IN ZLIN ROZHOVORY & INSPIRACE & TIPY
ŘÍJEN 2021
THE BACKWARDS - WORLD BEATLES SHOW v programu BEATLES SOLO YEARS vystoupí v Kongresovém centru Zlín - více na str. 40
ZDARMA 10.000 ks měsíčně
PDF verze na www.inzlin.info
Zatmění Mám sraz s kámošem, který je bývalý mojí bývalé. Vzpomínáme na svou bývalou. Každý týden jsem jí dával básně. Sice jsem je nepsal pro ni, jen tak pro radost, ona si je ale vždycky vzala a spolu a nimi i moje city. Když je neopětovala, tak jsem se trápil. Když jo, tak taky. Teď už je vdaná. „Myslím, že s ním není tak šťastná, jako byla se mnou nebo s tebou, ale mají děti, takže s ním už zůstane,“ uzavírá kámoš. Není, jak se seznámit. Je jak, ale není kde. Je kde, ale není proč. Je proč, ale... Není místo, kde by se člověk mohl vyvalit, čumět na drát a valit do někoho podobně vyvaleného. Ve volném čase píšu, místo abych pil. Místo abych pil, protože ve víně je pravda, píšu, protože ve vině je pravda. Snažím se vypadat svěží, že mi svět leží u nohou, ale leží mi spíš v krku. Studenti se křečovitě páří v cynismu vítězství, že zítra je taky škola. V knihobudce se odstavím od času, ve kterém se park stal zahrádkou Mekáče. Čtu si poezii názvů. Každý den něco nového. Něco nového je mantra doby. Hlavně se nepřemotivovat. Není nic horšího, než to lámat přes koleno s někým, koho tak úplně nechceš. To je lepší být sám. Akorát jsem četl, že být sám je jako vykouřit denně patnáct cigaret. Dneska už nepotřebuješ člověka, aby sis pokecal. Lidi už to ani nemusejí držet v ruce, mají to přímo v uších. V hlavě mají hlas a myslí, že je skutečný, je to ale jenom hlas v jejich hlavách. Potřebují ho, aby je nerušila samota. Zdrhám. Zpívám. Co mi zbývá? Nikdo si mě nevšímá. Koukají vpřed svými tunely. Pár kvočen koukne, ale nevím, jak vystoupit. Přemýšlím a žasnu, jak se svět vyvinul a zavinul. Nedaří se mi uvolnit se. Od bývalé jsem nepocítil to existenciální propojení. Nejde být s ní ani kompromisní. Bloudím industriálem. Zapadnu do rušné místnosti plné rostlin. Mladý majitel mi na stůl staví sklenici vody a přijímá objednávku. Dostanu čaj a rozhlížím se kolem. Všimnu si lidí v šusťákových soupravách. Majitel otevře dveře dokořán. Vnitřek zaplaví chlad. Přijde servírka a žádá mě o odchod. Soukromá akce, mám zaplatit. „Jak dlouho tady ještě můžu být?“ „No právě, jestli už byste mohl jít. Můžu vám to dát s sebou.“ „S sebou?“ „Do kelímku.“ Jdu zaplatit. Přikládám kreditku. Čekám na papírek. „V pořádku,“ hlásí servírka. Vracím se ke stolu. Servírka si mě měří. Někdo zvýší hlasitost hudby. Šusťáci se dostávají do varu. Jdu to dopít ven. Servíra výrá. Položím hrnek šusťákům na stůl. Opouštím prales. inZlin - zlínský lifestylový & kulturní magazín vydání: 10/2021, datum vydání: 1. 10. 2021 ve Zlíně náklad: 10.000 ks, periodicita: měsíčně, neprodejné Vydavatel: Ing. Zbyněk Trvaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg. č. MK: ČR E 14351 REDAKCE: redakce@inzlin.info INZERCE: inzerce@inzlin.info, tel.: 736 689 470
poskytovatel internetového připojení
IN ZLIN
foto Matěj Skalický
Proti mně jde dívka z jejich kmene. Nese z auta chlebíčky. „Na shledanou,“ loučí se. „Na shledanou.“ Jeřáb se zakusuje do hory uhlí. Jdu po kolejích. V parku hoří soumrak. Mraky všech typů. Pohledem těkám z tváře na tvář. Zrovna, když jsem je začal ignorovat, lidi se začali předvádět. Dostávají ze sebe to nejlepší. Jsou rozparádění, když jsem zaneprázdněný. Soumrak je pavouk, žába v chřtánu užovky. Proletí holub, náhlá myšlenka. Hejno vlaštovek uzavírá den jako vodoměrky hladinu. Komáři v nevítaném srocení. Z Dřevnice kovově voní příslib. Měsíc v jednom kruhu. Jak zahájit konverzaci? Zdá se to nemožné. Na Měsíc padá stín. To by mohlo být dobré téma. Zatmění si nikdo nevšímá. Lidi se baví o banalitách. Na lavičce sedí milenci. Přisedne k nim bezdomovec. Vykládá jim, že ho okradli. Má kalhoty s pukama a zakasanou košili. Kluk se s ním baví, ale holky na takové kratochvíle moc nejsou. Bezdomovec je charismatický. Není k zastavení. Pár si zapálí cigaretu. On jim hlásí, že jeho bratr zemřel na rakovinu hrtanu, že by se neměli učit kouřit. Za chvilku už sedí sám. Vstane a pajdá dál. Má asi dřevěnou nohu. Jeho lavičku vezme útokem náctiletá mládež. Jdu taky. Na schodech potkám opilého Vida. Opilý bývá manický. Hraje scénku, že se prodírá mlhou. Jsme obslouženi. „Trochu jsem to přelil, tak bacha, až si to budete nalívat,“ utrousí hipster.
www.inzlin.info Adam El Chaar
IN ZLIN ŘÍJEN 2021
3
EXPEDICE Z101: PODPALUBNÍ DENÍK
Expedice Z101 odstartovala symbolicky ze Zlína na den přesně po čtyřiasedmdesáti letech, co na stejnou cestu vyrazili Hanzelka se Zikmundem Velké dobrodružství začalo velkolepě. Vraťme se proto v čase, ať to máme kompletní. Expedice Z101, jejímiž tvářemi jsou Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová, vyrazila na cestu 22. dubna 2021. Kvůli protiepidemickým opatřením bohužel nebylo možné, aby mladí cestovatelé odstartovali se vší parádou a za účasti široké veřejnosti, nicméně i přes tuto skutečnost se slavnostní start nesl v duchu značné radosti i jemné nostalgie. Důvodů, proč bude tento rodící se příběh výjimečný, je totiž hned několik. Cílem Expedice Z101 je nejenom kopírovat, ale především rozšiřovat slavnou cestu pánů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda Afrikou a Jižní Amerikou. Záměr byl už v roce 2020 představen samotnému Miroslavu Zikmundovi u příležitosti oslavy jeho 101. narozenin a legendární cestovatel nápad přijal s velkým zájmem. Stal se jakýmsi supervizorem cesty a obrovsky se těší na sledování zcela nových příběhů, kterých je stále součástí, a to i se svým dlouholetým parťákem Hanzelkou, který by se nedávno dožil 100. narozenin. Dvojice Vaňourek – Piknerová navíc odstartovala symbolicky ze Zlína, z města, které je se značkou H+Z pevně spjato, a na den přesně po čtyřiasedmdesáti letech, co na již zmíněnou první cestu vyrazili i Hanzelka se Zikmundem ve své Tatře 87. Expedice Z101 bude na cestě do roku 2023. První rok připadne výhradně Africe, další rok pak Latinské Americe. Následně by cestu Tomáš Vaňourek společně s Lindou Piknerovou rád zakončil v Severní Americe, konkrétně v New Yorku, kam už Hanzelka se Zikmundem s ohledem na politickou situaci v roce 1950 nikdy nedorazili. Pokud se všechno podaří, kruh se uzavře a dílo nerozlučných kamarádů Hanzelky a Zikmunda bude díky práci Expedice Z101 opravdu kompletní. Přečtěte si poslední slova obou mladých cestovatelů krátce před tím, než vyrazili na cestu… Co se ve vás odehrává? Tomáš: Je to vlastně směs různých pocitů. Cítím určitou melancholii, ale zároveň i obrovskou radost, že jsme to dotáhli až sem a že po těch dlouhých a nekonečných přípravách opravdu vyjíždíme.
4
Linda: Jsem na nás hrozně pyšná, protože jsme zvládli něco úžasného. Ještě před rokem touto dobou jsme si jen stěží představovali, že by něco podobného mohlo nastat. A nastalo. Jsem šťastná. Tušíte, co uděláte jako úplně poslední, než překročíte hranice? Tomáš: Za normálních okolností bych se ještě někde zastavil na čepované pivo, nicméně v tuto chvíli a v téhle situaci opravdu nevím, co bude to poslední. Pravděpodobně se rozloučím ve své rodné vesnici, kde zamávám svým blízkým a vyrazím. Linda: Jelikož Tom odjíždí dřív, tak pravděpodobně to poslední, co teď udělám, bude to, že se s ním rozloučím (pozn.: Linda ještě zůstává v České republice, odkud bude Tomášovi zajišťovat nutný servis, první přestupy přes hranice a hlavně bezpečný průjezd pouští). A v momentě, kdy budu vyrážet za ním, tak si dám pořádného panáka. Kam povedou první kilometry Expedice Z101? Tomáš: První kilometry povedou do Janova, odkud se přemístíme do Tunisu. No a pak to přijde, poté začne naše pouť přes Saharu. Na dnešní slavnostní odjezd jste si připravili i jedno překvapení, které jste odkryli v úzkém kruhu přátel a pracovníků zlínského muzea. Můžete prozradit, o co šlo? Tomáš: Slavnostně jsme odkryli espézetku, která byla vyrobena opravdu jako překvapení, hlavně pro pana Zikmunda a pochopitelně i pro členy Klubu Hanzelky a Zikmunda. Dva zmínění legendární cestovatelé měli totiž v roce 1947 na své Tatře 87 značku s číslem P 19720, a protože jsme chtěli i v tomto ohledu ctít jejich odkaz, tak bylo vzhledem k současným administrativním podmínkám rozhodování snadné a přidali jsme pouhá dvě písmenka, aby vznikla espézetka HZP 19720. K tomu všemu jste ještě zveřejnili nové jméno vašeho expedičního speciálu, které odkazuje na Jiřího Hanzelku. Už tedy není žádným tajemstvím, že to bude George. Máte radost? Tomáš: Obrovskou. Fakt mě potěšilo, jak jméno Jiří, potažmo George, rezonovalo mezi všemi našimi fanoušky. Vždyť spousta z nich právě toto jméno navrhovala. Následně nám ho posvětil i pan Zikmund s tím, že jeho parťákovi, panu Hanzelkovi, na cestách skutečně říkali George, což je prostě super. Tady nebylo co řešit, krásně to zapadlo do naší mozaiky a celého příběhu o rozšiřování odkazu H+Z. Linda: Je to skvělé. To ani nemohlo dopadnout jinak. Vždyť ta cesta oživuje nejenom odkaz pana Zikmunda, ale i odkaz pana Hanzelky, jehož příběh je potřeba také připomínat a zdůrazňovat. Jakub Malovaný www.jakubmalovany.cz
VELKÁ VÝSTAVA MODELŮ AUT
4400 0 KM I HO HOD Fi Filmov Filmo Film Fil Filmový uzel u Zlín uz uze Z
od 7. od 7 9. 9 2021 2 20 202 ot otevřen otevře otevř otev ote otevřeno denně d de den 1 10 10. 10.0 10.00 – 17.00 1 17 17. 17.0 (m (mim p po pon pond pondě pondělí (mimo pondělí) ww www.filmovyuzel.cz www.filmovyuzel. www.filmovyuzel www.filmovyuze www.filmovyuz www.filmovyu www.filmovy www.filmov www.filmo www.fil www.fi www.f www. www
INSPIRACE
Růžový říjen v Obchodním domě podpoří zlínskou onkologii Podpořte zlínskou onkologii! Říjen je tradičně zasvěcen akcím, které podporují boj s rakovinou prsu a s tím spojenou osvětu. Letos se do kampaně, jejímž neodmyslitelným symbolem se po celém světě stala růžová stužka, zapojí také Obchodní dům Zlín. Výtěžek z akce Růžový říjen obdrží onkologické oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „Z každého říjnového nákupu v prodejnách Obchodního domu Zlín poputuje koruna na transparentní účet ve prospěch zlínské nemocnice. Mimo to budou moci zájemci přispět na účet také přímo, a to platbou přes QR kód nebo převodem,“ říká manažerka Obchodního domu Zlín Soňa Ondřejová.
1.-7. 10.
nasvícen ím čase je žovo ve večern na rů m dů ní Obchod
V den zahájení, 1. října, se koná od 18:00 na úvodní happening ve spolupráci s HitRadiem Zlín, který doprovodí světelná show a hudební vystoupení. Uskuteční se i besedy s odborníky a promítání KofoKina v Galerii Desítka. Některé podniky chystají na říjen speciální „růžové“ nabídky, například: •Bistrotéka Valachy: Růžové menu o 3 chodech, růžová vína •Bar 1931: Růžové menu a koktejly •DM drogerie: akce na růžové laky na nehty •House Deco&Flowers: růžové květiny •La Formaggeria Gran Moravia: růžové prosecco za akční cenu •Knihkupectví Dobrovský Beta: „Růžová knihovna“ •Značkové prádlo: Post-surgery podprsenka DIM pro ženy po operaci •Fyziogarden: Masáž 80 minut za cenu 50 / 100 minut za cenu 80 •Delikana: růžové latté, donut Pink Moon •Vystavení auta VW Golf (Eurocar Zlín)
Růžové menu v Bistrotéce Valachy Pochutnejte si a ještě při tom udělejte dobrý skutek. Když si v říjnu dáte Růžové menu v Bistrotéce Valachy a Baru 1931, podnik z jeho ceny pošle na zlínskou onkologii rovných 50 Kč! Marinovaný losos gravlax v mořské soli a bylinkách se zakysanou smetanou a kvasovou bagetou Grilované kachní prso s omáčkou z portského vína a brusinek, hummus z řepy Makronka s malinami
6
Růžový říjen na Obchodňáku doprovodí řada dalších aktivit. Tou nejviditelnější bude nasvícení budovy Obchodního domu na růžovo ve spolupráci se společností ROBE Lighting, výrobcem profesionální světelné techniky z Valašského Meziříčí, a to po celý první týden od 1. do 7. října.
Více informací na www.obchodnidumzlin.cz/ruzovy-rijen
ROZHOVOR
Šéf Wellness Horal Velké Karlovice Martin Pařízek:
Naším vzorem a inspirací jsou Rakousko a Asie Relaxační centrum Wellness Horal asi nemusíme milovníkům relaxace nijak zvlášť představovat. Kdo si rád užívá špičkové relaxační služby, určitě už do tohoto příjemného místa v Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích někdy zavítal. A kdo ne, toho třeba naláká následující rozhovor. O tom, co stojí za úspěchem Wellness Horal, i o novinkách jsme si povídali s ředitelem Martinem Pařízkem. Chladné počasí už je opět tady, lidi to láká do saun, vyhřátých bazénů.. Pane Pařízku, je to tak, že je podzim vaší hlavní sezónou? K nám jezdí hosté celý rok, protože u nás nachází mnoho služeb nezávislých na ročním období – nejen saunový svět, ale i termální bazény, fitness centrum, masáže, beauty procedury, různé doprovodné akce.. Ale je fakt, že vždy na podzim prudce roste zájem o saunování. Není divu. Každý ví, že sauna je skvělá pro budování imunity. Naše saunové rituály k tomu hodně přispívají. Mezi milovníky saunování jsou vaše rituály opravdu pojem. Můžete je přiblížit těm, kteří je ještě neznají? Jde o takzvané řízené saunování za asistence saunéra, které má za cíl zpestřit pobyt v sauně. Saunér polévá horké kameny vonnými esencemi a víří vzduch ručníky či prapory, což zvyšuje pocit horka a podporuje rychlejší a intenzívnější pocení. Saunéři umí s ručníky doslova žonglérské kousky, je zážitek je u toho sledovat. Dojem z pobytu v sauně podtrhuje hudba a u nás třeba i tělové peelingy, které podáváme hostům při rituálech k potírání pokožky, s čímž se v jiných centrech běžně nesetkáte. Složení peelingů i esence měníme podle ročních období. K nejpopulárnějším teď patří valašský rituál, při kterém používáme esenci se slivovicí a k potírání těla peeling s drcenými jalovčinkami. Naši saunéři se stále snaží vymýšlet nové věci a těší nás, že podle recenzí to hosté opravdu oceňují. Na nadstandardní péči o hosty si obecně dáváme velmi záležet. 8
Jak často se u vás saunové rituály konají? Minimálně osmkrát denně, přičemž první rituál každý den v 10 hodin je vždy určen dětem. Pro fajnšmekry pořádáme každou první sobotu v měsíci Saunovou noc s otevírací dobou až do půlnoci, kdy se konají saunové rituály každou hodinu, bývají různě tématicky zaměřené, saunéři při nich používají i kostýmy, stylovou hudbu... V takovém rozsahu jako my rituály nabízí jen dvě tři další centra u nás. Vyhlášené jsou ovšem i vaše tři termální bazény… Právě letos je to deset let, co jsme je otevřeli, a díky nim jsou dnes naše hotely tak populární a navštěvované po celý rok. Nejen hosté hotelu Horal, ale i blízkého hotelu Lanterna totiž mají vstup v ceně ubytování, což je pro hosty příjemná výhoda v každém ročním období. Navíc v zimě jsou vyhřívané až na 36°C, což je po dni na sněhu velmi příjemné. Rádi k nám ale jezdí i jednodenní hosté z celé Moravy a ze Slovenska, pro které jsme s příchodem podzimu připravili novinky. Co konkrétně? Tou hlavní jsou Tématické dny. Každý den nabízíme výhodu pro jinou skupinu návštěvníků – ať už prodlouženou dobu návštěvy, nebo dárek v podobě kávy či drobného pohoštění, v pátek zase
vstup pro děti za akčních 99 korun. Velkým hitem jsou naše výhody pro oslavence. Dosud u nás nabízeli vstup za symbolickou korunu oslavencům v den narozenin. Nově tato výhoda platí i pro páry v den výročí jejich svatby a jsme překvapení, jak velký to má ohlas. Vždy v pondělí od 10 do 10:30 si teď také mohou návštěvníci zacvičit v bazénech aquafitness s našimi lektory. Co ještě je u vás trendy? Po čem hosté takzvaně nejvíc „jdou“? Velmi oblíbené jsou exotické masáže. Hosté už si zvykli na jejich vysokou kvalitu, kterou zaručuje provedení rodilými maséry z Thajska, Srí Lanky, Filipín, Bali, Indie a nejnověji z Jávy. Snažíme se hosty maximálně hýčkat, proto si mohou při objednání masáže užít i časově neomezený pobyt ve wellness, aby si odpočinuli opravdu dosyta. Stejnou výhodu mají při objednání beauty ošetření Lakshmi. Šálek prémiového sypaného čaje jako pozornost po terapii je u nás samozřejmostí. To vše podle mě patří k příjemnému zážitku z relaxace. Největším zážitkem ale stejně musí být váš Wellness den pro zdraví. Kdo by nechtěl odpočívat celý den? Máte pravdu, Wellness den je náš nejprodávanější balíček služeb. Zahrnuje celodenní pobyt ve wellness, při němž můžete dosyta využívat nejen termální bazény a saunový svět, ale i fitness centrum, k tomu máte masáž nebo beauty ošetření v ceně a také tříchodový oběd v hotelové restauraci. Je to taková intenzívní jednodenní dovolená nabitá odpočinkem. A před Vánoci náš nejprodávanější dárkový poukaz. Na závěr dovolte osobní otázku: mnozí si vaše jméno spojují s fotbalem, působil jste jako prvoligový brankář v Boby Brno IN ZLIN ŘÍJEN 2021
nebo Drnovicích, hrál v Ionikos Athény a Teheránu… Jak se profesionální sportovec stane ředitelem wellness centra? Sport i relaxace k sobě mají blízko, regenerace je pro sportovce nezbytná. Mě tato oblast vždy bavila. Část kariéry jsem strávil v zahraničí a měl možnost poznat tamní spa a wellness centra, která jsou zejména na jihu Evropy na špičkové úrovni. Zvláště Rakousko a Itálie jsou pro nás vzor, samozřejmě také Asie, kde je podle mě nejlepší celosvětová úroveň spa provozů, jak jsem měl také možnost se opakovaně přesvědčit. Jsem rád, že dnes můžu veškerou tuto inspiraci uplatňovat ve Wellness Horal a L-Spa ve Velkých Karlovicích, v následujícím roce už možná přibyde i Energy Spa v Obchodním domě ve Zlíně. Když je dnes wellness vaší profesí, máte ještě chuť a čas si ho užívat ve volných chvílích? Je to pořád můj koníček. Jezdím se inspirovat do zahraničí, jako porotce i host se účastním soutěží saunérů, rád si zajdu na masáž nejen do Wellness Horal, ale i do zlínského Fyzio Garden, které mám nově také na starosti. Miluji saunu a snažím se na ni vyhradit pravidelně čas, je to skvělé pro imunitu i zklidnění, uvolnění. Vřele to doporučuji všem. 9
INSPIRACE
Tipy na podzimní akce ve Velkých Karlovicích Jak si zpříjemnit podzimní dny a víkendy? Udělejte si výlet do Velkých Karlovic. Zajděte na některou z akcí Resortu Valachy, udělejte si hezkou procházku, dejte si něco dobrého na jídlo. A nezapomeňte přibalit plavky. Ukončení dne v termálních bazénech ve Wellness Horal rozhodně stojí za to.
2. – 3. 10. Grilování na Horalu Pojďte si pochutnat na zabíjačkových specialitách na grilu! V sobotu vám k posezení na kryté a vyhřívané terase zahraje muzikant Bolek Vjaclovský, v neděli cimbalistka Broňa Dočkalová.
2. 10. a 6. 11. Saunová noc Termální bazény, saunový svět, fitko, pestrá nabídka masáží a beauty ošetření, saunové rituály: to vše nabízí relaxační centrum Wellness Horal v hotelu Horal. Každou první sobotu v měsíci je při Saunové noci otevřeno až do půlnoci, od 19:00 vás čekají speciální saunové rituály každou hodinu i se stylovým občerstvením.
Wellness den a Tématické dny Chcete hlavně odpočívat, načerpat síly? Ve všední dny využijte akční balíček Wellness den: celodenní pobyt ve Wellness Horal s masáží nebo beauty ošetřením a tříchodovým menu k obědu. Od pondělí do pátku platí také Tématické dny: každý den je připravena jiná výhoda pro návštěvníky. Více na www.wellnesshoral.cz
16. 10. Běhej Valachy Poslední závod seriálu Valachy tour se opět uskuteční v okolí hotelu Galik. Proběhněte se krásnou podzimní přírodou Beskyd. Dospělí mají na výběr ze dvou tratí - 7 km (převýšení 200 m) a 12 km (převýšení 350 m). Uskuteční se také závody dětí na kratší vzdálenosti v 7 věkových kategoriích. On-line registrace: www.valachytour.cz
16. 10. Podzimní kouzlení
Na burger a pizzu do Bistra Razula
Tradiční akce pro rodiny s dětmi začne v 15 hodin u Bistra Razula. Zapojte se do tvoření z podzimních materiálů, soutěžte o nejhezčího podzimáčka a užijte si pestrý doprovodný program se závěrečnou stezkou odvahy.
Při pobytu v přírodě vyhládne: vyřešte to v Bistru Razula pod sjezdovkou Razula, které nabízí moderní rychlé občerstvení: burger s trhaným masem, pizzu, grilovaná žebra, borůvkové knedlíky, kyselici, … Na podzim je otevřeno do čtvrtku do neděle od 8 do 21 hodin.
S dětmi na naučnou stezku
10
Naučné stezky v Resortu Valachy vám zpestří procházku. S malými dětmi zkuste Kulíškovu naučnou stezku okolím hotelu Horal a na závěr je odměňte Kulíškovou specialitou s plyšákem v restauraci hotelu Horal. U Bistra Razula začíná nová Stezka portáše Maliny za lesní zvěří, na jejímž konci vás čeká krásný výhled do údolí, nebo trasa Hledej poklad na Razule, která vás zavede k Pralesu Razula nebo ke staletému buku na Bařince. K oběma obdržíte hrací kartu v bistru.
Tip 18. 11. Noc bílých lanýžů Po roční přestávce se opět uskuteční oblíbená Noc bílých lanýžů ve Spa hotelu Lanterna. Kuchaři přivezou tuto legendární delikatesu i další pochoutky přímo z italského Piemontu. Bílý lanýž je v tuzemských restauracích vzácností, nenechejte si tuto příležitost ujít. Informace o všech akcích a aktivitách: www.valachy.cz
Jedna z cen v prestižní soutěži Marketér roku, kterou každoročně vyhlašuje Česká marketingová společnost, letos putuje do Zlína. Ocenění Duhový delfín převzala v závěru září v Praze Lenka Mastešová, marketingová ředitelka DATARTu. Ten je od roku 2017 součástí zlínské společnosti HP TRONIC.
Cena pro Marketéra roku letos putuje i do Zlína
Ředitelku marketingu Datartu ocenila odborná porota „za vytvoření dlouhodobého kreativního konceptu, který výrazně zlepšil vnímání značky“. Soutěž, oceňující nejlepší marketingové počiny a osobnosti u nás, se letos konala již pošestnácté. „Nominace mě velmi potěšila a získané ocenění pro mne a mé kolegy z kreativního marketingového týmu je příjemnou zpětnou vazbou k dlouhodobé práci s budováním pozitivního vnímání značky,“ komentovala ocenění Lenka Mastešová (na snímku vpravo, s kolegy z kreativního týmu DATART Markem Ingrem a Žanetou Kubíčkovou). Páteří kreativního konceptu oceněného Duhovým delfínem jsou obrazově bohaté reklamní spoty ze světa hor a galaxie, které vznikly ve spolupráci marketingového týmu DATARTu s agenturou WMC Grey a společností Punk Film. Reklamní spoty se vysílají v televizi od loňského října.
NAPA CIDER Ideální pro dlouhé podzimní večery a posezení s přáteli. Báječně suchý, osvěžující, perlivý a příjemně pitelný cider pouze z jablek. Chuť i vůně je čistě ovocná. Má minimální zbytkový cukr a díky plnému prokvašení je obsah alkoholu 6,8 %. Vyrobeno pouze 810 lahví.
www.napacider.cz IN ZLIN ŘÍJEN 2021
TESTOVÁNÍ, PRODEJ A SERVIS (/(.752.2/ =1$Î.< *Ζ$17 WWW.BIFU.CZ
11
INSPIRACE
Živý Zlín v říjnu? Čas na architekturu, graffiti workshop i oblíbené podzimní Dýňobraní!
DÝNĚ KAM SE PODÍVÁŠ 30. 10. 2021, 15.00, Sad Svobody Tradiční rodinná akce Dýňobraní uzavře říjnový program Živého Zlína. Pravidelně ji pořádá spolek Inspirace Zlín. Těšte se na ni v sobotu 30. října. V Sadu Svobody před zlínským zámkem bude pro rodiny s dětmi připravena spousta tematických aktivit - výtvarné dílničky, moštování jablíček, kolotoč, střelnice, strašidelné malování na obličej, pískohraní a mnoho dalšího. Nebude chybět ani soutěž ve dlabání dýní! Před zámkem vyroste mini jarmar se spoustou dýňových dobrot. Program moderuje herec a moderátor Pavel Vacek. Součástí dýňového odpoledne bude také divadlo pro nejmenší. Vstupné na akci je tradiční – jako vždy stačí pouze jablíčko do jablečné spirály. Děti, strašidelné kostýmy s sebou!. www.inspiracezlin.eu
www.kulturazlin.cz, www.zivy-zlin.cz, fb GRAFFITI UMĚNÍ V CENTRU MĚSTA Zlínský
14. 10. 2021, 15.00, Náměstí Míru Street art uprostřed Zlína? Náměstí Míru ve Zlíně oživí graffiti workshop! Pod vedením graffiti umělce a za doprovodu hudebních performance zanechte svou uměleckou stopu na jednom ze dvou připravených autovraků a vytvořte jedinečné graffiti umělecké dílo. V rámci programu Živého Zlína pořádá Hudební kutloch.
zam.zlin.eu
architektonický manuál
PRVNÍ SETKÁNÍ ARCHITEKTONICKÝCH MANUÁLŮ 21. a 22. 10. 2021, 13.00 hodin, zámek Zlín Na zlínském zámku se uskuteční první setkání řešitelů architektonických manuálů, které úspěšně fungují například v Brně, Plzni, Litomyšli, Hradci Králové a Jičíně. Idea architektonického manuálu vznikla v brněnském Domě umění a veřejnosti je prezentována již od roku 2011, ve Zlíně (www.zam.zlin.eu) je databáze připravována od roku 2019. Architektonické databáze jsou oblíbenou formou, jak se seznámit s daným místem, jeho historií a architektonicky zajímavými stavbami a urbanistickými celky. Manuály jsou také důležitým nástrojem cestovního ruchu a prezentace regionálního kulturního dědictví. Každý z účastníků představí specifika svého projektu a koncepci dalšího rozvoje a vzájemné spolupráce. Setkání moderuje Lucie Šmardová, projektová manažerka Zlínského architektonického manuálu. Pořádá ZAM ve spolupráci s Živým Zlínem. zam.zlin.eu 12
Informační databáze Turistický průvodce
Současné fotografie Archivní dokumenty
Studie Potkej Zlín!
Akce Živého Zlína v říjnu 1. a 4. 10. 19.00 h, zámek Zlín
Dny architektury (1.-7.10.) promítání dokumentů 3. 10. 12.00, pod sportovní halou
Zlínská 50 14. 10. 15.00 h, nám. Míru
Graffiti City 21. - 22. 10. 13.00 h, zámek Zlín Národní setkání tvůrců architektonických manuálů (ZAM) 22. 10. 19.00 h, zámek Zlín
Vítejte v novém světě: Post-hudba, Martin Tvrdý/Inside, Spitfire company/Underdogs (pořádá Zvěřinec) 27.10. 19.00 h, zámek Zlín
Vítejte v novém světě: představení Opletal (pořádá Zvěřinec) 30.10. 14.00 h, Sad Svobody
Dýňobraní Živý Zlín připravuje v průběhu roku téměř 70 akcí ve veřejném prostoru města a na zlínském zámku. Nabízí startovací platformu pro místní začínající hudebníky, setkávání komunit, připravuje série koncertů i koncerty mimořádné, divadla, přednášky, sportovní akce, akce pro rodiny a řadu dalších kulturních aktivit. IN ZLIN ŘÍJEN 2021
13
ROZHOVOR
„KLIENT MÁ VŽDYCKY PRAVDU“ tvrdí v baťovském duchu Robert Vano Do 24. října jsou v expozici zlínského muzea k vidění fotografie Roberta Vana. Výstavu FOTOGRAFIE NEMUSÍ BÝT OSTRÁ doprovodila i beseda a workshop s tímto světově uznávaným autorem a dnes k ní jako bonus přidáváme krátký rozhovor. Znáte vlastně Zlín? Znám historii a dokumenty… Možná jsem tam někdy byl, ale jak každý víkend jezdím na workshopy a povídání, tak kdybych si ve svých sedmdesáti letech všechno pamatoval, tak bych neusnul. Já neřídím, buď jedu vlakem, nebo mě někdo nese, a po akci mě zase nesou zpátky, tak já vlastně ty města ani moc nevidím. Zohlednil jste nějak výběr fotografií po výstavu tady ve zlínském muzeu? Málokdy najde člověk místo, kam se vejde celá kolekce, jako třeba Memories o 200 fotkách, nebo výběr z díla, to je dalších 200. Já vlastně pořád fotím to samé – holky, kluky, zátiší, krajinku. Z toho vybírám, aby výstavy nebyly pokaždé stejné. U Zlína jsem si říkal, že by se tam hodily fotky s letadlem, kluci na motorkách a podobně. Ve své knize Fotka nemusí být ostrá píšete, že klient má
14
vždycky pravdu. Mimochodem, už Tomáš Baťa tvrdil, že zákazník má vždycky pravdu… … pokud ale není zákazník blbej tak, že nepozná rozdíl mezi sezónou a fazónou… Ale vážně. Pro mě je práce s klientem o dohodě, o tom, že spolu předtím mluvíme. Když něco neumím, tak řeknu rovnou, že ne. Třeba teď nedávno mi volala paní, abych nafotil světovou výstavu kombajnů v Plzni. A když jsem odmítl, protože jsem kombajn v životě neviděl, tak mě přesvědčovala: „Ale nebuďte tak skromný, my víme, co umíte.“ Jenže to nebyla skromnost. Jakmile ale vím, jakou má klient představu, a domluvíme se, tak prostě já fotím a on má pravdu. Je ještě nějaké téma, které „neumíte“? Neumím třeba architekturu, to je potřeba jiný foťák. Měl jsem nabídku nafotit během jednoho roku všechny barokní stavby
v Čechách. Jenže já ani nepoznám baroko od renesance. Prostě, když jsou věci, které neumím, tak řeknu rovnou, že to neumím. Poznáte okamžitě ten správný moment pro dokonalý záběr? Říká se, že jen jedno procento umělců má talent od pánaboha a devadesát devět procent musí cvičit. A já jsem těch devadesát devět. Takže když si vyberu něco na lokaci, tak nevím, jak to bude se světlem a tak, protože to řídí pánbůh. Tak tam jdu den předtím a koukám co a kdy a v kolik bych tam šel a chystám si to. Stane se někdy, že se proces fotografování na zakázku vyvíjí špatně? Že se třeba dostanete do sporu se zákazníkem? Nikdy se nevyvíjí špatně. Objednávka pro mě není jen „chci to hezký“. „Hezký“ je abstrakt, který je pro každého jiný. Domluvíme se klientem podrobně, sepíše se smlouva - kolik fotek a jak, a když se podepíše, tak prostě nemůže být problém. Já jsem strávil hodně let ve Státech, kde všechno muselo být podepsané, všechno se hned dává k soudu… Když už se stalo a klient změnil zadání, tak zaplatil rozdělaný den práce a sepsala se smlouva nová. Ale měnit zadání uprostřed práce, to nelze – to je jako začít dělat bramborový salát a skončit s bramborovou polévkou. Když už mluvíme o Zlíně, kdysi vyhlášeném městě obuvi, nemůžu se nezeptat – co vy a boty? V Otrokovicích, kde jsme měli také výstavu, mi pán přinesl fotku, kterou vyfotil před pěti lety – a já mám na sobě stejný boty, stejný kalhoty a stejnou mikinu. Já to nosím, dokud se to nerozpadne, a pak koupím další. Že bych měl doma třeba deset párů bot, to ne. Moc děkuji za rozhovor. (ptala se Silvie Lečíková)
IN ZLIN ŘÍJEN 2021
15
14|15 BAťŮV INSTITUT Popírání klimatické změny udělalo v umění poměrně silnou trendovou čáru. Klimatické změny však nepřišly ze dne na den. Přehodnocujeme otázky našeho světa mezi lokálním a globálním. Během čtyř let jsme svědky intenzivního rozpadu názorů, začínajících nepokojů, politické nestability, ekologických bojů, které sílí a nabírají novou intenzitu ve světě. Hrozby populismu se tak týkají nás všech, ať již v obecné univerzalitě, jako je půda, teritorium, místo či region nebo v aktuálních problémech migrace, ekologie, postkolonialismu či nový nástup nacionalismu.
Zlínský salon mladých 2021: Země pod nohama Jaká témata rezonují v současném umění? Výstava Zlínský salon mladých 2021 s podtitulem Země pod nohama představuje mladou generaci umělců a umělkyň z České a Slovenské republiky a jejich reakci na problémy dnešních dní, měsíců a roků, potažmo dekád.
Výstava je k vidění v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU a Památníku Tomáše Bati do 31. října. Zájemci jsou také zváni na doprovodný program k výstavě. V říjnu se v prostorách galerie bude konat divadelní performance (12. a 16. 10.), workshop pro rodiče s dětmi (17. 10.) nebo přednáškový a diskuzní večer (22. 10.). Více na www.galeriezlin.cz VYSTAVUJÍCÍ: BCAA System | Cloudy Babies | Nikola Brabcová a Karin Šrubařová | Andrej Dúbravský | Robert Gabris | Juliana Höschlová | Tomáš Kocka Jusko a Alex Selmeci | Dávid Koronczi | Denisa Langrová | Michal Machciník | Kvet Nguyen | Max Vajt | Samuel Velebný
Krajská galerie Y¾WYDUQªKR XPÜQ® YH =O®QÜ
ZLÍNSKÉ SALONY 1936 1948 6. 10. 2021— 16. 1. 2022 www.galeriezlin.cz
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.
16
AKCE
DEN ARCHITEKTURY: PO STOPÁCH JANA KOTĚRY A JEHO ŽÁKA FRANTIŠKA L. GAHURY VE ZLÍNĚ 6. 10. – v 16.00 hod, sraz u Vily T. Bati
14|15 BAťŮV INSTITUT
Šárka Šišková překračuje hranice Zlínská spisovatelka, renomovaná oděvní návrhářka, Šárka Šišková, políbena několika múzami úspěšně přesedlala z oblasti módního designu do světa literatury. Její už čtvrtá kniha, román NASLOUCHÁM, představuje čtenářům vyzrálou spisovatelku, která s lehkostí kapek vody plní pohár slov, vět, sdělení a rozkrývá před čtenářem lidsky a nadevše věrohodně jeden obyčejně neobyčejný příběh mladého manželství. Nebojí se pojmenovat a popsat i ty nejjednodušší situace, drobnosti a detaily mezilidského soužití, které ovlivňují naše vztahy. Neschovává se do uměle vytvořených kulis. Román se odehrává v současnosti. Psychologii všech postav dokáže autorka s přirozeností, která provází všechny její knihy, vykreslit na úsporně malém prostoru a mistrně přitom spřádá nitky příběhu, kterými čtenáře rychle vtáhne do děje. A on je chycen na její brilantní návnadu. Tou je gradující napětí, které dokáže udržet až do poslední věty. Její knihy nikdy nenudí. Jsou chytré, nebojí se něhy, ukazují život a lidské pohnutky jako odraz na vodní hladině… Přijměte srdečné pozvání na slavnostní uvedení knihy, které se uskuteční v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně ve středu 20. října od 17 hodin. Více na www.kfbz.cz/nasloucham.
Z Etiopie a odjinud s novinářkou a cestovatelkou Pavlou Jazairiovou Etiopie, Sardinie, Morava, Brusel. Co tyto čtyři destinace mají společného? Zjištění, že lidé jsou všude na světě v podstatě stejní. Záleží jim na stejných věcech. Lpějí na své zemi, na své kultuře. Především však žijí ve světě, jehož dějiny a příběhy jsou propojeny. Dnes ještě mnohem více než v minulosti. Ve své dosud poslední knize Z Etiopie a odjinud spojuje Pavla Jazairiová příběhy a historii napříč kulturami s bystrým pozorováním rychle se proměňujícího světa. Velkou pozornost věnuje klimatické změně a tomu, jak se budou moct lidé v chudých zemích uživit, pokud postoupí ještě dál. Spisovatelka, reportérka a někdejší redaktorka zahraničního vysílání Českého rozhlasu se narodila ve Francii české matce a nizozemskému otci, dětství prožila střídavě ve Francii a v Československu. Znalost francouzštiny ji přivedla do Československého rozhlasu, kde nastoupila do zahraničního vysílání pro frankofonní země. Jako reportérka začala hodně cestovat, podnikla první cesty do Afriky a psala první knihy. Z politických důvodů byla z rozhlasu v roce 1971 propuštěna, vrátila se do něj opět až po revoluci v roce 1990. Soustředila se na Afriku a také oblast Blízkého a Středního východu, mnohokrát byla vyslána do Izraele a Palestiny. V roce 2001 odešla do penze, trvale bydlí ve svém domku na Liberecku, cestuje a píše. 18
Srdečně vás zveme na setkání s touto pozoruhodnou ženou, které se uskuteční ve středu 13. října od 17 hodin v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.
Knížky na jevišti – to je LiStOVáNÍ LiStOVáNí představuje zajímavé a aktuální knihy. Vybraní autoři a jejich dílo jsou divákům interpretováni v podobě scénického čtení. Divadelní vystoupení, ve kterém je přenášen děj knihy, jazyk autora a atmosféra dané literatury na obecenstvo, které se v čele s mladou generací ve světě oproštěném od kultury a literatury vrací zpět k tomu, co tu bylo první - knize. Nejde o nějaké fanzinové čtení oblíbených pasáží, jde o dýchající představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem. 6. října zavítá Listování do Zlína s knihou spisovatelky a violoncellistky Zuzany Dostálové Soběstačný. Příběh jedenáctiletého Štěpána, jehož celý svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil — odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá to, že jí není dobře. Štěpán si proto přeje hlavně jednu věc — co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. I když je tu hlavním hrdinou Štěpán a jeho čtyři roky života, je to především sonda do světa dospělých. Kdyby vás těžké téma mělo odradit, Lukáš Hejlík slibuje: „Bude to i sranda!“. Těšit se můžete i na samotnou autorku, která v představení účinkuje a nevynechá závěrečnou autogramiádu. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 6. října 2021, 17.00. Více na www.kfbz.cz/sobestacny.
Podzimní přednáškový cyklus Střípky z dějin zahradního umění představí Česko jako velmoc historických zahrad a parků IN ZLIN ŘÍJEN 2021
Historické zahrady a parky jsou kouzelným světem plným příběhů. Ještě v devatenáctém století byla zahrada považována za vrcholné umělecké dílo, při jehož vzniku se museli spojit umělci z mnoha oborů s přírodou. Společně vytvářeli živé dílo udržované v plné svěžesti rukama generací zahradníků. Jednotlivá slohová období, ale i záliby a společenské postavení majitelů jim vtiskly osobitý charakter strukturu a vnitřní řád. Naše země je plná zajímavých historických zahrad a parků z nejrůznějších období. Jsme v tomto směru velmocí a je snaha o tyto památky náležitě pečovat a pomocí i moderních metod jim vracet jejich mnohdy ztracenou krásu. Určitě si naši pozornost zaslouží, protože řada z nich je tak cenná, že byla zapsána na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Přijďte objevit tento pozoruhodný svět prostřednictvím přednášek, které pro vás připravili Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D. a Mgr. Jiří Janál z Národního památkového ústavu. Přednáškový cyklus pořádá Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, ÚOP Kroměříž. Přednášky se uskuteční v ústřední knihovně, v sále A, vždy od 17 hodin. 27. 10. | Kouzlo středověku a renesance v našich zahradách | Lenka Křesadlová 3. 11. | Kouzlo baroka v našich zahradách | Lenka Křesadlová 1. 12. | Kouzlo našich krajinářských parků | Lenka Křesadlová 8. 12. | Příběhy zahradní archeologie | Jiří Janál Více na www.kfbz.cz/zahrady. 19
20
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně zve na výstavu
VÝSTAVA
DROBNÁ KRÁSA ANEB MINIATURY OBUVI
ROBERT VANO
10. 9. 2021– 27. 2. 2022
` &%˞˦: -278-898 :EZVIʏOSZE >PɳR 24 FYHSZ] www.muzeum-zlin.cz
MUZEUM JIHOVÝCHODNÍ MORAVY VE ZLÍNĚ
/6%.7/ɍ /2-,3:2% *6%28-˙/% &%683˙) :) >0ə2ʛ
NEJEN AFGHÁNISTÁN
PETRA PROCHÁZKOVÁ 4. 11. 17.00 &IWIHE W RSZMRɨːOSY E LYQERMXɨVRɴ TVEGSZRMGɴ 4IXVSY 4VSGLɨ^OSZSY 4SːɨHɨRS ZI WTSPYTVɨGM W )YVSTI (MVIGX /VSQʜːɴ˷ kfbz.cz
IN ZLIN ŘÍJEN 2021
21
14|15 BAťŮV INSTITUT Nové sobotní dílny se konají každých 14 dní, přičemž se střídá téma a zaměření úměrně věku dětí. První program S Pejskem a Kočičkou v galerii je určený pro menší děti. Skrze tento příběh od pana Čapka se dostanou k výtvarným dílům jako kouzelnému, magickému světu umění a fantazie. Průvodcem dětem je prasátko Hloupátko, které společně s nimi vytvoří postavičky Pejska a Kočičku. Součástí je i krátké divadlo, kdy jim postavy zahrají jeden ze svých příběhů. Děti se tak skrze hru naučí něco o českém kubismu, Čapkovi a umění.
Petr Nýdrle a prasátko Hloupátko
Kam s dětmi v sychravém počasí? Na výtvarné dílny do krajské galerie. S prázdninami zábava rozhodně neskončila! V rámci podzimního programu připravili edukátoři Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně pro děti nejen zavedené formáty, ale i novinku – sobotní dílny s novým zaměřením „divadlem k výtvarnému umění“. Trochu výtvarné umění, trochu divadlo, trochu tvorba. Od každého kousek a dohromady milá a poučná zábava pro děti!
Záhada smutné dívky zaujme zase starší děti. Skrze hádanky, úkoly, réby ze světa výtvarného umění i umění vůbec, se vydají po stopách Smutné dívky z obrazu Jakuba Schikanedera. Dozví se nejen věci o obrazech v galerii, ale také o době jejich vzniku, autorech i sobě samotných. Dílny se konají 9. 10. (Pejsek a kočička v galerii) a 23. 10. (Záhada smutné dívky), vždy v čase od 14 do 16 hodin. Doporučená je rezervace míst na e-mailu petr.nydrle@galeriezlin.cz nebo na telefonu +420 777 612 938. Galerie připomíná i stálici programu - Galeřiště, které je určeno pro děti od 2 do 5 let v doprovodu rodičů. Probíhá každou středu a čtvrtek od 10 do 11 hodin pod vedením lektorky přímo v prostorech galerie. I zde je nutná rezervace míst předem na e-mailu jana.svobodova@galeriezlin.cz nebo na telefonu +420 774 918 981. Více na www.galeriezlin.cz.
premiéra 17. října
22
VÝSTAVY Velká výstava aut ve Filmovém Uzlu Zlín Některé osobní automobily dokáží jet rychlostí přes 400 km/h, některé stojí svého majitele více než miliardu korun a některých bylo vyrobeno přes 21 milionů kusů. Nejen tyhle skvosty, ale bezmála 200 modelů aut v měřítku 1/18 si můžete prohlédnout na nově otevřené výstavě "400 km/h" ve Filmovém Uzlu Zlín. Vlastníkem této rozsáhlé sbírky je filmový a televizní kameraman Peter Kai Braumüller. Film byl Petrovou prací, avšak jeho vášní byly auta. Sbíral jejich modely a desítky skutečných vlastnil. Peter odešel v roce 2018 a zůstala po něm rozsáhlá sbírka modelů aut. Ta, kterou můžete vidět na výstavě ve Filmovém uzlu Zlín, ta, která udělá radost nejen dětem, ale i dospělým. Více na www.filmovyuzel.cz
Eliška Konečná a Michael Nosek
69. ČIN: Osamotě o samotě
Realistická realitka v atomovém krytu Anna Poubová je absolventkou oboru fotografie na Univerzitě Tomáše Bati. Dnes žije v Berlíně. Začátkem listopadu se do Zlína vrací představit svůj nejnovější projekt. Zabývá se v něm domovem. Výstavu pojmenovala Satelitendorf, tedy Satelitní vesnice. Týkat se bude jejího rodiště na Plzeňsku. Narodila ve staré části Tymákova. Necitlivé porevoluční zásahy developerů do územního plánu vnímá citlivě. K dostání bude katalog obsahující esej o negativech toho, co se v ní označuje jako horizontální paneláky. Fotografčiny obrazy uniformních domů zaujmou spíše životní velikostí než uměleckým zpracováním. To je realistické až dokumentární, jako by šlo o nabídku realitní kanceláře, která přiznává nedostatky svého zboží. Galerie Photogether se pro výstavu dobře hodí. Za prvé je to výstavní prostor autorčiny alma mater a za druhé se nachází v atomovém krytu. To je také stavba nevalné pověsti. Photogether Gallery, Satelitendorf, 3. listopadu v 19:00
Křest Alba Fuzzy World
do 30. 10. 2021 GAG GALERIE GARÁŽ ZLÍN
Koncert a výstava na střeše budovy Baťova institutu 14/15 sobota 9.10.2021 v 18 hodin
Při doteku s realitou se nám zatočí hlava. Sdílíme disociační záchěvy a máme si věřit. V lese masek komunikujeme a té nejbližší kavce přiznáme všechno. Přesto nepochopení je netečným tajemstvím, které ztuhne jako beton. Neporozumění se stává rukou, která topí, nehladí a v tom oceánu se začínaš cítit sám s kavkou na rameni.” www.galeriegaraz.cz
Výstava „Fuzzy World / Rozamazaný svět" doprovodí křest alba Fuzzy World. Pro obal alba vzniklo čtyřicet návrhů obalů navržených zlínskými a otrokovickými tvůrci. Tyto obaly byly transformovány do formy lightboxů, se kterými pracuje výtvarník Filip Lang. Na výstavě bude prezentováno 27 lightboxů, které ponesou přední či zadní strany návrhů obalů.
IN ZLIN ŘÍJEN 2021
23
ROZHOVOR
„Dobré divadlo by mělo třást společností a člověka vnitřně zneklidnit,“ říká uznávaný režisér Dodo Gombár Vždycky ho bavilo divadlo takzvaně nepohodlné. Divadlo, které nehladí po srsti, ale spíš člověka zneklidní. Koneckonců přesně tímto směrem se ubírá i jeho tvorba. Dodo Gombár, přední československý režisér a autor, se v exkluzivním rozhovoru zamýšlí nad smyslem divadla v dnešní době. Avšak témat se nabízí mnohem víc. Dodo Gombár obsáhle vypráví například o práci uměleckého šéfa, kterou dlouhodobě kombinoval s prací režisérskou, nebo odkrývá své autorské postupy. Taktéž se otevřeně vrací k prazvláštnímu odvolání, které tenkrát přišlo nečekaně, navíc v době, kdy si užíval divadelních prázdnin. Tento nadčasový rozhovor pak můžeme brát jako takovou malou pozvánku na inscenaci Šakalí léta, která měla na konci září premiéru v Městském divadle Zlín. Dodo Gombár je pod ní podepsaný. A vězte, že i rock'n'rollem nabité představení může divákem pořádně zatřást… 24
Sportovci s přibývajícím věkem tvrdí, že se jim vždy po letní pauze vstupuje do další sezóny – na pomyslnou novou startovní čáru – hůř a hůř. Jak to máte vy, zkušený divadelník? Cítíte to podobně? V té úvaze, nebo až úhlu pohledu na lidské bytí, se skrývá zvláštní a velmi neúprosný paradox našich cest. Člověk by si totiž řekl, že to bude fungovat přesně naopak, že čím víc toho máte za sebou, čím víc nasbíráte zkušeností, pevného a nezdolného základu pod botami, tím víc půjdou veškeré věci snadněji. Ale víte co, vlastně jsem rád, že tomu tak není. Jsem totiž člověk od podstaty velmi pochybující, zároveň však pevně věřící a díky tomuto napětí, zdá se,
nemůžu jakkoliv ustrnout. Alespoň v to doufám. Čili ano, ztotožňuji se s názorem, že každý začátek je dnes náročnější. Ale ty stopy, které se zjevují ve vráskách, o ty se už dá opřít celou váhou. Před více jak dvěma lety jste skončil ve funkci uměleckého šéfa ve Švandově divadle a opět jste se stal režisérem na volné noze. Bylo pro vás toto rozhodnutí přínosné? Ano, bylo. Jakmile jsem skončil ve funkci uměleckého šéfa Švandova divadla, tak se mi dostalo jakéhosi nového životního rozměru, vždyť jsem seděl v šéfovském křesle dlouhých dvanáct let, připočteme-li k tomu ještě i působení ve zlínském divadle. S návratem k režii, psaní a tvorbě vůbec na té vratké volné noze jsem se tak rázem stal zase pánem svého času, svých rozhodnutí, pochybností i nejistot, dostal jsem se opět na jakousi pomyslnou křižovatku a čekal, kam mě tato změna nasměruje. Ten směr ještě zřejmý není, ale už teď můžu říct, že se stáčím poctivěji do hlubin. Říkáte, že v šéfovském křesle jste vydržel dvanáct let. Opravdu vás tato práce naplňovala tak dlouhou dobu? Ano, byla to docela dlouhá doba, ale šéfovská práce mě naplňovala velmi. Absolutně. Není však v lidských silách obejít určitý přírodní cyklus, tedy ani cyklus přelévání či střídání energií v člověku samém. Po nějakých sedmi letech ve Švandově divadle ve mně vyvstal tichý vnitřní rozpor, jestli je moje snažení v harmonii se skutečnou vůlí mých kolegů, nebo se už mezi nás vpíjí setrvačnost či přetvářka. Začal jsem cítit zklamání z lidí, do kterých jsem vkládal důvěru. Začala mě lehce pobolívat určitá bezmocnost. Spolu s tím se dostavil pocit, že všechno, co jsem mohl a uměl dát, už jsem předal a nových - podstatných - impulzů už nepřicházelo tolik, aby se ve mně odkrývaly nové a nové vrstvy, které pro své bytí velice potřebuji. Tím pádem si myslím, že jsem se rozhodl odejít v pravý čas. Radostí mě naplňuje, že některé vztahy prověřené v čase se prohloubili a trvají dodnes. Budeme-li se bavit o šéfování obecně, tak je pochopitelně velmi důležité a zásadní to, aby byl člověk v této funkci šťastný a naplněný, protože bez toho se nic řídit nedá. Pokud to nezpůsobuje skutečnou radost a kdokoliv to třeba bere takzvaně „za odměnu“ a počítá s tím, že ve funkci setrvá do důchodu, tak by měl zvážit, jestli je skutečně na správném místě. Přijde mi obdivuhodné, že jste tolik let dokázal kloubit šéfování s režírováním, kdy obě profese vyžadují obrovské množství času. Navíc, co si budeme povídat, zrovna vy nejste režisér „odpočinkových“ inscenací, na danou látku se musíte pokaždé ohromně soustředit a důkladně připravit. Nikdy mi to jako něco neuvěřitelného nepřišlo. Stalo se to přirozenou součástí mého života a na ten rytmus jsem si zvykl. Nasedl IN ZLIN ŘÍJEN 2021
jsem na vlak, který měl dvě patra, a to myslím jenom v dobrém slova smyslu. Jistě, na první pohled to může vypadat neuvěřitelně, ale ve své podstatě je to jenom o tom, že vás ta práce pohltí celého a veškeré dny si rozdělujete na dvě poloviny – jednu polovinu investujete do toho, co právě děláte, na čem aktuálně pracujete a tu druhou polovinu investujete do toho, co dělat budete. Ale stejně je nad tím vším paralelně přítomný ten život osobní, ve kterém čerpáte nejvíc inspirace, a který není dobré obětovat. Chvíli trvá, než se to ustálí, ale dá se to krásně harmonizovat. Co je v myšlení režiséra nejpodstatnější? Když mám třeba možnost nějakému mladému kolegovi takzvaně cosi poradit, například na té již zmiňované škole, vždycky mě napadá jediné, ač to zní jakkoliv banálně, a sice: Je třeba být za každých okolností sám sebou. Ano, někdy je cesta k sobě samému a poznání sebe sama urputným bojem. Rozhodně není dobře, když se režisér jakkoliv stylizuje, ať už proto, že si myslí, že zrovna takto by se mělo k práci přistupovat, anebo z toho důvodu, že má pocit, že by to právě takto mohlo fungovat, protože to fungovalo někde jinde někomu jinému. Když se ohlédnu zpátky, tak považuji za své velké štěstí skutečnost, že jsem toto nemusel nikdy podstupovat. Sám jsem měl tu možnost, poznat vás při práci. Řekněte mi, býval jste vždycky „na place“ tak klidný a rozvážný, nebo to přišlo až s věkem a přibývajícími zkušenostmi? Ještě bych ten klid a rozvahu doplnil o koncentraci, která je taky nesmírně důležitá... Myslím, že jsem vždycky býval člověk introspektivní a nepříliš hlučný, ale taky jsem býval mnohem víc roztěkaný, tak nějak vnitřně rozhozený a nestálý, až jsem si v jeden okamžik naprosto vědomě řekl, že na tom musím pracovat a něco změnit. Samozřejmě si už nepamatuji, co bylo spouštěčem této myšlenky, ale jsem vděčný, že jsem vůbec v sobě toto téma otevřel, protože jsem se rázem začal cítit zralejší. Dozrát do určitého vnitřního klidu, to je práce. A někdy i bolestivé zkoumání a otevřené pojmenovávání vlastního egoismu či pýchy. Bourání skal ve svých zátokách. Pochopitelně se to promítlo i do mého režírování. Jeví se mi dnes celkem přirozené nejenom v sobě, ale i ve svém okolí, hledat atmosféru koncentrované energie. Koncentrace je neskutečný prostor: modlitba je koncentrace, mlčení je koncentrace, naslouchání je koncentrace, neubližování je taky koncentrace. Láska je taky koncentrace. Nejvíc mě láká umění, které mě zve ke své koncentraci. Taky se mi na vás líbí, že kolem sebe máte jakési správné tajemství. Myslíte si, že je v divadelním světě pro režiséra správné, držet si od herců zdravý odstup? To je velice těžká otázka. U mě není nic z toho vědomé. Dlouhodobě mám pocit, že by divadelní postavy ani inscenace neměly vznikat v hospodě či na baru, což je ale nejspíš dané i tím, že mám taky, řekněme, zdravý odstup od toho nočního života vůbec, k čemuž jsem pochopitelně dospěl postupem let. Hlavním důvodem bylo naslouchání vlastnímu tělu a zdraví. Pronásledovaly mě různé migrény a bolehlavy, musel jsem to začít řešit a toto byl jeden z kroků… I když mně se zdály vždycky ty opilé výlevy divadelníků spíš trapné, než dojímavé, nikdy mnou moc neuměli hnout hrdinové, kteří potřebovali k upřímnosti dvě promile. Nejsem ani zastáncem toho velkého bratříčkování u piva, kde se kují všelijaké pikle, a jakéhosi neurvalého odevzdávání se sobě navzájem, protože člověk pak ztrácí intimitu. A taky se mi zdálo, že je za tím vším strašně moc vypočítavosti. Navíc člověk od divadla pak ztrácí 25
součást své síly, kterou je vědomí, že existuje ještě i jiný svět. Velmi důležité je, nenechat se divadlem naprosto pohltit, protože to pohlcení umí hezky rozsekat a rozdrápat. Čili z toho všeho tak nějak vyplývá, že jsem zastáncem zdravého odstupu od herců, na to jste se vlastně ptal, ale nemám to nastavené nějak principiálně. I mezi herci mám několik opravdu blízkých přátel a moje žena je taky herečka. Jaký má v dnešní době divadlo smysl? Vezmu-li to z pohledu diváka, tak mě vždycky bavilo divadlo takzvaně nepohodlné, bohužel se mě v Česku ve skutečných osobních hloubkách dotýká málokteré představení, což si občas vyčítám a hledám chybu hlavně v sobě. Ovšem nedá se nic dělat, nemůžu v tomto ohledu sám sebe zapřít. Opravdu nemám rád inscenace, které hladí po srsti a ani se nepokoušejí o znepokojení. Taky mě moc nebere umění, které na ten náš komplikovaný svět nahlíží příliš zjednodušeně. Na druhé straně je pak tvorba, která je spíš „imidžová“ a programově si klade za cíl jen a jen jinakost, což je taky často dost odstředivé. Režisér Alfréd Radok, tuším, řekl, že divadlo je dobré tehdy, když tlačí jako kámen v botě. To je moc hezká metafora. Mělo by se to dít nenápadně, nikoliv okázale čili urputně. Člověk by měl být dobrým divadlem tak nějak vnitřně zneklidněný. A taky by měla z jeviště téct nějaká síla, nejlépe skrytá, co otáčí pohled tam, kam běžně nedohlédneme. Pokud se ve mně takový pocit vzbudí, tak vnímám daný divadelní zážitek jako cosi absolutního. Největší explozi ve mně vždycky vzbudí umění, které mě srazí na kolena – výtvarno, muzika, literatura, film i to divadlo… Pochopitelně se tedy snažím tímto směrem vydávat i jako tvůrce, ačkoliv na to nemám žádný mustr a nepostupuji podle žádných platných či ověřených not. Je ale pravděpodobné, že se snažím tvořit právě takový druh divadla, který bych chtěl vidět jako divák. Režisér či autor je zákonitě i divákem, vlastně úplně tím prvním. Nedospěl jsem k ničemu z toho, co říkám, vědomě, jde o čistě intuitivní věc. Shrnu-li to, tak divadlo by mělo v dnešní době společností a společenstvím, ve kterém vzniká, třást. Zlínské publikum vás v posledních letech vnímá hlavně díky dvěma velkým inscenacím, kterými jsou Baťa Tomáš, živý a Žítkovské bohyně. Prvně jmenovanou inscenaci jste napsal a tu druhou jste dramatizoval. Jak tady tyto ukázkově náročné práce probíhaly? V případě inscenace o životě Tomáše Bati bylo strašně důležité to, že jsem strávil téměř rok dost vytrvalými rešeršemi, díky čemuž jsem získal pocit, že jsem proti standardní autorské nejistotě obrněný informacemi. Toto vědomí a zázemí bylo zásadní, znalosti 26
jsem nasával ze všech možných zdrojů a protichůdných směrů, a to jak pro-baťovských, tak proti-baťovských. Zajímavé taky je, že možných začátků textu bylo snad pět, což jenom dokresluje vzpomínanou skutečnost, jak je pro mě start textu důležitý. Často se mi stává, že na něčem začnu pracovat, píšu, přemýšlím, slova i myšlenky tečou a najednou – dříve nebo později – zjistím, že se nacházím ve slepé uličce, nicméně nejsem ten typ, který to přepíše a upraví, ale se musím vrátit na úplný začátek. Z tohoto pohledu bylo psaní Bati strašně zajímavé, protože jsem dost dlouho hledal ten správný spouštěč příběhu a až po několika pokusech se to stalo, úplně jsem obrátil své snahy a začal koncem, začal jsem momentem smrti hlavní postavy. Následně se to celé rozjelo, propojilo a už to šlo mimo mě… V čem to bylo jiné u Žítkovských bohyní? V tom, že jsem před sebou měl opravdu silný román, který mě nadchnul. Hlavní ale bylo, že už během čtení knížky jsem nabyl dojmu, že toto téma patří na jeviště. Dokonce jsem hned tušil, že na jeviště zlínské. Ten dar zjevení, kdy se vám vybavují prchavé momenty v konkrétních konturách, to je zázrak. No a v ten moment se celá inscenace začala rodit, ale rozhodně nechci tvrdit, že to byl lehčí proces oproti práci na Baťovi. Jen byl, podle mého názoru, méně bolestivý. Myslím tu bolest, která je krásná, samozřejmě. Nicméně u Bati jste měl zcela volnou ruku, kdežto u Bohyní jste se musel držet jasné předlohy. Je to v něčem svazující? Samozřejmě, určitým způsobem to svazující je, protože už se od toho titulu přece jenom něco očekává. Nicméně mám tichou výhodu v tom, že mě čas naučil veškerá tato očekávání téměř nevnímat, navíc to podle mého k tvorbě ani moc nepatří. Nechci, aby to znělo jakkoliv pejorativně, ale je mi skutečně jedno, laskavě jedno, co si kdo myslí o tom, co tvořím. Nemyslím to zle, vždyť odjakživa považuji diváka za blízkého partnera a rád s ním vedu dialog, ale je třeba si uvědomit, že jakmile se člověk stane otrokem očekávání či diváckých představ, anebo představ recenzí, řítí se do záhuby… Na druhou stranu, je pár lidí, ke kterým chovám velikou důvěru a respekt, s nimi si povídám o divadle moc rád. A taky si rád povídám o divadle s nejbližšími lidmi z týmu, s herci, se kterými zkouším, nebo taky se svými studenty. Ono častokrát právě v těchto debatách se skrývá smysl té naší tak marnotratné a pominutelné profese… A ještě, s dovolením, dodám k Bohyním, že na jedné straně sice musíte dostát silnému románu, ale na straně druhé vytváříte nové dílo, které se o tu jistotu onoho románu opírá, ovšem zároveň ji nemůže zneužít či s ní jakkoliv kalkulovat. Ve Zlíně jste poprvé režíroval drama Tři sestry a od té chvíle se
do tamního divadla vracíte v podstatě pravidelně. Je to dáno i tím, že jste se postupem času sžil s místním hereckým souborem, který na vás slyší a důvěřuje vám? Nemluvě o tom, že váš vztah zcela bezpochyby prohloubilo i šéfování, že jo? Nedávno jsem nad tím shodou okolností přemýšlel a odpověď jsem našel v jedné jednoduché větě, která zní: Ve zlínském divadle jsou dobří lidé. A to je strašně důležité, protože mnohdy je velmi těžké zůstat v divadelním prostředí dobrým a citlivým člověkem. Jak to myslíte? Například takový herec to má obrovsky náročné a věřte, že není lehké, aby zůstal nepoznamenaný. Vždyť ve svém životě potká desítky, ne-li stovky rolí, neustále se vrtá v nějakých cizích emocích, učí se myslet v druhých a nevím v kolikátých plánech, učí se maskovat skutečné pocity a názory, což na něm zanechá stopu a určitým způsobem to deformuje jeho osobnost, vlastně tu obyčejnou pravdu a podstatu. Vezměte si, kolik je to proměn, kolik je to podivné přetvářky. Je strašně těžké v té neustálé expresi zachytit sebe sama. A člověk ani neví, jak a jednou ráno se podívá do zrcadla a tam vidí úplně někoho jiného, než by vidět chtěl. Chtěl by vidět toho chlápka středních let, kterého miluje publikum a on rád mluví veřejně o lásce a morálce, ale kouká se na něj podivný zatrpklý člověk, žijící nemorálně, závidící a nepřející, který sám sebe ztrácí. To je strašně těžký moment a ještě těžší je, pořád a neustále zkoušet ty návraty k sobě, pořád sestupovat do hlubin a házet do vody sítě s nadějí, že jednou budou plné ryb. Nebo se třeba upínat k minulosti a nechat mezi prsty protékat realitu… Do Zlína mě to vždycky směřovalo, vlastně od té mojí první pracovní zkušenosti, protože se mi zdálo, že té autentické lidskosti a obyčejnosti je tu mírně víc, než kdekoliv jinde. I když se to samozřejmě taky proměňovalo s příchodem nových lidí, nových myšlenek, podivných zkušeností a tak. Ale toto místo a město je prosáklé něčím, co můj často neklidný život vyvažuje, dává mu pocit ticha a řádu. Mohl bych na toto téma vyprávět dlouho, ale to snad jindy. Přesto jste ve Zlíně prožil i jednu velmi nepříjemnou situaci, když vás v roce 2009 tehdejší ředitel divadla Antonín Sobek nečekaně odvolal z funkce uměleckého šéfa v době letních prázdnin. Tento nečekaný a do jisté míry podlý krok vzbudil celou řadu emocí, za vás se postavilo několik herců, ale třeba taky režisér Petr Štindl nebo spisovatel Michal Viewegh. Jak se na celou kauzu dneska díváte? Po těch letech se na to celé dívám s nadhledem a pochopením. Trpkost v sobě nenesu. V hlavě mi však zůstaly určité momenty, které připomínají až situace z absurdního divadla. Je pravda, že to celé ve své době bylo celkem dramatické. Někdy snad i víc, než bylo třeba… Vždyť nám nikdo neumíral pod rukami na operačním stole, nehroutila se statika stoletého mostu, ani jsme neřešili selhání Boeingu, stále to bylo jenom „jakési“ odvolání „jakéhosi“ uměleckého šéfa z „jakéhosi“ divadla… Zároveň ale veškerou dramatičnost situací vnímáme přes příběhy svého vlastního života. Ano, v této kauze se odehrála celá řada věcí, které byly silnými ranami pod pás, ale taky se otevřely jiné cesty a všechno mě to motivovalo k dalším aktivitám. Navíc má celé to téma ještě jedno pěkné doplnění… Povídejte. Když jsem ve Zlíně zkoušel naposledy, tak jsem se na chodníku potkal s panem Sobkem a musím říct, že jsme si moc hezky popovídali. Pro mě osobně to bylo až dojemné a přistihl jsem se, že se IN ZLIN ŘÍJEN 2021
tak nějak konstantně usmívám. Vrátily se mi ty pocity, jak jsem tenkrát vnímal o dvě generace staršího pána, který se, podle mého soudu, jen lehce ocital někdy mimo realitu svého divadla, které vedl. Nebo přesněji řečeno, sám sebe stylizoval do pozice někoho nedostižného, sedícího vysoko nad vším, mocensky rozhodujícího, udělujícího rozkazy a pokyny, které byly někdy úplně odstřižené od skutečnosti. Někteří z divadelních ředitelů, které jsem potkal či potkávám, se rádi stylizují do rolí jakýchsi vládců a autokratických hybatelů, jako kdyby ta divadla byla jejich vlastní garáže nebo chalupy a oni si v nich mohli dělat, co chtějí, bez vědomí, že tato mise - pokud se samozřejmě nejedná o instituci soukromou - je jim jen propůjčena. U tehdejšího pana ředitele jsem respektoval jeho věk a životní zkušenost, obdivoval jsem jeho kondici a energii. Jen si myslím, že tam chyběla citlivost, nebo lépe řečeno, cit pro určité podoby divadelního života. Pamatuji si, že jsem tehdy části souboru, hlavně té zkušenější, potichu vyčítal, že neudělali nějaké výraznější gesto, že neříkali věci otevřeně a do očí. Byl jsem hodně zklamaný z toho, jak se ti, kteří se často rádi prezentovali pevnými názory, teď odmlčeli, nebo to radši vzdali. Ale zpětně vím, že to bylo z mé strany špatně, jakákoliv tato výčitka, protože oni si prožívali zase své příběhy a své obavy. Zkrátka, každý se v jisté situaci chová tak, jak mu dovolí jeho vlastní svědomí, perspektiva a budoucnost. Podívejme se na celou situaci z té pozitivní stránky. Shodneme se na tom, že vás po pracovní stránce posunula někam dál a otevřela vám dveře, na které byste třeba ani nenarazil, nebýt tohoto „zlínského“ zemětřesení? Jasně. Nebýt toho všeho, třeba by nepřišla kapitola ve Švandově divadle, třeba by nezačali moje hry překládat do cizích jazyků, třeba bych nezačal cestovat po světě. Zároveň ale nejsem žádný pasivně oddaný fatalista a neříkám s přesvědčením, že takto to prostě mělo být, protože jinak bych nezačal tvořit v Praze, to vůbec ne. Nijak jsem po Praze netoužil, bylo mi ve Zlíně dobře. Prostě to období beru jako akord, který patří do mé minulosti - stal se, zazněl, něco změnil, něco otevřel, něco jiného zase uzavřel. A už ho nevymažeme. Dnes si myslím, že můj odchod byl vlastně i začátkem konce téměř věčné éry tehdejšího pana ředitele, to byl, snad, ten vyšší smysl celé této události, která přinesla možnost pohnout v tak vzácném divadle, jakým je to zlínské, stojaté vody. Kompletní nezkrácenou verzi rozhovoru s Dodo Gombárem najdete na www.jakubmalovany.cz. Autor: Jakub Malovaný Foto: Marek Malůšek a archiv Městského divadla Zlín
27
AGENTURA SEPTEMBER
LADY OSCAR Neděle 10. října 2021 v 19.00 hod. – Městské divadlo Zlín přeloženo z 26. 4. 2020 a 15. 2. 2021 Komedie o čtyřech kufřících a jedné skvělé komičce podle známého filmu. Hrají: Jana Paulová, David Suchařípa, Ladislav Hampl, Denisa Pfauserová / Leontina Hromádková, Jan Kříž…
THE BACKWARDS - World Beatles Show v programu BEATLES SOLO YEARS Úterý 23. listopadu 2021 v 19.00 hod. – Kongresové centrum Zlín přeloženo z 22. 11. 2020 Ve Zlíně opět vystoupí známá a oblíbená skupina The Backwards. Ve svém aktuálním koncertním vystoupení se představí s novým projektem BEATLES SOLO YEARS.
JAK SE HUSÁKOVI ZDÁLO, ŽE JE VĚRA ČÁSLAVSKÁ Pondělí 13. prosince 2021 v 19.00 hod. – Malá scéna Zlín Nadčasová komedie o setkání dvou zcela odlišných světů, které se mohly potkat jenom na divadelním jevišti. Gustáv Husák a Věra Čáslavská – dva protipóly jednoho období. Hrají: Tomáš Matonoha, Tomáš Měcháček / Vladimír Polívka.
NA POSLEDNÍ CHVÍLI Středa 15. prosince 2021 v 19.30 hod. – Malá scéna Zlín přeloženo z 19. 10. 2020 S anglickým humorem řeší povedený tatínek malér s dospívajícími dětmi ve skvělé komedii. Hrají: Václav Vydra / Jan Čenský, Josef Carda / Martin Zahálka, Jana Boušková / Zuzana Slavíková, Filip Cíl / Daniel Kadlec, Vlasta Žehrová / Kamila Špráchalová, Miloslav Mejzlík / Martin Hruška…
VYSAVAČ Pondělí 31. ledna 2022 v 19.30 hod. – Malá scéna Zlín Bohumil Klepl v jedinečné komediální one man show Patrika Hartla. Životní role skvělého herce představujícího životem otřískaného padesátníka.
AGENTURA SEPTEMBER Tř. T. Bati 190, Zlín, tel: 576 114 529, agentura@september.cz 28
www.september.cz, www.facebook.com/agenturaseptember
MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN
Divadelní novinka: Lektorské úvody zdarma
Básně pro Tondu pro malé čtenáře „Básně pro Tondu… který mně ve čtyřech letech řekl, že umí číst cizí myšlenky,“ upřesňuje název své nové sbírku básní pro děti i dospělé zlínský básník a publicista Jaroslav Kovanda. Knihu ilustracemi doprovodil Petr Čermáček a křest bude mít 1. října v 18.00 ve zlínské Kavárně a vinotéce Balkanexpress. Pak bude k dostání v Knihkupectví Kosmas na tř. T. Bati (150,-Kč). Jaroslav Kovanda vydával v letech 1997–2006 časopis pro současnou poezii Psí víno. Kromě literatury se věnuje malířství, sochařství a typografické práci. Kovandův román Gumový betlém byl v roce 2011 nominován na literární Cenu Josefa Škvoreckého. (VJ)
Chyběl Vám v Městském divadle Zlín průvodce, který by Vám pomohl vstoupit do světa inscenací, které navštěvujete? Nuže, je zde! V rámci lektorských úvodů odtajní vždy něco zajímavého Petr Nýdrle. „O autorovi, okolnostech vzniku divadelní hry, době, tématu, zkoušení, tvůrci, módě, postavách… Pomůžou vyjasnit souvislosti, vztahy i témata. Otevřou nové úhly pohledu na inscenaci. Anebo alespoň zkrátí Vaše netrpělivé čekání, když do divadla dorazíte dříve,“ prozradil. Lektorské úvody budou vždy tři k jedné konkrétní inscenaci. Pokaždé začnou v 18.18 před reprízou. „Na podzim se budeme věnovat Pýše a předsudku, Šakalím létům a Haroldovi a Maude,“ upřesnil Petr Nýdrle s tím, že jako bonus pro největší nadšence nabízí divadlo také možnost navštívit jednorázový herecký workshop k inscenaci. Termíny lektorských úvodů najdete vždy v programu Městského divadla Zlín u konkrétních inscenací. Více na www.divadlozlin.cz/cs/divadlo/otevrene-divadlo/
Poslední volná místa v semináři tvůrčího psaní! „Poplach, na hradě je ženská!“ Kdo by neznal zápletku Vrchlického dramatu Noc na Karlštejně, které tak mistrovsky pozvedla hudba Karla Svobody na piedestal české muzikálové produkce, na němž trůní už více než čtyřicet let? Laskavý i řízný humor a oblíbené šlágry uslyší diváci Městského divadla Zlín v podání zdejších herců už naposledy – derniéra bude 15. října v 19.00 ve Velkém sále. Český muzikálový klenot těšil nejen zlínské diváky čtyři roky. Hrají Petra Králová, Luděk Randár, Radovan Král, Gustav Řezníček, Radoslav Šopík, Jan Leflík, Kateřina Liďáková, Tamara Kotrbová, Matěj Štrunc j. h. a další. Režie Michaela Doleželová a Roman Vencl. (VJ) www.divadlozlin.cz IN ZLIN ŘÍJEN 2021
Jak, proč a kde vzniká přetlak svěřit své myšlenky a pocity papíru? Jsou to vjemy jen pro nás? Křehké nitky, které se časem rozplynou? Nebo myšlenky a emoce ke sdílení? Dokážeme ze svých úvah vytvořit příběh s plastickými postavami? Dokážeme napsat vtipný nebo dramatický dialog? Zajímavě popsat pocity či místo? Dokážeme překročit svůj stín? Odvážit se? A kde neustále hledat inspiraci? Jak přimět Múzy, aby se vracely? Podzimní kurzy tvůrčího psaní v Městském divadle Zlín vede v rámci nové platformy Otevřené divadlo Petr Nýdrle a jsou určeny pro začátečníky. „Začneme vše od začátku - jak uchopit a najít nápad, co s první větou, kompozice, popis, monolog, dialog, jak vytvořit postavu atd. Nejedná se o teoretické přednášky. Budeme tvořit,“ zve. Lekcí bude šest. První kurz začíná ve čtvrtek 7. 10. vždy od 18.30 – 20.30h. v Městském divadle Zlín. Zbývají poslední volná místa. Přihlášky posílejte na t. 29
RECENZE
Poslední ze žhavých milenců
Komorní divadlo s vizitkou opatrnosti V letním vydání inZlinu jsme na zlínské inscenaci Harold a Maude ocenili, že její vstřícné ladění přináší divákům po dlouhém čase nuceného odpoutání od živého umění komfort pozorné rehabilitace. Nyní se zaměříme na další dva počiny Městského divadla, jež pocházejí z téhož kadlubu nízkonákladových komorních komedií. Obě byly nazkoušeny v podmínkách pandemické karantény na sklonku minulého roku a obě byly premiérovány o mnoho měsíců později: Poslední ze žhavých milenců v červnu a Řidič slečny Daisy v srpnu 2021. Z početného díla amerického komediografa Neila Simona se ve Zlíně objevilo již několik her (naposledy v roce 2006 Výborná kachna). Poslední ze žhavých milenců se mezi nimi řadí do té skupiny, v níž je do jednoho prostředí (pokoje) umístěn nízký počet postav, v tomto případě muže a tří žen, jejichž obsazení, protože se na scéně nepotkají, bývá často řešeno trojrolí jediné herečky. To je i zlínský případ, kdy se po boku Pavla Vacka převtěluje do tří odlišných typů mladých žen Marta Bačíková – oba aktéři tak dávají 30
maně vzpomenout na své dvojnásobné setkání s jednou z nejlepších her Doda Gombára Mezi nebem a ženou (2007, 2017). Americká „něžná komedie“ je ovšem jiný případ: zručně napsaná konverzačka s hořkým tónem, jenž patří především postavě muže, který ve třech epizodách marně usiluje o nevěru. Je třeba přičíst hereckému umu Pavla Vacka, že docela dobře vzbuzuje sympatii k člověku, který v těch pokusech hledá únik ze stereotypní existence majitele rybí restaurace a otce tří dětí, človíčka, který se hájí výrokem: „Nejsme neslušní ani špinaví, jsme prostě lidi.“ Marta Bačíková se v proměnách sebevědomé samice v narcisovskou husu a nakonec upjatou dámu pohybuje s přehledem, ale leckdy za pomocí šarže. To platí třeba pro mimiku stažené tváře a gesto pevně svírané kabelky u třetí postavy, zatímco prvním dvěma zas zvolené kostýmy sugerují nepatřičný dojem prostitutky. Režisér Petr Michálek vybavil s hereckým duem tuto provozní inscenaci též několika groteskními etudami (dobývání rozkládací pohovky, marihuanový exces), ale i tak se komický potenciál dění vyčerpá nejpozději do poloviny večera. Pod názvem Řidič slečny Daisy nasadilo Městské divadlo na repertoár hru, která tu měla v říjnu 1989 svou československou premiéru. Okolnosti, jež první uvedení provázely, a tehdejší představitele titulních rolí Vladunu Polanskou a Hynka Kubastu připomněl záslužným slovem v programu Miroslav Plešák, který titul u nás celkem neznámého Alfreda Uhryho objevil ještě před tím, než jej proslavil oskarový film (1990), a ve vlastní režii (s názvem Jezdil jsem u paní Daisy) též uvedl. Nová inscenace v tomtéž prostoru Divadélka v klubu (dnes Dílny) ukázala půvaby hry, ale také upozornila na její dobovou podmíněnost. Dojemný, komediálně
Řidič slečny Daisy
laděný příběh sblížení starší židovské dámy a jejího černošského řidiče nese univerzální poselství o zdolávání vzájemných předsudků, ale dynamický vývoj v otázce občanských práv a rasového soužití (nejen) na americkém kontinentu si přece jen říká o současnější výklad. Ve Zlíně zůstali u dialogů postaršího páru z 50. a 60. let 20. století, a i když lze rozumět důvodům, proč se tak děje (včetně názoru samotného autora), ukotvuje to inscenaci v poloze bezpečně nezávazného retra. Takto uveleben, plyne příběh celkem nevzrušivě ve scéně, jejíž skromné zařízení nekoresponduje s movitostí paní Daisy, a v těžko postřehnutelné režii Petra Akimova. Režisérská nenápadnost cti netratí (ba často právě naopak), zde však spatřujeme jen sled střídmých aranží se stereotypními nástupy a občas hluchými místy. Také herci se jeví nespojitě, po dlouhý čas jde o sólové výkony Mileny Marcilisové v roli umíněné Daisy a Rostislava Marka, který v úloze nájemného šoféra sází na potutelný nadhled. Až ve druhé části představení se ukáže hlubší význam tohoto postoje, jímž sympaticky trpělivý klaďas časem rozdrolil hráz Daisyny stavovské nedůvěry. S tím, jak stará dáma mentálně chátrá (smysl pro nesmlouvavé a zároveň citlivé zobrazení takové figury vystihla M. Marcilisová nedávno v Upokojenkyních), se obě hlavní postavy i v herecké souhře sbližují a vytvářejí plaše jímavý, pevný akord. Škoda, že se k němu nepřipojuje třetí hráč, neboť Josef Koller jako syn paní Daisy spíš jen technicky vyplňuje prostor své role. Nevyvážená je také hudební složka, kdy se pouze číslo s Armstrongovou Dolly (v uvolněném podání R. Marka) vymyká pravidlu povrchní ilustrativnosti. Beze zbytku tak lze vyzdvihnout jen dramaturgickou úpravu, která přiměřeným krácením a zejména IN ZLIN ŘÍJEN 2021
dílčím přeskupením textu zpřehlednila postup stárnutí hlavní hrdinky a shladila mezery v časových posunech, jež toto inscenační pojetí zatlačuje do pozadí. Městské divadlo složilo touto inscenací poklonu Mileně Marcilisové u příležitosti 40 let v angažmá, stejně tak je výše zmíněný Harold a Maude holdem Janě Tomečkové, která je se zlínským divadlem spjata ještě o deset let déle. Takovou pozornost si obě umělkyně nesporně zaslouží, ale bylo by dobré hledat a pojmenovávat také jiné důvody k nasazování některých titulů. Současné nakupení několika inscenací, jež bývají doménou spíš zájezdových (agenturních) divadel, je ukázkou přeopatrné dramaturgie. Jistěže v podmínkách bezprecedentního pandemického rozrušení chodu divadla byla a je každá rada, jak diváka po dlouhém odloučení přilákat do hlediště zpět, drahá. Ale vždycky se dá (a vlastně musí) sázet na to, že gruntovní jedinečnost divadla spočívá v setkání tady a teď, jež přináší sdílený zážitek z živého umění, zážitek okouzlující, radostný, jitřivý, a třeba i pobuřující. Dvojnásob škoda, když je někdy opatřen filtrem předvídatelnosti, jež emoce neutralizuje nikoliv nepodobně televizím a počítačům, u nichž jsme byli během pandemie nedobrovolně izolováni. MARCEL SLADKOWSKI
Městské divadlo Zlín – Neil Simon: Poslední ze žhavých milenců. Překlad Ivo T. Havlů. Scéna Jaroslav Čermák, kostýmy Zdeněk Nedorost. Dramaturgie Vladimír Fekar. Režie Petr Michálek. Premiéra 26. června 2021. Městské divadlo Zlín – Alfred Uhry: Řidič slečny Daisy. Překlad Alexander Jerie. Výprava Adéla Szturc. Dramaturgie Vladimír Fekar, Katarína Kašpárková Koišová. Režie Petr Jakimov. 31
FILHARMONIE BM
JIHOAFRICKÝ DIAMANT S FILHARMONIÍ V letošním roce slaví zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů 75. výročí svého založení a toto jubileum průběžně připomíná pořádáním několika mimořádných koncertů. Jedním z takových bude i akce plánovaná na 25. listopad v Kongresovém centru Zlín, kde se za doprovodu zlínských filharmoniků představí naprosto mimořádná zpěvačka a jedna z nejzářivějších hvězd na současném operním nebi Pretty Yende. Příběh Pretty Yende je příběhem lidského talentu, nezdolné píle, cílevědomosti a touze překonávat životní překážky. Pretty vyrůstala v Piet Retief, malém jihoafrickém městečku nacházejícím se u hranic s královstvím eSwatini. Zpočátku toužila po tom stát se účetní a zpěvu, hlavně tomu v kostelích, se věnovala spíše příležitostně. 32
Až do svých šestnácti let vůbec netušila, že existuje něco jako opera. Tehdy však v televizi poprvé spatřila novou reklamu britských aerolinek British Airways, v níž zazníval úryvek Květinového duetu z opery Lakmé. Nádherná melodie Pretty naprosto uchvátila a bez nadsázky jí změnila život. Od tohoto okamžiku netoužila po ničem jiném než po zpívání. Její nesmírné odhodlání brzy vedlo k získání stipendia na konzervatoři v Kapském městě, kde se stala studentkou Virginie Davids, první černošské zpěvačky, která se za apartheidu prosadila ve světě opery. A když se Pretty naskytla možnost zúčastnit se prestižních evropských pěveckých soutěží, nezaváhala ani na vteřinu, byť cestovní výdaje ji stály veškeré našetřené úspory. Avšak vyplatilo se. Vítězné tažení zpěváckými soutěžemi završila roku 2011 na světovém klání Operalia, kde jako vůbec první zpěvačka v historii získala ocenění ve třech kategoriích. Od té doby začaly přicházet nabídky na hostování ve slavných evropských operních domech (jako například v proslulé milánské La Scale) a v roce 2013 přišla nabídka nejlukrativnější: newyorská Metropolitní opera. Pretty tak definitivně vystoupala na pomyslný pěvecký vrchol a v operní branži se stala skutečným diamantem. Koncert pořádaný 25. listopadu v Kongresovém centru bude naprosto výjimečným večerem, v jehož rámci se Pretty Yende představí v pořadu sestaveném ze slavných operních árií a předeher společně se zlínskou filharmonií vedenou španělským dirigentem Diegem Garcíou Rodríguezem. Nenechte si ujít tuto zcela mimořádnou příležitost!
ROZHOVOR
Štefan Margita, operní pěvec, tenor se z operního světa poprvé vydá do světa šansonu! Pro svoje fanoušky si tentokrát připravil více než hodinový koncert plný zcela nových písní, které pro něj napsal zpěvák a skladatel Michal Kindl. S Michalem jsme už společně vystupovali minulý rok na mém turné. Spolupráce se nám osvědčila, a tak jsem Michala požádal, zda by pro mě napsal další písně. Nakonec je z toho celý intimní večer, který bychom rádi strávili společně s vámi 18. října v Kongresovém centru ve Zlíně. Předprodej v síti Ticketportal, Golden Apple Cinema, Master of ROCK CAFE, TIPSPORT Zlín. Štefane, 18. října vystoupíte u nás ve Zlíně. Na co se můžou diváci těšit? Na zcela jedinečný a intimní večer s neopakovatelnou atmosférou. Naše turné Intimity bude výpravou do světa, kam jsem se ještě jako operní pěvec nevydal, a to do světa popu a šansonu. Michal Kindl pro mě napsal opravdu zcela výjimečné písně a já už se moc těším, až je uslyšíte i vy ve Zlíně. 10. září Vám vyšlo nové album Na správné cestě. Zazní skladby z něj také na koncertě? Ano zazní celé album, dokonce zazní i zcela nové skladby, které diváci uslyší jen na našem turné. Např. píseň Země, při které se mi vždy trošku sevře hrdlo. Text je opravdu síla! Jsem moc rád, že má 34
album takový úspěch a Michal Kindl pro mě napsal tolik krásných skladeb. Proč jste si pro svůj koncert vypral právě Kongresové centrum? Celé turné je koncipované tak, abychom zahráli na místech, které v sobě ukrývají určitou myšlenku, genia loci. To tento prostor splňuje! Rád navštěvuji neotřelá místa nejen u nás, ale při svém angažmá v zahraničí. Když jsme u toho zahraničí, chystáte se v příštím roce na nějaké zajímavé angažmá? Ano, už v únoru vystoupím ve Stuttgartu v opeře Boris Godunov, poté mě čeká Londýn Covent Gargen, kde se poprvé představím jako Herodes v opeře Salome, dále pak Washington, Dallas. V zahraničí zazní ale také naše nové album Na správné cestě. Díky mé agentuře ve Švýcarsku se nám povedlo, že s Michalem Kindlem vystoupíme také po Českých a Slovenských ambasádách. V plánu je New York, San Francisco, Washington a nebo třeba v roce 2023 i Tokio, kde se budeme muset naučit zpívat i japonsky. Moc děkuji za rozhovor. Tak tedy 18. října se na Vás těšíme ve Zlíně! Ano, i ja na vás. Přiznám se, že mi publikum už moc chybělo! (red)
KONCERTY
V HLAVNÍ ROLI – BASKYTARA Steve CLARKE Trio Fenomenální americký baskytarista ne 17.října v 19.30 h, Holešov DRIVE Club Baskytarový virtuóz a bavič Steve CLARKE, spolu se dvěma spoluhráči Waltrem Fischbacherem za klávesami a bubeníkem Richardem Muenchhoffem rozjedou jazzrockovou smršť, pulsující funky music a vynikajících sólových výkonů světové úrovně. Steve Clarke je vynikající jazzový baskytarista z Bridgeportu v Connecticutu USA. Doposud vydal osm sólových alb (poslední album “Sparkle”, 2016) a spolupodílel se na 58 albech dalších umělců.
21. Bluesový podzimek so13.listopad 19.00 h, Zámek Holešov - Drive Club
Po roční vynucené pauze se opět do Holešova vrátí tradiční jednadvacátý ročník Bluesového podzimku.
Hlavním hostem večera bude jedna z největších rockových legend 70let skupina FLAMENGO. Českým fanouškům ji není třeba dlouze představovat, kdo by neznal zásadní a nejlepší album české rockové historie Kuře v hodinkách /1972/. Kapela vznikla v roce 1966 a prošla řadou žánrových a personálních změn. Současná sestava se opírá o dvojici původních členů zlaté éry, baskytaristy Gumy Kulhánka a Pavla Fořta /kytara/. Doplní je rockovým fanouškům dobře známý bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka /ETc./ a hráč na hamondky a především zpěvák Honza Holeček /Energit/. Stálým hostem seskupení je saxofonista Vladimír Boryš Secký. Flamengo navazuje na nejkrásnější období rockové historie, začátek sedmdesátých let, kdy kromě písní z alba Kuře v hodinkách zahraje také velké hity kultovních kapel zlaté éry. Současnou podobu bluesrocku představí britský zpěvák, skladatel a kytarista TODD SHARPVILLE /nar.1970/ Wikipedia zdůrazňuje jeho aristokratický původ, ale jeho životní cesta je tomu velmi vzdálená. Debutoval v roce 1994 albem Touch of Love,které dosáhlo značného kritického ohlasu a vyneslo mu ocenění nejlepšího britského bluesového alba. Vedle vlastní kapely je možné Todda Sharpville najít coby studiového hráče či hudebního režiséra a producenta nejméně čtyřicítky alb, stejně jako účasti v kapelách světových hvězd rocku a popu. Věnoval se autorské činnosti a nahrál další dvě alba.
Kouzlo opery - koncert ke státnímu svátku čt 28. října, 19.00 h, zámek Holešov Kateřina Kněžíková - soprán Jarmila Balážová - mezzosoprán, Filharmonie B.Martinů Zlín, Charles Olivieri - Munroe dirigent Sopranistka Kateřina Kněžíková provede posluchače tohoto slavnostního koncertu kouzelným světem operních árií. V průběhu večera se stane třeba Norinou z Donizettiho opery Don Pasquale, nebo také Fiordiligi z Mozartovy Cosi fan tutte, bude Mařenkou ze Smetanovy Prodané nevěsty aby se nakonec proměnila v Rusalku Antonína Dvořáka. Kněžíková, držitelka ceny Thálie za roli Julietty ve stejnojmenné opeře B.Martinů, patří zcela právem k nejvyhledávanějším zpěvačkám mladé generace 36
Vstupenky je možno koupit v síti Ticketportal, Informačním centrum MKS Zámek anebo na místě před koncertem.
PODZIM2021
Karel Košárek uvádí XII. ročník hudebního festivalu pod záštitou starosty Holešova Mgr. Rudolfa Seiferta
15. října pátek 19:00 hod velký sál zámku
Pocta Antonínu Dvořákovi Kvarteto Martinů Karel Košárek - klavír WȱLKWYVKLQ! 0UMVYTHȏUx JLU[Y\T AmTLR /VSLúV] [LS ] Zx[P ;PJRL[WVY[HS! ^^^ [PJRL[WVY[HS Ja
&
www.musicaholesov.cz MUSICA HOLEŠOV
KONCERTY
AGENTURA VELRYBA (OPĚT) UVÁDÍ Po roční „pauze“ opět vplouváme do života s pásmem tradičních podzimních koncertů populárních kapel a věříme, že si je užijete i vy diváci, stejně jako v letech minulých. Na všechny tituly platí i vstupenky zakoupené na původní termíny, které musely být v minulém roce odloženy. Vstupenky jsou i nadále k dostání v předprodejích sítě Ticketportal. Zároveň moc děkujeme za Vaši přízeň a slova podpory, kterými jste nás drželi nad vodou (protože i Velryba se potřebuje občas nadechnout). Společně s Jankem Ledeckým věříme, že už "VŠECHNO BUDE FAJN" a těšíme se na vás! Vaše Agentura Velryba
ČECHOMOR - Vánoční koncert 6. prosince / KC Zlín Osvědčená vánoční klasika. I tak by se dal stručně nazvat prosincový koncert oblíbené kapely Čechomor ve Zlíně. Pokaždé malinko jiný, pokaždé s oblíbenými hity, pokaždé krásný tak, že diváci odcházejí s adventní náladou a úsměvem na rtech. I to je důvod, proč vás na něj zveme i letos, tak určitě přijďte!
KAREL PLÍHAL - Recitál 11. prosince /Malá scéna Zlín Karel Plíhal patří k největším radostem českého písničkářství. Je úsporný a zdrženlivý, avšak nekonečně hravý. Tvoří neopakovatelné texty plné poetiky, zajímavých rýmů a slovních spojení. Poté je s lehkostí sobě vlastní doplňuje příjemnými melodiemi a tak vznikají jeho písně, které spíš pohladí, než nakopnou. Po vynucené poúrazové pauze se vrací na koncertní podia s podporou kytaristy Petra Fialy.
LÚČNICA - Slovenský Triptych 26. listopadu / KC Zlín Legendární slovenský umělecký soubor Lúčnica se vrací po třech letech do Zlína. Do toho Zlína, který při minulém vystoupení aplaudoval dlouhé minuty ve stoje v beznadějně vyprodaném Kongresovém centru. Nový celovečerní program s názvem „Slovenský triptych“, který je inspirován lidovou kulturou, hudebně-tanečním uměním a tradičními řemesly, nabídne to nejatraktivnější z folklorního odkazu Slovenska.
MICHAL HRŮZA & KAPELA HRŮZY - divadelní turné „50“
38
30. listopadu / KC Zlín Zpěvák a skladatel Michal Hrůza se společně se svou Kapelou Hrůzy vydává na podzimní část divadelního turné. Oblíbený hitmaker v srpnu oslavil své 50. narozeniny a toto turné je jakýmsi symbolickým dárkem, který sobě, a především svým příznivcům, při této příležitosti nadělí. Těšit se můžete na slavné songy, ale také na skladby z nového alba Světlo do tmy. Oproti původně plánovanému koncertu bude sál upraven k divadelnímu sezení.
ONDŘEJ HAVELKA A JEHO MELODY MAKERS 12. prosince / Městské divadlo Zlín Opět jeden z koncertních titulů, bez nichž si předvánoční období ve Zlíně nelze představit (pořádáme jej pro vás bez přestávky již 19. rokem). Swingová klasika, která se nikdy neomrzí, obzvláště díky tomu, že Melody Makers dovedou vždy překvapit něčím novým. A netýká se to jen názvu a dramaturgie koncertního programu, který doznává každoroční obměny.
VAŠO PATEJDL S KAPELOU + host Heidi Janků - Vánoční turné 2021 20. prosince / KC Zlín Hitmaker, klávesista, zpěvák, jeden z ikonických členů legendární skupiny Elán, ale také autor písní neméně legendárního muzikálu Fontána pre Zuzanu nebo například hitu Stratený Raj, který nazpíval s Heidi Janků. Právě ji si přizval na své vánoční turné jako exkluzivního hosta. Koncert je plný Patejdlových hitů „Od Elánu po Fontánu“ ale i mnoha dalších písní včetně legendárního duetu s Heidi.
JANEK LEDECKÝ Vánoční koncert 15. prosince / KC Zlín Klasické vánoční písničky založené na fenomenální desce Sliby se maj plnit o Vánocích, ale i hity jako Budu všechno, co si budeš přát, Proklínám nebo Pěkná, pěkná, pěkná. To je program, se kterým populární zpěvák Janek Ledecký se svou kapelou potěší taky zlínské fanoušky v rámci svého vánočního turné.
HRADIŠťAN S PRIMÁŠEM JIŘÍM PAVLICOU - Vánoční koncert 21. prosince / KC Zlín I vánoční koncert Hradišťanu je ve Zlíně ustálenou tradicí sahající doslova ještě do minulého tisíciletí. Vysoká umělecká i interpretační úroveň, nezvykle široký žánrový záběr a netradiční repertoár řadí Hradišťan k originálním a nezaměnitelným tělesům české i mezinárodní hudební scény. Těšit se můžete na zajímavý mix žánrů, ale především na písně vánoční. Tradiční závěrečné zpívání koled vás příjemně naladí na klidné svátky.
Lenka Dusilová a její ŘEKA Zpěvačka, skladatelka a kytaristka Lenka Dusilová našla kdysi odvahu opustit svět uznávané divoké rockerky a vstoupit do hudebně mnohem intimnějších světů, v nichž překračuje hranice mezi popem a alternativou. Do Zlína přijíždí představit své nové sólové album Řeka, za které vloni získala hned tři hudební Ceny Anděl. V posledních letech Lenka Dusilová koncertovala převážně sólově. Sebevědomý a experimentální ráz jejích koncertů se promítl také do její nové desky, na kterou se čekalo dlouhých šest let. A stálo to z to! Album Řeka je nejodvážnější a nejambicióznější nahrávkou její bohaté kariéry. Vzniklo ve spolupráci s producenty z rozdílných hudebních světů: filmovým skladatelem Petrem Ostrouchovem, který se podílel například na oceňované desce Vladimíra Mišíka, a elektronickým mágem Aid Kidem. Album je kolekcí skladeb s textem i bez textu, které se do sebe plynule vlévají a tvoří jeden celek. „Řeka je plavbou skrze různobarevné hudební imaginace, které jsou z části inspirovány příběhy a ozvěnami mé rodové linie a mou současnou realitou, ve které se učím víc věřit svým schopnostem a přírodním zákonitostem. Nemalá část materiálu vznikla též při putování po ohrožených památkách bývalých Sudet, které jsme navštívili v rámci projektu Monument/um. I jejich příběhy často rezonují s mým tématem,“ uvedla zpěvačka. Ve Zlíně vystoupí Lenka Dusilová se svým sólovým programem ve středu 20. října v prostorách divadla Malá scéna. „Koncert se měl původně uskutečnit již v loňském roce, ale z důvodu vládního nařízení jsme byli nuceni ho přeložit. O to více se na něj i na naše posluchače těšíme,“ uvedl Michal Žáček, ředitel pořádající Agentury Velryba. Vstupenky zakoupené na původní termín zůstávají v platnosti. IN ZLIN ŘÍJEN 2021
Foto: Bet Orten
Podrobnosti ke všem koncertům pořádaným Agenturou Velryba najdete na našich stránkách www.velryba.cz. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketportal. 39
AGENTURA SEPTEMBER
THE BACKWARDS – World Beatles Show v programu BEATLES SOLO YEARS Známá a oblíbená Beatles revivalová kapela THE BACKWARDS opět vystoupí ve Zlíně, tentokrát s novým projektem BEATLES SOLO YEARS. Kromě největších hitů slavné kapely zazní také průřez nejznámějších songů jednotlivých členů kapely Beatles, které vznikly po rozpadu legendárního bandu. I téměř 50 let po rozpadu nepřestali být Beatles fenoménem. 10. dubna 1970 svět poprvé uslyšel zprávu o rozpadu kapely. Většina hudebních odborníku se shoduje na tom, že došlo k jakémusi opotřebování materiálu, nikoli ochabnutí tvůrčích sil, protože jejich tvorba měla stoupající tendenci. Je tedy jasné, že po rozpadu kapely každý z členů pokračoval v sólové kariéře a vzniklo mnoho hitů, které se také zapsaly do hudební historie. Na koncertě zazní kromě jiných také skladby: Woman, Stand By Me, Hope Of Deliverance, My Sweet Lord, Got My Mind Set On You, La-De-Da, Mull Of Kintyre atd. Úspěch bandu, který je bezesporu jedním z nejlepších Beatles revivalů na světě odstartovalo 40
dvojnásobné vítězství na prestižním Beatlefestu v New Yorku v letech 1998 a 2003. Známými se stali také díky účinkování v hudebně – zábavných pořadech všech našich i slovenských televizí. Kromě mnoha turné po USA, pravidelného koncertování v Čechách a na Slovensku, kapela hrála také po celé Evropě, a dokonce i v africké Keni. Kapela několikrát koncertovala i ve slavném liverpoolském Cavern clubu, kolébce Beatles. The Backwards nemají pouze dokonale vypracovaný zvuk, ale dbají také na image, stage look, souhru a produkci. Pro znalce a muzikanty je také nesmírně přitažlivý fakt, že kapela pro co nejvěrnější zvuk používá stejnou hudební aparaturu a modely hudebních nástrojů kvalitních značek jako Vox, Rickenbacker, Gretsch, Höfner, Ludwig atd. Strhující výlet do hudební minulosti plné nezapomenutelných hitů pro několik generací fanoušků Beatles čeká na všechny návštěvníky koncertu kapely The Backwards, který se uskuteční v úterý 23. listopadu v Kongresovém centru Zlín.
42
ROZHOVOR
Kapela Premier vydává novou desku.
„Držíme se jasných kytarovek se značně syrovým zvukem a nijak výrazně už neexperimentujeme,“ shodují se Jarda Bobowski a Jarda Mikoška Kapela Premier se hlásí o slovo s novým albem nesoucím název Svět jedniček a nul. Důkladně vybroušený materiál vznikl během nucené pauzy, kterou zapříčinila koronavirová epidemie, a to ve vyhlášeném ostravském studiu Citron. Tam shodou okolností vznikla také kultovní prvotina zlínské legendy, nestárnoucí Hrobař. „Po těch více jak dvaceti letech na nás dýchla obrovská nostalgie. Jak už to u takových míst bývá, člověka pohltí ta energie, která všude okolo proudí. Jsem přesvědčený o tom, že každá z kapel, která tam kdy natáčela, tam kus sebe nechala,“ říká v rozhovoru frontman kapely Jarda Bobowski, kterého doprovodila další nedílná součást Premieru, kytarista a skladatel Jarda Mikoška. Pánové, vaše poslední vydané album s názvem Hlasolamy vyšlo v roce 2018. Jak jste s ním s odstupem času spokojení? Bobowski: Určitě s ním spokojeni jsme, nicméně v tuto chvíli je nasnadě jakési srovnávání s novým materiálem, který brzy vyjde a kterého máme stále plnou hlavu. Tomu se člověk neubrání, ať chce, nebo ne. Pravdou je, že ke každé z těchto desek jsme přistupovali trošku jinak, určité rozdíly se najdou ve všech směrech, ale to je přirozené. Každopádně Hlasolamy považuji za jedno z nejlepších alb v naší diskografii. Mikoška: Já zcela jistě souhlasím. Těší nás, že to album ve výsledku prorazilo, o čemž svědčí třeba i skutečnost, že píseň Na popel, v podstatě jedna z nejstěžejnějších věcí na desce, byla velmi poslouchaná na digitálních platformách a dokonce nasbírala velký počet stažení na Spotify. Hlasolamy byla vaše desátá studiová deska a v době, kdy vycházela, jste mi řekli, že doufáte v jednu věc, a sice že bude ještě úspěšnější, než vaše kultovní album Hrobař z poloviny devadesátých let. Taková meta se překonává velmi těžko. Podařilo se to alespoň nějakým způsobem? Mikoška: Řekl bych, že v jedné věci Hlasolamy na Hrobaře minimálně pěkně navázali. Stejně jako v devadesátých letech, i tentokrát se nám podařilo vyrazit na parádní samostatné klubové turné. Jasně, v období Hrobaře byl ten boom obrovský, šlo to tak nějak samo, avšak po těch letech byla situace odlišná. O to víc nás těší, že se to podařilo. Máme radost, že jsme mohli i tentokrát představit nové písničky fanouškům napříč celou republikou. Zároveň ta deska do určité míry vrátila kapele dlouho hledanou tvář, je to tak? Bobowski: Pokud to tak vnímáš i ty, tak jsme jenom rádi. Nechci říkat, že jsme se vrátili k punku našeho mládí, nicméně v něčem to přece jenom asi bude pravda. V období, kdy Hlasolamy vznikaly, IN ZLIN ŘÍJEN 2021
jsme konečně našli ten správný zvuk a vytyčili směr, kterým se chceme po těch předchozích letech občasného tápání ubírat. Mikoška: V podstatě se držíme jasných kytarovek se značně syrovým zvukem a nijak výrazně už neexperimentujeme. V jaké kondici je momentálně Premier? Ptám se z toho důvodu, že aktuální sestava funguje už víc jak deset let a v rámci té dlouhé historie kapely vydržela nejdéle. Mikoška: Stále si držíme standardně dobrou kondici. Vždyť každý z nás je velký životní optimista a to je základní kámen úspěchu… Bobowski: Beze srandy je zcela zásadní, aby si kapela rozuměla po lidské stránce. Jedině tak spolu může plnohodnotně a hlavně dlouhodobě fungovat. U nás se to daří, snažíme se respektovat jeden druhého a i když to občas zaskřípe, tak jsme stále na jedné lodi. Mikoška: Vždycky se nakonec nějak domluvíme, protože víme, že chceme, aby kapela fungovala, pokud možno, co nejlépe. V poslední době si dávat hodně záležet na veškeré prezentaci, ať už se bavíme o komunikaci na sociálních sítích, pestrých videoklipech, nebo třeba lyrics videích, kterými podporujete vypuštěné singly. Jak máte v kapele rozdělené úkoly? Bobowski: Co se týče sociálních sítí a dalších mediálních záležitostí, tak to všechno má na starosti kolega Jarda Mikoška. Naučil se v tom postupně chodit, proto je to čistě v jeho režii. Nicméně je pravda, že role máme v kapele rozdělené celkem dobře… Mikoška: Úkolů, které je potřeba neustále řešit, je pochopitelně celá řada. To by jeden člověk neměl šanci zvládnout. Jarda Bobowski vymýšlí, jak by mohly vypadat playlisty a navrhuje, co by se mělo hrát a co už třeba naopak ne. Od toho se pak odvíjí i veškeré zkoušky kapely. Baskytarista Dan Hrnčiřík se zase stará čistě o booking koncertů a na benjamínkovi kapely, bubeníkovi Danu Wolczikovi, leží kompletně celá technická příprava koncertů. Už několik let držíte model „co dva roky nová deska“. Je to záměr, nebo jde čistě o náhodu? Mikoška: V podstatě je to náhoda, které tentokrát hodně nahrála doba temna, kdy kapely nemohly koncertovat a byly zavřené doma. Jako mnoho jiných interpretů, i my jsme toho využili a nejprve se zavřeli na zkušebně, kde jsme rozpracované písně neustále vylepšovali a dotvářeli, až jsme prostě uznali, že nastal správný čas, vyrazit do studia. Bobowski: Každopádně ty dvouletky skutečně plánované nejsou. Já si třeba myslím, že kdyby covid nebyl a svět fungoval normálně, tak by ta deska vyšla i dřív, nicméně vzhledem k tomu, co se v uplynulém roce a půl dělo, tak nebylo absolutně kam spěchat a díky tomu jsme si s písničkami víc pohráli. 43
Výsledek fanoušci uslyší už za pár dní, kdy deska Svět jedniček a nul vyjde. Co o ní samotný název napovídá? Mně osobně přijde velmi trefný a výstižný pro dnešní digitální dobu. Bobowski: Název jako takový na první dobrou samozřejmě odkazuje na digitální svět plný počítačů, které nás obklopují a jednou nás možná i nadobro pohltí. Vymyslel ho náš kamarád, spisovatel a dvorní textař kapely Premier, Jarda Irovský, nicméně troufám si tvrdit, že do něj vložil i jakýsi jinotaj, který pozorný posluchač nalezne. Vždyť svět je primárně složený z všemožných protikladů a na ně, stejně jako na počítače, taktéž narážíme na každém kroku. A to je podle mě podstata celého sdělení… Venku už jsou čtyři singly a ty jednoznačně potvrzují to, co jste před chvíli nastínili. Držíte se nastoleného přímočarého a syrového zvuku. Avšak nebál bych se snad říct, že jste do toho oproti Hlasolamům šlápli ještě víc. Mikoška: A víš co? Já bych do toho šlápl ještě víc! Pořádně! Ale je pravda, že ve srovnání s Hlasolamy je Svět jedniček a nul stoprocentně syrovější, k čemuž nám mimo jiné dopomohl i zkušený zvukový mistr Petr Slezák. Taky ale musím přiznat, že se mi tentokrát muzika skládala velmi příjemně, protože jsem našel celkem netradiční postup, zkrátka a jednoduše, při komponování jsem používal převážně basovou kytaru. Nějak jsem nechtěl být zavřený v akordu kytary a potřebnou svobodu jsem našel právě v basové lince. Proces byl skvělý taky v tom, že jsem absolutně neměl pocit, že bych se motal v nějakém kruhu a nedej bože opakoval nápady, které mi už rukama v minulosti prošly. Zmíněného spisovatele a textaře Jardu Irovského jste poprvé přizvali ke spolupráci na Hlasolamy a jelikož se patrně osvědčil, v týmu už zůstal. Novou desku otextoval celou. Jak k tvorbě přistupujete? Dáváte mu náměty, o čem by měl psát, nebo mu necháváte zcela volnou ruku? Mikoška: Necháváme mu naprosto volnou ruku. Jelikož je bývalý bubeník, tak má velký cit pro muziku a velmi přesně dokáže vycítit atmosféru té které písničky. Ta spolupráce probíhá klasickým způsobem – já mu pošlu demo snímek s hudbou, on na ni napíše určitý text a ten pak ve spolupráci s Jardou Bobowským dotváří ke spokojenosti obou. Ty úpravy jsou nutné převážně proto, aby to Jardovi šlo do pusy a neměl při zpěvu nějaké krkolomné výrazy. 44
Bobowski: Z velké části se Jarda Irovský trefuje bravurně. Dokonce už se stalo, že některé texty byly tak dokonalé, že na ně nebylo nutné jakkoliv sáhnout. Na druhou stranu, taky jsme museli některé i odmítnout, protože se naše představy minuly. Ale to je normální, vždyť jde o klasický tvůrčí proces. Otázka na zpěváka zní jasně. Jardo, jsou témata, o kterých máš potřebu zpívat a naopak věci, které bys do textů míchal velmi nerad? Bobowski: Za ty roky by se našlo pár textů, které jsem odmítl zpívat. Dokonce si pamatuji, že v dřívějších dobách jsme se kvůli textu dokázali i vážně pohádat, protože jsem cítil, že to jde kompletně mimo mě, mimo veškeré mé smýšlení, a ve výsledku bych to nebyl já. Taky jednoznačně odmítám jakékoliv politické texty, ale v tomto máme v kapele naštěstí jasno, tady táhneme všichni za jeden provaz. A naopak, čemu se nebráním? Určitě jakýmkoliv duševním úvahám, příběhům, které líčí člověka v různém životním rozpoložení. Mikoška: S tím souvisí jedna věc, a sice že Jarda chce pokaždé posluchačům sdělit, že na ulici se nemá chcát… Na Hlasolamech se podílela řada hostů. Jak tomu bylo v případě desky Svět jedniček a nul? Přizvali jste si k sobě někoho i tentokrát? Mikoška: Tentokrát jsme si nepřizvali vůbec žádného hosta… Teda až na jednu skvělou italskou ženu, zářící v duetu s Jardou Bobowským. Hledali jsme k němu zpěvačku-nezpěvačku, která by dokázala v podstatě zahrát divokou etudu, a proto jsme neváhali a oslovili herečku Janu Drgovou. Úkolu se zhostila na výbornou. Bobowski: Tímto ji zdravíme a ještě jednou jí moc děkujeme! Po dlouhých letech jste se vrátili do legendárního ostravského studia Citron, kde jste natáčeli první desku, stejně jako tam v devadesátých letech pracovala celá řada dalších významných kapel. Co ve vás toto místo evokovalo? Bobowski: Na mě po těch více jak dvaceti letech dýchla obrovská nostalgie. Jak už to u takových míst bývá, člověka pohltí ta energie, která všude okolo proudí. Jsem přesvědčený o tom, že každá z kapel, která tam kdy natáčela, tam kus sebe nechala. Byly to zvláštní pocity. Mikoška: Vždycky večer jsme si poseděli a zvukový mistr Petr Slezák nám vyprávěl celou řadu těch příběhů, které se tam odehrály. Bylo to obohacující. Čeká vás ve spojitosti s novou deskou i koncertní šňůra, na které ji fanouškům důkladně představíte? Mikoška: Určitě. Plánujeme koncertní šňůru, tak doufejme, že se nic nepokazí, že tomu bude doba nakloněna. Pokud všechno klapne, tak s novou deskou vyrazíme za fanoušky na jaře, koneckonců teď jsou stejně kluby do konce roku vesměs obsazené, protože spousta kapel dohání resty, které zapříčinil covid. No a samozřejmostí jsou letní festivaly, na kterých se cítíme skvěle a příští rok bychom jich rádi objeli co nejvíce… S příštím rokem pak souvisí i další příjemná věc, na všechny koncerty už s sebou budeme brát novou desku i na LP. Původně mělo být ještě do Vánoc, ale jaksi jsme zaspali objednávku, a jelikož je o vinyly velký zájem, tak si holt musíme počkat. Koncertování si ale užijete ještě i letos. Mimo jiné už brzy vyrazíte na speciální hudebně-literární tour Hrobař, na kterém s vámi bude i autor stejnojmenné knihy Jarda Irovský. O co přesně půjde?
hudební restaurace Hulínská 2322 767 01 Kroměříž
www.stara-masna.cz 2.10. Tango a M.Imrich ex Abraxas 9.10. Perl Jam tribute, The Fakers 15.10. Lucie-D.Koller tribute 16.10. Kudla s kapelou v krabici M.Kudlička, moderátor radia Beat, zpěvák, skladatel
Mikoška: Půjde o čtyři speciální besedy ve čtyřech městech – v Olomouci, Vyškově, Jeseníku a Zlíně – které budou tematicky směřovat právě ke zmíněné knize Hrobař. Tu napsal Jarda Irovský na motivy naší písně a poprvé ji touto formou osobně představí lidem s tím, že mi mu k tomu zahrajeme pár písniček v čistě akustickém hávu. Bobowski: Fanoušci budou mít možnost se s námi potkat, povykládat, myslíme, že by to mohlo být fajn. Navíc už budeme hrát věci z nové desky, takže to bude mít i určitou exkluzivitu. A pokud se to povede, není vyloučené, že v tom po novém roce nebudeme pokračovat. Uvidíme. Do jaké míry je novela Hrobař, respektive v knize se objevující fiktivní kapela Ask the Dust, spjatá s Premierem? Bobowski: Podstatný je slogan, stojící na plakátech, který zní „Příběh inspirovaný legendárním hitem kapely Premier“, protože ten mluví za vše. Děj se odehrává ve městě Zlín, hlavní roli v něm hraje místní mladá kapela, která prožívá rokenrolový život se vším všudy, avšak s naší kapelou nemá společného skoro nic, lépe řečeno není to autobiografie kapely Premier. Veškerá podobnost je čistě náhodná… Co si budeme povídat, ten Hrobař vás bude provázet už navždycky. A provází vás od úplných začátků vašeho hudebního tažení, které bude už brzy třicetileté. Za dva roky oslavíte velké jubileum. Máte už v hlavě plány, jak s ním naložíte? Mikoška: Mám-li být upřímný, tak zatím žádné velké plány nemáme, protože aktuálně žijeme novou deskou, která nás plně zaměstnává a nějakou dobu ještě zaměstnávat bude. Co přijde za dva roky, to se teprve uvidí, to má ještě svůj čas. Nicméně všechno se bude odvíjet od úspěšnosti aktuální desky, která nás třeba zase někam posune. Bobowski: Každopádně to výročí nijak neopomeneme, ba naopak, pořádně ho oslavíme. Přece jenom, je to pořádný kus života a je úctyhodné, že jsme to vydrželi. Člověk si najednou uvědomí, jak rychle stárne. Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Ester Kašparová a archiv kapely Premier
IN ZLIN ŘÍJEN 2021
22.10. Night of Zeppelin No Limit tribute band 23.10. Bluesová sobota Karburátor band - Ham Jam 29.10. Varning Vision - metalová smršť 30.10. DneskaNe - křest CD a nového klipu 5.11. Premier rock 6.11. Roman Dragoun solo Začátky všech představení ve 20:30
REBOPHa EO>AFvQ
cGKLSa ERAB?Kc I>E AHV 45
PRAGOKONCERT
Host
46
CITRON
ZIMNÍ MASTERS OF ROCK 2021
Velmi nás to těší, že po tak dlouhé době čekání můžeme všechny naše fanoušky potěšit zprávou, že turné české metalové legendy CITRON „Supi se slétají“ začíná již 21. října a míří do deseti měst v Čechách i na Moravě! Ve ZLÍNĚ, Masters of Rock Café zahrají 6. 11.! Zbrusu nový koncept turné „Supi se slétají“ zůstává zachován! Menší města a sály, větší intimita a blízkost publiku, klasický hraný set s elektrickými kytarami doplněn z poloviny o unplugged pasáž, ve které Citron doprovodí violoncellové duo. Každý návštěvník koncertu obdrží jako dárek nový singl kapely Citron. Zůstává i speciální host koncertů, skvělá slovenská symphonic metalová parta SYMFOBIA! Takže moc děkujeme všem fanouškům, že vydrželi tak dlouho čekat a na podzim se na Vás těšíme! Přijďte si všichni užít skvělý, metalový večer do klubu Masters of Rock Café na Čepkově, 6. listopadu!
Po vynucené roční odmlce se vracíme k chladnější variantě festivalu MASTERS OF ROCK, letos tedy k 16. ročníku ZIMNÍHO MASTERS OF ROCK! Ve ZLÍNĚ, hale Datart, vás čeká opět parádní den našlapaný skvělou muzikou, neopakovatelnou atmosférou, a který si užijete s přáteli a zajímavými kapelami! Do již teď natřískaných koncertních diářů si nyní poznamenejte nové datum, sobota 27. 11. , ZLÍN, Hala Datart – ZIMNÍ MASTERS OF ROCK 2021! Sestava kapel je víc, než lákavá: SONATA ARCTICA, KORPIKLAANI, FREEDOM CALL, UNLEASH THE ARCHERS, ELVENKING, STRIKER, AMALGAMA, NORTHTALE… A to ještě není všechno… zajistěte si své místo na tomto jednodenním zimním svátku rocku a metalu u nás! ZIMNÍ MASTERS OF ROCK, ZLÍN, hala Datart to je místo, kde se všichni sejdeme u toho, co máme nejraději, u parádní muziky, dobrého pití a plného kotle zábavy. Vstupenky jsou v prodeji!
LUKÁŠ PAVLÁSEK
TARJA
Příznivci one-man-show a stand-upů pozor! Datum 8. 11. 2021, 19:00 se blíží! A právě v tento den vystoupí v klubu Masters of Rock Café ve Zlíně na Čepkově skvělý komik LUKÁŠ PAVLÁSEK se svou one-man-show „Kdo nepláče, není Čech!“. One man show známého komika Lukáše Pavláska s podtitulem „Češi, alkohol a Rock and roll“, ve které se dozvíte, který národ je nejlepší na světě, kde začíná zóna debilů, proč pití prospívá naší civilizaci, co pít, když chcete, aby se vám narodil Václav Klaus. Sestavíme si konečně pořádnou nekompromisní punkovou kapelu, koukneme se na dokonalý televizní program, a nakonec si všichni společně zazpíváme o tom, co všechno nás štve, protože každej správnej Čech není nikdy spokojenej – Kdo nepláče, není Čech! Připravte se na těžký útok na vaši bránici.
Letos budou konečně Vánoce takové, na jaké jsme zvyklí! Klasický předvánoční shon a stres dokáže přemoci jen sváteční koncert v kostele, nebo v krásném koncertním sále. Vánoční koncerty TARJI TURUNEN se po roční pauze do adventního času vrací, a tak se letos v prosinci můžete zajít odreagovat, odpočinout si a naladit se na Vánoce do kongresového centra ve ZLÍNĚ, kde vám TARJA vánočně zazpívá svůj úchvatný vánoční set „Christmas Together“. Je to nádherný, originální, kouzelný vánoční koncert, který nás dokáže spojit, zahřát u srdce a rozezpívat naše duše. Jsou plné nové energie, naděje a klidu zároveň. Přijďte si užít tuto jedinečnou show! 14. 12. 2021, ZLÍN, Kongresové Centrum. Vstupenky na tyto koncerty zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na webech www.pragokoncert.com či www.mastersofrock.cz.
Zvěřinec rozjíždí sezónu! Zlínský kreativní dobrovolnický spolek Zvěřinec rozjíždí novou sezónu! Zvěřinec vznikl s cílem otevírat region uměleckým projektům zvenčí a zároveň podporovat lokální kulturní podhoubí. Na co se můžeme těšit v říjnu?
8. -9. 10. Lukovská Jizva - kutilské symposium v Lukově Slavnost garážového kutilství a recyklace! Závody doma vyrobených minikár, workshopy, přednášky a koncerty.
MUSICA ANGELICA úterý 12. října 2021 v 18 h Při poslechu každého tónu tohoto doslova magického spojení harfy Lucie Fajkusové a zpěvu Magdalény Malaníkové se vám místy až zatají dech. Tyto dámy vás během koncertu přenesou do příjemného naladění a pocitu spokojenosti.
22. 10. v 19.00 Vítejte v novém světě: Post-hudba, Martin Tvrdý/Inside, Spitfire company/Underdogs na Zlínském zámku Post-hudba představí poprvé ve Zlíně nové album Svět na konci roku nula, sugestivní hra Inside vás dovede do temného stísněného, až kafkovského světa, který je vám určen. Živé hraní fenomenální počítačové hry doprovodí hudebník BONUS, alias Martin Tvrdý. Večer otevře představení Underdogs od Spitfire Company o útěku před neznámým a hledání blízkých.
FREETOWN QUARTET FEAT. DAVID DORŮŽKA středa 20. října 2021 v 18 h Freetown Quartet je česko-dánský projekt, který se zformoval v legendárním jazzovém klubu Børneteateret ve svérázné kodaňské čtvrti Christiania. V rámci podzimního turné vystoupí kapela s českou kytarovou hvězdou Davidem Dorůžkou.
EE BAKARE TRIO (UK/CZ) úterý 26. října 2021 v 18 h Bee Bakare (UK) – kytara, zpěv, Martin Hrubec (CZ) – kytara, Martin Gerla (CZ) – kontrabas. Britsko-nigerijská soulová zpěvačka a skladatelka. Hluboce prociťované texty a síla soul-popu.
JIŘÍ VÁP - Retrospektivní výstava Vernisáž st 6. 10. v 17 h. , do 16.11. 2021
27. 10. v 19.00 Vítejte v novém světě: Opletal na Zlínském zámku "Opletal, Palach, Zajíc… Víte, kdo je kdo? Komediálně-detektivní pátrání tří herců, zkoumajících na příběhu autentické osobnosti principy národní identity i příčiny našich historických komplexů." Tematicky laděné představení olomouckého Divadla na cucky k výročí vzniku Československa uvidíte ve zlínské premiéře. (VJ)
KONCERT – ZUŠ Harmonie Po 18. 10. v 18 h. , vstup volný
PAVLA BIČÍKOVÁ - TAJEMNÁ BARMA Út 19. 10. v 17 h. , cestovatelská přednáška
Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 16, So: 10 – 16
Facebook: AlternativaZlín
zverine.cz IN ZLIN ŘÍJEN 2021
Vstupenky možno zakoupit v Alternativě před akcí nebo v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice)
47