Pro děti a mládež
Signe Višková O Kátě, která chtěla být dědečkem O mezigeneračních vztazích s láskou a humorem Když se Káti ptali, čím by chtěla být, pokaždé rozhodně a bez váhání říkala: „Já bych chtěla být dědečkem.“ Dospělí, jak už to mívají ve zvyku, se nad tím shovívavě usmívali, jenže Káťa to mys lela vážně. A víte proč? Protože kdyby byla dědeč kem, byli by s dědou nejlepší kamarádi a mohli by spolu dědečkovat. Pokud nevíte, co přesně takové dědečkování obnáší, zeptejte se Káti, ta v tom má jasno. A pokud náhodou něco neví, třeba jak předčasně zešedivět, tak si to prostě vygůglí. Dědečkové bývají vousatí, bělovlasí, plešatí, kulatí, vysocí, maličcí… Ať už nosí motýlka, či tričko Led Zeppelin, pořád je na nich nejlepší jedna věc — to, že jsou. A právě o tom je tahle obrázková knížka. Jednoduchý příběh se silným poselstvím, které vás chytí za srdce. A hřejivý pocit v něm zůstane ještě dlouho po přečtení.
Signe Višková (nar. 1997) patří k nejmladší generaci lotyšských spisovate lek. Píše a překládá knihy pro děti i dospělé, podílí se na organi zaci kulturních akcí a v rozhlase moderuje literární pořad. Foto © Rvīns Varde
3+
ilustrovala Elína Brasliňová přeložil Michal Škrabal vázaná / 32 stran vychází v září 349 Kč
„
Udělejte si čas na toto krásné poselství — přečtěte si knížku s velkým srdcem o Kátě, která chtěla být dědečkem, potěšte své oči i srdce a na chvíli rozmotejte klubko vzpo mínek na své prarodiče… Elína Brasliňová blog PostScriptum (nar. 1988) je lotyšská ilustrá torka, jež má na kontě už více než třicet titulů. Její snadno rozpoznatelný styl, který je plný humoru a výstředních postavi ček, autorce zajistil popularitu doma i za hranicemi Lotyšska. Foto © Anna Rutmane
75
