untitled by inZlin

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 1

10/2008

Programový měsíčník pro všechny, co nechtějí sedět doma

29.10. 2008 Masters of Rock Caffé, Zlín rozhovor viz. str. 6

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 2

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 3

3 obsah

str.

KOMIX

inZlin>rozhovor y

Uriah Heep Síla osvícení 6 S Vojtěchem Spurným za hudbou „st ar ých“ mistrů 8 Trio Ligneus 10 Od bitvy u Slavkova k alikvotnímu zpěvu Alt ajců 12 Old time ve Zlíně 14 Legenda přiveze Olivu 16 Bethrayer 18 Flowers For Whores 20 Blue Rocket 21 inZlin> nenechte si ujít v říjnu

Festival Ragnarök´s Aaskereia 22 The Sweet 23 YOJI Extravagantní DJ s duší rockera míří do Brna 24 Kouzlení s Rádiem Zlín a Strašidelný Max 24 Francouzští Fizcus rozt ančí Tetoura 25 Realit y show ve Slováckém divadle 25 inZlin> připravuje se na listopad

Tři Sestr y + Divokej Bill Suppor t Lesbiens Předst aví ve Zlíně nové album Lick It! Transmission páté pokračování megapar t y

Legendární Harlem Gospel Choir přijede popr vé i do Zlína Ar t Zlín - nové občanské sdružení pro kulturu Golem - s novou vizáží i programovou nabídkou Bamboo naproti univerzit y

34 36

inZlin>na vlastní kůži

Opět bez padáku aneb z akrobatického let adla na visutá lana 38 inZlin>tipy

Krásná, zdravá, sebevědomá?

Knižní tipy CD+DVD tipy Adresář Mapa Zlína Kalendář akcí Filmy v kinech Výstavy

42 44 60 61 62 66 70

Příjem inzerce:

tel.: 736 688 018 inzerce@inzlin.info Uzávěrka dalšího čísla 15. října 2008 !!!

poskytovatel internetového připojení

webdesign

28 Vydává: Ing. Zbyněk Trvaj, reg. č. MK: ČR E 14351

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 4

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 5

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 6

rozhovor

8 29.10. 200 Rock Café Masters of v Zlín - Čepko

URIAH HEEP Síla osvícení Přesně mířené velkolepé surrealistické vize, jasné vědomí o jedinečnosti a síle vlastní hudby a čiré nadšení jsou souřadnice vyznačující bod, ke kterému ve svém tvůrčím a osobnostním vývoji dospěli členové britské hardrockové formace URIAH HEEP. „Spící obr vlastně jen načerpal čerstvou energii a rozhodl se světu ukázat, že se konečně doopravdy probudil,“ zavtipkoval zakladatel skupiny a její hlavní skladatel a textař Mick Box mezi pozdravy a obvyklými zdvořilostními frázemi na začátku našeho povídání. Micku, mám troch obavy, aby to, co teď řeknu, nevyznělo jako pochlebování. Vím, že u naprosté většiny rozhovorů v úvodu padnou ne vždy zcela upřímně myšlená slova chvály. Ale z nové desky URIAH HEEP jsem skutečně nadšená. Je svěží a expresivní. Vyvěrá z ní přímo hmatatelné tvůrčí nadšení. A teď se zase neurážej, mám URIAH HEEP opravdu ráda a v podstatě jsem si snad ke každé desce našla cestu, ale pravda je, že jste už přes dvacet let neudělali nic, co by mě doopravdy vzalo takovým způsobem jako novinka „Wake The Sleeper“. Tobě budu věřit. (smích) Na tebe si pamatuji. Je to asi rok, co jsme si docela dlouho a moc hezky povídali, viď? (smích) Pravda je, že se na „Wake The Sleeper“ sype samá chvála. Deska získala hrozně moc pozitivních recenzí. Myslím si, že lidem se líbí bezprostřednost emocí a nadšení, které z ní vyzařují. Když jsme „Wake The Sleeper“ natáčeli, byli jsme v naprosté pohodě, byli jsme šťastní a plní energie. Tentokrát jsme si práci na albu a především jeho nahrávání náramně užívali. A myslím si, že je to na desce slyšet. Naše emoce se na ni přirozeně přenesly. Konečně jsme se uklidnili a jsme dnes spokojení, že jsme našli vhodný label. Byla desetiletá pauza mezi nahrávkami vynucená jen hledáním vhodného vydavatele nebo jste cítili potřebu dopřát si delší tvůrčí přestávku? Nikdy jsme nepřestali skládat hudbu. To, že jsme deset let nevydali desku, mělo čistě obchodní důvody. Čekali jsme na vhodné podmínky pro natočení materiálu. Stále cítíme obrovskou vášeň pro hudbu, kterou děláme,

a myslím si, že je velká škoda, když se pracuje v podmínkách, které tuto emoci potlačují. Ovšem nečinní jsme během té doby nebyli. Vydávali jsme dévédéčka, také živáky „Acoustically Driven“ a „Electrically Driven“. Jeli jsme turné s akustickými koncerty. Nějaký čas nám zabraly také přípravy Magician´s Birthday Party, myslím jak show, tak i DVD. Pořád bylo na čem dělat: na boxsetech, na výběrovkách. Připravili jsme kompilaci k 35. výročí. Nějak vlastně ani moc nezbyl čas se pořádně soustředit na psaní nové hudby. Každopádně nemůžu říct, že bychom se během všech těch let nějak flákali a odpočívali. (smích) Mimochodem, když jsi zmínil akustická show, do jakého kontextu si je vlastně máme zasadit? Zasáhla vás vlna akustické, unplugged módy? Nevnímal bych to tak. Obvykle písně vznikají akusticky, proto je tak snadné převést je zase zpátky. Vracíš jim vlastně jejich originální příchuť… Chtěli jsme dát fanouškům možnost, aby poznali jejich původní krásu. Mladé kapely se pouštějí do skládání vlastní hudby plné inspirace od svých vzorů. U vás mám pocit, jako by čas věnovaný přípravě kompilací a hraní akustických verzí vašich skladeb pomohl se jaksi nově nadchnout vlastní hudbou, vlastní minulostí a pochytit novým způsobem základní principy, na kterých je postavena vaše tvorba. Vlastně jste na své novince propojili specifické prvky své hudby ze sedmdesátých let s chytlavostí a energií, typickými pro vaši hudbu z let

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 7

7 osmdesátých. Totéž se stalo i v textové rovině, kde se surrealistické vize z vašich raných desek promítly do sociální problematiky, která byla výrazněji zastoupena v druhé dekádě existence skupiny. Podle mě dobrá hudba vždy obstojí ve zkoušce času – a hudbě URIAH HEEP se to povedlo. Myslím si, že máme na co být pyšní. Byli jsme vždy kapelou, která klade důraz na propracování skladeb v každé rovině. Vždy pro nás byly důležité silné melodie i texty. Nepodceňovali jsme žádný aspekt. Stvořili jsme určitou šablonu pro své skladby už v sedmdesátých letech a ta určitým způsobem a s jistými změnami funguje dodnes. Využíváme stejné prvky. Zakládáme si na specifickém zvuku hammondek, na čtyř- a pětihlasných vokálech, které chvílemi sami neinterpretujeme jako zpěv, ale užíváme spíše jako další nástroje. Jsou to atributy, které silné melodii a vůbec pěkné písni vždy seknou. I Bernieho vokály jako by sedly skladbám líp než kdy v minulosti – cítil mnohem líp než kdy předtím, co si písně přesně žádají. Možná protože jsou opravdu tak pěkné a emotivní… Tentokrát šlo všechno velmi přirozeně. Pět z písní jsme napsali pouhé dva týdny předtím, než jsme šli do zkušebny. Do všeho jsme se pustili s obrovským entuziasmem a energií. Myslím si také, že obrovskou roli hrají zkušenosti, které se dnes projevují v každé rovině, ať už jsme na pódiu nebo v nahrávacím studiu. Věříme si, známe dobře své schopnosti, víme, co jak funguje… Asi to nám také dodalo odvahu promíchat z různých našich období. Působíme na scéně už čtyři dekády a každá z nich měla svá specifika – a v novém tisíciletí se nám podařilo dosáhnout jedinečné syntézy. Myslím si, že albu hodně prospělo – a zároveň posílilo asociace s naší tvorbou z let sedmdesátých – to, že jsme se rozhodli jít všichni společně do studia a nahrát materiál jako kapela, tedy ne zvlášť basové, zvlášť bicí party, zvlášť zpěv atd. Chtěli jsme se cítit jako kapela a ne jako oddělení hráči. Hodili jsme do studia pár mikrofonů navíc a šli jsme na věc společně, což byl úžasný pocit. Jsme kapela, která stvořila své nejlepší věci, když jsme všichni hráli společně. Když jsme snažili se dosáhnout dokonalosti nahráváním jednotlivých partů, nefungovalo to. Jenže z produkce se podle mě ten pocit „živého“, tedy společného hraní jakoby trochu vytratil. Přijde mi, že se kladl dost velký důraz na celkové vyznění, což je spíš popový přístup, a na hutný sound, vhodný spíš pro metalovou hudbu. Ve výsledku mi trochu splývají melodie jednotlivých nástrojů – chybí mi vrstevnatost typická pro vaši hudbu ze sedmdesátých let. Také mi úplně nesedí modernější sound – není v něm ona surovost a přirozenost, kterými se vyznačovala hudba URIAH HEEP v začátcích. To si ale žádala povaha písní. Jsou v nich mocné riffy, které by s typem produkce ze sedmdesátých let vyzněly nepatřičně. Produkce Maxe Paxmana jim přidala určité teplo. A právě tím, že jsme nahrávali skladby společně, byl – řekl bych – najednou prvoplánovější celkový pocit nežli melodie jednotlivých nástrojů. Mně se výsledek líbí, přijde mi srdečnější. Proč jste se vůbec rozhodli pracovat zrovna s Mikem Paxmanem? Zdálo se vám, že díky svým zkušenostem se STATUS QUO má lepší cit pro kapely ze sedmdesátých let? Nebo jste záměrně hledali určitý sound? Začátek naší spolupráce byl hodně zvláštní, protože jsme toho o Mikeovi vlastně moc ani nevěděli. Ale když jsme ho potkali, byli jsme jím nadšení. Byl fantastický ve studiu. Bylo opravdu inspirující s ním spolupracovat. Chtěl být u všeho. Strašně si práci s námi užíval. Mike má

jednu obrovskou výhodu – a sice že hudbu opravdu cítí a prožívá ji s muzikanty. Neseděl jen u řídicího pultu a nesledoval pouze grafy, ale poslouchal nás. Jsou také jiní producenti, kteří tě pořád vrací, dokud není vše dokonalé, jenže se tím ztrácí kouzlo. Mike nás uměl zastavit ve správnou chvíli a říct: „To stačilo, kluci. Bylo to dobrý!“ Práce s ním byla opravdu inspirativní. Přijde mi, že dnešní mladá generace ctí víc hudbu ze sedmdesátých nežli z osmdesátých let. Čím si to vysvětluješ? Máš pravdu. Také si všímám, že dnes na naše koncerty chodí mnoho mladých lidí a evidentně jeví silný vztah k naší hudbě ze sedmdesátých let, která mně osobně přišla více jako hudba pro muzikanty nebo přinejmenším pro lidi, kteří mají opravdu vážný vztah k muzice. Zajímavé je, že i ti, kteří se nejdřív dostali k naší hudbě z osmdesátých let, jednoznačně přímočařejší a možná o něco přístupnější, pak časem začali víc ctít naši starší tvorbu. Řekl bych, že kouzlo hudby URIAH HEEP ze sedmdesátých let spočívá především v tom, že je velmi upřímná a bezprostřední. Hráli jsme ji s obrovskou vášní v srdci. Lidé mají rádi hudbu, která má v sobě čisté emoce – o tom by přece také hudba měla být. Každopádně dnes skutečně hrajeme vyprodané koncerty, na něž chodí jak naši starší fanoušci, tak i -náctiletí, kteří se k naší hudbě zrovna dostávají. Také mnoho mladých progresivních kapel je ovlivněno vaší hudbou ze sedmdesátých let. Snad každá rocková kapela v sedmdesátých letech využívala prvky, které dnes označujeme jako progresivní. (smích) A mladí muzikanti se z ní dnes chtějí učit, protože je dobře zahraná a má v sobě určitou nespoutanost a vzrušení, je naplněná experimentátorským duchem. V sedmdesátých letech se muzikanti nesnažili hudbu usměrňovat a podřizovat pravidlům, ale nechávali ji ubírat se směrem, kam cítili, že si to sama žádá. V osmdesátých letech pak byly kapely tlačeny, aby se vešly do rádiového formátu – cca tři čtyři minuty. Pak už museli muzikanti začít vědomě usměrňovat hudbu. V tom spočíval největší rozdíl mezi oběma dekádami. A jak nahlížíš dnes na vaši tvorbu z osmdesátých let? Byly tam určité ústupky? Vždy jsme se snažili dělat nejlepší písně, jakých jsme v dané chvíli byli schopni. Byli jsme nepochybně ovlivnění dobou. Ale tak jsme tehdy věci cítili, takže za všemi našimi skladbami si pevně stojím. Ovšem umění je přece vždy ovlivněno určitými prožitky, a ty časem blednou a tak se stává, že člověk na určitou situaci nebo cit začíná nahlížet jinak. V podstatě cítím pořád stejným způsobem všechno, co jsem kdy stvořil. Můj postoj a cítění se nemění. Asi protože zastávám pořád stejné hodnoty. Zlatina Jeřábková rockový magazín Spark

Vstupenky na koncert jsou k dostání v pořádající agentuře Pragokoncert, tel: 577 432 420, 777 701 591, e-mailu: dupalova@pragokoncert.com, přes stránky www.mastersofrock.cz, v předprodejních sítích Ticket-Art, Ticketstream a Ticketportal a ve všech obvyklých předprodejích.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 8

rozhovor

11. 10. 17.30 vstoupení kostel Nanebe lešov Ho rie Ma y Pann stel ko 0 12.10. 16.0 ba ve Zlíně ku Ja a a lip Fi sv. pašije vy no T. Selle: Ja

S Vojtěchem Spurným za hudbou „starých“ mistrů Někteří muzikanti občas hanlivě říkají, že kdo neumí hrát, tak diriguje. To ovšem rozhodně neplatí o dirigentovi, který je zároveň skvělým flétnistou, pianistou, hráčem na čtvrttónový klavír, čembalistou, operním režisérem a uměleckým vedoucím souboru starých nástrojů Musica salutaris. Řeč je o Vojtěchu Spurném. Mezi hudební veřejností jste znám zejména pro své aktivity na poli tzv. autentické interpretace staré hudby. Kde se vzalo vaše zaujetí pro „starou hudbu“? Ani nevím, od konzervatorních studií mě zajímala barokní hudba. Silným impulsem pro mě bylo setkání s Pavlem Klikarem a jeho souborem starých nástrojů v raných osmdesátých létech… V čem vidíte hlavní smysl snah o autentickou interpretaci? Domnívám se, že smyslem těchto snah, je pomocí dostupných pramenů a historicky ověřených informací o hráčských technikách oživit provádění staré hudby. A to tak, aby působila svěže, sdělně, neotřele a aktuálně. Nejedná se tedy o žádné muzeum ani vědeckou rekonstrukci! Není to trochu složitá práce, hrát starou hudbu na moderní nástroje? Dnešní „moderní“ nástroje jsou konstrukčně i zvukově dost odlišné od těch starých. Ano, je to věc velmi nesnadná. Máme-li se přiblížit zvukovému obrazu té doby, musíme hledat jiný zvukový výsledek, než na který jsme zvyklí. V tomto smyslu je samozřejmě jednodušší provádět starou hudbu na staré nástroje. Ovšem zvuk dělá vždy hudebník a často jde mnohem víc o představu a hudební myšlení než o autenticitu nástrojů. Jak tuto hudbu vnímáte z pohledu člověka 21.století? Jako to nejaktuálnější, co se v široké paletě hudebního odkazu minulých věků vyskytuje. Angličtí virginalisté jsou pro mne stejně aktuální jako dejme tomu Aarvo Paert. Toužil byste žít v době těchto starých mistrů? Nebo Vám vyhovuje víc svět ve kterém žijete, ve kterém máte navíc možnost setkání s touto minulostí? Cítím se jako člověk své doby a mám ji rád i přesto, že „vymknuta z kloubů, doba šílí“ – jak praví Hamlet. (To se

ovšem dá říci o každé době!) Přesto by osobní setkání např. s Mozartem muselo být určitě úžasně inspirující! Hrajete na flétnu a na klávesové nástroje, dirigujete, jste operním režisérem. Která z těchto poloh je Vám nejbližší ? Nepreferuji žádný z uvedených oborů. Musím ale přiznat, že si nedovedu představit, že bych se měl kterékoliv své uvedené aktivity vzdát. Momentálně se jaksi samo od sebe tříbí, co je zrovna aktuální a důležité. Posluchači se v říjnu mohou těšit na skvělou hudbu Thomase Selleho, konkrétně jeho Janovy pašije. Na dvou koncertech se pod Vaší taktovkou spojí zlínská filharmonie a sbor z hudební akademie v polských Katovicích. Jak došlo k tomuto spojení? V čem vidíte přínos tohoto spojení? Spojení bylo dáno předem povahou projektu. A domnívám se, že právě neformální a přímý kontakt členů orchestru se sborem a sólisty Katowické Akademie Szymanowského přispěl k uvolněné a tvůrčí atmosféře koncertů. První dva proběhly už na jaře v Polsku. Jaký je Váš nejzajímavější hudební zážitek za poslední rok? Vždy se těším nejvíc na to, co právě připravuji. V tvůrčím smyslu jsem si užil spolupráci s Roxy ansámblem a Pražským filharmonickým sborem na Svatováclavském festivalu v Praze. A měl jsem tu čest zúčastnit se v létě ve Švýcarsku jako pianista mistrovských kurzů klarinetistky Sabine Meyer. Jaké další projekty plánujete? O tom velmi nerad mluvím. Ale co se Zlína týče, velice rád bych navázal užší kontakt s Filharmonií Bohuslava Martinů. Cítím se ve Zlíně skvěle… S kým byste se rád setkal při spolupráci na nějakém projektu? Velice rád bych opět spolupracoval s Davidem Radokem – je to podle mne nejlepší současný český operní režisér. -mk-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 9

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 10

rozhovor

Trio Ligneus

18.00 21. 10. e Prašád, Zlín c ra u Resta 17.00 ál . 0 1 . 6 el, Lipt 2 ký kost c li e g n Eva

Dechové trio, možná jste se právě vyděsili, že jít na produkci by znamenalo malý „školní výchovný“ koncert. Upozorňuji, neděste se! Podání i repertoár trojice hudebníků je tomu na hony vzdálený. Naopak, právě srozumitelnost skladeb a příjemný zážitek pro posluchače je cílem koncertů tria Ligneus. Tedy, neočekávejte napjatou atmosféru vážného koncertu, ale ani žádné laciné motivy některých hudebních žánrů. Naopak čekejte komorní hudbu podanou skvělými mladými hudebníky Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně ( Alžběta Jamborová – hoboj, Jiří Kundl klarinet, Michal Kubáč – fagot), vtipný a zasvěcený komentář a pro tentokrát i experiment v podobě spolupráce s hercem Pavlem Vackem. Kdy a za jakých okolností jste vznikli? B.J.: Trio jsme založili před třemi lety. Všichni tři jsme se potkali ve zlínské filharmonii a po nějaké době jsme se shodli na myšlence založit trio. Navíc já a Jirka jsme se poznali už na akademii v Praze. Všichni tři jsme kamarádi a spolu nám to sedí, což je určitě z naší hudby i cítit. Baví nás to. Každodenní hraní v symfonickém orchestru je sice samo o sobě pestré, ale tohle je ještě milejší. Je to nejenom jiný pocit, ale i z hudebního hlediska víc sólové hraní. Jakou hudbu vlastně hrajete? J.K.: Je to hudba, které se říká vážná. Tedy, toto označení nám občas přijde víc než matoucí. A to právě třeba když hovoříme o repertoáru našeho tria. Ta hudba je tak pestrá, barevná, veselá, že bych teď asi těžko našel místo v některé skladbě, které bych nazval „vážným“. V repertoáru máme například hudbu starých mistrů jako je J. CH. Faber či W. A. Mozart. Ta je velmi svěží, průzračná a živá i s odstupem několika staletí. Rádi hrajeme i díla autorů 20. století. (H.Tomasi, J.Ibert). Zde jsme ovšem velmi obezřetní. Vybíráme především kvalitní hudbu, která se nám líbí a která bude dobře poslouchatelná i pro naše posluchače. Čeká nás koncert v Liptále, kde hrajeme v kostele. Bohužel, pro trio nejsou speciální duchovní skladby, takže připravujeme věci hlavně z období klasicismu, baroka, renesance. Pár dní před koncertem v Liptále budete hrát ve Zlíně. Jak bude vypadat váš koncert v Prašádu? B.J.: Na tento koncert chystáme něco speciálního. Pro nás to bude vlastně premiéra. Chystáme komponovaný

pořad – spojení slova a hudby. Vybrali jsme krásnou knížku Jeana Gionna: „Muž, který sázel stromy“. Text přednášený našim kamarádem a skvělým hercem zlínského divadla Pavlem Vackem proložíme hudbou, která bude umocňovat atmosféru příběhu. Moc se na to těšíme a věříme, že i pro posluchače to bude velmi krásný a nevšední zážitek. Jaké máte s triem plány do budoucna? B.J.: Určitě se rozvíjet a hlavně chceme víc hrát. To je totiž pro nás motivace. Hraní a zodpovědnost vůči publiku je motivací pro každého muzikanta. Máte konkurenci, co se týče obdobných hudebních těles ve Zlíně, potažmo v kraji? B.J.: Co vím, tak jako trio s tímto zaměřením jsme tady jediní. Jinak ve Zlíně ještě působí dechový kvintet, jehož je Jirka taky členem a dále žesťová harmonie. Jak moc je obtížné sehnat dobrý repertoár? J.K.: Pomáhá nám třeba to, že jsme s Bětkou studovali v Praze. Naši kolegové tam dnes hrají v podobných seskupeních, můžou nám něco doporučit. Vzájemně si půjčujeme materiály, vzájemně si vypomáháme. Vyhovuje vám trio, nebo máte pocit, že tam občas chybí nějaký další hudebník? B.J.: Pro mě tohle složení přináší své pro i proti. Je nás méně, komunikace je tím pádem snazší. Repertoár máme krásný, člověk na něm ukáže jaký je muzikant. Žádný další nástroj mi v triu nechyběl, ani nechybí. Pak už možná až kvintet. Ten je barevný, kvůli většímu počtu muzikantů a také kompozičně náročnější.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 11

11 J.K.: Oproti kvintetu je ale trio větší dřina. V tom smyslu, že dva nástroje, které tam nejsou, musí vlastně nahradit ty stávající tři. Hrát takřka bez pauz je náročné i po fyzické stránce. Musíte se více, nebo nějak speciálně připravovat, abyste koncert „udýchali“? B.J.: Důležitá je každodenní příprava, cvičení. Z fyzického hlediska je to podobné jako u sportovců. V největším nasazení jsou dýchací svaly a svaly mimické. A stejně jako u sportovců, svaly je třeba trénovat. Zejména k vytrvalosti. Pokud máte dobře natrénováno, tak i na vystoupení zbývá dost sil. Na posledním koncertě jsme měli takový malý problém s tím, že zkoušku orchestru přeložili na pozdější dobu oproti původnímu plánu. Takže už hodinu po jejím skončení jsme měli vystoupení. Musím říct, že to byla opravdu velká zátěž, hrát čtyři hodiny náročného repertoáru v orchestru a potom jít hrát hodinový koncert s triem. Člověk se s tím musel poprat a vzít to takové, jaké to je. Co tréma? Potýkáte se s trémou? J.K.: Já bych to nenazval tréma, je to zodpovědnost. Určité napětí před koncertem. To má každý muzikant a nemyslím, že by to v triu mělo být větší. Záleží na náročnosti koncertů, na skladbách, které hrajeme. Je to pro mě stejné, jako na koncertě s velkým orchestrem. B.J.: Já jsem u sebe zaznamenala takový zvláštní pocit, že právě jak jsme jenom tři a každý neseme svou kůži na trh, mám kolikrát pocit, že je tréma menší. Je snazší se sehrát. Tréma je zdravá, je důležitá. V symfonickém orchestru to je možná těžší v tom, že je nás víc a musíme hrát jako jeden. -JB-

inzerce

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 12

rozhovor

típa 19.10. Š a a Hradišťan c li v a P Jiří Fojta a Josef rhan va Kouzlo

Od bitvy u Slavkova k alikvotnímu zpěvu Altajců

Rodák ze Starého Města u Uherského Hradiště, režisér, dramaturg, zpěvák, houslista, dlouholetý umělecký vedoucí CM Hradišťan, autor nepřeberného množství alb (z nichž mnohá jsou ověnčena řadou cen) a autor mnoha dalších úžasných hudebních počinů– to vše a mnohem víc je Jiří Pavlica. Setkali jsme se v jedné zastrčené kavárně v Uherském Hradišti. Přišel s omluvou za nedospalost, protože dlouho do noci bděl nad úpravami partitury. I přesto se nám moc příjemně povídalo... no, popravdě, docela jsme se zakecali! Vzniklý materiál by vydal na půl čísla Inzlínu. Vybíráme proto jen nejzajímavější a nejaktuálnější momenty. S Hradištanem jste vytvořil již dlouhou řadu projektů. Které z nich jsou Vám nejbližší? Většinou jsou to ty první, do kterých vložíte tolik energie, že už to snad ani víc nejde. První CD, které jsem dělal, byl projekt „Byla vojna u Slavkova“ - písně z doby napoleonských válek. Mělo pro mě naprosto přelomový význam z mnoha důvodů. Mimo jiného tam bylo třeba pět mých autorských písní, pod které jsem se podepsal až po moha letech. Tenkrát to ani moc dobře nešlo, protože by mě příznivci folkloru asi zabili. Ale nechtěl jsem zúžit barevnost mozaiky tematických okruhů jen proto, že u některých písniček byl pouze text. Tak jsem je zhu-

debnil. Tato deska tehdy získala „Zlatý štít“ Pantonu. Z původní velmi nízké zaváděcí ceny, která desku řadila do kategorie „neprodejné“, se časem stal obchodní trhák. A to vlastně hlavně díky zájmu příznivců z řad nefolklorních, historických, muzikologických a posléze i z řad napoleonských obdivovatelů dokonce až z Francie a Belgie. V tom okamžiku nabídla možnost exkluzivního vydání i Artia. Pamatuji si, že tenkrát za mnou přišli z Pantonu a říkali: „Pane Pavlica, Vy jste fakt dobrej, to byl tak obchodně dobrej nápad!“ A já na to: „Ale víte, já jsem to tak vůbec nemyslel. Já jsem to prostě jen chtěl udělat. “ Hned mě žádali, abych udělal turecké války.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 13

13 To jsem zapudil, protože jsem netoužil dělat písně o válce. Napoleonské písně jsem dělal z jiných důvodů a pocitů. Poezie – jste s ní rád, čím pro Vás je? Několikrát jste s ní pracoval, zhudebnil jste například básně Jana Skácela. Poezii mám rád. Vy jste sám zmínil Jana Skácela - to je mistr nad mistry. U něj se mi podařilo zhudebnit asi nejvíc básní a doufám, že jsem těm básním neublížil. Když hledám ve vodách básnických, samozřejmě nacházím i další autory, Vladimíra Holana, Jaroslava Seiferta, Bohuslava Reynka…Ale když bych se měl obrátit k současným básníkům, tak mezi těmi jsem zatím někoho takového jako je třeba Jan Skácel nenašel. Dá se popsat ten moment, kdy Vás báseň osloví? Jedna věc je, když báseň čtete jako poezii. Já si ji čtu, ale zároveň očekávám, kde to zacinká. Až přijde ten okamžik, kdy si řeknete: to je úžasné, to chci hned teď zhudebnit. A to je právě to neuvěřitelné a zároveň neuchopitelné v básních Jana Skácela. Jeho básně jsou moudré, vlídné, jsou krásné a plné obrazů. To je pro mě asi to nejinspirativnější. Mám rád obrazy i v hudbě. Jak se do Vaší tvorby promítají Vaši posluchači? Ovlivňují Vás hodně, málo, vnímáte jejich názory? To je velice rafinovaná věc, v uměleckém životě ji vnímám jako velice obtížnou, jako neustálé balancování na hraně. Výhodou živého kontaktu je to, že máte bezprostřední diváckou odezvu . Víte, že něco je dobře a něco je úplná blbost, můžete okamžitě reagovat. Jsem rád, když můžu být s lidmi v kontaktu a komunikovat s nimi. Na druhou stranu, nevýhodou takovéhoto kontaktu je to, že se Vám může stát, že ve snaze reagovat na diváckou zpětnou vazbu, začnete uvažovat jinak a začnete se jakoby podbízet. Prostě vás to ovlivňuje natolik, že přestanete mít svoji svobodnou a jasnou představu. To je, ale vlastně v životě každého z nás. Zeptám se z hlediska praktikujícího hudebníka. Co emoce na pódiu? Stalo se Vám, že vás to dostalo? To víte že ano... Stalo se mi, že jsem se třeba rozplakal, že jsem i nedozpíval. Těžko se zpívá „Stále jsou naši mrtví s námi“, když měsíc před tím pochováte někoho z rodičů. Ale taky mě to třeba vzalo, když jsme loni na Vánoce hráli s dětmi a ty byly tak neuvěřitelně šťastné. Koncertovali jsme pro jejich rodiče v zámku v Dobříši. Děti byly šťastné, rodiče byli šťastní, Vánoce do toho..., proč bych se styděl za slzu. Přece nejsme stroje. Divák to pochopí. Vaše poslední CD „Chvění“ jste natočili s Filharmonií Brno. V září zazněl tento projekt v rámci festivalu Harmonia Moraviae v Uherském Hradišti a ve Zlíně se zlínskou filharmonií. Bylo od počátku jeho vzniku cílem spojení Hradišťanu s velkým orchestrem? To bylo přímo v zadání. Projekt vznikl pro FOK (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK). Byla to nabídka, která se neodmítá. Přišli a řekli: „Pane Pavlica, tady máte orchestr, sál, dirigenta, volnou ruku, udělejte pro nás jeden celovečerní pořad. Jestli si ho uděláte tak, že pozvete hosty, nebo napíšete celovečerní skladbu – Vaše věc.“ To je výzva! Navíc v době, kdy jsem se zabýval myšlenou něčeho takového, myšlenkou dialogů v hudební a obecné rovině. Bytostně jsem toužil po východisku z krize, kterou jsem tehdy ve společnosti vnímal. Krize v domluvě, v porozumění mezi lidmi, v naslouchání jeden druhému. Vytvořil jsem tedy suitu dialogů „Chvění“ a jako motto jsem si vzal verš Vladimíra Holana „…co je bez chvění, není pevné…“. Dialogy v této suitě jsou vedeny nejrůznějšími směry. Jdou minulostí, tedy vertikálně, protože je dobré vědět, co bylo před námi. Jdou i horizontálně, zde jsem si pro dialog vybral různé typy vzdálených kultur. Proto jsou

zde alikvotní zpěváci z Altaje. Ti mě napadli jako první, protože když chvění, tak je v tom i fyzikální úkaz alikvotního zpěvu. Celé mi to tak do sebe zapadalo. Jaká je pro Vás spolupráce s orchestrálními hudebníky? Spolupráce je výborná, jsou to všichni profesionálové. Nicméně, není špatné, když se na problém podíváme ze dvou stran. Jedna je hudebně-profesionální a druhá lidská. A tady se to láme, protože je to naprosto evidentní, že je to jenom v člověku. Je jedno jestli je ve FOKu, ve zlínské filharmonii, nebo v jakékoli jiné. A je úplně jedno, jestli je houslista, dechař nebo bicista. Někomu se chce a někomu se nechce. Někoho to baví, někoho to nebaví. Ani věkem to není. Zažil jsem pětadvacetileté starce unavené životem, které nic nebavilo, a šedesátileté mladíky, kteří hráli s obrovským entuziasmem... Takže, když se mě ptáte, jakou mám zkušenost, tak dvojí – naprosto pohodovou, kde lidé chtějí a negativní, kde lidé nechtějí. Ale nemá smysl to lámat, protože ve výsledku na place, i ti, kterým se nechce, svůj standard až na výjimky vždycky odvedou, jsou to profesionálové. Podobně jako Chvění i ve většině další Vaší tvorby s Hradišťanem se pohybujete na rozhraní žánrů. Vaše další plány směřují stejným směrem a nebo chystáte také nějaký návrat ke kořenům? Mám několik námětů, které si vůbec nekladou žádná omezení. Například na koncertech v září jste mohli slyšet Wolfganga Sause. Zabývá se alikvotním zpěvem. Stejně tak probíhá spolupráce s Vlastou Redlem, či Petrem Bende, se kterými vlastně už něco dělám. Na druhou stranu mám řadu let v hlavě projekt, který směřuje opravdu ke kořenům. Ke kořenům moravské hudebnosti a moravských písní ve smyslu jejich obřadnosti. Je nějaký hudebník, se kterým Vás láká si zamuzicírovat na rozhraní žánrů? To je těžko říct, mě láká moc věcí. Například Hradišťan byl jedním z typů na hosta večera na koncertě Bobbyho Mc. Ferrina na jaře v Praze. Nakonec s ním vystoupili Boni Pueri, ale setkat se s takovou osobností, to by mě lákalo. On je totiž naprosto famózní přírodní úkaz. Na říjen chystáte s Hradišťanem koncert ve Štípě na Zlínsku s názvem Kouzlo varhan. Na co se mohou posluchači těšit? Bude to jeden z netradičních koncertů, na kterém s námi vystoupí varhaník Josef Fojta. Ostatně, celý koncert se koná na podporu oprav varhan ve Štípě. Program bude mít několik částí - zazní samostatně varhany, s duchovně laděným repertoárem se představí Hradišťan a v závěru dojde k hudební fúzi všech účinkujících. Doufám, že to bude důstojná oslava tohoto významného moravského poutního místa. -MKwww.hradistan.cz, www.stipa.cz

Uzávěrka dalšího čísla 15. října 2008

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 14

rozhovor

Old time ve Zlíně

20.00 11. 10. a šopa Zlín ov č Zelená

Funny Fellows je stylová, hudebně na úrovni, velmi aktivní a publikem naprosto zbožňovaná skupina. Pomalu ale jistě se stávají stálicí na slovenské i české hudební scéně. Být na jejich koncertě, zvláště pak v intimním prostředí Zelenáčovy šopy, znamená, vrátit se o necelé století nazpět. Pomůže vám k tomu nejenom old timový profil seskupení ale i perfektně padnoucí dobové oblečení. A pozor, tentokráte přivezou něco speciálně pro pány – hosta. Krásnou Zuzanu Haasovou. Nejenom o vystoupení ve Zlíně jsem mluvila s tím, co má tuto úspěšnou kapelu na triku – s kapelníkem, zpěvákem, konferenciérem, kornetistou, houslistou, skladatelem a textařem Romanem Féderem. Mimochodem také hercem Trnavského divadla. Byla Vaše kapela od začátku záměrem – váš projev, vaše hudba doslova „válcuje“, samozřejmě pozitivně každé místo, kde vystoupíte. Posluchači odcházejí ohromeni. Měli jste už v počátku jasnou představu kam a jak expandovat, jak má vypadat vaše vystoupení, nebo jste nechali vše volně plynout? Bol to zámer, pretože ma očaril Originální Pražský Synkopický Orchester a v osemdesiatych rokoch som tak zakladal niečo podobné na Slovensku. Dnes sa to volá Bratislava Hot Serenaders. Funny Fellows vznikla ako kapela so zameraním na ranné obdobie dvadsiatych rokov, teda obdobie pred vznikom väčších orchestrov. Repertoár je približne z rokov 1896 až 1940. Proč jste si vybrali právě toto hudební období? Jak se ztotožňujete s obdobím a hudbou, kterou produkujete? Toto obdobie vo mne dozrelo po ceste cez bigbeat, country, rock and roll. Zrejme potom som pochopil, že všetko začalo práve tu, na prelome minulého storočia, keď sa niekoľko hudobných kultúr začínalo miešať a formovať do tvaru, ktorý dal základ dnešnej hudbe. Aj dnes interpreti vyťahujú niektoré tie „hniloby“ a vo svojom spracovaní potom očaria ostatných. Ja so rád pri prameni. A svetu a sebe tak trochu dokazujem, že viem urobiť dobrú hudbu aj bez technických efektov a strojov, len na hudobných nástrojoch. Láká vás například i nějaké sběratelství, či shromažďování materiálů o této době? Bez zhromažďovania to nejde. Noty, plagáty, platne – desky, knihy, kostými, pre Zuzanu Haasovú kabelky,

topánky, klobúky, ... Najnovšie zháňame hasičské prilby. Ak by niekto mal, môže nám priniesť do Zelanáčovej Šopy pred koncertom. Jak to je s vašimi „kostýmy – dobovými oděvy“. Vypadáte v nich úžasně – kde jste k nim přišli, obměňujete je, doplňujete? Našu garderóbu zabezpečuje svojim odborným dozorom Iveta Haasová. A našli sme aj krajčíra, ktorý nám to všetko šije ručne, technikou z tridsiatych rokov. Presne tak, ako to bolo v roku 1931. Jak se Vám hraje a zpívá ve Zlíně? V Zlíne je to super publikum a výborná atmosféra , ktorá nás vždy obalí a potom z toho vytriskne aj dobrá zábava. Co jste si pro nás připravili? Po drobnej absencii pricestuje aj herečka a speváčka Zuzana Haasová. Opäť s novými šatami. Prekvapením budú aj novo naštudované piesne. Jaké netradiční projekty dále připravujete? Okrem koncertov hráme pre deti hudobnú rozprávku „Ako Tóno hľadal tóny“, kde účinkujú členovia Funny Fellows a Zuzana Haasová. Deťom sa veľmi páči lebo zvieratká, ktoré hráme, sú trochu šibnuté a spievajú, či hrajú na hudobných nástrojoch. Musím povedať, že si vždy obľúbia kozičku Irenku, medveďa Alojza a jeleňa Svetozára. Jak divadlo ovlivňuje Vaše koncerty a jak hudba ovlivňuje vaše divadlo? Je to navzájom prepojené. S úsmevom dodávam, že som najlepší trumpeťák medzi hercami a opačne. Pretože s nami spolupracuje Zuzana Haasová, herečka a speváčka, dostávajú naše koncerty kabaretnú formu. Diváci

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 15

15 sa radi zabavia na humore, ktorý je súčasťou nášho predstavenia. Zuzana výborne stepuje, spieva a v dialógoch na scéne je výborný partner. Dokáže zaujať divákov a komunikovať. Divadelná skúsenosť a herectvo je teda rovnocenné s hudobnou stránkou nášho predstavenia. No a opačne nás Funny Fellows udržuje v kondícii. Keby som nemal skúsenosti z koncertov určíte by sa mi ťažko spievali role v muzikáloch Donaha, Hallo Dally, Na skle maľované, Traja Mušketiri alebo najnovšie Producenti. Zuzana Dokonca bola obsadená pánom Bednárikom do postavy Alibach. Hlavne pretože okrem hereckého talentu ovláda aj altofón Jaký je rozdíl mezi představením a koncertem a dětským a dospělým publikem? Pre deti je to namáhavé ale veselé a zábavné. Deti Vám ak sa páčite, celým srdcom poďakujú a keď žiariacimi očkami prídu a pýtajú sa čo a ako a prečo a chcú sa vás aspoň dotknúť, tak to je úžasný pocit že nie som na svete zbytočný. Pripravujeme teraz nový titul „Smelý zajko“, samozrejme s pesničkami a možno by to bolo zaujímavé si to zahrať v Zlíne. Vaše muzikantská skvadra působí, jako že jste se opravdu hledali, až jste se našli – je to tak? Tento štýl je po technickej stránke muzikantsky náročný, preto ho nemôže hrať každý a preto sme sa trochu hľadali a občas aj vymenili. Dnes je zostava Peter Baran – klarinet, tenor saxofón, Pali Ivičič – akordeón, Jozef Scheiner – rezofonická mandolína, Daniel Valášek – tuba, Zuzana Haasová – spev, altofón, zvonec, no a moja maličkosť Roman Feder – husle, trúbka. Dočetla jsem se na Vašich stránkách, že nám tentokrát v Šopě představíte svého nového člena, je to tak? Prozraďte o něm a o vašem vzájemném soužití v kapele.. inzerce

Novým členom je práve Jozef Scheiner na rezofonickú mandolínu. Pre mňa sa splnil sen mať opäť v kapele rezofonický nástroj a teda vynález Johna Dopieru. V tridsiatych rokoch sa hodne používal najme pri účinkovaní na parníkoch. Preto je zvuk kapely tak podobný, až skoro autentický so zvukom starých nahrávok. A ak hráme niekde pri kuchyni, kde sa vyprážajú rezne, tak máte pocit, že naozaj počúvate starú platňu. Je složité shánět kvalitní repertoár? Popř. jak sháníte repertoár, jakým způsobem pak probíhají Vaše autorské úpravy? Pracujeme výhradne s nahrávkami, ktoré rearažujeme a sólové party si pripravujeme autorsky. Často priamo na koncerte. Ja stále bazírujem, aby to boli štýlové sóla. Tak ako by to hrali hudobníci z roku 1930. Autorské skladby a texty tiež podliehajú zámeru ostať v dobe tridsiatych rokov. Raz sa nám dokonca stalo, že nemenovaný hudobný redaktor označil skladbu „Len choď drahá“, za zabudnutú skladbu Gejzu Dusíka. Bola to v podstate pocta. Já jsem to štěstí neměla, nicméně diváci si mohou mimo vás užít i projevu půvabné zpěvačky Zuzky Haasové. Někteří hudebníci říkají, že žena v kapele je neštěstí. Ztotožňujete se s tím, nebo naopak je Zuzka Vašim pokladem? Rozdiel je v tom, že Zuzanka nie je členom kapely. My sme Funny Fellows a Zuzana Haasová. To je ten dôležitý rozdiel. Preto je ozdoba a poklad v jednom. Je aj bohovská mama a fundovaný psychológ. Niekedy sa mi zdá, že má mužský mozog. -JBwww.funnyfellows.sk

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 16

rozhovor 14. 10. 20.00 Ivan Hlas trio Zlín Zelenáčova šopa

Legenda přiveze Olivu Legendou je myšlena pro některé možná nenápadná „hvězda“ české klubové scény Ivan Hlas. Roky ho slýcháváte z rádia a nemáte potřebu ho kamkoli žánrově škatulkovat, naopak rádi si zabroukáte jeho „Aranku“. Písničkář, kytarista a zpěvák navíc píše divadelní i filmovou hudbu. Do Zlína tento skvělý a skromný hudebník přiveze další dva výjimečné muzikanty (Jaroslav "Olin" Nejezchleba: violoncello, mandola, kytara, tamburína, zpěv a Norbi Kovács: kytara, zpěv). Ivan Hlas trio Vás jistě potěší programem, který si pánové připravili, včetně poslední a velmi posluchačsky úspěšné desky s názvem „Láska jako oliva“. Tešte se na příjemnou komorní hudbu a autorské písně Ivana Hlase, které jsou výpovědí, mnohdy až poetickou, o životě jeho i jeho okolí. Jste označován jako zpěvák, kytarista, skladatel – které z těchto tří pojmenování je Vám nejbližší a proč? Mám dojem, že když si napíšu muziku i text a sám to lidem předkládám, tak jsem nejspíš písničkář. Já mám písničky rád, tak se tomu označení nebráním. Z několika procent jsem textař nebo skladatel, to když píšu pro někoho jiného. A zpívání mě baví, tak asi zpěvák. Jak hodnotíte svůj vývoj jakožto autora? Všímáte si dnes jiných podnětů? Začal jsem psát ucelené písničky asi v patnácti letech. Asi nějaký vývoj doznaly, ale doufám, že nepatrný. Ten pohled na svět se tolik nezměnil, hrajeme například s Triem písničku „Míval jsem tě rád“, tu jsem napsal v šestnácti. Je úžasně pubertální a hezky nám zapadá i mezi ty nejnovější. Možná se trochu mění slovník. Už je to několik měsíců, co Vaše CD „Láska jako oliva“je na světě, jaké jste zaznamenali reakce posluchačů a jak jste s odstupem času s ním spokojeni vy? Album „Láska jako oliva“ jsme záměrně natočili jenom v Triu s Jaroslavem Olinem Nejezchlebem na violoncello a Norbim Kovácsem na kytary. Je nahrané velice syrově, jako bychom hráli přímo u vás v pokoji, to jsem si vždycky přál. Máme tam jenom velice jemně tři hosty, Káťu Svobodovou – dceru, Filipa Hlase – syna a Jirku Rašovského – kamaráda nemuzikanta. Reakce na Olivu jsou skvělé, až jsem byl překvapen. Už jenom to, že z nového alba hrajeme na koncertě dvanáct věcí a publikum se baví, se mi nikdy nestalo Na desce Vám hostují Vaše děti. Je Váš „pracovně-hudební“ přístup k nim jiný, než k jiným hudebníkům? Děti jsem pozval, protože to, co jsme chtěli, bezvadně umí. Káťa zpívala se mnou už mockrát, ( např. Bejbina v Šakalích létech ), a Filip dělá beetbox, který jsem potřeboval. A už to bohužel nejsou malé děti.

V čem je zmíněná deska jiná, v čem se liší od Vaší předchozí tvorby, čím si myslíte že potěší Vaše příznivce a čím překvapí? Oliva je jiná v komornosti, sevřenosti, pohledu. Chtěl jsem vždycky udělat takový čistý artefakt, tak se to snad podařilo. Lidem se líbí právě i čistota obalu, všechno kompletně dělal kamarád Ivan Prokop. A vydali ji Indies, ta spolupráce je v pohodě. Co se týče Vaší hudební spolupráce, vyhovují Vám spíše „komornější“ projekty, nežli vícečlenné kapely, seskupení? Je fakt, že jsem se dopracoval toho, co jsem chtěl už před lety. Takzvaného komorního hraní, protože mám dojem, že lépe vyniknou texty, nikdo se za nic neschová, vyniknou výkony muzikantů. V případě Olina a Norbiho opravdu markantně. A přitom v téhle sestavě máte plný zvukový výtlak, takže zaplaťpánbůh hrajeme skoro všude, od rockových klubů a festivalů až po folkové kvítky. A tomu říkám štěstí. Jaký je rozdíl mezi skládáním písní a třeba filmové tvorby? Když jsem se dostal k filmové muzice, vycházel jsem z písniček, nebo písničky. Takže o klasické filmové hudbě moc nevím. Ale když ten film cítíte, tak vám ta zásadní písnička naskočí a použít ji je lepší, než vrstvit nějaké nesmyslné hudební plochy. To je na delší povídání. Jaké jsou Vaše hudební plány do budoucna. Máte nějaký svůj nesplněný hudení sen, který byste rád realizoval, či spolupráci s nějakým interpretem? Nějaké zásadní plány teď nemám, je pořád co dělat. Tak tedy, co jste si připravili za program do Zlína do Zelenáčovy šopy? Já už jsem to předeslal. Kromě Olivy hrajeme průřez celou tvorbou, od Karlína po Kolena, objeví se Aranka a plno jiných písniček. Hlavní je to krédo, zahajuji jím každé hraní: „Jezte, pijte, hodujte a k tomu vám bude hrát naše Trio.“ A zrovna ve Zlíně se hrávalo skvěle, vím, že se tu lidi umí bavit. -JB-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 17

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 18

rozhovor

BETHRAYER

8 10.10. 200 Rock Café Masters of v Zlín - Čepko

Kdyby Marilyn Manson náhodou prošel kolem zkušebny kojetínských BETHRAYER, asi by ho zaujalo, co se základem jeho industrial ´n´ rollu provedli. Jonathan Davis by se asi podivil, jak jde v moderním metalu dále přitvrdit a Zak Tell by se inspiroval ve výstižnosti frázování a pestrosti samplů. Zmínění frontmani Marilyn Manson bandu, KoRn a Clawfinger se při koncertu téhle kapely obrazně potkávají zcela běžně. Vlivy stylů nejen těchto kapel totiž BETHRAYER umně proplétají v neposedný uzel, na kterém přibývají nové dynamické záhyby každým okamžikem. Vzniká tak osobitý žánr, který kapela pod strunami kytar a paličkami tvoří. Industriální metal/rock, crossover/rapcore, nu-metal i hardcore se tedy střetávají na jednom pódiu s občasným náznakem riffového přesahu až k sludge/doomu. Téhle pestré stylové palety se 10.10. chopí 4 malíři, 4 členové BETHRAYER, kteří obohatí koncertní večer v Masters of Rock Café na Čepkově. Jejich spojení svěžesti moderního metalu a intenzity hardcore bude zajímavou vizí nejen pro návštěvníky/posluchače, ale také pro muzikanty. Spolu s BETHRAYER se návštěvníci mohou setkat také s kapelou ŠKWOR a KATAKOMBY. Na otázky odpovídal kytarista Pegar (ex-BARRICADE, stálá alternace v DARK GAMBALLE).

Ahoj, BETHRAYER na mě působí jako kapela pestré směsice stylů. Od chytlavého industriálního metalu se pohybujete až někam k rapcoru či nu-metalu s hardcore vlivy. Je tato pestrost záměrem kapely či k ní dochází spontánně? Pokud si představuješ pod pojmem industriálního metalu samply, smyčky a jiné elektronické vychytávky, tak toho se od nás nedočkáš. Pod pojmem „industriální metal“ já si představuji něco jako nástrojovou ocel. Pokud myslíš, že naše hudba je tak tvrdá a ostrá jako ocel, potom to beru jako poklonu. Nejsme zrovna příznivci škatulek, ale když už jsi vyjmenoval tolik stylů, tak já přidám ještě jeden – thrash/core. Tam bych asi momentálně BETHRAYER zařadil. V těchto vodách se cítíme nejlépe. Při tvorbě nových skladeb jsme záměrně spontánní ;-) Ve vaší hudbě je dle mého slyšet celkem výrazná inspirace u M. Mansona (údernost riffů a industriální zkreslení – např. ve skladbě „Look at Me“) a především u KoRn (jemnější součást vokálního projevu – např. v „Šibenice v srdci“) v kombinaci s hrubozrnným hardcore (nejtvrdší poloha BET-

HRAYER). Vidíte své inspirační vzory podobně, nebo jsou vaše zásadní vlivy někde jinde? Jakým způsobem vás navádí tam, kam potřebujete? Jak předpokládám, tak jsi poslouchal naše album „Ray of Hope“ z roku 2004. V té době byla totiž v BETHRAYER úplně jiná sestava, než je nyní. V prosinci roku 2007 odešli dva členové - kytarista Svaťa a basák Mara. Ne že by kluci při tvorbě desky „Ray of Hope“ nebyli stěžejní, ale ovlivňovali nás a tlačili ke tvorbě numetalu. V té době jsme to tak cítili všichni. Prošli jsme si společně plodné nu-metalové období a přitom jsme dostali nálepku BETHRAYER = KoRn. Po odchodu kluků z kapely jsme přehodnotili situaci a možnosti a vyhlásili konkurz na post kytary a basy. Přihlásilo se nám cca 12 lidí, ze kterých nám zůstal jen současný basák AleK. Kytaru vzal do té doby pouze zpívající Olaf, který se vlastně po několika letech k tomuto postu (kytara + zpěv) vrátil. Byl to pro nás nejlepší tah, jaký jsme mohli udělat. Nynější sestava je čtyřčlenná. Dojdi/ěte na náš koncert a uvidíš/te, jak na tom nyní jsme. Hudebních přesahů je ve vaší hudbě více. V určitých skladbách je dokonce až atmosféricky doomový úvod („Ray of Hope“), který se převalí do nervně frázovaného rapu a nevyhnutelně se blíží k nesmlouvavému hardcore. Který styl je pro vás tou nejdůležitější součástí hudby BETHRAYER Který představuje její jádro? V naší hudbě se snažíme mísit prvky melodie a tvrdosti, vlivu východu i západu. Těžíme i z našeho folklóru a moravských kořenů tak, aby potom kompozice skladby měla nějakou stavbu a na konci z toho vyšel METAL ;-)

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 19

19 Ve vaší tvorbě je pro mě nejvýraznější prvek určité energie, či až tanečnosti. Je pro vás energie tím zásadním v hudební tvorbě ( i např. v pozici posluchačů)? Celá tvorba BETHRAYER je hlavně dělána srdcem a na konci celého řetězce by měl být spokojený posluchač. Nemáme tendenci být nesmírně bohatí a navíc jsme se s tím i smířili. Z hudby, kterou vytváříme se to nedá v našem státě ani uskutečnit. Peníze v hudbě by totiž neměli tvořit hlavní cíl, ale měly by sloužit jako prostředek. Máte nějaké nehudební zdroje inspirace? Ptáš se na to, jestli čerpáme náměty třeba tím, že chodíme po lese a objímáme stromy, z kterých pak čerpáme energii? Anebo běháme po městě a sháníme kozlí sperma, které využíváme k satanistickým rituálům? Tak to tě asi zklamu, protože naše náměty jsou z našeho okolí a události, o kterých se v naší tvorbě zpívá a hraje, jsou jen události a příběhy, popř. pocity, které se udály nám, našim přátelům, nebo známým. Prostě lidem z našeho okolí. Jak bys stručně charakterizoval dosavadní evoluci BETHRAYER? Jakou cestu kapela urazila od prvního dema "Jak se Plaší smrt" po poslední nahrávku, EP „Never Change My Mind“? Poslechni si demo „JSPS“ z roku 1992 a naše „promo 2008“ k nové desce, pak uslyšíš ten rozdíl, jakou cestu BETHRAYER urazili. Je to ve zvuku, ve vyzrálosti materiálu a v celkovém náhledu na věc. Nehledě na to, že různými odchody a příchody lidí do kapely se vykrystalizovala současná sestava, kterou považuji za absolutně nejsilnější v celé její historii. Zdravé jádro zůstalo. EP „Never Change My Mind“ vlastně není oficiálním počinem, ale výtvorem lidí z Bethrayer-teamu. Jmenovitě to vytvořili Tie a Andrew (naši webmasteři, fotografové), inzerce

kteří si pohráli s touto skladbou a převedli do reálné podoby EP. Naším posledním oficiálním počinem je třískladbové „promo“ z roku 2008, které slouží i jako ochutnávka k novému CD, které by mělo vyjít po novém roce. Poslední nahrávka evokuje dojem, že směřujete spíše k přitvrzení, výraznějšímu zbustrování kytar a brutálnějšímu corovému vokálnímu projevu. Je záměrem kapely i nadále přitvrzovat? Jaké vize máte do budoucna celkově? Koncepce nové nahrávky byla a je odpoutat se od nálepky KoRn. Nové songy jsou tedy více říznější a až ortodoxně metalové. Celá deska bude tvrdší, agresivnější a celkově rychlejší. Mohl bys čtenářům přiblížit kojetínskou scénu tvrdě rockové hudby? Kojetín má cca 7 000 obyvatel. Na ten počet obyvatel je tu je poměrně dost kapel. Asi nejznámější budou GOSPEL OF THE FUTURE a HANNIBAL LECTER. Dále pak IQ OPICE, VESELÁ ZHOUBA a několik dalších garážovek, o kterých možná v budoucnu ještě uslyšíme. Co vás nejvíc těší na live performance? Jdete do toho 10.10. v Masters of Rock Café ve Zlíně naplno? Když člověk věří tomu co dělá a dělá to poctivě, a k tomu všemu do toho jdou i lidi pod pódiem, použil bych přirovnání o kvalitním sexu a dobře provedené práci. Do Zlína dojedeme velmi rádi a pokusíme se 10.10. klub Masters of Rock Café řádně rozsekat! ;-) Děkuji za rozhovor Potěšení bylo i na straně Bethrayer - Pegar -VH-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 20

rozhovor

21.10. 20.00 Klub U Tetoura ice Zlín - Malenov

FLOWERS FOR WHORES Večer 21.10. bude příležitostí, kdy se obdarovávají kurtizány. Květinami, které kvetou z reprobeden. Ale rozhodně nepůjde o beztrnné rostliny. K Tetourovi zavítají pražští FLOWERS FOR WHORES. Nevytrhnou vás z letargie jen svým mírně provokativním názvem, ale především živelnou hudbou, kterou mají na svědomí. Metalický hardcore intenzivního střihu rozvibruje stěny klubu v undergroundovém duchu, jaký mu sedí nejlépe. Muzika bohatá na odbočky, po kterých se valí hrubý balvan, který drtí vše v cestě…i květiny, které měly být pro kurtizány. 21.10. spolu s FEED THE VULTURE zažijete pravý živelný mosh –dají vám důrazně vědět, v jakých otáčkách vám bude rotovat pogující tělo. Kapela dokazuje, že delší stopáž nemusí být nutně negativním faktorem ve vztahu k strhující atmosféře. FLOWERS FOR WHORES – chladný hněv i žhavá energie. Na otázky odpovídal Tomáš Mládek. Ahoj, váš název zní lehce provokativně… Je za ním určitý záměr, podtext nebo se jedná o náhodně vymyšlený název? Čus, tady je Tomáš z Flowers For Whores. Chtěli jsme mít název kapely, který by měl určitou hloubku, což se, pokud nebudeš brát naše jméno prvoplánově, povedlo. V podstatě jsme udělali to, co dělaly a dělají hard core kapely dodnes. Použili jsme název songu, naší oblíbené kapely, FALL SILENT z jejich desky „Drunken Violence“, která nás ovlivnila jako teenagery hudebně i textově. V podstatě můžeš aplikovat náš název do světa politiky nebo na člověka, který se za každých okolností snaží chovat pozitivně ačkoliv sklízí pouze hněv a škodolibost druhých. Máte nějaké vlastní označení pro styl, který hrajete? Metalový hardcore, deathcore či jiný? K jaké hudební odnoži mají FLOWERS FOR WHORES nejblíže? Škatulky pro nás nejsou důležité. Řekněme metal hard core. Každá kapela má určité hudební kořeny, ze kterých vychází a které ji nejvíce ovlivnily a ovlivňují. Jaké jsou ty vaše? Každý z nás je nebo byl spojen s hard core a metal scénou. I když dnes posloucháme spoustu naprosto odlišných žánrů, pořád se snažíme dělat to, co nám jde nejlíp. Jaké domácí kapely považujete za nejvlivnější? Současné i „služebně“ starší. To je těžká otázka, která se dá vyložit několika různými způsoby. Pokud máš na mysli mainstream, tak co do kvality a prezentace projevu, lámu nad touhle zemí hůl. Pokud mluvíme o vlivu kapel, které zasáhly nás, pak musím zmínit MASTER´S HAMMER, VITACIT, KRITICKÁ SITUACE, NO REASON, LVMEN a old school hip-hop, ORION, INDY A WICH, PSH. Ze současných kapel MALIGNANT TUMOUR, LAHAR, DREAMS COME TRUE, GUIDED CRADLE, GOSPEL OF THE FUTURE, VLADIMÍR 518, LA4, PIO SQUAD. Odhadoval bych vás na kapelu, která si živé performance řádně užívá po vzoru kapel jako PRO-PAIN, AGNOSTIC FRONT nebo třeba SICK OF IT ALL. Je to tak? Jakými slovy by se dalo popsat živé vystoupení FLOWERS FOR WHORES?

Všechny kapely, které jsi vyjmenoval zaslouží určitě respekt. Naše pojetí je ale diametrálně odlišné. Pokud mám volit koláž slov popisujících naší show, pak to bude: otazníky, nenávist, zábava. Jaká nejvýraznější pozitiva a naopak negativa kapelu ovlivnila v poslední době? Texty stojí většinou na negativních zkušenostech. Jedno velké pozitivum je ježdění turné. Je to náš útěk od smutné reality. Jak říká Dom z PULLING TEETH: „Chci být na turné celý rok. Všechny problémy na tebe čekají doma.“ Jaký máte názor na rostoucí „trendovost“ metalové scény, resp. implementování až popových postupů (prvoplánové melodie apod.) do stylů jako metalcore a podobně? Každý trend dříve či později zemře a nahradí ho jiný. Jakým způsobem skládáte? S důrazem na poselství nebo spíš na formální stránku? Obojí je důležité. Pavel s Michalem a Mírou většinou složí celý song a pak vtlačujeme text. Někdy je to boj. Nechceme aby vyznění textu bylo vytlačeno riffem. Ve skladbě „Head in the Clouds“ mi vokál připomněl deathového mága Chucka Schuldinera, melodické linky melancholičnost DEATH a celé ladění skladby se deathmetalu blížilo. Budou mít žánrové odbočky k deathu rostoucí tendenci? To je pro nás pocta. Všichni jsme na DEATH vyrostli (Pavel byl dokonce členem fan klubu). Je to jedna z mála kapel, která pokaždé projde zkouškou časem. Spousta současných kapel, hrajících deathcore je spíše death metal než hard core. Bohužel muzika je občas prioritou a tak texty sklouzávají k banálním, nezajímavým tématům.Styly se vzájemně prolínají stále více. V tomhle ohledu jsem dost konzervativní. Mám rád stylovou čistotu a poctivost. Kapel, kterým se podařilo smísit rozdílné styly tak, aby z toho nevznikl kýč je opravdu málo. To je ale jen můj názor. Slyšeli jste někdy dříve o klubu „U Tetoura“? Pokud ano, tak v jaké souvislosti? Hráli jsme U Tetoura zhruba před rokem s napajedelskými vikingy ALAMOGORDO. Byl to super koncert. Doufáme, že minimálně stejný počet návštěvníků přijde i tentokrát. Děkuji za rozhovor My děkujeme za zájem a podporu. -VH-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 21

rozhovor

h 17.10. chovicíc a v Žele Sokolovn u 18.10. festival II.ročník o rocku " éh sk n jiža OURBON N AND B „STETSO ká Beseda ic ov Otrok

BLUE ROCKET koncertují na Moravě Kapela ze Severočeských Teplic. Jejich muzika je kořeněná prvky Jižanského rocku a částečně inspirována americkou rockovou legendou Lynyrd Skynyrd. Jako předkapela si loni na inzerce

podzim zahráli se švédskými REDNEX. Tato partička vynikajících muzikantů právě dotáčí debutové album, na kterém beze zbytku úročí svůj obrovský potenciál. Nápadité a chytlavé melodie zaujmou originálními českými texty a především díky třem sólovým kytarám, připraví návštěvníkům svých koncertů nezvykle silný zážitek. V současné době se řadí ke špičkám mezi kapelami svého druhu v ČR. Na otázky odpovídal kytarista Petr Samek. Proč právě Blue Rocket? P.S. Proč ne? Co vlastně hrajete? P.S. Písničky Blue Rocket dnes patří ke špičce mezi kapelami svého druhu, hrajete od začátku Southern Rock? P.S. Co je to Southern Rock? V jakém hrajete obsazení? P.S. Jak kdy… 3 kytary, bicí, basa, nějaký zpěvy, občas akustika 3 sólové kytary se hned tak nevidí… Co vás k tomuto obsazení inspirovalo? P.S. Hodně kamarádů, se kterými chceme hrát Kdo píše texty a kdo skládá muziku? P.S. Mára a kdo má čas, chuť a nápad. Jak se bude jmenovat chystané album a kdy vyjde? P.S. Starej kmen a vyjde až se nám ho podaří dotočit. Doufám, že ho pokřtíme 16.12. 08 v pražském Retru. Rozhovor s kapelou můžete poslouchat na vlnách radia Rock Max v úterý 14.10. od 19.00 hod. Táňa Březinová

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 22

nenechte si ujít v říjnu

008 19.10. 2 f Rock Café o rs e t s a M epkov Zlín - Č

SVARTSOT

Festival

RAGNARÖK´S AASKEREIA Nový putovní vikingský festival RAGNARÖK´S AASKEREIA jehož havězdami jsou elitní skupiny, pohybujících se na pomezí folk, viking a dark metalových žánrů, je tady! Skotští bukanýři ALESTORM, dánové SVARTSOT, ikona současné rakouské scény HOLLENTHON, vikingové z Faerských ostrovů TÝR a nově potvrzení portugalští vikingové GWYDION zaútočí již v neděli 19.10. na ZLÍN a jeho Masters Of Rock Café! Toto zběsilé vikingské tažení evropou začíná osmého října v dánské Kodani a celkem jde o osmnáct zastávek v devíti zemích. Zlínský klub Masters of Rock Cafe bude v pořadí jedenáctým představením této koncertní šňůry, která se do Česka bude přesunovat z německého Pasova, dále pak Ragnarök’s Aaskereia poputuje do maďarské Budapešti. TÝR - Vikingové z Faerských ostrovů se vracejí na evropská pódia, aby podpořili svou poslední desku "Land". Jde o poutavou kombinaci silných sborů a energické kytarové práce s tradičními folkovými melodiemi jejich předků. Živé představení Týr s sebou nese výběr hymnyckých skladeb, směřující k roztřesení základů mýtického Midgardu a jejich přeskupení s unikátním hudebním ztvárněním, zdůrazněným čistým a silným zvukem. HOLLENTHON - Od vydání jejich desky "With Vilest of Worms to Dwell" uběhlo sedm let, přesto se hordy, revoltující okolo duchovního otce Hollenthon Martina Schirence, vracejí s dalším hromovým úderem. Tento nový počin "Opus Magnum" dělá více než čest jeho názvu. Ve skladbách jsou již tradičně obsaženy epické pasáže, deska je temnější než kdykoliv před tím a víc heavy než její předchůdci. Album hlace kombinuje vášeň klasické hudby s etnickými melodiemi a brutální energií metalu. Hollenthon jako nikdo jiný uspěli v nenuceném komponování a perfektní symbióze těchto různorodých stylů. ALESTORM – Pirátská posádka čtyřech šílenců je připravena zotročit vás jejich vlastní značkou skotského metalu. Jejich zbraní jsou rumem nasáklé skladby o plenících nájezdech, pokldech a sličných ženách. Alestorm zkrátka produkují skočný battle metal plný enerie, síly a dobrého humoru. Připojte se k posádce a nechte neřízené plenění začít, doporučováno fanouškům Korpiklaani a Running Wild. SVARTSOT - další stoupající hvědza na folk metalovém nebi. Doposud tradiční skandinávské nástroje a zvuky se v jejich podání potkávají s death metalem. Drtící střed-

nětempé skladby a chytlavé vypalovačky jsou poháněny těžkými metalovými riffy, hlubokými vokály a bičujícími bubny - Všechny sklaby jsou samozřejmě zušlechtěny tradičními folkovými melodiemi. Na debutovém albu Svartsot, nesoucím název “Ravnenes Saga”, jsou obsaženy nové hymny pro další folk metalovou generaci. GWYDION – hlavním zdrojem inspirací této portugalské kapely je Vikingský folk Metal a vše co s sebou přináší. Jejich hudební tvorba se posunula od původně melodického black metalu k čistě vikingskému metalu, což je silně slyšitelné i v jejich textech. Ty se hemží klasickou keltskou kulturou a severskými pohanskými hrdiny a mýty.

PROGRAM FESTIVALU: 18:00 19:30 – 20:00 20:15 – 20:45 21:00 – 21:30 21:55 – 22:45 23:00 – 24:00

doors open Gwydion (P) Svartsot (Den) Alestorm (UK) Hollenthon (Aut) Týr (Far)

Tak nezapomeňte, vikingové se na své cestě Evropou zastaví u nás, ve ZLÍNĚ, Masters Of Rock Café již 19. října. Přijďte a vyslechněte odkaz těchto mystických bojovníků, vikingských válečníků a bavte se, oni budou. Vstupenky k dostání v pořádající agentuře Pragokoncert, tel: 577 432 420, 777 701 591, e-mailu: dupalova@pragokoncert.com, přes stránky www.mastersofrock.cz, v předprodejních sítích Ticket-Art, Ticketstream a Ticketportal a ve všech obvyklých předprodejích.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 23

nenechte si ujít v říjnu

9.00 24.10. 1 E IC V O KUN ní hala sportov

THE SWEET Britská glam-rocková legenda v čele s Andy Scottem + host Citron Desítky světových hitů, přední příčky hitparád, statisíce fanoušků po celém světě - to vše má na svědomí kapela Sweet z Velké Británie. Legendární glam-rocková formace, která patřila zejména v 70.letech k největším hvězdám světové hudební scény, se vrací do České republiky. Britská skupina the Sweet vznikla počátkem roku 1968 pod tehdejším názvem Sweetshop. U jejího vzniku stály muzikanti Brian Connolly, Mick Tucker, Steve Priest a Frank Torpey. První vystoupení kvartet absolvoval v únoru 1968. V roce 1970 vstupuje do kapely její současný lídr Andy Scott a název souboru se zkracuje na the Sweet. "Sladká" čtveřice v 70.letech spolupracuje se slavnou a úspěšnou dvojicí "hitotepců" - Nicky Chinnem inzerce

a Mike Chapmanem. Z této doby pocházejí největší hity kapely jako Funny Funny, Little Willy, Wig-Wam Bam, Ballroom Blitz a zejména Blockbuster. Kapela v této době bezesporu patřila mezi nejdůležitější kapely glam-rockového období a jednu z nejúspěšnějších kapel 70.let vůbec. Od léta 1974 se formace snažila osamostatnit a hrát také vlastní tvorbu. Ta zaznamenala úspěch až na jaře 1975 například se singlem Fox on the Run, jenž se dostal do Top Ten britské hitparády. Dnes vede the Sweet Andy Scott a na jejich koncertech lze slyšet průřez kompletní tvorbou za celou dobu její existence. Současná sestava Sweet: Andy Scott – kytara (od roku 1970), Bruce Bisland – bicí (od roku 1993), Steve Grant – klávesy, kytara (od roku 1996), Peter Lincoln – zpěv, baskytara (od roku 2006) Vstupenky v obvyklých předprodejích a v síti Ticketportal. www.vichr.cz, www.thesweet.com -PR-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 24

nenechte si ujít v říjnu Originální image, perfektní djská technika

Yoji zaujme na první pohled svým zevnějškem a při bližším seznámení i svou hudební kariérou. Tento charismatický japonský umělec se prosadil nejprve mezi rockery a poté, co v této oblasti dosáhl jistého úspěchu, přesedlal na elektronickou hudbu. Vybudoval si vlastní image, díky níž je na podiu naprosto nepřehlédnutelný. Pro jeho hudebně i vizuálně originální vystoupení, vzhled a uvolněné chování, je stále považován za „rockovou hvězdu na dnešní taneční scéně“. Yoji však nesklízí úspěch pouze za svou image. Je velmi dobře hodnocen i pro výbornou djskou techniku a bývá tak hudební ozdobou řady zahraničních mega akcí jako Sensation Black, Dance Valley, Global Gathering či Creamfields.

YOJI

HALL ORION rno 17.10. B G2, BVV + 1 G . v a p

Extravagantní DJ s duší rockera míří do Brna Pokud jste si mysleli, že u nás již vystoupily všechny významné osobnosti světové elektronické scény, zmýlili jste se. Japonský DJ, producent a performer Yoji (aka Yoji Biomehanika) se českému publiku představí vůbec poprvé na akci Orion Hall v Brně 17. října. V jeho podání se můžete těšit na extravagantní hudební i vizuální show.

Orion Hall – indoor hudební festival bez kompromisů

Akce Orion Hall nikdy nevynikala pouze perfektními výkony vystupujících interpetů. Vždy bylo také na i co koukat. Fireshow, obrovské nafukovací dekorace, nejvíce laserů v historii tanečních parties v ČR či Carl Cox dopravující se na svůj set pomocí vysokozdvižné plošiny, to je jen stručný výčet performance, které jste mohli zažít na minulých dílech Orion Hall. Tentokrát vás v pavilonech G1 a G2 na BVV čekají tři stage. Na té hlavní vás ohromí atypicky instalovaná obří LED stěna a těšit se můžete i na spoustu performerů, kteří podpoří skvělé výkony 20 vystupujících interpretů. Dále vystoupí: DJ Yoji Biomehanika, Green Velvet, DJ Rush, Scot Project, Groove Armada (DJ set Andy Cato), Paco Osuna, Alex Under, Shinedoe, Philipp Straub... Další informace najdete na webu: www.orionhall.cz Vstupenky: včasný nákup = výhodná cena ! Informace o předprodejích najdete na: Ticketpro.cz -PR-

budeme v ulicích Zlína čarovat! Čeká vás velkolepá show Rádia Zlín na Čepkově, kouzelný lampionový průvod, večerní strašidelný bál i noční horor v Masters Of Rock Café!

7.30 31.10. 1 f Rock Café o rs e t s a M pkov e Č Zlín

Kouzlení s Rádiem Zlín a STRAŠIDELNÝ MAX Pojďte s námi prožít nejmagičtější den v roce a získejte skvělé dárky! Třeba vstupenky do kina, trika, CD, šály a spoustu dalších. V pátek 31.10.2008

Poslední říjnový večer je totiž plný magie a mystiky! Tato noc je každoročně předělem mezi světem živých a mrtvých, střídá se také období hojnosti s časem zimy a hladu. V noci Samhain vždy probíhaly bujaré oslavy, všude hořely obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Ať už slavíte Dušičky, Halloween nebo svátek Všech svatých, symbol zapálené svíčky, který všechny tyto svátky spojuje, bude alespoň na chvíli pomyslným světlem, které rozzáří pošmourné podzimní dny a vnese do nich slavnostní nádech. Užijte si s Rádiem Zlín nejmagičtější dny v roce! Začínáme v 17:30 hodin před Masters Of Rock Café ve Zlíně na Čepkově odkud půjde lampionový průvod na Náměstí Míru a zpět. Tam proběhnou soutěže a poté i strašidelný bál v Masters Of Rock Café. Ty otrlejší z vás pak čeká promítání tajemného hororu a posléze i noc plná temné hudby včetně půlnočního vyhlášení titulu „Strašidelný Max“. Užijte si s Rádiem Zlín nejmagičtější dny v roce! Užijete si večer plný kouzel, strašidel a démonů! Koukněte na www.radiozlin.cz a dozvíte se, jak v rámci „Kouzlení s Rádiem Zlín“ můžete získat třeba vstupenky do multikina ve Zlatém jablku! -PR-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 25

nenechte si ujít v říjnu

Malenovické podhradí se bude vlnit v rytmu ska a punku.

Francouzští Fizcus roztančí Tetoura

0.00 10.10. 2 Tetoura U b lu K e alenovic Zlín - M

V hudebním klubu U Tetoura se představí francouzská rockovo ska-punková kapela Fizcus. Jako předkapely vystoupí Vysoké napětí ze Vsetína a místní Edelweiss Piraten z Otrokovic. Co mají tyto kapely společné? Ve všech se vyskytují trumpety, každá má ve svých textech co říct a ani od jedné nečekejte, že vás bude na akci nudit. Tyto tři skupiny společně rozjedou divoký večer plný skákání pod pódiem, neotřelého hudebního projevu a také originálních textů. Celý koncert doprovodí pouštěná muzika od Djs Bostona a Baffyho, kteří vám naservírují nejlepší světové ska!. Ficzus, stejně jako kapela Mano Negra, pochází z francouzského Sévres, města poblíž Paříže. Hudební skupina, která svou tvorbu označuje jako international rock, hraje neuvěřitelně variabilní rockovou hudbu se silným nádechem francouzského šansonu, reggae a hip-hopu. Koncerty v punkově-alternativním duchu doplňují energickou show a zajímavými texty. www.myspace.com/Fizcus

Premiéra je připravena na poslední říjnové pondělí na Malé scéně.

9.00 27.10. 1 ivadlo éd Slováck radiště éH k rs e h U

Reality show ve Slováckém divadle Slovácké divadlo opět přináší novinku, kterou nebude možné zhlédnout nikde jinde, než v Uherském Hradišti. Jde o originální hru s názvem Little sister. Že to připomíná diskutovanou soutěž Big Brother? Ano, je to tak. inzerce

Hra Radmily Adamové volně odkazuje na fenomén současné televizní zábavy tzv. reality show. Přestože je už v názvu patrná inspirace pořadem Big Brother, autorka zpracovává téma prostřednictvím sesterské dvojice, která se ocitá na dvou vyhrocených březích skutečného života. Starší Anna se právě účastní amorální soutěže, v níž chce vyhrát peníze na zajištění budoucnosti zejména své malé sestry, která se po úmrtí rodičů ocitla ve spárech nebezpečné sekty. Mezitím, co se Anna stala favoritkou soutěže, mimo jiné i proto, že pochopila nutnost porážet soupeře nekalými praktikami, mladší Marie je náhle hospitalizovaná v psychiatrické léčebně. Životy obou sester se začínají podobat, neboť každý naplňuje jinou, v obou případech však zhoubnou, ideologii… Inscenaci plnou napětí, nečekaných zvratů, ale i humoru ve světové premiéře režíruje hostující Martina Schlegelová. Do hlavní dvojrole obsadila Alžbětu Kynclovou, v dalších rolích se představí Jaroslava Tihelková, Tereza Novotná – Mikšíková, Andrea Nakládalová, Jitka Josková, Jiří Hejcman a další. Slavnostní premiéra v pondělí 27. října v 19.00 hodin. -JK-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 26

připravuje se na listopad

TŘI SESTRY

0:00 6. 11. 2 hala ní v o t r o p S Zlín a t s e Nov

TŘI SESTRY + DIVOKEJ BILL TURNÉ PRO RADOST Dvě naše populární rockové kapely DIVOKEJ BILL a TŘI SESTRY se po 4 letech dávají opět dohromady, aby nás všechny obdařili radostí ze života! Obě kapely k sobě mají velmi blízko jak po hudební, tak po lidské stránce! Jejich poslední společné turné v roce 2004, bylo velmi brzy skoro ve všech městech beznadějně vyprodané! V loňském roce spolu kapely natočili speciální vánoční CD a letos tedy naplánovali další společné turné, tentokrát po osmi velkých českých a moravských městech, ZLÍN, město rocku, nevyjímaje! Neúnavné TŘI SESTRY letos oslavily v plné síle a svěžesti již neuvěřitelné 23 narozeniny! Stále hrají svůj specifický hospodský punkrock a stále nepožívají drogy, neb jim k veselosti bohatě vystačí alkohol. Jsou to stále veselé „holky“ vyloženě k sežřání! Na kontě se jim nyní čerstvě skví nový singl nazvaný „Čtvrtá Sestra“, který byl v rychlosti složen na počest zlaté olympijské medaile oštěpařky Báry Špotákové, která je jejich velkou fanynkou, takovou opravdovou „čtvrtou sestrou“. Sám velký Fanánek pak vydal svoji sólovku „Jevany“. Kapela šlape jak dobře namazaný stroj, tak se s nimi veselme a zpívejme, stále je co slavit! Úspěšná Úvalská kapela DIVOKEJ BILL zas letos oslavila 10. narozeniny a stále srší divokou dávkou energie. Nehrají divoce a tvrdě, v repertoáru nemají alkoholové, vykřičené odrhovačky. Hrají hravou taneční melodickou muziku umně skloubenou s nespoutaným „kabátovsko-sesterkým“ bigbítem. Jejich písně znějí svěže, kytary s houslema a bubny s benjem je kombinace velmi účinná a milá na poslech. Rok 2007 byl pro kapelu velmi úspěšným rokem – vydali živé CD a DVD „Rock For People“ se záznamem vystoupení na jmenovaném festivalu (CD je v současnosti platinové, DVD dokonce dvouplatinové), absolvovali mnoho letních vystoupení, velké halové koncerty v ČR s kapelami Levellers a Die Happy a turné v Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Německu a Holandsku. Na konci roku získala kapela stříbrného Slavíka v kategorii Skupina roku. Letošní rok je pak o něco skromnější, co se do počtu

DIVOKEJ BILL živých koncertů týče, protože kapela pracuje na novém řadovém albu, nicméně pro vás, pro radost, spojila své síly s kamarády ze Třech Sester a vyráží se poveselit na „Turné pro Radost“! Všichni příznivci veselé zábavy bez hranic jsou zváni! POZOR! Předrodej vstupenek byl zahájen!

Vstupenky jsou k dostání v pořádající agentuře Pragokoncert, tel: 577 432 580, 777 701 591, e-mail: dupalova@pragokoncert.com, na webu www.mastersofrock.cz na dobírku a dále pak centrálně v síti Ticketstream.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 27

připravuje se na listopad

SUPPORT LESBIENS

08 7.11. 20 hala ní spor tov - Zlín a t s e v No

SUPPORT LESBIENS

PŘEDSTAVÍ VE ZLÍNĚ NOVÉ ALBUM LICK IT! Support Lesbiens startují turné LICK IT TOUR 08! Pouhý měsíc po vydání jejich sedmého studiového alba „LICK IT“, které do rozhlasového éteru uvedla pilotní píseň Twice Shy, se kapela vydává na turné po Čechách a Moravě. Nové album kapela představí zlínským fanouškům 7. listopadu ve sportovní hale Novesta. „Myslím, že se nové skladby povedly a těšíme se, až je předvedeme i na živo. V rámci tohoto turné zavítáme nejen do hal ale i komornějších prostorů včetně klubů,“ uvedl frontman kapely Kryštof Michal. Atmosféru koncertů bude dotvářet speciálně navržená scéna. Téměř dvouhodinový program nabídne jak skladby z novinky Lick It tak osvědčené hity Support Lesbiens. Hostem celého turné bude skupina Clou, které v těchto dnech

vychází nové album For Tonight. „O Clou jsme už přemýšleli několikrát, ale vyšlo to až teď. Myslíme si, že toto spojení bude zajímavé i pro naše fanoušky“ dodal kytarista Hynek Toman. Clou: „Na tohle turné se moc těšíme. Mimo jiné i proto, že stejně jako Supporti budeme mít možnost našim fanouškům konečně představit výsledek několikaměsíční studiové práce a prvně jim z nového alba něco zahrát.“

ANIMAGE TOUR DAN BÁRTA & ILLUSTRATOSPHERE UŽ BRZY VE VELKÉM KINĚ!

čí jejich profesionální a úspěšné kariéry. Zlínskému publiku přijede kapela rozproudit krev v žilách 21.listopadu. Fanoušci se mohou těšit na starší hity jako Čím to je, Prvá, Žily, Nie alebo áno, Hľadám, Ty a tvoja sestra, ale i aktuální písně z alba V rovnováhe. Jedinečná pódiová show, špičková audiovizuální technika podpořená instrumentálními výkony členů kapely – to si zkrátka nemůžete nechat ujít!

Po sérii vystoupení na letních festivalech bude Dan Bárta na podzim pokračovat v koncertním turné k aktuálnímu albu ANIMAGE. V rámci tohoto turné se chystá i do Zlína, kde se jeho koncert uskuteční 15.října ve Velkém kině v 19.30 hodin.

V rámci první části Animage Tour Dan Bárta a Illustratosphere absolvovali přes 30 koncertů, včetně vyprodaného křtu v Paláci Akropolis ve dnech 24. a 25.4. 2008. Nový materiál z alba Animage postupně představili kromě ČR, také na koncertech na Slovensku, v Londýně, Brightonu a Manchesteru. V létě k tomuto výčtu přibude ještě Itálie a další - festivalové zastávky v Čechách a na Slovensku.

PŘEHLED PŘIPRAVOVANÝCH AKCÍ: ANIMAGE TOUR DAN BÁRTA & ILLUSTRATOSPHERE

15.10. 19.30 / ZLÍN/VELKÉ KINO ROCKIN TOUR SMOKIE

19.00 / FRÝDEK-MÍSTEK/VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA NO NAME TOUR 2008

21.11. 19.00 / ZLÍN/SPORTOVNÍ HALA NOVESTA SUPPORT LESBIENS

ZLÍN/SPORTOVNÍ HALA NOVESTA ONDŘEJ HAVELKA A JEHO MELODY MAKERS

NO NAME V RÁMCI „TURNÉ DESETILETÍ“ NAVŠTÍVÍ I ZLÍNSKÉ PŘÍZNIVCE Deset let již uplynulo od dob, kdy kapela No Name začala obohacovat slovenský éter svými, dnes již zlidovělými, skladbami. Šestice muzikantů z Košic se chystá na tumé, které se ponese v oslavném duchu desátého výro-

ZLÍN/VELKÉ KINO JURA PAVLICA A HRADIŠŤAN

21.12. ZLÍN/VELKÉ KINO ČECHOMOR –Tříkrálový koncert

5.1.

ZLÍN/VELKÉ KINO

Více informací najdete na ww.velryba.cz

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 28

připravuje se na listopad

TRANSMISSION PÁTÉ POKRAČOVÁNÍ POPULÁRNÍ MEGAPARTY

08 8.11. 20 A N E O2 AR A H A R P

V sobotu 8. listopadu 2008, bude pražská O2 ARENA hostit již páté pokračování mega akce TRANSMISSION, která během tří let své existence získala obrovskou popularitu jak u domácích fanoušků, tak pravidelných návštěvníků ze sousedních zemí, jejichž počet se na loňském vydání blížil k deseti tisícům. Letos se TRANSMISSION znovu vrací do O2 Areny, a opět představí největší světové Djské hvězdy, z nichž některé vystoupí živě, a v České Republice vůbec poprvé. Stejně jako v minulém roce, představí TRANSMISSION zcela nové vizuální téma, stejně jako unikátní scénu a show, dosahující nejvyšší světové úrovně. Markus Schulz. Byla to právě TRANSMISSION, která Markuse poprvé představila domácím fanouškům, a od té doby jeho popularita neustále roste. Tento americký Dj a producent německého původu si během krátké doby vybudoval pevné místo ve světové djské elitě, o čemž svědčí aktuální 13 pozice v žebříčku DJ MAG Top 100. K letošnímu vydání TRANSMISSION produkuje Markus oficiální hymnu. Na pátém vydání TRANSMISSION dále vystoupí elitní tranceoví Dj´s a producenti jako Giuseppe Ottaviani , Rank 1, Aly & Fila, a domácí talent Michal Poliak. O videoprojekce se tradičně postarají holandští Vision Impossible, kteří mimo jiné vytvářejí projekce pro největší světové taneční eventy jako Sensation nebo Qlimax. Můžeme se tak těšit na party plnou skvělé hudby a tance, unikátní produkci nabitou nejrůznějšími efekty, a hlavně neopakovatelnou atmosféru, která dělá z TRANSMISSION nezapomenutelnou noc.

Jednou z hlavních hvězd bude bezesporu populární Dj a producent Ferry Corsten. Tohoto sympatického Holanďana není třeba dlouze představovat. V České Republice vystupoval zatím pouze dvakrát, a v obou případech jej publikum přivítalo s obrovským nadšením. Jeho třetí vystoupení na TRANSMISSION tak opět slibuje skvělou zábavu a poctivou porci té nejlepší taneční hudby. Letos podruhé a naposledy přijede do České Republiky jeden z nejpopulárnějších Djů současnosti -

Vstupenky na TRANSMISSION jsou v prodeji v síti Sazka Ticket (www.sazkaticket.cz), a jejich cena se postupně zvyšuje až na konečných 1090 Kč. V prodeji jsou i vstupenky VIP Gold, které umožňují vstup do klubového patra arény a zahrnují VIP catering zdarma. Více informací na www.transmission.cz.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 29

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 30

připravuje se na listopad

08 16. 11. 20 lo Zlín tské divad ěs M ín Zl

Legendární Harlem Gospel Choir přijede poprvé i do Zlína Nejslavnější a nejúspěšnější gospelový sbor světa – Harlem Gospel Choir – dorazí v listopadu poprvé i do Zlína v rámci „God Bless The Children – World Tour 2008“ (Czech & Slovak Republic Tour 2008) Turné Harlem Gospel Choir se letos stane největším turné zahraničního interpreta v česko-slovenských dějinách! V roce 2006 přijel do České republiky Harlem Gospel Choir tak trochu „na zkoušku“. Gospely v naší republice neměly nikdy velkou tradici a málokdo čekal, že by české publikum tento sbor zaujal. Avšak nadšení a euforie, které doprovázely celou českou část turné, se dostaly se do všech médií. Turné bylo do posledního místa v rámci všech zastávek vyprodané a členové HGC předvedli českému publiku něco nečekaného. Čeští fanoušci i zvědavci byli nadšeni. Mnozí z nich následně cestovali i na další zastávky českého turné, aby si tuto atmosféru zopakovali. Jejich televizní vystoupení mělo obrovský ohlas u diváků. Na pražském koncertě byla pořízena rozhlasová nahrávka ČRo 1, který ji s velkým úspěchem odvysílal ve vánočním čase. V roce 2007 už předcházela mnohým vystoupením HGC pověst nevídané a velmi emotivní show. 6 koncertů tohoto turné bylo již několik týdnů před začátkem totálně vyprodáno. Druhý přidaný brněnský koncert byl dokonce vyprodán během jednoho týdne. Lidé zjistili, že tohle je opravdu show, na kterou se jdou bavit a odcházejí opravdu nadšeni. A nepřišli na koncert sami – už dobře věděli, že mají vzít sebou své děti a příbuzné, protože tohle je rodinná show. Neskutečná energie gospelů v jejich koncertním podání může letos pohltit i vás.

Úspěchy a sláva HGC 2008 Jedním z vrcholů jejich letošní sezony bylo bezesporu vystoupení pro Papeže Benedikta XVI, kde jejich 3 exkluzivní skladby sledovalo 60.000 diváků na místě a další stovky milionů u televizních obrazovek po celém světě. Světově proslulý Harlem Gospel Choir je jedním z předních gospelových sborů světa. Při svých cestách po celém světě předávají jeho členové radost z víry skrze svou hudbu a také intenzivně pracují ve fondech pro dětskou charitu. Sbor založil v roce 1986 Allen Bailey. Sbor byl „složen“ z nejlepších zpěváků a hudebníků z různých „černých kostelů“ v Harlemu. Sbor sdílí už řadu let poselství lásky, míru a harmonie s tisíci lidmi různých národů, prostředí, kultur. Snaží se dělat ze světa láskyplnější a svobodné místo. Svou hudbou a dynamickými vystoupeními se snaží o větší porozumění mezi afroamerickými kulturami – tato inspirativní hudba se jmenuje gospel a je prezentována především v „černých kostelích“. Téma těchto písní a vystoupení mají vždy jedno společné – spojit lidi a národy dohromady a něco z těchto idejí obnovit. Vstupenky na zlínský koncert v prodeji v síti Ticketportal a v pokladně Městského divadla Zlín. Více aktualizovaných informací o předprodejích najdete na ww.1015.cz a nově také na samostatných webových stránkách www.harlemgospelchoir.cz.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 31

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 32

rozhovor

á: Petra BláhovZl íně zlepšit „Chceme ve edí ...“ tř klubové pros

Art Zlín nové občanské sdružení pro kulturu Poslední čtvrtina letošního roku vám rozhodně příjemně pošimrá vaše hudebněchuťové buňky. Důvodem je především vznik a zahájení činnosti hned několika kulturních stánků s odlišným zaměřením. Mimo nový studentský klub se střemhlav pouští do akce i nové občanské sdružení Art Zlín, které ovládne hudební klub Zelenáčova šopa. Jaké jsou cíle organizace, v čem bude jeho aktivita spočívat a hlavně co to bude znamenat pro nás, tak na to jsem se zeptala osoby nejpovolanější, prezidentky sdružení, Petry Bláhové. Tak hned na úvod nejde nezeptat se na zaměření Art Zlín.. Sdružení vzniklo hlavně proto, že chceme podpořit hudební žánry jako je blues, folk, bluegrass, country a podobně. Art je vlastně umění a to hodláme podporovat nejenom koncerty, výtvarnými a hudebními dílnami, ale i výstavami, přednáškami, či divadly. Tak tedy, řekni mi něco o vzniku. Proč jste vznikli a jak? Sdružení nevznikalo rychle, protože podobných lidí se stejnými pocity a tužbami v tomto směru jako mám já, je celá řada. Dlouho jsme o tom mluvili a debatovali jestli to zvládneme, nezvládneme, jestli do toho jít. Jak dalece je to organizačně náročné, časově náročné,.. protože všichni, kteří jsme v současné době ve sdružení, máme různě náročná povolání a tohle mají jako koníček. Takže nebyl to jednoduchý proces vzniku sdružení. Ale převážilo to, že všichni cítíme nedostatek takových aktivit tady ve Zlíně. Nakonec jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a pokusíme se pracovat tak, aby to uspokojovalo nejenom nás, ale i jak hudebníky, tak návštěvníky, nebo diváky, posluchače, .. Jakým způsobem tedy chcete podporovat hudebníky, divadelníky, umělce všeobecně? Podpora by měla být v tom, že jim nabídneme uspořádání koncertu, výstavy, zajistíme vhodné prostory, propagaci akce – aby se o tom dozvěděl dostatek lidí, kteří by si je rádi přišli poslechnout.

Kde budete mít základnu, kde chcete pořádat koncerty? V nejbližší době budou koncerty probíhat v Zelenáčově šopě, která zatím z našeho pohledu nejvíc vyhovuje našim představám jak by měl asi takový hudební klub pro tyto žánrové skupiny vypadat. Samozřejmě, nechceme omezit pořádání akcí jenom na prostory Zelenáčovy šopy. Spolupracujeme s hotelem Ogar, který je nám žánrově blízký, v příštím roce máme naplánovanou akci pro děti ve Fryštáku na Hrádečku, v jednání je i spolupráce na festivalech, které jsou nám žánrově blízké. Ale rádi bychom pořádali v letních měsících akce třeba v parku, ... No a základnou je Zelenáčova šopa také z mého osobního popudu, protože já jsem už dlouholetou návštěvnicí klubu. Chodím tam na koncerty a divadla, mají atmosféru a vše je tam takové osobní. Mít třeba Roberta Křesťana při koncertě téměř na dosah ruky, to je jako by vám zpíval přímo doma v obýváku. Žánrově nejsme nijak vyhrazeni a prostor mají jak začínající kapely, tak i „zkušení borci“. Snad jediné omezení které nás limituje je prostor, velkou kapelu rockového formátu tu určitě nenacpeme. Chceme ve Zlíně zlepšit klubové prostředí, protože z našeho pohledu situace s takovými kluby, které se dotýkají, nebo věnují takovým spíše nekomerčním okrajovým žánrům není příznivá. A to je nejenom můj pocit, ale i dalších lidí, se kterými jsme na toto téma dříve debatovali. Cítí to vlastně i moje dvě dcery, které když jsou ve Zlíně, tak nenachází nějaký prostor, kde by mohly zajít

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 33

33 s kamarády na nějakou dobrou, nebo pro ně zajímavou hudbu, s výjimkou klubu, o kterém už byla řeč. Takže ke koncertům a akcím. Co nás čeká, co připravujete? Jasný máme program do konce roku, myslím, že jsme připravili pestrou škálu skvělých akcí. Za zmínku stojí slovenské skupina Funny Fellows, která prostředí šopy zná už z minulých vystoupení ve Zlíně. Je to takový oldtime styl. Dále tady bude třeba Žalman, Nezmaři, skvělí P.R.S.T.i, Robert Křesťan s Druhou trávou, ZVA12-28band. Z domácích kapel mě napadá samozřejmě Podjezd, který tady má vlastně takovou domovskou scénu, dále Harazd, F-Dur jazzband, Pass. Snažíme se navázat na dosavadní tradici koncertů, které v Zelenáčově šopě bývaly doteď. Máte ve zmíněné podpoře v plánu preferovat domácí umělce, nebo raději věhlasnější hosty? Chtěli bychom dosáhnout toho, že to bude taková reciproční záležitost. Aby měly místní kapely větší možnost před domácím publikem hrát a zpívat, aby tady rozvíjeli své schopnosti a našli to pravé zázemí a domovskou scénu ve Zlíně. Ale samozřejmě chceme, aby tady vystupovaly i kapely známé. České a pokud to půjde, tak i zahraniční, tím samozřejmě chceme také trochu vzdělávat diváky a posluchače a dát jim možnost srovnávat co můžou vidět a také si potvrdit, jak kvalitní místní kapely jsou. Možná že ani nevědí, že třeba ty zmíněné domácí kapely jsou ve srovnání ve svém žánru opravdu na úrovni. Přece jenom, to je jen do konce roku řada koncertů a akcí a tím pádem i nemalé finanční výdaje. Kdo vás podporuje, z čeho občanské sdružení žije?

Samozřejmě máme nějaké členské příspěvky, ale to byl jen takový nejnutnější základ. Oslovujeme další nadšence a sponzory. Počítáme, že vzhledem k širokému poli nabídky se nám dostane i podpory ze strany radnice kulturního fondu města Zlína. Protože podle mého názoru jsou to kulturní programy opravdu zajímavé a ojedinělé. Město by mělo mít zájem takovéto věci podporovat. Díky patří majiteli Zelenáčovy šopy, Martinu Juříkovi, který nám pro tyto akce propůjčil příjemné zázemí svého nekuřáckého zařízení. Nabídl nám velmi příjemné finanční podmínky pronájmu prostor, které nám vzhledem k náročností akcí, zvláště u těch „hvězdných“ interpretů opravdu ulehčují práci se sháněním financí na realizaci. Jakou máte vizi do budoucna? Určitě plánujeme do budoucna pořádání různých hudebních dílem nejenom se zaměřením na už zmíněné žánry, ale také na zapojení dětí do této činnosti – můžeme si tak vychovat třeba i nové hudebníky, nebo posluchače. Co má udělat ten, kdo by se chtěl stát členem sdružení a přidat se do vašich řad? Určitě se nebráníme dalším novým členům sdružení. Znamená to přijít do Sopy tam máme v současnosti takové centrum naší činnosti a oslovit nás. Zatím nedokážu říct, co všechno se ještě vyskytne, ale určitě budeme potřebovat každé volné ruce. Také pomoc s řešením vhodné propagace, ale uživíme i kontakty na zajímavé kapely a zajímavé lidi, protože nejde jenom o koncerty, ale i besedy s cestovateli, výstavy, divadla. Takže přivítáme každého, kdo má třeba i trochu zkušeností s nějakou činností, nebo s prací v téhle oblasti, protože víc hlav víc ví. -JB-

inzerce

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 34

rozhovor

Golem s novou vizáží i programovou nabídkou Nejstarší klub ve Zlíně, Golem Gambinus Club, po létech změnil svou tvář. O změnách, nejen ve vizáži, a také o připravovaných akcích jsme hovořili s Michaelou Sokolovskou. Jakou cílovou skupinu návštěvníků/posluchačů chcete novým image oslovit především? Novou vizuální změnou jsme chtěli oslovit především lidi, kteří jsou otevřeni novým vizuálním a hudebním směrům, které současná doba nabízí. Zároveň se ale nehodláme distancovat od klasického rocku a ostatních hudebních stylů, které zahrnuje. Proto jsme také zanechali stěnu s portréty rockových legend. Byla pouze zvýrazněna, aby nezanikala. Vyjadřují motivy něco konkrétního? Sledují nějaký koncept nebo se spíše jedná o abstraktní, volná témata? Leitmotivem výzdoby jsou kabely, které vše propojují a vycházejí z výše zmíněné zdi. Na stěně se objevuji prvky inspirované videoklipem „Lucy in the Sky With Diamonds“ od THE BEATLES. Barvy backgroundu jsou laděné do stylu 80-90.let. V závěru vše působí čerstvě a zároveň je to jedno velké „retro“. Spodní stage klubu je provedena graficky více v abstraktním stylu. Jakou technikou je vnitřní výzdoba provedena? Větší část výzdoby byla provedena štětcem, válečky a pomocí lepící pásky. Byly použity klasické interiérové barvy v kombinaci se spreji a fixy. Na závěr bylo vše zafixováno lakem. Mohla byste sdělit něco více o autorech? Na výzdobě se podíleli celkově tři autoři. Jedná se o nezávislé výtvarníky, kteří se z velké částí věnují právě „Street artu„ a Graffiti. Design spodní stage (Balance room) vytvořil Bezkrk. O zbytek klubu se postarali Boks a Milano23. Bude se odrážet na změně vizuální image klubu také rostoucí změna programová? Na změně programu se začalo pracovat mnohem dříve... Změnou designu jsme chtěli poukázat na to, že Golem se změnil stejně jako hudební scéna kolem něj.

Nebojíte se, že by změna image klubu mohla odlákat starší klientelu, která byla zvyklá na dřívější, rockověji laděný interiér korespondující s pověstí klubu jako rockového? Image klubu byla změněna pouze částečně. Stěna rockových legend je stále součástí klubu. Myslím, že pro starší klientelu žádná výrazná změna nenastala. Ze striktně rockového klubu se stal klub multižánrový - na tom ale není snad nic špatného. Myslím, že v dnešní době je to pochopitelné. V rockovém stylu (i ve stylech jiných, které s rockem souvisí) hodláme samozřejmě pokračovat. Interprety jakých stylů si u vás bude v nejbližší době možno vychutnat? V měsíci říjnu se můžete těšit na energické MONEKY BUSINESS; dále MIG 21 v čele s Jiřím Macháčkem (také klasik českého bigbítu); Vladimír Mišík & ETC… také nebude chybět. Perličkou bude legendární polská hiphopová kapela WWO. V prvním víkendu měsíce listopadu to bude Laco Deczi se svoji CELLULA NEW YORK BAND (slaví 70 let!). Dále chystáme specialitu pro náročnější posluchače, Carl Palmer Band z legendárních EMEROSN, LAKE & PALMER; dále Annu K, THE DOORS až po Slovenský hip-hop KONTRAFAKT; atd… Do konce roku se také můžete těšit na ELECTRIC MENN, RAMMSTEIN REVIVAL, ŠVIHADLO, STO ZVÍŘAT, ale také spoustu elektronických akcí...Více informací najdete v měsíčním programu nebo na webu klubu Golem. Plánujete nějaké další změny image klubu? (ať už po vizuální či jiné stránce) Do budoucna plánujeme Golem pojmout jako multikulturní klub... Chceme jeho prostor využívat častěji a to ne jen k hudebním, ale i k jiným účelům (divadlo, projekce atd...) Po vizuální stránce žádné změny zatím neplánujeme. Děkuji za rozhovor -VH-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 35

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 36

rozhovor

BAMBOO naproti univerzity Své plány nám prozradil Filip "Fil " Husák - hudebník kapelník skupiny Senzace příš tího léta, dr žitel 2.danu Aikido, inženýr automatizace, učitel na UTB, spolumajitel klubu Bamboo. Ahoj File, bylo na čase pohnout se zlínskou klubovou scénou, tak kvituji tvůj počin, obzvlá ště, že se jedná o zalidněné Ji žňáky, co bylo prvotním impulzem pro vznik klubu Mamboo? Zdarec, no tim impulzem bylo především to, že mi dost vadí poslouchat v hospodách směsice současných popových hitů z bežných rádií. Buď ti něco neidentifikovatelného šumí do ucha, jakoby "podkresluje atmosféru" a nebo to do tebe perou v plných dávkách. Obojí není zrovna mé gusto a myslel jsem si, že ve Zlíně jsou lidé stejného názoru no a já jsem zvyklý brát věci do vlastních rukou, v tomto případě postavit klub a nečekat než to za mě udělá někdo jiný. Další věc je taky hudební žánr, v mém případě je to reggae, jazz, funky, ...tohle je nebo teda teď už byl ve Zlíně problém. Dřív jsem to řešil tak, že jakmile odjeli mí rodiče pryč, tak jsem udělal párty doma, ale kapacita bytu už nestačila ani ty úklidy mě moc nebavily. Nechal jsi se inspirovat nějakým jiným klubem? Absolutně ne! Kvůli tomuto počinu, mě můj kolega z univerzity trpělivě naučil základy 3Dmax studia a mezitím co jsem běhal po úřadech (asi půl roku) tak jsem zároveň stavěl hospodu v digitální podobě. Tomu předcházelo to, že jsem si navrhl části nábytku z bambusu a nákresy zaslal do Indonesie, coš se muselo taky půl roku dopředu. Ten bambus musí nějakou dobu schnout. Já prostě rád tvořím. A většinou jsou to věci, co dělají radost lidem kolem mě. Tradičně se kluby ve Zlíně potýkají se stíž nostmi na příli šnou hlučnost, jak máš tento problém podchycený Ty? No tak hlavně spoléhám na už zmiňovaný žánr. Prostě není to žádné drcení mozku. Samozřejmě též pracuji na odhlučnění prostoru. Momentálně je ště nemáš hotový koncertní sál, má š ale již představu která skupina pak bude zahajovat jeho provoz?

Já si vůbec nedokážu ani představit, že by to mohla zahajovat nějaká jiná kapela než Senzace příštího léta. Ov šem musím podotknout, že koncertní sál jinak bude fungovat jako čajovna a po odklizení nábytku se může začít pařit. Na pódiu najednou nebudou sedět relaxující milci čaje, ale budou tam pochodovat muzikanti. Dobře, ale nějaký program již máte, ne? No tak zatím se to sestává z tématických večerů jednoho interpreta či básnických večerů nejlepšího zlínského básnika Ladi. Jinak k zábavě slouží také fotbálky, Wi-FI free a nějaké ty videoklipy. Kromě toho, že teď tvoří š klub, má š hodně dal ších aktivit, jak to prosím Tě stíhá š? Trik je v tom, že se prostě neožeru jako prase a ani si to vzhledem ke svým aktivitám nemůžu dovolit. Jednoduše řečeno: prostě stihnout musím všecko, protože kdybych to nestihl tak to není. Kam rád zajdeš ve Zlíně, pokud teda někam zajde š? Máš oblíbené místo, prostor..? Poslední dobou nejraději lezu někam do lesa, nejlíp na kopec, ale co se hospod týče ve Zlíně je to klub U Tetoura. Chtěl by jsi prostřednictvím inZlinu někomu poděkovat, či pozdravovat? To bych tady musel vypisovat jmenný seznam, který by se určitě nevlezl na jednu roli toaletního papíru a stejně bych na někoho zapomněl, ale stručně děkuji všem svým známým, kteří mě pomohli s výstavbou klubu, bez nich by to nebylo hotové ani do konce roku, děkuji také studentům, že Bamboo navštěvují a snad se jim tam líbí, dál diky majitelům prostor a správci budovy za vstřícný přístup a spotřebu Tullamore-ky. Samozrejmě musím poděkovat rodičům za všestrannou podporu. Diks za odpovědi hodně síly a zdaru redx

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 37

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 38

na vlastní kůži

Opět bez padáku aneb z akrobatického letadla na visutá lana Pokračujeme v sérii reportáží o netradičních volnočasových aktivitách. Tentokrát jsme se z výšin akrobatického letu vrátili trochu víc k zemi a „malinko“ zpomalili. V lanoví ve výšce 6 – 10 metrů nad zemí čas ubíhá relativně klidně. A burácení motorů vystřídaly jen zvuky přírody a povzbuzování kamarádů. Za cenu okolo 150,-Kč na 2 hod. můžete malí i velcí zažít v lanovém centru podobné dobrodružství, jaké si vychutnala část naší redakce. Je sychravé čtvrteční ráno a tři odvážlivci opouštějí pohodlí svých aut. Kráčíme směrem se k zvláštně vyhlížející konstrukci kůlů a lan. Lanové centrum na Mladcové z dálky od silnice vyhlíží jako „schůze telegrafních sloupů“. Vítá nás Jan Filipčík ze združení C.V.AK. (centrum volnočasových aktivit). Prohlížíme si areál, ve kterém se podle slov pana Filipčíka skrývá 14 individuálních, 6 týmových překážek a 1 skok. Zatím je to pro nás spíš jako pohled na „osmisměrku“ - tušíte, že ve změti písmen jsou určitě ukrytá slova, ale kde a jak? Po krátkém hovoru a převlečení do vhodných svršků se vydáváme na kraj sousedícího lesíku. Zde je taktéž mezi stromy nataženo několik lan. Laické oko stále trochu tápe, ale náš průvodce vysvětluje, že toto jsou přípravné lanové překážky.

nahoře to je sranda. Nepřesvědčily. Moc tomu nepomohl ani můj neplánovaný výmyk.“ Postupně se střídáme na překážkách se vzrůstající obtížností a střídavou úspěšností. Tramvaj, třmeny, kříž, girlandy... Nakonec přichází i jedna týmová – „koleje“ – tedy překážka pro dva. Zde je potřeba dobře komunikovat a pohyby koordinovat s partnerem. „To je skvělý výstupní prvek, využívaný při teambuildingových akcích firem, které sem přijíždějí za společným zážitkem a stmelením kolektivu,“ vysvětluje náš průvodce. Po důkladné průpravě vnímáme hlavně naše dlaně. Trochu bolí od svírání lan. „Člověk se na začátku drží daleko silněji než je ve skutečnosti třeba,“ usmívá se Jan Filipčík. Bezpečnostních opatření a pomůcek je v celém programu opravdu víc než dost.

„Jsou výborné na to si osahat, co se vlastně děje, když se člověk ocitne na laně. Pro mě to bylo takové osmělení. Asi bych nerad zjišťoval až nahoře na visuté překážce, co mám od lana čekat,“ říká Zbyněk, jeden z odvážných. Jana namítá: „Přípravné překážky mě měly přesvědčit o tom, jak to je vlastně snadné a hravé a že

Vracíme se zpět na prostranství a učíme se správně obléknout horolezecký úvazek. „Připadal jsem si jako pilot nebo kosmonaut, který se chystá opustit tuto planetu,“ sdílí své pocity Zbyněk. Janu neopouští skepse: „V ten okamžik jsem si říkala, že to je maximum, co ještě zkusím - nahoru mě nikdo nedo-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 39

stane. Navíc, jak mě tohle udrží, co když jsem něco neudělala dobře, co když jsem něco neutáhla? Co když?...Prostě zdravá panika...“ Tak teď ještě dopnout karabiny a lana a vzhůru na nácvik jištění a spouštění. Za chvíli už na sebe zkušeně hulákáme: „Lezu!“... „Jistím!“...“Dobírej!“... A hurá na první překážku. No tedy „hurá“- s respektem, ale odvážně! Zbyněk si na své dojmy nahoře zpětně ani nevzpomněl: „Jen jsem si teď vybavil mého kamaráda, který mi vykládal o tom, jak se při plavbě na moři člověk parádně pohoupe na konci stěžně v pozorovacím koši.“

Jana zatím odolává našemu povzbuzování a drží se při zemi: „Zdola se dobře radí! I když mám pocit, že mám větší strach, než vy nahoře.“ Ve výšce na lanech je i čas se na chvilku zastavit, odpočinout si, rozhlédnout se po krajině – a zlínská stojí za to. Další lano, povol mi trošku, ruka, noha, ještě kousek, povzbuzování zespoda a už jsem u druhého sloupu, hurááá! Pomalu se pouštím do sedáku a nechávám se pomalinku spustit na zem. Blažený pocit z překonání překážky, sebe, strachu se rozlévá po těle. „Až po absolvování několika překážek jsem si uvědomil, k čemu je to dobré. Když to člověk nezkusí, netuší, v čem mu to může pomoci. Mě to přineslo hodně psychického uvolnění. Na pár hodin úplně vypustit další myšlenky na cokoliv jiného. Tak se neuvolním ani při plavání, jízdě na kole, či běhání. Při tom všem mám většinou ještě prostor o něčem přemýšlet,“ říká Zbyněk. Na řadu přichází ještě jedna výzva. Týmová překážka, ale tentokrát už ve výšce cca 8 metrů nad zemí. Dva odvážní stoupáme vzhůru, dva dole nás jistí. Aha! Jak to říkal náš průvodce? „Někdy je i výstup na překážku sám o sobě překážkou.“ Je třeba vyhnout se dvěma trámkům

stojícím v cestě vzhůru. Ale to byla jen drobnost na úvod. Teď ještě promyslet každý krok a pohyb, abychom se někde nezasekli. „Ta týmová byla opravdu týmová. Musíš zapomenout na vše okolo a soustředit se jen na spolupráci a rovnováhu. Jeden zaváhá a už je to v háji. Nutí tě to vypustit jakékoliv osobní obavy a soustředit se na překonání překážky.“ Nakonec jsme vše skvěle zvládli a dokonce i Jana překonala své odhodlání neopustit pevnou půdu pod nohama. S lehkostí laňky přehopkala jednu překážku v 6 metrové výšce! Z pohledu již prožitého se díváme na „shromáždění sloupů“ o dost uznaleji. Za ty necelé tři hodiny jsme stihli zdolat sotva čtvrtinu překážek. A shodli jsme se v tom, že už teď se těšíme na další návštěvu. Na dotaz, zda se to dá k něčemu přirovnat se Jana zamýšlí: „Nenapadá mě nic konkrétního, nicméně si myslím, že se to dá přirovnat ke všemu, u čeho musíte překonat strach, uklidnit se a najít odvahu, pustit se pevného bodu, skočit do prázdna a důvěřovat druhým.“ A komu byste to doporučili? „Zkusit to může každý. Najít si k tomu nějaký postoj. Myslím, že většinu lidí, co lezení ještě nezkusili, to může někam posunout - není to jen o fyzičce, ale i o psychice,“ odpovídá Zbyněk a Jana doplňuje: „Pokud můžu doporučit dámám: Věřte, že když se jen trochu překonáte a zvládnete stejně jako já aspoň nějakou překážku, budete se cítit jako hrdinky! Myslím, že bylo prima jít tam v partě, protože mě vlastně ty výkony kluků motivovaly, abych to nevzdala.“ -MK-

C.V.AK - úvod do týmových klání 11. října 2008 - lanové centrum na Mladcové více info najdete na www.cvakzlin.cz

inzerce

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Stránka 40

tip

Krásná, zdravá, sebevědomá? Vím o místě, kde tento sen je realitou každý den. Vždy jsem patřila do skupiny žen, kterým nebyl lhostejný jejich zevnějšek. Při jednom setkání s mou kamarádkou Martinou, mne překvapila její změna. Vypadala super. Perfektně upravená a skvěle naladěná přítelkyně byla nějaká mladší, energičtější. Působila na mě tak sebevědomě. Martina mi prozradila tajemství jejího nového vzhledu. Speciální ošetření na odbourání tělesného tuku, celulitidy, rejuvenaci obličeje. Taky se mi svěřila, že s úspěchem zkusila i trvalou epilaci. Tyto služby a další velmi zajímavé a ojedinělé procedúry podstoupila Martina přímo v centru Zlína. Jen 100m pod Městským úřadem na ulici Bartošova prý najdu Kosmeticko-regenerační institut – podle ní ráj na zemi. Ocenila také příjemné prostředí, poradenství a množství informací. Následně i přehledný web. Ani mě nemusela dlouho přemlouvat a hned další den jsme společně vyrazily do Kosmeticko-regeneračního institutu. Mé představy o klasickém kosmetickém salónu jsem musela změnit již při vstupu do moderních prostor recepce. Martina si samozřejmě všimla mého údivu a utrousila: „Tak vidíš, já ti to říkala, že se ti tu bude líbit! Tohle není jen kosmetika, co?“ Měla jsem z toho fakt dobrý dojem. Pěkný a prostorný interiér Institutu nábízející široké služby v oblasti zdraví a wellness. Jedna z recepčních nám vše představila, včetně dvou novinek Martině už důvěrně známých: „Jedná se o lampu omnilux a mezoterapii. Omnilux lampa je dnes převratem v kosmetice i medicíně. Působí na regeneraci pleti, jizev, akné, rakoviny kůže, hydrataci pokožky, tvorbu kolagenu nebo likvidaci pigmentace. Unikátní technologie je založená na emisi úzkopásmového světla vydávaného LED diodami - nejedná se ani o laserové, ani o intenzivní pulsní světlo, ale o zcela speciální druh. Terapie mají jasně viditelný účinek, jsou zcela neinvazivní a nevyžadují rekonvalescenci, “ uzavřela své povídání o omnilux lampě. Zodpověděla nám nějaké otázky a pokračovala druhou novinkou: „Mezoterapie je ošetření, kdy pomocí elektromagnetického vlnění zajistíme rovnoměrný prostup čistě přírodních látek přes kůži. Jedná se o tzv. neinvazivní mezoterapii. S úspěchem se používá například na redukci podkožního tuku, odbourávání celulitidy, velmi zlepšuje stav akné, jizev, strijí. Pomáhá při vypadávání vlasů, bolestí kloubů a artritidy. Urychluje rekonvalescenci po sportovním zranění." Z té spousty možností mě také velmi zaujala myšlenka trvalé epilace na různých částech těla, ale i další způsoby využití IPL přístroje. Dostaly jsme vyčerpávající nabídku ústně, ale i tištěnou formou. Také jsme zjistily, že mají velmi zajímavé akce a slevy. Skvělé ovšem je, že vše mají na webu. S Martinou jsme se obě hned objednaly. Těším se na to! -PR-

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:54

Strรกnka 41

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:55

Stránka 42

knižní tipy

Vtipné čtení od doktora House

Intimní deník puberťačky

Hugh Laurie je představitelem hlavní role v seriálu Doktor House. Vedle herectví ale úspěšně zvládá mnoho jiných profesí. Tedy i tu spisovatelskou. Kniha Obchodník se smrtí je jeho prvotinou, ale už záhy po vydání se setkala s příznivým ohlasem čtenářů i odborníků. Ústřední postavou thrilleru s prvky vtipu je bodyguard na volné noze Thomas Lang. ten se nechá najmout coby vrah průmyslníka, nakonec ale svoji oběť varuje. A jeho dobrý skutek nemá zůstat bez trestu… Knihu vydalo nakladatelství XYZ a chcete-li si přečíst rozuzlení, musíte investovat 299 korun.

Svoji literární prvotinu charakterizuje její autorka, sedmnáctiletá gymnazistka Johana Rubínová, jako „příběh o holkách a klucích, ale hlavně o holkách, jejich průserech, mindrácích, snech a tělesnejch šťávách“. Jde o autentické vyprávění, které jistě bude blízké teenagerům nejenom zvoleným tématem, ale i výjimečným vypravěčským talentem autorky vládnoucí svěžím, drsným i vtipným jazykem. Otevřenou zpověď „obyčejné holky z Prahy“ pod názvem Můj vysvlečenej deník vydalo nakladatelství Daranus, k mání je za 249,- korun.

Film, který přečtete raz dva

Bible pro labužníky

Co se můžeme přiučit od zvířat

Jednou z nejprodávanějších knih pro děti se loni ve Spojených státech stal Velký objev Huga Cabreta od Briana Selznicka. Nyní kniha přichází do Česka a není důvod, aby ani tady nepatřila k hitům letošních Vánoc. Selznick je totiž mistrem žánru fantasy a jeho román unikátním způsobem kombinuje text s obrázky, z čehož vzniká téměř filmový příběh. Příběh sirotka Huga, údržbáře nádražních hodin a příležitostného zlodějíčka, vydává nakladatelství Fragment a pořídíte jej za 399,- korun.

Kdo z nás by si rád nepochutnal na dobrém jídle? Paul Freedman je vpravdě autorem první práce takového druhu. Dal dohromady objevy historiků i kulinářské fígle minulých i současných civilizací. Výsledkem jsou opravdové dějiny chuti, našich nejvznešenějších, nejelegantnějších a nejlibějších myšlenek o jídle, jeho složkách, přípravě, podávání – a to od pravěku až po dnešek. Encyklopedii Jídlo – dějiny chuti vydala Mladá fronta a prodává se za 999,- korun.

Amy Sutherlandová pozorovala profesionální cvičitele zvířat a zjistila, že techniky cvičitelů se dají uplatnit i na mezilidské vztahy. A sepsala o tom knihu. Najdete v ní chápavý a velmi praktický pohled na lásku a manželství – v lecčems mnohem originálnější, než v jiných dosud vydaných publikacích. Světový bestseller Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství vydává v češtině Štrob, Širc & Slovák a koupíte jej za pouhých 199,- korun.

Knihy Kanzelsberger | Zlín

Knihy Kanzelsberger | Kroměříž

nám. Míru 2/488 | 760 01 | Zlín tel.: 577 213 474 e-mail: zlin@kanzelsberger.cz otevřeno: po-pá: 8-18 h., so: 9-13 h.

Vodní 61 | 767 01 | Kroměříž tel.: 573 339 286 e-mail: kromeriz@kanzelsberger.cz otevřeno: po-pá: 8-18 h., so: 8-12 h.

O učiteli národů Třetí titul z edice Největší Češi představuje velikána evropského významu. Výpravná kniha Jan Amos Komenský přibližuje našeho největšího učence a postupně čtenáře seznamuje se všemi osobnostmi, s nimiž se tehdy potkal při svém dramatickém putování kontinentem. Děj knihy je vyprávěn česky a souběžně i anglicky a německy, čímž připomíná Bránu jazyků otevřenou, jedno ze stěžejních děl Komenského. Publikace může být nejenom poučná pro každého, kdo si chce zopakovat historii, ale i reprezentativním dárkem určeným do zahraničí. Novinku vydalo nakladatelství Práh a stojí 299,- korun

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:55

Strรกnka 43

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008

7:55

Stránka 44

CD+DVD tipy představuje časové rozmezí od poloviny šedesátých let do současnosti, s logickým důrazem na normalizací přervanou, ale zcela nezapomenutelnou první část zpěvaččiny kariéry.

Metallica Death Magnetic

Death Magnetic je první studiové album Metallicy od multiplatinového St. Anger z roku 2003, které dosáhlo prvenství ve 30 zemích a prodalo se jej téměř šest miliónů po celém světě. Metalica je jednou z nejvlivnějších a komerčně nejúspěšnějších rockových skupin v historii, prodala téměř 100 miliónů alb po celém světě a hrála miliónům fanoušků, což ostatně dokázala i vyprodanému stadiónu Slávie v Praze v červnu tohoto roku. Album obsahuje celkem 10 skladeb, nejkratší z nich má 6 minut.

Code Red Party Code

Maria & Marc - Polsko - Německo Ruský projekt CODE RED vládne celé Evropě s megahitem Kanikuly. Právě tento hit a mnoho dalších, včetně nových singlů 18, Shut Up a skvělého megamixu, najdete na debutové desce CODE RED - PARTY CODE. Jak název napovídá album je plné skvělých, zpěvných a melodických párty hitů zpívaných v angličtině a ruštině. CODE RED - objev roku 2008, který se svou image řadí mezi projekty, které v ČR svého času prodávaly platinové desky (Tatu, O-Zone, Karma), se jistě s albem PARTY CODE nenechá zahanbit.

Marta Kubišová Příběh / To nejlepší

Znamenitá interpretka písní patřících k tomu nejlepšímu v naší populární hudbě. Logickým dramaturgickým východiskem je sumář tří televizních recitálů, které s paní Martou natočil režisér Jan Němec. V letech 1968, 1969 a 1993 vznikla sestava důležitých skladeb, ale také znamenité vizuální zaznamenání té doby. Náhrdelník melancholie, Proudy lásku odnesou a Stalo se na podzim obsahují celkem osmnáct písní s kvalitou typu Ten zlej pán, Lampa, Mama, Ring-o-ding nebo Podzimní. Televizní archivy ovšem vydaly i další poklady. Z legendárních programů Vysílá Studio A nebo Píseň pro Rudolfa III., ale také z dalších, často nečekaných zdrojů, vychází klipová pasáž tohoto DVD, ozdobená písněmi Loudá se půlměsíc, S nebývalou ochotou, Tajga blues, Zlý dlouhý půst, Depeše, Jaká to nádhera, Řeka vůní nebo Modlitba pro Martu. Výběr vizualizovaných písniček vítaně

kaně uvolněné, poté téměř likvidační a nakonec se ke svobodě opět vracející, často za přímé asistence právě těchto písniček. Obsazení kapely, včetně hostů, je přehlídkou rockově i jinak zásadních jmen. Skladby Prokopa samotného, ale také například ty Andrštovy, Skoumalovy nebo Hrubého byly a jsou netriviálními generačními hity. Kainarovy, Šrutovy či Mertovy básnické texty jim k tomu dodaly ta nejsprávnější slova. Kantorova zásadní spolupráce pak pomohla v osmdesátých letech vytvořit mimořádnou nepsanou albovou trilogii.

Michal Prokop a Framus (5)

Radůza O Mourince a Lojzíkovi

2CD O Mourince a Lojzíkovi aneb Pohádkové čtení se zpěvy. Na popud nakladatelství Brio, které se rozhodlo vydat ediční řadu pohádek napsaných "nespisovateli" vznikla i Radůzina knížečka O Mourince a Lojzíkovi. Radůza pohádky načetla a ke každé z nich napsala písničky a tak vzniklo roztomilé 2CD, na kterém se to hemží jak bytostmi pohádkovými ( sedmihlavá saň, princezny a víly...), tak bytostmi, které můžete běžně potkat na ulici (paní Macháčková, manikérka, turecký učenec...). Veselé pohádky, které vždy skončí tak, že " nikdo už nikdy nebyl sám a nikomu už nikdy nebylo smutno" doplňuje 20 nových písniček, k jejichž nahrání si autorka přizvala dva folklórní soubory a to Domažlickou dudáckou muziku a Cimbálovou muziku Stanislava Gabriela. Krom toho se písničkářka doprovází na svůj oblíbený akordeon či klávesy. Vznikl tak "minimuzikál jednoho písničkáře", který vás jistě nezarmoutí.

Pořád to platí 1968-1989

V boxu o rozměrech DVD dostáváte k dispozici jak sestavu řadovek Framus Five s četnými bonusy, tak také velké interview Michala Prokopa s Ondřejem Bezrem o muzice, době a lidech. Ačkoli hudba sama dovysvětlování jistě nevyžaduje, tohle psané ohlédnutí za první dvacetiletou érou kapely je mimořádně zajímavé. Blues In Soul, Město ER, Holubí Dante, Kolej Yesterday, Nic ve zlým, nic v dobrým a Snad nám naše děti…, tedy od soulu s dechy po zvládnuté syntezátory a od stylové angličtiny po zásadně důležitou češtinu. Hudební osudy zpěváka i Framusu jsou ilustrací éry zprvu neče-

Forte Music | Zlín

U podchodu Svit | 760 01 | Zlín tel.: 577 431 062 otevřeno: po-pá: 9-18 h., so: 9-12 h.

inZlin 010-2008:tisk

29.9.2008