Flying Mag léto 2023

magazín Letiště Brno Léto 2023

Monika Brindzáková: „Beru vše jako výzvu ...“

Monika Brindzáková:

“I take everything as a challenge ...”

S novým Hyundai TUCSON N Line nikdy nezůstanete bez povšimnutí. A to nejen díky dravému zevnějšku, ale i sportovní podstatě s až 265 koňmi pod kapotou. Široká paleta moderních pohonných jednotek zahrnuje vedle benzinu a dieselu i verze Mild Hybrid, Hybrid a Plug-in Hybrid. Snadno si tak vyberete svou vlastní cestu do budoucnosti.

Milí čtenáři, léto se nám blíží a je to znát i na letištní dráze. Doufáme, že se i vy vydáte na cesty, kde si dopřejete dobrodružství, oddych či nová poznání. Náš magazín může být i vaším společníkem nebo průvodcem. Téma cestování v něm totiž najdete na mnoha stránkách. Zaleťte si třeba na řecký ostrov Volos, na Kapverdy do Atlantického oceánu nebo do Tivatu v Černé hoře. Vydejte se s námi třeba za uměním do Paříže, Vídně, Amsterdamu, Prahy, Basileje, Londýna nebo do Brna. Pokud preferujete cestovat nedaleko, zatoulejte se s námi na zámek v Rosicích, Vranovskou přehradu, na zříceninu hradu Cornštejn nebo do skanzenu ve Strážnici. Objevujte brněnskou architekturu z období 1918–1945 s originálním průvodcem. Anebo „vzlétněte“ do vesmíru prostřednictvím Hvězdárny a planetária v Brně. Poznejte také nové lidi, moderátorku České televize Moniku Brindzákovou, jejího kolegu Aleše Zbořila z kultovního pořadu AZ kvíz nebo Ivanu Košuličovou z brněnské filmové kanceláře. Za zajímavými osobnostmi nemusíte však daleko, protože Brno je jich plné. Poznejte tedy, co znamená brněnská metropole pro Pavlínu Hobzovou z Jihomoravského filmového nadačního fondu, překladatelku Barboru Antonovou, architekta Milana Popelku nebo národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.

Vaše FM redakční posádka

INSPIRATION

Dear readers,

Summer is upon us and it shows on the runway. We hope that you too will set out and enjoy adventure, relaxation and new discoveries. Our magazine can become your companion or guide as the topic of travel can be found on many of its pages. You can fly out to the Greek port of Volos, to Cape Verde in the Atlantic Ocean or to Tivat in Montenegro. Join us on an art trip to Paris, Vienna, Amsterdam, Prague, Basel, London or Brno. If you prefer smaller trips, wander with us to the chateau in Rosice, the Vranov Reservoir, the ruins of Cornštejn Castle or the open-air museum in Strážnice. Discover Brno's architecture from the 1918–1945 period with a unique guide. Or "fly up" into space through the Brno Observatory and Planetarium. Get to know new people as well: Czech Television presenter Monika Brindzáková, her colleague Aleš Zbořil from the legendary AZ-Quiz show or Ivana Košuličová from the Brno Film Office. But you do not have to go far to find interesting personalities, because Brno is teeming with them. Find out what Brno metropolis means to Pavlína Hobzová from the South Moravian Film Foundation, translator Barbora Antonová, architect Milan Popelka or national anti-drug coordinator Jindřich Vobořil.

Your FM editorial crew

Vydavatel: INA SPORT spol. s r.o. – divize INA MEDIA, Dusíkova 3, 638 00 Brno, IČ: 60740175. Šéfredaktor: Diana Tuyet-Lan Nguyen, info@flying-mag.eu. Redakce: David Holík, Jiří Mikel, Petr Ševčík. Jazyková korektura: Julie Holíková, Eva Trnková, Diana Kosinová. Překlady do anglického jazyka: Eva Trnková, není-li uvedeno jinak. Obchodní oddělení: obchod@flying-mag.eu. Koncept magazínu, grafická úprava a kompletní realizace: Contimex spol. s r.o., Vážného 15, 621 00 Brno, info@contimex.cz. Tisk: Tiskárna A.M.G., s.r.o., Mírová 2, 679 04 Adamov,info@ tiskarna-amg.cz, Reg. MK ČR E 21271. Vychází 2× ročně. Místo vydávání: Brno. Adresa pro zasílání korespondence: INA SPORT spol. s r.o., Dusíkova 3, 638 00, Brno. © Kopírování, opětovné publikování nebo šíření jakékoli části magazínu se povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. Vydavatelství nezodpovídá za obsah jednotlivých inzerátů. Vydavatel neručí za změny v letovém řádu, které byly uskutečněné po uzávěrce a po vydání magazínu. Za spolupráci děkujeme Centrále cestovního ruchu – Jižní Morava. Vychází zdarma.

OBJEVTE 20 LETNÍCH DESTINACÍ, KAM POLETÍTE

PŘÍMO Z BRNA

Poptávka po odletech z regionálních letišť roste a letošní sezóna je toho opět důkazem. Češi mají o cestování zájem a rezervace zájezdů na léto ukazují, že chtějí využívat letiště, která mají blízko ke svému bydlišti a pohodlně se vypravit na dovolenou bez dlouhých front a bloudění po terminálech. I proto se cestovní kancelář Čedok rozhodla expandovat přímo v Brně a v letošní sezóně nabídne cestujícím celkem 20 destinací, mezi které patří hned několik oblíbených letovisek i míst, kam se zatím nikdy z Jihomoravského kraje nelétalo.

Madeira

Foto: Pavel Rája

Klienti se tak v létě proletí přímo z Tuřan na Fuerteventuru, kterou ocení milovníci španělské kuchyně, surfování i dlouhých pláží na Kanárských ostrovech. Úplně poprvé v historii letiště mohou vyrazit cestující z Brna na dovolenou do Albánie i na dechberoucí Madeiru. Portugalský ostrov věčného jara naláká na procházky v přírodě, gastronomii, vynikající víno, adrenalinové zážitky i pozorování delfínů a velryb. Cestovní kancelář Čedok přidává zájezdy na Mallorcu, v italské Kalábrii, na tuniské Djerbě a rozšiřuje také nabídku dovolených do Egypta. Kromě tradiční Marsy Alam, která je rájem pro šnorchlování a potápění a ideální pro výlety do Luxoru, si mohou cestovatelé naplánovat také cestu do Hurghady a po více než deseti letech také do Taby, ze které mohou jednoduše navštívit Jordánsko nebo Izrael během jednodenních výletů nebo na poznávacích zájezdech. Díky pravidelné lince Air Montenegro z Brna až do Tivatu mohou turisté vybírat i ze zájezdů do méně prozkoumané Černé Hory.

„V Brně budeme pro letošní léto otevírat bázi a nabídneme cestujícím celkem 20 destinací, zejména na našich charterových letech. Využívat budeme jedno celé letadlo Boeing 737 letecké společnosti Smartwings pro naše zájezdy, ostatní klienti pak poletí na dalších linkách. Z moravské metropole se bude poprvé létat na

Albánie

Černá Hora

portugalskou Madeiru nebo do albánské Tirany. Přímé lety zamíří také na řecký Thassos, na Kanárské ostrovy a po velké přestávce vracíme také přímé spojení do egyptské Taby u Rudého moře. Poslední novinky Čedoku pro Brno jsou tuniská Djerba, italská Kalábrie, kam se bude létat na letiště Lamezia Terme, nebo Černá Hora, kterou nabídneme spolupráci s leteckou společností Air Montenegro,“ představil plány na následující letní sezónu Stanislav Zeman, generální ředitel Čedoku.

Přes léto budou také pokračovat zájezdy z Brna do nejoblíbenějších letních destinací v Řecku, od Kréty, Korfu, Kosu, Zakynthosu až po Rhodos. Nově poletí letadla přímo také do Kavaly, která slouží jako nejbližší letiště pro řecký ostrov Thassos. Na souvlaki, gyros, tzatziki i ouzo si tak může každý zaletět na různé řecké ostrovy. Chybět rozhodně nebude ani nejprodávanější dovolenková destinace loňské sezóny, tedy Turecko. Za písčitými plážemi, oblíbenými hotely i výlety se poletí přímo z Brna do Antalye na Turecké riviéře. Rodiny s dětmi kromě Turecka rezervují i cenově výhodné Bulharsko, kde budou letadla přistávat v Burgasu i Varně.

Česká cestovní kancelář, která letos oslaví už 103. výročí od svého založení, připravila i letos

Taba

Zakynthos

Turecko

Zdroj: Čedok, foto: istockphoto.com

několik typů animačních programů. Pro nejmenší cestovatele je ve vybraných hotelích Dětský klub ČEDOG, určený pro děti od 4 do 12 let a plný zábavných, kreativních i vzdělávacích aktivit s proškolenými a česky mluvícími animátory. Účast je dobrovolná a k dispozici je v období letních prázdnin obvykle od pondělí do soboty. Děti celým programem navíc provází oblíbený maskot, pejsek Eda. Pro ty, kteří vyhledávají aktivně strávený čas, je tu Aktivity klub, kde si přijdou na své vyznavači zážitků a sportovních i fitness výzev v průběhu celého dne. Mohou se protáhnout při ranním strečinku, zrelaxovat celé tělo během jógy nebo třeba posílit svalstvo na jednom z tréninků. A ti, co chtějí v destinaci zejména odpočívat se skleničkou prosecca v ruce a hudbou u bazénu, navíc v hotelích pouze pro dospělé, mohou využít unikátní koncept ČedoKarma. Ten je připraven ve vybraných hotelích od června do září.

Kompletní nabídka zájezdů je k dispozici na webových stránkách www.cedok.cz, na infolince 296 184 910, pobočkách Čedoku po celé ČR. Čedok navíc v Brně už nenajdete na tradiční adrese u hlavního vlakového nádraží, nově je v Jánské ulici. Další dvě prodejní místa jsou také v obchodních centrech Olympia a Globus.

Kalábrie

Tenerife

KAPVERDY

OSTROV SAL NEBO BOA VISTA?

CAPE VERDE – THE ISLAND OF SAL OR BOA VISTA?

Který z těchto Kapverdských ostrovů si vybrat pro dovolenou? Ostrov Sal je idylka pro milovníky vodních sportů.

Boa Vista je správnou volbou pro turisty, kteří hledají relax na překrásných plážích.

Dovolená na Kapverdech není nikdy špatný nápad. Skvělé je například to, že díky své geografické poloze je zde po celý rok teplo. Kapverdy leží západně od afrického kontinentu a do roku 1975 byly pod nadvládou Portugalska. Proto se můžete těšit na opravdu pestrý mix kultur

Sal

Kapverdy jsou top destinací k surfování. Svědčí o tom nejen ideální podmínky pro tento sport, ale také množství

Which one of these Cape Verdean islands to choose for your holiday? The island of Sal is an idyll for water sports enthusiasts. Boa Vista is the right choice for tourists seeking relax on beautiful beaches.

A holiday in Cape Verde is never a bad idea. It is, for example, great that because of its geographical location it is warm all year round. Cape Verde lies to the west of the African continent and was under Portuguese rule until 1975. Therefore, you can look forward to a truly diverse mix of cultures.

Sal

Cape Verde is a top surfing destination. This is evidenced not only by the ideal conditions for this sport, but also by the many events that are held here

akcí, které se zde každoročně pořádají. V roce 2007 to bylo například mistrovství světa ve windsurfingu, nebo se zde konaly světové závody v kiteboardingu.

Pláže

Díky ideálním podmínkám pro kiteboarding je oblíbená krásná pláž Kite, kterou naleznete na jihu ostrova. Potkáte zde i profesionály, ale vyzkoušet si kiteboarding můžete samozřejmě i vy.

Nejvyhledávanější pláž Kapverd vůbec je však Santa Maria, kterou poznáte podle tyrkysového moře a krásného bílého písku. Velkou výhodou je, že na pláži ani v její blízkosti nenajdete žádné skály, proto se můžete v těchto končinách procházet klidně bosí.

U pláže se nachází množství restaurací, barů, najdete zde také půjčovny lehátek a slunečníků. Na bezpečnost samozřejmě dohlížejí plavčíci. Na Santa Marii si kromě vodních sportů můžete vyzkoušet například fotbal nebo volejbal.

Pokud se rozhodnete projít si celou Santa Marii, dostanete se až k pláži Ponta Preta. Toto místo je dějištěm již zmíněného závodu v surfování.

Modré oko

Od pláží se prozatím vzdálíme, ale s adrenalinem můžete počítat i na další zastávce. Záliv Buracona, který je znám také pod přezdívkou Modré oko, obklopují sopečné skály.

Lokalita láká hlavně příznivce potápění. Pokud na něco takového nemáte odvahu, můžete jen tak pozorovat hladinu moře, která mění své barvy hlavně během poledne, kdy je slunce nejvýše nad obzorem.

every year. In 2007, for example, it hosted the World Windsurfing Championships, the World Kiteboarding Championships also took place here.

Beaches

Thanks to the ideal conditions for kiteboarding, the beautiful Kite Beach in the south of the island is a favourite. You will meet professionals here, but of course you can try your hand at kiteboarding yourself. However, the most sought-after beach in Cape Verde is Santa Maria, which you can recognise by its turquoise sea and beautiful white sand. The great advantage is that there are no rocks on or near the beach, so you can easily walk barefoot in these parts.

There are many restaurants, bars, sunbed and umbrella rentals near the beach. Lifeguards of course watch for safety. In addition to water sports, you can also try football or volleyball at Santa Maria.

If you decide to walk all along Santa Maria, you can reach Ponta Preta Beach. This is the venue of the aforementioned surfing competition.

Blue Eye

We will move away from the beaches for now, but you can count on adrenaline at the next stop, too. Buracona Bay, also nicknamed the Blue Eye, is surrounded by volcanic rocks. The location is especially attractive to diving enthusiasts. If you do not have the courage for something like that, you can just watch the sea surface, which changes its colours especially at midday, when the sun is highest above the horizon.

Boa Vista

Přes 50 kilometrů pláží svědčí o tom, že na ostrově Boa Vista si budete mít z čeho vybírat.

A právě pláže jsou největší atrakcí tohoto jedinečného místa. Nejkrásnějšími jsou pláže Chaves a Santa Monica nebo pláž Varandinha. Všechny tři leží na jihozápadě ostrova, takže pokud se vypravíte na jednu z nich, neměli byste po cestě vynechat ani zbylé dvě.

Poušť

Velkou část území ostrova pokrývá poušť, což zapříčiňují hlavně saharské větry. Jejich působením se z Boa

Boa Vista

Over 50 kilometres of beaches suggest that you will have plenty to choose from on Boa Vista.

And it is the beaches that are the biggest attraction of this unique place. The most beautiful are the beaches of Chaves and Santa Monica or Varandinha. All three are located in the southwest of the island, so if you set off for one of them, you should not miss the other two along the way.

Desert

Most of the island is covered by desert, caused mainly by the Saharan winds. Their effect has made Boa Vista the hottest and driest island in the whole Cape

Vista stal nejžhavější a nejsušší ostrov celých Kapverd. Jednou z vyhledávaných oblastí je poušť Viana, která je směsí zlatavého písku a černé zeminy. Zajímavý je také pohled na kombinaci pískových dun a vulkanických skal. Toto místo se stalo natolik vzácné, že jej kontroluje kapverdská vláda. Ta podporuje budování skalních stěn, které by zabraňovaly posouvání dun směrem k pobřeží, a také dohlíží na zvýšený výskyt motorových vozidel.

Samozřejmě s licencovanými průvodci se do pouště vybrat můžete. Pravidelné odjezdy se pořádají například z hotelů. Chcete-li zažít něco nového, expedici do pouště Viana vám jednoznačně doporučujeme. Vzít můžete také děti.

Sal Rei

Nyní se přesuneme do hlavního města Sal Rei, které je od pouště Viana vzdáleno přibližně 12 kilometrů. Město bylo v minulosti známé výrobou soli, což souvisí s jeho pojmenováním. Sal Rei se totiž dá přeložit jako „král soli“. Dnes jde o nejrychleji rozrůstající se město na Kapverdách - žije zde asi 12 tisíc obyvatel a každoročně sem cestuje mnoho návštěvníků z celého světa. Jednou z největších atrakcí Sal Rei je barokní kostel Santa Isabel.

Město láká nejen blízkostí moře, ale také typickou kulturou. Během procházek zde narazíte na obchodníky s batikovanými oděvy, řemeslnými výrobky či ovocem a zeleninou. Kromě toho se zde každý rok během léta koná několik festivalů, které jsou oslavou místních tradic a kultury.

Verde. One of the sought-after areas is the Viana Desert, which is a mixture of golden sand and black soil. The combination of sand dunes and volcanic rocks is also an interesting sight. The place has become so rare that it is protected by the Cape Verdean government, which encourages construction of rock walls to prevent the dunes from sliding towards the shore and also monitors the increased presence of motor vehicles.

Of course, you can set out into the desert with licensed guides. Regular departures are organised from hotels, for example. If you want to experience something new, an expedition to the Viana Desert is definitely recommended. And you can take the children with you.

Sal Rei

Let us now relocate into the capital Sal Rei, which is approximately 12 kilometres away from the Viana Desert. The town was known in the past for salt production, hence its name. Sal Rei can be translated as salt king. Today it is the fastest growing town in Cape Verde, with a population of around 12,000 and many visitors from all over the world travelling here every year. One of Sal Rei’s biggest attractions is the baroque church of Santa Isabel.

The town attracts not only by its proximity to the sea, but also by its typical culture. On your walks here you will come across vendors selling batik clothing, handicrafts or fruit and vegetables. In addition, several festivals are held here every year during the summer, celebrating local traditions and culture.

BERU VŠE JAKO VÝZVU

MONIKA

BRINDZÁKOVÁ

I TAKE EVERYTHING AS A CHALLENGE

Moniku Brindzákovou (nar. 4. 11. 1970) můžete znát zejména jako moderátorku. Moderovala pořady pro Český rozhlas Brno, působí také v Zoo Brno, od r. 2016 pracovala rovněž jako tisková mluvčí hejtmana Jihomoravského kraje. Pro všechny je však asi nejvíce spojena s Českou televizí Brno, kam se po deseti letech vrací do stejného pořadu, ve kterém na obrazovkách začínala. Moniku jsem sice poznala díky její profesi, a i když je profesionálka každým coulem, je jen málo profíků jako ona, kteří disponují ještě něčím mnohem cennějším – intuicí, srdečností, přejícností, spontánností a upřímností. S Monikou je radost potkat se nejen jako s představitelkou nějaké profese, ale především jako s obyčejným

člověkem…

You may know Monika Brindzáková (born 4 November 1970) mainly as a presenter. She has hosted programmes for Czech Radio Brno, she also works for the Brno Zoo, and since 2016 she worked as a spokesperson for the Governor of the South Moravian Region. However, she is probably most closely associated with Czech Television Brno, where she is returning after ten years to the same programme where she started on TV screens. I got to know Monika thanks to her profession, and although she is every inch a professional, there are few professionals like her who possess something even more valuable – intuition, cordiality, goodwill, spontaneity and sincerity. It is a pleasure to meet Monika not only as a representative of a profession, but above all as an ordinary person..

Po letech se vracíte na obrazovku České televize a opět do stejného pořadu, tedy Dobrého rána. V čem je to stejné a v čem naopak jiné? Cítíte se v té pozici dnes lépe nebo hůře?

Je to určitě jiné, protože 10 let je samozřejmě 10 let, nejen v životě ženy, ale myslím, že i co se týče samotného pořadu. Ten určitě dospěl. Vysílá se vlastně kontinuálně více než 13 let. Takže, když jsem já byla poprvé takzvaně Dobroráňák, pracovala tam jiná sestava lidí, měla jsem jiného moderátorského parťáka. Nyní se střídají dvě dvojice, celý tým je větší a i atmosféra je tam samozřejmě jiná. Ale v podstatě, když jsem se znovu objevila v kulisách, které zůstaly stejné jako před těmi 10 lety, kdy jsem z nich odcházela, tak jsem si uvědomila, že to je to, co chci dělat a cítím se tam jako doma.

Právě jste mluvila o moderátorské dvojici. Je moderování ve dvojici náročnější než sólo?

Moderování v tandemu je určitě těžší. Když moderuje člověk sám, tak například při rozhovoru s hostem se sice nemusí na nikoho ohlížet, ale spoléhat se musí také jen sám na sebe. Ve dvojici je to jiné. Musíte se navzájem vnímat a respektovat. Nemůžete říct: ty mlč a teď budu mluvit já. To se samozřejmě v pořadu neděje. A jestli jsme se s mým novým moderátorským partnerem Alešem

After many years, you are returning to the Czech Television screen and again to the same programme, that is Good Morning. In what ways is it the same and in what ways is it different? Do you feel better or worse in that position today?

It’s definitely different, because 10 years is 10 years, of course, not only in a woman’s life, but also in terms of the show itself, I think. It has definitely matured. It’s actually been on the air continuously for over 13 years. So, when I was a Good Morning person for the first time, there was a different set of people working there, I had a different presenting partner. Now there are two alternating couples, the whole team is bigger and the atmosphere is obviously different. But basically, when I reappeared in the set which has remained the same as when I left 10 years ago, I realized that this is what I want to do and it feels like home.

You have just mentioned the presenting duo. Is presenting in a couple more challenging than solo?

Tandem presenting is definitely harder. When you present solo, you don’t have to take consideration of anyone else when you are, for example, talking to a guest, but you also have to rely solely on yourself. It’s different in a couple. You have to be aware

Zbořilem už sžili? Od začátku roku proběhly teprve tři naše vysílací týdny, to je vlastně 15 Dobrých rán, což není zas tak moc. Takže si myslím, že to budeme ještě chvilku „ladit“. Ale kdyby tam bylo něco špatně, to bychom už poznali.

Moderátorka musí o sebe i trochu dbát, jak vypadá. Je to něco, na čem nějak cíleně pracujete?

Zabírá Vám to moc času? Nebo máte spíše přirozený dar vypadat tak dobře, jak vypadáte?

Tak to je nejhorší otázka, kterou jste mi mohla položit. Ale samozřejmě děkuju za kompliment. Ještě, že nebude vidět, jak teď právě vypadám. Pokud jde o moji sebepéči, je na bodu mrazu. Hřeším na to, že tenkrát i nyní přicházím sice ve čtyři ráno do redakce, ale sednu si do křesla, a pak ze mě profesionální maskérka udělá „vysílatelného“ člověka, který můžete jít na obrazovku. Když třeba moderuji nějaké společenské akce, tak se líčím sama a mám to za chvilku. Ale rozhodně to není nic profi. Opravdu na nějaké velké líčení nejsem. Ale nepopírám, že vypadat dobře je důležitá součást mé profese. Paradox je, že já přicházím do maskérny o hodinu dříve než Aleš, ale oba vysíláme stejný pořad ve stejný čas a oba tam vypadáme v podstatě stejně „koukatelně“. Rozdíl tam myslím

of each other and respect each other. You can’t say: you be quiet and now I’ll do the talking. That doesn’t happen on the show, of course. And have we made a connecting with my new presenting partner, Aleš Zbořil? It’s only been three broadcasting weeks for us since the beginning of the year, that’s actually 15 Good Mornings, which is not that many. So, I think we will be “tuning in” for a while. But if there was something wrong, we’d know it by now.

A presenter has to take care of herself and her appearance. Is that something you are consciously working on? Does it take up too much of your time? Or do you have a natural gift for looking as good as you do?

Well, that’s the worst question you could ask. But of course, thank you for the compliment. Good thing you won’t be able to see what I look like right now. As for my self-care, it’s at an all-time low. I trade on that I come into the newsroom as early as 4am, both back then and now, but I sit down in a chair, and then a professional makeup artist makes me look “broadcastable” so I can go on screen. For example, when I’m hosting a social event, I do my own makeup and I’m done in no time. But it’s definitely nothing professional. I’m really not into any big makeup. But I do not deny that it is an important part of my profession – looking good. The irony is that I arrive at the makeup room an hour

není velký (smích). Dělám si z toho legraci, že je to ohledem na můj věk, více restaurování než líčení. Ale ano, jsem ráda, že tohoto se v České televizi ujímají profesionálové. V běžném životě se tím ale netrápím a běžně chodím nenamalovaná.

Jistou dobu jste mediální scénu trochu opustila a byla tiskovou mluvčí úřadu, jak Vás znám, nebylo to snadné rozhodnutí. Co Vás k tomu přimělo?

Oslovil mě tehdejší hejtman Bohumil Šimek. Poznali jsme se na nějaké společenské akci v zoologické zahradě, on tam byl jako host tehdy v pozici ředitele městské policie, já tisková mluvčí Zoo. A když byl zvolen hejtmanem, nabídl mi, jestli bych nechtěla pracovat pro něho a pro Jihomoravský kraj. Dělat tiskovou mluvčí této instituce byla výzva. A někdy to nebylo jednoduché. Pan hejtman Šimek byl zásadový a velmi pracovitý muž, ale neměl rád přehnanou publicitu. A pro některé úředníky na kraji byl můj způsob práce také někdy docela „oříšek“. Ale když jsem pak odcházela, současný hejtman Jan Grolich řekl, že se mnou přišel do úřadu „člověk“. Na to nikdy nezapomenu. Odcházela jsem po více než čtyřech letech v dobrém a z bývalých kolegů se stali přátelé. Moc si toho vážím a na značku JMK nedám dopustit.

before Aleš, but we both air the same show at the same time and we both look pretty much the same “watchable” there. I don’t think there’s much difference (laughs). I joke that it’s more restoration than makeup, considering my age. But yes, I’m glad that professionals take on this work in Czech Television. But I do not worry about it in my everyday life and I don’t always wear make-up.

You left the media scene for a while and you were the spokesperson for the government office, and knowing you, it was not an easy decision. What made you do it?

I was approached by the then governor Bohumil Šimek. We met at a social event at the zoo, he was there as a guest in the position of the director of the municipal police and I was the spokesperson for the zoo. And when he was elected governor, he asked me if I would like to work for him and for the South Moravian Region. It was a challenge to be a spokesperson for this institution. And sometimes it wasn’t easy. Governor Šimek was a principled and very hard-working man, but he did not like excessive publicity. And for some officials in the region, my way of working was also a hard nut to crack sometimes. But then when I was leaving, the

Působíte také v Zoo Brno. Je ta práce tak idylická, jak si většina lidí asi myslí – roztomilá zvířátka, starostliví ošetřovatelé, různé bohulibé akce?

Ano, Zoo Brno je moje další srdcovka. Až si to čtenáři přečtou, tak si asi pomyslí, co všechno ona vlastně dělá.

MOJÍ NEJVĚTŠÍ DEVÍZOU JE UMĚNÍ KOMUNIKACE.

To se nikde nedá naučit ani vystudovat, myslím, že jsem se tak narodila. Jsem jakýsi síťař, propojovatel. To je přesně to, o co v té či oné práci usiluji, ať se moje pracovní pozice jmenuje jakkoliv. Ať už je to moderátorka, tisková mluvčí, nebo člověk, který propojuje partnery zoologické zahrady. A co se týká té idylické představy o práci v zoo, je to taky trochu jinak. Zvířata se v zahradách chovají v nekontaktních chovech, takže chovatelé jsou sice blízko zvířat, ale velká část jejich pracovních povinností spočívá v těžké práci v nelehkých podmínkách. Ale oni to dělají s takovou láskou, za relativně nízké platy, že mají můj velký obdiv a zaslouží si, aby o tom lidé věděli. To je, myslím, účelem mého snažení a nejen mého, ale i mých kolegů a nové paní ředitelky, aby se veřejnost dozvěděla, že zvířata chráníme a pečujeme o ně, jak nejlépe umíme. Chceme, aby se ti, kteří brněnskou zoo navštíví, dozvěděli o přírodě vždy o něco víc.

current governor, Jan Grolich, said that a “human being” had come to the office with me. I will never forget that. I was leaving on good terms after more than four years and my former colleagues have become friends. I appreciate it very much and I will always have an attachment to the South Moravian Region brand.

You also work at the Brno Zoo. Is the job as idyllic as most people probably think – cute animals, caring zoo keepers, various charity events?

Yes, Brno Zoo is really dear to my heart. When readers are going to read this, they’ll probably think whatnot she is engaged in.

MY

GREATEST ASSET IS THE ART OF COMMUNICATION.

Máte nějaký profesní cíl, kterého jste ještě nedosáhla?

Ne, já opravdu nejsem velký plánovač. A nemám ani žádné zásadní pracovní sny a cíle. Beru vše, jak ke mně přichází a beru to jako výzvu. Jednou z velkých jistot v mém životě je moje rodná vesnice Hrušky u Slavkova. Zde jsem si jeden cíl přece jen vytyčila, a to opravit dům po rodičích. Nejsem moc velká objevovatelka nebo cestovatelka, jsem ta co jí „hrouda nohu víže“. Tady znám každý kámen, tady mě znají už jako malou holku a cítím se tam prostě „v bezpečí“. A miluju jižní Moravu, miluju Brno, protože to bylo a je vždycky spojeno s mou prací, s Českou televizí, s Českým rozhlasem. Asi je to tím, že jsem konzervativní a jsem ráda za ty svoje jistoty a za ty svoje lidi, které potřebuji mít kolem sebe.

I když sama o sobě říkáte, že nejste cestovatelský typ, prozradím, že jste byla nedávno až v Austrálii. A protože je to rozhovor pro magazín brněnského letiště, tak let byl, předpokládám, dosti dlouhý.

Jaký to byl zážitek?

Moje odpověď samozřejmě bude zase konvenovat s tím, co jsem řekla předtím, že nejsem vůbec žádný dobrodruh. Původně jsem prohlásila, že dokud

You can’t learn or study that anywhere, I think I was born that way. I’m a kind of networker, a connector. That is exactly what I strive for in one job or another, whatever my job title is. Whether it’s a presenter, a spokesperson, or a person who connects zoo partners. And as for that idyllic idea of working at the zoo, that’s a little different too. Animals in zoos are kept in non-contact husbandry, so keepers may be close to the animals, but much of their job involves hard work in harsh conditions. But they do it with such love, for relatively low wages, that they have my great admiration and deserve to let people know about it. That, I think, is the purpose of my efforts, and not just mine, but those of my colleagues and the new director, to let the public know that we protect and care for animals as best we can. We want those who visit Brno Zoo to learn a little bit more about nature every time they come.

Do you have a professional goal that you haven’t achieved yet?

No, I am really not much of a planner. And I don’t have any major professional dreams or goals either. I take everything as it comes to me and take it as a challenge. One of the big certainties in my life is my home village Hrušky u Slavkova. Here I have set myself one goal after all, and that is to

do té Austrálie nenatáhnou koleje, tak tam nepojedu (smích). Let byl vskutku velmi dlouhý. Navíc z finančních důvodů jsme samozřejmě volili tu levnější variantu, a tím pádem ještě déle trvající cestu. Ale řekli jsme si, že v našem věku to snad ještě dáme a dali jsme to. Pak má člověk euforii z toho, že je najednou na opačném konci světa. I když pro mě představa, jako pro starou konzervu, že jsem tisíce kilometrů daleko od svých dětí, nebyla vůbec komfortní. Musela jsem to pořád vyhánět z hlavy, abych si to vůbec užila. Ale samozřejmě vidět to bylo úžasné. Tu úžasnou přírodu, kterou tam mají. V každém městě jsou nádherné parky plné exotických rostlin a některé z nich kvetou celý rok. Prostě ráj.

V PODSTATĚ VŠE, CO SI

TADY KUPUJEME ZA DRAHÉ

PENÍZE V KVĚTINÁŘSTVÍCH, TAK TAM TO ROSTE TÉMĚŘ

JAKO PLEVEL.

Byli jsme hlavně v Brisbane, což je město na rozhraní tropického a subtropického pásma. Navštívili jsme tam rodinu mého přítele. A skutečně je tam život úplně jiný. My jsme tady neskutečně rozmazlení. Oni jsou zvyklí za všechno si platit, a tím si toho také více vážit. Na všechno se finančně připravují, na důchod nebo na mateřskou dovolenou. A my? Nedej bože, že se nám tady snaží zvýšit nějaké daně nebo nás přimět k tomu, abychom si připláceli na důchod. Zkrátka ta komunistická minulost se na nás podepsala. Uvědomila jsem si to právě při setkání s lidmi v Austrálii. S tetou a strýcem, kterým je 70 let, jsme strávili tři týdny v bytě o 50 metrech čtverečních a bylo to skvělé.

Jaká je pro Vás nejhodnotnější lidská vlastnost nebo kvalita?

Mám dvě děti a nejdůležitější pro mě je, aby kromě toho, že budou šťastné, aby byly dobrými lidmi. Zní to jako klišé, ale je to tak. Dobrý člověk sice asi není vlastnost, ale morální zásady považuju za to nejdůležitější. A schopnost komunikace. Protože když umíte dobře komunikovat, vyřešíte vlastně úplně všechno, a nic není nepřekonatelné.

repair my parents’ house. I am not a great explorer or traveller; I am one of those “whose feet are stone-bound.” I know every rock here; they have known me here ever since I was a little girl and I just feel “safe”. And I love South Moravia, I love Brno because it has always been connected with my work, with Czech Television, with Czech Radio. I guess it’s because I’m conservative and I’m glad for my assurances and for the people I need to have around me.

Although you claim you are not the travelling type, I will reveal that you have recently been to Australia. And since this is an interview for the Brno Airport Flying Magazine, the flight was, I assume, quite long. How was the experience?

My answer, of course, will be consistent with what I said before, that I’m not an adventurer at all. I had originally announced that until they got the train tracks laid to Australia, there was no way I would go there (laughs). The flight was very long indeed. Plus, for financial reasons, of course, we opted for the cheaper tickets, and therefore an even longer journey. But we said to ourselves that at our age we might still make it, and we did. Then one gets the euphoria of suddenly being on the other side of the world. Although for me, being conservative as I am, the idea of being thousands of miles away from my

Text: Diana Tuyet-Lan Nguyen, foto: archiv ČT Brno, soukromý archiv

children was not at all comfortable. I constantly had to get that out of my head to be able to enjoy it at all. But of course, seeing it was amazing. The amazing nature they have there. Every city has beautiful parks full of exotic plants and some of them bloom all year round. It’s just paradise.

BASICALLY, EVERYTHING WE BUY HERE WITH EXPENSIVE MONEY IN THE FLOWER SHOPS, IT GROWS ALMOST LIKE WEEDS.

We were mainly in Brisbane, which is a city on the border between tropics and subtropics. We visited my partner’s family there. And life is really very different there. We’re incredibly spoilt here. They’re used to paying for everything, which makes them appreciate it all the more. They prepare financially for everything, for retirement or maternity leave. And us? Heaven forbid they try to raise taxes or get us to pay extra for our retirement. In short, the communist past has taken its toll on us. I realised this when I met people in Australia. With my aunt and uncle, who are in

their 70s, we spent three weeks in a 50-squaremeter apartment, and it was great.

What is the most valuable human characteristic or quality for you?

I have two children and the most important thing to me is that they are good people in addition to being happy. It sounds like a cliché, but it’s true. I guess being a good person is not a quality, but I consider morals to be the most important thing. And the ability to communicate. Because if you can communicate well, you can solve pretty much anything, and nothing is insurmountable.

GREEK PORT OF VOLOS

VOLOS

ŘECKÝ PŘÍSTAV

Volos je město v Thessálii ve středním Řecku, na břehu Egejského moře. Je hlavním městem prefektury Magnesia, leží 320 km severně od Athén na úpatí hory Pelion u Pagasetického zálivu a je nejvýznamnějším přístavem Thessálie. Končí zde lokální železnice z Larissy, v neoklasicistní budově nádraží sídlí železniční muzeum. Ve starověku leželo na místě Volosu město Iolkos, známé z pověsti o Iásónovi. Turistickou atrakcí je zde replika jeho lodě Argó. Na místním stadionu

Volos is a town in Thessaly, central Greece, on the shores of the Aegean Sea. It is the capital of Magnesia Prefecture, lies 320 km north of Athens at the foot of Mount Pelion on the Pagasetic Gulf, and is the most important port of Thessaly. The local railway from Larissa terminates here, and the neoclassical station building houses the railway museum. In ancient times, the town of Iolkos, known from the legend of Iason, was located on the site of Volos. The replica of his ship Argo is a tourist attraction

Panthessaliko se hrály zápasy fotbalového turnaje LOH 2004. každém případě je Volos místem, které stojí za návštěvu. Toto malebné město oplývá dávnou historií a pojí se s ním mnoho antických mýtů. Při zdejších potulkách naleznete jistě několik skrytých skvostů

Procházka u moře

Volos se pyšní dlouhým pobřežím. Marina se rozprostírá od přístaviště pro trajekty, táhne se podél Thessalské univerzity a pokračuje ještě dál, čímž poskytuje obrovský prostor pro aktivity jako rybaření, veslování a plavání. Marina je místem bez aut, takže je pro chodce naprosto bezpečná a to i v noci; je dějištěm mnoha kulturních akcí a koncertů.

Procházejte se, běhejte nebo si zkrátka jen vychutnejte pohled na okolní krajinu. Nádherné je zde například pozorování západu slunce, kdy se rybářské lodě a plachetnice zrcadlí na hladině.

Vychutnejte si kávu a střed města

Být třetím největším komerčním přístavem v Řecku a městečkem oblíbeným mezi turisty, umožňuje Volosu nabídnout pestrý výběr luxusních butiků a značkového zboží. Většina z nich se nachází na pěší zóně v ulici Ermou, která pulzuje životem v každé denní době. Nedaleko se nachází ulice Ikonomiki, která je zase domovem mnoha kaváren, barů a restaurací a je tzv. srdcem alternativního

here. The local stadium Panthessaliko was the venue for the 2004 Summer Olympics football tournament. In any case, Volos is a place worth visiting. This picturesque town is teeming with ancient history and has a connection to many ancient myths. You will be sure to find some hidden gems while wandering around...

Walk by the sea

Volos boasts a long seafront. Marina spreads from the ferry dock, stretches along University of Thessaly and continues even further, providing a vast space for activities such as fishing, rowing and swimming. Marina is a car-free place, making it completely safe for pedestrians, even at night; it is the venue for many cultural events and concerts. Walk, jog or simply enjoy the view of the surrounding landscape. For example, it is wonderful to watch the sunset here, with fishing boats and sailing boats reflecting on the water surface.

Enjoy coffee and the town centre

Being the third largest commercial port in Greece and a town popular with tourists, enables Volos to offer a wide choice of luxury boutiques and designer goods. Most of these are located in the pedestrian zone on Ermou Street, which pulses with life at all times of the day. Nearby Ikonomiki Street is in turn home to many cafés, bars and restaurants and is the so-called heart of the town’s alternative nightlife. Generally, in town you will see

nočního života ve městě. Obecně ve městě spatříte velké množství obchodů s kávou a potravinami, které byste neměli rozhodně jen tak minout a neochutnat.

Objevte tsipouradiko tradici Pokud je toto město něčím známé, tak je to tsipouro. Tsipouradika jsou restaurace, kde podávají tsipouro, tedy destilát podobný rakiji, pálenku z matolin. V kombinaci s vynikajícími pokrmy, které zahrnují čerstvé ryby a krevetky, saláty nebo mořské plody, zažijete neopakovatelný kulinářský zážitek. Otevřeny uvidíte tsipouradika všude, protože místní obyvatelé dodržují tuto tradici alespoň jednou týdně.

Popíjejte koktejly ve Volonaki

Čtvrť pojmenovaná „Volonaki“, podobně jako Kolonaki v Aténách, je nejvíce

rozvíjejícím se místem v centru Volos. Tvoří ji dvě pěší

a large number of coffee and food shops, which you should definitely not just pass by without trying out.

Discover the tsipouradiko tradition

If this town is known for anything, it is tsipouro. Tsipouradika are restaurants serving tsipouro, a raki-like spirit made from pomace. Combined with delicious dishes which include fresh fish and shrimp, salads or seafood, it will provide you with an unforgettable culinary experience. You will see open tsipouradika everywhere, as the locals keep this tradition going at least once a week.

Sip cocktails in Volonaki

The quarter named “Volonaki”, like Kolonaki in Athens, is the most up-and-coming place in the centre of Volos. It is made up of two pedestrianised streets, Kontaratou and Koumoundourou, which intersect

komunikace – Kontaratou a Koumoundourou, které se vzájemně protínají, a tvoří tak jádro nočního života na aténský způsob. Moderní bary zde zaměstnávají nejlepší barmany a číšníky. Noc tady nikdy nekončí.

Jezte na Palii

Palia je nejstarší částí města, známá nepřebernou škálou překrásných restaurací – zavítat zde můžete do tradičních pohostinství i moderních kuchyní. Jezte, pijte a tancujte, co hrdlo ráčí, protože, pokud se něco ve Volos nového děje, zažijete to právě zde. Skutečná atmosféra města se koncentruje právě na Palii.

Výlet na horu Pelion

Dynamické přímořské město se liší od ostatních, Volosu podobných měst, poněkud dobrodružným vzezřením a to díky hoře, která dominuje jeho pozadí. Tato hora Pelion je posetá drobnými řeckými vesnicemi a je vyhledávanou destinací mezi Řeky (zejména

each other to form the core of the Athenian-style nightlife. The modern bars here employ the best bartenders and waiters. Night never ends here.

Eat out in Palia

Palia is the oldest part of town, known for its plethora of wonderful restaurants - you can visit traditional hospitality and modern cuisines. Eat, drink and dance to your heart’s content, because if there is something new going on in Volos, you will soak it up here. The real atmosphere of the town is concentrated in Palia.

Trip to Mount Pelion

The dynamic seaside town differs from other Volos-like towns by its somewhat adventurous appearance, thanks to the mountain that dominates its background. Dotted with tiny Greek villages, Mount Pelion is a popular destination among Greeks (especially Athenians), but also among foreigners who want a taste of the Greek rhythm of life. Here

Atéňany), ale i mezi cizinci, kteří chtějí okusit řecký rytmus života. Zde si můžete vypít kávu, vychutnat fantastický výhled, klikatit se úzkými silničkami a obdivovat tradiční kamenné domy, charakteristické pro tento region.

Navštivte archeologické muzeum

V jednom z nejstarších muzeí v Řecku, v archeologickém muzeu ve Volosu, se nacházejí spousty nádherných nálezů objevených na počátku 20. století ale i nedávné moderní archeologické vykopávky. Jsou zde exponáty a artefakty z neolitických osad Dimini a Sesklo, prvního osídlení Evropy, stejně jako široká škála předmětů ze starověkého Řecka.

Půjčte si kolo

Jak můžete nejlépe prožít pobyt ve městě, které je rovinaté, plné silnic pro pěší, s úchvatnými výhledy? Samozřejmě na kole. Volos je místem, které má reputaci města ohleduplného k jízdním kolům a kol je tu snad více než samotných lidí. Existuje mnoho skupin, které zde organizují prohlídky města na kole, pronajmout si ho není sebemenší problém. Neunavíte se tedy přílišnou chůzí či vzdálenostmi a vítr ovívající vás při jízdě jistě zpříjemní už tak hezký dojem, které město ze sebe vyzařuje.

you can drink coffee, enjoy the fantastic views, meander along the narrow roads and admire the traditional stone houses that characterise the region.

Visit the Archaeological Museum

One of the oldest museums in Greece, the Archaeological Museum of Volos, houses many wonderful finds discovered in the early 20th century as well as recent modern archaeological excavations. There are exhibits and artefacts from the Neolithic settlements of Dimini and Sesklo, the first European settlements, as well as a wide range of objects from ancient Greece.

Rent a bike

What is the best way to enjoy a stay in a town which is flat, full of pedestrian roads, with breath-taking views? On a bike, of course. Volos is a town with a reputation for being bike-friendly, and there may easily be more bikes than people themselves. There are many groups here which organise tours of the town on a bicycle, renting one is not the slightest problem. So, you will not tire yourself out with too much walking or too long distances, and the wind blowing around you as you ride will certainly add to the already nice impression the town gives off. Zdroj: www.cs.yourtripagent.com, foto: shutterstock.com

TIVAT A SEASIDE RETREAT IN MONTENEGRO

TIVAT PŘÍMOŘSKÉ ÚTOČIŠTĚ V ČERNÉ HOŘE

TIVAT JE MĚSTO LEŽÍCÍ V ZÁLIVU

BOKA KOTORSKA. JE POVAŽOVÁNO

ZA VÝZNAMNÉ TURISTICKÉ

LETOVISKO. PRO MĚSTO A JEHO BLÍZKÉ OKOLÍ JE TYPICKÉ

MNOŽSTVÍ MALÝCH KOSTELÍKŮ

PŘEVÁŽNĚ Z 15. AŽ 17. STOLETÍ, NEJVÝZNAMNĚJŠÍ Z NICH JE KOSTEL SV. ANTONÍNA.

Přesto je Tivat nejmladším městem regionu. Bylo založeno ve 14. století, kdy se nazývalo Teude, Theode a Theudo, podle pověsti zde totiž měla sídlo ilyrská královna Teuta. Zbytky řecké a římské osady u pobřeží a v moři dokazují, že místo bylo osídleno již v Antice. Ve středověku patřila úrodná krajina okolo Tivatu významným aristokratům.

Tivat se začal rozrůstat až na konci 19. století. Roku 1889 zde byl zbudován válečný přístav a Tivat byl povýšen na město. Dále přibyla loděnice a cihelna, a teprve v roce 1971 tu bylo vybudováno mezinárodní letiště. Především díky němu se tady začal rozrůstat turistický ruch.

TIVAT IS A TOWN LOCATED IN THE BAY OF KOTOR. IT IS CONSIDERED AN IMPORTANT TOURIST RESORT. THE TOWN AND ITS SURROUNDINGS ARE CHARACTERIZED BY A NUMBER OF SMALL CHURCHES, MOSTLY FROM THE 15TH TO 17TH CENTURIES, THE MOST IMPORTANT OF WHICH IS THE CHURCH OF ST. ANTHONY.

Despite this, Tivat is the youngest town in the region. It was founded in the 14th century, when it was called Teude, Theode and Theudo, as legend has it that the Illyrian queen Teuta had had her residence here. Remains of Greek and Roman settlements on the shore and in the sea prove that the place was inhabited in Antiquity. In the Middle Ages, the fertile landscape around Tivat belonged to important aristocrats.Tivat did not begin to grow until the end of the 19th century. In 1889, a war port was built here and Tivat was upgraded to a town. A shipyard and a brickyard were also added, and it was only in 1971 that an international airport was built here. And mainly thanks to the airport, tourism started to grow.

Památky a zajímavosti

Oblíbenými se kromě samotného města s kostelíky staly i ostrůvky

Sveti Marko a Prevlaka a dále zátoka Pržno. Od 19. století se v Tivatu nachází přímořský park s četnými cizokrajnými rostlinami (nejvíc jich přivezli námořníci z tropických krajů). Ve městě se nachází památník důstojníků válečného námořnictva, kteří v roce 1941 vyhodili do povětří torpédoborec Zagreb, aby nepadl do rukou okupantů. Ve městě se též nachází obranná věž s kaplí ze 16. století.

Tivatská riviéra

U města se nachází osm pláží. Přímo v jeho centru leží písčitá pláž Belane a v těsné blízkosti pláž Žua s cypřišovým a borovým hájem. Mnoho malých pláží tvoří břehy okolních ostrůvků Prevlaka a Sveti Marko.

Na pobřeží Tivatské zátoky se nacházejí další pláže. Nedaleko průlivu Verige se blízko majáku nachází 200 m dlouhá pláž Opatovo a u nedaleké osady Donja Lastva zhruba kilometrová pláž s moly. Podél moře se nachází množství hotelů, restaurací a zábavních podniků s čilým nočním životem. Navečer se celá promenáda zaplní lidmi a vtáhne vás zcela jistě do víru pohodové letní dovolené s chutnou balkánskou kuchyní.

Sights and attractions

Apart from the town itself with its churches, the islets of Sveti Marko and Prevlaka as well as the bay of Pržno have become popular. Since the 19th century, there has been a seaside park in Tivat with numerous exotic plants (most of them were brought by sailors from tropical regions). In town there is a memorial to the navy officers who blew up the destroyer Zagreb in 1941 to prevent it from falling into the hands of the invaders. There is also a 16th century defence tower with a chapel in town.

Tivat Riviera

There are eight beaches near the town. Right in its centre there is the sandy Belane Beach and in close proximity Žua Beach with its cypress and pine groves. Many small beaches form the shores of the nearby islets of Prevlaka and Sveti Marko.

There are other beaches on the coast of Tivat Bay. Close to the Verige Strait, there is the 200 m long Opatovo Beach by the lighthouse, and the nearby settlement of Donja Lastva has a roughly one-kilometre-long beach with piers. Along the seafront there are many hotels, restaurants and entertainment venues with a lively nightlife. In the evening, the entire promenade fills up with people and will certainly draw you into the whirlwind of a relaxing summer holiday with delicious Balkan cuisine.

INVESTUJEME DO MODERNÍCH PRŮMYSLOVÝCH PARKŮ

PRO UDRŽITELNOU BUDOUCNOST

Moderní haly jsou budoucností udržitelného podnikání v Evropě. Společně s našimi investory vytváříme prostory pro nájemce světových značek dnes již v 6 zemích.

Multimodální průmyslový komplex Brno Airport Park, který je strategický svou polohou v blízkosti letiště Brno-Tuřany, nabízí svým nájemcům zázemí s nejmodernějšími technologiemi a bohatou okolní zelení. Park získal prestižní certifikaci

BREEAM New Construction na úrovni „Excellent“, čímž se řadí mezi nejzelenější parky v České republice.

JEŠTĚ DO CÍLE NECHCI

I DON’T WANT TO REACH MY DESTINATION YET

ALEŠ ZBOŘIL

ALEŠ ZBOŘIL JE ABSOLVENTEM HERECTVÍ NA JAMU V BRNĚ. JE MODERÁTOREM, SCENÁRISTOU A REŽISÉREM ROZHLASOVÝCH SPOTŮ, VĚNUJE SE DABINGOVÉMU HERECTVÍ A REŽII,

NAMLOUVÁ KOMENTÁŘE K TELEVIZNÍM POŘADŮM. ROVNĚŽ

JE METODIKEM A LEKTOREM SEMINÁŘŮ SE ZAMĚŘENÍM NA PROBLEMATIKU PR A PORADCEM PRO PROFESIONÁLNÍ, MEDIÁLNÍ A KRIZOVOU KOMUNIKACI. JEHO HLAS MŮŽETE SLÝCHÁVAT Z RÁDIA NEBO Z TELEVIZNÍ OBRAZOVKY, ZEJMÉNA JE PRO MNOHÉ NEODLUČITELNĚ SPJAT S LEGENDÁRNÍM POŘADEM AZ-KVÍZ.

ALEŠ ZBOŘIL IS A GRADUATE OF ACTING AT JAMU IN BRNO. HE IS A PRESENTER, SCRIPTWRITER AND DIRECTOR OF RADIO SPOTS, ENGAGES IN DUBBING ACTING AND DIRECTING, AND NARRATES COMMENTARIES FOR TV PROGRAMMES. HE IS ALSO A METHODOLOGIST AND LECTURER OF SEMINARS FOCUSING ON PR ISSUES AND A CONSULTANT FOR PROFESSIONAL, MEDIA AND CRISIS COMMUNICATION. HIS VOICE CAN BE HEARD ON THE RADIO OR ON THE TV SCREEN, AND FOR MANY HE IS INEXTRICABLY LINKED WITH THE LEGENDARY AZ-QUIZ SHOW.

Jste moderátor, herec i dabér… Která z profesí, byť se liší jen drobně, je Vám nejbližší?

Herectví jsem sice kdysi dávno vystudoval a mám na ně „papíry“, ale za herce se označit nemůžu. Ani divadelního, ani televizního nebo filmového. Ve své profesi se snažím kombinovat moderování, dabing a lektorování. Nejvíc mě baví dělat každý den něco jiného.

Představujete vlastně tvář České televize Brno, od r. 1997 moderujete soustavně soutěžní pořad AZ kvíz a v současnosti i Dobré ráno. Jak tuto roli postupem času vnímáte? Je to pořád radost nebo někdy i přítěž?

Když se mě zeptáte ve čtyři hodiny v noci, kdy vstávám do Dobrého rána, tak po vás nejspíš něco hodím. Moderování je ale moje vysněná profese a jsem vděčný osudu za to, jaké příležitosti dostávám.

You are a presenter, actor and dubber... Which of the professions, though they differ only slightly, is closest to you?

I did study acting a long time ago and I have the “papers” for it, but I can’t call myself an actor. Neither theatre, television or film one. In my profession I try to combine presenting, dubbing and lecturing. Most of all, I enjoy doing something different every day.

Actually, you are the face of Czech Television Brno, since 1997 you have been a regular presenter of AZ Quiz show and currently also Good Morning. How do you perceive this role over time? Is it still a joy or sometimes a burden?

If you ask me at four o’clock at night when I get up for Good Morning, I’ll probably throw something at you. But presenting is my dream

Měl jste už v dětství jasno, že se vydáte dráhou herectví nebo onoho moderování?

Táta i máma pracovali v kultuře a do divadla mě od dětství vodili pravidelně. Asi se dalo čekat, že se profesně neuplatním v nějakém výrobním závodě, na poli nebo v kanceláři. Hereckou dráhu mně ale rozmlouvali, takže to vlastně skončilo tak napůl.

Může moderátor nebo herec vyhořet? Co děláte, aby se Vám to nestalo?

Může a několik herců (byť slavných a skvělých) jsem už v životě potkal. Mám štěstí, že můžu dělat práci svých snů, při které se neustále potkávám s novými lidmi. Jsem šťastný, že moje dny nejsou stále stejné.

Máte ještě nějakou metu, kam chcete ve své profesi dojít?

Moje profese se nedá změřit, kvantifikovat. Co v ní může být metou? Peníze? Popularita? Jsem

profession and I’m grateful to fate for the opportunities I get.

Did you have a clear idea in your childhood that you would follow the path of acting or presenting?

My dad and mom both worked in culture and regularly took me to the theatre since childhood. I guess it was to be expected that I would not find a career in a factory, in the field or in an office. But they were trying to talk me out of acting, so it actually ended up being half-right.

Can a presenter or actor burn out? What do you do to make sure it doesn’t happen to you?

It can occur, and I’ve met a few actors (albeit famous and great ones) in my life. I’m lucky to be able to do my dream job where I constantly meet new people. I am happy that my days are not always the same.

Do you still have a benchmark you would like to reach in your profession?

My profession can’t be measured, quantified. What can be a benchmark in it? Money? Popularity? I’m happy when someone says they just like my work.

What about your family, have they always been understanding about your work?

They’ve got used to the fact that a weekend with us doesn’t always mean Saturday and Sunday. I have a weekend on Tuesday, for example.

Have you ever felt like doing something completely different and quitting presenting, or never at all?

Text: Diana Tuyet-Lan Nguyen, foto: archiv ČT Brno

rád, když někdo řekne, že se mu moje práce prostě líbí.

Co rodina, vždy měla k Vaší práci pochopení?

Zvykli si, že víkend u nás neznamená vždy sobotu a neděli. Já mám víkend třeba v úterý.

Měl jste někdy pocit, že byste chtěl dělat něco úplně jiného a moderování pověsit na hřebík nebo vůbec nikdy?

Naopak, někdy mě mrzí, že jsem se nestal hercem. Nikdy jsem nehrál v divadle. Nemám za sebou takovou řádku filmových a televizních rolí jako moji spolužáci z JAMU. Zatímco oni se každý den na zkouškách a každý večer při představení převtělují do různých charakterů, já jsem si zvykl mluvit jako moderátor jen sám za sebe. Až na výjimku – dabingové herectví.

Čím je podle Vás brněnská televize specifická nebo co považujete za její největší klad?

Brno bylo a je menší než Praha. Všichni v televizi se mezi sebou znají a vědí, na čem zrovna ten druhý pracuje. Je tu méně příležitostí, ale mám pocit, že o to více si jich vážíme.

Jak nejraději relaxujete?

Snažím se hýbat, protože moje práce je většinou sedavá. Tenis, kolo, volejbal a golf. A naše malá zahrádka, která není úplně bezúdržbová.

Je pro vás důležitější cíl nebo samotná cesta?

Cesta znamená hledání, tvůrčí činnost, zkoušení. Úspěchy i omyly. Cíl je pro mě konec. Třeba šťastný, ale konec. Ještě do cíle nechci.

On the contrary, sometimes I regret not becoming an actor. I have never acted in theatre. I haven’t had as many film and TV roles as my classmates from JAMU. While they reincarnate themselves into different characters every day in rehearsals and every night in performances, as a presenter I have got used to speaking only for myself. With the exception of dubbing acting. In your opinion, what makes Brno Television specific or what do you consider to be its greatest asset?

Brno has always been smaller than Prague. Everyone in the TV studio knows each other and knows what the other is working on. There are fewer opportunities here, but I feel that we appreciate them all the more.

How do you like to relax?

I try to take exercise because my work is mostly sedentary. Tennis, bike, volleyball and golf. And our little garden, which isn’t exactly maintenance-free.

Is the destination or the journey more important to you?

The journey means searching, creative activity, trying. Successes and errors. The destination means the end for me. Maybe a happy ending, but an ending nevertheless. I don’t want want to reach my destination yet.

AQUALAND

PŘIPOUTEJTE SE, PŘISTÁVÁME!

FASTEN YOUR SEATBELT, PLEASE!

VINEYARDS THERME LAA

LÁZNĚ MEZI VINOHRADY

Nedaleko česko-rakouských hranic, uprostřed vinohradů a malebných vinařských vesniček se nachází lázeňský resort THERME LAA – HOTEL & SILENT SPA. Tyto denní lázně s 4* Superior hotelem patří do skupiny Vamed Vitality World a řadí se mezi jedny z nejkrásnějších lázní Rakouska. Příjemně teplá voda přímo vybízí k rekreačnímu plavání či jen lenošení s hlavou nad hladinou. Denním návštěvníkům lázní je k dispozici rozsáhlý vodní a saunový svět, dostatek osobního prostoru a špičkové služby.

Malým i velkým hostům je k dispozici několik bazénů s termální či slanou vodou a také aktivní bazén, který v létě dokonale osvěží. Přímo v bazénu si můžete v letních měsících o víkendech vychutnat také

lahodné koktejly či špičková vína a na oběd si zajít buď do termální restaurace nebo nově i do foodtrucku v zahradě lázní. Kulturní a zážitkový program resortu je po celý rok pestrý a výjimečný.

Not far from the Czech-Austrian border, surrounded by vineyards and picturesque wine villages is the spa resort THERME LAA – HOTEL & SILENT SPA. This day spa with a 4* Superior Hotel belongs to the Vamed Vitality World group and ranks among the most beautiful spas in Austria. The pleasantly warm water invites you to enjoy a recreational swim or just laze around with your head above water. Day visitors to the spa have access to an extensive water and sauna world, plenty of personal space and excellent service. The little and the grown – up have several pools with thermal or salt water at their disposal, as well as an active pool which is perfectly refreshing in summer. You can also enjoy delicious cocktails or top wines right in the pool at weekends during the summer months and have lunch either in the thermal restaurant or the new food truck in the garden of the spa. The resort’s cultural and experiential programme is varied and outstanding throughout the year.

Ochutnejte „delikatesy Weinviertelu“ v moderním ambiente restaurace 4* Superior hotelu Therme Laa a rezervujte si BRUNCH VE WEINVIERTELU. Spojte kulinářský zážitek se špičkovými lokálními víny* – oblast Weinviertel je největší vinařskou oblastí Rakouska a její vína jsou vyhlášená.

Rozhodnete-li se zůstat v resortu přes noc, můžete se kromě neomezeného vstupu do klasických lázní těšit nejen na prvotřídní hotelový servis, spa tašku s ručníkem, županem a přezůvkami, na bohatou snídani a pětichodovou večeři, ale i na úchvatné hotelové spa s panoramatickým bazénem a saunovým světem. K dokonalému zážitku si můžete objednat masáž na míru nebo kosmetické ošetření.

Taste the “delicacies of the Weinviertel” in the modern ambience of the 4* Superior Restaurant of the Therme Laa Hotel and book a BRUNCH IN WEINVIERTEL. Combine a culinary experience with top local wines* – the Weinviertel is Austria’s largest wine region and its wines are renowned.

If you choose to stay overnight at the resort, in addition to unlimited access to the classic spa, you can look forward to the first – class hotel service, a spa bag with a towel, a bathrobe and slippers, lavish breakfast and five – course dinner, as well as the stunning hotel spa with a panoramic pool and sauna world. For the ultimate experience, you can book a custom massage or beauty treatment.

Apropós, slyšeli jste už o SILENT SPA?

Tato prémiová část resortu – atypická nadčasová stavba – je perfektní kombinací moderní a sakrální architektury. Ambiente prémiových lázní SILENT SPA Vás okouzlí, pohltí, obejme, uklidní a uzemní.  Zdejší bazény s termální vodou, saunový svět a doslova rajská zahrada EDEN nemají chybu. SILENT SPA se stane Vaší srdeční záležitostí! SILENT SPA je odděleno a zároveň propojeno vnitřní chodbou s lázeňským komplexem Therme Laa a navazuje také na hotel****Superior. SILENT SPA je určeno pouze starším 16 let. Darujte si krátkodobou dovolenou s dlouhodobým účinkem a nechte se hýčkat v resortu THERME LAA. A jazyková bariéra? U nás mluvíme i česky. www.therme – laa.at

Apropos, have you heard of SILENT SPA?

This premium part of the resort – an atypical timeless building – is the perfect combination of modern and sacral architecture. The ambience of the premium SILENT SPA is going to enchant, absorb, embrace, soothe and ground you. These thermal pools, sauna world and the literally paradisiacal EDEN garden are flawless. SILENT SPA is going to become a matter of your heart! SILENT SPA is separated from and connected to the Therme Laa spa complex by an internal corridor and is adjacent to the****Superior hotel. SILENT SPA is restricted to over 16 years of age. Gift yourself with a short – term holiday bringing a long – term effect and pamper yourself at the THERME LAA resort. And the language barrier? We also speak Czech.

www.therme – laa.at

CESTUJEME TRAVELLING FOR ART ZA UMĚNÍM

VÍDEŇ

Albertina: Picasso,17. 3.–18. 6. 2023

Vídeňská galerie Albertina si připomíná 50 let od smrti Pabla Picassa speciální výstavou, na které budou ke zhlédnutí malby, kresby, rytiny, litografie a keramika. Jedná se o díla z modrého, kubistického a surrealistického období. Všech 70 děl pochází z vlastních sbírek. Picasso vytvořil za svůj život neuvěřitelných 50 000 děl. Zemřel ve věku 91 let v roce 1973.

Vienna’s Albertina Gallery is marking the 50th anniversary of Pablo Picasso’s death with a special exhibition of paintings, drawings, engravings, lithographs and ceramics. These include works from the Blue, Cubist and Surrealist Periods. All 70 works come from the museum’s own collection. Picasso created an incredible 50,000 works in his lifetime. He died at the age of 91 in 1973.

AMSTERDAM

Rijksmuseum:

Vermeer, 10. 2.–4. 6. 2023

Historicky největší retrospektiva delftského mistra Jana Vermeera v Rijksmuseu v Amsterdamu ukazuje 28 maleb z celkových 37 dochovaných a jedná se tak o jednu z jeho největších výstav. O významu výstavy svědčí množství zatím prodaných vstupenek. Díla na výstavu zapůjčila například muzea z USA, Nizozemí, Velké Británie, Japonska či Německa a dle odborníků nebude výstava, která se připravovala sedm let, již nikdy k vidění v takovém rozsahu. The largest-ever retrospective of the Delft master Jan Vermeer at the Rijksmuseum in Amsterdam shows 28 paintings out of 37 surviving ones, making it one of his largest exhibitions. The importance of the exhibition is evidenced by the number of tickets sold so far. Museums from the USA, the Netherlands, Great Britain, Japan and Germany, for example, have lent works to the exhibition, and according to experts, the exhibition, which has taken seven years to prepare, is not likely to be seen on such a scale ever again.

PAŘÍŽ

Petit Palais: Sarah Bernhardt. Et la femme créa la star,

14. 4.–27. 8. 2023

Roku 1844 narozená francouzská herečka Sarah Bernhardt byla jednou z největších hvězd své doby. Inspirovala a okouzlila mnoho umělců, mezi kterými byli například Jean Cocteau, Victor Hugo nebo Alfons Mucha. U příležitosti sta let od jejího umrtí představuje Petit Palais v Paříži přes 400 děl mapující její osobní i umělecký život.

Born in 1844, French actress Sarah Bernhardt was one of the biggest stars of her time. She inspired and enchanted many artists, including Jean Cocteau, Victor Hugo or Alphonse Mucha. To mark the centenary of her death, the Petit Palais in Paris is presenting over 400 works tracing her personal and artistic life.

Kunstmuseum Basel: Matisse, Derain und ihre Freunde. Die Pariser Avantgarde 1904–1908, 2. 9. 2023 – 21. 1. 2024

Fauvismus je moderní umělecký směr, který vznikl ve Francii na počátku 20. století. Fauvisté, mezi nimiž byli Henri Matisse a André Derain, se odvážili prudkých, expresivních barevných experimentů a vytvořili tak první avantgardní hnutí 20. století. Trvalo jen několik let, přibližně od roku 1904 do roku 1908, ale jeho vliv dalece přesáhl tuto dobu. Speciální výstava v Kunstmuseu Basel ukazuje přibližně 100 děl, a také se vypořádává s tradičním vnímáním hnutí jako kliky mužů. Důležitými spolupracovnicemi hnutí byly například Amélie Parayre, Matissova manželka, nebo Alice Derain.

Fauvism is a modern art style which originated in France in the early 20th century. The Fauvists, including Henri Matisse and André Derain, ventured into striking, expressive colour experiments and created the first avant-garde movement of the 20th century. It only lasted a few years, from about 1904 to 1908, but its impact endured long into the future. A special exhibition at the Kunstmuseum Basel shows around 100 works, and also calls into question the conventional perception of the movement as a clique of men. Important collaborators in the movement included Amélie Parayre, Matisse‘s wife or Alice Derain.

PRAHA

Kunsthalle Praha: BOHEMIA: Příběh fenoménu 1950–2000, 23. 3. – 16. 10. 2023

Rok po zahájení provozu přichází Kunsthalle Praha s mezinárodní tematickou výstavou Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000. Připravil ji hostující kurátor a publicista Russell Ferguson z Los Angeles. Bohemia propojuje díla sedmatřiceti umělců a umělkyň. Výstava pokrývá období od padesátých let minulého století až do počátku nultých let tohoto milénia a zahrnuje různá média, převážně fotografii, video a malbu. Kaleidoskopický zážitek končí na přelomu století, kdy bohéma – ač stále celosvětový fenomén – začíná ztrácet na vlivu z důvodu prudkých společenských změn.

One year after the opening its doors, Kunsthalle Praha presents international thematic exhibition Bohemia: History of an Idea, 1950-2000. It was prepared by guest curator and publicist Russell Ferguson from Los Angeles. Bohemia brings together artworks by thirty-seven artists. The exhibition covers the period spanning from the 1950s to the early 2000s and features work in various media, with a predominance of photography, video and painting. The kaleidoscopic experience ends with the turn of the century, when bohemia - still a worldwide phenomenon - begins to lose its momentum as a result of fast-paced societal changes.

Foto: Dobroš

PRAHA

Valdštejnská jízdárna: Josef Mánes: Člověk – umělec - legenda, 31. 3.–16. 7. 2023

Josef Mánes je jedním z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Jeho tvorba se vyznačuje neobyčejnou šířkou a kvalitou – zahrnuje práce určené do veřejného prostoru i vyhraněně intimního charakteru, díla nadčasová i zcela aktuální, podobizny, krajiny i alegorie, plátna, kresby i grafiky. Výstava ve Valdštejnské jízdárně nabízí více než 400 exponátů z 25  veřejných institucí a soukromých sbírek a představuje stěžejní okruhy Mánesovy tvorby a doplňuje je o srovnávací materiál postihující jak práce jeho českých současníků, tak zahraničních umělců, kteří české prostředí ovlivňovali. Cílem výstavy je ale také nahlédnout pod vrstvu po desetiletí tradovaných stereotypů, které se s Mánesovým dílem pojí. Významnou část výstavy proto tvoří recepce Mánesovy tvorby po jeho smrti.

BRNO

Muzeum romské kultury: Příběh Romů

Stálá expozice Muzea romské kultury nazvaná Příběh Romů prezentuje romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost a svým tématem i rozměrem je světovým unikátem. Na časové ose je divákům nabídnut příběh Romů, který odkrývá nejen romskou historii na pozadí obecných dějin, ale také fakta týkající se vývoje a zákonitostí romské komunity. Skládá se ze šesti sálů: Pravlast Romů – Indie, Na cestě, Hledání domova, Holocaust Romů, Romství po válce, Romové v médiích 1989–2005.

Josef Mánes is one of the most important Czech artists of the 19th century. His oeuvre is characterised by its extraordinary breadth and quality - it includes works intended for public space and works of a distinctly intimate character; works that are timeless as well as completely topical; images, landscapes and allegories, canvases, drawings and prints. The exhibition at the Waldstein Riding School features more than 400 exhibits from 25 public institutions and private collections, and presents the key areas of Mánes‘s work and complements them with comparative material covering both the work of his Czech contemporaries and foreign artists who influenced the Czech environment. The exhibition also aims to look beneath the layer of decades-old stereotypes associated with Mánes‘s work. A significant part of the exhibition therefore consists of the reception of Mánes‘s work after his death.

The permanent exhibition of the Museum of Romani Culture, called The Story of the Roma, presents Romani history and culture from its beginnings to the present and is unique in the world in its subject matter and size. The visitors are offered the timeline of the Romani story, which reveals not only Romani history against the background of general history, but also facts about the development and laws of the Romani community. It consists of six rooms: The Romani Homeland - India, On the Road, Searching for Home, The Romani Holocaust, Romani After the War, Romani in the Media 1989-2005.

BRNO

Uměleckoprůmyslové muzeum: VRTIŠKA & ŽÁK: Za dobrý design, 24. 2. 2023 – 28. 1. 2024

Výstava předního architektonického a designérského dua Roman Vrtiška a Vladimír Žák, které se stalo absolutními vítězi soutěže Czech Grand Design za rok 2021, návštěvníky provede výběrem jejich společné práce v oblasti produktového designu. V rámci svébytného a širokého portfolia nechybí ani realizace výstavních instalací, komerčních a privátních interiérů či architektury. Vrtiška & Žák jsou v tomto smyslu ojedinělými představiteli své generace a dokáží na stejné úrovni řešit projekty mnoha odlišných měřítek a typologických zadání. Vizuální jazyk kreativního dua Vrtišky & Žáka je estetický, přitom nenápadný. Přirozeně zapadá do prostředí, vychází z člověka, z jeho pohybu, potřeb.

The exhibition of the leading architectural and design duo Roman Vrtiška and Vladimír Žák, who became the absolute winners of the Czech Grand Design competition for 2021, will guide visitors through a selection of their joint work in the field of product design. Their unique and broad portfolio also includes exhibition installations, commercial and private interiors and architecture. In this sense, Vrtiška & Žák are unique representatives of their generation who are able to solve, on the same level, projects of many different scales and typological assignments. The visual language of the creative duo Vrtiška & Žák is aesthetic, yet unobtrusive. It fits naturally into the environment, stems from the people, their movements and needs.

LONDÝN

National Gallery: After Impressionism, 25. 3.–13. 8. 2013

Výstava představuje obrazy nejznámějšího

figurativního malíře v Británii – Luciana Freuda (1922–2011). Jedná se o první retrospektivu jeho díla, která zahrnuje 70 let tvorby od jeho raných děl až po známá, velkoformátová plátna a monumentální akty. Na výstavě bude k vidění 60 obrazů zahrnujících portréty přátel, rodiny až po portréty osobností veřejného života.

The exhibition presents paintings by Britain’s most famous figurative painter, Lucian Freud (1922–2011). This is the first retrospective of his works, spanning 70 years of his practice from his early works to his well-known large-scale canvases and monumental nudes.

The exhibition features 60 paintings including portraits of friends and family to portraits of public figures.

Foto: shutterstock.com

Foto: Andrea Bratrů Velnerová

O HOTELU

Design Hotel Noem Arch v Brně symbolizuje loď zakotvenou v přístavu, kde se můžete ubytovat ve 20 stylových kajutách. Vyzkoušejte kajuty posádkové, důstojnické, či rovnou exkluzivní kapitánskou kajutu, která nabízí luxusní ubytování ve velkém stylu. V našich kajutách vám leží celý svět u nohou. Mazlíčci vítáni!

NOEM ARCH ABOUT HOTEL

Design Hotel Noem Arch in Brno reflects an anchored ship in a dock, where you can accommodate in 20 stylish cabins such as crew,officer or captain cabin. Pets are welcome!

O RESTAURACI

Restaurace Noem Arch v Brně nabízí menu moderní světové kuchyně. Veškerá jídla připravujeme vždy z kvalitních surovin s důrazem na čerstvost, sezónnost a regionální dostupnost.

Vedle à la carte připravujeme i obědové menu. V letních měsících připravujeme na zahrádce speciality z venkovního grilu.

ABOUT RESTAURANT

Noem Arch Restaurant in Brno offers modern mediterranean cuisine. Our kitchen uses high quality local ingredients. We prepare à  la carte menu as well as daily business menu. We use our summer patio for BBQ specialities.

KONFERENCE

Součástí Design Hotelu Noem Arch v Brně jsou konferenční prostory. Nabízíme Vám atraktivní, moderní a osobité pojetí interiéru, který poskytuje kompletní víceúčelové vybavení s vestavěnou AV technikou. Na veškeré akce jsme schopni zajistit dekorace a doprovodný program podle vašich představ. Jako doplněk k Vašim akcím možnost pronájmu air hockey, stolního fotbálku, šipek atd. Všechny prostory jsou klimatizovány.

CONFERENCES

As part of the Design Hotel Noem Arch we offer unique conference rooms which include a multifunctional equipment with built-in audio visual. We can also supply all decorations, offer technical equipment and programme to make your event special.

JSEM V ROLI FILMOVÉ KOMISAŘKY

I‘M IN THE ROLE OF A FILM COMMISSIONER

KOŠULIČOVÁ IVANA

Foto: KIVA photography

Ivana Košuličová od počátku vede Filmovou kancelář Brno. Tato instituce představuje partnera pro filmové produkce při přípravách natáčení v regionu. Patří do prestižní sítě evropských filmových kanceláří. Od svého založení v roce 2017 spolupracovala na desítkách celovečerních hraných filmů, zahraničních projektů, televizních seriálů a minisérií. Cesta k filmu, potažmo k vedení filmové kanceláře, byla v životě Ivany vlastně velmi přirozeným rozuzlením zápletky. Počátek toho příběhu se začal psát již v době jejího studia filmové a divadelní vědy na Masarykově univerzitě v Brně.

Vidíte nějakou spojitost mezi cestováním jako takovým a životní cestou?

Určitě. Cestování rozšiřuje obzory, přináší nový kontext, zkušenost, zvyšuje empatii a zájem o dění na druhém konci světa. Navíc má člověk při cestování čas si spoustu věcí srovnat a nahlédnout na ně zdálky. Skvělé je také poznávání nových lidí z různých částí světa. Cestování je jednoznačně obohacující.

Máte ráda cestopisy, ať už knižní nebo audiovizuální a proč?

Miluju seriál S kuchařem kolem světa. Je to nesmírně přátelský a milý formát. Myslím, že hlavní protagonista Fred je skvělý a má opravdovou práci snů.

Proč mezi žánry umění u Vás zvítězil film?

Nějak to přirozeně vyplynulo. Filmovou výuku jsme na svou dobu pokrokově měli už na gymnáziu, kde mě bavila literatura a film. Film se mi nakonec jevil asi jako atraktivnější. Přišlo mi skvělé živit se tím, že budu koukat na filmy. Nakonec se mi to vlastně podařilo, když jsem pracovala jako akviziční manažerka ve filmové distribuci.

Ivana Košuličová has been running the Brno Film Office since the beginning. This institution is a partner for film productions in preparation for filming in the region. It belongs to a prestigious network of European Film Offices. Since its establishment in 2017, it has collaborated on dozens of feature films, foreign projects, TV series and miniseries. The path to filmmaking, and consequently to running a film office, was actually a very natural plot twist in Ivana’s life. The beginning of the story started to be written during her studies of film and theatre science at Masaryk University in Brno.

Do you see any connection between travel as such and the journey of life?

Definitely. Travel broadens horizons, brings new context, experience, increases empathy and interest in what is happening on the other side of the world. In addition, when travelling, one has time to sort things out and see them from afar. It is also great to meet new people from different parts of the world. Travelling is definitely enriching. Do you like travelogues, whether book or audio-visual, and why?

I love the Chef Around the World series. It’s an extremely friendly and nice format. I think the main protagonist Fred is great and has a real dream job.

Why did film win among the genres of art for you?

Somehow it came naturally. We had, for that time, progressive film lessons already at grammar school, where I was fond of literature and film. I probably found film more attractive in the end. I thought it would be great to make a living watching movies. And I eventually succeeded in doing just that when I worked as an acquisitions manager in film distribution.

Na natáčení filmu Nabarvené ptáče s režisérem Václavem Marhoulem a náměstkem pro kulturu Matějem Hollanem, foto: Jiri Jelinek.

Natáčení filmu Marťanské lodě na koupališti v Zábrdovicích, foto: David Konečný.

Vystudovala jste filmovou a divadelní vědu, připravilo Vás to dostatečně na vedení Filmové kanceláře Brno, nebo jste musela ještě něco tzv. samonastudovat, nebo nabýt nové dovednosti?

Činnost filmové kanceláře je specifická. Jak jsem zmínila, předtím jsem pracovala ve filmové distribuci, kde jsem nakupovala filmy pro kina na mezinárodních festivalech a koprodukovali jsme také výrobu českých filmů. Díky tomu jsem znala zahraniční i české filmové prostředí, což bylo pro současnou práci výhodou. Dnes, po šesti letech, bych řekla, že pro profesi filmového komisaře či komisařky, jak se tato pozice obvykle nazývá, je určitě výhodou praktická zkušenost s filmovým natáčením přímo z placu. A ideálně také zkušenost s fungováním samosprávy, protože kancelář propojuje právě tyto dva světy. Nakonec je možná stejně nejdůležitější mít nějaké vnitřní nadšení, bez ohledu na vzdělání či zkušenosti.

You studied film and theatre science, did it prepare you sufficiently for the management of the Brno Film Office, or did you have to do some more self-study or acquire new skills?

The work of a film office is specific. As I mentioned, I previously worked in film distribution, where I bought films for cinemas at international festivals and we also co-produced Czech films. Thanks to that I knew the foreign and Czech film environments, which was an advantage for my current job. Today, six years later, I would say that for the profession of a film commissioner, as the position is usually called, the practical experience of shooting films on set is definitely an advantage. And ideally also experience of how municipality works, because the office bridges those two worlds. After all, it may be the most important to have some inner passion, regardless of education or experience.

How important or beneficial is the film office or film industry for the region, in your opinion? What difference do you see between the cities where the office operates and where it does not?

Assistance with filming preparation is now a standard offered by every region in the Czech Republic. It is beneficial for municipality to have one place which brings together film enquiries. Brno is in a good position because, in addition to interesting locations, it can offer a range of local creative and crew professions, as well as the possibility of financial support. Films, in turn, bring economic spending for hired services and professions to the region. And, of course, promotion of the city and region through the film release in cinemas, television, festivals and online platforms.

Hon, foto: Cinemart.

Natáčení filmu Nabarvené ptáče v brněnské Káznici, foto: Jan Cága.

Jak moc je podle Vás pro region filmová kancelář potažmo filmový průmysl důležitý nebo přínosný? Jaký rozdíl spatřujete mezi městy, kde kancelář působí a kde nikoliv?

Pomoc s přípravou natáčení je dnes už standardem, který nabízí každý kraj v České republice. Pro samosprávu je výhodné mít jedno místo, které sdružuje filmové poptávky. Brno má dobrou pozici, protože může nabídnout kromě zajímavých lokací také řadu místních kreativních a štábových profesí a také možnost finanční podpory. Filmy pak zase přinášejí do regionu ekonomickou útratu za najaté služby a profese. A samozřejmě taky propagaci městu a regionu díky uvedení filmů v kinech, televizi, festivalech a online platformách.

Má brněnská filmová kancelář v něčem své unikum?

Přijde mi unikátní, že město a kraj už při zakládání filmové kanceláře jasně deklarovali potřebu vytvořit co nejdříve také nezávislý filmový fond, který bude finančně podporovat audiovizi v regionu. Vznikl tak Jihomoravský filmový nadační fond, který disponuje každoročně významnou částkou, jednou z nejvyšších v republice mezi regiony. Společné působení filmového fondu, který poskytuje finanční podporu a filmové kanceláře, která u projektů asistuje, je velmi funkční a díky tomu natáčení v regionu přibývá.

Is there anything unique about the Brno Film Office?

I find it unique that when the city and the region established the film office, they clearly declared the need to create an independent film fund that would financially support audio-visuality in the region as soon as possible. Thus, the South Moravian Film Fund was created, which disposes of a significant amount of money each year, one of the highest in the country among the regions. The joint action of the film fund, which provides financial support, and the film office, which assists with the projects, is very efficient and as a result filming in the region continues to grow.

In what ways does your work fulfill you and in what ways does it kill you?

It fulfills me with every successful project and kills me with the occasional complexity of processes related to the working of the municipality and administration.

I have assumed from your CV that animation is somehow closest to your heart. Is that so? And why is that? Are we doing enough for animation in these parts?

I’ve been involved in animation continuously in different jobs, but I think I have the same relationship to it as I do to feature films or documentaries. I’m generally close to films where I’ve met nice people regardless of genre or format. It is great that there is a lot of animation going on in Brno. I enjoy the things by Brno filmmaker Michal Orsava,

Il Boemo, natáčení v Mahenově divadle, foto: Richard Hodonický.

V čem Vás Vaše práce naplňuje a v čem naopak ubíjí?

Naplňuje mě s každým vydařeným projektem a ubíjí občasnou komplikovaností procesů spojených s fungováním samosprávy a administrativou.

Podle Vašeho životopisu jsem usoudila, že animovaný film je Vašemu srdci jaksi nejblíže. Je to tak? A proč? Děláme dost pro animovaný film v našich končinách?

Animovanému filmu jsem se průběžně věnovala v různých pracovních profesích, ale mám k němu myslím stejný vztah jako k hraným filmům nebo dokumentům. Blízko mám obecně k filmům, kde jsem se setkala s fajn lidmi bez ohledu na žánr nebo formát. Skvělé je, že se toho kolem animovaného filmu děje spousta právě v Brně. Baví mě věci od brněnského tvůrce

Michala Orsavy, animátorka Michaela

Lovecká zase chystá s brněnskou produkcí film Holubí voják a ve studiu brněnské České televize se natáčí celovečerní film

Malý Pán 2. Je toho hodně.

Kde by chtěla být filmová kancelář pod Vaším vedením třeba za 3 roky? Čeho byste chtěla ještě dosáhnout?

animator Michaela Lovecká is preparing a film called Pigeon Soldier with a Brno production, and the Brno Czech Television studio is shooting a feature film called Little Master 2. There’s plenty.

Where would you like the film office to be under your management in, say, 3 years? What else would you like to achieve?

I would like to see a functional audio-visual environment in Brno which would allow local producers to focus more on original work rather than commissioned work. Also, that the creative and crew professions would find enough job opportunities to support and keep them in Brno. I try to contribute to this goal through various activities of the office. It would also be great if a big Hollywood star finally arrived in Brno. I believe that this will come with the opening of all four unique water reservoirs under Žlutý kopec hill in spring 2024.

What do you consider to be your greatest professional achievement so far?

In my former profession as an acquisitions manager, when I was buying films for the Czech market, I was delighted by the great audience success of a small Norwegian film

Brno

Premiéra filmu Poslední aristokratka, foto Michal Růžička.

Přála bych si, aby v Brně bylo funkční audiovi zuální prostředí, které by umožňovalo místním producentům věnovat se více ne zakázkové, ale autorské tvorbě. Také, aby kreativní a štábové profese nacházely dostatečné množství pracovních příležitostí, které je v Brně uživí a udrží. K tomuto cíli se různými aktivitami kanceláře snažím přispět. A taky by bylo skvělé, když by do Brna přijela konečně nějaká velká hollywoodská hvězda. Věřím, že to přijde s otevřením prostor všech čtyř unikátních vodojemů na Žlutém kopci na jaře 2024.

Co považujete za svůj dosavadní největší profesní úspěch?

V dřívější profesi akviziční manažerky, kdy jsem nakupovala filmy pro český trh, mě potěšil velký divácký úspěch malého norského filmu Kurz negativního myšlení. Završením pak bylo i jeho ocenění Českým lvem za nejlepší zahraniční film, kdy cenu předával herec Jan Kašpar. To bylo dojemné. Taky ráda vzpomínám na dánského režiséra Thomase Vinterberga a jeho snímek Hon s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli, který jsem kupovala pro český trh na MFF v Cannes v roce 2012. To je film, který je s postupující dobou pořád víc aktuální.

Jakou má podle Vás audiovizuální tvorba budoucnost? Kam se bude ubírat?

Po koroně žijeme v době, kdy se audiovizuální obsah přesunul primárně na streamovací platformy. Je to dynamický vývoj a změny, které se odehrály, zasahují kina, televize, distributory a řadu dalších oborů. Audiovize se přesunula do onlinu, což je trend, který neustále posiluje. Dobré je, že výroba stále narůstá, navzdory tomu, že se distribuční kanály v čase proměňují.

called The Art of Negative Thinking. It culminated in its winning the Czech Lion Award for the best foreign film, when the award was presented by actor Jan Kašpar. That was touching. I also like to remember the Danish director Thomas Vinterberg and his film The Hunt starring Mads Mikkelsen, which I bought for the Czech market at the Cannes IFF in 2012. This is a film that is becoming more and more relevant as time goes on.

What do you think is the future of audio-visual production? Where will it go?

After the corona, we live in an era where audio-visual content has moved primarily to streaming platforms. It’s a dynamic evolution and the changes that have taken place affect cinemas, TV, distributors and many other fields. Audio-vision has moved online, a trend that is continually growing. The good thing is that production is still increasing, despite the fact that distribution channels are changing over time.

Vodojemy na Žlutém kopci, foto Libor Teplý.

Kurz negativniho mysleni, foto Cinemart.

LIDÉ BRNA BRNO PEOPLE

BARBORA ANTONOVÁ

PŘEKLADATELKA, NAKLADATELKA, NOSITELKA

CENY FRANTIŠKA KRIEGLA, ČLENKA ŽENSKÉHO

VZDĚLÁVACÍHO ÚSTAVU BRNO-VESNA

TRANSLATOR, PUBLISHER, WINNER OF THE FRANTISEK

KRIEGEL AWARD, MEMBER OF THE WOMEN‘S EDUCATIONAL

INSTITUTE BRNO-VESNA, WWW.SPOLEKVESNA.CZ

Brno je pro mě… Brno. Nesrovnatelný fenomén. Největší vesnice a nejmenší velkoměsto, jak říká otřepané, ale naprosto pravdivé rčení. V Brně nemůžete být anonymní. Dáte se v hospodě do hovoru s neznámým člověkem a po několika větách zjistíte, že je to soused vaší sestry, že jeho otec chodil s vaší tetou před desítkami let na párty na Velodrom nebo

že jste pracovali v různou dobu ve stejné firmě a máte aspoň deset společných známých.

Brnu neutečete nikdy a nikde. Extenze Brna (říkejte si tomu globalizace, ale pro mě je to prostě jenom velké Brno) postupně zasahuje celou planetu. Pamatuju si na první „porevoluční“ výjezd na západ v létě 1990, kdy jsme se na Champs-Elysées náhodou, bez domluvy, setkali s několika brněnskými kamarády –a vůbec nám to nepřišlo divné. Je úplně normální, že vás v Brně na ulici osloví cizím jazykem cizí žena se slovy „nebyla jste náhodou v roce 2015 v Kyjevě?“, že k vám ve Vieste v supermarketu přistoupí muž a říká, že slyší češtinu a jestli nejste z Brna, kde má kamarádku (která má pochopitelně podnik přímo naproti vaší firmě)… Brno se prolíná nejen prostorem, ale i časem. Důkazem je moje matka, která v Brně nežije čtyřicet let, a přesto při občasném průchodu centrem trousí „ahoj, nazdar, dobrý den“, jako by ty svoje známé potkávala každý den.

Tuto pospolitost, před kterou není úniku, někdo nenávidí, což je úplně pochopitelné. Pocit neustálé kontroly může vyvolat i mírnou paranoiu a touhu z Brna co nejrychleji zmizet. Velkou část brněnských exulantů najdete v Praze, kde se scházejí a vyprávějí si o Brně. Já tuhle vlastnost, tu všeobjímající brněnskost, miluju. Dává mi pocit zázemí, bezpečí, domova. Všichni se známe, všichni o sobě všechno víme, ať už chceme či nechceme. Není na co si hrát.

S cestováním to mám složité. Když se snažím najít důvody, proč opouštět Brno, většinou nejsou moc přesvědčivé. Ale když už se odhodlám někam vyrazit, hodně si to užívám. Mnohem radši se přesouvám z místa na místo, týden dovolené na jednom místě už je nuda. Jak se poslední dobou přesouvají tropy čím dál blíž našim končinám, vyrážíme spíš na sever a východ než na jih. A nebudu zastírat, že mnohem víc než památky mě při cestování zajímá jídlo. Ideální dovolená je pro mě cesta po polském pobřeží – chladné moře, ke každému jídlu ryba… a zakončení cesty pak v ukrajinském Lvově, což je nádherné a neskutečně pohostinné město, relikt Rakouska-Uherska s jeho mixem jazyků, kultur, architektury, kuchyní… a hlavně tam vždycky potkáte spoustu lidí z Brna.

Brno is for me... Brno. An incomparable phenomenon. The biggest village and the smallest city, as the trite but absolutely true saying goes. You cannot be anonymous in Brno. You start chatting with a stranger in a pub and after a few sentences you find out that he is your sister’s neighbour, that his father used to go to parties with your aunt at the Velodrome decades ago, or that you worked for the same company at different times and have at least ten friends in common.

You can never escape Brno anywhere. The extension of Brno (call it globalization if you like, but to me it is just big Brno) is gradually encompassing the whole planet. I remember the first “post-revolution” trip to the West in the summer of 1990, when we bumped into a few Brno friends on the Champs-Elysées by chance, without any prearrangement - and it did not strike us as strange at all. It is quite normal to be approached in the street in Brno by a woman speaking a foreign language and saying “weren’t you in Kiev in 2015?”, or to be approached in a supermarket in Vieste by a man who says he can hear Czech spoken and asks if you are from Brno, where he has a friend (who, of course, has a business right across the street from your company)... Brno is intertwined not only in space but also in time. The proof of which is my mother, who has not lived in Brno for forty years, and yet, when she occasionally passes through the centre, she drops her “hi, hello, how are you” as if she met her acquaintances every day.

This commonality, from which there is no escape, is hated by some, quite understandably. The feeling of constant control can also spark a slight paranoia and a desire to get away from Brno as quickly as possible. A large part of Brno exiles can be found in Prague, where they meet and talk about Brno. I love this quality, this all-encompassing Brno-ness. It gives me a sense of background, security, home. We all know each other, we all know everything about each other, whether we want to or not. There is nothing to play at.

Travelling gives me a bit of trouble. When I try to find reasons to leave Brno, they are usually not very convincing. But when I do decide to set off, I really enjoy it. I much prefer moving from place to place, a week of vacation at one place is boring. As the tropics have been moving closer and closer to our part of the world recently, we have started heading north and east rather than south. And I will not hide the fact that I am much more interested in food than sights when I travel. The ideal holiday for me is a trip along the Polish coast – cold sea, fish for every meal... and then ending the trip in Lviv, Ukraine, which is a beautiful and incredibly hospitable city, a relic of the Austro-Hungarian Empire with its mix of languages, cultures, architecture, cuisines... and most importantly, you always meet a lot of Brno people there.

LIDÉ BRNA BRNO PEOPLE

PAVLÍNA HOBZOVÁ

ŘEDITELKA JIHOMORAVSKÉHO FILMOVÉHO

NADAČNÍHO FONDU

DIRECTOR OF THE SOUTH MORAVIAN FILM

FOUNDATION FUND

Pro mě znamená Brno vysloveně domov. Jsem rozená Brňanka, paty jsem z Brna nevytáhla ani při studiu, a i když jsem měla nějaké příležitosti pracovat mimo Brno, tak jsem vlastně ani odejít nikdy nechtěla. Takže jsem zarputilý Brňák a už to tak asi zůstane.

A co mám na Brně ráda? Asi to, co se mi ukázalo, proč nechci třeba do Prahy. Brno má takovou akurátní velikost, není to obrovské anonymní velkoměsto, ale přitom to není ani něco malého. Tady si člověk najde všechno, ať už z kultury, ze sportu nebo i z přírody, protože máme krásné okolí. Všude dojdu pěšky, když mi ujede například rozjezd, a vždy někoho potkám, ať jdu kamkoliv – známého, kamaráda, kolegu. Takže to se mi tu, zkrátka a dobře, líbí.

Při úvaze, co by se mohlo zlepšit, mě napadlo spíše, co se zhoršilo. Co člověk žije v Brně, tak má pocit, že je to dopravně, autem, čím dál tím horší, ale jestli se to dá zlepšit, to úplně nevím. A ještě něco, i když mám tady ty lidi ráda, na rozdíl od Prahy, kde je vše velmi anonymní, komunitnost by se možná zlepšit mohla. Ve smyslu toho, aby to tady lidem nebylo lhostejné, aby jen neprocházeli ať už kolem nějakých nedobrot ve smyslu nepořádku nebo nějakých nekalostí, ale i kolem těch, kteří třeba potřebují pomoct. Samozřejmě se mi nelíbí ani ty naše poslední politické kauzičky, které už by se nemusely znovu opakovat. Pak ty stadiony by nám už konečně mohli postavit a ten „stánek“ pro tu naši filharmonii…

Nejsem úplně cestovatelský typ, takže nemám srovnání s jiným evropským městem, které by mi Brno připomínalo. Když už cestuji, tak si vybírám radši přírodní lokality než ty městské. Nejsem typ, který by letěl do New Yorku, abych poznal „jablko“. Nejsem ani ten typ cestovatele po krásách měst a galerií. Úplně nerada se i vracím na stejná místa. Třeba pro letní dovolené jsem se snažila si vybírat vždy něco nového. Nerada jezdím, jako někdo, 20 let na stejné místo. Shodou okolností jsem však před lety tady objevila brněnskou cestovní kancelář, se kterou jsem v zimě navštívila Tarvisio, tam se mi líbilo moc a chtěla bych se tam vrátit třeba i v létě. Ale jinak se snažím jezdit stále na nová místa, aby to bylo něčím překvapující. Každý den se snažím také jít na nějaký výlet, ať už pěšky nebo autem, za účelem poznat novou část, něco objevit. Také moc dovolené dopředu neplánuji. Důvodem je možná můj pejsek, možná i právě to, že chci spíš poznávat. To znamená, že je pro mě lepší jet na více poznávacích dnů než na jednu velkou dovolenou. Další je pracovní důvod, protože tím, že pracuji sama, tak se práce sama neudělá a pak to musím nějak dohnat. Takže si vždy říkám, že než se stresovat před dovolenou a po dovolené, tak je lepší to vzít po menších chvílích.

For me, Brno means home, literally. I am a Brno person born and bred, I never left Brno even when I was studying, and although I have had some opportunities to work outside Brno, I have never really wanted to leave. So, I am a die-hard Brno person and I guess it is going to stay that way.

And what do I like about Brno? Probably the things that showed me why I do not want to move to Prague, for example. Brno is just the right size, it is not a huge anonymous big city, but it is not something small either. Here you can find everything, whether it is culture, sports or even outdoors, because we have beautiful surroundings. I can walk everywhere if I miss my night bus, for example, and I always meet someone wherever I go - an acquaintance, a friend, a colleague. So that is what I like about this place, in short.

In thinking about what could be improved, it actually occurred to me what had gotten worse. Ever since one has lived in Brno, one has had the feeling that it has been getting worse in terms of traffic, by car, but whether this can be improved, I do not quite know. And one more thing, although I do like the people here, unlike Prague where everything is very anonymous, maybe the community could be improved. In the sense that people should not be indifferent, that they should not just pass by some bad things in the sense of disorder or some improprieties, but also those who need help. Of course, I do not like our recent petty political cases either, which should preferably not happen again. Then also the sports stadiums could finally be built and the “venue” for our philharmonic...

I am not really a travelling type, so I do not have a comparison to any other European city reminding me of Brno. When I travel, I choose natural locations rather than urban ones. I am not the type to fly to New York to get to know “The Big Apple”. I am also not the type of traveller touring the city sights and galleries. And I do not like going back to the same places, either. For summer vacations, for example, I always try to choose something new. I do not like, as someone does, going to the same place for 20 years. However, by coincidence, I discovered a Brno travel agency here a few years ago, offering tours to Tarvisio in winter, which I liked very much, and would like to go back to in summer. But otherwise, I try to go to new places every time, to make it somehow surprising. Every day I also try to go on a trip, either on foot or by car, in order to discover a new part, to discover something. I also do not plan my vacations too well in advance. Maybe it is because of my dog, maybe it is just that I want to explore more. That said, it is better for me to go on multiple exploration days than one big vacation. Another reason is my work; as I work on my own, the work does not get done by itself while I am away and then I have to catch up somehow. So, I always tell myself that rather than stressing before and after the vacation, it is better to take it in smaller chunks.

LIDÉ BRNA BRNO PEOPLE

MILAN POPELKA

Jsem to, čemu se říká náplava, ale náplava již skoro fosilní. Bydlel jsem ve více českých městech včetně Prahy, ale když jsem se přestěhoval krátce po roce 1989 na Moravu do Brna, připadlo mi, jako bych si oblékl svůj starý oblíbený kabát. To město mi prostě sedí. Mám rád „kaBrňáky“ pro jejich otevřenost a laskavost, mám rád město, kde se dá dojít kamkoliv pěšky, ale zároveň je plné kultury a má uvnitř i v těsné blízkosti přírodu.

Proto mne velmi mrzí, že se v posledních letech v Brně příliš často zbytečně kácí vzrostlé zdravé stromy, aby ustoupily ne příliš kvalitní výstavbě či rekonstrukci.

Rovněž však velmi rád cestuji, rád poznávám jinou kulturu, jiné způsoby žití. Hned po roce 1989, kdy se otevřely hranice, jsem dvakrát stopem procestoval celé Řecko, kde jsem

strávil celkem více než půl roku. Tato země s antickou tradicí mi opravdu velmi přirostla

k srdci, dokonce tak, že jsem ve městečku

Myrtos na Krétě vážně uvažoval o tom, že už tam zůstanu natrvalo a budu se živit malováním marin. Stejně tak mi přirostla k srdci Velká

Británie, kde jsem byl přes půl roku na stáži a také ji celou procestoval. Myslím, že teprve při delším pobytu mimo turistické destinace, putování pěšky a při dennodenním soužití s běžnými lidmi, člověk pronikne do tamní kultury.

K cestování jsem rád využíval i letadla, ale od doby, kdy jsem se dozvěděl, kolik letecká doprava produkuje oxidu uhličitého, a jak mnoho škodí planetě, již nelétám.

I am what is called a blown-in, but a blown-in that has taken deep root. I had lived in several Czech towns, including Prague, but when I moved to Brno, Moravia, shortly after 1989, it felt like putting on my old favourite coat. The city just fits me.

I like Brno people for their openness and kindness, I like the city where you can walk anywhere, but which is at the same time full of culture and is green inside and outside.

That is why I am very sorry to see that in recent years in Brno, much too often healthy full-grown trees have been cut down unnecessarily to make way for poor quality construction or reconstruction.

I also like travelling, I like getting to know other cultures, other ways of living. Right after 1989, when the borders opened up, I hitchhiked twice all over Greece, where I spent more than half a year in total. This country with its ancient traditions had really grown so close to my heart, that in Myrtos, Crete, I seriously considered settling down permanently and making a living by painting marinas. I also grew fond of the UK, where I spent over six months on an internship and also travelled all around it. I think that it is only through longer stays, off the beaten track, wandering on foot and interacting with ordinary people on a daily basis, that one can soak in the local culture.

I used to rely on planes on my travels, but since I learned how much carbon dioxide is produced by air travel and how damaging it is for the planet, I do not fly anymore

Rembrandtův ateliér ve studiu ČT Brno pro natáčení docudrama „Jako letní sníh“ o životě J.A. Komenského (Vistafilm)

LIDÉ BRNA BRNO PEOPLE JINDŘICH VOBOŘIL

NATIONAL ANTI-DRUG COORDINATOR

AND

DIRECTOR

OF PODANÉ RUCE O.P.S.

Brno je moje rodné město, a tak ho mám rád asi i proto. Mám rád různá místa, ale také atmosféru svého rodného města. Začnu tedy těmi místy.

Brno má hodně zeleně. Parky, jako jsou Lužánky, krásné okolí přehrady. Myslím, že přehrada je pro velká města vůbec velký unikát. V rámci velkoměsta najednou nádherné, byť uměle vytvořené jezero s lesy kolem, možností výletů parníkem a příjemnými, zatím ne moc komercionalizovanými plážemi. Jakoby uprostřed velkoměsta byla najednou rekreační oblast, za kterou se běžně jezdí stovky kilometrů do jiných zemí třeba do Rakouska, Slovinska, Německa. Přehrada může mít podle mého velký turistický potenciál do budoucna. Nakonec pak okolí je také plné lesů a nádherných zákoutí.

Brno má také příjemné kulturní vyžití – velmi kvalitní divadla, operu, nějaká muzea a vcelku živý noční hudební život. Hudební život je ale v Brně specifický tím, že má scénu alternativních kvalitních hudebníků, kteří se rozhodli nejít za „zářnou“ kariérou do Prahy, nebo do světa a prostě si hudbu jen tak užívají a jsou blízko svému malému okruhu fanoušků. Jako amatérskému hudebníkovi se mi to vlastně líbí, že se můžu potkat s kvalitními hudebníky, kteří mohli mít třeba i světový ohlas a třeba si s nimi i jako amatér nějaký projekt jen tak pro radost udělat. Jistě bych našel celou řadu dalších témat ke kultuře, od výtvarného umění, přes lidové soubory, až po dokumentární filmaře, nebo třeba básníky. Seznam by zřejmě neměl konce.

Brno je plné mladých lidí, protože je to univerzitní město, a to dává městu velmi příjemnou dynamiku. Díky tomu se zde děje hodně věcí právě od kultury až po zajímavé vědecké, či sociální projekty. Řekl bych, že město je příjemně vzdělané, a přitom ne přehnaně intelektuální.

Brno je také město sportu. Je zde nepřeberný počet malých a větších sportovních klubů, nadšenců i profesionálů. Mnoho lidí tak dosahuje i na nejvyšší možné příčky. Jako fanda sleduji nejvíce lední sporty a málokdo ví, že zde kromě hokejových klubů, také stále vyrůstají nejlepší krasobruslaři na úrovni světové špičky, jako třeba taneční pár sourozenců Tašlerových, se kterými vyrůstaly moje dcery Ines a Klára a se kterými společně soutěžili na světové úrovni v juniorské kategorii v synchronizovaném bruslení ve skupině zvané Darlings.

Brno is my hometown, and that may be one of the reasons why I like it. I like various places in my hometown, but I also like the overall atmosphere. So, I will start with the places.

Brno has a lot of greenery. Parks like Lužánky, the beautiful surroundings of the reservoir. I think the reservoir is very unique for big cities in general. Within a big city, there suddenly appears a beautiful, albeit artificial lake with forests around it, the possibility of steamboat trips and pleasant, not yet very commercialized beaches. As if in the middle of a big city there suddenly was a recreation area, which usually has to be driven to for hundreds of kilometres abroad, for example Austria, Slovenia, Germany. In my opinion, the reservoir may have great tourist potential for the future. After all, the surrounding area is full of forests and beautiful natural nooks.

Brno also offers pleasant cultural activities - very good theatres, opera, some museums and quite lively musical night life. But Brno musical life is specific in that it has a scene of quality alternative musicians who have decided not to pursue “stellar” careers in Prague or the world and just enjoy the music and stay close to their small circle of fans. In fact, as an amateur musician, I quite like being able to meet quality musicians who even might have had a global appeal and being able to do a project with them just for the fun of it, amateur as I am. I could certainly find a whole range of other subjects to culture, from visual arts, through folk ensembles, to documentary filmmakers, or even poets. The list would probably have no end.

Being a university city, Brno is full of young people and that gives the city very pleasant dynamics. Thanks to this, there are a lot of things happening here, from culture to interesting scientific or social projects. I would say that the city is pleasantly educated, yet not overly intellectual.

Brno is also a city of sport. There is a plethora of small and larger sports clubs, enthusiasts and professionals. Many people reach the highest possible rungs. As a fan, I follow ice sports the most and few people know that besides ice-hockey clubs, the best figure skaters at the world top level are steadily growing up here, such as the dancing couple of the Tašler siblings, with whom my daughters Ines and Klára grew up and with whom they competed together at the world level in the junior category in synchronized skating in a group called Darlings.

Brno má také samozřejmě mnoho nádherných památek, mezi které patří třeba překrásné a udržované kostely, jakou je dominanta na Petrově, krásná katedrála Sv. Petra a Pavla. Ta sousedí ze všech stran vyhlížejícímu hradu Špilberku, který po večerním nasvícení opravdu dává až pohádkový pocit. Střed města má zachovaný, a jak my říkáme, prvorepublikový ráz budov, zároveň jsou zde krásné renesanční stavby, nebo barokní i gotické kostely, na které jsou Brňané řádně hrdí. Nakonec chci říct, že mentalita Brna, metropole Jižní Moravy, není jen daná tím, že je město napojeno na vinařskou kulturu. Jde také z mého pohledu o to, že v tomto městě žije mnoho talentovaných lidí, kteří se rozhodli nejít za vrcholnou kariérou, která se vždy nejvíce může odehrát v hlavním městě. Tito lidé zůstávají v Brně proto, že se více či méně vědomě rozhodli, že někdy dravý až agresivní hon za kariérou není ta největší hodnota a i když v Brně mohou uplatnit svůj talent na nižší kariérní úrovni, stojí jim zato atmosféra, kde prioritou není dostat se nahoru, ale spíše prostě mít radost ze života.

Doufám však, že se brzy z brněnského letiště rozlítáme do širšího světa. Zatím je nabídka menší, ale je to dobrý základ. Jsem rád, že se z Brna dostaneme přímo letecky do Londýna. V Londýně jsem žil a studoval a mám zde část rodiny, narodila se mi tam také starší dcera, a tak mám Londýn obzvlášť rád. Osobně jsem ale cestovatel na všechny světové strany. Z Evropy mám moc rád Barcelonu, nebo Řím, ale třeba také sousední Slovensko, nebo Slovinsko. Poslední, víc než desetiletí, jsem ale hodně cestoval po celé řadě zemí Jihovýchodní Asie. Mám rád teplo a slunce, a tak v zimě je hezké někdy utéct třeba do Thajska. Ale také Vietnam, Laos, nebo Čína stojí za návštěvu. Nádherná a extrémně členitá země je například Indie.

Miluji také Jižní a Střední Ameriku. Uchvátila mě například Kostarika, nebo naopak Bolívie. Procestoval jsem v životě (většinou díky práci) hodně zemí. Asi nejvíc ze všech mi v duši zůstal Afghánistán, zapomenutá země, která přesto, že trpěla zbytečnými válkami, má stále mnoho úžasných a neuvěřitelně pohostinných lidí. Naše planeta je krásné místo a je na ni stále co objevovat. Cestování je proto pro mnohé z nás skutečná vášeň a každý, kdo tuto možnost má, může být vděčný člověk „nebesům“.

Of course, Brno also has many wonderful sights, including beautiful and well-maintained churches, such as the landmark on Petrov Hill, a beautiful St. Peter and Paul’s Cathedral. This is adjacent to the imposing-looking Špilberk Castle, which really does give an almost fairy-tale feel when lit up at night. The city centre has preserved its first-republican character of buildings, as we say, while there are also beautiful Renaissance buildings, or Baroque and Gothic churches, of which the Brno people are duly proud. Finally, I would like to say that the mentality of Brno, the metropolis of South Moravia, is not only shaped by the fact that the city is connected to the wine culture. It is also, from my point of view, the fact that there are many talented people living in the city who have chosen not to pursue a top career, which is always most likely to develop in the capital. These people stay in Brno because they have more or less consciously decided that the sometimes predatory or even aggressive pursuit of a career is not the greatest value, and even though they can exercise their talents at a lower career level in Brno, it is outbalanced by the atmosphere where the priority is not to get to the top, but rather to simply enjoy life.

I hope, however, that we will soon be flying out of Brno airport into the wider world. For now, the choice is narrower, but provides a good basis. I am glad that we can fly directly from Brno to London. I lived and studied in London and have part of my family there, my older daughter was born there, so I am particularly fond of London. Personally, though, I am a traveller in all cardinal directions. In Europe I really like Barcelona or Rome, but also neighbouring Slovakia or Slovenia. But for the last decade or more, I have travelled extensively to a number of countries in South East Asia. I like the warmth and the sun, so in winter it is nice to escape to Thailand sometimes. But Vietnam, Laos, or China are also worth visiting. India, for example, is a fabulous and extremely diverse country.

I also love South and Central America. I was captivated by Costa Rica, for example, or Bolivia. I have travelled to many countries in my life (mostly through work). Perhaps the one that has stayed the most in my soul is Afghanistan, a forgotten country that, despite suffering from unnecessary wars, still has many wonderful and incredibly hospitable people. Our planet is a beautiful place and there is still so much to discover. Travel is therefore a real passion for many of us, and anyone who has the opportunity can be grateful to the “heavens”.

BAM - BRNO ARCHITECTURE MANUAL DISCOVER BRNO ARCHITECTURE FROM THE 1918-1945 PERIOD WITH THE UNIQUE GUIDE

B RNĚNSKÝ A RCHITEKTONICKÝ M ANUÁL

OBJEVUJTE BRNĚNSKOU ARCHITEKTURU Z OBDOBÍ

1918–1945 S ORIGINÁLNÍM PRŮVODCEM.

Město Brno není zajímavé pouze svou historií a výhodnou polohou mezi Prahou a Vídní, ale také moderní architekturou, kterou můžeme obdivovat doslova na každém kroku. Zejména v meziválečném období zde vzniklo pozoruhodné množství mimořádně kvalitních staveb. Už od druhé poloviny 19. století město postupně bohatlo a rozrůstalo se, a to především díky rozvoji textilního průmyslu. Po založení samostatného československého státu hospodářský a kulturní význam moravské metropole dále rostl, což do města přitáhlo řadu mladých nadějných architektů. Vedle zvučných jmen jako Ludwig

Mies van der Rohe, Adolf Loos, Josef Gočár nebo Jan Kotěra se zde zformovala silná brněnská scéna a zásluhou například Bohuslava Fuchse, Ernsta Wiesnera, Jindřicha Kumpošta, Jana Víška, Jana Poláška, Jiřího Krohy, Josefa Kranze nebo Bedřicha Rozehnala se prosadil moderní architektonický styl nazývaný funkcionalismus, definovaný heslem „forma sleduje funkci“, tedy styl upřednostňující funkčnost a výrazovou čistotu před dekorem a tvarovou bohatostí.

The city of Brno is not only attractive for its history and its convenient location between Prague and Vienna, but also for its modern architecture, which can be admired literally at every turn. Especially in the interwar period, a remarkable number of outstanding highquality buildings were created here. From the second half of the 19th century onwards, the city was gradually growing in wealth and size, mainly thanks to the development of the textile industry. After the establishment of the independent Czechoslovak state, the economic and cultural importance of the Moravian metropolis continued to grow, attracting a number of promising young architects to the city. Side-by-side resonant names such as Ludwig Mies van der Rohe, Adolf Loos, Josef Gočár and Jan Kotěra, a potent Brno scene was formed here, and thanks to for example Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt, Jan Víšek, Jan Polášek, Jiří Kroha, Josef Kranz or Bedřich Rozehnal, a modern architectural style called functionalism, defined by the maxim “form follows function”, i.e. a style favouring functionality and purity of expression over decor and richness of form, was established.

Text: Zuzana Sankotová Morávková. Foto: BAM –Brněnský architektonický manuál

BAM – Brněnský architektonický manuál

Popularizaci dosud nejslavnější etapy brněnské architektonické historie se systematicky věnuje projekt BAM – Brněnský architektonický manuál. BAM vzniká postupně od roku 2008 a v první fázi bylo zmapováno právě období 1918–1945. Jeho výstupem je publikace dostupná ve dvou jazykových mutacích – češtině a angličtině – a také volně přístupná internetová databáze (v češtině, angličtině i němčině) zahrnující kolem čtyř set objektů s údaji o jejich přesné adrese, GPS souřadnicích, MHD zastávkách v blízkosti, případně o jejich památkové ochraně a zpřístupnění veřejnosti. V podobě krátkých textů a audionahrávek ke stažení je zachycena i stručná historie těchto staveb, okolnosti jejich vzniku, životní osudy majitelů i téměř osmdesáti architektů meziválečného období. Součástí databáze je bohatá fotografická a plánová dokumentace a interaktivní mapa Brna. K získání informací slouží značení na chodníku přímo před objekty (ve formátu BAM.BRNO.CZ

•A123, kde A označuje období a číslice objekt), díky kterému lze jednoduše, pomocí chytrého telefonu, vyhledat konkrétní stavbu a poslechnout si její příběh přímo na ulicí. Pro objevování města lze využít některou z devíti navržených architektonických stezek, případně si sestavit vlastní vycházkovou trasu.

Fenomén Masarykova čtvrť

V naší dnešní exkurzi netypicky vynecháme centrum města i obvyklé turistické atrakce, které najdete v každém lepším (a možná i horším) průvodci, a vydáme se do rezidenční čtvrti na svazích Žlutého kopce a Kraví hory, kde až do konce 19. století převládaly pastviny, drobná zemědělská políčka a vinice. Masarykova čtvrť byla založena po vzoru anglických zahradních měst, aby nabídla individuální bydlení v blízkosti přírody, finančně dostupné i středním vrstvám obyvatel. V období před první světovou válkou byla díky aktivitě by-

BAM – Brno Architecture Manual

The BAM – Brno Architecture Manual project is systematically devoted to popularising the most famous period of Brno’s architectural history thus far. The BAM has been developed gradually since 2008 and in its first phase the period 1918–1945 was mapped out. Its output is a publication available in two languages – Czech and English – as well as a freely accessible internet database (in Czech, English and German) covering around four hundred objects with data on their exact address, GPS coordinates, public transport stops in the vicinity, their historical protection status and public accessibility. In the form of short texts and downloadable audio-recordings, a brief history of these buildings, the circumstances of their creation, the life stories both of their owners and of nearly eighty architects of the interwar period are documented. The database includes extensive photographic documentation, construction designs as well as an interactive map of Brno. To obtain information, there are markings on the pavement directly in front of the buildings (in the format BAM.BRNO.CZ •A123, where A indicates the period and the digits the object), allowing smartphone users to find a specific building easily and listen to its story directly in the street. To explore the city, you can use one of the nine proposed architectural trails or create your own walking route.

The Masaryk Quarter phenomenon

On our tour today, we will uncharacteristically skip the city centre and the usual tourist attractions that can be found in every better (and perhaps even worse) guidebook, and head to the residential quarter on the slopes of the hills Žlutý kopec and Kraví hora, where until the end of the 19th century, pastures, small farming fields and vineyards prevailed. The Masaryk Quarter was modelled on the English garden cities to offer individual housing in close connection to nature, affordable even to the middle classes. In the period before World War I, the activities of housing cooperatives resulted in the creation of the so-called German

Vaňkovo náměstí

tových družstev vybudována tzv. německá úřednická čtvrť převážně ve spodní části Žlutého kopce. Po založení Československa a vytvoření Velkého

Brna v roce 1919 (připojení dvou měst a 21 dalších obcí), které způsobilo enormní nárůst počtu obyvatel, byl vyhotoven regulační plán celé čtvrti a opět ve spolupráci s bytovými družstvy vznikla řada typových činžovních i rodinných domů a také několik veřejných objektů. V roce 1925 byla čtvrť přejmenována z Úřednické na Masarykovu – na počest prvního československého prezidenta –  a postupně se stala vyhledávanou lokalitou brněnské vyšší třídy, která si zde za pomoci významných brněnských architektů budovala svá honosná sídla. Díky řadě současných architektonicky cenných realizací si celá čtvrť dodnes zachovává svůj charakter „muzea moderní architektury pod širým nebem“.

Hurá do ulic

Celá stezka Masarykovou čtvrtí zpracovaná v BAMu zahrnuje 64 objektů, my se však blíže podíváme na několik z nich. Naši procházku zahájíme na Vaňkově náměstí, pojmenovaném podle prvního českého starosty Brna Karla Vaňka. Velkorysá urbanistická koncepce kruhového náměstí je dílem tehdejšího městského architekta Jindřicha Kumpošta, který zde navrhl dvě symetrická, konkávně prohnutá křídla komplexu bytových domů původně s plochými střechami, jež kromě bytů obsahovaly i prostory pro obchod a služby (C002, realizace 1926–1927). O něco dále, na adrese Barvičova 15, si Jindřich Kumpošt v letech 1922–1924 nechal vystavět vlastní rodinný dům (C008), který v okolní zástavbě vyniká cihlovou fasádou spojující v sobě strohost anglické tradiční architektury a expresivitu amsterdamské školy Wendingen. Dvoupodlažní stavbu na svažitém pozemku tvoří hlavní hmota se sedlovou střechou, ke které je připojen další kubický objem zakončený střešní terasou. V přízemí si architekt zřídil ateliér se samostatným vstupem, další podlaží jsou obytná, včetně podkroví a suterénu, který skrývá byt domovníka. Dům není veřejnosti přístupný, neboť je dosud obýván rodinou Kumpoštovou, díky čemuž se dochoval – až na menší úpravy interiérů – v původním stavu.

Clerk Quarter mainly in the lower part of the hill Žlutý kopec. After the foundation of Czechoslovakia and the creation of Greater Brno in 1919 (the annexation of two towns and 21 other municipalities), which caused an enormous increase in the number of inhabitants, a regulation plan for the entire quarter was drawn up and, again in cooperation with housing cooperatives, a number of standardised apartment buildings and family houses were built, as well as several public buildings. In 1925, the quarter was renamed from the Clerk Quarter to the Masaryk Quarter - in honour of the first Czechoslovak president - and gradually became a popular location for Brno’s upper class, who built their lavish residences here with the help of prominent Brno architects. Thanks to a number of contemporary architecturally valuable immplementations, the whole district has retained its character of an “open-air museum of modern architecture”.

Let’s hit the streets

The entire trail through the Masaryk Quarter covered by BAM includes 64 objects, but we will take a closer look at a few of them. Our walk starts in the square Vaňkovo náměstí, named after the first Czech mayor of Brno, Karel Vaněk. The generous urban concept of the circular square is the work of the city architect back in the day, Jindřich Kumpošt, who designed two symmetrical, concave wings of an apartment buildings complex with originally flat roofs, which, in addition to apartments, also featured spaces for shops and services (C002, implemented 1926-1927). A little further away, at 15 Barvičova Street, Jindřich Kumpošt had his own family house built in 1922-1924 (C008), which stands out in the neighbouring development with its brick facade combining the austerity of traditional English architecture and the expressiveness of the Amsterdam Wendingen School. The two-storey building on the sloping site consists of the main volume with a gable roof linked with another cubic mass bearing a roof terrace. On the ground floor, the architect set up a studio with a separate entrance, while the other floors are residential, including the attic and the basement hiding the caretaker’s apartment. The house is not open to the public, as it is still occupied by the Kumpošt family, thanks to which it has been preserved - apart from minor interior modificationsin its original condition.

On the opposite side of Barvičova Street we can have a brief look at a set of six minimised houses by the architect Bohuslav Fuchs (C007) and a little further on a set of standardised houses by the architect Jaroslav Grunt (C011). Both sets were built in 1923 at the expense of the city and ushered in a new purposeful individual housing concept, which was further developed in later years.

vlastní vila Jindřicha Kumpošta

Na protější straně ulice Barvičovy můžeme letmo obhlédnout soubor šesti minimálních rodinných domů od architekta Bohuslava Fuchse (C007) a o něco dále soubor typových rodinných domů od architekta Jaroslava Grunta (C011). Oba soubory byly realizovány v roce 1923 na náklady města a předznamenaly nové účelné pojetí individuálního bydlení, které se v pozdějších letech dále rozvíjelo.

Přesuňme se nyní o kousek níž na ulici Lipovou 16 a 18, kde se nachází komplex budov Odborné školy pro ženská povolání Vesna (C053, realizace 1929–1930) a internátu zv. Domov Elišky Machové (C054, realizace 1929–1930). Společnými autory tohoto projektu byli architekti Bohuslav Fuchs, jeden z nejvýznamnějších architektů a urbanistů meziválečného Československa, a Josef Polášek, jeden z předních představitelů brněnského funkcionalismu. V budově školy se projevují Fuchsovy architektonické ideály, jako je například dosažení estetického účinku pomocí prázdných ploch fasád, zároveň je projekt silně ovlivněn Poláškovou znalostí moderní holandské architektury. Díky použití železobetonového skeletu mohla být dispozice školy řešena progresivně, podle nových architektonických i hygienických zásad, které kladly důraz na dostatečné prosvětlení tříd. Budova internátu zaujme geniální konstrukcí, která převádí nosné funkce z obvodových na kratší příčné zdi, vizuálně zdůrazněné lodžiemi v průčelí, jejichž barevné řešení bylo inspirováno zásadami holandské skupiny De Stijl. Zvolený stavební princip vedl k výraznému zrychlení výstavby – hrubá stavba jednoho patra s ložnicemi trvala přibližně šest dnů. Obě budovy dodnes slouží svému účelu, obě by si však zasloužily důkladnou památkovou obnovu. V blízkosti školního komplexu, v parčíku na rohu ulic Lipové a Neumannovy, se pak nachází pomník Bohuslava Fuchse, který zde byl umístěn v roce 1995.

Ulicí Neumannovou můžeme pokračovat dál až k vile Stiassni (C045, Hroznová 14), která spolu s vilou Tugendhat, Löw-Beerovou a Jurkovičovou tvoří vilou tvoří slavné brněnské vilové kvarteto,

Let us now move a bit further down the street to 16 and 18 Lipová Street, where the complex of Vesna Professional Secondary School for Women’s Occupations (C053, built 1929-1930) and the boarding house called Eliška Machová Students’ Home (C054, built 1929-1930) are located. The joint authors of this project were the architects Bohuslav Fuchs, one of the most important architects and urban planners of interwar Czechoslovakia, and Josef Polášek, one of the leading representatives of Brno functionalism. Fuchs’s architectural ideals, such as achieving an aesthetic effect through the use of empty facade surfaces, are reflected in the school building, at the same time the project is strongly influenced by Polášek’s knowledge of modern Dutch architecture. Thanks to the use of a reinforced concrete skeleton, the layout of the school could be designed in a progressive way, in line with new architectural and hygienic principles emphasising sufficient lighting in the classrooms. The boarding house impresses with its ingenious construction, where the support function is transferred from the peripheral to the shorter transverse walls, visually emphasised by the loggias in the front facade, whose colour scheme was inspired by the principles of the Dutch group De Stijl. The selected structural system led to a significant speed-up in construction - the rough construction of a single story with

rodinné domy od Jaroslava Grunta

Domov Elišky Machové

Vesna

čtveřici architektonicky hodnotných vil, jež byly v nedávné době obnoveny a jsou přístupné veřejnosti. Vila Stiassni, známá též jako vládní vila, byla navržena architektem Ernstem Wiesnerem, jehož tvorba měla zásadní význam především na počátky brněnské moderní architektury. V letech 1927–1929 ji nechal pro svou rodinu postavit textilní továrník Alfred Stiassni. Dvoupodlažní městská vila na půdorysu písmene L, kde jeden trakt sloužil jako obytný a v druhém bylo soustředěno provozní zázemí, je zasazena hluboko ve svažité zahradě. Wiesnerovo puristické pojetí exteriéru je v ostrém kontrastu k interiéru domu, navrženému – na přání paní domu – vídeňským architektem Franzem Wilfertem v silně historizujícím duchu. Rodina žila ve vile pouhých devět let do roku 1938, kdy uprchla před hrozbou nacistické okupace do zahraničí. Za války v ní sídlilo gestapo, později sloužila reprezentativním účelům a v roce 2009 ji do své správy převzal Národní památkový ústav, který ji v roce 2014 po náročné rekonstrukci otevřel veřejnosti. Kromě prohlídkového okruhu a prohlídky zahrady se můžete občerstvit v Café Ernst, které je se svým

bedrooms took approximately six days. Both buildings still serve their purpose today, but both deserve a thorough restoration. Near the school complex, in the park at the corner of Lipová and Neumannova Streets, there is a monument to Bohuslav Fuchs, erected in 1995.

We can continue along Neumannova Street to Villa Stiassni (C045, at 14 Hroznová), which together with Villa Tugendhat, Villa Löw-Beer and Jurkovič Villa form the famous Brno Villa Quartet, the four architecturally valuable villas that have recently been restored and are open to the public. Villa Stiassni, also known as the Government Villa, was designed by architect Ernst Wiesner, whose work was particularly important for the beginnings of Brno’s modern architecture. The textile manufacturer Alfred Stiassni had the villa built for his family in 1927-1929. The two-storey L-shaped urban villa, where one wing served as the residential area and the other contained the operational facilities, is set deep in the sloping garden. Wiesner’s purist conception of the exterior is in sharp contrast to the interior of the house, designed - at the request of the lady of the house - by the Viennese architect Franz Wilfert in a strongly historicist spirit. The family had lived in the villa for only nine years until 1938, when they fled the threat of Nazi occupation abroad. During the war, it housed the German State Police, later it was used for ceremonial purposes up until 2009 when it was taken over by the National Heritage Institute, which opened it to the public in 2014 after a difficult renovation. In addition to a sightseeing tour and garden tour, you can refresh at Café Ernst, which with its simple interior is a tribute to the architect Ernst Wiesner.

vila Stiassni

vila Stiassni

jednoduchým interiérem poctou architektovi Ernstu Wiesnerovi.

Jen o malý kousek dál, na adrese Hroznová 18, se nachází další stavba Bohuslava Fuchse, Tesařova vila z let 1937–1938 pro ředitele Živnostenské banky Augustina Tesaře (C043).

Just a short distance away, at 18 Hroznová Street, another building by Bohuslav Fuchs can be found, the Tesař Villa (C043), built in 1937–1938 for Augustin Tesař, the director of Živnostenská banka. Fuchs drew inspiration from the work of his contemporary Hans Scharoun, a German architect and representative of the organic stream within functionalism, similarly to the Petrák Villa (C037) at 4 Marie Pujmanová Street, built in 1936. In both buildings, the architect abandoned strictly orthogonal geometry and let the curves and nautical elements referring to the aesthetics of ships stand out.

Fuchs se v ní nechal inspirovat dílem svého současníka a představitele organického směru ve funkcionalismu, německého architekta

Hanse Scharouna, podobně jako u vily manželů Petrákových (C037) na adrese Marie Pujmanové 4, postavené v roce 1936. U obou staveb se architekt oprostil od přísně ortogonální geometrie a nechal vyniknout křivky a nautické prvky odkazující k estetice lodí.

Pozvolna vystoupáme přes ulice Preslovu a Bohuslava Martinů až k ulicím Rezkově a Kaplanově, kde byl mezi lety 1935–1937 vystavěn soubor rodinných domů podle návrhů architektů Evžena Škardy, Františka Kalivody, Jiřího Krohy, Mojmíra Kyselky, Jaroslava Grunta a Jindřicha Kumpošta, který byl

Gradually we will ascend along Preslova and Bohuslava Martinů Streets to Rezkova and Kaplanova Streets, where a set of houses was built between 1935 and 1937 according to the designs of architects Evžen Škarda, František Kalivoda, Jiří Kroha, Mojmír Kyselka, Jaroslav Grunt and Jindřich Kumpošt, who was also the author of the general urban concept of the so-called Below the Cistern colony (C033). This consists of mostly semidetached houses designed for specific clients at the time of their construction. For example, the Patočka Villa (C028, at 11 Kaplanova) by architect Jiří Kroha, who was one of the important initiators of cultural life in Brno, is worth mentioning. In the context of Kroha’s work, this is a unique commission, as at that time his interest was more focused on solving social housing issues. Patočka’s villa is located on a sloping plot and consists of a single, height-divided living space, reminiscent of Loos’s Raumplan. Kroha had already applied similar imaginative layout, facade design and ingenious details in the design of his own house at nearby 45 Sedlákova Street (C026), built in 1928–1931, whose mass is segmented by a series of risalits, balconies and

vila manželů Petrákových

Tesařova vila

též autorem celkové urbanistické koncepce tzv. kolonie Pod vodojemem (C033). Většinou se jedná o rodinné dvojdomy určené již při jejich stavbě pro konkrétní objednavatele. Za zmínku stojí například Patočkova vila (C028, Kaplanova 11) architekta Jiřího Krohy, který byl jedním z důležitých iniciátorů brněnského kulturního života. V kontextu Krohovy tvorby se jedná o ojedinělou realizaci, neboť v té době se jeho zájem upínal spíše na řešení sociální bytové problematiky. Patočkova vila je umístěna na svažitém pozemku a tvoří ji jednolitý, výškově členěný obytný prostor, připomínající Loosův raumplan. Podobnou nápaditost v řešení dispozice a fasád a důmyslné detaily Kroha uplatnil už v návrhu vlastního domu v nedaleké Sedlákově ulici č. 45 (C026), postaveného v letech 1928–1931, jehož hmota je členěna řadou rizalitů, balkonů a stříšek, které odkazují k holandskému hnutí de Stijl. Vilu dodnes vlastní Krohova rodina a dodatečné úpravy, jako je zastavění vstupního přízemí nebo dělení některých místností, byly provedeny podle architektova návrhu.

shelters referring to the Dutch De Stijl movement. The villa is still owned by the Kroha family, and the subsequent alterations, such as the closure of the entrance on the ground floor or divisions of some rooms, were carried out according to the architect’s designs.

The last stop on our roughly 3.3 km long route is St. Augustine Church in the square náměstí Míru (C020), whose design was entrusted to the hands of the academic at the Czech University of Technology in Brno, Professor Vladimír Fischer. The cornerstone of the so-called Jubilee Church was laid in 1930 on the occasion of the 1500th anniversary of the death of the influential religious mentor St. Augustine, and the building was completed and consecrated in 1935. Although Fischer’s conception shows formal features of functionalism, the layout and composition of the individual architectural elements correspond to the traditional conception of a Catholic church based on Old Christian models, in this case a three-aisled basilica featuring a raised nave and a loosely adjoined slender bell tower. For this reason, many architects of the younger generation refused to view it as progressively functionalist.

And that was just the beginning!

However, this list is not exhaustive and the possibilities of exploring the city with the help of the Brno Architecture Manual do not end with it. On the contrary! In 2019, an extension of the database was completed to include buildings from the period 1946–1989, namely 220 typologically and stylistically different buildings - from public buildings through housing estates with civic amenities and artworks to examples of individual family development. The buildings and works of art in the public space have been arranged into 11 trails and 9 short excursions, the order of which takes into account the interconnectivity and accessibility by public transport. The information was also published in a book form, available in Czech, English and German.

Posledním zastavením na naší zhruba 3,3 km dlouhé trase je kostel sv. Augustina na náměstí Míru (C020), jehož návrh byl svěřen do rukou pedagoga České vysoké školy technické v Brně, profesora Vladimíra Fischera. Základní kámen tzv. jubilejního kostela byl položen v roce 1930 u příležitosti 1500. výročí úmrtí významného církevního učitele sv. Augustina, stavba byla dokončena a vysvěcena v roce 1935. Přestože Fischerovo pojetí vykazuje formální znaky funkcionalismu, dispoziční řešení a kompozice jednotlivých architektonických prvků odpovídá

The mapping of buildings from the period 1900–1918, built in the spirit of the fading historicism and the rampant Art Nouveau, is currently being completed.

Following the example of the Brno guide, similar projects have been created in other Czech towns: in Pilsen (PAM – pam.plzne.cz), Litomyšl (LAM – lam. litomysl. cz), in Hradec Králové (KAM – kam. hradcekralove.cz), in Jičín (AM – am.jicin. cz), in Zlín (ZAM – zam.zlin.eu) and most recently in Jihlava (JAM – jam.jihlava.cz) and more are in preparation.

www.bam.brno.cz

vlastní dům Jiřího Krohy

tradičnímu pojetí katolického kostela, jež vychází ze starokřesťanských modelů, v tomto případě se jedná trojlodní baziliku s převýšenou hlavní lodí a volně přidruženou štíhlou věží zvonice. Z toho důvodu jej mnozí architekti mladší generace odmítli považovat za progresivně funkcionalistický.

A to byl teprve začátek!

Tímto výčtem však možnosti objevování města s pomocí Brněnského architektonického manuálu nekončí. Právě naopak! V roce 2019 bylo dokončeno rozšíření databáze o stavby z let 1946–1989, konkrétně o 220 typologicky i stylově různých objektů – od veřejných staveb přes sídlištní celky s občanskou vybaveností a uměleckými realizacemi po příklady individuální rodinné výstavby. Objekty a umělecká díla ve veřejném prostoru jsou sestaveny do 11 stezek

a 9 menších výletů, jejichž řazení zohledňuje vzájemnou návaznost a dostupnost městské hromadné dopravy. Informace byly vydány též v knižní podobě v české, anglické a německé jazykové mutaci.

Aktuálně se dokončuje mapování staveb z období 1900–1918, realizovaných v duchu doznívajícího historismu a bující secese.

Po vzoru brněnského průvodce již vznikly podobné projekty v dalších českých městech: v Plzni (PAM – pam.plzne.cz), v Litomyšli (LAM – lam.litomysl.cz), v Hradci Králové (KAM – kam. hradcekralove.cz), v Jičíně (AM – am.jicin.cz), ve Zlíně (ZAM – zam.zlin.eu) a nejnověji v Jihlavě (JAM – jam.jihlava.cz) a další se připravují.

www.bam.brno.cz

kostel sv. Augustina

Komár kafe

kavárna a cukrárna/coffee and pastry shop

Kavárna a cukrárna s vlastní výrobou dezertů a řemeslné zmrzliny sídlící na ulici Kounicova 85 v Žabovřeskách naproti krásnému parku „Šelepka“.

Pracujeme pouze s výběrovou kávou a kvalitními surovinami, pokud možno lokálního charakteru. Naše dezerty můžete ochutnat výhradně u nás v kavárně nebo jako součástí svateb a Vašich soukromých zakázek.

Otevírací doba: Út–Pá 8:00–18:00

So–Ne 9:00–18:00 / 9:00–13:00 brunch

Coffee house with its own production of pastry and artisan ice cream is located at 85 Kounicova Street, Žabovřesky, opposite the beautiful Šelepka Park.

We work only with selected coffee and quality ingredients, preferably local. You can enjoy our desserts and ice cream at our shop or order it to your own events.

Opening hours: Tue–Fri 8AM–6PM Sat–un 9AM–6PM / 9AM–1PM brunch

Adresa/address: Komár kafe, Kounicova 85, 602 00 Brno

PINK FLOYD’S THE DARK SIDE OF THE MOON IN BRNO PLANETARIUM

PINK FLOYD’S

THE DARK SIDE OF THE MOON NABÍZÍ BRNĚNSKÉ PLANETÁRIUM

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba

The Dark Side of the Moon stejnojmenné představení, vlastně třičtvrtěhodinovou vizuální báseň. Obrazovou část vytvořila společnost NSC Creative, která spolupracovala s Aubrey Powellem, kreativním ředitelem skupiny Pink Floyd. Zvukový remaster má na svědomí James Guthrie a Joel Plante ze studia das boot recording. Zástupci skupiny Pink Floyd si dokonce vymínili právo souhlasu s uvedením v každém ze světových planetárií. Jeden z prvních přitom dostalo Brno.

On the occasion of the 50th anniversary of the legendary album The Dark Side of the Moon, the Brno Observatory and Planetarium presents a show of the same name, a 45-minute visual poem. The visual part was created by the company NSC Creative in collaboration with Aubrey Powell, the creative director of Pink Floyd. The sound remastering was done by James Guthrie and Joel Plante of das boot recording studio. The Pink Floyd’s representatives have even reserved the right to grant consent to the show’s screening in any of the world’s planetariums. Brno was one of the first to receive one.

„Přesně si vybavuju okamžik, kdy jsme ve studiu poslouchali hotový mix a pomysleli si: Panebože, my jsme stvořili něco opravdu úžasného!“ – Těmito slovy popsal své pocity David Gilmour, zpěvák a kytarista britské skupiny Pink Floyd, když uslyšel jejich magnum opus – album The Dark Side of the Moon. Deska vyšla 1. března 1973 a brzy potvrdila Gilmourův první dojem.

Ikonický přebal, koncept desky, geniální texty a nadčasový zvuk, to vše způsobilo, že osmé album skupiny Pink Floyd se nesmazatelně propálilo nejen do historie hudby, ale i do popkultury obecně. V americkém žebříčku nejprodávanějších desek

Billboard 200 se album udrželo neuvěřitelných 14 let, což je rekord, který žádná hudební deska nepřekonala a nejspíš už ani nepřekoná. I 50 let po uvedení alba a po téměř padesáti milionech prodaných kopií je deska pořád aktuální a dokáže uhranout i nejmladší generace posluchačů.

Paradoxní je, že i když The Dark Side od the Moon představuje „nejkosmičtější“ ná -

“I remember the exact moment when we were in the studio listening to the finished mix and thought, Good Lord, we’ve created something really amazing!” These were the words David Gilmour, the lead singer and the guitarist of the British band Pink Floyd, used to describe his feelings when he heard their magnum opus, The Dark Side of the Moon. The album was released on March 1, 1973 and soon confirmed Gilmour’s first impression.

The iconic cover, the album’s concept, the brilliant lyrics and the timeless sound made Pink Floyd’s eighth album indelibly etched not only in music history, but in pop culture in general. The album stayed on the US Billboard 200 best-selling album chart for an incredible 14 years, a record that no music album has ever surpassed and probably never will. 50 years after the album’s release with nearly 50 million copies sold, the album is still relevant and can captivate even the youngest generations of listeners.

zev alba v historii skupiny, o vesmíru vůbec není. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse (Zatmění) nebo The Great Gig in the Sky (Velké nebeské představení), nejde o kosmická témata. Zatímco na prvních deskách skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo, na The Dark Side of the Moon jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života nebo chamtivost.

Stejně jako album má představení v brněnském digitáriu deset částí – v chronologickém pořadí, pokaždé ale na jiné téma. Některé animace jsou téměř futuristické, jiné v retrostylu jako poděkování legendárnímu bandu. Obejme vás krásný zvuk a krásný obraz, dostanete se až za hranici neopakovatelného audiovizuálního zážitku.

Sami se tak přesvědčíte, že hudba na albu The Dark Side of the Moon je pro brněnské digitárium přímo stvořená... Vstupenky na www.hvezdarna.cz.

Ironically, while The Dark Side of the Moon is the most “cosmic” album title in the band’s history, it’s not about space at all. Even in tracks like Eclipse or The Great Gig in the Sky, there are no cosmic themes. While the band’s first albums were full of cosmic themes, the central themes of The Dark Side of the Moon are madness, money, the transience of life or greediness.

Like the album, the show in the Brno Digitarium has ten parts, in chronological order, but each time on a different theme. Some of the animations are almost futuristic, others are retro-styled as a thank you to the legendary band. Embraced by beautiful sound and beautiful images, you will be taken beyond the boundaries of an unrepeatable audiovisual experience. You will see for yourself that the music on the album The Dark Side of the Moon is just made for the Brno Digitarium... You can get the tickets at  www. hvezdarna.cz.

ROSICE CHATEAU

RENAISSANCE PEARL WEST OF BRNO

ZÁMEK ROSICE

RENESANČNÍ PERLA NA ZÁPAD OD BRNA

RENESANČNÍ ZÁMEK ROSICE JE DOMINANTOU STEJNOJMENNÉHO MĚSTA

ROSICE LEŽÍCÍHO ASI 25 KM NA ZÁPAD OD BRNA. ZÁMEK SE NACHÁZÍ

NA KOPCI NAD SOUTOKEM BOBRAVY S ŘÍČANSKÝM POTOKEM, NA MÍSTĚ

BÝVALÉHO HRADU, JEHOŽ ZBYTKY SE ZACHOVALY UVNITŘ TĚLESA

RENESANČNÍHO ZÁMKU S KLASICISTNÍ VNĚJŠÍ FASÁDOU. HISTORII ZÁMKU

PROVÁZELY ČASY ROZKVĚTU, ZVELEBOVÁNÍ A ŠLECHTICKÉ OKÁZALOSTI, ALE I DOBY, KDY BYL ZÁMEK ZEJMÉNA PO ROCE 1948 NECITLIVĚ

VYUŽÍVÁN, PŘESTAVOVÁN A DEVASTOVÁN. ZÁMEK JE ZAPSÁN V SEZNAMU

KULTURNÍCH PAMÁTEK. JE V MAJETKU MĚSTA ROSICE, SPRAVOVÁN SPRÁVOU ZÁMKU ROSICE, PŘÍSPĚVKOVOU ORGANIZACÍ.

THE RENAISSANCE CHATEAU ROSICE IS THE DOMINANT FEATURE OF THE TOWN OF THE SAME NAME ROSICE, LOCATED ABOUT 25 KM WEST OF BRNO. THE CHATEAU IS SITUATED ON A HILL OVERSEEING THE CONFLUENCE OF THE BOBRAVA RIVER AND THE ŘÍČANSKÝ STREAM, ON THE SITE OF A FORMER CASTLE, THE REMAINS OF WHICH HAVE BEEN PRESERVED INSIDE THE BODY OF THE RENAISSANCE CHATEAU WITH A CLASSICIST EXTERIOR FACADE. THE HISTORY OF THE CHATEAU WAS MARKED BY TIMES OF PROSPERITY, ENNOBLEMENT AND NOBLE POMP, BUT ALSO TIMES WHEN THE CHATEAU WAS INSENSITIVELY USED, REBUILT AND DEVASTATED, ESPECIALLY AFTER 1948. THE CHATEAU IS LISTED AS A CULTURAL MONUMENT. IT IS OWNED BY THE TOWN OF ROSICE AND MANAGED BY THE ROSICE CHATEAU ADMINISTRATION, A CONTRIBUTORY ORGANIZATION.

Zdroj: www.zamek-rosice.cz, foto: www.shutterstock.cz

V posledních letech se začal daleko více otevírat návštěvníkům, pořádá se zde mnoho kulturních a společenských akcí. Probíhají tady prohlídky, výstavy, koncerty, svatby, kulturní akce, farmářské trhy, jarmarky apod. Od sezóny 2023 má zámek dva prohlídkové okruhy – Žerotínský a Hausperský. V rámci zámku je možno také navštívit zámeckou zahradu, výstavu hraček, výstavu rosického skla nebo aktuálně výstavu modelů hradů a zámků.

Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. – 17. století. Prvními známými majiteli hradu byli Bohuš a Hartman z Rosic. Ve 14. a první polovině 15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, kteří měli ve znaku stříbrnou štiku v červeném poli (od tohoto erbu se odvozuje znak města Rosice, který má stříbrnou štiku v modrém poli). V 16.

In recent years, it has become much more open to visitors and many cultural and social events are held here. There are tours, exhibitions, concerts, weddings, cultural events, farmers’ markets, fairs, etc. Beginning in the season 2023 the castle has two tour circuitsŽerotín and Hauspersk. You can also visit the chateau garden, the toy exhibition, the Rosice glass exhibition and currently the exhibition of castle and chateau models.

Rosice Chateau was constructed by rebuilding a Gothic castle at the turn of the 16th and 17th centuries. The first known owners of the castle were Bohuš and Hartman from Rosice. In the 14th and the first half of the 15th century, Rosice belonged to the Hechts of Rosice, who had a silver pike in a red field in their coat of arms (the coat of arms of the town of Rosice, which has a silver pike in a blue field, derives from this one). In the 16th century, at

století, za Pertolda z Lipé, byly pravděpodobně zahájeny stavební úpravy a hrad byl přebudován na renesanční zámek. Po smrti Pertolda z Lipé se zámku Rosice ujali Žerotínové, kteří v přestavbách pokračovali a mimo jiné nechali odstranit veškeré znaky, které poukazovaly na tehdejší gotický hrad. V dalších letech se v držení zámku Rosice majitelé často střídali a nakonec se po vzniku Československa dostal do vlastnictví státu.

Šedesátá léta 20. století se na zámku podepsala mimo jiné postavením velkého krytu pro velitelství Civilní obrany pod zámeckou zahradou, a tak se jedná o jediný renesanční zámek s vlastním protiatomovým krytem.

Zámek nabízí speciální prohlídky pro školy s průvodcem v historickém oděvu nebo další akce, mezi které patří například Rytířské klání a různé akce řadící se do zážitkové turistiky. Také je zde možnost pronájmu prostor nejen pro pořádání firemních akcí a svatebních obřadů.

Další informace: zamek-rosice.cz

the time of Pertold of Lipá, architectural modifications were probably started and the castle was rebuilt into a Renaissance chateau. After the death of Pertold of Lipá, Rosice Chateau was taken over by the Žerotín family, who carried on with the reconstruction and had, among other things, all signs pointing to the Gothic castle removed. In the years to follow, Rosice Chateau changed hands frequently until it was finally transferred under the state ownership after the establishment of Czechoslovakia.

The 1960s took their toll on the chateau by the construction of a large shelter for the Civil Defence Headquarters under the chateau garden, making it the only Renaissance chateau with its own fallout shelter.

The chateau offers special guided tours for schools in historical clothing or other events, including the knights’ tournament and various events classified as experience tourism. It is also the possible to rent the premises for corporate events and wedding ceremonies and others.

Further information: zamek-rosice.cz

VRANOVSKÁ PŘEHRADA

MORAVSKÝ JADRAN

VRANOV RESERVOIR

MORAVIAN ADRIATIC

PŘEHRADA VRANOV NAD DYJÍ JE 30 KILOMETRŮ DLOUHÁ JIHOMORAVSKÁ NÁ-

DRŽ NACHÁZEJÍCÍ SE V PŘEKRÁSNÉM ÚDOLÍ POD BAROKNÍM ZÁMKEM VRANOV

NAD DYJÍ, KTERÁ POSKYTUJE VÝBORNÉ PODMÍNKY PRO KOUPÁNÍ A VODNÍ

SPORTY. KVALITA VODY VE VRANOVSKÉ PŘEHRADĚ PATŘÍ K TĚM NEJLEPŠÍM

V ČESKÉ REPUBLICE.

THE VRANOV NAD DYJÍ RESERVOIR IS A 30-KILOMETRE-LONG SOUTH MORAVIAN RESERVOIR LOCATED IN A BEAUTIFUL VALLEY BELOW THE BAROQUE CHATEAU OF VRANOV NAD DYJÍ, PROVIDING EXCELLENT CONDITIONS FOR SWIMMING AND WATER SPORTS. THE QUALITY OF THE VRANOV RESERVOIR WATER IS ONE OF THE BEST IN THE CZECH REPUBLIC.

Vranovská přehrada byla vybudovaná v letech 1930 až 1933 a bývá často nazývána „Moravský Jadran“. Rozprostírá se od Vranova nad Dyjí na východě až po obec Podhradí nad Dyjí na západě. Na ploše 762,5 ha vytváří celou řadu zátok vhodných k rekreaci a sportovnímu vyžití.

The Vranov Reservoir was built between 1930 and 1933 and is often referred to as the “Moravian Adriatic”. It stretches from Vranov nad Dyjí in the east to the village of Podhradí nad Dyjí in the west. On an area of 762.5 hectares, it creates a number of bays suitable for recreation and sports.

Díky příjemné teplotě a dobré kvalitě vody je zde možné koupání již od začátku června až do poloviny září. Písčité pláže s pozvolným přechodem do vody jsou vhodné i pro méně zkušené plavce, a pokud vás běžné vodní hrátky přestanou bavit, můžete zkusit zdejší tobogán. Na Vranovské přehradě naleznete i půjčovnu lodiček, vodních šlapadel a dalších sportovních potřeb a řadu sezónních ubytovacích a stravovacích zařízení. Výborné podmínky jsou zde také pro milovníky jachtingu či windsurfingu.

Nejznámější rekreační střediska jsou umístěna v okolí Vranova nad Dyjí (Hráz, Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Švýcarská zátoka), Bítova (Kopaninky, Bítovská zátoka, Chvalatická zátoka, Chmelnice) či Podhradí nad Dyjí (Farářka, Penkýřky, Česká louka).

Mezi rekreační služby vranovské přehrady patří například Lodní přeprava, kterou zajišťuje loď Viktorie s 5 přístavišti po délce Vranovské přehrady. Další atrakcí je turistický vláček, který vozí pravidelně turisty z hráze přehrady do města. Milovníci turistiky a cykloturistiky mohou využít značených tras Národním parkem Podyjí, který se rozkládá až na rakouské území, k návštěvě lákají také blízké hrady Vranov, Bítov nebo Cornštejn.

Thanks to the pleasant temperature and good water quality, swimming is possible here from the beginning of June until mid-September. The sandy beaches with a gradual transition into the water are suitable even for less experienced swimmers, and if you get tired of the usual water games, you can try out the local water slide. The Vranov Reservoir also offers boat, pedal boat and other sports equipment rental and a range of seasonal accommodation and catering facilities. There are also excellent conditions for sailing and windsurfing enthusiasts.

The most famous recreation centres are located in the vicinity of Vranov nad Dyjí (Hráz, Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Švýcarská zátoka), Bítov (Kopaninky, Bítovská zátoka, Chvalatická zátoka, Chmelnice) or Podhradí nad Dyjí (Farářka, Penkýřky, Česká louka).

The recreation services of the Vranov Reservoir include, for example, boat transport, which is provided by the Viktorie ferryboat with 5 stops along the length of the Vranov Reservoir. Another attraction is a tourist train which regularly takes tourists from the reservoir to the town. Hiking and cycling enthusiasts can take advantage of marked trails through the Podyjí National Park, which extends into Austrian territory, and the nearby castles of Vranov, Bítov and Cornštejn also attract visitors.

CORNŠTEJN CASTLE

A ROMANTIC RUIN ABOVE THE DYJE RIVER

HRAD CORNŠTEJN

ROMANTICKÁ ZŘÍCENINA NAD DYJÍ

HRAD CORNŠTEJN NAD VODNÍ HLADINOU U BÍTOVA POCHÁZÍ ZE

14. STOLETÍ A BYL POSTAVEN NEDALEKO MÍSTA PŮVODNÍHO HRADIŠTĚ. S CORNŠTEJNEM SE POJÍ SKUTEČNĚ BOHATÁ HISTORIE, PROTOŽE PATŘIL AŽ DO DOBYTÍ HUSITY ČESKÝM KRÁLŮM. POZŮSTATKY HRADU, KTERÝ PŘESTAL BÝT OBÝVÁN V 16. STOLETÍ, NAJDETE NA VYSOKÉM OSTROHU NAD ŘEKOU DYJÍ, BLÍZKO ÚSTÍ ŽELETAVKY. DNES JE POVAŽOVÁN ZA JEDNO Z NEJROMANTIČTĚJŠÍCH MÍST JIŽNÍ MORAVY.

CORNŠTEJN CASTLE OVER THE WATER NEAR BÍTOV DATES BACK TO THE 14TH CENTURY AND WAS BUILT NOT FAR FROM THE SITE OF THE ORIGINAL FORTIFIED SETTLEMENT. CORNŠTEJN HAS A TRULY RICH HISTORY, AS IT BELONGED TO THE CZECH KINGS UNTIL THE HUSSITE CONQUEST. THE REMAINS OF THE CASTLE, WHICH CEASED TO BE INHABITED IN THE 16TH CENTURY, CAN BE FOUND ON A HIGH PROMONTORY ABOVE THE DYJE RIVER, NEAR THE MOUTH OF THE ŽELETAVKA. TODAY IT IS CONSIDERED ONE OF THE MOST ROMANTIC PLACES IN SOUTH MORAVIA.

Hrad Cornštejn leží v centru rekreační oblasti Vranovské přehrady, v katastrálním území obce Bítov. Jeho jméno je odvozeno z německého Zorn (hněv) a  Stein (kámen, skála), tím měla být vyjádřena síla i pevnost hradu. Poprvé se uvádí v listině moravského markraběte Karla z 31. května 1343. Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, kterou

Cornštejn Castle is located in the centre of the Vranov Reservoir recreation area, in the cadastral territory of Bítov township. Its name is derived from the German Zorn (anger) and Stein (stone, rock), which was meant to express the strength and sturdiness of the castle. It was first mentioned in the charter of the Moravian Margrave Charles dated 31 May 1343. The present appearance of the castle is the result of its extensive

Zdroj: www.muzeumznojmo.cz., foto: www.shutterstock.cz

v 70. letech 20. století provádělo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Rekonstrukce či dostavba nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které nyní zajišťuje nejnutnější sanační práce, umožňující zpřístupnění zříceniny hradu

Cornštejna veřejnosti. Kromě vlastní stavební a historické zajímavosti je také místem nádherných výhledů do okolní rekreační oblasti. Prohlídky jsou podle aktuálního programu doplňovány šermířskými vystoupeními. Málokde budete mít historii tak na dosah, jako právě na Cornštejně.

Cornštejnu nechybí pěkná pověst o přízraku

Bílé paní (manželka Hynka z Lichtenburka).

Skočila z okna poté, co padl její muž během boje s královským vojskem a zabila se. Přízrak byste mohli spatřit o Květné neděli, kdy se vynořuje ze

reconstruction, which was carried out in the 1970s by the then Regional Centre for State Heritage Care and Nature Conservation in Brno. The reconstruction or extension was not completed and in the mid-1980s the castle was transferred to the administration of the South Moravian Museum in Znojmo, which is now providing the most necessary restoration work to keep the ruins of Cornštejn Castle accessible to the public. Apart from its own architectural and historical interest, it is also a place of beautiful views of the surrounding recreation area. Tours are supplemented by fencing performances according to the current programme. There are few places where you will have history as close at hand as at Cornštejn.

Cornštejn does not lack a nice legend about the ghost of the White Lady (the wife of Hynek of Lichtenburk). She jumped from a window after her husband had fallen in battle with the royal army and killed herself. You might see her ghost on Palm Sunday, when a barrel filled with

studny na hradě sud naplněný pokladem. Prý ho zde ukryl zmíněný Hynek z Lichtenburka před tím, než zemřel.

Návštěvníci si mohou zříceninu hradu prohlédnout s průvodcem, nebo individuálně vlastním tempem. V novém paláci je vystaven nově vytvořený model zříceniny hradu Cornštejna, který návštěvníkům přiblíží, jak vypadal hrad a jeho okolí na přelomu 15. a 16. století. Novinkou je také vyhlídková plošina pro návštěvníky zbudovaná na zastřešení nového paláce na nádvoří. Během letošní sezóny se v rámci Léta na Cornštejně vystřídá na zřícenině několik skupin historického šermu s divadelními a šermířskými vystoupeními, na začátku září se pak po 10 letech na Cornštejn opět vrací Mezinárodní noc netopýrů, tradiční noční přírodovědná aktivita pořádaná ve spolupráci se Správou NP Podyjí a Českou společností pro ochranu netopýrů.

Další informace na www.muzeumznojmo.cz.

treasure emerges from a well in the castle. It is said to have been hidden there by the aforementioned Hynek of Lichtenburk before he died.

Visitors can explore the castle ruins with a guide or individually at their own pace. A newly created model of the Cornštejn Castle is on display in the new palace. The model will give visitors an idea of what the castle and its surroundings looked like at the turn of the 15th and 16th centuries. Another new feature is the lookout platform for visitors built on the roof of the new palace in the courtyard. In the course of this year’s season, several historical fencing groups are going to perform theatrical and fencing performances at the ruins as part of the Summer at Cornštejn, and at the beginning of September, the International Bat Night, a traditional night-time natural history activity organised in cooperation with the Podyjí National Park Administration and the Czech Society for the Protection of Bats, is returning to Cornštejn after 10 years.

Further information: www.muzeumznojmo.cz.

SKANZEN STRÁŽNICE MUZEUM VESNICE JIHOVÝCHODNÍ MORAVY

OPEN-AIR MUSEUM STRÁŽNICE

THE MUSEUM OF VILLAGES IN SOUTH-EAST MORAVIA

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici se nachází v krásném a klidném prostředí u Baťova kanálu a najdete zde více než 60 zajímavých objektů na ploše 16 ha. Potěšíte se pohledem na lidovou architekturu, ukázkami původních stavebních postupů a nechybí ani připomínky lidových řemesel a tradičního zemědělství. Expozice připomíná také historii a vývoj vinohradnictví, původní odrůdy plodin a tradiční chov domácích zvířat.

The Museum of Villages in South-East Moravia in Strážnice is located in a beautiful and peaceful setting by the Bata Canal and features more than 60 interesting objects on an area of 16 hectares. You will be pleased to see folk architecture, demonstrations of original building techniques and reminders of folk crafts and traditional agriculture. The exhibition also recalls the history and development of viticulture, original crop varieties and traditional livestock breeding.

Zdroj: www.kudyznudy.cz , foto: www.shutterstock.cz

Letos ve skanzenu přibudou nové expozice – Podhájský mlýn s valchou a hospodářským zázemím. Zmíněné objekty jsou budovány za použití původních materiálů a technologií. Po dokončení výstavby budov v nich Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy vytvoří nové expozice technického charakteru. Vzniklý prohlídkový okruh návštěvníky seznámí jak s dílem a prací mlynářů v oblasti Horňácka, tak s jedinečným technologickým zařízením sloužícím ke zpracování vlněných textilií – valchou.

Příprava teoretického modelu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy započala již v roce 1968, s výstavbou se začalo v roce 1973, areál byl zpřístupněn v roce 1981. Místem připravované realizace se stal rozsáhlý prostor strážnických luk rozkládající se na dohled od strážnického zámku i městské zástavby.

S ohledem na etnografické členění jihovýchodní Moravy a její stavební tradici byly do připravovaného konceptu muzea zařazeny všechny výraznější etnografické regiony a jejich podoblasti.

Od roku 1981 jsou veřejnosti zpřístupněny areály Moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno přes 60 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí.

V průběhu celého roku se ve skanzenu koná řada tematicky laděných akcí představujících moravskou vesnici na přelomu 19. a 20. století se svým způsobem života, tradičními lidovými řemesly, zemědělstvím či zvyky nebo obyčeji v daném ročním období. K neméně zajímavým akcím patří i vojenská neděle, folklorní či divadelní odpoledne a jiné další pořady. Součástí areálu jsou také ukázky nejrůznějších pracovních činností. Areál nabízí čtyři didaktické programy zaměřené na školní mládež i běžné návštěvníky. – Fašanky, fašanky, Velká noc ide, Abeceda řemesel, Podzim na dědině a Radujme se, veselme se...

Další informace: skanzenstraznice.cz

This year, the open-air museum will add new exhibitions - the Podhájský Fulling Mill and its farming facilities. The above-mentioned objects are being built using original materials and technologies. After the construction of the buildings is completed, the Museum of Villages in SouthEast Moravia will create new expositions of a technical nature inside. The resulting tour will introduce visitors to the work of millers in the Horňácko region and to the unique technological equipment used in woollen clothmakingthe fulling stocks.

Preparation of the theoretical model of the Museum of Villages in South-East Moravia began in 1968, construction started in 1973 and the complex was opened in 1981. The site selected for the upcoming realisation was a large area of Strážnice meadows within sight of the Strážnice castle and the town built-up area. Taking into account the ethnographic division of south-east Moravia and its building tradition, all major ethnographic regions and their subregions were included in the prepared museum concept.

Since 1981, the complexes of Moravian Kopanice, Luhačovice Zálesí, Horňácko, technical water structures, the viticulture buildings and the meadow farming have been open to the public. In total, there are more than 60 objects in a terrain, which has been artificially modelled with ballast and planted with greenery to match the original environment.

Throughout the year, the open-air museum hosts a number of thematic events presenting the Moravian village at the turn of the 19th and 20th centuries with its way of life,

traditional folk crafts, agriculture or customs of the season. Equally interesting events include Military Sunday, folk music or theatre afternoons and other programmes. There are also demonstrations of various craftworks. The complex offers four didactic programmes aimed at schoolchildren and general visitors. - Fašanky, fašanky, Velká noc ide (about the carnival tradition), Alphabet of Crafts, Autumn in the Village and Let’s Rejoice... (about the Christmas tradition).

Further information: skanzenstraznice.cz

BRNO OPEN GAME

Dějištěm jednoho z nejvěhlasnějších florbalových turnajů na světě je město Brno. Každoročně se zde koná akce Brno Open Game, která má mezinárodní přesah a účastní se jí jak týmy dětí, tak dospělých.

Letošní mládežnický florbalový turnaj se koná v termínu 22. 6.–25. 6. 2023, 29. 6.–2. 7. 2023 se uskuteční mezinárodní florbalový turnaj pro dospělé. Navíc je stoprocentně jasné, že Brno Open Game nebude v kalendáři akcí chybět ani v roce 2024. Měření sil různých věkových i výkonnostních kategorií se uskuteční na dvaceti hracích plochách po celém městě, což pouze dokresluje atmosféru pohodového letního Brna.

Mládežnický turnaj bude na programu od 20. do 23. června 2024, přičemž půjde historicky již o jeho šestnáctý ročník. O týden později v termínu 27.–30. června 2024 pak bude na programu osmnáctý ročník klání dospělých.

Že se Brno Open Game těší obrovské popularitě, dokazují i počty přihlášených týmů. V roce 2022 přijelo do jihomoravské metropole rekordních 374 družstev, což v tomto konkrétním kalendářním roce učinilo z akce největší florbalový turnaj na světě.

Ani v letošním roce se přitom tempo nezastavilo a do Brna si našlo cestu zhruba 400 týmů ze všech koutů republiky, ale také ze zahraničí. Pro rok 2023 tak platí, že Open Game je největším dětským turnajem v Česku a druhým největším na světě.

Více o turnaji najdete přímo na oficiálních stránkách www.opengame.cz.

The city of Brno is the venue of one of the most famous floorball tournaments in the world. Brno Open Game is held annually here. The tournament has an international reach and is attended by both youth and adult teams.

This year’s youth floorball tournament takes place from 22 June to 25 June 2023, and the international adult floorball tournament is held from 29 June to 2 July 2023. Moreover, it is absolutely certain that Brno Open Game will not be missing from the calendar of events in 2024. The showdown of various age and performance categories is going to take place on twenty playing fields throughout the city, which only illustrates the atmosphere of a relaxed summer Brno.

The Youth Tournament is going to take place from 20 to 23 June 2024 and become the 16th annual of the tournament. A week later, from 27 to 30 June 2024, the 18th annual of the adult tournament is going to be held.

The fact that Brno Open Game enjoys huge popularity is demonstrated by the number of registered teams. In 2022, a record 374 teams came to the South Moravian capital, making it the largest floorball tournament in the world in this particular calendar year.

This year, the pace has not slowed down, with around 400 teams from all corners of the country, as well as from abroad, making their way to Brno. For 2023, Open Game is the largest children’s tournament in the Czech Republic and the second largest in the world. More information about the tournament can be found directly on the official website www.opengame.cz.

Aktualizované zpravodajství ze světa sportovního byznysu.

OBUV URBAN APPROACH

Royal V23

PODPORA

PODRÁŽKA VIBRAM

TEXTILNÍ PODŠÍVKA

PŘÍRODNÍ KŮŽE

Hyundai SANTA FE.

Pro lepší budoucnost.

Hyundai SANTA FE spojuje robustnost SUV se sofistikovanou elegancí a špičkovým komfortem. Usedněte do 5 nebo 7místného interiéru a užívejte si velkorysý prostor, vyspělou konektivitu, nejnovější komfortní i asistenční systémy i přesvědčivý zátah dieselového motoru 2,2 CRDi o výkonu 193 koní s osmistupňovou dvouspojkovou převodovkou.

Vybrané verze jsou nyní dostupné bez čekání již od 899 990 Kč vč. DPH.