Kde se bere inflace

Když se začal dělat první placatý telefon, tzv. smartphone, byl to model iPhone. Tehdy byl telefon blokovaný jen na jednu americkou telefonní síť. Kdo chtěl, mohl si jej koupit i v Evropě, leč k jeho fungování bylo nutné udělat jailbreak, tedy telefon „vysvobodit“ dalším softwarem, který umožnil fungování telefonu i v jiné síti.

Pokud tehdy měl někdo iPhone, byla to dvojnásobná rarita – první placatý telefon a ještě takový, který neměl v evropské síti fungovat, ale ve skutečnosti fungoval. Není divu, že se na majitele této novinky seběhli kolegové v práci.

Časem se začal dělat nový model iPhonu, ten už fungoval ve všech sítích. Už to byla rarita menší, v práci se přišlo podívat kolegů méně a novinku zkoumali kratší dobu. Za pár měsíců začaly placaté telefony dělat i další firmy a v práci kolem vašeho nového přístroje lidé chodili téměř bez povšimnutí. Jakmile je něco jedinečné, je toho málo, lidé o to mají zájem. To je inflace.

Inflace je slovo, které se v současné době hodně opakuje v našich konverzacích a v denním přídělu zpravodajství. V podstatě jde o to, že v oběhu je více peněz a když mají lidé a firmy více peněz, snáze se jim utrácí. Když lidé více utrácí, je o zboží větší zájem a rostou ceny. Když rostou ceny, lidé chtějí vyšší mzdu. Když dostanou vyšší mzdu, snáze se jim utrácí. Říká se tomu inflační spirála.

Inflaci podle mého názoru ovlivňuj v současné době především následující faktory.

Státní dluh. Obrovské zadlužení našeho státu překročilo 2,5 bilionu korun a směřuje rychlým tempem k bilionům třem. Jeden bilion je jednička a za ní dvanáct nul! Takové obrovské peníze se v ekonomice pochopitelně neztratí, dostanou se mezi firmy a lidi. A my již víme, že pokud mají lidé (nebo firmy, to je jedno) víc peněz, tak s jim lépe utrácí. Vyšší útraty pak tlačí postupně ceny nahoru. Zdražuje se, a to vyvolává vyšší inflaci.

V (před)posledních dvou letech (2020 a 2021) byly vládou a parlamentem schválené státní rozpočty s takovým deficitem, že bych to bez uzardění nazval bezuzdným pouštěním žilou státnímu rozpočtu. Pokud si někdo myslel, že když se změní vláda i koalice ve sněmovně, obrovské státní výdaje ustanou, tak se bohužel mýlil. Schodek rozpočtu plánovaný na rok 2023 má být šílených 295 miliard.

Válka na Ukrajině zásadním způsobem zamávala s cenami energií. To v sobě skrývá spoustu aspektů, faktem zůstává, že cena ropy, a hlavně pak plynu se zkrátka zvýšila. Zatímco cena ropy se na konci roku 2022 vrátila téměř na úroveň ledna 2022, cena plynu je dvoj až trojnásobná. Tedy, kdo potřebuje plyn pro svoji výrobu, zvedly se mu dost podstatným způsobem náklady a je potažmo nutné zvednout i prodejní cenu.

Vyšší cena plynu má na nás přímý dopad, protože hodně lidí u nás plynem topí anebo na něm vaří. Zároveň se část elektrické energie vyrábí v paroplynových elektrárnách, tedy z jisté části vyšší cena plynu ovlivní i cenu elektřiny.

Inflační očekávání je dalším faktorem, který si vysvětlíme na mém rozhovoru s pekařkou. Chodím s oblibou nakupovat vedle do vsi, kde je úžasná pekárna. Jednou týdně tam zavítám a kupuji přibližně stále to samé. Proto jsem hned poznal, když znatelně zvedli ceny. Částka na platebním terminálu najednou byla o dost vyšší. Povídám: „Jste nějak zdražili.“ A pekařka mi mile podala odzbrojující odpověď: „Všichni zdražují.“

Pravda ovšem byla, že všichni tou dobou nezdražovali. Já ty jejich skvělé rohlíky a voňavý chleba chtěl, tak jsem zaplatil. Obecně jde o to, že spotřebitelé očekávají nějakou inflaci, nějaké zdražování, tedy se nad tímto jevem tolik nepozastaví, jako by tomu bylo jindy. Tato pekárna pocítila zdražení elektřiny – jak jsem psal, určitý díl elektřiny se vyrábí v paroplynových elek- trárnách. Dopad ceny plynu do ceny elektřiny pro koncové spotřebitele naředí cena za distribuci energie, která není plynem nijak ovlivněna. Většina elektrické energie se u nás vyrábí v tepelných a atomových elektrárnách. Tedy konečný dopad na pekárnu bude znatelný, ale ne tak zásadní, jak nakonec tato firma zdražila.

Lidé mají často názor, že v oblasti inflace jde o globální procesy, které oni sami ovlivnit nemohou. Omyl. Ceny v obchodech a potažmo inflaci může ovlivnit každý z nás. Když někde cena naroste a je to zboží nebo služba, které nutně nepotřebuji, přestanu to kupovat nebo aspoň omezím spotřebu. Tím klesne poptávka a v mnoha případech by časem měla klesnout i cena.

Jan Müller

Lednový výlet

Jeli jsme se školou Směrovka na exkurzi v Merletu. Pan Pasák je členem šermířské skupiny Merlet, a zároveň je to táta našeho spolužáka. Ukázal nám tam různé zbraně, jako jsou meče, kordy, šavle, dýky a palcáty. Také jsme viděli brnění a štíty. Zbraně, které jsme tam viděli, můžeme spatřit v různých pohádkách – např. Princezna a půl království. Vyzkoušeli jsme si plastové repliky zbraní, také oblékli část brnění a helmy. Nakonec jsme se vybili v tělocvičně. Lujza Laššuthová a Kristýna Slováčková Žákyně 4. roč., Husova ZŠ a MŠ Směrovka

Srdečně všechny zveme na Den otevřených dveří MŠ, přípravné třídy a ZŠ dne 22. 2. 2023 od 15:00 do 18:00 hod.

Taneční ohlédnutí

V prosinci proběhlo v tanečním sále ZŠ Hostivice již tradiční představení tanečního oboru ZUŠ Hynka Kubáta Kladno, která zde má svou pobočku. Celá akce se nesla v příjemné atmosféře, prostory pro diváky byly zaplněny do posledního místa. Malí i velcí tanečníci představili choreografie se zimní tématikou / Ptáčci, Anděl Páně, Kočičiny, Tajnosti apod./. Celé představení s velkou odezvou zakončila parodie na tzv. bulvár: Christmas News. Příznivci ZUŠ Hynka Kubáta měli však možnost podobných zážitků i na dalších prosincových akcích školy, naposledy v Městském divadle ve Slaném 21. prosince na úspěšném představení Vánoce trochu jinak. Šárka Kuželová, foto: J. Hokův

Projektový den 1. D a 5. B

V úterý 20. prosince před Vánocemi nešli prvňáčci z 1. D jako obvykle do své třídy, ale k trochu větším kamarádům do třídy 5. B. Ti si pro ně za pomoci paní učitelky připravili centra aktivit s různými úkoly z českého jazyka, matematiky, hudební výchovy a pracovních činností, a to vše s vánoční tematikou. Žáčci byli rozděleni do skupinek, kde jim páťáci ochotně pomáhali při plnění těchto úkolů. Ne vždy to bylo snadné, ale nakonec všichni vše zvládli na jedničku.

Na závěr došlo k hodnocení a sebehodnocení všech aktivit, žáci si spolupráci velmi pochvalovali. Větší chválili své mladší kamarády, že byli moc šikovní, prvňáčci si zase velice vážili pomoci svých starších spolužáků. Domů si odnesli vyrobený betlém a vánoční projektový sešit.

Tento projektový den se velmi povedl, žáci si našli ve škole nové kamarády a naučili se spolupracovat v rámci nejen své třídy. Všichni z obou tříd se těšíme na další společné zážitky.

Paní učitelky Vendula Žajdlíková a Radka Pechová

Advent v Rothenburgu

Většina vánočních tradic, včetně zdobení stromečku, adventních věnců i trhů k nám přišla z Německa. Takže není divu, že se v celé sousední zemi tyto tradice neustále pečlivě dodržují. Největší kouzlo mají v historických městech, jakým je například Rothenburg ob der Tauber (zkráceně Rothenburg). Ten byl hlavním cílem poznávacího zájezdu, na který ve středu 21. prosince v brzkých ranních hodinách odjelo 48 žáků naší základní školy. Rothenburg je kromě vánočních tradic znám zejména pro své ze středověku zachovalé staré město s mnoha klikatými uličkami a malými náměstími obklopenými hrázděnými domy. Jako jedno z mála měst v Německu byl na konci druhé světové války ušetřen bombardování. A aby byla cesta k našemu cíli pestřejší, podnikli jsme hodinovou zastávku v Norimberku v Lebkuchen-Schmidt, což je nejstarší a největší výrobce perníku na světě. Zde jsme měli možnost zhlédnout zajímavý film o historii perníku, rozšířit si znalosti a samozřejmě také místní perník ochutnat. Ten nám byl nabídnut se šálkem dětského punče. Po příjemné zastávce jsme již mířili přímo do Rothenburgu. Ačkoliv nás cestou provázel déšť, po vystoupení z autobusu jako by kouzlem Vánoc ustal. Dokonce vysvitlo i sluníčko. Nejprve jsme se prošli po městských hradbách, odkud se nám nabídl krásný pohled na město. Po sestoupení z hradeb jsme si během procházky historickým centrem vychutnali výhled na vánočně vyzdobené město plné zachovalých hrázděných domů. Jelikož jsme byli v centru Vánoc, nemohli jsme si nechat ujít návštěvu muzea Vánoc Käthe Wohlfarth, které nás ohromilo velkolepou vánoční výzdobou. Muzeum se pyšní jedinečnou výstavou historických vánočních ozdob a postaviček, dřevěných svícnů, vánočních pyramid, nastrojených stromečků a samozřejmě také papírových betlémů. Neméně zajímavá byla také prohlídka místního muzea zachycujícího život ve středověku. V rámci volného času jsme měli možnost navštívit romantické vánoční trhy, ochutnat místní speciality, případně koupit drobné dárky a suvenýry. Domů jsme se vrátili pozdě večer, vyčerpáni, ale plni dojmů z příjemně stráveného dne u našich sousedů. Mgr. Ivo Hrstka, MBA