní, při tvé vznešenosti, abys potrestala tu krádež.“) Trestem za krádež šatstva zde má být smrt, a to dokonce na veřejnosti, což může ukazovat také na momentální vztek pisatele (viz také prosby o spravedlnost z Germánie, 11.2.3.).

Dále viz č. 215 ze Sagunta: Quis res tunica tulit e Livia, obi eam vel eum, ite(m) qui, quaestu(m) habeat, tra(c)ta. („Toho, kdo ukradl Livii věci a tuniku, pronásleduj ho, nebo ji a také toho, kdo z toho má užitek, chyť.“) (viz také níže 7.1. a zvláště 9.2.).

53) Fac tuo numini maiestati exsemplaria není na jiných latinských tabulkách doloženo, je však známo

z řeckých tabulek z Malé Asie, důkazem božské moci je „exemplární“ potrestání viny (viz Versnel 1991: 91n; respektive čtení, emendace a interpretace viz Tomlin 2010: 257nn; viz zvláště komentář Tomlin 2010: 258; Versnel 2010: 285).

54) R. S. O. Tomlin (2010: 258) čte meo uso, text je porušený, ostatní vydavatelé čtou de uso, to se zdá být smysluplné v protikladu k stragulum nov(um).

55) Text obsahuje řadu chyb (viz přílohu II), sekvenci ut tu evites immedio chápou vydavatelé jako in medio, tedy na veřejnosti (viz také původní znění, v příloze II).

1.2. VYMEZENÍ POJMU PROSBA O SPRAVEDLNOST

[ ]

1.2.2. Prosby o spravedlnost z Británie Viz například č. 246 z Bathu, dfx.3.2/8: (D)eae Suli donavi (arge)ntiolos sex quos perd(idi) a nomin(i)bus infrascrip(tis) deae exactura est Senicianus et Saturninus et Ann(i)ola.

Carta picta persc(ripta). („Dal/a jsem bohyni Sulis šest stříbrňáků, které jsem ztratil/a. Bohyně ať [ty peníze] vymůže od osob, jejichž jména jsou napsána dole: Senicianus a Saturninus a Ann(i)ola. Předepsaná stránka/tabulka byla opsána.“)56) Zde pisatel/ka usiluje jen o navrácení věcí, o které přišel/a (viz 1.10.2.).

Dále viz například č. 247 z Bathu, dfx.3.2/10: A: Docilianus Bruceri deae sanctissimae Suli devoveo eum, qui caracallam meam involaverit, si vir si femina, si servus si liber, uti eum dea Sulis maximo leto adigat57) nec ei somnum permitat58) B: nec natos nec nascentes, donec caracallam meam ad templum sui numinis pertulerit. („Docilianus, [syn] Brucera, nejsvětější bohyni Sulis: proklínám toho, kdo mi ukradl můj plášť, ať žena nebo muž, otrok nebo svobodný, ať ho bohyně Sulis dožene k smrti, ať mu nedovolí spát ani [mít] děti teď nebo v budoucnu, dokud nepřinese můj plášť do chrámu jejího božstva.“) Pisatel chce dosáhnout navrácení ukradených věcí a zároveň se pachateli pomstít.

Dále viz například č. 295 z Uley, dfx.3.22/2: Deo Mercurio Cenacus queritur de Vitalino et Natalino filio ipsius de iumento, quod ei raptum est et rogat deum Mercurium, ut nec ante sanitatem habeant, nisi repraesentaverint mihi iumentum, quod rapuerunt, et deo devotionem, quam ipse ab his expostulaverit. („Cenacus si stěžuje bohu Merkurovi na Vitalina a jeho syna Natalina kvůli tažnému zvířeti, které mu ukradli, a žádá boha Merkura, ať přijdou o zdraví, pokud/dokud59) mi nevrátí to dobytče, které ukradli, a bohu oběť, o kterou je sám požádá.“) (viz 1.10.2.). Pisatelé také někdy slibují bohu kompenzaci, respektive část ukradených věcí jako odměnu.

56) Viz Tomlin 1988: č. 8 a s. 119. Carta picta perscripta zřejmě odkazuje k tomu, že pisatel formuli

kletby opsal podle nějakého vzoru, v tomto kontextu znamená výraz carta olověnou tabulku (viz č. 306 z Uley, 1.9.3. a 13.2.3., a dále například č. 91 z Mohuče, 3.3.5.), viz také 13.2.2.

57) Viz Tomlin 1988: č. 10. Sloveso adigere je doloženo ve spojení vulnus adactum, mortem ferro adactam, celá sekvence maximo leto adigas se objevuje také například na tabulce z Uley (viz č. 300, 7.2.1.3. a přílohu II; Tomlin 1993: 115; 7.2.1.3.), dále také na tabulce č. 239 z Carnunta: Defigo Eudem(um) nec(et)i(s) eum pessimo leto, ad inf(er)os d(uca)tis… („Proklínám Eudema, zahubte ho tou nejhorší smrtí, odveďte ho k podsvětním bohům…“) (viz 1.10.2. a 7.2.1.3.).

58) Restriktivní formule u proseb o spravedlnost se zdají být inspirovány milostnými kouzly, viz č. 143 neque somnu(m) videat, donec at me veniat, puella(r)u(m) d(eli)cias (viz 1.1.2.2.3. a 4.3.1.1., respektive 7.2.1.2.).

59) Užití podmínkové spojky nisi na tabulkách z Bathu naznačuje, že nemusí znamenat jen podmínku „pokud, jestliže ne“, někdy se v téže formuli objevuje také donec nebo dum (viz č. 282, 13.2.3., a č. 289, 4.3.2. a 7.2.). V tomto konkrétním případě bychom čekali ante – quam. Význam nisi je tedy u proseb o spravedlnost časově-podmínkový, může znamenat jak „pokud“, tak také v kombinaci s představou restrikcí, které trvají do určité doby, „dokud“ (viz také překlady Tomlin 1993: 115nn).