ZaHRÁTka 24 Novinky z Evropy

Novinky z Evropy

UKRAJINA

 Na Ukrajině jsou tisíce civilních i vojenských obětí. Raketami jsou ostřelovány takřka všechny části země. Pokračuje sběr důkazů o ruských válečných zločinech. Již i české státní zastupitelství začalo stíhat první ruské válečné zločiny.

 Ukrajinu opustilo přes 5,5 mil. lidí. Několik set tisíc se ale do bezpečnějších částí již vrátilo.

 9. 5. (v EU Den Evropy – výročí podpisu tzv. Schumanovy deklarace 1950; na Ukrajině a v Rusku výročí konce 2. sv. války) si prezident Biden zvolil pro podpis zákona o půjčce a pronájmu (zbraní; Lend-Lease). Stejnojmenný zákon přijaly USA poprvé v r. 1941, aby podpořily Sovětský svaz proti Hitlerovi. Zákon umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již přes tři měsíce brání ruské invazi.

 9. 5. Vladimír Putin v projevu na Rudém náměstí zdůraznil, že Rusko provádí vojenskou operaci na svém historickém území (míněna Ukrajina) a že šlo o jedinou možnou reakci na ohrožení bezpečnosti Ruska ze strany NATO.

 USA, mnohé země EU, ale i Izrael dodávají Ukrajině obranné systémy i zbraně v hodnotě mnoha miliard €. Německo pod tlakem veřejného mínění nakonec Ukrajině dodává i těžké zbraně, a to přímo (7 houfnic) i nepřímo – Česku poskytne tanky Leopard výměnou za to, že ČR poskytne Ukrajině tanky sovětské výroby. Německo tak coby chytrá horákyně způsobí přesun tanků na Ukrajinu, aniž by je samo dodalo přímo.

 Křižník Moskva, symbol síly ruského námořnictva proslavený verbálním střetem s ukrajinskou posádkou Hadího ostrova z počátku války, byl Ukrajinci potopen; následovala i další ruská vojenská plavidla. Ruské zpravodajství by to asi vyjádřilo slovy „připojily se k ponorkové flotile“.

 Generální tajemník OSN António Guterres navštívil 29. dubna Moskvu a o den později Kyjev. Návštěva Moskvy byla komentována jako dnes nevhodná i opožděná (i o měsíc dříve bylo pozdě). V průběhu Guterresovy návštěvy Kyjeva Rusko ostřelovalo centrum města raketami, což lze vyložit jen jako zdvižený prostředníček Ruska vůči OSN. Zapamatováníhodná je jedna Guterresova věta z Moskvy: „Jeden fakt je nesporný: v Rusku nejsou ukrajinští vojáci, zatímco na Ukrajině jsou ruští vojáci.“

 Podle britských novin The Daily Telegraph s odvoláním na analýzu EU Francie a Německo dodaly v letech 2015–2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 mil. € (6,7 mld. Kč), a to včetně bomb a raket; Česko za 14,3 mil. € (349 mil. Kč).

Emmanuel Macron, francouzský prezident, Foto: European Union, Audiovisual Service

ENERGETIKA

 V souvislosti s unijním embargem na ruskou ropu premiér Fiala dohodl možnost využití německých zásobníků na zkapalněný plyn dovážený po moři, a posílení ropovodu TAL z Itálie, oboje pro zajištění zásobování ČR a pro možnost aplikovat zmíněné sankce proti Rusku. V rámci sankčního embarga na dovoz ruské ropy se předpokládá dočasná výjimka pro Česko, Slovensko, Maďarsko.

AUTORSKÉ PRÁVO

 Soudní dvůr EU (SDEU) rozhodl, že slavný čl. 17 autorskoprávní směrnice 2019/790 je slučitelný se svobodou slova a informací (věc C-401/19 Polsko v. Parlament a Rada). Podle SDEU, proti jehož rozhodnutí není odvolání, povinnost poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online kontrolovat obsah, který uživatelé chtějí nahrát na jejich platformy, před jejich zveřejněním, je doplněna dostatečnými zárukami pro to, aby byla zajištěna slučitelnost se svobodou projevu a informací. Hysterická pirátská kampaň okolo údajné „cenzury internetu“ byla tedy neopodstatněná, stejně jako podobná kampaň z r. 2015 okolo tzv. svobody panoramatu.

ČR V EU

 Předsednictví ČR v Radě EU. Předpokládanými prioritami Česka při výkonu předsednictví v Radě EU ve druhé polovině 2022 budou tyto: (1) obnova Ukrajiny a řešení uprchlické krize; (2) otázka kandidátského statusu pro Ukrajinu; čerpání prostředků z NPO; (3) energetická bezpečnost; vojenská a kybernetická bezpečnost; (4) ekonomická odolnost Evropy, (5) odolnost demokratických institucí (zejm. svoboda médií; právní stát).

 Veřejné mínění. Výrazný vzestup nastal u vnímání EU mezi Čechy, ukázal nejnovější tzv. Eurobarometr: 45 % lidí u nás má k EU kladný vztah, což je více než průměr EU – 27 %. 43 % podporuje přijetí €, 57 % je proti němu. 74 % Čechů vnímá, že jsou občany EU a jsou si vědomi práv, která mají jakožto občané EU.

 Francie. Druhé kolo prezidentských voleb vyhrál znovu středový liberál Emmanuel Macron s výsledkem 58,5 %, druhá Marine le Penová dosáhla 41,5 %. Tato dvojice se utkala ve druhém kole i před pěti lety (2017). Zatímco tehdy Macron vymazal z francouzské politické mapy sociální demokracii (její kandidát Hamon získal 6,4 %, letos Hidalgová [starostka Paříže] 1,8 %), nyní totéž dokázal i s pravicí: minule Fillon 20 %, letos Pécressová 4,8 %. To pro pravici znamená nejen politickou porážku, ale mj. i nemožnost získat příspěvek na kampaň ze státního rozpočtu (podmínkou je dosažení alespoň 5 %). Výsledek prvního kola voleb vyvolal řadu protestů pod heslem „Ani Macron, ani Le Penová – revoluce“. Macron je první prezident po 20 letech,