inZlin listopad 2021

IN ZLIN ROZHOVORY & INSPIRACE & TIPY

27.11.2021 ZLÍN hala Datart více na str. 40

LISTOPAD 2021

ZDARMA 10.000 ks měsíčně

PDF verze na www.inzlin.info

Kardamomové moudrosti Kávu nebo čaj? Problém zapeklitý jak New York City.

Otázka, kterou vyřeší jen láska.

Sedím. Vedle mě dvě studentky řeší letenky. Hrozně se těší.

Googlují počasí. Athény, Ibiza, Izrael, Maroko. Nejkrásněji je tam od května do září. Výlety, úlety, přednášky, zkoušky. Chtělo by to Boha. Někde tu je. Cítím ho. Káva. Dej tam cestujeme levně kom.

Kofein je alkaloid, který odstraňuje únavu tak, že obsazuje adenosinové receptory. Adenosin je látka ze skupiny nukleosidů, která nám signalizuje únavu. Když kofeinu užíváme moc, začnou se adenosinové receptory množit. Musíme kofeinu konzumovat víc, abychom adenosin stíhali eliminovat. Vzniká tolerance.

Nemají darjeeling, tak si dávám earl grey. Zrovna jsem v knihovně četl o kardamomu. Earl grey je černý čaj s kardamomem. Kardamom je koření. Servírka má za pultem zrcadlo a pořád se do něj dívá. Na stěnách visí fotky ze svateb. Kluk, který zrovna přišel, si objednává pivo. Pivo funguje tak, že člověka hodí do depky, aby ho z ní následně vytáhlo. Kluk prožívá entuziasmus prvního loku.

Spatří před sebou letní louku. Uvěří ve vlastní viditelnost.

Budoucnost má zakletou ve sklenici před sebou. Lokne si podruhé.

Stehny se mu šíří teplo. Vítá změnu. Vzdává se zodpovědnosti.

Jeho ruka se stěhuje pod bradu. Shrbí se a zasmuší, pohled má zas muší.

Dostávám šálek. Kofein člověka zbaví únavy a uklidní ho zároveň.

Dostává ho do zvláštní agitované pohody. Únava vlastně působí jako stresor, který vybízí k akci; třeba k takové, která směřuje k odpočinku. Kofein únavu zažene a my už paradoxně nemáme k žádné činnosti motivaci. Nervozitu z kávy je třeba vychodit, čaj vedlejší fyzické účinky nemá. Lze si čistě užít ono probuzení. Mnozí čaj mají za meditační drogu. Není to ale tak, že bychom po něm přestali myslet. Spíš jde o anglický význam slova meditate. Přemýšlet právě začneme. Čaji se někdy říká filozof mezi nápoji. Pro grafomany je to ideální droga. Co se týče kávy, absolutně po ní nedokážu myslet. Zhltne mě vnější svět, stanu se čistě tělem. Když někdy udělám tu chybu, že si ji dám, nemůžu jinak, než si jich dát rovnou deset. Podobně jako pivo má káva silný nájezd a rychlý inZlin - zlínský lifestylový & kulturní magazín vydání: 11/2021, datum vydání: 1. 11. 2021 ve Zlíně náklad: 10.000 ks, periodicita: měsíčně, neprodejné Vydavatel: Ing. Zbyněk Trvaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg. č. MK: ČR E 14351 REDAKCE: redakce@inzlin.info INZERCE: inzerce@inzlin.info, tel.: 736 689 470

poskytovatel internetového připojení

IN ZLIN www.inzlin.info

Foto Filip Machač

opad. Čaj má znatelný nástup, ale ne vražedný. Má trvání. Člověka pozastaví, zpřítomní, ale neknokautuje. Dostane ho do pozorovacího módu. Vnitřek žije dál a s vnějškem může spolupracovat. Čajovny se svými koberečky jsou na mě moc alternativní, rád sedím na židli. V kavárnách překapávače pražených zrn přičinlivě vrčí, ale čaj mají v nabídce většinou jen sáčkový. Za karantény jsem objevil termosku. Hrdlo bylo moc úzké na síto, takže jsem čaj sypal přímo dovnitř. Konzumoval jsem ho pak až navečer, kdy netopýři vylétají ze svých úkrytů a čarují bludné kruhy. Byl zpropadeně silný, ale s banánem to šlo. Účinky byly mocné. V hlavě se mi ozval hlas, přede mnou se zjevil čas. Moje nitro vzplálo. Plápolalo bezpečně jako oheň v ohništi. Po kultivovaném kvaltování konečně klid.

Horký. Termoska je zázrak. Jsem plný energie, ale nehýbu se.

Když mě někdo osloví, tak se zapnu, ale není to můj hlavní zájem jako u lidí, kteří pijí pivo, baví se a neví proč. Jsem tu i pro druhé, ale můj hlavní zájem směřuje dovnitř. Nespokojím se s pasivním přijímáním. Nechci být ve vleku světa. Chci ho tvořit. Svět čím dál víc potlačuje myšlení. Myšlení je prý škodlivé, moc přemýšlím.

Káva působí očistně, ale jen ve smyslu očistce pekelného.

Když ten šrumec skončí, cítím se jako znovuzrozený. Při čaji všechno přirozeně vyplouvá na povrch. Vzpomínky. To je droga, kterou můžu. Vzpomínat znamená vážit si toho, co máme. Byly časy, kdy jsem kávu miloval. V šestnácti jsem trávil léto na chatě.

Na vízo jsem dostal bůra z deskriptivní geometrie a o prázdninách jsem se měl pilně učit. V půlce prázdnin jsem jel na Kanáry a seznámil se s Francouzkou. Po návratu jsem snil o tom, že za ní zdrhnu do Bretaně. Jako podmínku jsem si dal, že neudělám reparát. Pilně jsem se neučil. V pubertě má nadprodukce testosteronu jedinci dodat kuráž opustit rodinu, aby se zamezilo incestu.

Na chatě jsem si každé ráno udělal kafe, pustil Beatles, obcházel záhony a trhal kytkám uschlé květy. Krásná mánie. Reparát jsem dal. Zlá učitelka, která mě nechala rupnout, odešla ze třídy.

Nahradil ji hodný učitel. Když jsem se ozval, že jsem hotový, podíval se na papír a řekl: „Tady to máš špatně, ta přímka má vést sem.

Vygumuj to. Tady dostaneš stopník, spojíš to s tímhle bodem a získáš...“ Čtverku. Prolezl jsem k zářným dneškům. S Francouzkou jsem se setkal o osm let později díky Facebooku. Mohli jsme všechno, ale už to bylo k ničemu. Už nebyla akvabela, přesedlala na judo.

Adam El Chaar

IN ZLIN listopad 2021

3

EXPEDICE Z101: PODPALUBNÍ DENÍK

První kroky Expedice Z101 v Africe? Tunisko přineslo řadu bizarností!

práci označoval jako symboliku dlouhodobého přátelství České republiky a Tuniska,“ líčí nechápavě Vaňourek.

Avšak na cestě nebyla a není nouze ani o celou řadu hodně bizarních situací. Několik momentů jsme pro vás zaznamenali:

BIZÁR ČÍSLO JEDNA

Cesta Expedice Z101 po stopách pánů Hanzelky a Zikmunda začala 30. dubna brzy ráno nezbytným PCR testem. Po napjatém očekávání výsledků mohlo dobrodružství naplno začít. Konečně mohl Tomáš Vaňourek spolu se svým týmem opustit Česko a vyrazit do Afriky.

Na černý kontinent se měla expedice dostat během následujících sedmdesáti dvou hodin. Jenže…

„Ten nastal už v momentě, kdy jsme pluli na lodi z Janova. Cestovali jsme pochopitelně pod vlivem různých omezení a na palubě ve výsledku strávili nějakých třicet hodin. A jelikož šetříme, tak jsme neměli k dispozici žádnou vymazlenou kajutu, kdepak, nocovali jsme pěkně ve stanu, který jsme rozbalili přímo na té nejvyšší palubě. Karimatky, spacáky a kolem nás pasažéři. Je vtipné, že naše první kempování neproběhlo v Africe, ale rovnou na Tyrhénském moři, když jsme proplouvali okolo Sardinie.“

Komplikace začaly hned na lodi z Janova, která měla dlouhých devět hodin zpoždění. „Opravdu nebylo v našich silách, abychom se za vytyčený čas do Afriky dostali. Nakonec jsme na černý kontinent dorazili za sedmdesát osm hodin. Nicméně se nám podařilo tamní úřady nějakým způsobem přesvědčit, aby nás pustili,“ vzpomíná na první hektické okamžiky Tomáš Vaňourek.

BIZÁR ČÍSLO DVA

A k těm prvním okamžikům v Tunisku se váže (ne)jedna zajímavost.

Tak například Expedice Z101 dokázala najít hotel, ve kterém tehdy, před těmi téměř pětasedmdesáti lety, spali i pánové Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Uznejte sami, že africká etapa začala po úvodních strastech skutečně více než symbolicky.

Tunisko je země plná pokladů. Od nádherných výhledů na moře, barevných vesnic nebo místních tradic. Právě tradice se tady po staletí vyvíjely, a ač se zde nedá jakkoliv popřít vliv islámu, tuniská kultura je přece jen ovlivněna i Evropany. „První dny v Africe jsme trávili pochopitelně v civilizaci, abychom si zvykli na místní prostředí a řádně se aklimatizovali. Orientovali jsme se na historická města a jejich památky. Od začátku říkáme, že chceme co nejvěrněji ctít odkaz Hanzelky a Zikmunda a co možná nejlépe se mu přiblížit. Velmi nás překvapilo, jak moc si těchto legendárních cestovatelů váží právě Tunisani. Ve chvíli, kdy jsme přijeli, a rozkřiklo se, co je naším cílem, tak po nás skočil místní novinář, který z nás tahal s naprostým nadšením všemožné informace a naši

„Od začátku jsem byl přesvědčený o tom, že jediné, co v Tunisku, potažmo v Africe, nebudeme potřebovat, bude kafé. Vždyť pravou arabskou kávu mě naučil dělat Tunisan v Libanonu. Myslel jsem si, že tady bude kávy na každém rohu víc než dost. Nicméně jsme se dostali do oblasti, která je aktuálně v ramadánu, takže jsme pěkně ostrouhali. Smůla. Kávu si můžeme dát jedině večer, ale to za to opravdu nestojí, protože je tak neskutečně silná, že člověk pak nemá šanci usnout. A tak stále na pravou tuniskou kávu čekáme a prozatím si musíme vystačit s Jihlavankou, kterou jsem ještě před odjezdem ukradl rodičům.“

BIZÁR ČÍSLO TŘI „Aktuálně jsme se dostali do útrob Sahary, což je velké dobrodružství samo o sobě, protože tuniská vláda vyhlásila lockdown a tak nějak nás tady uvěznila. První, na co se nás místní zeptali, bylo, zda máme dostatečné množství vody. A ačkoliv jsme na takové situace připraveni, skrz ramadán, během kterého mohou zdejší obyvatelé jíst a pít až večer, jsme jim nemohli říct, že máme vody dostatek a co víc, že si s sebou ještě vezeme i soudek plzeňského piva, který jsme na první duně narazili a načepovali si pivo jako křen. V podstatě zažíváme v nejhorší oblasti na světě ty nejkrásnější momenty.“ Jakub Malovaný www.jakubmalovany.cz

4

TESTOVÁNÍ, PRODEJ A SERVIS (/(.752.2/ =1$Î.< *Ζ$17 WWW.BIFU.CZ

IN ZLIN listopad 2021

5

INSPIRACE

Husy, bílé lanýže i svatební show: pestrý podzim v Obchodním domě Zlín Listopad je oblíbeným měsícem gurmánů. Nastává čas husích hodů, ochutnávají se lanýže, otevírají se Svatomartinská vína…

Také Obchodní dům Zlín potěší milovníky dobrého jídla a pití nejrůznějšími požitky, ale můžete se těšit i na další akce a novinky.

Jednou z novinek je nová podoba Bistrotéky Valachy. Oblíbený obchod potravin, jenž se zaměřuje na výběr kvalitních výrobků bez zbytečných éček, prošel rekonstrukcí, zvětšil se a rozšířil sortiment z 900 druhů zboží o dalších 300. Přibyly také novinky – mj. maso a uzeniny vsetínského řeznictví Černocký, krájené holandské sýry či čokolády Janek. Najdete tu i salon moravských vín za „sklepní“ ceny, sortiment bezlepkového baleného pečiva nebo špičkové sýry ze Zázrivé.

Vyzkoušejte také posezení v „nové“ kavárně, která vám nabízí i snídaňové croissanty či čokoládové pralinky Janek. A hlavně ochutnejte nové sezónní menu Bistrotéky Valachy, které je plné lákavých novinek a to včetně snídaní

Oblíbené podzimní Husí hody vypuknou na Obchodňáku současně s příchodem Svatomartinských vín, od 11. listopadu. Pochutnat si můžete v gastro podnicích, víno nabídne také Vino To Go. Už jste někdy ochutnali bílé lanýže? Budete mít možnost 18. a 19. listopadu v Bistrotéce Valachy. Bílé lanýže, čerstvě přivezené z italského Piemontu, vám nastrouhají na pokrmy dle vašeho výběru – od snídaní až po večeře.

Plánujete svatbu? Pak vám jistě přijde vhod 20. listopadu Svatební show v Galerii Desítka. Inspirujte se neobyčejným prostorem pro svatební den či jinou oslavu v tomto multifunkčním sále na střeše Obchodního domu s neobyčejným výhledem na Zlín.

Připravena bude nabídka svatebních salonů či dodavatelů.

Co je ještě nového?

•V 2. podlaží najdete samoobslužné výdejní místo Zásilkovny.

•Přibyla Notářská kancelář JUDr. Heleny Jurákové.

BRIDE

UP

Více: www.obchodnidum.cz

Svatební show 20. 11. 2021

6

www.obchodnidum.cz

TIP

K největším hitům bude bezpochyby patřit kurz Vietnamská kuchyně. „Lidé se na ni často ptali, my jsme dlouho pátrali po ideálním lektorovi a máme radost, že se nám ho podařilo najít.

Navíc je to osoba z nejpovolanějších: kurzy povede vietnamský kuchař May Tran Hau, který provozuje ceněné bistro Večerka v Brně, které je zařazeno i v Gastromapě Lukáše Hejlíka.“ doplňuje Simona Stavjaňová.

Chystá se proto i novinka v podobě kurzu Netradiční Svatomartinské menu nebo Dokonalá příprava zvěřiny – obě suroviny jsou právě na podzim velmi aktuální. A kdo už se chce ladit na konec roku, může zkusit třeba Vánoční přípravu humra.

Kurzy do konce roku 2021:

Škola vaření láká na novinky: zvěřinu, Vietnam i Svatomartinské menu S příchodem podzimu zlínská Bistrotéka Valachy opět „rozjíždí“ oblíbené kuchařské kurzy ve Škole vaření. „Kvůli lockdownu jsme je dlouho nemohli pořádat, pak jsme několik týdnů jen nahrazovali zrušené termíny a teď konečně se nám uvolnily ruce i pro nové akce, na které všechny srdečně zveme. Na programu máme i aktuální podzimní témata a další novinky,“ láká manažerka Bistrotéky Valachy Simona Stavjaňová.

IN ZLIN listopad 2021

•Kurz pečení chleba - 31.10., 7.11. a 21.11.

•Ryby a mořské plody - 9.11.

•Netradiční Svatomartinské menu - 14.11.

•Italská kuchyně - 15.11.

•Vietnamská kuchyně - 16.11. a 29.11.

•Thajská kuchyně I. - 22.11.

•Dokonalá příprava zvěřiny - 30.11.

•Vánoční příprava Humra - 12.12. a 13.12.

Více informací: www.bistrovalachy.cz/skola-vareni/

7

INSPIRACE

Bistrotéka Valachy láká na novinky i akce Bistrotéka Valachy v Obchodním domě Zlín má pro zákazníky spoustu novinek. Přijďte si nakoupit do „nového“ obchodu, ochutnat nové sezónní menu, posedět ve vylepšené kavárně nebo si užít některou chystanou gastro akci.

Podzim v Bistrotéce Valachy je vskutku nabitý zajímavostmi.

Oblíbený obchod potravin Bistrotéky Valachy prošel na začátku října zásadní rekonstrukcí, díky níž se o třetinu zvětšil a jeho sortiment se rozrostl z 900 na více jak 1 200 druhů zboží. Vše, co tu najdete, je pečlivě vybíráno v souladu s filozofií „Vy nakupujte, my čteme etikety za vás“. Máte tedy jistotu, že jde o vysoce kvalitní produkty bez zbytečných éček.

Top novinky, které byste neměli přehlédnout: • Maso a uzeniny z vyhlášeného řeznictví Černocký • Špičkové steaky vyzrávané suchou cestou Krava&Co (každý pátek) • Čerstvé kuřecí maso Beskydská drůbež • Krájené sýry z malé holandské farmy Klaver Kaas (má vlastní stáda krav a koz, tudíž i vše pod kontrolou od stébla trávy až po výsledný produkt) • Salon moravských vín: 900 lahví od top moravských vinařů za sklepní ceny (Stávek, Kadrnka, Uherek, Klobása, Šoman…)

• Mléčné výrobky a sýry ze salaše Zázrivá (včetně bezlaktózových) • Čokoládové výrobky Janek • Balené bezlepkové pečivo, low carb koutek • Nové luxusní olivové oleje, širší sortiment vážených oříšků a dalších pochutin • Oblíbené produkty BIGBOY, cereálie, microgreens • Brzy přibude i prémiový a dárkový alkohol

8

A nenechejte si ujít ani další tradiční sortiment, jímž je obchod vyhlášený: • Kvasový chléb a další pečivo z vlastní pekárny (rohlíky, bagety, vánočky, bulky, nově také mini mazance) • Pomazánky, tvaroháčky, hotová jídla ve skle a další produkty z kuchyně bistrotéky • Velký výběr čerstvého masa a uzenin od prověřených producentů (řeznictví Novák z Kudlova, hovězí maso Krava&Co, drůbež z Maďarska, maso a pastrami Klouda, Česká krůta…)

• Široký sortiment mléčných výrobků a krájené uzeniny • Ovoce a zelenina, v pátek čerstvé bylinky • Káva Nordbeans a Bencini, kvalitní čaje, 40 druhů koření • A další sortiment trvanlivých potravin Otevírací doba: po – pá 7:00 – 20:00, so – ne 8:00 – 20:00

Steak salát

Kavárna Bistrotéky se během nedávné rekonstrukce nově stala součástí restaurace, tvoří její přirozenou odpočinkovou část.

Nabízí i sortiment lehčích snídaní (sladké a slané croissanty) a nabídku dezertů z vlastní cukrárny doplnilo „menší mlsání“ v podobě čokoládových pralinek Janek.

Obměnou prošel i snídaňový lístek Bistrotéky Valachy. Vyzkoušejte třeba tři vejce do skla v nové variantě – se slaninou, miso polévku, mazanec s máslem a višňovou marmeládou nebo chia pudink s ovesnými vločkami a čoko-arašídovým máslem. Velkým hitem se stal zapékaný chléb se slaninou, sýrem gouda a sázeným vejcem.

Cassoulet

Snídaně se servírují ve všední dny od 7, v sobotu a neděli od 8.

Přijďte také ochutnat novinky sezónního jídelního lístku Bistrotéky Valachy. S chladnějším ročním obdobím nastává čas sytější pokrmů, které jsou v menu bohatě zastoupené, ale zůstávají i největší dosavadní hity: burger s trhaným masem či sýrem halloumi, lanýžový i klasický tatarák nebo třeba smažený sýr.

A nové drink menu nabízí také Bar 1931 v přízemí Bistrotéky.

Tip na novinky: •Tradiční francouzská polévka Garbure •Cassoulet s kachním masem a klobásou •Steak salát od pana Letochy z Tečovic •Hovězí tataki s wakame, shitake a omáčkou ponzu •Pečené krevety na bylinkovo-česnekovém másle

Tipy na akce: 11. - 16. 11. Svatomartinské menu (TIP: můžete si také objednat celý husí box pro 6 osob s sebou, doma stačí ohřát a můžete servírovat, příjem objednávek na www.bistrovalachy.cz do 10. 11.)

16. a 29. 11. Vietnamská kuchyně - novinka ve Škole vaření (další volné termíny kurzů na www. bistrovalachy.cz/skola-vareni) 18. – 19. 11. Bílé lanýže v Bistrotéce Valachy (ke snídani, obědu i večeři – čerstvé z italského Piemontu)

Více na www.bistrovalachy.cz IN ZLIN listopad 2021

9

ROZHOVOR

Zbigniew Czendlik opět míří na Lanternu:

ochutnejte menu podle jeho Farské kuchařky Kněz, který jezdí v mini cooperu, hraje golf, rád si vychutná sklenku vína a má Instagram… Zbigniew Czendlik, zvaný Zibi, bez nadsázky nejznámější římskokatolický kněz, svými moderními názory na život a církev baví a inspiruje mnoho lidí u nás. V neposlední řadě je také skvělý vypravěč a zábavný společník, o čemž se mohli opakovaně přesvědčit hosté Spa hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích, kam Zibi pravidelně přijíždí s besedami na téma jeho legendární knihy Postel hospoda kostel.

Právě z této spolupráce se nakonec zrodil neobyčejný nápad a vy můžete být u toho, když spatří světlo světa: 16. prosince se v hotelu Lanterna uskuteční unikátní degustační večer Farská kuchařka, při němž můžete ochutnat pokrmy připravené podle stejnojmenné knihy, kterou Zbigniew Czendlik napsal spolu s Petrou a Miroslavem Mackovými.

Kuchaři Lanterny připraví podle knihy menu o pěti chodech.

Během večera se i dozvíte, jak se kdysi na farách vařilo, ale i o jídlech k různým svátkům nebo o mešních vínech.

Pane Czendliku, jak se na toto vaření podle Farské kuchařky těšíte?

Bude to úplně poprvé, co kniha poslouží podobné věci, a velice se těším. Miluji jídlo a rád ochutnávám místní speciality, kdykoliv, kam cestuji. Nejsem žádný kuchař, ale občas si s radostí uvařím.

K tomu skleničku vína, což mám vlastně přímo v popisu práce.

Farská kuchařka je úspěšná, chystáte druhý díl?

Nebo připravujete něco jiného?

Kuchařku zatím ne, je s tím hodně práce, ale možná další knihu.

Různá vydavatelství se mě již dotazují. Přemýšlím nad něčím…

Mám krabici, v níž shromažďuji různé papírky, poznámky, účtenky ze svých cest. Ideálně někam odjet a v klidu to vymyslet.

Kdysi měla každá fara svého kuchaře či kuchařku.

Jak je to dnes?

Dřívější fary skutečně měly vždy vlastní kuchařku a všichni si jí moc vážili. Bylo to potřeba, žila tam spousta lidí, kteří byli zapojeni do celého chodu farnosti. Dnes tomu už tak není.

Degustační večer se uskuteční jen pár dní před Vánoci.

Jaká je vaše oblíbená štědrovečerní večeře?

Mám rád klasiku, kapra s bramborovým salátem. Toho si dávám už v poledne a pak ještě i večer po půlnoční, na Boží hod vánoční a pak ještě doma v Polsku. Od 24. prosince až do konce roku jím kapra na všechny různé způsoby.

A jaký máte vztah k vánočnímu cukroví?

Moc ho nejím, ale mám moc rád kynuté těsto. U vás na Valašsku

10

mi to vyhovuje, miluji vaše skvělé frgály, koláčky a na Vánoce pochopitelně vánočku. Ve Farské kuchařce je na ni dokonce recept.

Ve Spa hotelu Lanterna, kde se bude podle Farské kuchařky vařit, jste pravidelným hostem. Jak se vám tu líbí?

Je to příjemné místo, kam se vždycky rád vracím. Není to o budově, ať už je sebevíce luxusní, ale o lidech a skvělé atmosféře, kterou dokážou navodit. Mají mě tady rádi a já mám rád je. Těším se vždycky na Zuzku (pozn. Zuzana Vašutová, ředitelka Spa hotelu Lanterna), známe se dlouho, jsme přátelé a moc si jí vážím.

Lanterna je právě díky atmosféře, wellness a gastronomii oblíbeným místem pro odpočinek. Máte vlastně někdy dovolenou? Váš „zaměstnavatel“ vás asi má pod kontrolou 24 hodin denně…

Víte, používám někdy v mobilu aplikaci na sdílení polohy se svou manažerkou, aby věděla, kde jsem, že už se blížím. Poté ji jednoduše vypnu. Ale toho nahoře, mého šéfa, toho nevypnu, ten mě má pod dohledem nonstop. Celý můj život je jedna velká dovolená. Ale když už mám volno, preferuji zimu. I příroda v zimním období spí, odpočívá, stejně tak to cítím já.

Chodíte do wellness, do sauny?

Wellness mám rád, jen sauna mi nedělá dobře na můj krevní tlak.

Ale takovou příjemnou chvilku v bublající vířivce k tomu s bublinkami v ruce, to si nechám líbit .

Menu degustačního večera Farská kuchařka 16. 12. zážitková restaurace Vyhlídka, Spa hotel Lanterna •Žampion plněný smetanovou šafránovou rýží, slanina •Čeští šneci s šalotkovou omáčkou, hráškové pyré, toast, lanýžové máslo •Dýňová polévka s koriandrem •Telecí pečeně, zapékaný lilek s rajčaty, lišky, celerové plátky v sezamu, vařený brambor •Bramborové knedlíčky se švestkami, maková zmrzlina •Sýrný krapfle dle staročeského receptu

Více na www.lanterna.cz

INSPIRACE

Vstup za korunu k výročí svatby a Tématické dny:

Wellness Horal láká na novinky

Sychravé podzimní období přímo vybízí k tomu, zahřát se v sauně nebo spočinout v teplém bazénu. Wellness Horal v Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích je k tomu jako stvořené. Na nadcházející období navíc připravilo novinky, které vám rozhodně zpříjemní odpočinek.

Největším lákadlem tohoto vyhlášeného relaxačního centra, které se nachází v karlovickém hotelu Horal, jsou tři termální bazény se slanou vodou vyhřívanou až na 36°C, což je zvláště v tomto počasí opravdu příjemnou záležitostí. Součástí je i menší, ale kvalitně vybavené fitko a útulný saunový svět, kde se až devětkrát denně konají populární saunové rituály. Škálu služeb doplňuje pestrá nabídka exotických masáží s rodilými maséry z Asie a beauty ošetření Lakshmi.

Tématické dny ve Wellness Horal

12

A co nového? „Ve všední dny teď mohou naši hosté relaxovat výhodněji díky Tématickým dnům, což znamená, že na každý den máme připravený jiný bonus pro jinou skupinu návštěvníků,“ láká ředitel Wellness Horal Martin Pařízek.

Další lákavou novinkou je rozšíření výhod pro oslavence. Dosud měli ve Wellness Horal vstup za symbolickou korunu oslavenci v den narozenin. Nově tato výhoda platí i pro páry v den výročí jejich svatby.

Podzimní návštěvu termálních bazénů si také můžete každé pondělí od 10 do 10:30 hodin zpříjemnit cvičením aquafitness. „Doporučuji také vyzkoušet nové jávské masáže a hlavně saunové rituály, jimiž jsme vyhlášení a jsou pro mnohé hosty důvodem, proč se k nám vrací. Každou první sobotu v měsíci pořádáme Saunovou noc, kdy máme otevřeno až do půlnoci a pořádáme saunové rituály na různá témata,“ dodává Martin Pařízek.

•Seniorské pondělí: termální bazény s dárkem pro seniory •Dámské úterý: prodloužený vstup a prosecco •Středeční relax pro dva: občerstvení a sleva na Rasul •Pánský čtvrtek: prodloužený vstup a pivo •Páteční relax po práci: bazény výhodně od 17 hodin •Pátek: vstup pro děti za 99 Kč

Více informací: www.wellnesshoral.cz Speciální tip: Užijte si ve Wellness Horal jednodenní dovolenou. Využijte oblíbený balíček Wellness den pro zdraví, který zahrnuje: •Masáž nebo beauty ošetření dle výběru •Tříchodové wellness menu k obědu •Celodenní pobyt ve Wellness Horal (termální bazény, kardio fitness, saunový svět)

KAM ZA ARCHITEKTUROU NA ZLÍNSKU A LUHAČOVICKU Malý průvodce po místech, kde vyrostla krásná architektura

ROZHOVOR

“Nepovažuji za náhodu, že seriál o Lojzíkovi vzniká tam, kde tvořil Karel Zeman.”

foto archiv ČTK autor fotografie Martin Štěrba

Rozhovor s režisérem Pavlem Ondrašíkem o animovaném seriálu O prasátku Lojzíkovi.

Pocházíte z Kutné Hory, pracovně jste působil v Praze, proč Váš seriál vzniká právě ve Zlíně?

Všechno to byla vlastně jedna velká náhoda - nebo osud. Když jsme se v Praze náhodně setkali se Zuzanou Bahulovou, zlínskou animátorkou a toho času uměleckou vedoucí Filmového uzlu, dozvěděli jsme se o možnostech, které Filmový uzel nabízí. V té době jsme už o výrobě seriálu jednali s ČT, ale do Zlína jsme se přesto vypravili. Nadchl nás přístup našeho investora i prostředí pro tvorbu v blízkosti velikánů Karla Zemana a Hermíny Týrlové.

A tak jsme se spolu s mojí ženou Táňou rozhodli do Zlína přestěhovat a vdechnout život Lojzíkovi právě tady.

14

Mohl byste nám představit animovaný seriál, který tvoříte ve Filmovém uzlu na Kudlově?

Hrdinou seriálu je Lojzík, malé prasátko s tím nejdelším nosem na světě. Kvůli němu je doma otloukánkem. Jeho dobré srdce a láska k rytířským legendám ho zavede na životní dobrodružství. Na své cestě po světě pochopí, že v jeho dlouhém nose se ukrývá veliká síla, a tak nakonec objeví hrdinu sám v sobě.

Jak jste, jako výtvarník a spoluautor knižní předlohy, objevil postavu Lojzíka?

Bylo to vlastně prosté, i když z dnešního pohledu osudové setkání.

Seděl jsem na nudné poradě a bezmyšlenkovitě si kreslil. Když jsem se lépe zadíval na papír před sebou, byl tam Lojzík - prasátko s neuvěřitelně dlouhým nosem. Už tehdy jsem si pomyslel, jaké strasti s takovým nosem musí prožívat. Poté jsem ho představil své ženě a společně jsme vytvořili první krátký námět o tom, jak jde Lojzík do zoo mezi nosáče hledat svoji identitu. Z něj vznikla první kniha z trilogie O prasátku Lojzíkovi.

Co bylo hlavním důvodem převedení knihy do seriálové podoby?

Tím prvním důvodem byla bezesporu moje profese. Před knihou jsem pracoval jako vedoucí animátor na dvou celovečerních filmech (Kozí příběh 1 a 2, pozn. red.). O tom, že se Lojzík jednou rozběhne po obrazovce nebylo pochyb. Otázkou jen zůstávalo, do jakého formátu se pustíme. Druhým důvodem byla moje touha vytvořit původní český seriál s naší, ryze českou postavičkou, která bude (snad) nadčasová.

Myslím, že výtvarné spojení ručně kreslených plošných postav a kulis, které jsou ve 3D prostředí je velice atraktivní. Jak jste přišel na tento neobvyklý vizuální styl?

TIP Tuto technologii jsem vyvinul před lety (rok 2009) při práci na celovečerním filmu. Udělal jsem sérii pokusů s naskicovanými postavičkami, ze kterých jsem pomocí jednoduché kostry udělal loutku. Ty jsem chtěl použít ve 3D na první hrubou verzi filmu, které se říká animatik. Technologie se tehdy neujala, a tak čekala pár let právě na Lojzíka. Zde jsme ji samozřejmě zdokonalili. Můžeme tak navázat na práci velikána Karla Zemana, který využíval plošné kulisy v prostoru, samozřejmě ve filmech hraných. Je to o to zajímavější, že Lojzíka vyrábíme ve Filmovém uzlu, v budově, kde právě Karel Zeman tvořil. Nepovažuji to za náhodu.

Jakou máte na tento výtvarný styl odezvu?

Před dvěma lety jsme byli vybráni prezentovat Lojzíka ve francouzském Toulouse, kde právě o našem vizuálním stylu napsal prestižní magazín Animationweek: “seriál O prasátku Lojzíkovi má jeden z nejatraktivnějších vizuálních stylů ze všech 85 projektů prezentovaných na Cartoon Forum 2019”. To nás samozřejmě velmi potěšilo a povzbudilo.

Jaké poselství chcete seriálem předat?

Rád bych dětem na příkladu Lojzíka ukázal, že všichni jsme unikátní, originální. Často ovšem tak, jak si nepřejeme a musíme se s tím naučit žít a mít se rádi. Vždy je tu šance probudit svého vnitřního hrdinu.

Kdy se můžeme na Lojzíka těšit?

Konec výroby je plánován na jaro 2022. Lojzík se už na děti moc těší. Prozatím se Lojzíkovi malí fanoušci mohou vyřádit v galerii Tvořivý chlívek, kterou jsme vytvořili vedle našeho studia na Filmovém uzlu v areálu Filmových ateliérů. Na uzlu se zabaví celé rodiny a pořádají se tu také programy pro školy a školky. (red) foto: archiv Pavel Odrašík

IN ZLIN listopad 2021

Ahoj kluci a holky, chcete hrát hokejbal???

Přijďte mezi nás!!!

Koho hledáme: kluky a holky ve věku od pěti let, kteří mají chuť aktivně sportovat, poznat nové kamarády a něco zažít. Naše mládežnické týmy hrají Extraligu, mistrovství ČR, krajské přebory nebo se účastní turnajových zápasů.

Kde nás najdete: hokejbalové hřiště v Malenovicích vedle Sokolovny na adrese Tyršova 230, 763 02 Zlín - Malenovice.

Kdy můžete přijít: každé pondělí a středu od 16.30 do 17.30 Co potřebujete: helmu s mřížkou, hokejové nebo hokejbalové rukavice, holení chrániče a hokejku. Pokud nemáte všechno potřebné vybavení nevadí, přijďte a se vším vám pomůžeme.

Pokud by jste se chtěli na něco zeptat, tak neváhejte a kontaktujte nás. hlavní trenér přípravky: Vladimír Hýžďal tel.: +420776557573 email: hbcmalenovice@seznam.cz

internet: www.hbcmalenovice.cz facebook: HbcMalenovice 15

ŽIVý ZLÍN

Živý Zlín má za sebou mimořádně úspěšnou sezonu.

Jeho akce navštívily v létě a na podzim tisíce lidí.

Městská kulturní agentura Živý Zlín má za sebou úspěšné léto i první podzimní týdny. Zlínský zámek i veřejný prostor města oživilo přes 40 akcí s návštěvností více než deset tisíc návštěvníků. „V letošním roce se nám podařilo uspořádat jak známé a oblíbené aktivity pro rodiny s dětmi, tak mnoho nových kulturních i sportovních akcí, na zámek jsme přivezli interaktivní výstavu Malý svět poznání, velmi navštěvovanými byly také Hudební neděle a odpoledne pro děti. Jsme rádi, že v rámci cyklu mimořádných koncertů přijalo naše pozvání mnoho českých i zahraničních věhlasných umělců, kteří se představili zlínskému publiku,“ shrnula nejvíce navštěvovanou sezonu Jana Kubáčová, vedoucí Živého Zlína. Podzimní program přinesl do veřejného prostoru města festival místních komunit, organizací, umělců, kutilů a nadšenců Sousedské besedování i Lampionový průvod, který rozzářil podzimní město. „Živý Zlín děkuje všem partnerům i návštěvníkům, kteří přispívají k tomu, aby Zlín žil! Bez atmosféry, kterou vytvářejí nadšené děti, akční rodiny i zapálení milovníci kultury a umění, by neměly naše akce takové kouzlo, jaké jim dávají právě místní obyvatelé,“ přidala poděkování na závěr Jana Kubáčová.

foto: Vítek Šmahel Photographer

foto: Vítek Šmahel Photographer

16

foto: Vítek Šmahel Photographer

foto: Vítek Šmahel Photographer

foto: Vítek Šmahel Photographer

foto: Jsf Abb (c)

foto: Vítek Šmahel Photographer

IN ZLIN listopad 2021

foto: Jsf Abb (c)

17

14|15 BAťůV INSTITUT

Zavzpomínejte si s potulným lidopiscem Hudba a literatura provázely Jiřího Plocka celým jeho dosavadním životem. O své zážitky a postřehy se rozhodl podělit prostřednictvím autobiografické knihy Zápisky potulného lidopisce. Tato literární mozaika obsahuje glosy, fejetony a povídky, ve kterých Jiří Plocek vzpomíná na setkání se zajímavými lidmi i různé životní trampoty. Jeho kniha zrcadlí autorův pestrý svět plný zajímavých, avšak ne vždy jednoduchých situací.

V letošním roce navázal knihou Zápisky potulného lidopisce podruhé. V nich zavzpomínal na své hudební přátele, zejména ty z kapely Poutníci, ale také houslistku Jitku Šuranskou nebo písničkářku Dagmar Voňkovou. Prostřednictvím svých krátkých próz zavítal i do světa vědy a středověkého umění.

Autorské čtení a koncert. Najednou. V knihovně.

Jiří Plocek zavítá do Krajské knihovny Františka Bartoše představit nejen svou literární tvorbu, ale i hudbu. Podvečerem, ve kterém zazní ukázky z obou knih, provede zlínský spisovatel Josef Holcman. Potulný lidopisec Plocek, který působil nejen jako hudební redaktor a vydavatel, ale i mandolinista známé skupiny Poutníci, bude své čtení prokládat hudebními vstupy. Přijďte si společně s ním zavzpomínat nejen na osobnosti českého folku.

18

Autorské čtení Jiřího Plocka proběhne v ústřední knihovně 24. 11. 2021 od 17 hodin.

14|15 BAťůV INSTITUT

Cestovatelské přednášky v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně Letošní podzimní cyklus cestovatelských přednášek ve zlínském muzeu, který patří mezi tradiční a oblíbené projekty, nabídne v listopadu hned tři besedy, které by si zájemci o následující cestovatelské destinace neměli nechat ujít. 4. listopadu to bude přednáška Divokým Maghrebem. Odborný pracovník muzea, zoolog Dušan Trávníček povypráví o expedici Zoogeos Bohemia do Maroka, které se osobně účastnil, a kde spolu s kolegy z expedice prošel pohoří Atlasu, navštívil jeho cedrové lesy či periodicky vysychající jezero u Merzugy. 18. listopadu se uskuteční přednáška s názvem Třaskavý Afghánistán, která nabídne pohledem Marka Tkáče, praporčíka Armády České republiky a člena klubu H+Z, ojedinělý pohled na zemi, jež nepatří právě k typickým turistickým destinacím. Cyklus uzavře 25. listopadu cestovatel Robert Bazika. Ten pozve účastníky na přednášku o ostrově Madeira - perle Atlantiku, jenž okouzluje návštěvníky už po staletí. Povídat bude o zdejší nedotčené přírodě propojené s turisticky přívětivým prostředím. Všechny jmenované přednášky se konají v uvedených termínech ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU v budově 15, v sále B, vždy od 17 hodin.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz

20

1Y^IYQ NMLSZʁGLSHRɴ 1SVEZ] ZI >PɴRʜ

NOMÁDI EVROPY

4ˎɘ&ʚ, 703:)27/ɔ,3 (6Ɍ8)2-'8:ɘ 22. 10. 2021–27. 2. 2022 ` &%˟˧: -278-898 :EZVIʐOSZE >PɴR 24 FYHSZ]

www.muzeum-zlin.cz

IN ZLIN listopad 2021

21

14|15 BAťůV INSTITUT

Krajská galerie ve Zlíně si připomíná Zlínské salony 1936-1948 Historie Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je spjata s tradicí Zlínských salonů – přehlídek soudobého československého umění, pořádaných firmou Baťa v letech 1936–1948. Založil je Jan Antonín Baťa, který byl mecenášem kultury a umění a dlouhodobě usiloval o vytvoření stálé umělecké galerie ve Zlíně. První salony si mohou návštěvníci připomenout v aktuální retrospektivní výstavě, která je v galerii k vidění do 16. ledna 2022.

Již během prvních ročníků Zlínských salonů hledali pořadatelé možnosti, jak tento výstavní formát uchopit v prostředí moderního města, jehož hnacím motorem byl průmyslový podnik Baťa. Dále se zaměřuje i na vývoj v průběhu válečných let, kdy tato každoroční přehlídka soudobého umění získala důstojnější výstavní podobu díky novému instalačnímu řešení navrženému architektem Janem Vaňkem. Přehlídka se stala také významným počinem v počátcích zlínského průmyslového designu, kdy byl na půdě V. Zlínského salonu, takřka navzdory době, poprvé veřejnosti průkopnicky představen návrh obráběcího stroje revolverový soustruh vytvořený ve spolupráci nově založené Školy umění a baťovských strojíren.

Závěrečná část představuje poválečný vývoj, během něhož se

v letech 1947 a 1948 nakrátko znovu oživila myšlenka salonů prostřednictvím přehlídek v tehdejším Domě umění (Památníku Tomáše Bati), avšak v již odlišných společensko-historických podmínkách. Výstava představuje polaritu tehdejší akviziční činnosti firmy Baťa oscilující od vyhraněně modernistického pólu, zastoupený například dílem Jindřicha Štyrského, až po realisticky zobrazenou oslavu kultu těla a fyzické práce vyjádřených u řady plastik. Zájemci se mohou těšit na komentovanou prohlídku s kurátorem, která proběhne 7. prosince 2021 v 17 hodin.

Více na www.galeriezlin.cz

Zdeňka Saletová z – NIT – ra v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně Zdeňka Saletová (1980) patří ke střední generaci umělců, jejichž tvůrčí cesta je provázána se zlínskou výtvarnou scénou.

V krajské galerii ve Zlíně bude nyní k vidění její výstava z – NIT – ra, kterou zahájí vernisáž 9. listopadu v 17 hodin.

Výstavu mohou zájemci vidět od 10. listopadu 2021 do 27. února 2022.

Zdeňka Saletová absolvovala v letech 2000 až 2003 Zlínskou soukromou vyšší odbornou školu umění a ve studiích pokračovala v Praze na Akademii výtvarných umění, kde prošla ateliéry Jana Koblasy, Miloše Šejna a Jindřicha Zeithammla, u něhož výuku v roce 2009 završila.

Ačkoliv od počátku inklinuje k sochařství, její tvorba se formuje na mnohem širším základu a vyznačuje se mimořádným citem pro kombinaci rozmanitých výtvarných technik a přístupů. Tradiční sochařský materiál se tu objevuje vedle křehkého média papíru, slepotisky se doplňují s náročným procesem vyšívání, subtilní kresebné linie střídají pestrobarevné malířské vstupy. Přes variabilitu uměleckých postupů však její dílo zůstává silně vnitřně soudržné. Vychází z hloubky duchovního soustředění a skrze fragmenty našeho světa proniká do dalších dimenzí, aby odkrylo cosi univerzálního a nadčasového.

22

Často se jedná o variace vybraného okruhu motivů, který zahrnuje díla na bázi kruhových útvarů, zpodobení embryonálního stavu člověka, obrazce modlitby, ale rovněž práce čerpající z tvarového a koloristického bohatství lidových krojů. V Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně se jedná o autorčinu první samostatnou prezentaci. Více na www.galeriezlin.cz.

TIPY

PoSvícení 2021: Oslava světla a chvála podzimu Třetí ročník originální podzimní open air události PoSvícení se ve Zlíně koná 13. listopadu v podvečer. Zve na něj zlínský spolek Zvěřinec, který si chce posvítit na život ve městě, nabídnout možnost k zastavení, setkání. „Co nás čeká? Společné putování městem v průvodu, od domu k domu, v každém místě drobná kulturní ochutnávka,“ pozval organizátor Honza Tomšů. Vstupné dobrovolné.

Pro více informací navštivte www.zverine.cz MARKÉTA PROKOPOVÁ

OTEVŘENý PŘÍBĚH - Kresby do 26. 11. 2021, OPTIKA Mezírka Zlín … Malba, kresba i grafika ve své střídmosti odrážejí křehkost a prchavost okamžiku. Při pohledu na ně si můžeme vybavit jedinečná setkání, při nichž byť jen na zlomek vteřiny uvědomíme, že jednoznačná hmatatelnost fyzické stránky člověka může klamat.

Setkání, kdy se pod povrchem druhého člověka zablýskne na zlomek vteřiny něco nedefinovatelného a vzápětí zmizí. Markéta Prokopová rozvíjí myšlenku, že to, co vidíme kolem sebe, je iluze-ačkoliv fyzickou realitu bereme jako samozřejmost.

Zůstává na divákovi, zda přijme, že vnímání přítomnosti určitého člověka lze vyjádřit pomocí několika jednoduchých, zdánlivě nesouvisejících čar. Pokud přistoupí na pravidla hry, pozvolna se mu otevřou dveře do "jiného prostoru", kde místo zraku funguje intuice a představivost...

70. ČIN: Autoportrét_Marek Kvetan Vernisáž 4. 11., 19:00, do 4. 12. 2021 GAG GALERIE GARÁŽ ZLÍN

Marek Kvetan *1976, Bratislava Ideová rovina jeho děl nachází podněty v samotné kulturní podstatě dobových atributů vizuality a jejích marginálií.

V novějších Kvetanových pracech jsou pojmy umění a estetiky, její klišé, repetitivnost, kýč či dekadence vkusu východiskem. Jeho postup připomíná roli autora – revizionisty, který rozmazává hranice oblastí vizuální kultury formou hry symbolů – materiálů umění, neumění a paradoxy vkusu na pozadí vysokého umění. Záměnou jejich původních vzorců, kánonů a významů dospívá k přeměně v esenciální či transparentní nové obrazy. Zajímá ho sublimovaná estetika autentického prostředí, unifikace architektury nebo designu jako existenciálního prostoru, ale i svět umění, jeho provoz a mystifikace (např. fiktivní produkce umělecké bytosti Mr. Bra s Richardem Fajnorem). www.kvetan.net, www.galeriegaraz.cz

Realistická realitka

Zlín Design Market je zpět!

24

O víkendu 27. a 28. listopadu se na zámku ve Zlíně uskuteční 7. ročník tradiční akce pod názvem Zlín Design Market. Po dvouleté přestávce způsobené špatnou epidemiologickou situací se zde opět představí na pět desítek vystavovatelů. Návštěvnici si budou mít příležitost prohlédnout i zakoupit zajímavé šperky, módu, bytové doplňky, přírodní kosmetiku a další výrobky. Připraveny budou také rukodělné workshopy, občerstvení a doprovodný program.

Více na www.zlin-design.cz

Anna Poubová se začátkem listopadu do Zlína vrací představit svůj nejnovější projekt. Zabývá se v něm domovem. Výstavu pojmenovala Satelitendorf, tedy Satelitní vesnice. Týkat se bude jejího rodiště na Plzeňsku. Fotografčiny obrazy uniformních domů zaujmou spíše životní velikostí než uměleckým zpracováním. To je realistické až dokumentární, jako by šlo o nabídku realitní kanceláře, která přiznává nedostatky svého zboží.

Photogether Gallery, Satelitendorf, 3. 11. v 19:00

Na vlnách s Petrem Voldánem 2. 11. v 18 h - Představení knihy Netradiční cestopis s podtitulem “Ušima, očima i srdcem kolem světa” se probojoval do užšího finále pěti nejlepších cestopisů roku 2020 o Cenu Zikmuda a Hanzelky.

ZE DNA AŽ NA VRCHOLKY HOR 6. 11. v 16 h - beseda - MFOF Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá několik tisíc lidí, ale dokončí ji jen asi desetina z nich. Monika Benešová patří mezi ně.

TUK TUKEM Z THAJSKA AŽ NA MORAVU 7. 11. v 16 h - beseda - MFOF Cestovatel, snílek a autor cestopisu Tomáš Vejmola alias Tomík na cestách se vydal na další neskutečnou cestu. Tentokrát vyrazil s tuk tukem z Thajska přes půl světa až na Moravu!

ONE MAN SHOW RUDYHO LINKY 8. 11. v 18 h -koncert Rudy Linka – skvělý skladatel, jazzový kytarista, zakladatel a umělecký ředitel mezinárodního hudebního festivalu Bohemia Jazz Fest. povídání, hudba, videoprojekce – dobrá zábava a plno inteligentního humoru

NAPŘÍČ OSTROVEM SRÍ LANKA 10. 11. v 16 h - beseda - MFOF Jaký je tradiční život lidí na Srí Lance? Kolik čaje nasbírá průměrná Srílančanka za den? Jak se chytají ryby na oceánu? Fotografie, videa, historky a zážitky Stanislava Horáka z cest Srí Lankou.

Výstava „Benefičák pro Moravu” pomáhá lidem postiženým tornádem Od 4. prosince mohou návštěvníci výstavy „Benefičák pro Moravu“ pomoci peněžními dary lidem zasaženým na jihu Moravy pustošivým tornádem. V Městském divadle ve Zlíně budou k vidění autentické fotografie zkázy pořízené místními obyvateli, vrak automobilu zničený na místě přírodním živlem a objekt zlínského výtvarníka Lubomíra Jarcovjáka vytvořený ze sutin poničených domů. „I půl roku po neštěstí je situace mnoha rodin v zasažených obcích velmi složitá“ vysvětluje Dalibor Gabriel, jeden z dobrovolníků, kteří výstavu připravili. „Přes ohromné úsilí a veškerou pomoc, kterou místní obyvatelé dostali, tady bude letošní zima pro mnoho lidí mimořádně složitá.“ Skupina dobrovolníků, kteří v zasažených obcích pomáhali, se proto rozhodla pomoci ještě tímto způsobem. „Rádi bychom požádali návštěvníky výstavy o peněžní příspěvek pro ty nejpotřebnější obyvatele zasažených obcí.“ Vybrané peníze pod notářským dohledem spočítají a pak rozdělí potřebným přes fond Pár kapek v moři spravovaný zlínskou účetní kanceláří ADUZ. Dobrovolní organizátoři výstavy zaručují, že takto předají všechny vybrané peníze.

Vernisáž výstavy proběhne v Městském divadle ve Zlíně 4. prosince 2021 od 17 hodin před představením hry Osobní poplach.

Vystoupí na ní dětský pěvěcký sbor Jatelinka z Moravské Nové vsi.

Hosty pak budou dobrovolníci, kteří v obcích pomáhají s opravami už od prvních dní po katastrofě. Exponáty budou k vidění a svým příspěvkem můžete pomoci až do 3. ledna 2022.

IN ZLIN listopad 2021

TODD SHARPVILLE TRIO 15. 11. – v 18 h - koncert Britský zpěvák, skladatel a fenomenální kytarista Tod Sharpville (narozen 1970) je významným představitelem britských aristokratických kruhů, ze kterých však již v mládí doslova „zběhl“ k blues.

JIŘÍ VÁP - Retrospektivní výstava do 16.11. 2021

Jaroslav Kovanda OBRAZY, SOCHY, KNÍŽKY Vernisáž v úterý 23. 11. v 17 h

Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 16, So: 10 – 16

Facebook: AlternativaZlín

Vstupenky možno zakoupit v Alternativě před akcí nebo v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice)

25

ROZHOVOR

Martin Františák: Fakta jsem respektoval, ale do soukromí Jelínků vidí jen oni z jiného břehu rodák z Valašského Meziříčí, dramatik, básník, a především přední český režisér má na svém kontě na šest desítek divadelních inscenací. V současné době působí jako umělecký šéf Švandova divadla v Praze. Pro zlínské divadlo napsal novou inscenaci Trnky a hvězdy, divadelní hru vyprávějící příběh slivovice, a s ní spojené osudy vizovických palírníků. Inscenace v Městském divadle Zlín navazuje na linii regionální dramatiky po vzoru úspěšných Žítkovských bohyní nebo trilogie o rodu Baťových. Premiéra je naplánovaná na 6. listopadu.

Narodil jste se na Valašsku. Téma valašských tradic Vám tedy určitě není cizí. Co se Vám vybaví, když slyšíte slovo slivovice?

Dětství. Domov. Podzim. Zvuk trnek padajících na plachty pod stromem. Sbírání. A spokojenost naplněná vyprávěním dospělých. Čím Vás zaujal námět hry?

Slivovicu, jak u nás říkáme, považuji za dar. Je zarostlá do Valašska a do lidí, i když z krajiny vyrůstá. Je v ní valašská hravost. Tolik ušlechtilých vůní, odlesků chuti a ostrosti nemá jiná pálenka na celém světě. Sám sbírám a když rok dovolí, pečuji o kvas. Sedávám v pálenici a užívám té zázračné proměny kvasu v křišťál. Tak to je poetický díl příběhu. Epický díl je příběh rodu Jelínků spjatý s příběhem světa a slivovice. Juraje Jakubiska ve slavné sáze slovenských rodů provází včely. Tisícročná včela. U nás na Valašku kráčíme životem se slivovicí.

Příběh vizovických palírníků je velmi emotivní. Píšete rád na regionální téma?

Ano. Považuji za důležité opírat se při psaní o to, co důvěrně znám.

Je to myslím takový stavební základ pro nové postavy, děj a fantazii. A je to myslím častý rys autorů poezie i prózy – autentický popis prožitého v daném místě. A neméně často tím místem bývá rodný kraj. Čím je téma inscenace pro dnešního diváka být aktuální?

Podle mého je aktuální nebezpečí lidské malosti, které dějinně dokáže opakovaně ničit dobré dílo. Provinčnost, nacionalismus, xenofobie atd. Neustále se historicky objevují. Tak jako se v životě Jelínků objevuje podnikatelská touha vytvořit světový podnik vedle velikých dějinných událostí – první světová válka, druhá světová válka, holocaust a komunismus. Sto roků slivovice. Sto roků lásky a bolesti.

Co pro vás bylo během psaní nejvíce náročné? V čem je pro Vás inscenace výjimečná?

Náročné je pracovat s reálnými historickými motivy a dát jim život.

Historie většinou nabízí holá fakta. V případě Jelínků jsou to informace o jejich podnikání. Drama ale potřebuje živé postavy. Ty si autor musí představit a korigovat v rámci dostupných informací.

Někdy vám historie ze života člověka nabídne jen dva zuby a klíční kost a vy se pokoušíte ucítit a napsat celého živého člověka. Nejlépe s duší a srdcem. Výjimečný je myslím osud židovských palírníků, které doba a čas tragicky poznamenali, ale přesto se opětovně dokázali vzchopit.

Která z postav je podle vás charakterově stěžejní a nejzajímavější?

Stěžejní jsou Zikmunda Jelínka synové. Síla tohoto svazku mě uhranula. Vztah otce a syna je do jisté míry zásadní a nesmírně silný.

Pokud je nám dáno jej zažít.

S Městským divadlem Zlín nespolupracujete poprvé.

Vzpomínáte si ještě na váš první společný počin?

Zlínské divadlo mě vychovalo. Těch činů bylo víc. Nejvýraznější byla asi Maryša s Petrou Hřebíčkovou. Vzpomínám ale s vděkem na všechny inscenace a chvíle, které mi byly ve Zlíně dopřány.

Do jaké míry jde o dokument, do jaké míry o fikci?

To je tajemství, které nikdo neodhalí. Historická fakta jsem respektoval, ale do soukromého života Jelínků vidí jen oni z jiného břehu.

Snad mi „štamprla“ neztrpkne v ústech. Psal jsem to s jistou úctou, ale i drzostí. Bez kuráže to nejde.

Je to pro autora lehčí, když se může při psaní chytit skutečných osudů, nebo naopak realita určitou měrou svazuje?

Skutečné osudy mohou být podnětné. A životní příběh Jelínků je dramatický i podnětný. Ale to většinou bývá každý život, pokud si všímáme detailů. Také myslím, že Vizovice jsou dobrým místem pro tento veliký příběh.

Regionální dramatika – jak ji vnímáte? Mají se regionální divadla věnovat regionálním tématům? A proč?

Pochopitelně. Myslím, že je dobré oživovat paměť konkrétní krajiny.

Sledovat detaily dobrého i nedobrého. Učit se z nich a posouvat novým generacím. Je to jako s kvasem. V Praze vám o něm nikdo nic nepoví, ale v každé dědině na Valašsku jsou tajné vysoké školy dobrého kvašení. To platí i u divadla. Vy slivovici vyvážíte z Valašska do celého světa. To stejné umí i divadlo. Po celém světě. Vyvážet příběhy, mnoha míst a domovů.

Má příběh rodiny Jelínků potenciál překročit i hranice regionu?

Je to silný, lidský a bolavě pravdivý příběh. Tedy ano.

Veronika Jurčová

ROZHOVOR

„Krize mě dohání s každou novou rolí,“ zamýšlí se herečka Jana Tomečková, která oslavila významná životní jubilea V letošním roce oslavila herečka Jana Tomečková hned několik významných jubileí. Kromě toho velkého osobního si připomíná taky dvě úctyhodná pracovní. Divadlu se profesionálně věnuje šedesát let a konkrétně tomu zlínskému je věrná už neuvěřitelného půl století.

Za tu dlouhou dobu zanechala ve Zlíně nesmazatelnou stopu, vždyť zvládla nazkoušet desítky skutečně nezapomenutelných rolí. Těší se oblibě diváků a zcela bez debat se již zařadila mezi herecké legendy místní scény.

Jani, vzpomeneš si, kdy ses s divadlem setkala vůbec poprvé?

Kdy tě okouzlilo?

To už je hodně dávno. Bylo to v době, kdy mi bylo nějakých deset let, a bydlela jsem na Baťově. V tamním hotelu se nacházel divadelní sál a jednoho odpoledne se tam hrála operetka Děvčátko z předměstí. Pamatuji si, že tehdy hrozně pršelo a díky tomu se mnou nikdo nechtěl na toto představení jít, všichni zůstali doma, a tak mi byl jediným společníkem deštník. Nicméně byl to pro mě velký zážitek.

Pokud se nepletu, tak krátce na to ses divadlu začala věnovat i aktivně. Vždyť už na Baťově jsi hrála v ochotnickém spolku, že ano?

Ano, byly to moc pěkné časy… A musím se ti přiznat k jedné věci.

28

V pohádce Šípková Růženka, kde jsem měla hlavní roli, mi hrál tatínka pan Řezníček. Po mnoha a mnoha letech nastoupil do zlínského divadla Gustav Řezníček, který taky strávil shodou okolností dětství na Baťově, a já mu okamžitě s velkým nadšením říkala, jaká je to pěkná náhoda, že když jsem hrála v ochotnickém kroužku, tak můj pohádkový tatínek byl právě jeho tatínek. Na to mi Gustav odpověděl, že se teda velmi pletu, že to byl jeho dědeček. To byla celkem rána pod pás… (smích) Za uplynulých šedesát let se svět výrazně změnil. Změnilo se z tvého pohledu nějak zásadně i divadlo jako takové?

Určitě je dneska v ledasčem jiné, než když jsem s ním začínala, to je jasné… (zamyslí se) Nejvíc se to asi projevuje na hereckém projevu, vždyť v současné době je divadelní herectví mnohdy podobné tomu filmovému. Je to zapříčiněno tím, že po hercích už se tak urputně nevyžaduje ta klasická divadelní řeč a velmi často jsme vedeni k civilnějšímu projevu bez jakýchkoliv velkých gest.

Vraťme se na tvůj profesní začátek. Psal se rok 1961 a ty jsi

dostala první angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Jak k tomu došlo?

Mému nástupu do angažmá v Českých Budějovicích předcházel konkurz do pražského Divadla Jiřího Wolkera, který jsem úspěšně zvládla. Nicméně ještě dřív, než mi přišlo definitivní vyrozumění, jsem dostala nabídku od pana ředitele Hartla z Budějovic, který byl shodou okolností na zmíněném konkurzu v Praze přítomný. Projevil o mě zájem, což mě samozřejmě potěšilo a nabídku jsem přijala. Ani jsem se nenadála, a coby dvacetileté trdlo jsem stála s kufrem v Budějovicích a hledala divadlo… (úsměv) Považuješ zpětně svůj divadelní start za úspěšný?

Snad byl úspěšný. Troufám si říct, že se mi dařilo. Jen jsem ze začátku značně bojovala s moravismy. Vzpomínám si, že jedna z první her, do které jsem byla obsazena, se jmenovala Noční host a vtipné bylo, jak ze mě na jevišti z ničeho nic vypadla například věta „já tady chcu bejt“, z čehož měli kolegové šok a pan režisér taky.

Dodneška si pamatuji jeho výrazné odkašlání… (smích) Jak tě tenkrát přijali bardi? Přece jenom, koluje spousta historek o tom, jak to mívali mladí herci nelehké, když přišli někam do angažmá a bylo nutné, aby své zkušené kolegy přesvědčili, že na to mají. Zažila jsi v tomto ohledu něco podobného?

Kdepak, žádnou „tvrdou školu“ jsem od zkušených kolegů nikdy nedostala. Naopak, okamžitě se mně ujali, ve všem mi obrovsky pomáhali, hlavně paní Marta Záhorová, která navíc před tím působila v Divadle pracujících. Myslím si, že leckdy jsem dala bardům zabrat spíš já… (úsměv) Nicméně v Českých Budějovicích ses dlouho neohřála a po roce jsi putovala zase zpátky na Moravu.

To je pravda. V Budějovicích to bylo fajn a neměla jsem s ničím a s nikým problém, jenže mi bylo stále víc a víc smutno po domově.

Bylo to prostě daleko, já měla dvacet a za rodiči jsem jezdila velmi málo, což dokresluje i jedna historka, na kterou nikdy nezapomenu. Během toho odloučení jsem pochopitelně jaksi dospěla, co se fyzických proporcí týče, a když jsem na Vánoce přijela domů, tak mi maminka otevřela dveře a prohlásila: „Slečno, co si přejete?“ Normálně mě nepoznala!

Takže jsi cítila potřebu přiblížit se domovu. Co následovalo?

Poprosila jsem pana Hartla, zda by se to nedalo nějak vyřešit. Bylo mi odpovězeno, že jestli chci blíž domovu, tak se pokusí vykomunikovat angažmá v divadle v Uherském Hradišti. Slovo dalo slovo, přimluvil se za mě u tamního ředitele a mohla jsem nastoupit do Slováckého divadla, kde jsem pobyla necelé dvě sezóny. A víš proč? Protože jsem po nějakém čase znovu potkala ředitele z Divadla Jiřího Wolkera, do kterého jsem původně dělal ten konkurz. Prý se dověděl, kde působím, a byl by rád, kdybych přestoupila k nim do Prahy. Co teď, říkala jsem si… Rozhodování ale ulehčila skutečnost, že můj tehdejší chlapec byl sportovec a měl namířeno do pražského atletického klubu. Tím pádem nebylo moc co řešit a šli jsme do hlavního města společně.

To je zajímavé, nakonec ses přece jenom vrátila do divadla, které sis vyčíhla jako úplně první. Asi se shodneme na tom, že to byla velmi cenná zkušenost, že jo? Kromě divadelních příležitostí se ti totiž otevřely dveře taky do dabingového studia nebo před televizní kamery.

Přesně tak. V Praze jsem šťastně strávila dlouhých sedm let a bylo to vynikající ve všech směrech. Nemohla jsem si na nic stěžovat.

Všechna ta radost ale dostala ránu v momentě, kdy přišel osmaIN ZLIN listopad 2021

šedesátý rok, což bylo dost kruté. Následné dění výrazně ovlivnilo mnoho věcí, mimo jiné i různé pracovní vztahy. To už nebylo nic na mě. Navíc jsem se rozešla s tehdejším chlapcem a našla si novou lásku, pana doktora, který byl z Moravy. Tato souhra okolností mě začala pomaličku směřovat k tomu, že se vrátím domů. Zase jsem cítila tu vůni borovic u nás na Baťově…

A zanedlouho k přesunu na Moravu skutečně došlo, v roce 1971 ti klaplo angažmá v tehdejším gottwaldovském Divadle pracujících.

Nebudeš mi věřit, ale ještě po pár letech, kdy už jsem byla ve Zlíně, mě lanařili z Prahy, abych se do Divadla Jiřího Wolkera vrátila.

Nicméně já jsem už nechtěla, považovala jsem to za uzavřenou kapitolu. A tak místo mě nastoupila mladá Dagmar Veškrnová… (úsměv) Do Divadla pracujících mě vzal tehdejší ředitel Miloš Slavík s tím, že bude odcházet herečka Libuška Štědrá a tak se pěkně prohodíme. Všechno vypadalo slibně, jenže Libuška si nakonec svůj odchod rozmyslela s tím, že odejde až po další sezóně.

Logicky mě to vyděsilo, přece jen, už jsem s místem počítala a najednou bylo všechno jinak. Nakonec to ale dobře dopadlo díky velkorysosti ředitele Slavíka, který zvolil kompromis a na jednu sezónu si nás v souboru nechal obě dvě.

Zamilovala sis místní divadlo okamžitě? Čím tě zaujalo?

Víš, skvělé bylo, že spoustu lidí, co tady tenkrát působili, jsem znala, díky čemuž jsem se v novém angažmá necítila tak cize.

Protože ještě před tím, než začalo mé putování po českých divadlech, jsem absolvovala roční studium při Divadle pracujících, kam mě vzali jako elévku. Díky tomu se mi například dostalo možnosti zahrát si ve dvou inscenacích ještě ve starém zlínském divadle, a co bylo hlavní, díky této zkušenosti jsem byla perfektně připravená na ten svůj zlomový konkurz v Praze.

Dá se říct, že téměř zároveň s tebou nastoupila do angažmá ve Zlíně celá parta mladých herců – zmiňme například Zdenu Kružíkovou, Marcelu Večeřovou, Pavla Leicmana, Ondřeje Mikuláška nebo manžele Vlastu a Romana Mecnarowské.

Bylo to pro tebe o to zajímavější, když jsi věděla, že se tvoří parta, která si může i zdravě konkurovat?

Zajímavé období to rozhodně bylo. V podstatě jsme se všichni tak nějak prolnuli a fungovali pospolu. Každý jsme měli své pěkné práce víc než dost, avšak vůbec jsme si nezáviděli, naopak, vzájemně jsme se podporovali. Navíc tehdy mezi námi velmi silně fungovalo přátelství. Vždycky před zkouškou jsme se potkávali u rekvizitárny – staří i mladí – povídali jsme si a bylo to skutečně příjemné.

Sedmdesátá a z části taky osmdesátá léta ve zlínském divadle můžeme považovat za velmi silná. Soubor formovali 29

režijní matadoři Alois Hajda, Miloš Hynšt a Ivan Balaďa.

V podstatě to byl jeden z vrcholů v historii místního divadla.

Jak tyto roky zpětně vnímáš?

Hajda, Hynšt a Balaďa, to byli opravdu senzační režiséři. Klobouk dolů před nimi. Ti nám neprominuli nic, naprosto nic. Ani jakékoliv pochybení v již probírané herecké mluvě, na kterou teda dbali obrovsky. Stále mám před očima, jak vždycky seděli v hledišti a hlídali skutečně každé naše slovo. Jakmile jenom trochu něčemu nerozuměli, už bylo zle. Ale díky tomu umí naše generace na jevišti mluvit. Bez diskuze je pak skutečnost, že za jejich éry se tady dělaly velké a krásné inscenace, díky kterým mělo zlínské divadlo úžasný věhlas, dokonce i za hranicemi naší země.

Ale ať se pořád nebavíme jenom o těch hezkých érách… Řekni mi, měla jsi někdy období, kdy tě divadlo netěšilo a chtěla jsi ho pověsit na hřebík?

Takový pocit mě přepadne vždycky v polovině každého dalšího zkušebního procesu. Najednou si říkám: „Ježišikriste, já půjdu dělat raději uklízečku, abych měla klidnou hlavu, vždyť toto nemůžu zvládnout.“ Krize se dostavuje s každou novou rolí a v ten moment začínám znovu a od nuly, jako by před tím nikdy nic nebylo.

A uvažovala jsi někdy čistě o odchodu ze Zlína? Přece jenom, zažila jsi už všemožné etapy, stejně tak různá vedení i kolegy, kteří se přirozeně střídají a jak už to tak v životě chodí, vždycky asi nebylo všechno jenom krásné a pozitivní. (zamyslí se) Ne, neměla jsem nikdy chuť zlínské divadlo opustit, taky už jsem byla maminkou milované Petinky. Je pravda, že mnohdy byly chvíle, kdy to úplně veselé nebylo, ale zároveň to ponuro vždycky z ničeho nic prosvítilo něco nového a nezapomenutelného… Třeba zjevení režiséra Pitínského v polovině devadesátých let, nebo pozdější příchod Doda Gombára… Prostě pokaždé se to špatné ve správnou chvíli zlomilo a život v divadle se zase nakopl dobrým směrem.

Mimochodem, přemýšlela jsi někdy nad tím, čím bys byla, kdybys po té divadelní cestě nakonec nevykročila?

Jelikož se ráda starám o lidi, tak si myslím, že bych byla nejspíš zdravotní sestrou. Nicméně herectví ve mně opravdu bylo jaksi podprahově odmalička. Aniž bych ještě tušila, že nějaké divadlo existuje, tak jsem se vždycky ráda zapojovala například do příprav letních karnevalů, nebo jsme hrávali všemožné scénky pro děti ve školce a tak podobně, čili ta cesta mi zřejmě byla daná… (úsměv) Když se řekne Jana Tomečková, tak mně osobně okamžitě přeletí před očima dvě inscenace, ve kterých jsi doslova 30

zářila, a sice Armagedonu na Grbu a Srpen v zemi indiánů, kdy za roli Violet Westonové jsi dokonce získala nominaci na Cenu Thálie. V obou případech to taky musela být nesmírně těžká práce, mám pravdu?

Určitě. Armagedon i Srpen byly fantastické kusy, pod kterými byli navíc podepsaní renomovaní režiséři – pod prvně jmenovanou inscenací Dodo Gombár a pod tou druhou zase Petr Štindl. Vzpomínám si, že když jsme Armagedon zkoušeli, tak jsem měla trošku obavy, jak některé, pro ženu nepříliš lichotivé, scény zvládnu.

Ale musela jsem bojovat, nic jiného mi vlastně nezbývalo. V obou případech to byly role pro zralou ženskou, která už má něco za sebou. A pokud takové divadelní okamžiky člověk nepromarní a maximálně možnou mírou je naplní, pak ho neuvěřitelně posunou kupředu…

Herecké povolání není snadné, mnohdy je psychicky velmi vyčerpávající, vždyť téměř denně se musíte vrtat v cizích emocích. Je možné zůstat v osobním životě divadlem nepoznamenaný?

Myslím si, že to možné není. Herecká práce se na člověku podepíše, stejně jako se na lidech podepíše například práce učitelská.

Prostě to tak je. Když mám nějakou větší roli, tak se hrozně trápím, doma nad ní pořád přemýšlím a často mívám i velmi nepříjemné sny. Neuteču tomu, pořád to někde v hlavě mám. Na druhou stranu, na divadle je fascinující ta ohromná pestrost, kterou s sebou každá nová inscenace i role přináší. Je skvělé, co všechno herec objeví a nasaje, aniž by třeba chtěl. Toto jsou zase nesporné výhody hereckého povolání.

Městské divadlo Zlín ti k tvému krásnému životnímu jubileu nadělilo inscenaci Harold a Maude. Humorem nabitý příběh podivuhodného láskyplného vztahu osmnáctiletého mladíka a osmdesátileté zchudlé šlechtičny. Je ti postava Maude sympatická?

Je to bezvadná a kouzelná ženská. Ukecaná baba, která by se rozdala, protože miluje lidi. Jenom jsem dlouho nemohla pochopit, proč se v osmdesáti letech rozhodne skoncovat se vším. Nerozuměla jsem tomu. Pořád jsem si říkala, co ji k tomu vede. Nicméně během zkoušení jsem si o tom zakázala přemýšlet, prostě to tak má, v osmdesáti se rozhodne odejít, tečka. A hlavně, hodně mi během zkoušení pomáhal režisér Petr Michálek.

Mladí herci v sobě mají jakousi zdravou urputnost i bezmezné odhodlání a taky často sní. O rolích, o příležitostech.

Jak to máš ty? Je ještě něco, co sis doposud nesplnila?

Víš, někdy si opravdu říkám, co ještě u toho divadla dělám, proč jsem už dávno neskončila. Přepadne mě pocit, že jsem prostě stará. Jenže pak se mi povede dejme tomu nějaká zkouška a hlavou mi bleskne, že bych ještě chtěla něco pěkného zažít, že bych ještě chtěla být součástí nějaké silné inscenace. To jsou prostě ty pochybnosti, které s věkem přichází. A jestli mám nějaké sny?

Nevím, asi už ani ne. Za jeden takový splněný sen považuji právě roli Maude, o které jsem se kdysi dávno zmínila, a vidíš, dostala jsem ji od vedení divadla k narozeninám. (úsměv) Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Marek Malůšek a archiv Městského divadla Zlín

MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍN

Otevřené divadlo Divadlo je magický prostor.

Místo zázraků. Zatajeného dechu jako v dětství, když jsme rozbalovali dárky pod vánočním stromkem.

Je to místo smíchu. A možná slz. I skrze ten smích.

Místo příběhů a očekávání. Pochopení a snad i uchopení. Sebepoznání. Přemýšlení.

Nebo jen pozorování.

Místo odpočinku i vzdoru.

Překračování vlastních limitů.

Místo snů, které si přes vlákna vlastní fantazie křehce - ve strachu, aby nám nezmizely, přetahujeme do reality.

Návrat do dětství v nás. K hravosti.

K průzračné přímočarosti.

V divadle sníte realitu a žijete sny.

V divadle můžete být vším, i sami sebou.

Stačí pouze jediné… dovolit si to a vstoupit…

32

Lektorské úvody Chyběl Vám v divadle průvodce, který by Vám pomohl vstoupit do světa inscenací, které navštěvujete? Nuže, je zde! A vždy odtajní něco zajímavého - o autorovi, okolnostech vzniku divadelní hry, době, tématu, zkoušení, tvůrci, módě, postavách… Pomůže vyjasnit souvislosti, vztahy i témata. Otevře další úhel pohledu na inscenaci. Anebo alespoň zkrátí Vaše netrpělivé čekání, když do divadla dorazíte dříve.

Lektorské úvody pokaždé začnou 18:18.

Na podzim se budeme věnovat třem inscenacím – Pýcha a předsudek, Šakalí léta, Harold a Maude.

Bonus pro největší nadšence a odvážlivce - jednorázový herecký workshop k inscenaci Tady se budeme věnovat tématům různých inscenací Městského divadla Zlín. Bude to trochu beseda, trochu si vyzkoušíme herectví, trochu přednáška, trochu tanec… hodně dobrodružství.

A pokaždé host.

Harold a Maude Kdy: 6.11. Čas: 9.09 – 11.11 Téma: Láska Pýcha a předsudek Kdy: 20.11. Čas: 9.09 – 11.11 Téma: Duše Šakalí léta Kdy: 4.12. Čas: 9.09 - 11.11 Téma: Muzikál Kapacita omezena!

Bližší informace a přihlášky na nydrle@divadlozlin.cz.

Na slovíčko s Petrem Nýdrlem, patronem platformy Otevřené divadlo Petře, rozbíhá se třetí měsíc Vaší užší spolupráce s Městským divadlem Zlín.

Jaký start měl projekt Otevřené divadlo?

Splňuje zatím Vaše představy?

Všechno nové voní dobrodružstvím a touhou objevovat. Představy si předem moc nedělám, nechci být zklamáván. Snažím se ovlivnit, připravit v tom směru co nejvíce sebe, okolí, vytvořit půdu, podmínky, podhoubí – chcete-li, a pak se vrhám. To slovo a obsah toho slovo je pro mě důležitý. Nepostávám, nevyčkávám. Rád se vrhám do života, práce i výzev. S věkem a uvědomění si limitů, třeba časových, o to víc. Nejtěžší vždycky je něco nového dostat mezi lidi, obzvláště v dnešní době, kdy na nás na každém kroku útočí reklama na to, co je nejlepší koupit, zažít, vidět, vyzkoušet.

Co všechno v rámci Otevřeného divadla zrovna běží?

Běží herecké kurzy pro mládež i pro širokou veřejnost (jsou to tři velmi zajímavé skupiny) a kurzy tvůrčího psaní. Celkem se přihlásilo přes 40 zájemců různého věku. Také se rozjeli Lektorské úvody před inscenacemi, kde se snažím říct to nejzajímavější o tématu, době, vzniku atd.

Ne, že by toho bylo málo, ale nosíte v hlavě i nějaké nové nápady, které byste v divadle rád zrealizoval?

Rád bych návštěvníkům nabídl jednorázové workshopy, kde se budeme věnovat tématům různých inscenací Městského divadla Zlín.

Bude to trochu beseda, trochu si vyzkoušíme herectví, trochu přednáška, trochu tanec… Snad vstoupíme do svých srdcí, mysli, fantazie, uvědomění… Témata prvních tří je láska, duše a muzikál. Jak víc divákovi otevřít jeho divadlo, než si s ním povídat na dané téma, než to, aby si na vlastní kůži vyzkoušel, co to či ono může obnášet? Divadlo je živý organismus. Odráží nás a naše životy. A dialog potřebuje. Ale nikoliv jen přes chaty, ale přes lidský kontakt, dotek, lidské slovo, nádech a výdech… Kéž si toho lidé všimnou a nebudou se bát přijít. Myslím, že listopadové a prosincové sobotní dopoledne, před obědem a odpočinkem o víkendu, je ideální čas.

Divákům nabízíte k inscenacím ten pomyslný bonbónek, něco navíc. Chtějí to ale vůbec? Jsou zvídaví?

Nevím. Chtějí? Nechtějí? To je jak dotaz, zda chtějí nebo nechtějí žít? Aha, takže už vím. Milovníci života chtějí. Ti co přežívají mnohdy neví, co chtějí - takže nechtějí. Teď tedy jen záleží, kolik lidí má rádo život. Doufám, že alespoň 40 lidí z desetitisícového Zlína ano.

Moc bych si přál, aby lidé uviděli tu krásu magie, co divadlo nabízí a umožňuje.

Více na www.divadlozlin.cz. .

IN ZLIN listopad 2021

33

AGENTURA SEPTEMBER

THE BACKWARDS World Beatles Show v programu BEATLES SOLO YEARS Úterý 23. listopadu 2021 v 19.00 hod.

Kongresové centrum Zlín přeloženo z 22. 11. 2020 Ve Zlíně opět vystoupí známá a oblíbená skupina The Backwards. Ve svém aktuálním koncertním vystoupení se představí s novým projektem BEATLES SOLO YEARS. Kapela je jedním z nejlepších Beatles revivalů na světě. Ve své hudebně-vizuální show nabízí neopakovatelný výlet proti proudu času.

JAK SE HUSÁKOVI ZDÁLO, ŽE JE VĚRA ČÁSLAVSKÁ Pondělí 13. prosince 2021 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Nadčasová komedie o setkání dvou zcela odlišných světů, které se mohly potkat jenom na divadelním jevišti. Gustáv Husák a Věra Čáslavská – dva symboly jednoho období. Není lepší zadání pro komedii!

Hrají: Tomáš Matonoha, Tomáš Měcháček / Vladimír Polívka.

NA POSLEDNÍ CHVÍLI Středa 15. prosince 2021 v 19.30 hod.

Malá scéna Zlín přeloženo z 19. 10. 2020 S anglickým humorem řeší povedený tatínek malér s dospívajícími dětmi ve skvělé komedii.

Hrají: Václav Vydra / Jan Čenský, Josef Carda / Martin Zahálka, Jana Boušková / Zuzana Slavíková, Filip Cíl / Daniel Kadlec, Vlasta Žehrová / Kamila Špráchalová, Miloslav Mejzlík / Martin Hruška…

34

VYSAVAČ Pondělí 31. ledna 2022 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Bohumil Klepl v jedinečné komediální one man show Patrika Hartla o zamilovaném uklízeči z obchodního centra. Máte chuť nechat si vysát každodenní starosti z hlavy? Přijďte se podívat na tuto romantickou komedii plnou vtipných eskapád, hrdinských kousků, trapných nárazů na držku a snění.

Hraje: Bob Klepl

POSLEDNÍ ZE ŽHAVÝCH MILENCŮ Sobota 19. února 2022 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Tři komické milostné dialogy. Barney chce po sedmadvaceti letech manželství zkusit být své ženě poprvé nevěrný... a tak si pozve do bytu své matky tři různé ženy.

Hrají: Simona Stašová (v trojroli) a Petr Nárožný.

HORSKÁ DRÁHA Čtvrtek 24. února 2022 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín přeloženo z 10. 3. 2020 a 26. 10. 2021 Komorní komedie o vztazích pro jednu skvělou herečku a jednoho skvělého herce. Nečekané setkání dvou lidí líčí s francouzským vtipem, šarmem a humorem.

Hrají: Milan Kňažko, Jitka Ježková / Eva Novotná

AGENTURA SEPTEMBER Tř. T. Bati 190, Zlín, tel: 576 114 529, agentura@september.cz www.september.cz, www.facebook.com/agenturaseptember IN ZLIN listopad 2021

35

KONCERTY

21. Bluesový podzimek so13.listopad 19.00 h, Zámek Holešov - Drive Club

Po roční vynucené pauze se opět do Holešova vrátí tradiční jednadvacátý ročník Bluesového podzimku.

Hlavním hostem večera bude jedna z největších rockových legend 70let skupina FLAMENGO. Českým fanouškům ji není třeba dlouze představovat, kdo by neznal zásadní a nejlepší album české rockové historie Kuře v hodinkách /1972/.

Kapela vznikla v roce 1966 a prošla řadou žánrových a personálních změn. Současná sestava se opírá o dvojici původních členů zlaté éry, baskytaristy Gumy Kulhánka a Pavla Fořta /kytara/.

Doplní je rockovým fanouškům dobře známý bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka /ETc./ a hráč na hamondky a především zpěvák Honza Holeček /Energit/. Stálým hostem seskupení je saxofonista Vladimír Boryš Secký.

Flamengo navazuje na nejkrásnější období rockové historie, začátek sedmdesátých let, kdy kromě písní z alba Kuře v hodinkách zahraje také velké hity kultovních kapel zlaté éry.

Současnou podobu bluesrocku představí britský zpěvák, skladatel a kytarista TODD SHARPVILLE /nar.1970/ Wikipedia zdůrazňuje jeho aristokratický původ, ale jeho životní cesta je tomu velmi vzdálená.

Debutoval v roce 1994 albem Touch of Love,které dosáhlo značného kritického ohlasu a vyneslo mu ocenění nejlepšího britského bluesového alba. Vedle vlastní kapely je možné Todda Sharpville najít coby studiového hráče či hudebního režiséra a producenta nejméně čtyřicítky alb, stejně jako účasti v kapelách světových hvězd rocku a popu. Věnoval se autorské činnosti a nahrál další dvě alba.

Vstupenky je možno koupit v síti Ticketportal, Informačním centrum MKS Zámek anebo na místě před koncertem.

Legendární zakládající člen DEEP PURPLE IAN PAICE ve Zlíně.

Ian Paice se svým sólovým projektem Purpendicular vystoupí v pátek 10.prosince 20. 00 v Master Of Rock Cafe, kde ho doprovodí parta ostřílených muzikantů Ian Paice (Deep Purple) - Drums Robby Thomas Walsh (Joe Lynn Turner) Vocals Nick Fyffe (ex Jamiroquai) - Bass Muris Varajic (ex Mostar Sevdah) Guitars Stophi Kogler (Billy Sheehan) - Keyboard

36

Koncert kapely Purpendicular s Ianem Paicem je díky klubovým podmínkám jednou z mála příležitostí vidět opravdovou legendu z bezprostřední blízkosti a ucítit dotek rockové historie přímo ve Zlíně.

Paice v době kdy Deep Purple nepracují ve studiu, nebo nejsou na turné, dost často vyráží na menší klubová turné s mladšími muzikanty a užívá si atmosféru klubového hraní. Dost často při tom padá otázka, proč vlastně tyto akce absolvuje, když to určitě pro něj není žádná nutnost. On sám pro to má docela jednoduché vysvětlení – hraní jej pořád neskutečně baví. Určitě roli hraje také to, že se Ian na pódiu rád střetává i s dalšími muzikanty a sestava jeho doprovodné kapely obsahuje jména, která na rockové scéně mají už také hodně za sebou. Sám Paice při různých příležitostech odehrál živá vystoupení s mnoha dalšími muzikanty počínaje Ericem Claptonem, Bruce Dickinsonem, Brianem Mayem z Queen. John Paul Jonesem z led Zeppelin a mnoha dalšími.

Paice je jediným členem slavných Deep Purple, který nechyběl ani na jednom z jejích studiových ani živých alb a nyní, po úmrtí Jona Lorda, je již jediným zakládajícím členem v kapele. Pouť Deep Purple hudební scénou začala na jaře 1968 a trvá, s několikaletou pauzou, až dodnes. Za tu dobu skupina prodala více než 100 milionů nahrávek a v polovině sedmdesátých let byli dokonce nejprodávanějším interpretem hudební scény. Ian Paice se během své kariéry vypracoval na jednoho z nejlepších bubeníků v historii rockové hudby. Jeho barevný styl hry v mnoha případech dodával a stále dodává i tvrdým rockovým skladbám zvláštní patinu a někdy i odlehčenost.

Přestože bylo Ianovi v letošním roce 73 let, tak je nesmírně aktivní a s Deep Purple natočili v době lock downu album cover verzí oblíbených písní jednotlivých členů kapely, které nese název Turning to Crime. Album vychází 26. listopadu 2021

Vstupenky v íti Ticketportal anebo Master of Rock Cafe či před koncertem.

PRAGOKONCERT

Host

38

CITRON

TŘI SESTRY, ALKEHOL

Velmi nás to těší, že po tak dlouhé době čekání můžeme všechny naše fanoušky potěšit zprávou, že turné české metalové legendy CITRON „Supi se slétají“ začíná již 21. října a míří do deseti měst v Čechách i na Moravě! Ve ZLÍNĚ, Masters of Rock Café zahrají 6. 11.! Zbrusu nový koncept turné „Supi se slétají“ zůstává zachován! Menší města a sály, větší intimita a blízkost publiku, klasický hraný set s elektrickými kytarami doplněn z poloviny o unplugged pasáž, ve které Citron doprovodí violoncellové duo.

Každý návštěvník koncertu obdrží jako dárek nový singl kapely Citron. Zůstává i speciální host koncertů, skvělá slovenská symphonic metalová parta SYMFOBIA! Takže moc děkujeme všem fanouškům, že vydrželi tak dlouho čekat a na podzim se na Vás těšíme! Přijďte si všichni užít skvělý, metalový večer do klubu Masters of Rock Café na Čepkově, 6. listopadu!

TŘI SESTRY a ALKEHOL vyrážejí na druhé společné tour v dějinách hudby jako takové a zavítají i do svého oblíbeného klubu Masters of Rock Café ve ZLÍNĚ, 4. 12. 2021! Turné „SUDOVÁ PŘITAŽLIVOST II“, sama za sebe napovídá, v čem tkví společné zájmy obou kapel.

Ano, samozřejmě, že v dobré hudbě! Téměř čtyřhodinový koncertní program, vám bude připadat jako jeden velký nekončící večírek.

Chybět nebude společné hostování a autentická pódiová show.

Zkrátka koncert, jak má být! Zazní všechny nejznámější hity obou kapel a každá odehraje svůj plnohodnotný koncertní set. Téměř čtyři hodiny nabité pořádnou náloží legendárních hitů :) Sobota 4.12.2021 start od 19:00 hodin, vstup od 17:30 hodin, Masters of Rock Café ZLÍN.

LUKÁŠ PAVLÁSEK

TARJA

Příznivci one-man-show a stand-upů pozor! Datum 8. 11. 2021, 19:00 se blíží! A právě v tento den vystoupí v klubu Masters of Rock Café ve Zlíně na Čepkově skvělý komik LUKÁŠ PAVLÁSEK se svou one-man-show „Kdo nepláče, není Čech!“. One man show známého komika Lukáše Pavláska s podtitulem „Češi, alkohol a Rock and roll“, ve které se dozvíte, který národ je nejlepší na světě, kde začíná zóna debilů, proč pití prospívá naší civilizaci, co pít, když chcete, aby se vám narodil Václav Klaus. Sestavíme si konečně pořádnou nekompromisní punkovou kapelu, koukneme se na dokonalý televizní program, a nakonec si všichni společně zazpíváme o tom, co všechno nás štve, protože každej správnej Čech není nikdy spokojenej – Kdo nepláče, není Čech! Připravte se na těžký útok na vaši bránici.

Letos budou konečně Vánoce takové, na jaké jsme zvyklí! Klasický předvánoční shon a stres dokáže přemoci jen sváteční koncert v kostele, nebo v krásném koncertním sále. Vánoční koncerty TARJI TURUNEN se po roční pauze do adventního času vrací, a tak se letos v prosinci můžete zajít odreagovat, odpočinout si a naladit se na Vánoce do kongresového centra ve ZLÍNĚ, kde vám TARJA vánočně zazpívá svůj úchvatný vánoční set „Christmas Together“.

Je to nádherný, originální, kouzelný vánoční koncert, který nás dokáže spojit, zahřát u srdce a rozezpívat naše duše. Jsou plné nové energie, naděje a klidu zároveň. Přijďte si užít tuto jedinečnou show! 14. 12. 2021, ZLÍN, Kongresové Centrum.

Vstupenky na tyto koncerty zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na webech www.pragokoncert.com či www.mastersofrock.cz.

1

PODZIM2021 JARO2020

29.březen 21. listopad JARO2020 vv18:00 hodin 18:00 hodin neděle, velký sál zámku 29.březen v 18:00 hodin 79(ù:2ø 264695Ð )(3,; neděle, velký sál zámku

20.10.2021

14:28

XXII

13.11.

BLUESOVÝ 76+A04,2

sobota 19:00 KLUB DRIVE

*(9405( =,;,9( CARMINA VETERA 79(ù:2ø 264695Ð )(3,;

7(=,3 -6ͨ; VLADIMÍR "GUMA" KULHÁNEK 1(5 /63,̀,2 10ͨÐ A,3Ð A,3,52( BORYŠ VLADIMÍR SECKÝ

TODD SHARPVILLE

/ANGLIE/

WȱLKWYVKLQ! 0UMVYTHȏUx JLU[Y\T AmTLR /VSLúV] [LS ] Zx[P ;PJRL[WVY[HS! ^^^ [PJRL[WVY[HS Ja

&

IN ZLIN listopad 2021

www.musicaholesov.cz MUSICA HOLEŠOV

WȱLKWYVKLQ! 0UMVYTHȏUx JLU[Y\T AmTLR /VSLúV] [LS ] Zx[P ;PJRL[WVY[HS! ^^^ [PJRL[WVY[HS Ja

&

39

PRAGOKONCERT

ZIMNÍ MASTERS OF ROCK 2021!

Po vynucené roční odmlce se vracíme k chladnější variantě festivalu MASTERS OF ROCK, letos tedy k 16. ročníku ZIMNÍHO MASTERS OF ROCK! Ve ZLÍNĚ, hale Datart, vás čeká opět parádní den našlapaný skvělou muzikou, neopakovatelnou atmosférou, a který si užijete s přáteli a zajímavými kapelami!

Kdy? V sobotu 27. 11. 2021, ZLÍN, Hala Datart!

Sestava kapel je víc, než lákavá!

SONATA ARCTICA. Už je to opravdu dlouho, co finští melodičtí metaloví titáni SONATA ARCTICA cestovali po Evropě. Naposledy v roce 2019. Kapela ovšem nezahálela a objednala si studio, aby nahrála své první akustické album. To měli původně představit i u nás, ve ZLÍNĚ, na ZIMNÍM MASTERS OF ROCK. Akustické turné bylo nakonec přesunuto, ale čeští fanoušci o svoji oblíbenou kapelu nepřijdou!

SONATA ARCTICA dorazí na ZIMNÍ MASTERS OF ROCK s klasickým rockovým setem, jak jsme u nich zvyklí a jak se nám to líbí.

Druhou hvězdou festivalu je finský lesní klan KORPIKLAANI. Jejich turné na podporu nového alba „Jylhä“ muselo být dokonce zrušeno, ale KORPIKLAANI si české publikum nechtějí nechat ujít, a tak s nadšením přijali nabídku zahrát si jako jedna z hlavních hvězd na 16. ročníku jednodenního zimního metalového svátku 40

ve ZLÍNĚ, na ZIMNÍM MASTERS OF ROCK! POZOR! Majitelé vstupenek na kterýkoli zrušený říjnový koncert KORPIKLAANI v ČR, mohou své vstupenky využít pro vstup i na ZIMNÍ „Masters“!

Dalším důvodem, proč se zúčastnit tohoto velkého zimního rockmetalového svátku jsou FREEDOM CALL. Veselá německá banda okolo sympatického a talentovaného Chrise Baye zahřejí srdce nejednoho fanouška, představí své nové album „M.E.T.A.L.“ a zcela jistě rozeskáčou celou halu!

Německo-italská melodic-metalová kapela THE UNITY, kterou tvoří členové Gamma Ray, Henjo Richter (kytara), Michael Ehré (bicí) a spoluhráči Gianbattista Manenti (zpěv), Stef (kytara), Jogi Sweers (baskytara) a Sascha Onnen (klávesy) vám přivezou svůj „The Best of“ live koncertní set, podobný tomu, který právě vydávají jako své úplně první live CD s názvem „The Devil You Know - Live“.

VISIONS OF ATLANTIS přivezou svou sedmou, vysoce uznávanou desku „Wanderers“ a přenesou vás z temné haly na dobrodružnou cestu nespoutaným mořem za zvuků krásných hořkosladkých duetů Clémentine Delauney a Michele Guaitoliho. Čeká vás něco vskutku nevšedního, stačí se nechat unášet a houpat vlnami jejich podmanivé muziky.

Italští vypravěči fantastických příběhů ELVENKING představí své dosud nejsilnější album „Reader Of The Runes – Divination“!

AMALGAMA, ruská superkapela, má svoji zbrusu novou, parádní rock-metalovou show připravenou, stejně jako nové album, které vyjde, co nevidět. Tento kvalitní melodic-rock, ovlivněný klasickými rockovými hvězdami jako jsou SCORPIONS, JUDAS PRIEST či MANOWAR rozvibruje na konci listopadu útroby haly Datart ve ZLÍNĚ i vaše metalová srdce.

SYMFOBIA, slovenská symphonic-metalová kapela jejíž tvorbě dominují orchestrální aranžmá, výrazná kytarová sóla a sborové zpěvy. SYMFOBIA je jednou z mála symfonicko-metalových kapel na světě, která má dvě zpěvačky. Kontrastní hlasy nabízí kapele možnost kreativně experimentovat a umocnit monumentalitu písní.

Kapela koncertuje jako divá a zdá se, že ji nemůže nic zastavit.

Aktuálně představuje naživo své poslední album „„Smog of Tomorrow“ (2019) jako speciální host turné „Supi se slétají“ české metalové legendy CITRON, ale to jí nebrání v tom, odskočit si do ZLÍNA, haly Datart a rozproudit krev v žilách fanouškům na festivalu ZIMNÍ MASTERS OF ROCK! Pódium i vás, fanoušky zahřejí na provozní akorát metalovou teplotu svou show domácí melodic-heavy-metalová banda POWER 5! Kapela nedávno vydala nové CD „Adrenalin“, jako završení 25 let fungování této bandy. Skupina zakomponovala do svého nového soundu příchut´ diskotéky 80-tých let a kombinaci své vlastní letité metalové linie. Ve finále je z toho album plné melodií, nezapomenutelných refrénů a energie která se nezastaví, dokud neutichnou s poslední skladbou bicí. To vše s dominancí kláves vytváří nový náhled a posun v tvorbě skupiny, k hitovému koncertnímu programu, který hodlá na ZIMNÍ „MASTERS“ kompletně představit. POWER 5 vždycky live!

16. ročník festivalu ZIMNÍ MASTERS OF ROCK tedy odstartuje v hale Datart ve ZLÍNĚ, v sobotu 27. listopadu ve 12:30, hala se vám, fanouškům otevře už v 11:30 a zajištěn bude bohatě i váš pitný režim a možnost občerstvení ve stáncích před halou! Otevřen

PROGRAM FESTIVALU: 11:30 otevření haly 12:30 – 13:15 POWER 5 13:35 – 14:25 AMALGAMA 14:45 – 15:45 SYMFOBIA 16:05 – 17:05 ELVENKING 17:30 – 18:30 VISIONS OF ATLANTIS 18:55 – 19:55 THE UNITY 20:20 – 21:30 FREEDOM CALL 21:55 – 23:15 SONATA ARCTICA 23:40 – 01:00 KORPIKLAANI bude i festivalový shop, kde si budete moci zakoupit nejen merchandising účinkujících kapel, ale také vše (vč. vstupenek), co nabízí e-shopy festivalů Masters of Rock, Metalfest nebo Rock Castle…budou Vánoce, určitě se tam najde něco, co se šikne.

Zajistěte si své místo na tomto jednodenním zimním svátku rocku a metalu včas! ZIMNÍ MASTERS OF ROCK, ZLÍN, hala Datart to je místo, kde se všichni sejdeme u toho, co máme nejraději, u parádní muziky, dobrého pití a plného kotle zábavy.

Vstupenky jsou k dostání tady: www.mastersofrock.cz/cs/koncerty/2021-MASTERS-OF-ROCK-WINTER a v sítích Ticketportal a Ticketmaster.

IN ZLIN listopad 2021

41

ROZHOVOR

„To, jak to funguje, když to teda dohromady funguje, je pro mě víc než dostačující. Občas si nějakého čouda dáme, ale slivovica nám samozřejmě taky chutná,“ říká Filip Husák, frontman zlínské kapely Reggay V podstatě můžeme s klidem říct, že kapela Reggay patří k hlavním průkopníkům zlínské reggae scény. Byla jednou z prvních, která krátce po roce 2000 začala v baťově městě šířit všemožné pozitivní vibrace a postupně se vlastní pílí vypracovala ve stálici nejenom místních pódií. To koneckonců potvrzuje i fakt, že dlouhodobě vyráží také na zahraniční štace například do Rakouska, Polska, Itálie anebo na Slovensko.

Od začátku stojí v jejím čele Filip Husák, zpěvák, perkusista a taky majitel zlínského klubu Bamboo, který reggae propadl už na střední škole. „Učaroval mě ten zcela odlišný feeling, bylo to najednou úplně něco jiného, než všechny ty rockové věci, které jsem do té doby poslouchal,“ usmívá se frontman sedmičlenné formace, která v době covidové vydala desku Let's Party.

Začněme trošku odlehčeně. Jak se žije a tvoří kapele, hrající reggae, v občas trošku ospalém Zlíně?

Já myslím, že úplně stejně jako kapelám, které hrají cokoliv jiného.

Je to naprosto v pohodě, ten žánr nás nijak nediskriminuje… (úsměv) 42

Podle mého názoru je velmi důležité, aby posluchač kapele věřil všechno to, co muzikou sděluje a jak se prezentuje. A je samozřejmě úplně jedno, jakému žánru se věnuje. U vás to, zdá se, funguje. Jak dlouho trvalo, než jste našli tu správnou tvář?

V podstatě nějaká první naše autentická tvář se začala ukazovat až po nějakých pěti letech fungování, když jsme začali nad muzikou přemýšlet trošku jinak. V úplných začátcích jsme se věnovali převážně všemožným coverům, hráli jsme například Boba Marleyho, Petera Toshe nebo Bunnyho Wailerse, nicméně šlo o typické rozkoukávání se a hledání. Podstatný zlom nastal ve chvíli, kdy jsme začali tvořit vlastní písničky, které ale zcela pochopitelně ještě nebyly dokonalé. Jejich kvalita šla postupně nahoru ruku v ruce s kvalitou naší – muzikantskou. A jen tak mimochodem, tvář kapely velmi výrazně utvářeli i všichni muzikanti, kteří kapelou za ta léta prošli. Byl to v podstatě přirozený vývoj.

Pojďme si ještě víc přiblížit úplné začátky kapely Reggay.

Vybavíš si ten moment, kdy jste to dali dohromady?

Zkusím to… (smích) Ještě, než jsme dali dohromady Reggay, tak jsem měl kapelu, která se jmenovala Senzace příštího léta

a musím říct, že měla lokálně celkem úspěch. Působil jsem v ní jako jemnosrstý raper s drsnou image a psal jsem drsné texty. A co víc, už v této formaci jsem se snažil trochu toho reggae či SKA prosadit. Jenomže jak už to tak bývá, kapely v mládí založené se občas nepřehoupnou přes jakési prvotní více či méně kritické období a dřív, než se člověk naděje, tak se rozpadnou. To samozřejmě potkalo i nás. Jenomže když jsme to zabalili, tak jsem si uvědomil, že chci dělat muziku dál a urputně jsem začal hledat muzikanty pro další formaci. Mezistupněm tak byl ještě Škrtící kroužek, ale jak už název napovídá, v kapele vznikal velký tlak, což nebylo zdravé. Čili důležité bylo najít správné muzikanty, muzikanty, kteří budou mít chuť hrát reggae, což se po určitých porodních bolestech podařilo a kapela Reggay mohla spatřit světlo světa.

Je pravda, že kapelou prošla za ta léta hned celá řada muzikantů. Čím to je? Myslíš, že je důležité, aby měl člověk reggae opravdu v krvi?

Těžko říct. Občas jsme šli cestou „pokus – omyl“, co se výběru muzikantů týče, ale to se bavíme spíš o hráčské technice a celkovému přístupu. Nicméně je důležité zmínit, že každá personální změna měla něco do sebe… Avšak přiznám se, že si nejsem úplně jistý, zda si všichni současní členové kapely pouští především – či snad jenom – reggae například doma… (smích) A nakonec je to vlastně dobře. Pravdou je, že za ta léta jsme i trošku uhnuli z té přímočaré cesty a rozhodně nehrajeme jenom čisté „echt“ reggae, naopak, do muziky vnášíme všemožné další vlivy, které jsou všude okolo nás a určitým způsobem nás ovlivňují.

Jak vypadala po tom zmíněném roce 2000 tuzemská reggae scéna? A když ji srovnáš se současným stavem, vyvinula se nějak výrazně?

Tenkrát určitě nebylo tolik reggae kapel, co je dneska, to je jasné.

Bylo Švihadlo a potom dlouho nic… (úsměv) Na druhou stranu bylo ale hodně stylových dýdžejů, na které se hojně chodilo do všemožných undergroundových klubů. Vzpomínám si, jak jsem pohledem vyhledával všude po městě plakáty, které na reggae potažmo SKA zvaly, úplně jsem si v tom liboval. Akce tohoto typu byly vzácné a v podstatě nikdy mě nezklamaly. V dalších letech pak vymizela jakási vzácnost, což platí u veškeré muziky, vždyť s plnohodnotným nástupem internetu už bylo všechno jinak, člověk měl dostatek informací, mohl si poslechnout, cokoliv si jen přál a to pravděpodobně zapříčinilo i skutečnost, že se vyrojilo velké množství seberůznějších kapel. Když jsme začínali, tak byly na Zlínsku v podstatě tři čtyři reggae party a teď jich je mnohem víc. Avšak nutno dodat, že některé jsou fakt dobré.

Kdy v tobě vlastně vzplála láska k reggae? Čím tě tento styl uchvátil?

Učaroval mě ten zcela odlišný feeling, bylo to najednou úplně něco jiného, než všechny ty rockové věci, které jsem do té doby poslouchal. Za moji lásku k reggae může v podstatě moje sestra, která mi v době, kdy jsem byl na střední škole, přivezla nějaké desky z Londýna. Pamatuji si, že Burnin and Lootin od Boba Marleyho jsem sjížděl pořád dokola, až jsem si to i trošku zprotivil… (smích) Později jsem se střídavě pohyboval v Londýně i já, skvělé bylo, že jsem bydlel u rodiny Jamajčanů, díky čemuž jsem byl v podstatě u zdroje. Ta rodina mě obrovsky obohatila, vždyť díky ní jsem se dostal k muzice, která u nás v té době nebyla. Šlo o CDčka bez názvů a popisků s úplně klasickou jamajskou muzikou, která k té

IN ZLIN listopad 2021

zemi patří stejně tak, jako k nám dejme tomu dechovka. A to už jsem byl v reggae až po uši. „Kapela Reggay nemá dready a moc toho nenahulí, zato má ráda slivovicu.“ Přesně toto o vás bylo napsáno v jedné starší tiskové zprávě. A přitom člověk by řekl, že dready a marihuana k reggae patří. Jde v tomto případě pouze o otřepané klišé, nebo už máte všechny bouřlivé roky, vlasové experimenty a „dlouhej kouř“ dávno za sebou?

Jasně, široká veřejnost si pravděpodobně reggae spojuje s pořádnými dready a marihuanou, ale já to tak nemám. Vlastně nikdo z naší kapely to tak nemá, nikdy jsme na tom image nestavili…

Pro mě osobně je ten hudební styl tak naprosto výrazný, že k němu opravdu nepotřebuji žádný estetický ani omamný „doprovod“.

Navíc, než by mi dready narostly, tak bych se asi zbláznil a ve výsledku bych stejně vypadal jako blbec… (smích) Co považuješ za tři nejzásadnější milníky v historii vaší kapely?

Toto je dost těžká otázka. (zamyslí se) Za první důležitý milník bych koneckonců mohl považovat skutečnost, že jsem reggae vůbec poznal. Kdoví, kde bych dneska byl a zda by kapela Reggay fungovala, kdyby se tomu tak nestalo anebo by to přišlo o mnoho let později. Druhým milníkem byl určitě postupný přechod od předělaných písní k čistě vlastní tvorbě, a to i přes to, že jsem tehdy neuměl vůbec skládat, zpívat a možná ani hrát. Teď si zpětně říkám, proč jsem se do muziky vůbec pustil. No, ještě, že jsem měl štěstí na muzikanty kolem, kteří mi vždycky pomohli tu klubající se myšlenku v mé hlavě rozvést, protože sám bych toho moc nezmohl… (smích) Chápu to správně, že jsi měl v hlavě dejme tomu určitou myšlenku, určitý nápad či nápěv, ale potřeboval jsi k sobě někoho muzikantsky zdatnějšího, kdo by ti to pomohl dotáhnout do konce?

Přesně tak. Samozřejmě, že postupem všech těch let jsem se ledasco naučil a hlavně jsem pochopil určité postupy. Už to se mnou, co se skládání týče, není tak zlé, vlastně dneska bych to nazval určitou taktikou, díky které tvoříme hromadně… (úsměv) Něco mě napadne, přinesu to na zkušebnu a společně na tom pracujeme, dokud nezjistíme, zda ta která píseň má potenciál, nebo je odepsaná a v lepším případě vhodná tak akorát do šuplíku.

Na věcech, které projdou přísným sítem, pak makáme dál.

43

Rozumím. Ale vraťme se ještě k těm milníkům. Chybí nám třetí.

Možná to bude znít trochu zvláštně, ale jsem upřímně moc rád, že jsme ustáli celou tu covidovou krizi. V určité fázi totiž klidně mohlo dojít k zániku kapely.

Víš, před vypuknutím pandemie jsme měli pěkně našlápnuto, diář byl plný zajímavých koncertů, vyšly o nás pěkné recenze a my cítili, že ta letitá snaha a vytrvalost konečně nese své ovoce. Avšak ze dne na den bylo po všem. Nastal totální útlum, během kterého chtěli někteří členové omezit veškerý kontakt. A když už jsme se náhodou sešli, tak ve velmi okleštěné sestavě. Bylo to frustrující, znovu bych to zažít nechtěl. Ale občas byla v těchto situacích i sranda a nějakého toho štráfka jsme si dali.

Na druhou stranu, v době covidové jste konečně vydali album na fyzickém nosiči. Po všech těch letech máte regulérní CD, které nese název Let's Party. Proč jste to tak dlouho odkládali?

Dlouho jsme si říkali, že je v podstatě úplně zbytečné vydávat desku fyzicky. Všechno, co jsme kdy nahráli, jsme krátce nato umístili na internet. Ovšem najednou jsme v té době „temna“ přece jenom dospěli k názoru, že je škoda, nemít aspoň jeden suvenýr tohoto typu… (úsměv) Takže jsme si udělali radost. Ale co si budeme povídat, na koncertech si CD pořídí jenom ti opravdu skalní, většina lidí ti řekne, že si ho stejně nemá kam strčit a tak raději preferuje digitální platformy. Čili šlo o první a zároveň poslední „suvenýr“ kapely Reggay?

To bych netvrdil. Materiálu máme spoustu, brzy se chystáme do studia, tak třeba se ještě hecneme a výsledek vylisujeme… (smích) A víš co? V rámci jedné nové skladby chystám spolupráci s kamarádem, který mi řekl: „Bratranče, to nahrajeme a já ti to v New Yorku zmixuju.“ No, není to nikdo jiný než Laco Deczi.

Dovolím si nadhodit ještě jeden moment v historii vaší kapely, který byl podle mě velmi důležitý, a sice příchod zpěvačky Ady Ioany Barbu. Jak před třemi lety došlo na vaši spolupráci?

To je, čoveče, celkem zajímavý příběh... Ve svém klubu Bamboo jsem kdysi dělával nejenom pěvecké soutěže, ale taky občasné karaoke večery pro zahraniční studenty, kteří byli ve Zlíně v rámci programu Erasmus. A asi víš, jak to na takovém karaoke chodí, že jo. Pustí se notoricky známá písnička a všichni začnou s obrovskou chutí hulákat. Jeden přes druhého ječí, předhání se, a když už nastupuje k mikrofonu třetí pěvec, raději se klidíš… Ten večer jsem se stejně jako vždycky po pár vtipných „pokusech“ odebral do klidnější části klubu, když z ničeho nic bylo něco jinak. Za mikrofonem nebyl ten typicky falešný řev, ale právě Ada. Zaujalo mě, jak zpívá a tak jsem neváhal a okamžitě se jí zeptal, jestli by neměla chuť se zastavit na naši zkoušku. Chtěl jsem si ji proklepnout, zjistit, jestli opravdu umí. Slovo dalo slovo, Ada přišla a všechno do sebe ihned zapadlo. Uměla. A v kapele už zůstala… (úsměv) Je pro 44

Reggay obrovským přínosem, vždyť kromě toho, že skvěle zpívá, tak si ještě sama zvládne své party anglicky otextovat a k tomu si i dotvoří melodickou linku tak, aby jí to sedělo.

Kolem tvého klubu Bamboo, který se nachází ve Zlíně na Jižních Svazích, se po covidu vyrojilo několik otázek. Můžeš prozradit, jaké šrámy během uplynulého roku a půl utrpěl a co s ním bude v dohledné budoucnosti?

No, během uplynulého roku a půl, jako by Bamboo ani nebylo.

Klub byl zavřený, stejně jako všechny další. Nicméně nějak přežil, ačkoli to bylo dost o držku. A co s ním bude dál? To je vlastně ve hvězdách, protože s budovou, ve které se Bamboo nachází, jsou jiné plány. Časem by se měla proměnit na bytovku, jenže nikdo mi nyní nedokáže říct, kdy k tomuto kroku dojde. To znamená, že veškeré věci řeším prakticky z měsíce na měsíc a jsem smířený s tím, že se jednoho dne zavře. Ale dokud to jenom trošku půjde, budu se snažit, aby klub fungoval. Nemluvě o tom, že se vším může zamíchat případná další vlna covidu. Představa, že budu zase trávit pracovní dny vyplňováním všemožných formulářů a všechny akce rušit, mě dost děsí. Na tomto místě musím ještě poděkovat manželce, díky které mám na všechno kolem muziky tolik prostoru.

Taky by mě mohla klidně po každém mém příchodu domů kopnout do koulí, že jo...

Představa, že by zmizelo i Bamboo z pomyslné mapy zlínských klubů, je trošku smutná. To už by v tomto krajském městě opravdu mnoho míst, kam si člověk může zajít za živou muzikou, nezbylo. Co si o tom myslíš?

Co ti na to mám říct... (odmlčí se) Je to dlouhodobý problém, který asi momentálně nemá žádné řešení. Chybí tady z určitých stran ochota jakkoliv pomoct. Samozřejmě, že se snažím najít nové prostory, ale jak už mi bylo párkrát sděleno od osob v podstatě nejpovolanějších, hudební klub ve Zlíně aktuálně není na pořadu dne. A přitom provozování klubu rozhodně není činnost, na které člověk výrazně zbohatne. Kdepak. Navíc kombinace gastra, muziky a rozdováděných lidí není nikterak záviděníhodná, opravdu to ukočíruje jenom někdo, kdo je pro věc absolutně zapálený. Doufejme, že jednou se zlínská klubová scéna zase postaví na nohy.

Kde můžou fanoušci do konce roku vidět a hlavně slyšet kapelu Reggay? Jaké koncerty máte ještě před sebou?

Cosi tam ještě máme… (listuje v kalendáři) Určitě budeme v Břeclavi, také budeme v Ostravě nebo v Hradci, ale to je pro zlínské fanoušky celkem z ruky, že? Tak pak přichází v úvahu Vsetín, kam zavítáme 3. prosince, anebo rovnou zlínské náměstí Míru, na kterém zahrajeme 15. prosince v rámci vánočních trhů.

Tak si můžeme všichni společně zamrznout… (úsměv) Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Tomáš Řehůřek a archiv kapely Reggay

./8% 6. 11. | 20 h. REVIVAL NIGHT / NOC LEGEND 5 Rockový večírek s kapelami NIRVANA Czech Tribute Band, ZZ TOP Litovel Czech Tribute Band a IRON MAIDEN Revival Otrokovice.

11. 11. | 19 h. SLEPICE NA ZÁDECH Vojta a Tatiana Dykovi v bláznivé německé komedii.

Novinka z repertoáru Divadla Ungelt.

15. 11. | 19 h. POLIB TETIČKU,

aneb NIKDO NENÍ BEZ CHYBY Brilantně napsaná anglická komedie s Janem Čenským v hlavní roli.

21. 11. | 14-18 h. STAROMĚSTSKÁ KAPELA Obnovené taneční odpoledne – začínáme s výbornou dechovou kapelou ze Starého Města.

23. 11. | 19 h. DAN BÁRTA

& ILLUSTRATOSPHERE Dlouho očekávaný koncert v rámci turné k albu “Kráska a zvířený prach”. předprodej tel.: 571 118 103 predprodej@otrokovickabeseda.cz náměstí 3. května 1302, Otrokovice

8+(56.e +5$',ä7Ě

0Ì5

%$6+0(17 %$66 )'1 %$667$ ),'/, :2+1287 -DPDURQ ),.7,91Ì äÌ/(1679Ì %$80$;$ 69$+,/(& /,9,1 )5(( 9262/,7 326/(&+29.$ 12 12,6( 5(**$( QLJKW %220 %É& D Y SURVLQFL %(57 IULHQGV 62'20$ *2025$ (OHNWULFNPDQQ 12 12,6(

6 3 6 +<3126

hudební restaurace Hulínská 2322 767 01 Kroměříž

www.stara-masna.cz 4.11. Woodstok Experiens itálie J.Joplin & J.Hendrix - dva nejlepší evropské tribute bandy

5.11. Premier rock 6.11. Roman Dragoun solo 12.11. Jack Canon blues band maďarský tribute blues band

13.11. Pink Floyd Distant Bells 20.11. Motorhead tribute band Lemmy stále žije..

26.11. Doro & Judas Priest Moravia 27.11. Frank Zappa Quartet 11.12. Dark Gamballe & Check Point Začátky všech představení ve 20:30 46