„Jaká?“ ptá se mě kolemjdoucí kámoš, kterého jsem dlouho neviděl. „Ros tou, ros tou.“
Myslím houby, ale t aky mám dlouhé vlasy, které kámoš dř ív míval taky stejně jako lásku k houbám. Takže zmatek. Nemyslí si, že jsem tím „rostou“ myslel svoje vlasy? Odpověď se nedozvím, asi je mu v patách. Vlasy mám rád. Na sobě i na dr uhých. Naposled mi ho lička po usazení do kř esla ř ekla, že se jí líbí, t ak jsem zase šel Někdo namítá, že mi musí vadit př i plavání, ale naopak Vlající vlasy dávají pocit pohybu S kr átkýma člověk visí ve vzducho pr ázdnu, vodopr ázdnu Mís to plavek nosím kr ať asy, t akže jsem jako ten mnich z komnat Shaolinu, kter ý skákal se závažími na nohách. Když si je sundal, vyskočil pět metr ů.
To, že mám dlouhé vlasy, je náhoda. Nenechávám si je, abych vypadal jako vymeditovaný jogín. Prostě narostly. Jsou prostě tady. A teď Jsem vymeditovaný jogín Stř ihačsky se postím už čt yř i lét a Většina mužů říká, že by to nevydr žela Nemyslí tím samotnou dlou host vlasů, ale to, že by podlehli puzení jít se ostř íhat S tou má ničkou se pojí ner vózní pocit revolt y, ale jít pod nůžky, jen abych se z něj vymanil, by bylo podvolení Prostě se smíř ím s chmýř ím Př í měř í je jen dočasné. V hlavě o tom, co je na ní, probíhá dlouhotr vající spor. Z kata snů holiče mám hrůzu. Když už, tak preferuju holičku. Kat v ženském rodě nejde přes klávesnici, ale když se dne ska může ř íkat hostka, t ak prefer uju katku. Nebo kat yni? Hlava je intimní prostor Prostě nějakou milou dívku Nesmí se tvář it jako sonder komando Musí jít hned na věc, abych si to nerozmyslel Byl bych dávno ostříhaný, kdyby mě odevšad nevyhazovali s tím, že se musím objednat Ostříhat se a mít hlavu jako bowlingovou kouli, která sejme všechny kuželky, to je sen každého vlasáče. Razantní haircut udělá za přemýšlením tečku. Když už se jdu ostř íhat, t ak nakrátko, aby se to vyplatilo. Člověk je někým jiným. Nepopsaný list. Nejlepší pocit na světě. Konečně mám zase hlavu konfekční velikosti a oči v bezpečí Nemusím si pořád prohrabovat vlasy Ne můžu Po nějaké době se dost aví idylické období, kdy vypadám př ijatelně jak pr o sebe, t ak pr o společnos t Stř íhat se s tř ední cestou by bylo vypočít avé A musel bych to řešit každou chvíli Všechna t a zábavná př ízviska, která vyslechnu Nejčastějšího Tar zana v poslední době vy s tř ídal Mauglí. V džungli to má člověk těžké. Našlo si mě štěně svérázné šelmy. Nohsled chrochtavý. Stal jsem se hr dinou f ilmu Beethoven. Se sušením bylo už t ak dos t pr áce. Najednou mi k tomu zuř ivé zvíř e r ve r učník z r ukou. Psát můžu jen v inter valech mezi házením klacku, jinak mě ohluší obvi ňující š těkot Zakousne se do kabelu nabíječky a zír á na ten ohňostroj Má t ah na br anku nebo spíš na klacek Hr a je pr áce Má veselé oči, do kter ých se neustále někdo zamilovává Lidi ho majetnicky hladí po hlavě. Tvářím se jako morous. Dobr ý trénink na
inZlin zlínský lifest ylový & kulturní magazín vydání: 12/2022 1/2023 datum vydání: 2 12 2022 ve Zlíně náklad: 10 000 ks, periodicita: měsíčně, neprodejné Vydavatel: Ing Zbyněk Tr vaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg č MK: ČR E 14351
REDAKCE: redakce@inzlin info INZERCE: inzerce@inzlin info, tel : 736 689 470 www.inzlin.info
děti. Chtěl jsem napsat „potenciální děti“, ale nes tihl jsem to. Stíhám psát jen základ. St ar tuje, akceler uje, odlepuje se od země, ber e mě na výlet. Vyběhne kolmou skálu, když je v tom Házím mu klacky na protější stráň rokle Bezmyšlenkovitě za nimi běhá jako myš po monitor u zetlelého listí Když je v ráži, nedá se lámat přes koleno Tr pělivost př ináší ovoce Napětí mezi touhou natr uc mi utéct a pronásledo vat mě se vyr ovná Pr omění se v ovci Leze za mnou na záchod Najíždí mi Pavlovův ref lex. Když ucítím své výměšky, ucítím záro veň toho smíška.
„Co je nového?“ ptá se u skř íněk v lázních kámoš, kterého jsem dlouho neviděl. Vždycky měl krátké vlasy, t akže své dlouhé nevní mám „Začal jsem plavat znak Dobře se př i něm dýchá Nemusíš se omezovat vynoř ováním Úplné holotr opní dýchání Dopor u čuju “ „Já si př i něm vždycky dobře protáhnu svaly “ „ Aha, t y už ho plaveš, sor r y Kde teď jsi?“ „Ve Švýcar sku “ „Tam je čis tá voda v řekách, co?“ „Někteř í lidi chodí do práce t ak, že si nahážou věci do vodotěsného vaku a splaví se.“ Kámoška ř íkala, že ho potkala s malým bílým psem a že to bylo komické vzhledem k jeho výšce. „Však to je nor mální šelma,“ řekl jsem jí na to. „No jo, ale kdybys to viděl,“ smála se Z knihobudky si ber u dvě knihy Jednu krásnou od Zweiga, dr uhou hnusnou od Greena Ta hnusná je samozřejmě lepší
Adam El Chaar
Anet a Langerov á míř í do Zlína v r ámci tur né Dvě slunce aneb Jak kr ásné je být milov án
Album Dvě slunce, které zpěvačka a skladatelka Aneta Lange rová vydala na podzim roku 2020, už rozzářilo mnoho krásných míst v naší zemi a v úter ý 20. pr osince konečně r ozzář í t aké Zlín. V rámci aktuální koncer tní šňůr y, na které Anetu doprovází její kapela i smyčcové trio, se budou moct fanoušci zaposlouchat do celé řady nových příběhů. „Každá z písní má svou vlastní atmosfér u. Ta vás třeba zavede blíž k tišině vlas tní duše. Tak jako na této ces tě dopr ovází mne. Nepřestává mě překvapovat energie, která vzniká na živých kon cer tech Inter akce mezi námi a publikem dává každému hudeb nímu večeru jedinečné kouzlo,“ říká Aneta Langerová, která má na svém kontě celkem pět s tudiových desek a koncer t ve zlínském Kongresovém centr u bude posledního zastávkou jejího letošního poetického tur né.
Jak se těšíte na další z návratů do Zlína? Máte k tomuto městu nějaký bližší vztah?
Do Zlína se vracím ráda, zažila jsem zde již pěknou řadu koncer tů, na které s vděčností vzpomínám Ať už to byly koncer t y s kapelou, smyčcovým triem nebo třeba s Filhar monií Bohuslava Mar tinů Ve zlínských f ilmových ateliérech jsem t aké se student y kdysi natá čela videoklip na Vodu živou A nenechala jsem si ujít ani prohlídku slavné „jednadvacítky“.
V místním Kongresovém centru představíte album Dvě slunce, o kterém psali recenzenti skutečně velmi kladně. Jak ho s od stupem času vnímáte vy sama?
Písně z alba Dvě slunce hr aji s velkou r ados tí, je v nich mnoho niter ného z mého život a Ale t aké jsou na desce skladby, kter é odkazují na jis té ar chet ypy lidí ve společnos ti, na jejich sílu, odvahu uvědomit si, co je v životě důležité, na jejich zranitelnost, i celkovou pospolitost. Zkrátka je t am všechno, co kolem sebe po zor uji. Najdeme zde klavír ní balady a písně, ve kter ých můžeme slyšet tanec dvou akustických kytar, a mimo to jsme měli také mož nost zapojit do aranží velký pěvecký gospelový sbor, dechové ná stroje či smyčce Vážím si toho, že můžu spolupracovat s předními muzikant y na naší hudební scéně
V jedné z recenzí se píše, že „jde bez přehánění o jednu z nejlepších tuzemských nahrávek roku 2020. Silné text y se potkávají se skvěle odvedenou muzikantskou prací a absencí takzvaných hluchých míst.“ Je těžké, udr žet s každým dalším albem pomyslnou laťku vysoko, respektive, ještě ji o kus po sunout?
Udr žet ur čitou úr oveň dlouhodobě v jakémkoliv obor u mezi nej lehčí úkoly samozřejmě nepatř í, ale člověk se může alespoň sna žit, vydat ze sebe to nejlepší A o to myslím jde v mém životě nejvíc Mým cílem je poslat vždy do svět a to nejlepší, co můžu, a spolu
s mými muzikant y, klavíristou Jaku bem Zitkem a celým týmem, kteř í s tojí s tále př i mně a pomáhají mi všechno realizovat, se toho sna žíme dosáhnout pokaždé, a to jak na fyzických nahr ávkách, t ak i na živých koncer tech.
V jiném článku se zase píše, že „následovat Anetu do světa dvou sluncí znamená zaposlouchat se do tónů hudebního časoprostoru duše.“ V jakém rozpoložení jste desku tvořila?
Měla jsem tehdy pocit, že se zast a vil čas Všechno kolem i uvnitř mě př es t alo netr pělivě tepat. Otevř el se přede mnou nekonečný prostor, zas t avila jsem se a cítila, o č em chci psát Byla jsem toho plná, nešlo to zas t avit Snášely se ke mně r ůzné př íběhy, předst avy, jen jsem to pozorovala a zazname návala Byla jsem pouze sama se sebou Myslím, že mě toto ob dobí opět posílilo a doufám, že písně Dvou sluncí budou lidem dobr ými společníky v jakémkoliv čase. Do jaké mír y v písních čerpáte ze sebe? A naopak, jak moc čerpáte ze svého okolí coby tichá pozorovatelka?
Je to r ůzné. Někdy vznikne píseň, jejíž př íběh neznám ani ze svého okolí, ale má v sobě emoci, kterou mě baví pozorovat a prožívat A pak kolikrát napíšu skladbu, která úzce souvisí s mým životem Těší mě tato kombinace Pozoruji okolí i samu sebe v něm To je ten vnitřní a vnější svět, kter ý je t aké tématem posledního alba, proto i symbol dvou sluncí.
Ptám se i z toho důvodu, že na albu otevíráte řadu nelehkých témat smr t, vlastní nejistotu nebo vnitřní rozpor y avšak ani jednou na posluchače nedolehne jakákoliv tíha. Zkrátka s těžkými témat y se perete s lehkostí a nadějí v hlase. Jsou pro vás písně určitou duševní terapií?
Nikdy jsem si nechtěla hrát na někoho, kdo nemá žádné problémy nebo stinné stránky a tváří se, že je všechno sluncem zalité Každá lidská bytost je má, to patř í k životu Vnímám člověka jako nádobu plnou emocí, barev a tónů, ve které je štěstí ale t aké tíha, zkrátka obojí. Věř ím, že i s pochybnostmi, a právě s těmi tíhami, které jsou na člověka nakládány, nebo si je na sebe nakládá nevědomky, se dá pracovat a že se všechno může vyřešit. Celý život cítím naději i když jsou období, která nejsou lehká, stále ve mě t a naděje žije A to je možná to, na co se ptáte Nechci na posluchače nakládat žádnou další tíhu, ba př esně naopak Př eji si, aby je písně pov znášely t ak , jak povznášejí mě samotnou a byly jim opor ou i radostí.
Dvě slunce se jmenuje nejenom album, ale také jedna z písní na něm. Proč jste se rozhodla právě pro tento název? Má to nějaký hlubší význam?
Symbolika dvou sluncí pro mě znamená mnoho Jsou to r ůzné du alit y, jako např íklad mládí a dospělost, minulost a budoucnost, vnitřní a vnější svět, ale t aké symbol rodičů jak se zpívá v písni: „K aždý z nás byl jednou dítětem, nar ozen z lásky dvou zlatých sluncí“ Ani srdce nemáme jen jedno, ř íká se, že kromě toho fyzic
kého máme ješ tě srdce duchovní Pr os tor mezi Dvěma slunci je pro mě symbol celistvosti
Už na předchozí desce, nesoucí název Na Radosti, jste potvrdila, jak zásadní je u vás sdělení a jak silná témata dokážete v písních přinášet. Nemluvě o tom, že s fanoušky dlouhodobě sdílíte své příběhy. Sdílí naopak fanoušci s vámi t y své? Zasáhla vás nějaká zpětná vazba? Ano, slýchávám od svého publika různé příběhy Snažím se je vždy vy slechnout a dodat jim v ten moment sílu, ale sous tř edím se hlavně na koncer t, aby to cítili všichni skr ze hudbu a zpěv V jedné z písní na albu, kterou složil Tomáš Tajchner a Dor ka Barová, se zpívá: „Tam musí každý sám“. Je to t ak nádher ná skladba, která už mi tolikrát př ipomněla, že sílu musím najít vždycky hlavně sama v sobě.
Vraťme se ještě ke zlínskému koncer tu. Počítám, že totiž nebude jenom o Dvou sluncích. Dorazíte samozřejmě se svojí kapelou, ale také se smyčcovým triem. Na co dalšího se můžou vaši fanoušci těšit? Zahr ajeme písně z alba Dvě slunce, ale t aké z alba Na Rados ti a samozřejmě nebudou chybět i nějaké s t arší Většina písní má úplně jiný kabát než na vydaných albech, aranže se stále vyvíjejí a z toho mám velkou radost. Těším se na krásný večer se zlínským publikem.
Jak už zaznělo, skrze vaši tvorbu dáváte lidem pocit štěstí, naděje a také jim dodáváte určitou energii. Co činí šťastnou vás?
Moji blízcí, hudba, př íroda, pocit svobody Rok 2022 bude za pár týdnů minulostí. Můžeme s vámi nahlédnout do roku příštího? Co vás čeká? Co je před vámi? Čeká nás mnoho koncer tů, jak sólových, t ak i vystoupení na festi valech a nejrůznějších slavnostech. Také bychom se se slovenskou kapelou Kor ben Dallas r ádi vr átili k tur né KONEČNĚ, které jsme bohužel kvůli covidu tenkr át neodehr áli Jinak budeme s mým týmem a muzikant y př ipr avovat koncer t y na r ok 2024, kter ými oslavíme mých dvacet let na hudební scéně
Na konci listopadu vyšla pr vní kniha Expedice Z101, mapující její cestu Afrikou ve stopách pánů Hanzelky a Zikmunda. Skutečně obsáhlý materiál je psaný formou deníku a velmi důkladně popisuje příběhy Tomáše Vaňourka nejenom z Tunisu, Egypta a Súdánu, ale taky z následné ostrovní etapy, v rámci kter é mladý cestovatel navští vil Seychely, Mauricius, Rodri gues, Réunion, Mayotte a Komor y. Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré Už na přelomu února a března musel Tomáš Vaňourek kvůli zapeklité situaci zanechat expediční speciál jménem George v Súdánu, nicméně krátce nato se dost al do míst, která mnozí považují za jedna z nejkrásnějších na naší planetě. „Museli jsme improvizovat a vytvoř ili jsme novou etapu, kterou nazýváme „Ostrovní Afrika“. Sice už to nebylo přímé putování po stopách Hanzelky a Zikmunda, ale neslo v sobě urči tou nostalgickou melancholii, protože pan Zikmund svoji austr al skou knížku nazval „Modr ý Mauritius a přece Austrálie!“ Tak moc chtěl ten ostr ov vidět, až ho použil v názvu,“ pr ozr adil Tomáš Vaňourek a otevřel své autentické zápisky Co se v nich můžeme např íklad dočíst? Vybíráme pár „ostrovních“ postřehů! Seychely : „Os tr ov La Digue nás očar oval svými plážemi a t aké barem, ve kterém jsme objevili místního kluka, kter ý vzpomínal na Radovana Kr ejčíř e, kter ý v tomto bar u pr avidelně pil a r ozdával dolar y. Př i infor maci, že jsme Češi, se bar man r ozzář il. Naopak ostrov Cousin Island je místem, kde jsme zažili nejvíce komár ů ve svém životě Ani repelent př íliš nefungoval a později jsme se do zvěděli, že to je pr oto, pr otože tento os tr ov má unikátní ekosys tém, jehož součás tí je pr ávě velké množs tví komár ů Ovšem fotogr af icky jsme byli napr os to očar ování, pr otože mís tní ende mické dr uhy jsme viděli doslova na vzdálenost nat ažené r uky.“
Mauricius: „Ostrov Mauricius je vyhlášen nejen krásnou přírodou, ale také pro svůj rum, kter ý se tady pije všude a vyrábí se z cukrové třtiny s tím, že se do něj př idává r ůzné koření jako vanilkový lusk, skoř ice apod Navš tí vili jsme mís tní výr obnu r umu v oblas ti Chamarel a v rámci čistě výzkumných zájmů ochutnávali a ochut návali S jakým výsledkem? Musím podotknout, že práce se zpra cováním a des tilací není t ak odbor ná, jakou pr ovádí běžní Mor avané Tady v chamarelské r umérii se už těšíme zpátky na Moravu k poctivé degust aci domácích pálenek.“
Rodrigues: „ Asi 70 % populace je tmavé bar vy pleti, zbytek jsou běloši př íležitostně s modr ýma očima, t akže by člověk ani nepo znal, že je mezi kr eoly Kr eolská kuchyně je založena na r ybách a mořských pr oduktech, což pr o někoho, kdo nejí nic z vody (Tomáš) je čis té utr pení. Po os tr ově jezdíme na skútr u, př ič emž v jedné části ostrova se setkáváme s jedním z místních zvyků a tím je sušení chobotnic na slunci.“
Réunion: „Os tr ov je f akticky nejvýchodnější výspa EU, př ič emž jeho obyvatelé jsou směsice Evropanů, Afričanů a Indů Hlavními př íjmy jsou turismus a pěs tování cukr ové třtiny Pr ávě odtud pochází t ajemství úspěšného pěstování vanilky, která dnes bývá v obchodech k dostání jako „bour bon“ podle někdejšího názvu ostrova Île Bour bon.“
Mayotte: „Přezdívku „Ostrov lemurů“ si Mayotte rozhodně zaslouží. Lemuř i jsou tu všude a rozhodně nespí a ani se neválí!“
Komor y : „Ostrovní et apa měla původně tr vat dva měsíce, avšak nakonec se pr otáhla na tř i a půl Poslední dny na Komor ách pr ovázely značné komplikace Ces t a mezi os tr ovy na loďce byla spojena s tím, že kanystr y plné jogur tu explodovaly uprostřed cest y na moř i a posádka bár ky, z níž polovina členů vč etně Tomáše seděla na podlaze lodi a měla nohy na ulovených tuňácích, dost ala bílou jogur tovou spr chu. V kombinaci s hor kem a r ybím zápachem se jednalo o skutečně pr ekér ní situaci, kter ou ale nakonec Tomáš vyř ešil tím, že kany s tr s jogur tem zabezpečil banánem, kter ý byl součástí zboží přepravovaného mezi ostrovy Místní posádka pak obdivovala vynalézavost muže, kter ý pochází ze země, kde není moře ani banány “
Jakub Malovaný www.jakubmalovany.cz
Nalaďte se na v ánoční sv átky u Obchodního domu Zlín. Adventní čas v ám tu letos zpř íjemní nejen tr adiční lák adla, ale i novink a, kter á potěší milovníky dobrého jídla a pití.
Jako každý r ok zdobí Obchodní dům nejen sváteční ar anžmá v obchodní pasáži a světelná výzdoba na venkovních zahrádkách, ale t aké rozzářený vánoční strom. Opět se točí i oblíbené vyhlídkové kolo, z kter ého se naskýtá netradiční pohled na centr um Zlína včetně nedaleké dominant y baťovského mrakodrapu Provozní doba vyhlídkového kola (změna vyhrazena): •pondělí pátek 13:00 20:00 •sobot a neděle 10:00 20:00
Letošní novinkou je př ed Obchodním domem mini vánoční tr h s gas tr o s tánky a obč er s tvením. Zas t avit se tu můžete na kávu, punč, svařák, ale i r ůzné specialit y v duchu street food, např íklad: •Dr. Langoš: langoše a bramboráky od Dr. Langoš
•Grillfood: burger y, polévky, zabíjačkové specialit y
•Moravské specialit y : palačinky, halušky, bramboráky
•Sýrové specialit y : sýr y, kyselice, gulášovka
•Angel grill: andělská žebra, hot dog, stripsy, toast s trhanými žebr y
•Streetfood Gyradiko: řecký gyros, kuřecí špízy, halloumi na řecký st yl
•Bistrotéka Valachy : frgály, dezer t y od cukrářek (makronky, trubičky….)
•Enzo Bencini: káva, punč, svařák, horká čokoláda a k tomu je př ipraven pestr ý výběr hor kých i studených nápojů, alko i nealko.
Stánky jsou otevř eny denně až do 23. 12. od 10 do 21 hodin (změny vyhrazeny).
Posezení
U punče, kávy a dalších hor kých nápojů a r ůzných specialit si mů žete s př áteli či rodinou posedět i na některé ze čt yř venkovních zahrádek u gastro podniků Obchodního domu u Budvar ky, Deli kany, Bar u 1931 a KAFE NA ROHU Zahrádky jsou na zimu zastře šené nebo vyhř ívané.
Unikátní zpestření adventu př ipravil Bar 1931 Jeho interiér zdobí 12 tisíc skleněných baněk z Irisy Vsetín. „Nejvánočnější“ bar ve Zlíně t ak pr ávem př it ahuje pozor nos t kolemjdoucích. Zas t avte se podívat a posezení si zpř íjemnit aktuálními nabídkami:
•denně od 11:00 do 14:00 polední menu
•denně od 14:30 výběr specialit z kuchyně Bistrotéky
•denně od 15:00 do 19:00 happy hour vybrané drinky za 95 Kč
•během celého dne káva z pražírny Fier y Bean Otrokovice a dezer t y z cukrárny Bistrotéky
•skvělé drinky včetně novinek zimního menu
V době adventu se chystají i doprovodné akce. V neděli 4. 12. se koná br unch na téma „Vánoce letem světem“ v Galerii Desítka v 10. podlaží Obchodního domu. Návštěvníci budou moci ochut nat některé tradiční sváteční specialit y z r ůzných zemí, např íklad šnečí ragú po burgundsku, španělskou Paellu Valencianu, pošíro vaného halibuta a také výběr vánočního cukroví a speciální vánoční dor t Posezení začíná v 10 hodin nabídkou snídaní přecházejících do obědových specialit až po kávu, dezer t a vína, to vše je v ceně Rezer vujte si místo na www.bistrovalachy.cz/brunch
Ani letos nebude 24 prosince chybět každoroční tradice v Bistro téce Valachy. Návštěvníci si sem mohou zajít na nabídku šnečích specialit a zpestř it si t ak čekání na štědrovečer ní nadílku. Pr ávě šneci bývali v minulosti v českých zemích tradičním postním jídlem a jejich obliba se vrací Ser vírovat se budou od 11:30 do 14:00
Králík s omáčkou z pečeného česneku s noky na másle, kohout na víně, liškové t agliatelle nebo telecí dršťky po f lorentýnsku… Tyto a další delikatesy najdete v novém sezónním menu Bis tr otéky Valachy Vedle novinek zůstávají i oblíbené hit y : lanýžový tatarák, smažený sýr na přepuš těném máslem, reuben sendvič nebo s teaky z čes tr u A k tomu můžete vyzkoušet i na novou nabídku snídaní Co třeba tř i vejce do skla s uzeným lososem?
Nezapomeňte, že v Obchodním domě můžete t aké pořídit spoustu krásných dár ků a dár kových poukazů Náš tip: •Poukaz na masáž nebo Fit den ve Fyziogarden •Poukaz na kuchařský kurz ve Škole vaření Bistrotéky Valachy •Poukaz do pánského holičství Na Fešáka •Jedlé vánoční dárky v Bistrotéce Valachy a La Formaggeria Gran Moravia Více na www obchodnidum cz
Př ibyla lékár na LEMON
Ve 2 podlaží nově najdete lékár nu LEMON, již tř icátou tuzemskou pobočku r enomované č eské sítě lékár en Můžete si tu nejen pohodlně vyzvednout léky na lékařský předpis, ale t aké výhodně nakoupit volně pr odejné léky, doplňky s tr avy, der mokosmetiku, potr avinové doplňky a potř eby pr o děti nebo t aké pr o zvíř at a. Kromě atraktivních produktů za skvělé ceny se těšte na pravidelné akční nabídky, zajímavé dár ky, slevy a odměny za věr nos t Další benef it, kter ý Lékár na LEMON svým klientům nabízí, je snížení doplatku až na 0 Kč Otevřeno je pondělí – pátek 8:00 – 17:00, sobota 8:00 – 12:00
Husa a t at ar áky v Budv arce Pivní rest aurace Budvar ka láká každý měsíc na jinou tématickou nabídku. V prosinci vás tu čeká akce Tat arák na mnoho způsobů.
Vánoční inspir ace v House Deco Pro vánoční inspiraci na (nejen) květinovou výzdobu domácnosti se zast avte v House Deco & Flower s Můžete si tu nechat př ipravit i dekoraci na mír u
Ne jv ánočnější bar ve Zlíně láká na 12 tisíc baněk a happy hour
ínský Bar 1931 v Obchodním domě Zlín na sebe v mi nulých dnech str hl pozor nost originální vánoční vý zdobou Jeho interiér zaplavilo 12 tisíc baněk, které navozují tu správnou sváteční atmosfér u A to není z novinek vše Nejen o př ípr avě „nejvánočnějšího bar u“, kter ý je součás tí Bis tr otéky Valachy, jsme si povídali s šéfbar manem Tomášem Petrem. Tomáši, výzdoba je nádherná, počtem baněk je to pr ý dokonce český rekord. Jak dlouho jste to chystali? A jak vůbec ten nápad vznikl? Napadlo to kolegy z Bistrotéky, inspirovala je předvánoční fotka z podobně vyzdobeného bar u v Londýně Oslovili jsme renomova ného výrobce baněk Irisu Vsetín a vážíme si toho, že neváhali a šli do toho s námi. Vyrobit 12 tisíc baněk nebylo jen t ak, dvě pracov
nice Irisy na tom pracovaly celý měsíc. Ve spolupráci se Svatebním ateliér em Svatebnění jsme pak tř i dny věšeli baňky na dr átky a následně na speciální síť u stropu bar u. Bylo to pracné, ale kdo vidí výsledek, musí uznat, že to stálo za to V ýzdoba je opravdu oslňující. Jak na ni lidi reagují?
Skvěle Všichni ji obdivují, fotí, posezení v t akové kulise má před svátky úžasnou atmosfér u Chodí k nám i rodiče s dětmi, na od polední kávu, dezer t, posedět a pokochat se. Nezaměř ujeme se jen na večer ní návštěvníky, ale máme co nabídnout i během dne. Přímo před barem teď je i vyhlídkové kolo a konají se Vánoční trhy. Co jste pro lidi k této příležitosti připravili vy?
Máme úplně nové drink menu se spoustou výborných koktejlů, ale i tematickou nabídku punče, svař áku a dalších hor kých nápojů, které si mohou lidé dát uvnitř i na zastřešené a vyhřívané zahrádce A r ád bych upozor nil ješ tě na novinku př edevším pr o s tudent y Každý den od 15 do 19 hodin máme happy hour s nabídkou drinků za akčních 95 kor un.
Takže se k vám dá zajít nejen večer, nebo i během dne?
Náš bar je výjimečný tím, že žije i přes den. Otevíráme v 11 hodin a do 14 u nás ser vír ujeme polední menu z kuchyně Bis tr otéky Valachy K obědu t ak u nás dost anete totéž, co „nahoře“ v rest au raci, ale v klidnější atmosféře Od 14:30 pak nabízíme zúžený výběr jídel ze stálého menu Bistrotéky, nově tu máme denně čer stvé de zer t y od cukrářek Bistrotéky Valachy, k nimž vám rádi př ipravíme kávu z pražír ny Fier y Bean Otrokovice. Na večer ní posezení jsme př ipr avili novinku v podobě r umových degus t ačních setů pět vzor ků r umu a k nim menší občer stvení.
Můžeme se opět těšit i nějaké vaše doprovodné akce? Určitě ano Pravidelně pořádáme tematické víkendy nebo hudební pátky, tř eba 8 pr osince Vánoční degus t aci r umů 23 pr osince bude hudební večer s kyt aristou Honzou Majkusem, 26 prosince Štěpánská pár t y Infor mace najdete na www bar1931 cz Př ijďte se k nám podívat, budeme se na vás těšit.
Jak podporovat svou vnitřní sílu a odolnost? Jak si pěstovat a udr žovat své duševní zdraví? Tomuto tématu se bude věnovat unikátní fes tival Fenomen odolnos ti od 9 do 15 ledna 2023 Galerie Desítka v Obchodním domě Zlín. Můžete se těšit na velké množství př ednášek v podání r enomovaných koučů, vědců, spor tovců, f ilozofů či umělců, jejich př ístup k tématu je inspir ující, a součástí budou i besedy nebo promítání f ilmů. Mezi host y bude mj. známý kouč spor tovců a manažer ů Marian Jelínek (mj bývalý kouč Jaro mír a Jágr a), herec a režisér Jaroslav Dušek, konzult ant a str atég vr cholových spor tovců V ít Schlesinger, lékařka Helena Máslová, kvantový a jader ný fyzik Jan Rak, volejbalový trenér Zdeněk Haník a další
Vstupenky je možné zakoupit na www.fenomen-odolnosti.cz
Kdo nejen rád jí, ale t aké jídlo př ipravuje, neměl by si nechat ujít nabídku kur zů ve Škole vaření ve zlínské Bistrotéce Valachy Vy psány jsou už ter míny na začátek roku 2023 a mezi kur zy je i ně kolik novinek např íklad Valašská kuchyně s šéfkuchař em Josefem Tydlačkou z Resor tu Valachy Velké K ar lovice, atr aktivní Cur r y čt yř asijských zemí či kur z věnovaný street food specialitám. T ipy z kalendáře kurzů Školy vaření
•3 1 Vietnamská kuchyně
•8 1 Kur z pečení kvasového chleba
•9 1 Moder ní odpalované těsto
•15 1 Kur z asijské kuchyně NOVINKA
•16. 1. Indická kuchyně
•17. 1. Valašská kuchyně NOVINKA
•24. 1. Ryby a mořské plody
•29. 1. Thajská kuchyně
•6 2 Cur r y čt yř asijských zemí NOVINKA
•7 2 Street food letem světem NOVINKA
•13 2 Japonská kuchyně
Pokud by se vám kur z hodil jako dárek k Vánocům, můžete si nechat vyst avit dár kový poukaz.
Více na www.bistrovalachy.cz/skola vare
Lámete si hlavu s v ánočními dárky? Nadělte v ašim blízkým pod s tromeček zážitky a chvíle odpočinku: věnujte jim poukaz do Resor tu Valachy Velké K arlovice. Z pes tré nabídky služeb hotelů Lanter na, Hor al a relaxačního centr a Wellness Hor al je rozhodně co vybír at! Vánoční poukazy navíc platí celý jeden rok, t akže má obdarov aný dos t času je využít. Chcete něco doporučit? Podívejte se, co se letos nejvíc prodáv á:
Nejpr odávanější poukaz Resor tu Valachy! Celodenní pobyt ve Wellness Horal s masáží či beaut y ošetřením a tř íchodovým obě dem je ideální časový i cenový kompromis mezi „pouhou“ masáží a delší dovolenou
Pobyt s neomezeným wellness
v hotelech Lanter na nebo Horal je nezapomenutelný díky špičko vým wellness a gas tr o službám. Zahr nuje snídani, več eř i a ne omezený vs tup do Wellness Hor al, v Lanter ně navíc i odpolední snack Aperitivo moment a vstup do hotelového spa
Relax ační neděle za akční cenu R ychlý odpočinkový pobyt za super cenu: věnujte poukaz na zvýhodněný pobyt z neděle na pondělí v hotelu Lanter na nebo Horal se snídaní, večeř í a neomezeným wellness.
Degus t ační menu v hotelu Lanter na Šes tichodové menu s mor av skými víny v r es t aur aci V yhlídka je skvělý dárek pro náročného gur mána
Kur zy pečení a v aření Ideální dár ek pr o vášnivé kuchařky a kuchař e. Resor t Valachy pravidelně pořádá kur zy pečení frgálů, př ípravy halušek a bor ův kových knedlíků a pro děti kur z pečení pizzy v hotelu Galik.
Stejnojmenný pobyt ve Spa hotelu Lanter na zahr nuje spoustu po žitků: volný vstup do dvou wellness, masáž, beaut y ošetření, sní dani do postele i degustační menu v zážitkové restauraci Vyhlídka. TIP: v Lanterně mají po rekonstrukci novou terasu a pokoje se zimní zahradou s vanou.
Vs
Cenově dos tupný dár ek pr o milovníky r elax ace Vs tupenka do Wellness Hor al na 4,5 hodiny zahr nuje v s tup do ter málních bazénů, f itka i saunového svět a se saunovými rituály Wellness Hor al je jedním z mála saunových center v zemi, kde se rituály konají denně.
Jaké byly Vánoce ve Zlíně? Přesně tak zněla jedna z položených otázek Jindřišce J., absolventce Baťovy školy práce. Její odpověď, lépe řečeno vzpomínka na jedny z nejkrásnějších svátků v r oce, vás možná překvapí. Jaké tedy byly Vánoce ve Zlíně ve třicátých letech minulého století?
„Kouzelné a zvláštně klidné Už od začátku prosince byla vánoční atmosfér a cítit všude Fir ma Baťa prožívala Vánoce velmi inten zivně Vše bylo nazdobeno Pr odejny, školy, inter nát, továr na všude byla cítit vánoční vůně, jehličí a ozdoby Vždy jsme se těšili, jakou výzdobu f ir ma př ipr aví k tr žnici a k Obchodnímu domu. Zvláštní byla také atmosféra. Byla jiná, než tomu bývá dnes. Byli jsme na sebe velmi milí, dokonce i ty vedoucí dílen, od kter ých jsme to ani nečekali
Mám pocit, že dnes se mnoho lidí snaží před Vánoci všechno stih nout, jsou ner vózní a celá předvánoční doba je hektická V době, kdy jsem byla ve firmě já, patřila firma k největším expor térům obuvi na světě, ale hektický tlak před Vánocemi jsme necítili. Naopak. Měla jsem vždy pocit, že zpomalujeme. Měli jsme čas se zastavit a jen tak se na Vánoce těšit.
Př ed br anou do továr ny vždy děti zpívaly koledy, byly besídky, večír ky, př edstavení žili jsme př ípr avou na Vánoce i duchem, a nejen úklidem domácnosti a kupováním dárků Výuka v Baťově škole pr áce byla jiná samozřejmě jsme pekly cukroví, vyr áběly vánoční ozdoby, ale také si pamatuji, jak jsme měly několik diskusí, přednášek o podstatě vánočních svátků. Zůstala ve mně velmi silná myšlenka, kterou se řídím celý život. Nepamatuji si přesně to znění,
ale její podstata byla: „Co si myslíte, že vaše děti a muž ocení více? Plně pr ostř ený stůl a dokonale uklizený byt, avšak ner vózní, zlostnou a unavenou matku a ženu? Nebo příjemnou vánoční atmo sféru, ve které nebude možná vše dokonalé, ale vaše nálada bude láskyplná? O Vánocích se nehoňte za dokonalostí v domácnosti, snažte se o př íjemnou atmosfér u, kter á je spojena př evážně s vlastní vyrovnaností, té věnujte pozornost “
Vždy si také vzpomenu na svou maminku, kter á se nám snažila vytvoř it kr ásné Vánoce, ale pak byla vždy zlostná, že jí nepomá háme a je unavená. My jsme byly děti, chtěly jsme si Vánoce užívat, ne pracovat v kuchyni. Takže jsem si z Baťovy školy odnesla myš lenku, že důležité je si užívat předvánoční dobu, věnovat pozornost svým blízkým a snažit se o příjemnou atmosféru, ve které se budu já sama cítit dobře Když budu udřená a unavená, neužiji si Vánoce ani já, ani rodina “
Inspirujme se baťovským vnímáním vánočních svátků, vždyť není důležité, aby bylo všechno okolo per fektní, ale abychom si doká zali vytvoř it skutečně příjemnou atmosféru. Mít čas na své blízké, rodinu a přátele, umět se zklidnit a chvíli si jenom tak užívat, to je ono příjemné kouzlo Vánoc.
A pokud bys te r ádi věnovali nějaký baťovský dárek, neváhejte navštívit e shop Nadace Tomáše Bati na stránkách www nadace tomasebati cz Zas t avit se však můžete i osobně do Baťovy vily, kde máme malý obchůdek s baťovskými knihami a dr obnos tmi Těšíme se na vás.
Gabriela Končitíková a Jakub Malovaný
Největší běžecká událost ve Zlínském kraji má již pevné datum v kalendáři spor tovních akcí na příští rok. 8. ročník Festivalo vého půlmaratonu MONET+ Zlín 2023 se bude konat v neděli 4. čer vna a bude již tradičně součástí doprovodného programu 63. Zlín Film Festivalu. Or ganizátoř i akce, společnost FILMFES T, s. r. o. společně s Běhy Zlín z.s., chtějí př íští r ok pokoř it hr anici dvou tisíc závodníků a vyzývají pr oto všechny milovníky běhu, aby se do závodu zapojili. Oblíbený běžecký závod ulicemi fes tivalového Zlína opět chys tá pro př íznivce běhu trať půlmaratonu nebo čtvr tmaratonu, na které se mohou vydat jednotlivě nebo jako účastníci št afet i t andemo vého běhu ve dvojicích Závod s t ar tuje 4 č er vna v 10:00 hodin u Kongr esového centr a Zlín Regis tr ovat se na jednotlivé tr atě běhu je možné už teď na www zlinskypulmar aton cz, kde jsou t aké uvedeny podr obné infor mace o závodě i aktuálních cenách st ar tovného. „V tuto chvíli zachováváme pro včasné registrace do konce ledna stejné částky jako loni. Běžci, kteří se př ihlásí již nyní, zaplatí tedy za star tovné jednotnou částku 699 Kč za osobu za půlmar aton nebo čtvr tma raton, ale také pokud poběží ve čtyřčlenné štafetě nebo v tandemu dvojic,“ vy světlila výkonná ř editelka Zlín Film Fes tivalu Jar mila Záhor ová a dodala, že se následně od únor a s t ar tovné zvýší na 899 Kč, od začátku dubna potom na částku 999 Kč za osobu
„Pr o t y, kteř í chtějí potěšit své blízké originálním vánočním dárkem, máme i letos připraveny také dárkové voucher y na nákup star tovného,“ doplnila Jar mila Záhorová Více o závodě na www.zlinskypulmaraton.cz
Pr vní akcí dopr ovodného pr ogr amu, na kter ou se mohou návštěvníci 63. ročníku Zlín Film Festivalu už nyní těšit, je kon cer t jedné z našich nejúspěšnějších zpěvaček a čer stvé dr ži telky stř íbr ného Českého slavíka - Ewy Far ne. Uskuteční se 1. čer vna 2023 a vstupenky jsou již nyní v předprodeji.
Oblíbená polsko česká zpěvačka př iveze do Zlína největší hit y své pěvecké kariér y jako například Měls mě vůbec rád, Boží mlejny, Boky jako skř íň, Lepor elo, Jaký to je a další. Př eds t aví ale t aké songy z nejnovějšího alba UMAMI, kter ým loni oslavila 15 let na hudební scéně
Koncer t se bude konat ve čtvr tek 1 č er vna od 19 hodiny na Gahurově prospektu ve VIVA Letňáku Vstupenky jsou k dispozici na www.zlinfest.cz Cena v předprodeji je 490 Kč, na místě pak budou vstupenky k dostání za 690 Kč.
vzkazuje divákům Jan Mer t a (*1952 v Šum per ku) názvem své nové výst avy, která bude od 14 pr osince k vidění v Kr ajské galerii výtvar ného umění ve Zlíně Přestože Jan Mer t a vstoupil do českého výtvar ného prostor u v pol. 80. let a stále patř í k nejvýraznějším a nejdůle žitějším malíř ům, jedná se autorovu o pr vní sa most atnou prezent aci v krajské galerii ve Zlíně. Výs t ava si pr oto klade za cíl předs t avit pr ůřez autorovou tvorbou z průběhu posledních 25 let, především pak Mer tovy obrazy z „osobního tre zor u“, ale i ze soukromých sbírek
Mer ta ve svém svébytném vizuálním projevu vy chází ze vzt ahů světla, stínu a prostor u. Ve vět šině př ípadů pr acuje z osobní pamětí a jako námět y ztvár ňuje ve svých malbách člověka, předmět y či reálie na okraji běžné pozor nosti, které jsou však pro něj velice podst atné Jejich umístěním do jiných souvislostí a svým volným zpracováním jim pak př isuzuje nový obsah Tento neobyčejně upř ímný př ístup je svou intenzitou a pravdivostí k divákovi až pozor uhodně přenosný a sdílný.
Výst avu zahájí ver nisáž 13. 12. v 17 hodin. Komentovaná prohlídka proběhne 10. 1. 2023 v 17 hodin. Více na www.galeriezlin.cz
Dobr ý den, pane Černý, setkáváme se u příležitosti vydání vašeho LP Surrealistická opera Frankenstein, kterou uvedete v pondělí 19. prosince v 18 hodin v Krajské knihovně Františka Bar toše ve Zlíně.
Ano, moc se těším a slibuji návštěvníkům večer a nevšední umě lecký zážitek!
Pro koho je večer určen?
T ímto bych rád pozval všechny mé milé přátele, mé milé studenty na gymnáziu Lesní čtvr ť a všechny lidi dobré vůle Pokusím se nezkla mat Co můžeme očekávat?
No přece hudbu! Vystoupí hvězdné obsazení: Třaskavá směs s Fran tiškem Skálou, folkové Tř i buzuki s Petrem Niklem, Undergroundová skupina Černý nadstandard, alternativní těleso Černý lovec a kla sická for mace Čer ný Vilím. Budou t ak zastoupeny všechny žánr y, aspoň se nebudeme nudit
A křest desky?
Toho se ujmou př átelé, zvláš tě náš slavný Fr antišek Skála, kter ý k hudbě vytvoř il cyklus obrazů, litograf ií Jedna z nich je částí limi tované edice, kterou si návštěvníci mohou na místě zakoupit, třeba jako vánoční dárek.
Těšíme se moc a společně s vámi zveme všechny lidi dobré vůle. Děkujeme za rozhovor!
Kr ajská galerie výtvar ného umění ve Zlíně nabízí ř adu progr amů pr o děti každého věku. Pr o t y nejmenší (2 5 let) je t ady G ALEŘIŠTĚ, výtvar né hř iště pro děti v doprovodu rodičů, které se koná každou středu a čtvr tek od 10 00 11 00 Školou povinné děti (7 10 let) mohou od podzimu nově chodit na UMčo, výtvar ný wor kshop, kde se kromě r ůzných technik tvoření, seznamují s prostředím galerie a dozvídají se i něco k aktuálním výstavám a vystavujícím autorům. UMčo pokračuje i v novém roce, je možné se př ihlásit na jednotlivé lekce nebo na celý blok za zvý hodněnou cenu.
Dvakrát do měsíce v galerii probíhají sobotní divadelně výtvarné dílny, kde se vydáváme do svět a f ant azie Galerie se pr omění v jeviště, díla v aktér y Rodiče se mohou př ipojit, projít si výst avy nebo si mezitím odskočit na odpolední kávu
V íce infor mací k dopr ovodným pr ogr amům pr o děti najdete na www.galeriezlin.cz.
„Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo k 700. výročí pr vní písemné zmínky o Zlíně výstavu Zlín 700, jejíž jedinečnou součástí je prezentace deníku Ludmily Hyblerové, která si jej psala v letech 1910–1960. Deníkové zápisy jsou doplněny fotografiemi z muzejního fotoarchivu,“ uvedla kurátorka výstavy historička Yvona Činčová.
Jak muzeum deník získalo?
Muzeum má řadu př íznivců, kteř í mu v jeho činnosti nezištně po máhají Například obohacují muzejní sbírky darováním zajímavých předmětů, anebo př ispívají k zatraktivnění výst av zapůjčením uni kátních fotograf ií a osobních památek Jednou z př íznivkyň muzea je již několik let paní Ivana Př idalová, kter á mi půjčila deník své babičky a umožnila jeho zveř ejnění Za tuto její laskavos t jsme velmi vděční, pr otože se jedná o osobitý pohled na dějiny Zlína pr vní poloviny 20. století, tj. od doby, kdy byl Zlín součástí Rakou ska Uher ska, přes dvě světové války až do období budování soci alismu.
Můžete nám říct něco bližšího o pisatelce deníku?
Paní Hyblerová se narodila v roce 1890 jako dcera posledního zlín ského sládka Jana Janáčka Janáčkovi bydleli v rodinném domě, kter ý s tojí dodnes na tř T Bati nedaleko náměs tí, což jí po celý život umožňovalo být součástí dění v centr u Zlína. V roce 1908 se provdala za učitele Čeňka Hyblera, kter ý byl od roku 1930 ředite lem Živnostenské školy pokr ačovací ve Zlíně. Jako dvacetiletá si začala psát deník, do nějž si kromě soukromého života rodiny velmi systematicky zaznamenávala i významné události ve světě a dů ležité moment y ze život a Zlína Nevynechala jediný rok Co z deníku vás zaujalo?
Deník je velmi tematicky obsažný Velmi emotivní jsou zápisy z ob dobí před vypuknutím druhé světové války a během ní Zajímavý je
t aké popis poválečných změn ve Zlíně, kdy nas t alo potlačování všeho baťov ského a pr vor epublikového Čas té jsou i zápisy o extr émním počasí velmi suchých létech a nezvykle teplých, nebo naopak mr azivých zimách, jako v r oce 1929: „1. března zima ještě řádí. Zuř í nejen kalamit a uhelná, kdy je lidi vidět jen se sáňkami s měchy od jednoho uhlaře k dr uhému bezvýsledně, ale též vody není jako v létě Lidi s nádobami běhají od s tudny ke studni z jednoho konce měst a na dr uhý Není vajec, slepice nene sou Na prádlo musíme rozpouštět sníh a dělat si vodu “ Cenná je t aké řada postřehů týkajících se významných událostí, jakou byla např návš těva pr ezident a T G Masar yka ve Zlíně v r oce 1928:
„24. čer vna byl velký památný den pro Zlín návštěva pana pre zident a Masar yka. Zlín byl vyšňořen a jak vymydlen, ces t y sr ov nány, všude čisto. Pan prezident byl spokojen a odnesl si dobr ý dojem.“
A co ještě můžeme vidět na výstavě Zlín 700 kromě deníku? Cílem výstavy je seznámit návštěvníky se životem ve Zlíně od 14 do 20 s toletí Př ipr avena je pr oto spous t a vzácných a unikátních předmětů, jako např faksimile kupní smlouvy z roku 1322 (zapůj čeno z Moravského zemského archivu Br no), slovanské a středo věké archeologické nálezy z výzkumů př i stavbě Zlatého jablka a př i rekonstr ukci zlínského zámku, zlínský poklad zlatých a stř íbr ných mincí z 16. a 17. století (zapůjčeno z Moravského zemského muzea Br no), kolekce baťovské obuvi z let 1905 1945 a nebo předmět y související s tvor bou r e žis ér ů K ar la Zemana a Her míny Týr lové Součástí výstavy je také tr žiště z období pr vní republiky, které před st avuje nejst arší zlínská řemesla Vyst avené předmět y, které do kumentují život Zlíňanů ve 20 století, doplňují zajímavé fotograf ie, z nichž mnohé jsou publikovány popr vé. Př íznivce motorismu jistě potěší závodnické kombinézy Antonína Tlusť áka a populár ní motor ka z 60. let 20. s toletí. Pr o děti je př ipr avena spous t a zábavných interaktivních pr vků, které jim př iblíží vyst avené před mět y a hravou formou je seznámí s dějinami Zlína Během Adventu a Vánoc chceme návš těvníkům výs t avy př iblížit slavení těchto svátků v baťovském Zlíně, a to nejenom výzdobou, ale i edukač ními programy pro školy a tvoř ivými dílnami pro veřejnost
V ýstava Zlín 700 se koná ve výstavních pr ostorách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně v 1. podlaží budovy 14 ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU v továrním areálu do 12. února 2023.
Yvona Činčová historička, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně foto archív MJVM
Bohatý kultur ní progr am, ale i koncer t y, zajímavé besedy a zážitkové projekt y.
To vše př inese nový rok do měs tského kultur ního pros tor u v kolektivním domě.
Se začátkem ledna totiž přechází veškerá činnost původní organi zační složky Alter nativa kultur ní institut pod př íspěvkovou orga nizaci měst a, Živý Zlín. Tyto změny se dějí na základě návr hu Rady měst a Zlína, schválilo je městské zastupitelstvo. Návštěvníci tohoto městského kultur ního prostor u ovšem nepř ij dou o oblíbené akce „Navážeme na tr adici jazzových koncer tů, cestovatelských eventů, otevř eme dveř e všem zvídavým zájem cům a školám díky IQ Play, oslavíme společně výročí nejstarší ZUŠ ve Zlíně a mnohé další Činnost postupně r ozšíř íme do dalších oblastí,” popsala ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín Jana Kubáčová.
Nenechte si ujít jednu z pr vních akcí v novém roce! Na výst avě Zlín v obrazech si prohlédnete hned několik r ůzných ztvár nění našeho měs t a, a to např íklad v podání zlínské umělkyně Taťány Havlíč kové a dalších př izvaných malíř ů.
Součás tí ver nisáže, kter á se uskuteční 10. ledna od 17 hodin v kolektivním domě, bude t aké pr omítání fotogr af ií Josef a Řez níčka, tvořícího pod pseudonymem Jsf Abb. Zároveň se ohlédneme i za oslavami 700 výr očí měs t a Zlína skr ze r ef lexi pr ojektů Zlín všemi smysly a Živá kronika Výstava bude k vidění až do 26 ledna
Špičkový kyt aris t a Roman Kr ejčí, kter ý s tudoval pod vedením Milana Zelenky a Štěpána Raka a v současnos ti působí na hu dební škole v nizozemském Maastrichtu, se opět vrátí do rodného měst a, aby zde odehrál již tradiční novoroční koncer t Návš těvníci sálu v kolektivním domě se mohou 12. ledna od 18 hodin těšit na to nejlepší z jeho reper toáru, kter ý nabízí prů řez stoletími Na koncer tě zazní skladby z počátku 19. nazývaného "zlatý věk kyt ar y" od Španěla Fer nanda Sor a a It ala Filippa Gr agnaniho, dále romantické melodie kyt arového génia z Paraguaye Agustina Bar riose, nebo původně houslová Sonát a BWV 1005 z per a J S Bacha s jednou z jeho nejúžasnějších Fug Zcela odlišnou atmosfér u do koncer tu vnese Chimérická př edehr a a Toccat a Štěpána Raka
Vstupenky zakoupíte v předprodeji v showroomu Živého Zlína na nádvoř í zlínského zámku a v Infor mačním centr u na náměstí Mír u. Cena vstupenek je 180 Kč, snížená 100 Kč.
Lednové akce živého Zlína
10 1 od 17 hodin kolektivní dům Vernisáž výstavy Zlín v obrazech: Ozvěny Zlín 700
10 26 1 kolektivní dům V ýstava Zlín v obrazech: Ozvěny Zlín 700
12. 1. od 18 hodin kolektivní dům Koncer t kytarist y Romana Krejčího
17 1 od 18 hodin kolektivní dům Koncer t ZUŠ Morava
18. 1. od 18 hodin kolektivní dům Koncer t ZUŠ Jižní Svahy
19. 1. od 16 hodin Gahur ův prospekt Světelný happening: připomenutí odkazu Jana Palacha
V íce infor mací naleznete na www.kultur azlin.cz.
Před Vánoci myslíme všichni na to, co bychom chtěli Zimní slu novrat ale odedávna symbolizuje i potřebu uzavřít vše st aré a udě lat si v sobě i ve světě kolem sebe pořádek Čisto pro to, co př ijde v novém roce Než se nám na Vánoce splní všechna přání, pojďme se zbavit toho, co nás tento rok pálilo Pojďme to, co nás pálilo, prostě spálit!
Říkáte si, že to zní dobř e, ale že je venku zima a nuda? Tak , co zkusit s t and up na 5 minut? Na jednom ze zr cadel vy s toupí s t and up komička Alex Ma cháč ová /Call Me Kotě, aby předvedla, že st and up se dá dělat úplně všude Na dalším zr cadle můžete vystoupit i vy Pokud to chcete zkusit, využijte odbor ného st and up koučinku a př ihlaste se předem, abyste před publikem nepo hořeli.
Uvolněni a pobaveni př is toupíme k aktu pálícího rituálu. Za hudebního dopr ovodu kyt aris t y, multiins tr ument alis t y a zlín ského rodáka Petra Filáka spálíme seznam věcí, které nás už v roce 2023 pálit nebudou
Jakmile se účastníci zbaví toho, co je tížilo, bude jim na závěr ještě nabídnuto symbolické očištění for mou “pomazání” r ukou nahř í vaným olejem s kadidlem, myr hou a plátky 24kar átového zlat a. Zážitek zbavení se tíhy t ak bude umocněn očistnou procedurou, kter ou pr o zájemce odbor ně pr ovede Anna Škopková, masér ka a per for mer ka z platfor my BALME cz Účastníci t ak budou odchá zet s pozlacenýma r ukama A zlaté r uce, to je př esně to, na co region Zlína sází už 700 let Happening Splyňte si přání proběhne ve středu 21. 12. 2022 v sadu Svobody od 16 do 18 hodin.
Tomáš Císařovský GABINETTO SEGRETO Galerie V ýt ah SPACE, Zlín, do 31.1. 2023 4. podlaží u výtahu 14. budovy 14/15 Baťova institutu Gabinetto segr eto je název dlouho ut ajované sbír ky, kter á je v sou časné době vy s t avena v Archeologickém muzeu v Neapoli Obsahuje část uměleckých nálezů z an tických Pompeíjí, které se vzt ahují k poněkud ote vř eně uvolněným mr a vům ř ímské společnos ti Pr o menší cyklus f igur álních akvar elů jsem si vypůjčil název tohoto kabinetu Oproti pompejským mal bám jsem neř ešil zobr azení explicitně er otických scén, ale sou středil jsem se na pr vky animálnosti, která je př irozenou daností lidského r odu. A pr ávě technika akvar elu, kter á je jedinečná ve své bezprostřednosti, mi umožnila nahlédnout do odvěkých mys térií člověčích vzt ahů. Jsem přesvědčen o tom, že akvarel pr ávě svojí zdánlivou lehkos tí uvolňuje zasuté vr s tvy naší paměti. Malování akvarelů se st alo před časem mojí soukromou vášní Je pro mě cosi jako výkonem olympijských reků Jde o velmi r ychlý, naprosto přesný a přesto spontánní akt Často zatajuji během pře nosu barevné vody na papír dech, r uka se nesmí zachvět Co ště tec opustí, to se pomalu vpíjí a na stejné místo se už nelze vrátit.
Tomáš Císařovský
zničené, ale i obnovu, nový život. Oheň cíleně používám v posled ních experimentech v malbě. Vášnivě r áda hledám nové způ soby techniky a překračování hranic tradičního média.“ www.olique.sk, www.galeriegaraz.cz
Vernisáž : sobota 10. 12. 2022, 18:00
G AG Galerie Garáž Zlín, do: 31. 1. 2023 *1984, Bratislava. Je absolventkou malby na VŠVU v Bratislavě. Tř ikrát byla f in Cena Mal´ba roka „Ve své tvor bě dlouhodobě re flektuji vztah člověka k okolí, zejména k fauně a flóře příčiny a dů sledky lidského chování Můj zájem o ekologii a snahu o změnu se snažím zpr os tředkovat ve výs t avách Spolupr acuji s envir onme tálními sdr uženími na Slovensku i v Česku V obrazech a pro ma lování použí vám t aké oheň, kter ý symbolizuje něco ztr acené,
Galerie Kabinet T, Zlín, do 20. 1. 2023
Obě umělkyně pr acují na ins t alacích a per for mancích, experi mentálně použí vají techniky hr aniční, kter é samy vynalézají K aríma vyšívá sklo, Nicole kreslí r ozkomíhaným pohybem vlas t ního těla Obě řeší st yčné obsahy jinými for mami Jedno z nasto lených témat německé umělkyně je pohyb v pr os tor u, r ozvíjení zachycené myšlenky. Její př ís tup je tělesný, haptický. Naopak Karíma pracuje s materiály křehkými, kter ým hrozí rozpad, kresbu nahrazuje text, ctí tradice a stálost materiálů. Obě pracují s gest y odlišným způsobem, obě smýšlejí podobně, ale hledají jiné př ístupy k uměleckému vyjádření
Kurátoři: Ludwig Seyfar th /D/, Lenka Tutschová.
SOCHY, bronzy, T isk (3D), OPTIKA ZLÍN do 24. 02. 2023
Jeho práce se zabývá materializací nehmotných digitálních jevů Jevy, které nás obklopují v každodenním životě Jedná se o udá losti, které mohou být zcela skr yté nebo naopak jasně viditelné Je to fenomén, kter ý můžeme obecně nazvat "závadou" Je zde od počátku elektr onických obvodů a má svou bohatou his torii. Dnes, v super mediálním věku, dostává t ato chybná inter pret ace nové r ozměr y. Pomocí současných 3D technologií zachycuje, vizualizuje a materializuje abstraktní existenci chyby přenosu in for mací v digitálním rozhraní Myšlenku chyby přenosu infor mací vnímá jako mnohovr stevnatý princip nejen z pohledu událostí ode hr ávajících se v sof twarovém prostředí Infor mační kolapsy pro dukované samotnou společnos tí for mují náš celkový pohled na realitu a její vnímání Připravil: Kurátor Leoš Lang. V ýstava je podporována Statutárním městem Zlín.
komentované prohlídky výstavy s kurátorkou 8. 12. 2022, 12. 1. 2023 vždy v 17hodin. GVCh Zlín, zámek, do 17. 2. 2023. (*23 7 1937, vlastním jmé nem Karel Machálek) se vrací do mís t svých pr vních let Stopy po hledání vlastní my tologie, založené na r eáliích z his torických et ap umění a s t ar ověkých společ ens tví, se mísí s pamětí génia V ži votě plném spletitých udá los tí a svou dlouhověkos tí zakusil několik odlišných pro středí Výstava ukazuje široké spektrum Zlínovy tvorby, které ochr aňuje obr azový cyklus vznešených Efébů, ř ada maleb osudových žen i myto logických per sonif ikací, abs tr akcí s ar tif iciálními vzpomínkami na mořské kr ajiny, hudební píšť aly a okř ídlené př íběhy minulos ti Se s toickou kr ásou chiricov ských motivů, modigliánov ských hlav a fotogr af ií fr ancouzských bulvár ů f lenér ských časů, se line vůně olejových bar ev a ter pentýnu. Nádech mnišského život a jako z románu Jméno růže zprostředkovává metafyzická atmosféra maleb a kreseb Kar lovy poslední tvor by.
JINDŘICH ŠTREIT – VZPOMÍNKY
výstava do 17. 12. český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Fotogra e z doby předrevoluční, černobílé ale i fotogra e ze současnosti. Budou to převážně zachycené vztahy mezi lidmi všech generací, doposud nepublikované či málo vystavované a na druhé straně klasika, konfrontace mezi současností a dobou nedávno minulou.
ZUŠ HARMONIE
6. 12. , 12.12. v 18 hodin- žákovský koncert – vstup volný
ZUŠ JIŽNÍ SVAHY
7. 12. v 18 hodin- žákovský koncert – vstup volný
CÉLINE BOSSU
8. 12. v 19 hodin - koncert francouzské šansoniérky
DÁMY HUDEBNÍ SCÉNY V ALTERNATIVĚ - Zaslechnout v našich českých končinách francouzštinu není zcela obvyklé. A když je tato nádherná řeč ještě k tomu zpívaná, je to přímo nevšední a okouzlující zážitek. Talentovaná francouzská zpěvačka Céline Bossu rozdává českým posluchačům svým zpěvem radost. Zpěvačka spolupracovala např. s Františkem Segrádem, vystupovala jako předkapela Ewy Farne či Anety Langerové, v Manéži Bolka Polívky. Můžete se těšit mimo jiné na interpretaci písní od Édith Piaf a dalších velikánů francouzského šansonu a také na vlastní skladby skupiny.
MUSICA ANGELICA 13. 12. v 18 hodin - koncert
DÁMY HUDEBNÍ SCÉNY V ALTERNATIVĚ - Nalaďte se na Vánoce krásnou andělskou hudbou a zpěvem Magdalény Malaníkové, kterou bude již tradičně v předvánočním čase doprovázet na harfu Lucie Fajkusová. Během večera zazní řada nádherných skladeb od různých interpretů. Hostem večera bude multiinstrumentalista Radek Bednařík, který okoření tento speciální večer ukázkou netradičních nástrojů.
Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 17, So: 10 – 16 Facebook: AlternativaZlín Vstupenky možno zakoupit v Alternativě před akcí nebo v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice)
Čtvr tek 19. ledna 2023 v 19 hodin, Malá scéna Zlín, přeloženo z 24. listopadu 2022
Pondělí 19. prosince 2022 v 19 hodin, Městské divadlo Zlín Hrají: Kar el Heřmánek st., Dana Morávková, Jana Švandová, Josef Carda, Zdeněk Žák, Petr Pospíchal, Kateřina Janečková
Láska a nevěra dvě sexy komedie na jedno téma. Dvě aktovky legendár ního newyor ského neurotika, ve kter ých najdete přesně to, co dělá Woodyho Allena Woodym Allenem.
Neděle 29. ledna 2023 v 19 hodin, Malá scéna Zlín Hrají: Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, T ýna Průchová, Pavel Kikinčuk / Mar tin Zahálka, Antonín Procházka / V iktor Limr a další
Současná č eská komedie plná kr kolomných situací a tr apasů o tom, jak snadno spadnout do manželské krize a jak těžko z ní ven
Pondělí 12. prosince 2022 v 19 hodin, Malá scéna Zlín Vánoční koncer t Jakuba Smolíka je plný jeho největších r o mantických hitů a vánoční atmosfér y V roce 2003 byl v an ketě Český slavík zvolen skokanem roku V roce 2005 obdr žel zlatou desku za CD Chci ti ř íct
Čtvr tek 12. ledna 2023 v 19 hodin, Malá scéna Zlín Hrají: Zuzana Kronerová a Oldřich Navrátil
Manžels tví v kos t ce je původní komedie o věčném souboji mužů a žen, kter ý netr vá jen sto let a kter ý se netýká jen dvou jedinců.
Úter ý 7. února 2023 v 19 hodin, Malá scéna Zlín
Hr ají: David Matásek , Matouš Ruml, Linda R ybová, Igor Chmela, Jana Janěková ml.
Moder ní fr ancouzská komedie se skvělými dialogy. Pět lidí, jedna večeře a nečekaný kolotoč vtipných situací a nedoro zumění
Čtvr tek 23. února 2023 v 19 hodin, Malá scéna Zlín
Hrají: L ukáš Vaculík, Adéla Gondíková / Olga Želenská, Filip Tomsa / Václav Jiráček, Betka Stanková / Kristýna Kociánová, Ivana Andrlová / Pavla Vojáčková a další
Francouzská komedie, která slavila úspěch i na americké Broad wayi, vtipný př íběh milostných trampot nevěr ného zubaře.
Sobota 18. března 2023 v 15 hodin, Malá scéna Zlín
Pro obrovský zájem přidáváme další představení v 15.00 hod.! Hrají: Mar tin Hofmann, Filip Rajmont, Peter Serge Butko
Trochu skandální, ale nesmír ně vtipná komedie s „jemnými“ erotickými pr vky, nevhodná pro mládež do 15 let
Neděle 19. března 2023 v 19 hodin, Městské divadlo Zlín
Hr ají: Ondř ej Vetchý, Kair a K. Hr achovcová, Jar omír Dulava, Mar tina Hudečková, Dana Černá a další
Situační komedie s neobvyklou zápletkou. Nestálý Christian nevy dr ží s žádnou ženou a již dvakrát předstíral vlastní smr t, aby se vy hnul komplikacím s rozchody
Tř. T. Bati 190, Zlín, tel: 576 114 529, agentur a@september.cz www.september.cz, www.f acebook.com/agentur aseptember
ř íká Adam Koř án, nov áček ve zlínském uměleckém soubor u
Měs tské div adlo Zlín na začátku letošní sezóny posílilo a vlas tně t aky omladilo herecký soubor. V jeho ř adách se objevili dv a čers tví absolventi JAMU, spolužáci Milana Gor ská a Adam Koř án. Společně se t at o sympatická dvojice ob je vila v Shakespearově Bouř i, Adam už navíc s tihl naz koušet i pohádku.
„Za tuto zkušenos t jsem vděčný Člověk musí t akový dr uh před st avení zvládnout jednak po fyzické stránce, protože jsme pořád v pohybu a neustále se převlékáme z post avy do post avy, ale t aké musí zvládnout tu valící se ener gii dětí, které jsou, jak víme, ne klidnými diváky,“ usmí vá se během r ozhovor u čt yř iadvacetiletý rodák z Prahy, pocházející z muzikantské rodiny.
Adame, prozraď, jak proběhla tvoje aklimatizace ve zlínském divadle?
V pods t atě se dá ř íct, že jsem se pomalu začal aklimatizovat už během č er vna, kdy jsem ve zlínském divadle začal zkoušet po hádku Pipi Dlouhá punčocha Tehdy jsem navázal pr vní kont akt s místním souborem, a to nejenom po str ánce pr acovní, ale i té
lidské Takže nyní už jsem v podst atě zdatně socializovaný a mys lím, že je to fajn Rád se sem vracím Stihl jsi za těch uplynulých pět měsíců už důkladněji poznat město? Jak na tebe Zlín působí?
Př iznávám, že už na mě působí o něco lépe, což je zapř íčiněno asi tím, že jsem ho stačil přece jenom jaksi důkladněji probádat, a tak nějak se naladit na jeho atmosféru. Co však opravdu kvituji, je blíz kost lesů, to se mi líbí moc. V podst atě mi Zlín v něčem t ak trošku př ipomíná Liberec, kde mám prarodiče a o kterém máma vždycky ř íkala, že je to ošklivé město s obrovským kouzlem (úsměv) Vzpomeneš si, kdy jsi byl ve Zlíně vůbec popr vé?
To není zase t ak dávno, jsou tomu pouhé dva roky Natáčel jsem t ady krátký f ilm společně se spolužáky a student y Fakult y multi mediálních komunikací Univer zit y Tomáše Bati. Př iznám se, že ten kr át mě vůbec nenapadlo, že bych se sem ješ tě někdy podíval, natož, že bych t ady žil.
Jaká byla tvoje cesta do zlínského divadla? Co tě sem při vedlo?
Př ivedl mě sem zájem ze str any vedení divadla Minulý rok jsem končil na br něnské JAMU a pochopitelně, že jsem přemýšlel, co dál Stejně jako řada spolužáků, i já jsem se odhodlal k tomu, že obepíšu ur čitá divadla s tím, že třeba někdo odpoví Par adoxně
zlínské divadlo bylo pr vní, kam jsem ten email odeslal, nicméně pr avděpodobně se musel někde ztr atit, někam zapadnout, pr o tože žádná odpověď nepř išla. Co tedy ten zájem ze strany vedení divadla vzbudilo?
Našlo si náš ročník samo, pravděpodobně na dopor učení Lukáše Riegera, našeho vedoucího ateliéru Zlínští dramaturgové se př ijeli podívat na naše absolventské představení a krátce nato se mi z ni čeho nic ozval umělecký šéf Patrik Lančarič s tím, že o mě má velký zájem, což jsem nečekal a velmi mě to potěšilo. Byl to uspokojivý pocit. Dlouho jsem př ípadné možnosti nepromýšlel a v podst atě okamžitě jsem se rozhodl, že do toho jdu. Přesvědčil mě rozhovor právě s Patrikem, kter ý mi sdělil, že se ve Zlíně můžu pěkně vyhrát, nabr at cenné zkušenos ti na tř ech odlišných scénách, nemluvě o tom, že můžu být v soubor u, kter ý je sžitý a panuje v něm př í jemná atmosféra, čemuž můžu dát už nyní za pravdu Zaujala mě informace, že zlínské divadlo bylo pr vní, do kterého jsi napsal. Proč?
Protože je na Moravě, kde jsem chtěl zůst at, a nebudu zapírat t aky se ř íkalo, že někoho hledají, když odešli Romana a Zdeněk Julinovi, t akže to ani nebylo t ak o Zlínu jako t akovém, ale spíš o vycítěné možnosti (úsměv) Je něco, co tě na pr vním profesionálním angažmá jakkoliv překvapilo?
Jedna věc mě překvapila, a sice že oproti škole se t ady moc ne dávají herecké př ipomínky a člověk musí skutečně tvoř it sám za sebe. Vzhledem k tomu, že jsem čer stvě po škole a na práci v di vadle si zvykám, mám rád impulzy zvenčí a vítám, když mi někdo řekne „toto není moc dobré, zkus to udělat jinak“. Zatím mi sem t am něco poradili Rosťa Marek nebo Zdeňa Lambor a díkybohu za to najednou jsem se cítil lépe, pr otože jsem věděl, na čem je třeba zapracovat a co je nutné změnit Do angažmá jsi nastoupil společně se svojí spolužačkou a dnes už kolegyní – Milanou Gorskou. Byl pro vás rozjezd ve zlínském divadle díky této skutečnosti v něčem jednodušší? Rozhodně. Strávili jsme vedle sebe čt yř i roky na JAMU a obrovsky jsme si na sebe zvykli. Společný nástup do Zlína nám pomohl ne jenom v nových začát cích, kdy měl každý z nás vedle sebe par ťáka, kterého skvěle zná, a pocitově se měl o koho opř ít, ale myslím si, že naše vzájemné napojení se promítlo t aké do zkou šení inscenace Bouře
U Bouře se nyní zastavme, protože právě v ní jste na zlínském jevišti debutovali. Jak svoje pr vní zkoušení hodnotíš?
Skvěle, nemůžu si na nic s těžovat. Režis ér inscenace a zár oveň t aky ředitel zlínského divadla Josef Morávek pracuje velmi nesvá zaně, nechával nám velkou svobodu a donutil nás k impulzivnímu hledání výsledku Rozhodně to zkoušení neprobíhalo t ak, že by za námi př išel s tím, jak už má všechno dopředu promyšlené a roz vr žené Hledal společně s námi, na což jsme byli zvyklí ve škole, zejména pak v posledním ročníku
Už zmiňovaná pohádka Pipi Dlouhá punčocha měla premiéru tepr ve před několika málo dny sice jste ji rozezkoušeli už v čer vnu, ale před diváky se dostala až nyní. Jak si užíváš tuto celkem odlišnou divadelní disciplínu, kterou hraní pro dětské publikum bezesporu je. Markéta Holcmanová, představitelka Pipi, nás varovala, že to bude palba podobná rockovému koncer tu Jak jsem zjistil, věděla tehdy, o čem mluví Řekl bych, že mě na premiéře až šokoval okamžik, kdy v úvodu př eds t avení vys tř elila Pipi na scénu a šes t set dětí spustilo fakt neuvěř itelný kř ik plný nadšení… (smích) Je to pro mě skvělá zkušenos t, za kter ou jsem r ád. Člověk musí př eds t avení zvládnout po fyzické stránce, protože jsme pořád v pohybu a ne ustále se převlékáme z post avy do post avy, ale t aké musí zvlád nout tu energii dětí, které jsou, jak víme, neklidnými diváky (opět smích) Dětský divák jde s př íběhem a emoce projevuje velmi hla sitě když se bojí, dá to najevo, když f andí Pipi, t aktéž to dá najevo, a když je třeba na straně zlodějů, samozřejmě, že i v tomto př ípadě to dá najevo. Vlas tně dos táváme okamžitou zpětnou vazbu.
Zároveň už můžeš porovnávat hrací prostor y, protože ses seznámil jak se zlínským velkým sálem, tak také s komorním prostorem, takzvaným Studiem Z . Kde se cítíš lépe? Pravděpodobně ti nedokážu říct, kde se cítím lépe, avšak rozhodně si každý prostor vyžaduje svůj druh herectví Na velkém jevišti musí člověk př idat na hlase i na výrazu, na komornější scéně se může víc sous tř edit dejme tomu na det ail. Zajímavé bylo, když jsme ne dávno museli přesunout Bouř i ze Studia Z právě do velkého sálu. Najednou jsem se t am cítil hrozně utopeně, protože Bouř i máme jasně pos t avenou, a hlavně zažitou na Zetku a spous t a věcí, co pr ávě t am funguje, v tomto př ípadě zpočátku nefungovala Bylo nutné, abychom v sobě přepnuli a uvědomili si to Ale je dobře, že jsem to poznal, fakt to není sranda Př iznám se, že když jsem hlavní zlínské jeviště viděl popr vé, docela mi vyrazilo dech (úsměv)
Dokážeš říct, co tě obecně na divadle láká a přitahuje? Čím tě fascinuje?
Moc rád mám umělecký přednes, kter ý mě v podst atě fascinoval už v pr váku na JAMU, kde nás ho učil Fr antišek Der f ler, bar d ze st aré školy Bylo pozor uhodné sledovat, jak se dá přenést jakáko liv předst ava herce na diváka Jasně, je to určitý druh manipulace, ale shodnou se na ní obě strany, t akže se nic špatného neděje (úsměv) Čili odpověď na tvou otázku zní na divadle mě fascinuje zejména vzájemná komunikace mezi hercem a divákem Ono to není zase tak dávno, co jsi na hodiny uměleckého přednesu chodil na JAMU, avšak letos už je sám vedeš na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění.
Je to t ak, jednoho dne jsem slyšel kolegu Lambora, jak říká, že po třebují učitele, t ak jsem se př ihlásil Učení mě velice lákalo, chtěl jsem si ho vyzkoušet a když se t a možnost z ničeho nic naskytla, proč ji nevyužít, že jo Zatím nelituji, moc mě to baví a jsem rád, že můžu předávat dál všechno to, co mi dali pedagogové na JAMU Kdy jsi divadlo zavnímal popr vé? A kdy jsi mu propadl? Jelikož moji rodiče hrají v orchestr u pražského Národního divadla máma na hoboj a tát a na housle t ak jsem k divadlu neměl př í liš daleko. V podstatě jsme v něm společně se sestrou trávili hodně času už coby děti, díky čemuž jsme ale viděli spoustu zajímavých předst avení Zároveň si živě pamatuji, jak jednou dávali v televizi záznam Dobř e placené pr ocházky od Suchého a Šlitr a, bylo to tuším na Silvestra, a byli jsme pohromadě celá rodina Byl jsem tím záznamem t ak unešený, že jsem po všech př ítomných chtěl, abychom to kolektivně nazkoušeli a zahr áli si to. Jen t ak pro r a dost. Měl jsem dokonce př ipravený kostým pošťáka, kter ý mi dal tát a k narozeninám. Nenechal jsem se ani za nic odbýt, a ačkoliv se do toho snad nikomu z blízkých nechtělo, dosáhl jsem svého Dobře placená procházka se u nás doma odehrála (smích) Takže jsi coby malý nadšený chlapec zrežíroval celou rodinu. Přesně t ak Toto byl jeden z pr vní silných vjemů, kdy jsem cítil, že divadlo může být zábavné Mimo to jsem t aky chodil do dr ama ť áku a později do DDS Pr ahy 5, což byl spolek nesoucí název Dětské divadelní studio, ve kterém jsem setr val až do okamžiku, než jsem přesídlil do Br na na JAMU. Mimochodem, čím by byl Adam Kořán, kdyby ho nezlákalo divadlo? Měl jsi nějaký dětský sen?
Byl bych ř idičem metra Když jsem byl malý kluk a máma s tátou jezdili s orchestrem na zájezdy do Japonska, t ak mi z něho vždycky dovezli část nějakého vláčku, až jsem si to jednoho dne všechno pěkně spojil Na trati jsem měl celkem pět vagónů a v pět hodin
r áno jsem v s tával, abych mohl poctivě odjezdit r anní směnu. Dokonce jsem znal veškeré st anice metra linky B… (úsměv)
To je krásné, ovšem opusťme teď dětské sny a vraťme se do Zlína. Místnímu publiku už ses stihl představit i po hudební stránce – zpíváš, hraješ na kytaru a taky na ukulele. Jak to máš s muzikou? Působíš v nějaké kapele? Tvoříš? Skládáš písně?
Kyt aru jsem dost al od mámy, když mi bylo patnáct. Tenkrát jsem si ji strašně přál, nicméně dlouho mi to nadšení nevydr želo a téměř šest let ležela v koutě. Do r uky jsem ji vzal až v pr váku na JAMU, protože jsem ve volném čase neměl moc, co dělat Bylo to v době, kdy jsem začal poslouchat Plíhala, a tak jsem se v podstatě učil na jeho písničkách, které mnohdy nejsou jednoduché Vím, že pr vní věc, kterou jsem fakt poctivě nadřel, byla Pohádka a pak už se to na mě jenom valilo Na dr uhou stranu, myslím, že právě díky pís ničkám od Kar la Plíhala jsem celkem vyhraný, protože to byla t a nejlepší možná průprava… (smích) Ale zpátky k otázce ano, mám svoje vlastní písničky a t aky momentálně působím v kapele Flat White Orchestra, což je poměr ně mladé pražsko br něnské sesku pení, ve kterém jsem rok coby dr uhý kyt arist a Zmiňovanou vlastní tvorbu už jsi vypustil do světa, nebo ji máš zatím pečlivě uloženou v šuplíku?
Rozepsané věci mám ještě v šuplíku, nicméně několik písní je už př ipravených k nahrání, t akže jakmile se tomu t ak st ane, určitě je ven vypustím. Shodou okolností zrovna minulý týden je mohlo pár pozor ných posluchačů popr vé slyšet i naživo, když jsem vystoupil v rámci Noci divadlem ve zlínském divadelním klubu během pro gramu nazvaného Kabaret 4091 Byla to taková r ychlá a nečekaná premiéra (úsměv) Až toho budu mít nachyst aného víc, určitě se nějakému hudebnímu večer u s kyt arou nebráním Mohou tě diváci vidět v nějakém projektu či představení mimo Zlín – dohráváš či hostuješ v nějakém jiném divadle? Bohužel, momentálně jsem pracovně ukotven pouze v divadle zlín ském. Nepočítáme li teda letní pr ázdniny, kdy mé kroky směř ují na hrad Houska, kde v čer venci a sr pnu už třetím rokem provázím. Nejpr ve jsem t am čt yř i roky jenom brigádničil a dojížděl za kama rádem, avšak nakonec slovo dalo slovo a st al se ze mě pr ůvodce Musím však ř íct, že mě to moc baví Není nic hezčího ne ž vidět všechny t y spokojené oblič eje výletníků Vždycky se to snažím pojmout trošku zábavněji a vymanit se z té klasické škatulky nud ných pr ůvodců, kteř í pouze suše odvykládají naučený text. A jeli kož pr ovázíme v kos týmech, t ak si v pods t atě př ipadám jako v divadle. Shodou okolností jsem měl letos v létě na prohlídce ně koho z vedení děčínského divadla a když jsme skončili, t ak za mnou dot yčná osoba př išla s tím, že bych se jí hodila do soubor u, jenže to netušila, že já už jsem dávno upsaný Zlínu (smích) Mimochodem, letos jsem k hradu Houska př idal i hrad Kašper k Na hradní dobrodružství si ještě nějakou dobu budeme muset počkat. Prozatím pozvi čtenáře do divadla – co tě čeká v blízké budoucnosti, na čem momentálně pracuješ? Momentálně mám sice volný tur nus, ale po Vánocích mi to zase pěkně začne. Budu zkoušet inscenaci Koně se stř ílejí a souběžně s ní t aké hr u Muž pod pos telí, t akže nudit se ur čitě nebudu A věřím, že se nebudou nudit ani diváci Oba jmenované kusy čeká slavnostní premiéra v únor u
:
Foto:
„Nové te xt y jsou jako neprobádaná cesta, na které se člověk nemusí ohlížet za nějakou inscenační tradicí,“ ř íká re žisér Pe tr Štindl
Zkušený režisér Petr Štindl je pověstný tím, že rád hledá, a pokud může, vyhýbá se tématům, která už byla na divadle opakovaně zpracovaná. Takřka s pravidelností uvádí na jeviště tituly nové a jinak tomu nebude ani tentokrát, při jeho dalším návratu do divadla zlínského. S místním souborem právě zkouší komedii Extrabuřt, která bude 15. prosince uvedena v české premiéře. „Nepř íliš známé text y mi dávají pocit, že něco objevuji Mám radost z toho, když můžu př inést nějaké nové téma, které pomyslně rozšiř uje divadelní mapu, což je důležité, protože kdyby se tomu tak nedělo, pořád by se hrálo to samé dokola. Extrabuřt mě nadchl svou aktuálnos tí,“ vy světluje v r ozhovor u Petr Štindl, kter ý je v Městském divadle Zlín podepsaný pod celou řadou úspěšných inscenací, včetně na reper toár u stále aktuálního př íběhu o rodu Jelínků s názvem Tr nky a hvězdy
Jak ses těšil zpátky do zlínského divadla, do prostředí, které dlouhodobě velmi dobře znáš?
Na návrat do Zlína jsem se samozřejmě těšil, a to nejenom z toho důvodu, že si dobře rozumím s uměleckým šéfem Patrikem Lan čaričem jak po stránce lidské, t ak i po té pracovní. Když jsem t ady dělal v minulé sezóně inscenaci Tr nky a hvězdy, t ak mě mile potě šilo Patrikovo př ání, abych se sem do divadla vr acel pr avidelně, aby se zachovala určitá, řekněme, kontinuit a Jenomže pro tento krát se po mě chtělo, zda bych se zde nechopil nějaké komedie ve velkém sále Hádám, že nastalo nesnadné hledání vhodného textu.
V podstatě ano. Hledání je ale obtížné vždycky a pokaždé jde svým způsobem o určitý kompromis. Navíc jsem si ř íkal, že po Tr nkách přece nemůžu př ijít s nějakým blábolem jenom proto, aby se za pláclo volné místo pro komedii. Mám přečtených skutečně desítky a desítky komediálních her, ale že by mě nějaká výrazně oslovila, to se ř íct nedá, bohužel Až na jednu Do oka mi před časem padl text, kter ý jsem shodou okolností nabízel už v jiném divadle, kde se jim ale nehodil do jejich poetiky Tady dr amatur gickým sítem pr ošel a ani nijak zásadně nevadilo, že je pr o malý počet her ců a inscenačně se hodí spíš do komor ních prostor, v tomto př ípadě do Studia Z.
V ybavíš, za jakých okolností jsi na hru Extrabuřt narazil? St andar dně si pr avidelně pr očítám vešker é dos tupné synopse a t aky se dívám, co se hraje všude možně okolo, nejenom u nás, ale i v zahraničí, nicméně v tomto př ípadě šlo vlastně o náhodu Jakmile dozkouším ve Zlíně, t ak se př esunu do Olomouce, kde mám dělat inscenaci Teror, která je velkým hitem v mnoha evrop ských divadlech. A pr ávě tento text přeložil člověk, rovněž pode psaný pod překladem komedie Extrabuřt. Když jsem tu hr u v jeho por tfoliu viděl, nechal jsem si ji poslat a musím uznat, že po přečtení jsem se do ní ve vteř ině zamiloval.
Mimochodem, jaký je tvůj vztah k tenisu?
V pods t atě pasivní Nejsem žádný velký tenisový f anoušek , ale znám pr avidla V mládí jsem několikr át na kur tu byl, jenže mi to nikdy moc nešlo Ale bydlel jsem blízko kur tů a jako kluk jsem měl doma asi sto st ar ých tenisáků, které hráčům často ulétly Zato teď
si ve volných chvílích ve Studiu Z pinkám o zeď a hrozně mě to baví jsou lepší raket y a krásně to lítá… Samozřejmě, že se tě na tenis neptám náhodou, vždyť v klu bovně jednoho tenisového klubu se děj inscenace Extrabuřt odehrává. Čím tě text této hr y dostal?
Rozhodně svou aktuálností Ve zmíněné klubovně onoho klubu je přítomných pět lidí, kteří řeší jeho agendu Z ničeho nic se ale z jed noho banálního hlasování, které se týká toho, jaký gril bude po tř eba zakoupit na završení sezóny, r ozvine šílená diskuse, kter á nabere neuvěř itelné obrátky a v podst atě odhalí všechno to, co se v naší společnosti děje.
Můžeš být konkrétnější?
Co si budeme povídat, náš svět je momentálně obrovsky svázaný pravidly lpí se na tom, co se smí a co už nikoliv, co je korektní a co už je za hranou, řeší se, kolik máme vlastně pohlaví, kdo je li ber ální a kdo naopak konzer vativní a t ak dále a t ak dále
To všechno, co t ady zmiňuji, v té hře, která se těší velkému zájmu zejména v Německu, najdeme. Ten text je opravdu velmi současný a skvěle do všech těch politických korektností, ale t aky nejr ůzněj ších „ismů“, šije. A ačkoliv si z toho všeho dělá t ak trošku legraci, jeho vyústění je velmi nečekané. A př itom všem je úžasně vtipný. V anotaci ke hře Extrabuřt se píše, že „jde o mimořádně úspěšnou komedii“. Co je podle tebe základem pro skutečně dobrou komedii?
Primár ně si myslím, že zábavné by mělo být jakékoliv divadelní předst avení Avšak zábavu nedělají pouze laciné vtipy a pr voplá nový humor, naopak , zábavu může nabídnout i téma hluboké. Podle mého názor u je vlastně zábavná i t a inscenace, u které se divák rozpláče. Já osobně mám rád jakýsi mix vážnosti a humor u, a to teď nemluvím o t ypické tragikomičnosti, i když je pravda, že k ní má český humor poměr ně blízko, st ačí si vzít do r uky Hrabala, nebo se podívat na Menzelovy či Svěrákovy f ilmy Zkrátka, nic na světě není jednoznačné, a přesně t ak by se to mělo promít at i do divadelních předst avení chvilku jsme vážní a dojatí, ale pak se pobavíme. Bohužel mám pocit, že u diváků stále vítězí plytké ko medie, kde hraje prim záměna v posteli, což mi př ijde prostě málo. Extrabuřt bude ve zlínském divadle uveden v české premiéře, stejně jako tomu bylo i u dalších titulů, které jsi s místním souborem dělal, namátkou třeba Proč být hezká nebo Mo skyti. V čem spatřuješ primární výhody „neosahaných“ textů? Nové a zatím nepř íliš známé text y mi dávají pocit, že něco obje vuji, že se něco s t ane popr vé Je to pr o mě, řekněme, nepr obá daná ces t a, na kter é se člověk nemusí ohlížet za nějakou
inscenační tr adicí a vymezovat se pr oti tomu, jak se to už dř í v „dělalo“. Nechci se jakkoliv opakovat a ani kohokoliv kopírovat. Nemluvě o tom, že u tohoto t ypu textů mám radost z toho, že můžu př inés t nějaké nové téma, kter é pomy slně r ozšiř uje divadelní mapu, což je důležité, protože kdyby se t ak nedělo, poř ád by se hrálo to samé dokola Zkrátka, máš před sebou čistý list, na kterém můžeš svobodně tvořit. Svobodně bych tvoř il i stokrát uvedenou hr u, nicméně v tomto př í padě se nemusím nijak vymezovat. Uvedu ti př íklad když někdo dělá určitou Shakespearovu komedii, t ak v pr vní ř adě mu nejde ani t ak o autora samotného, jak o to, být coby režisér co nejorigi nálnější a zcela odlišný od ost atních Kdežto u nových titulů je ori ginalit a už v tom, že člověk pr acuje na něč em neznámém, na něč em, co může být klidně i daleko lepší ne ž samotný Shake speare. Jasně, kdokoliv teď může tento můj př ís tup nazvat jako určitý dr uh ješitnosti, ale to mi vlastně nevadí. Nehrozí však určité riziko, že budou nové tituly méně navštěvované, protože lidé dají ve výsledku přednost kusům, které dobře znají? K t akovým myšlenkám jsem docela skeptický, pr otože si f akt nemyslím, že by diváci měli t ak dokonalý přehled a věděli, o čem kter á hr a je Kdybychom se zept ali náhodného vzor ku diváků dejme tomu stovky lidí jestli by nám mohli sdělit, o čem je ku příkladu Macbeth, t ak jsem přesvědčený o tom, že jakoukoliv uce lenou infor maci nám dá t ak sedm lidí. Všichni budou znát pouze název a mít pocit, že jdou na něco tr adičního, ale tím to hasne. Stále věř ím, že do divadla chodí vesměs lidé, kteř í ho mají r ádi a jakmile už do něj vstoupí, dílo je dokonáno pak už je jenom na nás, zda ho zaujmeme a v tom lepším př ípadě danou inscenaci ješ tě dopor učí kamar ádům či sousedům Jakékoliv obavy ve smyslu „lidé mají z nových kusů strach“ jsou nesmyslné, vždyť je přece úkolem dotovaných divadel, aby př inášela novinky, protože pr ávě v tom tkví celkové r ozšiř ování divadelního povědomí. Bulvár ní kusy, ať hrají hlavně divadla soukromá, nedotovaná. Takže pokud to shrneme, čím komedie Extrabuřt obohatí diváka a čím naopak obohatí herce?
Divák dos t ane ur čitou exkluzivitu, pr otože uvidí něco, co ješ tě nikdo před ním v žádném českém divadle neviděl Během večera se pobaví, ale možná t aké zamyslí nad tím, že nic není čer nobílé Nicméně mu určitě nebudeme předávat jakékoliv poselství, t akže ve výsledku se může klidně těšit pouze na zábavné repliky, ještě zábavnější reakce a ř adu vtipných situací. Co se her ců týče, t ak pro ně je nachystaná pěkná výzva, spočívající v tom, že musí být co nejvíc autentičtí S něčím podobným jsme se setkali už dejme tomu v titulech Proč být hezká nebo Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, u kterého mi tenkrát vysekl největší poklonu sloven ský dr amatur g Mar tin Por ubjak , když po př eds t avení pr ohlásil: „Petře, vy jste mi do budoucna znemožnil všechny zlínské herce.“ Já mu říkám, proč? Načež odpověděl: „Protože v nich od této chvíle pokaždé uvidím t y nádr ažáky.“ Čili pokud se nám znovu povede dosáhnout přesné mír y autentičnosti, kdy každá postava bude tak tr ošku pitomá a zár oveň směšná, věř ím, že máme nakr oč eno správným směrem
Foto:
Jednou z prosincových premiér v Městském divadle Zlín je bláznivá fraška Dámský krejčí, kterou napsal francouzský dramatik Georges Feydeau v r oce 1886. Režisér Roman Gr oszmann ovšem pojal inscenaci nadčasově. Stále aktuální je koneckonců i hlavní motiv hr y nevěra. Rozhovor s Romanem Groszmanem př ipravil herec a moderátor Pavel Vacek, kter ý zároveň hraje hlavní roli Moulinota To je konstelace poněkud nevyrovnaná, o čem si tedy tito dva mohli povídat?
Právě v divadle společně zkoušíme Dámského krejčího. Jaký je tvůj vztah k šití?
Vůbec nic mi toto téma neř íká. Tedy donedávna neř íkalo. Teď se nám toto téma začíná v rodině objevovat, má dcera totiž propadla šití. Pořídili jsme jí šicí stroj a já mám za úkol na Vánoce sehnat krej čovskou pannu, takže kdyby nějaká v divadle scházela, víte kde ji hledat Ale to bych asi neměl říkat nahlas (smích)
A jak se ti líbí vyšívání se souborem Městského divadla Zlín? Zatím se to vyšívá až překvapivě příjemně Dokonce bych řekl, že vznikají velmi zajímavé ornament y Tak doufám, že z toho na závěr bude hezká dečka.
Koho z herců bys vypíchnul? No toho... Jak se jmenuje? Vacek? (smích) Ale vážně. Musím říct, že když jsem sem př išel, znal jsem jen Marka Příkazkého, se kter ým jsme se potkali na škole Já jsem byl v pozici pedagoga, on v pozici studenta Věř il jsem se tady bude mou záchranou, ale ukázalo se, že žádnou záchranu nepotřebuji a je to velice příjemné zkoušení To mohu rozhodně potvrdit, je to fajn. V jaké fázi kompletace se nyní inscenace nachází? Snažíme se dostat z formátu klasické starší komedie, snažíme se rozžít postavy pro současného diváka, aby to nepůsobilo jako mu zeum nebo historické panoptikum. Bude to tedy současná věc, ale samozřejmě s kostýmy, které budou evokovat dobu vzniku hr y Tak se můžeme dostat k tomu, jakou fazónu bude mít Dámský krejčí. Kostýmy už jsi naznačil, co tedy scéna a tak dál? Hr a se jmenuje Dámský krejčí a t ak by od nás bylo nefér, kdyby chom t y kostýmy a vůbec věci kolem krejčovství neukázali Výtvar ník Michal Hejmovský se snažil ukázat přehlídku dámských i pánských oděvů a i když se dr žíme určité historické skutečnosti, myslím si, že bar vy a tvar y mohou svou nápaditos tí zaujmout a potěšit nejen dámy.
V ýborně! A jaký je tvůj vztah k dané látce? Tedy přímo k Feydeauovi a jeho Dámskému krejčímu. Mylsím si, že je to jakási hříčka napsaná na základě anekdot y, ale líbí se mi, že tento jednoduchý základ je r ozpr acovaný zřetelně a takřka současně, protože se zabývá aktuálními témat y. Proto pře žil t akovou dobu a může i dnes rezonovat. Libí se mi, že netr vá dlouho a už na začátku víme, že nastal nějaký problém. U komedií je dobré, když divák dlouho nečeká, než dojde k problematickému momentu a můžeme to začít s postavami řešit Kolik odstřižků vzniklo během přípravy textu, jak moc se škr talo a kolik toho z Feydeaua zůstalo?
Vyškr t alo se asi šes t s tr ánek Feydeau dával do textu ur čité ko mentáře postav pro publikum, což myslím souviselo s tím, že divák
ještě nebyl tak poučený televizemi a f ilmy? Takže vnímání děje v té době nebylo tak bystré, jako je dnes. Dnešní divák to nepotřebuje.
To byla jediná zásadní redukce textu. A samozřejmě jsem ješ tě vyškr tl dvě drobné postavy, které nebyly pro děj vůbec nosné a ne budou nikomu scházet
No a už by to ani neměl kdo hrát...
To t aké Nechtěl jsem t yto pos t avy obsazovat pány, když to byly dámské role
Ty už jsi podle tohoto střihu ušil dvě inscenace v jiných divadlech. Nebudeme ale přece u nás ve zlínském divadle nosit něco obnošeného. V čem je tato inscenace odlišná?
Je pr avda, že jsem tento text už před mnoha let y dělal v jiných divadlech. Tehdejší koncepce ale spočívala v tom, že jsme všechny role i t y dámské obsadili pány Byla to taková veselá taškař ice, kter á ale fungovala na úplně jiném principu Teď ve zlínském divadle se popr vé opravdu hloubavě zabývám tímto textem a sna žím se ho rozžít úplně jiným způsobem Je to velice zajímavé a baví mě to. Rozhodně nepřenáším staré nápady. Vznikají nové a na ten text se dívám úplně jinak. Proces zkoušení jsi od počátku načr tl krejčovskou křídou na milimetr přesně. Je tento způsob jasné plánování práce u tebe obvyklý?
V mé zkušenosti herce mi vždycky vadilo, když režisér úplně neví, co chce Vnímám to tedy možná trochu f ilmově, že musím vědět co stihnu a co udělám Je myslím lepší, když je to takto načr tnuté Herci vědí, co je čeká, a práce př ináší větší efekt, než když se zdlouhavě čeká, jak se to vlastně vyvine.
Zpočátku to vypadalo úplně přesně nakrokováno, ale musím říct, že se i při zkoušení rodí stále nové nápady, což je velmi osvěžující... Je ta komedie šitá někomu na míru? Myslíš na nějaký konkrétní t yp diváka?
Ne Mám rád komedie a rád dělám komedie Mám radost, když se shodou různých okolností povede a lidé se baví Když vidím, že je plné hlediště a inscenace má hodně repríz, člověk si řekne, že se to opr avu povedlo. Když se lidé smějí, jsou bezpochyby šťas tní. U nějakého vážného dramatu tuto jistotu nemáte.
Od jakého věku byste inscenaci doporučil?
Je to v něčem lechtivá komedie, ale myslím, že ta lechtivost k tomu patří a je vkusná Takže pro střední školy už určitě, možná starší děti na druhém stupni T i už by měli vědět, oč jde Snad můžeme prozradit, že hlavní postava Moulinot není ve skutečnosti dámský krejčí, ale doktor. Všichni víme, co má
lékař společného s krejčím. Je to jehla a šití. Bude ta komedie něčím pichlavá? Nese v sobě nějaký vzkaz dnešní době?
Zabývá se nevěrou a to je něco, čeho se nedokážeme pořád zbavit
To vím samozřejmě jen z doslechu! Věřte nebo ne, stále ještě se najdou nevěrní lidé Taky jsem o tom četl... Četl jsi o tom? Já to tedy nechápu, ale pořád jsou takoví mezi námi. A právě o těchto lidech budeme hrát. A tito lidé v hledišti se v tom možná budou sami poznávat. Kdy si budou moci diváci nově ušitého Dámského krejčího popr vé vyzkoušet?
Podle plánu bude premiéra 10 prosince A na závěr poslední otázka k tématu. Co říkáš na proslulé krejčovské dílny zlínského divadla?
To pro nás bylo jako naprosté zjevení Scénograf Michal Hejmovský byl ohromen vstřícností a r ychlostí, s jakou byly kostýmy př ipraveny. Je to jeden z našich nejlepších zážitků, co se týče práce s výrobou a dílnami.
Tak děkujeme za rozhovor a zdravíme do dílen!
„Já jen říkám, že menšina se musí podvolit většině a ne pokaždé vyžadovat nějaký extrabuřt a pořád brát ohledy “ Víte co se stane, když se potkají důchodce, překladatelka, logistik, PR manager a advokát? Ano, zní to jako začátek vtipu, ale přesně t akhle začíná nová ko medie Extrabuřt, která v těchto dnech vzniká ve zlínském divadle. A co těchto pět lidí svede tedy dohromady? Co je spojuje? No přece bílý spor t! Všichni jsou členy předsednictva tenisového klubu v jed nom nepříliš velikém městečku Právě probíhá výroční schůze, v rámci které jedno banální hlaso vání o nákupu nového grilu rozpoutá kolotoč situací, v nichž hyper korektnos t, předsudky, myšlenkové s tereot ypy, konzer vatismus, liber alismus, multikultur alismus a všechny možné další „ismy“ dos t anou pěkně na fr ak . A to včetně veget ariánů, důchodců a fanoušků VFL Wolfsburg a Borise Beckera. A pro koho je vlastně př ipravený „extrabuřt“?
„Extrabuřt“ je v německém prostředí výraz označující zvláštní ohledy, výhody oproti ost atním Spojení vzniklo z německých slov “extra” (mimořádný) a “wur st” (uzenina, klobáska, buřt)
„Myslím, že hra zajímavě a vtipně zachycuje současný stav spole čenské diskuse Neustálé dohadování se, zpochybňování či zveli čování ohledů, přehnanou nebo nulovou toleranci, v tom ji spatřuji aktuální,” vysvětluje dramaturgyně Katarína Kašpárková Koišová.
„Když jsem hru přečetl, byl jsem nadšený, královsky jsem se bavil a hned jsem toužil ji režírovat. Myslím, že je to mimořádný text, ja kých se moc neobjevuje Něčím mi připomíná Hoří, má panenko něčím zase sever ské filmové komedie A přitom je současná své bytná Jsem r ád, že se to povedlo realizovat pr ávě zde ve Zlíně,“ říká režisér Petr Štindl Ten se do zlínského divadla vrací pravidelně Naposledy zde režíro
Veřejná generálka se uskuteční 9. prosince v 10.00 ve Velkém sále, premiéra 10. prosince v 19.00. Reprízy jsou naplánovány na 13 prosince v 19 00, 28 prosince v 19 00, 13 ledna v 19 00
val výpr avnou inscenaci Tr nky a hvězdy Teď se ale přesunul z Velkého sálu do výrazně menšího prostoru Studia Z a naváže tak na své režie komor ních komedií Pr oč být hezká nebo Ješ tě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou. Komorní studiový prostor nabízí i skvělou příležitost pro autentické herectví. V jednotlivých r olích se předs t aví Marie Vojtěchová, Radoslav Šopík, Radovan Král, Zdeněk Lambor a Josef Koller. Autor hr y Dietmar Jacobs je jedním z nejlepších současných německých kabaretních tvůr ců Píše r ovněž satirické poř ady pr o televizi Ze spojení s autorem a komikem Moritzem Netenjakobem vzešla skvělá komedie Extrabuřt (napsáno 2018), která se mezitím na mnoha německojazyčných jeviš tích s t ala hitem. Měs tské divadlo Zlín ji uvede v české premiéře.
Česká premiéra se uskuteční 15. prosince v 19.00 ve Studiu Z. Reprízy jsou naplánovány na 15. prosince v 19.00, 17. prosince v 10 00, 28 prosince v 17 00, 13 ledna v 19 00, 18 ledna ve
Rozjezd sezóny po covidu je jako spouštění lodi s více než stočlen nou posádkou na vodu. Hned v září se zlínským souborem popr vé pracující režisér Janusz Klimsza náročnou metodou rozsvítil herecký soubor v inscenaci Mar y Page Marlowe, dialogy i monology naplňují svou energií celé hlediště Práce tohoto režiséra s hercem splňuje můj ideál a mou ředitelskou koncepci: režisér nejen vytvoří insce naci, ale i obohatí soubor, posune jej, vytvář í her cům tvůr čí překážky a cíle, na kter ých vyrostou. Mnohé se po pandemii změnilo. Diváci se pro návštěvu divadla roz hodují jinak, než před dvěma kovidovými sezónami. Často na po slední chvíli. Každé představení oslovuje diváky jiným způsobem. Zlínská divadelní loď se musí př izpůsobovat proměnám diváckého počasí i dnešní rozbouřené době A nutno říci, že celý organismus to dělá skvěle Šetříme tak, aby se to nedotklo diváků, tedy pokud možno ani cen vstupného. Děláme více práce v méně lidech. Změnili jsme jeden z titulů sezóny za hru, která nepotřebuje tolik železa. Hra, která se zvr tla se opr avdu r ůstem cen zvr tla a proto nasazujeme komedii Dámský krejčí.
S novou sezonou př išly některé změny v souboru i v dalších úsecích divadla A r ozjezd nebyl nijak jednoduchý Sezóna začala opět nemocemi jako v minulých dvou letech To nejpodstatnější je však nerušit představení a neposílat diváky domů Řešením byly záskoky a změny představení na poslední chvíli V muzikálu Donaha! jsme opakovaně zvali host y z jiných divadel.
Divadlo žije nejen na jevišti. Mistř i v divadelních dílnách vyrábějí vý pravy pro tř i činoherní divadla, ve scénograf ii koordinátora výroby Zdeňka Eliáše se rodí nový společenský prostor navazující na foyer divadla, inspicient Petr Lukáš tvoří fotogalerii všech zaměstnanců divadla, řada pracovníků dává do služeb divadla své talent y mimo svou hlavní pracovní náplň Především však hned v pr vních měsících sezóny vznikla trojice velmi nár očných předs t avení, ať už jde o zmiňovanou inscenaci Mar y Page Mar lowe, Albion v režii uměleckého šéfa Patrika Lančariče nebo Shakespearovu Bouř i, př i které jsem se jako režisér po letech setkal se scénografem Jaroslavem Čermákem a hudebníkem Mila nem Nytrou Skvěle se v nich osvědčily mladé posily souboru Ať už je to dokto r andka DAMU, dcer a her ce L uďka Randár a Anna Randár ová, kter ou můžete vidět v Albionu, nebo absolventi JAMU Milana Gor ská a Adam Kořán v Bouř i, tedy všichni v rolích velmi náročných na herecké dovednosti.
Vždy ve s třehu, ř íkával silák Fr ant a Kocourek . A já jsem si to v pr vních sto dnech ředitelování př ipomínal několikrát denně. A mých pr vních sto dnů ve Zlíně? Každý večer kulturní a společen ské akce na několika místech Nestíhám všechny, které bych chtěl Zlín je plný aktivních tvůrců a mladých lidí Například projekt Zlínská zr cadla má světové par ametr y Mými zlínskými zr cadly byli ti, se kter ými jsem se setkal a začal spolupracovat
Josef Morávek, ředitel Městského divadla ZlínV prosinci a lednu očekávejte pořádnou porci divadla! A to nejen v podání her ců Měs tského divadla Zlín. Díky lednové př ehlídce Zar áz můžete zhlédnout i nejzajímavější novinky Slováckého divadla v Uher ském Hradišti. Gábl aneb Zlínská div adelní hos tina
Letošní novinkou, se kterou zlínské divadlo př ichází, je Gábl aneb Zlínská divadelní hos tina, dva dny koncentr ovaného divadla Slangové slovo „gábl“ označuje svačinu, něco menšího k zakous nutí. Měs tské divadlo Zlín bude př ed koncem r oku, v pátek 16. a sobotu 17. pr osince, ser vír ovat č er s tvé inscenace sezóny, hostující předst avení, koncer t y a noční f ilmovou projekci.
Pátek 16 prosince v 17 00 ve Studiu Z Divadelní soubor Jana Honsy Karolinka: Labyrint světa a ráj srdce Jediná a jedinečná př íležitost vidět ve Zlíně inscenaci, v níž f igu r uje Dodo Gombár jako režisér, herec, muzikant a spoluautor. Hra o hledání a nalezení inspirovaná knihou Jana Amose Komenského. Pátek 16. prosince v 19.00 ve Velkém sále Mar y Page Marlowe Úžasný herecký koncer t pro šest hereček
Pátek 16 prosince ve 22 00 ve Studiu Z Promítání filmu Patrika Lančariče
"Dežo Hof fmann - Fotograf Beatles" Nejnovější f ilm uměleckého šéfa Městského divadla Zlín. Objevný snímek o rodákoviz Banské Štiavnice, kter ý odešel do svět a a st al se fotografem, jemuž pózovali nejen rockové a f ilmové hvězdy Eric Clapton, Jimi Hendrix, Louis Ar ms tr ong, Fr ank Sinatr a, Brigitte Bardot, ale třeba i spisovatel Er nst Hemingway
Sobota 17 prosince v 10 00 ve Studiu Z Extrabuřt
Čer s tvá novinka Měs tského divadla, komedie o hledání hr anic korektnosti Po předst avení diskuse
Sobota 17. prosince v 16.00 ve Studiu Z Bouře
Hra Williama Shakespeara. Imaginativní inscenace s pr vky pohy bového a t anečního divadla. Po předst avení diskuse. Sobota 17 prosince v 19 00 ve Velkém sále Albion
Hra současného britského autora Mika Bar tlett a, kterou Městské divadlo Zlín uvedlo v české premiéře
Sobota 17. prosince v 19.00 v Divadelním klubu Dílna Zlínský Zvěřinec: Folkloreček Předvánoční veselice současného folklór u. Vystoupí Adela Mede, Ciment, Thyme a Tygroo.
Divadla Zlínského kr aje již po šes té poř ádají osobitou divadelní přehlídku Zaráz Letos se uskuteční od 17 do 19 ledna Městské divadlo Zlín a Slovácké divadlo př eds t aví ve tř ech dnech šes t inscenací poslední sezóny. Předst avení jsou doplněna odbor nou diskuzí, kter é se pr avidelně účas tní divadelní kritici, teor etici a s tudenti divadelních obor ů. Navš tívit je ovšem mohou všichni milovníci divadla, tedy i široká veřejnost. Úter ý 17 prosince v 17 00 ve Velkém sále M. Bar tlett : Albion, režie: P. Lančarič Středa 18 ledna v 10 00 ve Studiu Z W. Shakespeare: Bouře, režie: J. Morávek Středa 18. ledna ve 14.00 ve Studiu Z D. Jacobs, M. Netenjakob: Extrabuřt, režie: P. Štindl Středa 18. ledna ve 19.00 ve Slováckém divadle M. Crimp, E. Rostand: C yrano z Bergeracu, režie: D. Gombár Čtvr tek 19 ledna v 11 00 ve Slováckém divadle J. Brdečka, V. Blažek, P. Kopta, J. R ychlík, V. Hála: Limonádový Joe, režie: M. Schlegelová Čtvr tek 19 ledna v 19 00 ve Slováckém divadle P. Marber : Dealer´s Choice (kdo rozdává, rozhodne), režie: M. Tyc
I když v pr ogr amu k Noci bláznů s tojí, že inscenace měla v Měs tském divadle ve Zlíně pr emiér u př ed Vánocemi 2020, je skutečnos t t aková, že se divákům popr vé př edvedla 12. bř ezna 2022. Ano, př ípravu „terapeutické komedie“, jak zní její podtitul, zastavila dlouhodobá protipandemická opatření, takže její léčebný účinek nemohl být odzkoušen v době, kdy bychom jej jistě ocenili Anebo snad přetr vává i dnes?
Noc bláznů se do č eských divadel dos t ala jako jediná z her Australana Louise Nowr y v roce 2008 a od té doby se zde těší re lativně stálému zájmu Autor v ní zpracoval vlastní zážitky mladého umělce, kter ý na počátku 70. let 20. století zkoušel divadlo s pa cient y psychiatrické léčebny v Melbourne. Hlavní poselství hr y spo čí vá v př ekonávání t akřka neř ešitelných úskalí, je ž t akový úkol pr ovází jak na s tr aně všelijak hendikepovaných účinkujících, je jichž pomyslný t ahoun Roy tr vá na tom, že nesecvičí nic menšího než Mozar tovu oper u Cosi fan tutte, t ak u nezkušeného režisér a Lewise, kter ý, jak sám ř íká, „nikdy nedokáže ř íct ne“ Dobř e na psaný text pak nejen stvr zuje známou skutečnost, že „blázni“ ř íkají pravdu přímočaře v euforii („tahle hudba udr žuje svět v rovnováze“) i na dně („láska je to, co cítíš, když nemáš dost síly, abys nenávi děl“), ale hlavně nabízí př íběh z léč ebny jako obecně př ís tupný model život a: každý se tu může r ozpomenout na vlas tní výzvy minulé či současné, jak v nich obstál
Jistě pomáhá i to, že je př íběh (jako sám život) pestr ý, a jakkoli je označení za komedii vcelku př iléhavé, má své polohy tr agiko mické, dr amatické, napínavé Ve zlínském divadle jej př ipr avil Zdeněk Dušek, r ežis ér zkušený a pr ecizní Obojí uplatňuje v dů
sledném vedení herců, pracujících vesměs v řemeslně přesné nad sázce, aniž př itom ztrácejí ze zřetele hlubší charakteristiku post av Platí to zejména pr o ztvár nění vděčných r olí pacientů: Gus t ava Řezníčka (energický motor mozar tovského dění Roy mezi zářnými výšinami a str mými propady), Zdeňka Lambora (zajíkavý i pr udce výbušný Henr y), Pavla Vacka (naoko jednoduchý, spíše ale jízlivě inteligentní pyroman Doug), Kateř inu Liďákovou (rázná i zahořkle dychtivá Cher r y) a Tamar u Kotr bovou (úzkostlivá Ruth). Radovan Kr ál vy s tihuje pr ášky utlumeného Zaca tr havou hybnos tí, L ucie Rybnikářová líčí Julii bez přesnějšího výrazu, t akže její drogová zá vislost vyznívá proklamativně Obtížnou roli režiséra Lewise skvěle zvládá Štěpán Princ: obklopen výstředními post avami s možností psychologicky razantnějšího hereckého uchopení formuje se stříd mou př esvědčivos tí nesmělého mladíka, kter ý získává životní os tr uhy a sebedůvěr u, aniž by př itom ztr atil cenné kouzlo citlivé plachosti. V menších rolích vystupují Jan Lef lík (věcný ošetřovatel Jus tin) a Marie Vojtěchová s Mar kem Př íkazkým (dvojice politic kých aktivistů v hippies st ylizaci)
Vzbuzuje li inscenace v něčem ot azníky, je to asi scénogr af ií Milana Popelky, jež zůst ala u víceméně ilustrativní skr umáže ne pořádku ve vyhořelém úst avním divadle, a právě kostýmy Sylvy Z Hanákové konzer vující hr u do doby jejího vzniku. V někter ých mo mentech se lze těžko ubránit dojmu retra. Na dr uhou stranu kon text války ve Vietnamu a domácí (rozuměj australské) reakce na ni předst avuje důležitý motiv hr y, kter ý nelze jen t ak pominout. A je nespor né, že celosvětové mírové iniciativy, o něž se tu t aké jedná, rezonují dneškem jako před půlstoletím Ve Zlíně jako v Melbourne Sečteme li tuto službu Noci bláznů pro obec (polis) s její terapeu tickou potencí pro každého diváka individuálně, vyjde nám uznalá
poklona za zřejmě nejlepší inscenaci Zdeňka Duška v Městském divadle
Naproti tomu Basker ville: Záhada Sher locka Holmese je jed ním z nejzvláštnějších režijních počinů Alexandra Minajeva, kter ý se ve Zlíně před pěti let y předs t avil s tr hující adapt ací Dos tojev ského Idiota. Právě velké klasické látky, najmě z ruské kultur y, jsou doménou v České r epublice dlouho působícího tvůr ce obdař e ného schopnos tí r ozkr ývat s met aforickou trefnos tí boles ti sou časného svět a a mezilidských vzt ahů (viz t aké jeho loňská inscenace Spregelburdovy Paniky v Divadle Mandragora) Jenže co s tím, když zavy je pes basker villský to pak vzniká záhada téměř hodná Sher locka Holmese V y světlení je ovšem (i bez dr Watsona) prosté, stejně jako závažné Alexandr Minajev získal v Měs tském divadle pozici hos tujícího r e žis ér a, do jis té mír y neof iciální, př es to zř ejmě zabezpečující v situaci, kdy tvůr ce nemůže z politických důvodů cestovat do rodného Ruska.
Basker ville tak patrně není titul, jehož by se za obvyklých okol nos tí s chutí ujal, inscenaci os t atně nazkoušel mimo dr amatur gický plán divadla Půvab hr y Kena L udwiga spočí vá v tom, že Doylův notoricky známý detektivní př íběh zpracoval jako vese lou (a t aky notně bizar ní) divadelní his tor ku: her ec (Ros tislav Marek) vzpomíná, jak kdysi autobus se souborem cestou na hos tování se Psem basker vilským uvízl v močáliš ti t ak , že do cíle dor azilo jen šest herců. Rolí v inscenaci sice stále zůstává čt yř i cet, šes tice s t atečných se však k nemožné výzvě zájezdového předst avení st aví čelem (Zde cítíme paralelu k Noci bláznů)
Klíčem k rozehrání bláznivého kolotoče převleků a situací se s tává autobus v životní velikos ti zapar kovaný upr os tř ed jeviš tě Kromě toho, že stále př ipomíná iniciační moment podivného dění, mění se jeho části v r ůzná zákoutí londýnských ulic i mlh na bla
tech kol ponurého venkovského sídla Jediným více naznačeným místem je Holmesův pokoj u levého por tálu, ost atek je ponechán f ant azii tvůr ců i diváků V kouzlu divadelní iluze uchvacují oba hlavní předst avitelé (Zdeněk Lambor jako geniální detektiv a Ros tislav Marek jako užaslý dr. Watson), a snad ještě víc ostatní, hnaní z výstupu do výstupu, z kostýmu do kostýmu: Pavel Vacek, Mar t a Bačíková, Josef Koller. A Marie Vojtěchová př idávající pr vky lout koher ectví a č er ného divadla. Vše se děje ve svižném kalupu a komické nadsázce
Zlínský Basker ville bez oklik míří k pobavení publika Je hodno ocenění, že se mu to dař í, a je sympatické, že nic jiného nepřed stírá Z dramaturgického hlediska je skoro pochybný, zvláště když se někdy překr ývá se souběžnou Nocí bláznů (kromě zmíněného třeba i zasazením do prostředí divadla). Ale uvedené vnější okol nosti st aví t akové úvahy do jiného světla. Kontext r uské vojenské agrese vůči Ukr ajině Noc bláznů a Basker villa podivně pr opojil. I v tom může zaznít ze zlínského divadla nečekaný a důležitý vzkaz : zlo války, jakkoli se nám zdá být (zatím) daleko na východě, se nás nemůže netýkat
MARCEL SLADKOWSKIMěstské divadlo Zlín – Louis Nowra: Noc bláznů. Překlad Dag mar Bláhová. Scéna Milan Popelka, kostýmy Sylvy Zimula Haná ková, hudba Dan Fikejz. Dramaturgie Vladimír Fekar. Režie Zdeněk Dušek. Premiéra 12. března 2022. Městské divadlo Zlín Ken Ludwig: Basker ville: Záhada Sher locka Holmese. Překlad Dana Hábová Hudba Zdeněk Král, scéna K at arína Kováčiková, kos týmy David Janošek, pohybová spolu pr áce Ladislava Košíková Dr amatur gie K at arína K ašpár ková Koišová Režie Alexandr Minajev Premiéra 6 května 2022
Herec zlínského div adla Gus t av Řezníček zavzpomíná nejen na Jiř ího Bulise, ale i na Richarda Dvoř ák a
I letos, po více jak dvouleté pauze, her ec Gus t av Řezníček opět zazpívá v předvánočním období šansonové písně brněnského skla datele Jiř ího Bulise v hudebním pořadu „ v srdci navěky“ Ten tokr át věnuje več er tř etí adventní neděle nedávno zemř elému příteli, kolegovi, hudebníkovi, Richardu Dvořákovi, kter ý byl po de setiletí spjat se zlínským divadlem, a kter ý se dosud na tomto po řadu vždycky osobně podílel Hudební vzpomínka se uskuteční v Dílně Městského divadla Zlín, v neděli 11. 12. 2022 v 17 hodin. Kromě Řezníčka vystoupí i žá kyně liter ár ně dr amatického obor u ZUŠ Otr okovice L ucie Juda sová. Vstupné je dobrovolné.
Zlínská bluegr assová kapela Podjezd slaví neuvěř itelných třicet let. A kde jinde by měla proběhnout pořádná oslava než na domácí půdě této legendár ní f or mace, a sice v klubu Zelenáčova Šopa. Stane se tomu tak rovnou dvakrát 15. a 16. prosince 2022.
„Chystáme poř ádný průřez tvorbou, přítomní budou nějací hosté a vlastě to bude celé t ak tr ochu př ekvapení i pr o nás, pr otože z koncer tů by měl vzniknout video záznam, aby na nás měly pa mátku i budoucí generace. Hlavně nám nenoste žádné dárky, pro tože v Podjezdu se již lét a abstinuje,“ ř íká s úsměvem Mar tin „Čurda“ Juř ík, hr áč na mandolínu a jeden ze zakládajících členů kapely, s tím, že oba slavnostní večer y budou mít omezenou ka pacitu 100 míst a vstupenky jsou již v prodeji př ímo na bar u Šopy
Cestovatel František Brachtl o cestě do Arménie, Gruzie, Ázerbajdžánu a Iránu. Prozkoumejte s námi kulturní, cestovatelské i přírodní zajímavosti této oblasti.
Bláznivá komedie plná vtipných situací a dialogů od oblíbeného amerického autora s Lukášem Vaculíkem v hlavní roli.
21. 1.
Městský ples s kapelou KOLOREZ, cimbálovou muzikou Paléska, předtančení v podání Taneční školy A&A Mědílkovi, večer mode ruje Anna Julie Slováčková.
Začátky Podjezdu se nesly v duchu tradičního akustického blue gr assu, v současné době má kapela ale moder nější zvuk Z pů vodních členů zůs t al vedle Čur dy pouze kyt aris t a Tomáš Jícha „Jako by to bylo včera, co jsme to celé rozjeli. Budu si muset v klidu sednout a zavzpomínat na to všechno, co se vlastně událo. Prostě a jednoduše, uteklo to tř i desky, spousta koncer tů, a ještě víc nepublikovatelných zážitků,“ bilancuje Mar tin Juřík, pro kterého je ale věk kapely pouhopouhé číslo „Spíš cítím ur čité pocit y Třeba spokojenost nad tím, že jsem si našel takového bezva ko níčka a že jsem všechen ten čas str ávil ve skvělé společnosti, a to nejenom muzikantů, kteří Podjezdem prošli V klubech a na fes ťácích jsem poznal nespočet f anoušků, kteř í jsou skvělí, tedy pokud zrovna nechtějí zahr át Japonečku.“
Kromě zmíněných muzikantů Mar tina Juř íka a Tomáše Jíchy, tvoř í kapelu Podjezd dále zpěvačka Radka Janečková, dr uhý kyt arist a Zbyněk Kr y s tek , baskyt aris t a Josef Vojtášek a bubeník Roman Ger ža
JA TURUNEN je plným právem nazývána královnou, divou, fan tastickým stvořením z jiného světa její koncer ty dokáží divy dokáží zahřát u srdce a zároveň zmrazit dech…letos se k nám TAR JA v kou zelném, předvánočním čase vrací, a to se zcela novým vánočním pro gramem nazvaným “Pokoj Vánoc”. Nechte si vlít klid do žil a naději do myslí, přijďte si porozjímat nad hloubkou a smyslem Vánoc Vánoce nejsou jen svátky barev, přejídání a utrácení je to čas na lásku!
TAR JA TURUNEN naplánovala pro Českou republiku hned 5 koncer tů a hned ten pr vní se uskuteční ve ZLÍNĚ, v kongresovém centru už
13. Prosince 2022! Přijďte se těšit z magického adventního času, zahřát srdce a uklidnit mysl na jedinečný vánoční koncer t TAR JI a nalaďte se na tu hezkou vánoční notu!
Žhavá cyber punk met alová show mladíků BEAS T IN BLACK s aktuálním albem „Dar k Connection“ se chystá na jaře 2023 do ZLÍNA! Jejich tur né st ar tuje už lednu 2023 a tito populár ní a sym patičtí muzikanti zahrají ve 33 halách a klubech po celé Evropě! V ČR navš tí ví jen jeden klub, Master s of Rock Café ve ZLÍNĚ, 11. března 2023! Speciálním hos tem tur né je to řecká power metalová banda FIREWIND Známá a u nás velmi oblíbená kapela okolo kyt arového mistra Guse G a s vynikajícím zpěvákem Her bie Langhansem FIREWIND nikdy nezklamou a pokaždé předvedou brilantní a velmi chytlavou show BEAST IN BLACK a FIREWIND na společném tur né! Met alové jar o ve ZLÍNĚ začne hodně zos tr a! Buďte u toho!
Legendární ACCEPT dorazí v rámci svého velkého evropského turné „Too Mean To Die“, 31. 1. 2023 do ZLÍNA, haly Datart! Pod vlaj kou klasického metalu plují už celá desetiletí a svým nejnovějším albem „Too Mean To Die“ opět dokázali, že jsou stále skvělí doby vatelé mezinárodních hitparád po celém světě ACCEPT, to je čisto krevný metal, skvělé melodie a nezapomenutelné živé okamžiky Jejich tř i výjimeční kyt aristé nepochybně přemění publikum na jednu velkou šílící masu Speciálním hostem koncer tu je dívčí metalová kapela THE IRON MAIDENS, která pochází z jižní Kalifor nie a dokázala si velmi r ychle získat nejen jméno v USA jako vyni kající cover kapela, ale stala se i mezinárodně uznávanou formací. Mají žhavou, rockovou, př irozeně ženskou př itažlivost, ale jsou to i vynikající umělkyně, které vždy předvedou parádní živou show Maskot Eddie tedy tady nebude chybět!
Vstupenky zakoupíte v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na www.mastersofrock.cz či www.pragokoncer t.com.
Př es 4 miliony pr odaných vs tupenek po celém světě, označ ení „Zlatý standard“ nebo „Králové žánru“, přední, a dozajista největší show svého dr uhu, to je pr oslulá podí vaná THE AUS TRALIAN PINK FLOYD SHOW! Tato kritikou uznávaná, unikátní show, už př es 30 let př edvádí hudbu PINK FLOYD a svou dokonalos tí ohromuje publikum po celém světě Nyní se tento fenomén po 3 letech vr ací i k nám do ČR, do Ostravské OS TRAVAR ARÉNY, 5. bř ezna 2023, aby potěšil nejen svou s tálou f anouškovskou základnu u nás, ale př eds t avil se i dalším nadšencům z hudby legendárních Pink Floyd. Je čas znovu zazář it, a tak je tady nové truné “DarkSide50Tour”! Toto turné oslaví 50. výročí osmého stu diového alba Pink Floyd a př inese na pódium písně, které tolik zna menají pro fanoušky Pink Floyd “ The Dark Side of the Moon”
THE AUSTRALIAN PINK FLOYD SHOW představí tuto desku v pr vní po lovině představení, a druhá polovina bude patřit výběru dalších iko nických skladeb Pink Floyd Nenechte si tuto hudební událost ujít!
