inZlin únor 2019

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 1

ZDARMA 10.000 ks měsíčně

ROZHOVORY & INSPIRACE & TIP Y

ÚNOR 2019

Kristína slovenská popová hvězda vystoupí ve Zlíně

Foto: archiv Agentury September

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Strรกnka 2

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 3

Podmořský svět zlínských lázní Zima ve Zlíně, to není žádná balada, naštěstí máme lázně.

Masáž, sauna, ale hlavně padesátimetrový bazén. O víkendech i pětadvacetimetrový, který je větší do hloubky – čtyři a půl metru. Než se do nich ponoříte, upozorněte plavčíka, ať ví, že ke dnu jdete dobrovolně.

Pamatujete si ještě klíče? Ženy s červenou, muži s modrou gumičkou. Záloha padesát, pak sto, pak dvě stě. Pak přišla změna – čipy ve formě hodinek bez ciferníku. Čas odkládáme do skříňky spolu s šaty. Vstupujeme do bazénu jako zpět do lůna matky. Jsme voda. Genderové dělení na barvy padlo spolu se zasouváním klíčů do zámků. Při jednorázovém vstupu každý dostane černý čip, modrému se pak říká abonent nebo-li předplatitel. Koupíte ho za sto šedesát korun a při vkladu nad tři tisíce dostanete dvacetiprocentní slevu. Při nižším vkladu je sleva deset procent. Minimální vklad tři stovky. Hotově i kartou.

Na umělém svahu o sto metrů dál jsem se naučil lyžovat, tady plavat. Dnes sem chodím dennodenně. Odkotvit se. Moje chůze jistotou neoplývá, ale ve vodě se měním v parybu. Nejpříjemněji se plave kolem druhé, od pěti je to už na ostré lokte. V létě můžete i do venkovního. Na rozdíl od Zeleného nebo Panoramy (které taky vlastní Lázně Zlín), mívá vyhrazené dráhy pro kondiční plavání.

U bazénu je sprcha, takže přes léto nemusíte dovnitř ani páchnout.

V zimě začínám párou. Funguje od deseti do jedné a od pěti do osmi, o víkendech od sedmi do sedmi. Opláchnu se ledovou vodou. Bazén mám pak horký, bez této aklimatizace na první pocit studí. Nerušeně plavu ode zdi ke zdi, uspávám plavčíka. Někteří pilují styl, já si hovím v tom svém. Můj svéráz už intervenovali jeden plavčík a jeden policista (v civilu). Nic se mnou nenadělali, plavání je pro mě jen meditace. Po dvaceti minutách už tělo plave samo, zatímco já zářím v Astrálu. V souladu s Murphyho zákony to netrvá dlouho. Do dráhy mi vpluje nějaký pomalouš. Někdy jsem ten pomalouš já, dávám si ale záležet, abych nezavazel. Rychlejšího pustím. V lázních se rozmáhá nešvar, že hodně těch pomalejších si počká, až připlavete, aby pak vyrazili těsně před vámi. Co se týče nějakých těch kolizí, kopnutí nebo bouchnutí, neřeším je. Když inZlin - zlínský lifestylový & kulturní magazín vydání: 2/2019, datum vydání: 5. 2. 2019 ve Zlíně provozovna: Tř. T. Bati 5267, 760 01 Zlín náklad: 10.000 ks, periodicita: měsíčně, neprodejné Vydavatel: Ing. Zbyněk Trvaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg. č. MK: ČR E 14351 REDAKCE: redakce@inzlin.info INZERCE: inzerce@inzlin.info, tel.: 736 688 018

inZlin únor 2019

poskytovatel internetového připojení www.avonet.cz

www.inzlin.info

viníka konfrontuju, nic dobrého z toho nevzejde, jen trapná chvilka při setkání na chodbě nebo ve sprše. Radši se pořádně opřu do záběru a posilněný adrenalinem plavu jako Phelps. Nejlíp vždycky plavu naštvaný, jen je potřeba, aby ty emoce vyplavaly na povrch.

Plavání mě drží nad vodou.

Většina lidí plave na vzdálenost, počítají si délky, dokud se nedostanou na kilometr nebo dva. Já plavu na čas a v klidu přemítám.

Vždycky mi dojde spousta věcí. K transcendentálnímu zážitku stačí už půlhodina, nejvíc jsem dal tři hodiny. V březnu se koná tradiční šestihodinovka na počest Srí Chinmoye, guru-sportovce, jehož následovníci učí Zlín meditovat. Na Bartošově mají restauraci Pranaya.

Nezapomeňte si k plavkám a ručníku přibalit nebo přikoupit plavací brýle. Pokud si čtyřsetkorunovou investici nemůžete dovolit, řekněte uklízečce, že jste den předtím brýle zapomněli a zeptejte se, jestli se nenašly. Z chumlu, který vám předloží, jedny vytáhněte s radostným: „To jsou ony!“ V lázních je čistota ne vysokém levelu narozdíl od aquaparků v Hradišti nebo Brodu.

Co se týče aquaparkovosti lázní, její level stoupl s letní přístavbou whirlpoolu. Tam se dá v teple levitovat, když zrovna nejde pára.

Za oknem můžete sledovat zajímavou pohyblivou instalaci jménem Vlna. Když máte štěstí, tak i pohledného příslušníka opačného pohlaví vedle sebe. To se vám v páře kvůli genderové separaci nepoštěstí. Ne, že bych chodil do lázní očumovat, ale pravda je, že výhodou plavacích brýlí je i to, že pod hladinou objevíte zbrusu nový svět. Pod vodou jsou těla taková hezčí, nadlehčená, vláčná. Kdo plave prsa s hlavou nad vodou jako bójka, přichází o hodně.

Ten největší luxus vám žádný aquapark nepřinese. Musíte si ho zasloužit, vyplavat tempo za tempem. Přeplavat na druhou stranu.

I ta padesátka je jen trochu větší vana. Nejlepší je to v moři.

Nirvána. Nedávno se mi zdálo, že Zlín má moře. Narazil jsem na něj ve čtvrti, ve které jsem nikdy předtím nebyl. Zlín ale nemá čtvrti, ve kterých jsem nikdy předtím nebyl. Moře nadnáší, houpe. Když z něj jdete ven, je vám o to líp, že vás nesežral žralok. V lázních máte za sebou akorát další kilometr mezi stěnami a před sebou Zlín. Za sebou taky Zlín. Všude Zlín.

Adam El Chaar

3

Okem čtyřicátníka

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 4

Talent nebo nadání? „ZÁKON nezná slovo TALENT,“ řekl nám pan školní inspektor a mnozí kolegové omdleli. Představa, že jsme vymazlenější verze „družinářky“ mnohé pobouřila. Mě napadlo, že jsme takové GEJŠI základních uměleckých škol. Máme vzdělání, umíme se chovat, o svém oboru také něco víme, ale s kým se zapleteme nebo ne, je na nás. Chápejte ve smyslu, komu ze studentů budeme věnovat čas. „Abychom určili talent - přesněji NADÁNÍ, musíme vzít dítě k psychologovi a nepočítejte, že půjdete také!“, zahřímal pan školní inspektor jako Zeus a jeho obličej se roztáhl do ironického úsměvu vševědoucích Bohů. Pár kolegů zapřemýšlelo, zda nemají uspořádat obětní rituál na jeho počest. Já se naopak věnoval myšlence, jak takové posuzování NADÁNÍ potencionálně „nadaného“ studenta probíhá. Má fantazie to vidí takto!

Zatímco zoufalá „družinářka“ - rozumějte „zuškovská gejša“, buší na zamčenou nedostupnou bránu psychologovi, který má status určit NADÁNÍ (jak jej asi získal?!), vybraný student usedá za stůl v chladné a prázdné kanceláři – bez nástroje, rekvizity, štětců či tanečního úboru a podstupuje 3 až 5 testů, jež byly „Centrálním mozkem lidstva“ sestaveny k určení talentu. Pardon, nadání!

Neboť nadání je údajně změřitelné, talent nikoliv. Kdo na tohle přišel?! Zoufalá „gejša“ s dlaněmi od krve, jež se doposud svíjela v agónii - neboť ji dovnitř k vyvoleným nevpustili, leží už jako tělo bez duše uprostřed silnice. Jistěže v blízkosti neustále zavřených vrat privilegovaného psychologa. Harfu stále svírá na svém hrudníku a mezi svými krásnými stehny. Neboť ano, nohy má překrásné.

A až na zem. Proč harfu? „Nadaný“ student hraje na harfu. Pořád lépe hrát na harfu než na triangl. Student roztřesenými prsty, v obličeji bělejší než tvaroh nebo kůže severních národů, předává vypracované testy privilegovanému. Nemůže dýchat, téměř omdlévá, zatímco privilegovaný nese testy – samozřejmě uschované ve vzácné pokladnici z ebenového dřeva a slonoviny, odborníkům z „Centrálního mozku lidstva“. Přezkoumání trvá pár minut.

Stačí přece odškrtávat správné odpovědi, vždyť na výběr bylo jen A, B, C – není možnost žádného vybočení ani jiné odpovědi.

Privilegovaní odborníci spokojeně pokyvují hlavami: „Je to tak, tak, ale ještě se František vešel do kategorie NADANÝ.“ Brána se 4

otevírá. Zuškovská gejša celá urousaná se zvedá ze země. Student František k ní přibíhá a objímá ji. Do ucha, plného bahna, jí šeptá: „Děkuji Vám za vše. Ale dám raději přednost fotbalu. Tam jsou společné sprchy, společné dívky a společné večírky. A pokud fotbalisty něco stresuje, je to jen Módní policie.“ A nechává tam svou gejšu stát. Uprostřed rušné ulice. V dešti. V louži. Ta zvedá harfu ze země, sukni vykasá do pasu, usedá za nástroj a svou bolest vloží do strun. Protože ONA není jen gejša, družinářka a učitelka ZUŠ!!!

Ona je především virtuoska. Ví to o sobě! Pouze se cudně zdráhá k privilegovaným na test virtuozity. Nástroj v jejích rukou začne vydávat zvuky lahodící uším i duši, že i nebe se ustrne a déšť ustane.

Lidé zastavují své plechové oře, vystupují z aut, ze svých ulit, ze své ignorace a ano přátelé, co to vidí má fantazie (???), je tomu tak, usmívají se, ba co víc, začínají i tančit. Dokonce spolu navzájem.

Připomíná mi to jeden anglicko-řecký vtip o nás. Řek se ptá české dívky: „Proč nejsi vlídnější?“ Na to dívka odpoví: „My jsme z Čech, úsměvy nemáme vrozené!“ Pan školní inspektor mě probouzí ze snové apatie, neboť právě prohlašuje: „Jak všichni víme, dobrý učitel se vždy pozná podle špatných žáků.“ Vůbec nechápu, jak to myslí?!! Podle tohoto rčení jsem nejhorším učitelem v českém rybníce. Jistě, do základní školy přijde kde co, ale umělecké školy si vybírají. Alespoň v to doufám.

Nejsme přece pečovatelský ústav?! A popravdě moji, potažmo, naši studenti, jsou velmi šikovní. Proč bych měl pracovat se špatným, neschopným žákem?! Tento jistý druh sebedestruktivního masochismu snad vyhledávají pouze lidé úchylní a vyšinutí. Já se mačovsky, egocentricky obklopuji jen lidmi tvůrčími, ať už jsou to studenti nebo dospělí. Je sice pravda, že mnoho přátel nemám, ale nehodlám mít kolem sebe bytosti bez fantazie, které jsou zaměnitelné s 90% populace. Originalita a nezaměnitelnost. To mi bylo vtloukáno od dětství! Na divadlo musíte mít jisté předpoklady.

I když, kdo by chtěl pořád dělat divadlo? S herectvím je to jako se sexem. Zpočátku se to dychtivě a s nasazením učíte. Neustále riskujete sebe sama a vrháte se do všeho střemhlav. Chcete prozkoumat všechny své možnosti. Pak přijde fáze jistoty. Vše si užíváte. Lačně a nenasytně. Hédonisticky. Po ní následuje rutina,

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 5

protože ať chceme nebo ne, a to buďme upřímní, sex ani herectví zase tolik možností nemají. Všechno jste vyzkoušeli. Všechno prozkoumali. A zjišťujete, že se vše jen opakuje s jemnými obměnami.

To je mimochodem lekavé i u života samého. Snažím se ho tedy neustále jakkoliv nabourávat. V sexu i v divadle musíte často doufat, že potkáte tvůrčího režiséra nebo tvůrčí partnerku-partnera v posteli. Dříve či později vás však může začít nudit obojí. Proto se posledních pár let raději seznamuji jen v zahraničí. Neboť ať chceme nebo ne, každý národ miluje i hraje jinak. To je jediná možnost jak herectví i sex přežít! Což pochopili i moji bývalí studenti a začínají studovat herectví ve Francii, Španělsku, Itálii, Švýcarsku. Jsem na ně pyšný. A dojímají mě. Mnohé znám od jejich šesti let. Dojímají mě. I když jsem s nimi občas v konfliktu.

Jako v každé rodině, tak i v té divadelní se to děje. Přesto - dojímají mě. A dnes jsou tak velcí. A mnohdy schopní!

Z upatlaného, zasopleného, infantilního dojetí nad svými schopnými „divadelními dětmi“ (ještě včera byly tak malinké… sotva to umělo mluvit. A jak bylo krásné, když Baruška poprvé řekla celou větu nazpaměť! A Matýsek udělal striptýz, čímž na okamžik vyděsil mě i diváky! A když si Andrejka ustřihla svou ofinu, takže jsme po pěti letech poprvé viděli její obličej! A Jeníček když najednou pochopil, že trucovat a válet se po zemi je ztrátou času!

A Honzíček když ukradl svou první lokomotivu! A Kubík, jež se po 6 letech ve skupince dětí prosadil, najednou promluvil a hned druhý den se stal novinářem! A Klárinka, která už v deseti letech dělala vrbu celé Štefánikově ulici! A Terezka, jak nám kultivovaně

sdělila, že odchází k divadlu, protože tam najde své štěstí!). Nuže, z dojetí mě probral smích našeho pana školního inspektora. Jedné z mých kolegyň, která ho informovala, že o svých žácích musí vědět všechno, neboť studovala konzervatoř, právě říkal: „Vy nevíte všechno. Nejste nejlepší. Neboť nad Vámi jsou ještě pedagogové vysokých škol, a docenti a profesoři a….“ A my všichni koukali ke stropu, hledajíc pravděpodobně konec této žebříkové hierarchie vzdělání, na kterou si Češi tak rádi hrají. Nemaje titulů aristokratických, rádi získávají vysokoškolské. Třeba Mgr. Rozhodčí nebo Mgr. Jak napsat žádost o peníze Evropské unii na jakoukoliv kokotinu. U nás se dá vlastně studovat všechno! My jsme velmi vynalézavá země.

Když jsem svou novou zkušenost o školství, talentu, nadání a vševědoucích vypravoval u hrobu babičce a dědovi, oba nevěřícně odfrkovali jako dost vzdorovití Mustangové. „Zhůvěřilost!

Lidi už nudou neví, co by vymýšleli!“ Pravil dědeček. Babička jen zalamentovala: „Takové hlouposti se vždy vymýšleli před pádem civilizace. Snad nebude válka, dítě moje. A těch chlapců co se rodí.

Tak to bylo vždy před válkou. Lidstvo zhlouplo, rodilo se víc kluků než holčiček a všude rostly houby. A pořádně se oblékej, ať nejsi nemocný.“ Tak se pořádně oblékejte i Vy, moji milí. Ať nám nestoná tělo, když mozek občas úžasem nad absurdnostmi světa zůstává stát.

Všechno je jen hra a hry musíme brát s nadhledem. A cítíte to?

To je JARO, co se blíží. Tak na přečtenou v březnu.

Petr Nýdrle

Tarify o

d

259 Kč měsíčn

ě

Široko daleko nejférovější internet Stálé c en a věrno y stní slevy

www.avonet.cz inZlin únor 2019

si Ověř te ost n p u dost online

575 575 801 5

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 6

AGENTURA SEPTEMBER uvádí

KRISTÍNA a její band potěší zlínské fanoušky.

Populární slovenská zpěvačka Kristína vystoupí 26. března ve zlínském Kongresovém centru se svojí kapelou plnou skvělých hudebníků v programu pro všechny generace, který je nabitý hity. Zazní úplné novinky z jejího repertoáru, ale i známé, prověřené a populární songy, kterými v minulosti obsadila první místa hudebních hitparád: HOREHRONIE, PRI OLTÁRI, V SIETI ŤA MÁM, STONKA, JABĹČKO a mnoho dalších.

Mladá zpěvačka vydala svůj debutový album …Ešte váham již v roce 2008. Jedním z významných úspěchů její dosavadní kariéry bylo vítězství v prestižní hudební soutěže EUROSONG Contest 2010 na Slovensku. Prvenství si vyzpívala písní Horehronie, kterou složil autor hudby Martin Kavulič a legendární textař a básník Kamil Peteraj. Píseň se stala velkým hitem na Slovensku 6

i v Čechách, na žebříčku nejhranějších songů IFPI se udržela dlouhých 100 týdnů. V roce 2011 nazpívala Kristína oficiální hymnu mistrovství světa v ledním hokeji 2011, díky tomu získala také mnoho zahraničních fanoušků. Mladá zpěvačka Kristína je zpěvačkou roku CZ & SK hudebních cen ÓČKO 2011.

V roce 2014 fanoušky potěšilo výběrové album Kristininých hitů pod názvem TIE NAJ. V říjnu 2017 vyšlo její zatím poslední album s názvem MAŤ SRDCE. Je také nejhranější slovenskou interpretkou v České a Slovenské republice za rok 2010. V roce 2016 získala prestižní ocenění ve slovenské anketě oblíbenost OTO jako televizní osobnost roku 2015 v kategorii zpěvačka. V průběhu posledních let se zpěvačka dostala mezi nejžádanější interprety slovenského showbyznysu. V roce 2015 zazářila také na filmovém plátně, po boku Ondřeje Vetchého a Simony Stašové ve snímku Život je život a také v česko-slovenské pohádce Johančino tajemství, která se ve Slovenské televizi stala nejsledovanější pořadem za posledních 11 let. K oběma filmům Kristína nazpívala titulní písně a natočila videoklipy. V současnosti zpěvačka připravuje nové CD, písně z něho se určitě objeví i na koncertech princezny slovenského popu, jak Kristínu nazývají novináři. Písně oblíbené umělkyně přesáhly na YouTube 120 milionů zhlédnutí. Třikrát po sobě se stala nejúspěšnější slovenskou zpěvačkou v prestižní soutěži Český slavík v kategorii Slavíci bez hranic. Kristína „dobyla“ také nejprestižnější sál českých hudebníků – pražskou Lucernu s hostem Vašo Patejdlem. Vyprodaný koncert živě přenášelo rádio Frekvence1.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 7

: ˂IWOʣ VITYFPMGI ^GIPE YRMOʛXRʧ YWOYTIRʧ 4VEKYI 'IPPS 5YEVXIX Z]Vʛ̪ʧ RE ,%44= 8SYV WɸSVMKMRʛPRʧQ TSHʛRʧQ ƼPQSZʴGL QIPSHMʧ EɸTST VSGOSZʴGL LMX̛ Prague Cello Quartet vystoupí ɸF̃I^RE ZɸVʛQGM WZʣLS HAPPY XYVRʣ ZI ^PʧRWOʣQ /SRKVIWSZʣQ GIRXVY WɸZPEWXRʧQM ZIV^IQM TSTYPʛVRʧGL QIPSHMʧ 7SYFSV ˃X]̃ QPEHʴGL ZMSPSRGIPPMWX̛ ZI WPS̪IRʧ 4IXV ̌TE˃IO .ER >Zˏ̃MRE .ER >IQIR Eɸ -ZER :SOʛ˃ OSRGIVXSZEP ZI >PʧRˏ WɸZIPOʴQ ʱWTˏGLIQ NM̪ RˏOSPMOVʛX QMQS NMRʣ Wɸ *MPLEVQSRMʧ &SLYWPEZE 1EVXMR̛ Eɸ WOYTMRSY ˂IGLSQSV /I >PʧRY WI Zʛ̪I Mɸ NIHRS ZIPOʣ HSFVSHVY̪WXZʧ WTSPI˃RʣLS OSRGIVXSZʛRʧ Zɸ VSGI 5YEVXIX SHILVʛP OSRGIVX ZɸVʛQGM Ɗ1Y^MOERXM LVENXI ERIF *MPLEVQSRMI TSH ̍MVʴQ RIFIQƈ Z^HSV WMPRʣQY ZˏXVY HI̍XM EɸZ]WPSY̪MP WM XEO ZIPOʴ HʧO ^E ^ʛGLVERY GLEVMXEXMZRʧLS SHTSPIHRI

8IRXSOVʛX OZEVXIXS T̃IHWXEZʧ TʧWRˏ ^I WZʣɸ RSZʣ HIWO] HAPPY 1̛̪IXI WI Xˏ̍MX RE :MZE PE :MHE SH WOYTMR] 'SPHTPE] 8LMROMRK SYX 0SYH )HE 7LIIVERE Eɸ%Q] ;EHKI *ERXSQ STIV] %RHVI[E 0PS]HE ;IFFIVE %RSXLIV (E] SJ 7YR ^ ƼPQY 0E 0E 0ERH RIFS 2IFI RE ^IQM :SWOSZGI ;IVMGLE E .I̪OE EɸHEP̍ʧ WOZˏPʣ QIPSHMI ƈ'LGIQI EF] ^ɸRE̍MGL Z]WXSYTIRʧ SHGLʛ^IPM TSWPYGLE˃M Wɸ HSFVSY RʛPEHSY SHTS˃EXʧ Eɸ REFMXʧ IRIVKMʧ -ɸ TVSXS NWQI REXS˃MPM '( ,ETT] Eɸ GL]WXʛQI HAPPY XYVRʣ OXIVʣ FYHI NIHMRI˃Rʣ Mɸ WTIGMʛPRʧQ RSZʴQ TVSKVEQIQ :ˏ̃ʧQI ̪I OHS T̃MNHI FYHI SHGLʛ^IX Wɸ ʱWQˏZIQ RE XZʛ̃M RIFS QY FYHI QMRMQʛPRˏ GYOEX

ZɸOSYXGʧGL ƈ ^ZI RE NIHMRI˃Rʴ ^ʛ̪MXIO NIHIR ^I ˃PIR̛ WSYFSVY 4IXV ̌TE˃IO 4VEKYI 'IPPS 5YEVXIX OSRGIVXYNI TVS TSXˏ̍IRʧ WZʣ MɸWXʛPI ˃IXRˏN̍ʧLS TYFPMOE SH VSOY EɸHS HRI̍RʧLS HRI Qʛ RE WZʣQ OSRXˏ T̃IW ɸ OSRGIVX̛ EɸTPʛRYNI WZʣ X̃IXʧ XYVRʣ TS .ETSRWOY .INMGL TVZRʧ ZIPOʴ ZMHISOPMT *ERXSQ STIV] REWFʧVEP FˏLIQ NIHRSLS VSOY QMPMʬR̛ ^LPʣHRYXʧ Eɸ Q̛̪I XEO WOZˏPI OSROYVSZEX WPIHSZERSWXM G L S V Z E X W O ʣ L S Q I ^ M R ʛ V S H R ˏ Y^RʛZERʣLS MRWXVYQIRXʛPRʧLS HYE 'IPPSW. 4̃MN˅XI WM TSWPIGLRSYX NEO XS YQʧ ˃X]̃M XEPIRXSZERʧ QY^MOERXM VS^NIX E FY˅XI HAPPY!

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 8

Miroslav Zikmund: 100 „Můj život? Leckdy připomínal veselohru, jindy zase tragédii,“ říká legendární cestovatel při příležitosti stých narozenin Jeho životní příběh je fascinující. Byl počat ještě za Rakouska-Uherska, avšak narodil se pár měsíců po vzniku první republiky. Zažil 2. světovou válku, nástup a pád komunismu i návrat demokracie. Procestoval celý svět, nejen Tatrou 87 a po boku letitého parťáka Jiřího Hanzelky. Řeč není o nikom jiném, než o Miroslavu Zikmundovi, který slaví sté narozeniny.

8

Legendární cestovatel a spisovatel již nějaký čas rozhovory neposkytuje. „Nezlobte se, ale já už jsem úplně všechno řekl,“ byla první slova laskavého muže s bravurní pamětí. Při vší úctě jsem si dovolil jemně oponovat: „Pane Zikmunde, přece jen bych našel něco, o čem jste doposud nehovořil.“ Dobrodruh, jenž například cestoval Afrikou v době zhroucení koloniálního systému, zpozorněl. „O divadle,“ dodal jsem okamžitě a doufal, že právě toto téma bude pomyslným klíčem k vyprávění. Podařilo se.

Možná ani netušíte, že Miroslav Zikmund je od dětských let obrovským divadelním nadšencem. Ve zlínském divadle si dokonce „vysloužil“ za svou věrnost čestné sedadlo v první řadě.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 9

Kdy vás úplně poprvé okouzlil magický divadelní svět? Úplně poprvé jsem divadlo začal vnímat během svých studií.

Bylo mi čtrnáct let a chodil jsem v Plzni na reálné gymnázium (pozn.: Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni, ve Zlíně se usadil v první polovině padesátých let). Tenkrát jsem nevynechal snad jedinou příležitost navštívit jakékoliv představení, ať už třeba činoherní, operní nebo i operetní.

Co vás na divadle fascinuje a přitahuje?

Na rozdíl od filmu, který se natočí a už navždy zůstane neměnný, je divadlo velmi živý a organický výtvor. Premiérou totiž zdaleka nic nekončí. Představení se i nadále vyvíjí, mění a mnohdy dokonce ještě zlepšuje.

Abonentem zlínského divadla jste od roku 1954, což je naprosto neuvěřitelné. Tak dlouho není místnímu kulturnímu stánku věrný snad nikdo.

Vybavíte si jeho vůbec první návštěvu?

Přiznám se, že první návštěvu zlínského divadla si už moc nevybavuji. Vím, že to bylo ještě ve staré budově na Štefánikově ulici, kde dnes sídlí Základní umělecká škola. Co si však pamatuji je to, že jsem bohužel nebyl přítomen na slavnostním otevření nové – současné – budovy, které proběhlo 11. listopadu 1967, protože jsem byl zrovna v Kanadě, na Světové výstavě Expo '67. A tak až po mém návratu jsem se osobně poznal s panem architektem Miroslavem Řepou, který místní divadlo nejen navrhl, ale i postavil. inZlin únor 2019

S jistou nadsázkou můžeme říct, že jste byl téměř u všeho, co se ve zlínském divadle událo. Vždyť jste „promeškal“ jen několik málo zlínských sezon, a to díky času strávenému na cestách. Zejména pak díky druhé dlouhé cestě, která probíhala v letech 1959 – 1964. Jaký divadelní zážitek spojený s tehdejším Divadlem pracujících se vám okamžitě vybaví?

Pro mě byla jednoznačně nejzajímavější éra z konce šedesátých let, kdy byl ředitelem Divadla pracujících Alois Lhotský, dramaturgem Otakar Roubínek a na jevišti zářila hvězda Gustava Opočenského. Velmi rád jsem na jevišti sledoval také paní Věru Novákovou nebo tehdy mladičkého Karla Semeráda.

Prozraďte, která zlínská inscenace vám vyrazila dech?

Kterou byste si dal s chutí znovu?

Určitě Čapkovu Bílou nemoc, která měla premiéru v září 1968, a v hlavní roli exceloval zmíněný Gustav Opočenský.

Procestoval jste celý svět. Proto počítám, že se můžete pochlubit nejedním zahraničním divadelním zážitkem, mám pravdu?

Máte pravdu… (úsměv) Například v roce 1949 jsem shlédl operu v Buenos Aires, což byl opravdu velmi silný zážitek, stejně jako jsem byl nadšený z návštěvy newyorské Metropolitní opery, kam jsem zavítal, když jsem se vracel v roce 1967 ze Světové výstavy v Kanadě.

9

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 10

Ve světě ještě zůstaňme. Jaké nejbizarnější divadlo jste navštívil? (zamyslí se) Jeden z celkem bizarních divadelních zážitků jsem prožil v Kostarice, kde jsem měl možnost sledovat býčí zápasy. Do arény nastoupila za hurónského řevu útlá dívenka, jež měla černé vlasy svázané širokou stuhou, a když se uklonila u soudcovy lóže, byl k ní vpuštěn býček. Ovšem nešlo o klasického býka chovaného pro toreo. V písku arény vztekle hrabalo kopyty statné roční tele, býček sotva odrostlý. Rázem se rozběhl proti dívce. Šlo to ráz na ráz - bleskurychlý útok, zamávání rudožlutou franelou, nejistý ústup na špičkách. Poté následoval potlesk a taky velká sláva… Bylo to opravdu zajímavé. Podrobně se tomuto tématu věnuji v jedné z kapitol knihy Mezi dvěma oceány, ve které s Jiřím Hanzelkou líčíme své poznatky, zážitky i dobrodružství z cest po Latinské Americe.

Příprava na cestu za dobrodružnou výpravou je náročná, stejně jako příprava divadelní inscenace. Vy jste zažil obojí.

Spatřujete v těch nelehkých dnech a týdnech před nevyhnutelnou „premiérou“, ať už cestovatelskou či divadelní, nějakou podobnost?

Víte, ona celá ta cesta je jedno velké divadlo. Vždyť během jednotlivých výprav se i kolem nás neustále měnily „kulisy“ a střídali „herci“… (úsměv) Co vám blesklo hlavou, když jste se dozvěděl, že o vašem c estovatelském životě vznikne divadelní inscenace? Věřil jste, že je tato látka přenositelná i na prkna jeviště?

Zezačátku jsem byl velmi překvapený. A upřímně přiznávám, že jsem tomu nápadu nevěřil. Opravdu jsem si totiž nedokázal představit, že se podaří takové téma inscenovat na divadle.

A podařilo se. Palubní deník Hanzelky a Zikmunda byl velmi krásný divadelní okamžik. Jak moc jste do výsledku inscenace zasahoval? Co všechno jste si hlídal a připomínkoval?

Hodně jsem spolupracoval s dramaturgem Vladimírem Fekarem, protože jsme společně dotvářeli scénář. Bylo to vynikající. Musím říct, že jsem obdivoval tu Vladimírovu neuvěřitelnou představivost.

Každý z mých nápadů a postřehů dokázal skvěle začlenit a co víc, dokázal danou věc ještě i povýšit a zdokonalit.

Přece jen, musí to být úplně něco jiného, dívat se na prožité zážitky z cest v divadle než třeba v kině na filmovém plátně.

Zeptám se narovinu - užil jste si slavnostní premiéru, která se uskutečnila 2. března 2013?

Ano. Premiéru jsem si užil. A věřím, že nejenom já… (smích) Dovolím si ještě jednu osobní otázku. Ve zmíněné inscenaci jsem si zahrál T. G. Masaryka, se kterým jste se coby malý chlapec skutečně setkal. Jak to tenkrát vlastně bylo?

Jeli jsme se školou do Lán na setkání žactva s panem prezidentem. Stále vidím, jak nás pan Masaryk obcházel a náhodně vybraných žáků se ptal, jak se jmenují. Kdyby pan prezident udělal ještě o dva kroky víc, zastavil by se u mě, jenomže to se bohužel nestalo a volba padla na mého spolužáka Frantu Šindeláře, který se tak zakoktal, že z něho nevypadla ani hláska.

V tu chvíli jsem si říkal, že kdybych stál na jeho místě já, tak bych panu prezidentovi pěkně odpověděl, že se jmenuji Miroslav Zikmund a jsem z Plzně. I když… Možná bych byl stejně nervózní jako můj kamarád a dopadlo by to podobně. (smích) Se zlínským divadlem vás pojí ještě jedna velmi důležitá věc.

Dlouhé roky jste místním divadelníkům „fandil“ z hlediště, avšak v listopadu 1989 jste s nimi najednou seděl v kuřárně, kde oficiálně vzniklo Občanské fórum Zlín. Napadlo by vás, že se stanete jednou z jeho hlavních tváří?

10

Kdepak. Jak by mě něco takového mohlo napadnout… Stejně, jako mě nikdy nenapadlo, že budu stát po boku zlínských divadelníků v roce 1968, když vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa. Ve Zlíně se tenkrát podařilo, na rozdíl od jiných měst, udržet vysílání místního rozhlasu díky vysílači v nedaleké Topolné na Uherskohradišťsku. V utajení se z divadla ještě několik dní vysílalo, a to nejen do celé republiky. Já jsem tehdy napsal ono památné prohlášení a v rozhlase ho přečetl rusky. Jeho prostřednictvím jsem informoval občany Sovětského svazu, že se u nás žádná kontrarevoluce nekoná a vyzval je, aby nemlčeli. Výzva k protestu proti sovětské okupaci se donesla až k básníku Jevgeniji Jevtušenkovi, který na ni zareagoval prostřednictvím básně Tanki jedut na Pragu. (pozn.: díky odmítnutí okupace se stal Miroslav Zikmund na dlouhých dvacet let politicky nežádoucí osobou).

Jakou funkci by podle vás mělo plnit divadlo v dnešní době?

A proč by lidé měli do divadla chodit?

Zaplaťpánbůh, že se divadlo napříč staletími nemění, stejně jako se nemění ani lidé. Proto odpovídám, že divadlo by mělo plnit stále stejnou funkci, jakou plní již od dob Antiky – mělo by lidi poučit a taky pobavit.

Stejně jako je obdivuhodná vaše věrnost divadlu, je fascinující i celý váš životní příběh. Řekněte, k jaké divadelní hře byste ho přirovnal?

Těžko říct. Můj život leckdy připomínal veselohru, jindy zase tragédii. Jak už to tak bývá, veselé chvíle střídaly okamžiky smutné.

Zkrátka, u mě najdeme od všeho něco.

POHLED AUTORA… Tento rozhovor vlastně vůbec vzniknout nemusel. Uvědomuji si to stále víc a víc. Vždyť pan Zikmund už opravdu téměř „všechno řekl“, použijeme-li jeho slova. Přesto mě těší, že ještě našel chuť a energii vyprávět. Myslím si, že by byla věčná škoda, kdyby jeho „divadelní postřehy“ zůstaly nevysloveny.

Ať už mluví slavný cestovatel o čemkoliv, má to přesah. Stejně jako má přesah celý jeho životní příběh. Nikdy nezapomenu na naše osobní potkávání se, a to během zkoušení inscenace Palubní deník H+Z ve zlínském divadle. Takový lidé, to je vzácnost. Pan Zikmund je otevřený všemu novému, má neskutečný přehled, šarm i vtip. Jen těžko se popisuje, co má kolem sebe za auru, co z něho tryská. A vůbec se není čemu divit. Je jeden z těch, kdo překročil hranici nemožného. DĚKUJI A PŘEJI VÁM HODNĚ ZDRAVÍ, PANE ZIKMUNDE! Nutno dodat, že tento rozhovor by zůstal jen mým snem, kdyby mi nebyli nápomocni svou ochotou a vstřícností paní Magdalena Preiningerová, vedoucí Archivu H+Z Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně, a můj drahý kolega Rostislav Marek.

Je-li kde na světě ráj?

Aneb vzpomínka na Palubní deník Hanzelky a Zikmunda O slavné cestovatelské dvojici vzniklo několik celovečerních filmů, seriálů i dokumentů. Jejich neuvěřitelný a dech beroucí příběh však ožil také na divadelních prknech. Před šesti lety uvedlo Městské divadlo Zlín titul Palubní deník Hanzelky a Zikmunda v režii Petra Štindla. Diváci tak měli jedinečnou možnost prožít životní dobrodružství nerozlučné kamarádské dvojice tady a teď – napříč světadíly, navzdory počasí i režimu. Jak na inscenaci vzpomínají hlavní protagonisté a tvůrci?

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 11

inZlin únor 2019

11

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 12

Petr Štindl režisér inscenace S Miroslavem Zikmundem jsem se poprvé setkal na druhé čtené zkoušce inscenace Palubní deník Hanzelky a Zikmunda. Do té doby byl pro mne něco jako žijící legenda; samozřejmě od dětství jsem listoval jejich knihami, které zaujímaly velký prostor v naší domácí knihovně, ale jeho vlastní příběh jsem podrobně neznal, jistě: cestování, Afrika, 1968, Charta 77, to všechno člověk nějak znal a vnímal. K osobnímu setkání ale došlo až tehdy, začátkem ledna 2013. On by to věděl přesně, neboť jeho pečlivost a paměť jsou pověstné; chtěl jsem třeba po něm, zda by mi řekl čísla poznávacích značek automobilů, které vlastnili, on i Jiří Hanzelka v roce 1970... A jak jinak, věděl to. I když nad tou Hanzelkovou asi třicet vteřin přemýšlel.

Během těch pár setkání na zkouškách jsem zcela podlehl kouzlu jeho osobnosti. Zrcadlí se v něm pro mne noblesa první republiky a intenzivní zájem o vše současné. Jen on a Soňa Červená, nikoho jiného takového neznám. Šarm, vtip, inteligence.

Když se čas přechyloval k premiéře a inscenace vstoupila do generálních zkoušek, chtěl se pan Zikmund jedné zúčastnit.

Požádal jsem ho, aby to nedělal. Nechápal proč; říkal, že nebude do ničeho nijak zasahovat, jen že je zvědavý. Řekl jsem mu, že by se ochudil o zážitek z překvapení. Myslím, že tenkrát - i trochu 12

nerad - se podrobil mému přání, ale při premiérovém potlesku na jevišti, při děkovačce, se ke mně naklonil a řekl mi: „Měl jste pravdu. Přišel bych o to krásné překvapení z celku.“ Tahle věta byla pro mne víc, než všechny jiné pochvaly a recenze.

A ještě mám tričko s Tatrou a jeho podpisem. Díky.

Vladimír Fekar dramaturg inscenace Ač se Miroslav Zikmund jeví jako precizní pragmatický člověk, jenž svůj život úhledně srovnává do pregnantně formulovaných deníkových záznamů, bavilo mne objevovat za jeho životem a cestami duchovní a existenciální rozměr. Na cestách - zdálo se mi, muselo být pro Hanzelku a Zikmunda vše zrychlené, intenzivní, živé a kolotavé - často dostávali se dokonce na samu hranici života a smrti. Jak moc je muselo formovat dlouhé odříznutí od domova i nerozlučné pouto přátelství nebo objevování míst, kde civilizace ještě nazaťala svůj dráp? V kontrastu k živému období cest pak přichází tiché, ale lidsky tak pokorné přežívání v období normalizace poté, co se ozvali a nahlas řekli svůj postoj proti okupaci Československa v roce 1968.

Když nyní přemýšlím nad Miroslavem Zikmundem, vrací se mi onen nádherně popsaný okamžik, kdy společně s Jiřím Hanzelkou

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 13

přespali na pyramidě a ráno pozorovali východ slunce. Pateticky řečeno: Zikmundův stoletý život je pro mne dlouhá nekonečná plavba, osvícená slunečním bohem slunce Re, který Miroslava Zikmunda převáží už za jeho života do říše nesmrtelných, jako faraona všech cestovatelů.

5. - 28. 2. OBRAZY MALÍŘE JANA KOBZÁNĚ VÝSTAVA - Vernisáž výstavy v úterý 5. 2. 2019 v 17 hodin

Luděk Randár

18. 2. v 18 h

představitel Miroslava Zikmunda Některá má setkání s panem Zikmundem…

První vjem – tlusté svazky cestopisů srovnané doma v naší knihovně. Tak rád jsem jimi jako chlapec listoval. Pochopitelně kvůli interesantním fotografiím.

Jiný vjem. Zlín, listopad 89. Opakovaná shromáždění na náměstí, generální stávka. Byl jsem na tribuně a přímo pode mnou stál pan Zikmund s panem Pavlištíkem. Konec projevů, náměstí burácí.

Ti dva se se slzami v očích objali a pan Zikmund řekl: „Tak jsme se přece dočkali!“ Slzy vyhrkly i mně.

A pochopitelně divadlo, při zkoušení Palubního deníku. Na zkouškách, kterých se pan Zikmund účastnil, jsem seděl s pootevřenou pusou. Poutavá vyprávění – pochopitelně, ale hlavně, mimo jiné, obdiv k tomu, co vše si podrobně pamatoval. Místa, data, vzdálenosti, čísla… Jednou se režisér Štindl zeptal, jestli si náhodou nevzpomene, jakým autem jezdil v sedmdesátých letech.

Pan Zikmund bez zaváhání řekl nejen značku a typ vozu, ale i SPZ. To mi brada spadla úplně.

Na závěr vzpomenu velmi zvláštní pocit radosti při děkovačce na premiéře, kdy stál pan Zikmund vedle mě a držel mě za ruku.

Slavnostní podvečer hudebně doprovodí cimbalistka Broňa Dočkalová, vnučka slavného malíře. Otevřeno: PO-PÁ: 8-12, 13-17, SO: 10-16 (mimo dny 8. 2., 15. 2., 22. 2.)

BIANCA ROSE KONCERT

Objev londýnské scény roku 2018! Bianca Rose (UK) - zpěv, kytara, ukulele, Adam Tvrdý - kytara, Petr Dvorský - kontrabas. Britsko-jamajsko-nigerijská soul-folková písničkářka Bianca Rose žije v Londýně. Při zpěvu svých originálních písní o životě a lásce se buď doprovází sama nebo využívá služeb nejtalentovanějších místních hudebníků.

Vstupné: 120 Kč (studenti, senioři 50 Kč)

20. 2. v 17 h PĚŠKY PO PACIFIC CREST TRAIL PAVEL SABELA - Pacific Crest Trail je 4280 km dlouhá pěší a koňská stezka táhnoucí se z hranic mexických po hranice kanadské, mohavskou poušť, nejvyšší pohoří spojených států amerických Sierru Nevadu v Kalifornii, rovinatý stát Oregon a přes hory státu Washington. Součástí programu je promítání fotografií a videa. Vstupné: 50 Kč (studenti, senioři 30 Kč)

VZTEK A AGRESE U DĚTÍ A JAK JE ZVLÁDNOUT Mgr. Pavla Tomancová, psycholožka Připa-

21. 2. v 17 h

dáte si občas bezradní, protože Vaše dítě zlobí, je vzteklé a v opozici a vy nevíte, jak na to správně reagovat? Přednáška o tom, jak se vztekem pracovat a krotit ho. Vstupenky na www.unko.cz, cena 90 Kč do 10. 2. 2019, poté 120 Kč.

13. 2. v 18 h

ZUŠ JIŽNÍ SVAHY žákovský koncert . Vstup volný

Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 17, So: 10 – 16

Facebook: AlternativaZlín

Vstupné zakoupíte v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice) nebo v Alternativě před vystoupením.

Petr Michálek ředitel Městského divadla Zlín Miroslav Zikmund. Zážitek první: Po premiéře Divotvorného hrnce u nás v divadle za ním běžím, abych zjistil, jak se mu to líbilo. A on že dobré, ale že si detailně pamatuje tu vůbec první premiéru tohoto titulu v roce 1948 se Soňou Červenou.

Zážitek druhý: Hráli jsme náš Palubní deník H+Z v Plzni, jeho rodném městě. A já ho tam vezl služebním autem. Chápete to? Já řídil a vedle mě seděl On! Občas mi radil, kde mám dát přednost.

Zážitek třetí: Na návštěvě u něj doma. Chválím mu ty vzrostlé stromy na zahradě. A on si pamatuje, kdy který vysadil, protože to má vše zaznamenáno na speciální mapě. Pan Zikmund = zážitek.

Těším se na další!

Jak vnímají legendárního cestovatele další osobnosti nejen kulturního života na Zlínsku?

Co se jim vybaví, když se řekne jméno MIROSLAV ZIKMUND? Další krásné příběhy, vzpomínky i zážitky si můžete přečíst už 14. února 2019 – v den 100. narozenin pana Zikmunda – na webových stránkách Městského divadla Zlín -> www.divadlozlin.cz.

Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Jindřich Böhm, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Archiv H+Z cestovatelů Hanzelky a Zikmunda a archiv Městského divadla Zlín

inZlin únor 2019

13

ROZHOVOR

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Strรกnka 14

14

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 15

„Nebýt všech těch zkušeností, vzestupů i pádů, tak dneska nemám klukům co předávat,“ říká Richard Hrazdira, bývalý hokejový brankář a jeden z trenérů týmu PSG Berani Zlín Odjakživa je tak trochu mužem v ústraní. Platilo to v době, kdy chytal v nejvyšší hokejové lize a platí to i dnes, kdy trénuje brankáře v A mužstvu PSG Berani Zlín. Přesto za ním stojí kus práce.

Richard Hrazdira uměl čarovat v brance a dokáže čarovat i na trénincích. Není náhodou, že pod jeho vedením vyrostly současné velké hokejové tváře Jakub Sedláček nebo Libor Kašík. „Zakládám si na tom, aby byl brankář sám sebou. Pokud se budeme zdokonalovat podle nějakých učebnic nebo videí, tak vychováme řadu totožných brankářů, což není dobře,“ má během rozhovoru jasno skromný a pokorný muž, který se hokejovým fanouškům nesmazatelně zapsal do paměti díky legendárnímu play-off v roce 1999. Tehdy nastoupil do brány za indisponovaného Kameše a dovedl Zlín do druhého valašského finále.

Kdy jsi měl na sobě brankářskou výstroj naposledy?

Bylo to poměrně nedávno. Nejprve mě přemluvili v roce 2015, abych si zachytal v exhibičním utkání, které připomnělo první valašské finále Vsetín – Zlín. Tehdy jsem si výstroj oblékl po dlouhých dvanácti letech. Následně jsem se nechal ukecat ještě jednou, a to k dalšímu exhibičnímu zápasu, tentokrát mezi extraligovým A týmem mužů PSG Zlín a týmem hokejových hvězd pod názvem Zlínské legendy, jenž proběhl v rámci zahájení sezóny 2016/2017. Jakmile zápas skončil, tak jsem prohlásil, že už do brány opravdu nikdy nevlezu a věci jsem zahodil. Tři dny jsem marodil. Stačilo. Stáří je smutné…

Vzpomeneš si, jak jsi prožíval svůj poslední profesionální zápas?

Neprožíval jsem ho nijak, protože jsem tehdy vůbec netušil, že chytám naposledy. Nicméně musím říct, že celé to období, kdy se má kariéra chýlila ke konci, bylo jaksi nešťastné. Nevěděl jsem, co bude. Navíc jsem hrál v jednom nejmenovaném klubu, ve kterém jsme téměř rok nedostali výplatu. Ze začátku jsem ještě doufal, že se to změní, ale po čase jsem ztratil veškeré naděje a raději vykročil úplně jinou cestou.

Ptám se i z toho důvodu, že pro nejednoho vrcholového sportovce asi není snadné přejít do běžného života.

Obecně platí, že konce jsou těžké… Přiznám se, že absolutně nezávidím žádnému hráči, na kterého konec kariéry teprve čeká. inZlin únor 2019

Je to šílené. Jsou hráči, kteří si řeknou, že nějak bylo a nějak bude, ale pak jsou samozřejmě i chytří hráči, kteří se na konec pořádně nachystají. Uvědom si jednu věc – odmalička se věnuješ hokeji, dřeš a dostáváš za to velmi slušné peníze, ale pak vyjdeš ze zimního stadionu a zjistíš, že realita je trošku jiná, že například nemáš pojem ani o tom, kolik vydělávají jiní lidé, protože žiješ v jakési bublině.

Ty jsi v podstatě z hokejového prostředí nikdy neodešel.

Momentálně jsi ve zlínském klubu zaměstnaný coby trenér brankářů A týmu. Co přesně je náplní tvé práce?

Klukům se věnuji celoročně. Začíná to čtyřměsíční letní přípravou, během které se zaměřujeme hlavně na koordinaci pohybu a obratnost. Poté se přesuneme na led a pečlivě se připravujeme na blížící se sezónu. Brankáři fungují jinak než ostatní hráči, takže jsou víceméně oddělená jednotka. Samostatně bruslíme, nebo se věnujeme vykrývání střel. Během sezóny jsem pak stále u kluků 15

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 16

na ledě, diskutujeme, zaměřujeme se na časté střely, které se opakují v zápasech, a neustále sleduji, jak se jim daří. Pokud utkání nezvládnou, je nutné rozebrat jednotlivé góly a pokud možno odstranit veškeré chybičky.

Pod rukama ti prošli například Jakub Sedláček nebo Libor Kašík, brankáři, kteří vyrostli do hvězdných rozměrů.

Do jaké míry jsi přispěl k jejich kvalitě?

Oba kluky znám odmalička, už coby děti se mnou například jezdili na všemožné inline turnaje nebo jsme blbli v tělocvičnách. Znám je dokonale. Dřív jsem je hokejově vychovával, ale momentálně už jsou ve věku, kdy si jdou svou vlastní cestou, na kterou se dostali díky poctivé práci, a já jim můžu maximálně poradit, pomoct a být k dispozici. Nyní už je nepřevychovám. Nicméně doufám, že jsem alespoň trošku k jejich kvalitě přispěl, protože výborní brankáři to jsou, důkazem může být třeba fakt, že oba dva podepsali smlouvu v KHL (pozn.: v Kontinentální hokejové lize).

Přítomný nejsi jenom na každém tréninku, ale jsi i na střídačce během všech zápasů. Když se v brankovišti nedaří, dáváte s hlavním trenérem hlavy dohromady a operativně řešíte, co dál?

Jsme sehraní, takže stačí pohled od hlavního trenéra a já přesně vím, co mám dělat. A platí to samozřejmě i naopak. Ovšem hlavní trenér je zodpovědný za veškerá rozhodnutí, on má hlavu na špalku a řídí tým. Důležité je, že si vycházíme vstříc a spolupráce funguje bezvadně.

Zmíněné duo mladých brankářů patří ke špičce české ligy a zcela logicky jsou si odlišní, co se stylu týče.

Vidíš se v některém z nich coby bývalý brankář?

Víš, já si vždycky zakládám na tom, aby byl brankář sám sebou.

Pokud se budeme zdokonalovat podle nějakých učebnic nebo videí, tak vychováme řadu totožných brankářů, což není dobře.

Snažím se jít proti tomuto modelu, ač jsem mnohdy na obtíž všem těm rádoby chytrým trenérům, co se vzdělávají pomocí internetu a v životě v brance nestáli. Takže plně respektuji přístup a styl každého brankáře a s tím pracujeme. To je celé.

Dobře. Zeptám se jinak. Jaký jsi býval hráč?

Jak by ses charakterizoval?

To musí posoudit jiní, například trenéři, kteří mě vedli. Mám-li být upřímný, tak jsem nedokázal nic světoborného. Ano, jsem rád, že jsem chytal osmnáct let v extralize, těší mě, že jsem zažil krásné finále proti Vsetínu a taky vím, že každá sezóna byla jiná, že se mi někdy dařilo, ale někdy to za moc nestálo. Bohužel jsem byl v určité době i lajdák a nevážil si toho, co jsem měl. Jenže nebýt všech těch zkušeností, vzestupů a pádů, tak nyní nemám klukům moc co předávat. Život mě naučil… (úsměv) A co je podstatné?

Až nyní coby trenér se cítím být naplněný.

Měl jsi i ty coby brankář svého trenéra? Nebo to tenkrát nebylo zvykem?

Nebylo. Samozřejmě, že občas jsme nějaký brankářský trénink měli, ale vedli ho spíš chlapi – bývalí brankáři – jen tak pro radost, protože je to prostě bavilo. Já jsem vlastně první trenér gólmanů, který ve Zlíně získal smlouvu. Začal jsem u mládeže a vydupal si mě Eduard Svoboda, tatínek současného extraligového trenéra Roberta Svobody. Pak se po letech do Zlína vrátil Zdeněk Venera a ten si mě vzal k mužům. Takže v době, kdy jsem chytal, nebylo běžné, aby měl každý klub svého trenéra brankářů. To se změnilo až v nedávné době a je to dobře, protože gólman je sedmdesát procent z celého úspěchu týmu.

16

Mezi muži jsi debutoval v sezóně 1986/1987. Vybavíš si, jak se ti krok do dospělého hokeje vyvedl?

K prvnímu zápasu jsem se dostal celkem náhodně. Bylo mi osmnáct let a jeli jsme do Jihlavy, což byl skvělý vojenský klub, několikanásobný mistr československé ligy. Odjížděl jsem coby dvojka, ale během rozbruslení se kolega Jirka Svoboda zranil a tak jsem musel nakonec nastoupit do brány já. Dopadlo to fantasticky, protože jsme Jihlavu, v brance s mladým Petrem Břízou, porazili 3:5 a jednalo se o první výhru Zlína na Horáckém zimním stadionu po dlouhých patnácti letech. Následně jsme dostali výprask v Trenčíně a shodou okolností přišly moje první eskapády, trest a stěhování do Hodonína. Další šanci ve Zlíně jsem dostal až po vojně…

A jak dopadla tato další zlínská šance?

Víš jak? Znovu jsme jeli do Jihlavy. A znovu jsme vyhráli 3:5.

Akorát tentokrát stál v jihlavské brance Dominik Hašek… (smích) Díky tomuto vydařenému zápasu jsem si získal tehdejšího trenéra Nováka a zůstal jsem ve Zlíně nastálo. Stále mladým brankářům vtloukám do hlavy, že od prvních krůčků na ledě se veškeré tvé snažení ubírá k tomu klíčovému prvnímu zápasu za muže. Ten je zásadní. Jakmile nezachytáš, pošlou tě někam do druhé ligy s tím, ať se ještě vyhraješ, a jsi v pytli. Vezmi si to tak – týmů není moc, branka je jenom jedna a každý rok vychází z juniorek několik brankářů. To je neskutečné…

U divadelních rozhovorů mě hodně zajímá téma vztahů mezi bardy a nováčky. Jak je to u hokeje? Přijaly tě tehdejší opory týmu mezi sebe?

Bez problému. Na ledě i v kabině jsou si všichni rovni, což platilo tehdy a samozřejmě to platí i dnes. Když jsem coby mladík poprvé vstoupil do kabiny mužů, tak kapitánem byl Miloš Sedlák, v současné době kustod Áčka, kterému jsme nedávno vyvěšovali dres ke stropu zimáku, vedle mě seděl Luďa Pelc nebo Zdeňa Čech a bylo to úplně v pohodě.

Takže žádný křest ohněm se nekonal?

Samozřejmě, že nějaké nesmysly by se našly… (úsměv) Vybavuji si, že jsme museli například skákat do bazénu s přivázaným vysavačem na zádech a jeho dlouhou trubkou v puse, ale to už je dávno pryč. Dneska mladí hráči dávají maximálně zápisné do klubové kasy.

Snad se na mě neurazíš, když řeknu, že mám tvou kariéru pojmenovanou jako „čekání na příležitost“. Coby brankářská dvojka jsi dlouhá léta bojoval o místo na ledě. Nebylo to někdy frustrující?

Popravdě, já jsem ani nebojoval. Vždycky jsem si plnil pozici dvojky, kolegy podporoval, a pokud byla potřeba, tak jsem do zápasu naskočil. Opravdu jsem to bral tak, že v týmu jsou vždycky potřeba dva brankáři. Připravoval jsem se s nejlepším vědomím a svědomím a záleželo jen a pouze na trenérovi, komu dal příležitost. Ale zažil jsem i krásná období. Například když jsem dělal dvojku Vladimíru Hudáčkovi, tak jsme se v brance střídali po dvou zápasech a v konečném hodnocení byl Vláďa první a já snad třetí v tabulce gólmanů celé extraligy.

Ani v mladých letech tě to netrápilo?

Nijak výrazně. Nepopírám, že jsem nikdy nechtěl být jedničkou, ale skutečně jsem to nehrotil. Asi to pramenilo i z výchovy.

Uvědom si, že když jsem nastoupil do tehdejší federální ligy, tak v ní bylo osm českých týmů a čtyři týmy slovenské. Což znamená, že chytat nejvyšší ligu bylo jakýmsi splněným snem, protože míst pro brankáře zase tolik nebylo.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 17

Takže za tvým překvapivým odchodem ze Zlína do Litvínova není pocit, řekněme, nevyužití?

Ne, ne. Tehdy jsem ve Zlíně udělal další průser a pro změnu byl poslán do Prostějova. Jedním z našich soupeřů byla i Kometa Brno, kterou trénoval pan Beránek, jenž po sezóně přestoupil právě do Litvínova.

A když se jim uvolnilo místo brankáře, vzpomněl si na mě. Takže šlo v celku o náhodu. Najednou jsem se ocitl opět v nejvyšší lize. Po dvou vydařených letech na severu Čech mi vypršela smlouva, a kdo mě koupil?

Ano, zase Zlín. Paradox, že? (smích) To ano.

Ve Zlíně jsem se potkal znovu s Jardou Kamešem, ještě jsme prožili další velmi pěkné a úspěšné sezóny, a když odešel, tak přede mě trenér Stavjaňa s důvěrou položil seznam dvanácti brankářů s tím, ať si k sobě vyberu parťáka. Mohl jsem si vybrat chytře s vědomím, že si pořádně zachytám, ale já se rozhodl pro Vladimíra Hudáčka, protože mi záleželo na tom, aby bylo v týmu kvalitní brankářské duo, nikoliv vyčnívající jedinec.

Když jsem nazval tvou kariéru jako „čekání na příležitost“, tak je důležité ještě doplnit, že pokud už ona šance přišla, tak ses jí většinou zhostil bravurně. Jako důkaz nám může posloužit tvůj nezapomenutelný výkon v semifinále 1999, kdy jste vyřadili Třinec a postoupili do finále extraligy.

Přiznám se, že na to rozhodující semifinálové utkání nikdy nezapomenu. Stav byl 2:2 na zápasy, v dalším utkání se už rozhodovalo o postupujícím do finále a Jardu Kameše z ničeho nic zastihla nevolnost, takže nezbývalo nic jiného, než abych ten klíčový duel odchytal. A vůbec to nezačalo dobře. Dodneška jsem neodpustil Martinu Hamrlíkovi, že v desáté minutě zvedl nohu při střele Pletky od modré čáry a já za sebou slyšel jen cinknutí. Puk byl v brance a celý zimák na mě nevěřícně zíral… (úsměv) Naštěstí jsme zápas otočili a v neuvěřitelném stresu ho šťastně dohráli a mohli se radovat z postupu do finále, ve kterém na nás čekal zase Vsetín.

Bohužel ani to finále pro tebe nezačalo úplně šťastně.

Pro změnu ze zdravotních důvodů.

Ano. Hned v prvním finálovém zápase, ve kterém mi Martin Procházka nasázel tři góly, mě během přesilovky trefil obránce Libor Zábranský do kolena. Nějak jsem to dochytal, ale tím pro mě celá série skončila, protože jsem měl koleno jak balón. Vsetín nás v podstatě převálcoval a stačily mu k tomu pouhé tři zápasy (pozn.: tehdejší vyřazovací série se hrály na tři vítězné zápasy).

Na co ze své dlouhé hráčské kariéry vzpomínáš nejraději?

Je to třeba právě zmíněné play-off 1999?

Myslím si, že ano. Celá ta sezóna 1998/1999 mě bavila a konkrétně ten finálový zápas ve Vsetíně jsem si opravdu užíval.

Měli jsme navíc takové nepsané pravidlo, a sice že většinu zápasů na Lapači jsem chytal já. Proti mně byl v brance Roman Čechmánek, který byl coby mladíček ve Zlíně de facto mým žákem, proto jsem byl rád, když jsem proti němu mohl nastoupit. Čeho naopak lituješ? Co bys zpětně udělal ve své hráčské kariéře jinak?

Jediné, čeho doopravdy lituji, je to, že jsem v roce 2001 dostal další nabídku na působení ve Zlíně a odmítl jsem ji. Raději jsem dal přednost nabídce z první ligy, a to na pozici prvního brankáře. Byla to z mé strany skutečně obrovská chyba. Okamžitě jsem zjistil, jak inZlin únor 2019

to v onom klubu doopravdy funguje a po dvou měsících jsem raději odešel chytat do Duisburgu, který hrál druhou německou ligu.

Následně přišlo zranění a už jsem jenom tak paběrkoval a řeknuli to blbě, dochytal jsem v zapomnění…

Trénováním jsme začali a trénováním i skončíme. Pokud se nepletu, tak se totiž nevěnuješ jenom mužům, ale dlouhodobě se staráš i o mládež, mám pravdu?

Ano… Trénovat mládež jsem začal už v době, kdy jsem pověsil betony na hřebík. S kolegou Jurajem Juríkem jsme si nejprve založili brankářskou-střeleckou školu a starali jsme se výhradně o malé děti. Jezdili jsme s nimi na všemožné zdokonalovací tréninky a přirozeně z toho pak vyplynulo i mé angažmá u zlínského klubu.

Na základě toho jsem byl osloven také inline hokejovým týmem IHC Devils Zlín, který založil a dodneška v jeho čele stojí Ivan Tomaštík, a tak jsem tehdy postavil tým kolem svého syna Davida.

Uplynulo nějakých patnáct let a v současné době jsem šéftrenérem mládeže a můžeme se pochlubit školou bruslení, přípravkou, mladšími i staršími žáky, juniory a samozřejmě i muži, o které se ale nestarám, protože bych se musel zbláznit… (smích) Navíc se těšíme parádní podpoře od města Zlín a taky od klubu PSG Zlín, z čehož mám fakt velkou radost. Klub PSG Zlín nám navíc ochotně půjčuje mladé hráče mimo hokejovou sezónu a my se je na oplátku snažíme vracet zase o něco lepší a připravenější na sezónu. Je to celé propletené. Že se vám na poli inline hokeje daří je patrné nejen z toho, že v mládežnických kategoriích pravidelně vyhráváte mistrovské tituly, ale taky z toho, že je o vás slyšet díky vzniklé hokejové mládežnické odnoži zmíněného klubu IHC Devils Zlín.

Spojili jsme se totiž s rodinou Pavlůskovou, což jsou obdivuhodní a velmi schopní lidé, která sehnala sponzora – zlínskou firmu Vitar – a všichni dohromady jsme začali před třemi lety pořádat tak zvaný Capri-Sun CUP. Jde o projekt hokejových turnajů pro děti prvních tříd a mladších ročníků, který už překročil hranice regionu.

Od roku 2018 s námi navíc spolupracuje i zlínský hokejový klub a Krajský svaz ledního hokeje Zlín. Moc mě to baví.

Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Jiří Zaňát, archiv Daniela Ostrčilíka a archiv Capri-Sun CUPu

17

ROZHOVOR

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 18

KAVE: Boty ze Zlína bez morální kocoviny

Vyrábí originální boty ze zbytkových materiálů.

Na původních strojích a podešvích z roku 1955, které zůstaly v továrně v někdejším svitovském areálu. Bez transportu surovin. Eva Klabalová ze Zlína představuje svou mladou a svébytnou značku obuvi KAVEfootwear. „Dnešní svět je plný předmětů, které nepotřebujeme. A přitom vyrábíme další a další. To způsobuje problémy ve společnosti i přírodě. A já to chci změnit,“ říká.

18

Módní návrhářství je snem mnoha malých holek. Měla jsi to taky tak?

Odmalička jsem si ráda kreslila, vymýšlela jsem šatičky na panenky, takže jsem chtěla být módní návrhářka. Když jsem se v patnácti rozhodla jít studovat do Uherského Hradiště na UMPRUM, chtěla jsem studovat oděvní design, ale na přijímačkách jsem si to na tom formuláři na poslední chvíli přepsala.

Najednou jsem měla naprosto jasnou vizi, že kůže je pro mě zajímavější materiál než látka. S látkou a šicím strojem si doma může hrát na amatérské úrovni vlastně každý. Ale jak uděláte kožené botě kulatou špičku, když je kůže plochý materiál…? Ten okamžik si pamatuju naprosto přesně. Tehdy jsem ještě netušila, že můj praděda byl švec. Jen to, že prarodiče pracovali celý život ve Svitu. Už na střední mi bylo jasné, že se chci o botách dozvědět víc. Proto jsem si našla brigádu právě v jedné ze zlínských továren.

Po maturitě jsi u obuvnictví zůstala…

Ano, Ve Zlíně na univerzitě. Během studií jsem absolvovala různé zahraniční programy. Byly pro mě způsobem, jak studovat, aniž by mi studium platili rodiče. Nejdřív jsem odjela za botami do Polska.

Stáž mě nadchla a chtěla jsem poznat další zemi. Její kulturu a odlišný přístup k designu. Byla jsem přijatá na akademii do tureckého Istambulu, poté jsem absolvovala pracovní stáž v Lotyšsku, ale mým snem byl Jerusalém. Israel pro mě byla taková mystická země, o které jsme nevěděla vůbec nic, ale jerusalemská akademie umění a designu je jednou z nejlepších

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 19

škol designu na světě. Tehdy jsem byla ve čtvrtém ročníku a moje poslední šance odjet byla následující rok. Věděla jsem, že musím dát přednost jiným studentům, ale já jsem se nedala. Poslala jsem portfolio do Izraele a byla jsem přijata. Vyřídila jsem si všechno na vlastní pěst a se všemi papíry šla na studijní oddělení univerzity.

Tam už jen pokrčili rameny, jakože co se mnou mají dělat, a řekli, ať jedu (smích). Ale už jsem neměla nárok na grant a odjela úplně bez peněz. Což mě ale donutilo najít si práci. Pracovala jsem v cateringové agentuře jako servírka na svatbách a do toho jsem uklízela byty ortodoxních Židů. Po půl roce jsem dostala skvělou šanci pracovat ve Jerusalémě na univerzitě jako asistentka. To už jsem za sebou měla skoro desetiletou zkušenost s botama.

Chopila ses jí?

Ano! Byla to pro mě neskutečná výzva. A to i za tu cenu, že nedokončím školu ve Zlíně. Naštěstí mi ale Paní vedoucí ateliéru Jana Buch povolila studium rozvolnit a za to jsem jí moc vděčná.

Pracovala jsem tedy jako asistent a studovala jsem zároveň. A bylo to skvělé rozhodnutí, protože moje finální práce z Jeruzalemské akademie zaujala britský Vogue, který ji posléze otiskl. Časopis Vogue je módní ikona. Řada tvých kolegů by to asi považovala za vrchol kariéry. Kolik ti tehdy bylo let?

Bylo mi 23 a ten pocit je nepopsatelný. Ale podobně mě těší i každodenní věci a úspěchy. Třeba když přijdu do firmy a i přesto, že jsem žena a ještě k tomu blondýna, si dokážu vydobýt respekt v čistě mužském světě, kterým obuvnický průmysl je. Zkrotit mužské ego je občas velký boj :-) Když ale ukážu, co můžu nabídnout, většinou pánové změní názor velmi rychle. A to jsou má každodenní vítězství. Dříve jsem se setkávala často s arogancí či nedůvěrou. inZlin únor 2019

Kam se dá jít dál?

Když jsem dokončila ve Zlíně magisterské studium, díky skvělému doporučení mé izraelské Paní profesorky Eli Ginsburg, jsem dostala stipendium pro studium dalšího magisterského programu v Holandsku. Jednalo se o inovace v obouvání. Z toho jsem měla obrovskou radost. Byla jsem jediný student, který takové stipendium dostal. Díky tomu jsem tři měsíce studovala v Holandsku, tři v Číně a další tři jsem pracovala pro jednu firmu v Itálii.

Jaké byly továrny v Číně?

Přesvědčila jsem se, že nápis „Made in China“ nemusí znamenat, že produkt je nekvalitní. Továrny jsou v Číně na různých úrovních a je jich tam spousta. Jsou tam i takové, které jsou krásně čisté, kde se boty dělají srdcem a zaměstnanci berou normální plat a je o ně řádně postaráno. V poslední době i samotná Čína bojuje proti znečištění měst. A to tak, že stěhuje továrny daleko od hustě obydlených center. V létě, jsem pracovala v provincii na jihu Číny a jen tam se za poslední rok zavřelo více než 500 továren, protože překračovaly limity zněčištění…

Co přesně jsi tam dělala?

Pracovala jsme tam pro jednu přední americkou firmu, pro kterou jsem vyvíjela tenisky pro jejich prezentaci na veletrhu v Čínské Shanghaji. Moje boty zde sklidily velký úspěch a naše spolupráce pokračuje.

Tvoje boty vznikají jak?

V Číně jsem si naplno uvědomila, nesmyslnost transportu surovin a produktů po světě. To že se spousta oblečení a bot dělá na druhém konci světa a pak se vozí do Evropy či Ameriky. Je to neekologické, neekonomické, neudržitelné…Módní průmysl funguje tak, 19

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 20

že značky chrlí kolekce několikrát do roka, fast fashion řetezce dokonce naskladňují zboží 2 x týdně. A když uvádíte do výroby nový design bot, je nutné vyrobit vysekávací nože pro každý díl boty, nová kopyta, formy na podešve… a právě tato před-výroba nás stojí až 4x více než výroba bot samotných. A to nemluvím o znečištění, které je s před-výrobou spojeno, protože vše je z kovu.

No, a když chceme něco změnit, musíme začít u sebe. Vrátila jsem se domů, do továrny ve Zlíně, kterou jsem znala a věděla jsem, že lidé zde jsou otevřeni inovacím.

Jak dobře jsi znala zlínskou továrnu?

Ve zlínské továrně jsem pracovala od šestnácti let. Brigádničila jsem tam přes léto a s různě dlouhými přestávkami jsem zde pracovala asi 5 let. Naučila jsem se pracovat na většině strojů.

Po návratu do Čech jsem šla do továrny a chtěla jsem najít moment ve výrobě, který by šel změnit tak, aby na stejných strojích šel vyrobit nový a nadčasový produkt. Jen tak jsem několik dní c hodila po továrně, lidi už ze mě byli nervózní, protože jsem jim koukala přes rameno (smích). V továrně bylo hodně zbytků gumy z předchozí výroby, tak jsem s nimi začala experimentovat.

Jak? Byly to gumy různé barvy, které jsem lepila a lisovala dohromady.

A výsledkem experimentů je značka KAVE, která je založena na Baťovských principech.

To je ale úplně jiný způsob designování, než je zvykem…

Ano. Ne jen ve škole, ale i ve velkých firmách to funguje tak, že designér nakreslí design a ten se pak pošle do továrny. Ale papír snese všechno. Často takový návrh ani nejde vyrobit. Šla jsem na to tedy z druhé strany. Nejprve si nastuduju technologii, poznám, 20

jak továrna pracuje a jaké má vybavení a design vymýšlím v závislosti na tom. Pro mě je to logický postup a byla jsem překvapena, že to tak v praxi moc nefunguje. Právě proto se mi teď ozývá spousta firem a chtějí spolupracovat.

Jaké jsou tvé tenisky Kave?

Používám na ně formu na podešve z roku 1955. Všude po světě je spousta vybavených továren s velkými archivy kopyt a forem. Tak proč vyrábět stále nové? Značky chrlí stále nové a nové produkty, ale nikdo už se nepozastavuje nad tím, zda zákazník opravdu potřebuje mít každou sezónu úplně nový design bot. Stačí měnit barvy, kombinovat střihy, hrát si s materiálem… prostě navrhovat zodpovědně a chytře tak, aby zákazník měl pocit, že má v rukou úplně nový produkt, ale aby byl vyroben udržitelně a jak já ráda říkám: Bez morální kocoviny. Tenisky vyrábím vždy jen po sto párech, protože mám limitované množství odpadu. Každá teniska má svoje číslo - jsou číslované jako grafické listy - 1/100, 2/100… Každá bota je dělaná ručně a ve finále se podešev vulkanizuje v peci, kde se guma ještě více rozteče. Proto nikdy přesně nevím, jak bude teniska ve finále vypadat, až vyjde z pece.

Každá bota je tedy originál, a když si zákazník boty objedná, tak si je na 100 % jistý, že nikdo nemá stejné boty jako on.

Kde se dají vyzkoušet?

Tím, že bot je vyrobeno limitované množství, nechci, aby ležely v obchodě. Koupit se dají hlavně přes eshop. Teď jsem ale ve Zlíně udělala výjimku a začala spolupracovat s prodejnou Red Brick v Baťově institutu a to proto, že se tento obchod nachází právě ve Zlíně a navíc v původním továrním areálu. Tam si lidé mohou tenisky vyzkoušet a zároveň tam najdou spoustu dalších super věcí.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 21

Používáš ráda kůži?

Je vůbec dnes ještě „in“ nosit kožené věci?

Kave tenisky jsou sice veganské, ale já osobně veganem nejsem.

S kůží pracuji ráda. Těch aspektů proč, je hodně. Základem je fakt, že kůže je činěná. Tedy zpracovaná tak, aby vydržela až třeba 20 let neporušená. Pokud si tedy koupíš kvalitní kožené boty a řádně se o ně staráš, vydrží ti klidně i několik dekád. Naproti tomu umělá kůže a jiné syntetické materiály, se ti už po roce nošení začnou rozpadat a jsi nucena si koupit tu věc znovu. Co je tedy šetrnější k životnímu prostředí? Mít jednu koženou kabelku 20 let nebo si rok co rok kupovat novou z alternativních materiálů a tím vytvářet další odpad? Teď nemluvím o materiálech, které se samy rozpadnou kompostováním… Kůže je odpadem mastného průmyslu.

A protože se na světě ze dne na den všichni nestaneme vegetariány, jen tak se to nezmění. Kůži využívám, protože zvířata respektuji. Když už umřelo pro maso, proč bychom nezpracovali tak úžasný a trvanlivý materiál, jako je kůže? Samozřejmě ale odmítám zabíjení zvířat pro jejich kůži. Proto nerada pracuji například s kůží krokodýlí či hadí, protože tato zvířata jsou zabíjena právě pro jejich kůži…

Kolik máš doma párů bot?

Od té doby, co dělám tenisky, tak se snažím nosit hlavně je a nenakupovat další boty. Ale těch mým osobních bot bude přes stovku U mě doma jich ale najdeš asi i dvojnásobek (smích). Jsou to různé vzorky, prototypy… Hodně jich mám ze sekáčů a blešáků, kde mám štěstí na luxusní kousky. Mám ve sbírce třeba lodičky Balenciaga, Dior, Salvatore Feragamo… I když najdu luxusní boty v jiném čísle, než je to moje, koupím je. Inspirují mě.

Je to tvá největší inspirace?

Inspirace je všude kolem. Nejsem typ člověka, který by seděl u stolu a kreslil si. Když začínám designovat, musím do továrny, osahat si materiály, všechno poznat. To vede k těm nejlepším a také nejužitečnějším nápadům. Také ráda chodím do lesa, kde můžu být úplně sama.

Poznalas různé kouty světa a vypadá to, že pokud jde o práci, máš víc než slušně našlápnuto. Jsou i tvoje plány do budoucna spjaté se Zlínem? Čechy jsou skvělé místo k životu. V porovnání s jinými zeměmi se tu máme skvěle. A ve Zlíně lidi pořád ví, jak ty boty dělat. Například když jsem studovala v Holandsku, spolupracovala jsem s českými firmami, protože bylo velmi složité rychle najít odpovídající firmy tam. Mám tady svůj okruh lidí, se kterými ráda pracuji, a funguje to. Bylo by těžké a snad i nemožné vybudovat tohle jinde a znovu. Žiju ve Zlíně, mám tu svou značku, své zázemí, ale kromě vlastní značky pracuji hlavně pro zahraniční firmy. A tak mi vyhovuje. Čím se zabýváš zrovna teď?

Teď třeba zrovna vyvíjím nové podešve pro tenisky z přírodního kaučuku a kávy. Bude to spolupráce s jednou lokální pražírnou kávy.

Do toho vyvíjím pro zákazníka z Ameriky tenisku složenou z několika kusů, které se dají různě kombinovat dohromady. Do toho učím externě na univerzitě Tomáše Bati, pořádám workshopy pro veřejnost různě po světě a taky tady ve Zlíně. Na takovém workshopu si každý ušije své vlastní boty… Těch věcí je spousta. Jsem workoholik, a když se do něčeho pustím, je mou prioritou, aby projekt dopadl ne jinak než skvěle a dělám proto vždy maximum.

Ptala se Veronika Jurčová, foto archiv Evy Klabalové

inZlin únor 2019

21

INSPIRACE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 22

Novinka ve Zlíně: Škola vaření v Bistrotéce Valachy Nová Bistrotéka Valachy v Obchodním domě Zlín není jen místem, kde se výborně najíte, posedíte u dobrých drinků nebo koupíte prvotřídní produkty. Od března zde startuje také pravidelná Škola vaření. „Vybírat můžete z celé řady zajímavých témat v podání zkušených lektorů. Kapacita je omezena na 14 účastníků, aby byl zajištěn individuální přístup. Proto doporučujeme neváhat s rezervací, termíny se rychle plní ,“ říká ředitel Bistrotéky Valachy Tomáš Blabla.

Kurzy se konají přímo v bistru, kde vzniklo menší kuchyňské studio vybavené kvalitními spotřebiči značek Electrolux, ETA a Tescoma.

Lukáš Strnad Šéfkuchař Bistrotéky Valachy má za sebou působení v prvotřídních restauracích i bistrech u nás i v zahraničí. Má slabost hlavně pro francouzskou kuchyni, jejíž vlivy promítá i do gastronomie Bistrotéky Valachy.

- Francouzská kuchyně: 7. 3., 12. 5., 17. 6.

- Jak chutná bistro: 24. 3., 20. 5.

- Vykosťování a porcování kuřete: 4. 4.

- Domácí pasta: 15. 4., 30. 5.

- Klasické a moderní omáčky: 8.4. (vyprodáno), chystá se další termín

Tomáš Černý

22

Léta vedl pražskou La Finestru – jednu z nejuznávanějších italských restaurací v ČR. Má za sebou už více než 300 škol vaření v Pražském kulinářském institutu či Laboratoriu.

- Italská gastronomie: 4. nebo 5. 3.

- Kouzlo 5 druhů masa: 26. 3., 30.4.

- Kurz populárních dezertů: 27. 3., 7. 4.

- Chřest na talíři: 29. 4.

Antonín Bradáč Výkonný šéfkuchař Electroluxu, spoluzakladatel Czech Chefs, držitel řady kulinářských ocenění. K jeho největším úspěchům patří prvenství ve světové kuchařské soutěži Thailand Culinary World Challenge. Ve Zlíně povede kurzy thajské kuchyně.

- Thajská kuchyně - 3. 3. a 5. 5. (obojí již vyprodáno), 9. 6.

Pavla Stoklasová Pekařka a cukrářka Resortu Valachy Velké Karlovice, kde vede oblíbené kurzy pečení valašských frgálů. Vyhlášené je i její cukroví nebo slané pečivo nabízené v místních hotelech.

- Pečení velikonočního beránka: 17. 3.

- Frgálová manufaktura: 25. 4., 16. 6.

Náš tip: Kurz pečení chleba Naučte se od pekařů Bistrotéky Valachy, jak upéct kvasový chleba v domácí troubě – od udržování a rozmnožování kvasu přes zpracování těsta, kynutí, pečení a řezání.

Vhodné pro úplné začátečníky.

Termíny: 31. 3., 6. 5., 6. 6.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 23

„Cestuj jinak“ s projektem Culturea!

Ve středu 20. února se od 18 hodin v multikině Golden Apple Cinema ve Zlíně bude konat druhý ročník akce Cestuj jinak. V rámci akce představí tři zkušení netradiční způsoby cestování. Tématy jejich přednášek bude lowcost cestování, cestování autostopem a jachting. Přednášky doprovodí ukázka přípravy tequilly v podání společnosti Gastro Zlín. Akci pořádají studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v rámci sedmého ročníku projektu Culturea.

V první přednášce Honza Macháček, spoluzakladatel webu cestolet.cz, ukáže, jak cestovat za málo peněz. Podělí se o tipy, jak sehnat levné letenky, nebo jak bydlet úplně zadarmo. Představí aplikace, které sám při cestování používá a které mu pomáhají na cestách šetřit peníze. Návštěvníci akce se také dozví, že lowcost cestování není jen o ušetřených financích. Může se totiž přeměnit v životní filozofii.

Lukáš Koutný alias Wanderluke potvrdí, že urazit přes 17 tisíc kilometrů autostopem napříč 18 zeměmi není až tak složité, pokud opustíte svoji komfortní zónu. „Vůbec poprvé nebudu povídat jen o jedné z mých cest, ale o všech dosavadních za celé uplynulé 4 roky.

Pokusím se předat to nejdůležitější z příběhů těch, kteří mé cesty více či méně silně protnuli, a nejzásadnějších radostných i náročných situací, kterými jsem prošel,“ nastínil detaily své přednášky Lukáš Koutný.

Ve třetí přednášce prozradí návštěvníkům akce Tomáš Kůdela, mořeplavec a instruktor jachtingu, jak přeměnil své sny v realitu.

Od roku 2002 vyplouvá na moře několikrát za rok a na vlnách urazil více než 37 tisíc námořních mil. Touha po zdolávání oceánu jej přivedla k nákupu vlastní jachty. Na plavby vyráží sám, nebo s posádkou, kterou zaučuje v řízení lodi a dělí se s ní o své dlouholeté zkušenosti s plavbami na moři.

Předprodej vstupenek na akci Cestuj jinak probíhá online nebo na pokladně multikina Golden Apple Cinema Zlín.

Více informací o akci Cestuj jinak a projektu Culturea naleznete na www.culturea.cz a na facebookové události bit.ly/CestujJinak2019. inZlin únor 2019

Fashion point Čtvrtý ročník studentského projektu Fashion point přivede do Zlína opět odborníky, kteří nastíní zajímavá témata ze světa aktuálních módních trendů. Napište si do kalendáře datum datum 23. února!

Cílem přednášek ve 14I15 Baťově institutu je objasnit, jakým způsobem funguje módní průmysl v Čechách a na Slovensku. Chybět nebude ani prezentace tvorby Ateliéru designu oděvu a Ateliéru designu obuvi formou módní přehlídky.

Fashion Point informuje širokou veřejnost o různých tématech z oblasti módy a prezentuje práci návrhářů Ateliéru designu oděvu a obuvi z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Minulé ročníky se zaměřily na témata jako Trendy a kontroverze, Fashion insight, módní fotografie, budování značek a mnoho dalších. Vstup je zdarma.

Více na fashionpointzlin.cz 23

INSPIRACE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 24

Tip (nejen) pro zamilované: Spa hotel Lanterna Chcete utéct pryč z města do přírody, za odpočinkem, relaxací, dobrým jídlem… ať už při příležitosti svátku zamilovaných, nebo prostě „jen tak“? Nemusíte ani cestovat nijak daleko. Vše, co hledáte pro hýčkání a romantiku, najdete jen kousek odsud – v Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích.

24

Místní Spa hotel Lanterna je skutečnou oázou klidu, kde díky osobní péči a skvělým službám zapomenete na starosti a naplno si užijete chvíle ve dvou. Výborné zázemí pro relaxaci najdete v hotelovém L-Spa s bazénem a saunovým světem s nabídkou thajských, ayurvédských a balijských masáží od rodilých asijských terapeutů. Poslední novinkou jsou beauty ošetření ayurvédskou značkou Lakshmi s bio certifikáty a oblíbené saunové rituály nabízené o víkendech.

Kromě L-Spa, kam si snadno zajdete v županu přímo z hotelového pokoje, můžete využít i blízké relaxační centrum Wellness Horal s termálními bazény, fitness centrem a saunovým světem. Hosté Lanterny do něj mají volný vstup. Tři termální bazény ve Wellness Horal jsou vyhřívané až na 36°C, saunové rituály se konají až devětkrát denně.

Třešinkou na dortu je hotelová gastronomie šéfkuchaře Josefa Tydlačky zaměřená na moderní krajovou kuchyni. Zážitková restaurace Vyhlídka navíc nabízí každé dva měsíce nové menu snoubené s víny vždy jednoho vybraného vinařství a další zajímavé akce.

Když k tomu přičtete možnost lyžování na sjezdovce Razula hned naproti hotelu, kilometry běžkařských stop a trasy vhodné pro procházky zimní krajinou, máte dokonalý plán na víkend ve dvou.

Valentýnské menu Nenechejte si ujít menu servírované pouze od 14. do 16. února v zážitkové restauraci Vyhlídka: - Filírovaný losos na carpacciu z červené řepy - Jemný celerový krém - Telecí váleček sous-vide s pošírovanou zeleninou, křupavými brambory a šípkovou omáčkou - Čokoládové brownie, hruškový sorbet Cena 790 Kč (pro ubytované hosty 390 Kč).

Další chystané akce: 30. 3. Degustační večer s Pavlem Sapíkem 13. 4. Degustační večer s vinařstvím Domaine Eisgrub 22. – 25. 4. Běžecká škola Miloše Škorpila 1. 5. Snídaně s L. Špačkem a J. Čenským 1. 5. Etiketa stolování Ladislava Špačka 18. 5. Setkání s Radimem Uzlem 23. 6. Jan Čenský: První dojem

Více: www.lanterna.cz

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 9:06 Stránka 25

S Lukášem Hejlíkem o Gastromapě v Bistrotéce Herec a milovník dobrého jídla i kávy Lukáš Hejlík tak dlouho na „divadelních“ cestách po celé republice poznával různé restaurace, kavárny a další podniky, až o tom začal psát. Jeho postřehy a objevy často málo známých, ale o to zajímavějších míst uchvátil řadu gurmánů. Gastromapu Lukáše Hejlíka, která je jedním z mála ucelených gastro průvodců v ČR, sleduje 70 tisíc fanoušků na facebooku a dalších 70 tisíc na instagramu.

Jak vyhledává zajímavá místa, o kterých referuje? Co vše ovlivňuje jeho názor?

To a mnohem víc, například o nové mobilní aplikaci Gastromapy nebo kuchařské knize Gastrokroužek, se dozvíte při neformálním setkání ve čtvrtek 14. března v Bistrotéce Valachy, v prostorách Baru 1931. Při povídání s Lukášem Hejlíkem vás zde čeká i drink a malé tapas občerstvení.

Tip na další akci: 30. 4. Etiketa stolování s Ladislavem Špačkem Více: www.bistrovalachy.cz

Noční stopy Valachy a další tipy na akce ve Velkých Karlovicích Bohatá sněhová nadílka ve Velkých Karlovicích letos přeje lyžařům a hlavně běžkařům nejvíc za poslední roky. Využijte skvělých podmínek a zapojte se do tradičního závodu Noční stopa Valachy, který se koná v rámci seriálu Valachy tour v sobotu 9. února u hotelu Galik.

Od 16 hodin nejprve začínají závody dětí na kratší vzdálenosti, v 18 hodin pak bude intervalově startovat hlavní závod Noční stopy Valachy na 15 kilometrů. Podmínkou účasti je čelovka. Hotel Galik skýtá hotel Galik, kde je možné se převléknout a také si dát něco na zahřátí v hotelové restauraci. Po závodě se můžete zahřát v 3 km vzdáleném relaxačním centru Wellness Horal s termálními bazény.

Ve středu 14. února můžete ve Ski areálu Razula oslavit Valentýna s dávkou recese. Při akci Valentýnské lyžování za hubičku dostanete k jednomu zakoupenému skipasu druhý zdarma, pokud podáte na pokladně důkaz své zamilovanosti. Ve Spa hotelu Lanterna navíc od 14. do 16. února servírují speciální Valentýnské menu.

Ve Ski areálu Razula platí až do konce sezóny akce Lyžuj a plav, díky níž dostanete ke skipasu hodinový vstup zdarma do termálních bazénů ve všední dny. Lyžování zpříjemní ve dnech 15. až 17. února a 1. až 3. března Zabíjačkové speciality v Bistru Razula.

A co akce pro děti? V neděli 10. a 24. února jsou malí lyžaři zváni na závod O pohár strašidýlka Razuláka a 10. března je na programu oblíbená Maškarní lyžovačka na Horalu.

Více na www.razula.cz inZlin únor 2019

PRODEJ | SERVIS | P ŮJČOVNA LYŽE | SNOWBOARDY

WWW.BIFU.CZ MOBIL: +420 773 981 111 | LUHAČOVICE

25

INSPIRACE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 26

Obchodní dům Zlín: nová adresa gastronomie Zlínská dominanta získala novou tvář nejen zdařilou rekonstrukcí, ale také konceptem.

Ten se výrazně odlišuje od původní podoby z dob minulých. Obchodní dům Zlín přestal plnit funkci klasického „obchoďáku“, nyní se profiluje jako místo setkávání a moderního nakupování.

26

se může pochlubit také stylovým designem interiéru, který získal prestižní ocenění Red Dot Design Award. Pivaře jistě zaujme tankové pivo v čele s Kroužkem, 12ti stupňovým ležákem obohaceným mladými kvasnicemi.

Další možností zastavení se u kávy a sladkého najdete v CUKRÁRNA A KAVÁRNA DELIKANA s širokým sortimentem zákusků, dortů, zmrzlin a chlebíčků, dále pak zmrzlinových pohárů, míchaných nápojů, francouzských palačinek a salátů připravovaných přímo na místě.

Výrazným prvek nabídky se stala možnost pochutnat si na pokrmech připravených z kvalitních suroviny, zkušenými kuchaři a formou moderních postupů. Vlajkovou lodí gastronomie v Obchodním domě Zlín se stala BISTROTÉKA VALACHY. V ní najdou to své jak gurmáni, tak hobby kuchaři i milovníci poctivé gastronomie. Nabídka zahrnuje jídla pro všechna denní období, ráno si vychutnáte bohaté snídaně, přes oběd si můžete zajít na oblíbená meníčka a večer posedět v příjemném prostředí u večeře a výhledem na město. Zajímavostmi BISTROTÉKA VALACHY překypuje, a tak si nadšenci do vaření mohou nakoupit kvalitní suroviny v místním obchodě, rostoucí oblibu získává kvasový chléb, který se peče tradičními postupy. Pokud jen procházíte nebo máte chuť na něco menšího, Kornuterie pro vás má připraveny sladké i slané dobroty v kornoutu a sortiment pekařských výrobků jako jsou římské pizzy, koláče, k tomu oku lahodící dezerty.

Pestrou nabídku specialit doplňuje podniková prodejna LA FORMAGGERIA GRAN MORAVIA, která nabízí čerstvé mléčné výrobky vlastní výroby z litovelské sýrárny Brazzale Moravia a.s.

Významnou součást sortimentu tvoří výrobky produktové řady „Přímo z naší sýrárny“, mezi kterými najdete kromě čerstvých a zrajících sýrů, také velmi oblíbené čerstvé máslo, jogurty s různými příchutěmi, tvaroh či čerstvý zákys. Nechybí ani bohatá nabídka italských specialit, uzenin, vín, těstovin, bezlepkových produktů anebo sladkých delikates, které jsou pečlivě vybírány přímo u italských výrobců.

Milý a usměvavý personál vám ochotně poradí se správnou volbou, samozřejmostí je ochutnání zvoleného sýra, jeho správné nakrájení a vhodné zabalení. Dále vám zde rádi připraví dárkový koš na přání nebo nabídnou dárkové poukazy jako vhodný dárek.

Českou kuchyni reprezentuje BUDVARKA ORIGINAL RESTAURANT celodenní nabídkou jídel. Oblibu si získávají snídaně, zajímavostí je cukrářský pult s dezerty a zákusky. První Budvarka na Moravě

Obchodní dům Zlín se stává vyhledávaným místem pro fanoušky gastronomie, ale také Zlíňany, kteří si chtějí svůj den zpříjemnit poctivě připraveným jídlem.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 27

Reprezentační ples UTB 2019 do Zlína přinese 80. léta Miami Se začátkem nového roku přichází plesová sezóna a to znamená, že Vás po roce opět zveme na XIX. Reprezentační ples Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který se uskuteční v pátek 15. února 2019 v Kongresovém centru města Zlín.

Dotkneme se blýskavých šatů, nasajeme vůni extravagance, zaposloucháme se do zvuků známých melodií, nahlédneme do světa hracích automatů a okusíme tak jedinečnou atmosféru osmdesátých let. To vše v celém týdnu před samotným plesem.

Kromě plesu bude totiž také možnost zúčastnit se doprovodného programu. Odstartujeme to Cocktailovým workshopem konaným 5. února. S parketem se seznámíme 13. února na Tančírně a Valentýna oslavíme v kině během dobového promítání filmu.

Na „den D” je možné nechat se zkrášlit v plesovém saloně.

Všechnu parádu zakončíme v páteční večer. Ten bude slavnostně zahájen ve 20:00 proslovem nově zvoleného rektora prof. Ing. Vladimíra Sedlaříka, Ph.D. Následovat bude živá hudba v podání Prestige symphony orchestra. Dále uslyšíme kapely Back2Back a 80’Factory a uvidíme třeba vystoupení Milana Bendy či taneční skupiny Starlight. Celým večerem bude provázet moderátor a dvojnásobný vítěz soutěže Stardance Jan Onder.

Od 4. února je možné si vstupenky zakoupit v budově Rektorátu UTB U13. Cena vstupenek se pohybuje od 270 Kč (na stání) až po 550 Kč (sezení v sále s rautem).

Doufáme, že se opět po roce shledáme nejen na plese, ale také na doprovodných akcích. Rovněž nebude chybět bohatá soutěž o ceny a stylový fotokoutek.

inZlin únor 2019

NOČNÍ WELLNESS

se saunovými ceremoniály vždy v pátek otevřeno do 23.00 hodin Cena vstupu: 500 Kč / 2 hodiny 600 Kč / 3 hodiny Ke vstupu od 20.00 hodin je pro Vás připravena sklenka sektu.

Wellness centrum v hotelu Alexandria je přístupné dospělým a dětem od 12 let. tel.: 577 682 700, e-mail: alexandriawellness@lazneluhacovice.cz www.HotelAlexandria.cz Masarykova 567, 763 26 Luhačovice

27

INSPIRACE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 28

Živý Zlín 2019: Novinky i zavedené akce. Živý Zlín se opět chystá opanovat veřejný prostor města.

Sedmdesát akcí nabídl Živý Zlín jen za loňský rok. Projekt Města Zlín vstupuje do své šesté sezóny a garantem obsahu a kvality akcí pod touto hlavičkou zůstává Městské divadlo Zlín. Živý Zlín spojuje aktivní organizace, spolky i jednotlivce, kteří mají zájem tvořit a realizovat aktivity pro širokou veřejnost.

V roce 2019 lidé mohou čekat většinu zavedených akcí okořeněných o nové nápady, i na úplné novinky. „Letos se mimo vylepšenou nabídku aktivit zaměříme i na osvětu v oblasti šetrného životního stylu: jak nevytvářet zbytečný odpad, jak se chovat ekologicky, a také podporu pohybových aktivit,“ slíbila koordinátorka Živého Zlína Jana Kubáčová. "Osvěžením bude spolupráce s Unií Kompas nebo spolkem Zvěřinec. Jejich nápady a aktivity jsou skvělé, je na co se těšit," doplnila.

Na své si přijdou všechny věkové skupiny – rodiny s dětmi, mladí lidé i senioři. Milovníci hudby, čtení nebo aktivní sportovci. „Aktuálně je do projetu Živý Zlín pořadatelsky zapojeno 17 organi28

zací, komunit nebo jednotlivců. Podmínkou zůstává, že aktivity vnáší život do veřejných míst našeho města – do parků, mezi baťovské domky, na sídliště, do místních částí nebo na náměstí,“ uvedla Kubáčová. Živý Zlín loni trhal návštěvnické rekordy. Akci Pohádkování si nenechalo ve zlínském parku Komenského ujít kolem čtyř a půl tisíce lidí. Čtyřtisícovou návštěvnost zaznamenalo i Sousedské besedování, Dýňobraní, Velikonoce v parku či Busker Fest. Mimořádný zájem byl o události Po Letné s paní Baťovou, Žijeme středověkem, Lampionový průvod, Rozloučení se sezónou MDZ na náměstí, Zlínská padesátka, nebo Den architektury.

"Zájem o projekt Živý Zlín neskutečně roste, což nám dělá samozřejmě velkou radost, na druhou stranu je to i důvod, proč se musíme vážně zamýšlet nad jeho budoucností. Naším úkolem je, aby tento koncept, díky, kterému to v parku či na náměstí skutečně žije, byl dlouhodobě udržitelný," dodává ředitel Městského divadla Zlín Petr Michálek.

Město loni dotovalo Živý Zlín ze svého rozpočtu částkou 1,8 milionu korun. Výhodou akcí Živého Zlína je jednotný koncept, který garantuje na jedné straně výhody pro pořadatele od finanční podpory a propagace až po zapůjčení vybavení. Na druhé straně hlídá kvalitu akcí a snaží se zajistit jejich rozvoj a udržitelnost.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 29

Mistrovství ČR v latinskoamerických tancích ve Zlíně Poprvé v historii se největší a nejnavštěvovanější Mistrovství ČR uskuteční ve Zlíně.

Kongresové centrum Zlín bude ve dnech 23. a 24. února 2019 hostit absolutní českou taneční špičku v latinskoamerických tancích. V sobotu 23. února se v pěti věkových kategoriích utká o titul Mistra ČR a nominaci na Mistrovství světa téměř dvě stě tanečních párů. Mistrovství bude kromě českých porotců hodnotit zahraniční porota z Belgie Dánska a Ruska. Pořadatelský Taneční klub Fortuna Zlín bude reprezentovat sedm tanečních párů, které opět, stejně jako v letech minulých, nebudou bez naděje na medaili.

V neděli 24. února budou tentokrát v týmové soutěži bojovat o titul Mistra ČR nejúspěšnější a největší taneční kluby, včetně Tanečního klubu Fortuna Zlín, zastoupeného hned třemi družstvy.

Mistrovství se uskuteční pod záštitou hejtmana Zlínského kraje pana Jiřího Čunka a primátora města Zlín pana Jiřího Korce. Přítomna bude i Česká televize a internetová televize LIVE.com, která bude celé dva soutěžní dny přenášet živě.

Více informací naleznete na www.tkfortuna.cz .

Václav Masaryk a Klára Chovančíková

inZlin únor 2019

29

INSPIRACE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 30

ScioŠkola konečně i ve Zlíně Chcete, aby vaše děti chodily do školy, která jim dává smysl?

Místo učitelů průvodci, místo známek slovní hodnocení. Žáci si sami určují, jakým způsobem a co se budou učit, mohou i spolurozhodovat o tom, jak škola vypadá a jaká jsou v ní pravidla. To jsou jen některé principy, které do Zlína od září přinese nová soukromá základní ScioŠkola.

Jejím hlavním posláním bude vést děti tak, aby mohly prožít dobrý život v rychle se měnícím světě.

30

ScioŠkola ve Zlíně je zapsána do rejstříku škol MŠMT a od září 2019 do ní budou moci nastoupit nejen prvňáčci, ale také starší žáci. „Škola v prvním roce přijme děti od 1. do 6. třídy, pokračovat bude možné až do 9. třídy. Při plné kapacitě bude ve škole pouze 150 dětí. Chceme, aby se všichni znali,“ informuje Libor Daňhel, ředitel školy, „přestup z jiné školy je velmi jednoduchý. Změna pro rodiče nevyžaduje prakticky žádnou administrativu, školy si přestup vyřeší samy mezi sebou“.

V současné chvíli funguje v celé ČR 10 ScioŠkol, které celkem navštěvuje již více než 700 spokojených dětí. Všechny vychází z předpokladu, že děti mají přirozenou touhu učit se, podporována je vnitřní motivace a schopnost převzít zodpovědnost za vlastní učení. „Chceme, aby si děti dokázaly naplánovat, jak se učit – třeba i na přijímací zkoušky. Zároveň aby také věděly, čemu se chtějí věnovat a co je z dlouhodobého hlediska zajímá. Chceme, aby věděly, jak jít za svým cílem. Dáváme jim velkou míru odpovědnosti nejen za jejich vlastní učení, ale i za podobu a fungování

školy. Do všech našich škol se děti v drtivé většině těší, baví je,“ říká o ScioŠkole její zakladatel Ondřej Šteffl.

Jelikož se jedná o soukromou školu, platí se zde školné, které se bude pohybovat v rozmezí 5500-6500 Kč za školu i družinu. Jeho výše bude záviset také na tom, v jakých prostorách bude škola nakonec umístěna.

O prostory pronajaté od města, které škola měla do této chvíle k dispozici a připravovala je pro nástup dětí, bohužel škola přišla v důsledku majetkových změn mezi magistrátem a Zlínským krajem. Škola proto nyní intenzivně hledá prostory nové a uvítá v tomto směru jakoukoliv pomoc.

Pokud Vás ScioŠkola zajímá a chcete být informování o jejím vzniku, zveřejnění přihlášek či o plánovaných akcích na únor až duben, přihlaste se do facebookové skupiny „ScioŠkola Zlín“ anebo napište na zlin@scioskola.cz. Mnohem více informací o ScioŠkole najdete také na www.scioskoly.cz nebo na facebook.com/Scioskola.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 31

8. 2. | 19 h.

O SPORTOVNÍ SLÁVĚ

Slavnostní vyhodnocení nejlepších otrokovických sportovců, kolektivů a trenérů roku 2018. Večerem s bohatým programem provází moderátor a redaktor České televize, Stanislav Bartůšek.

13. 2. | 18 h.

DUO JAMAHA - Život je dar

Agentura Rakabanda uvádí populární slovenské duo. Otec Alfons a syn Marián Kotvanovi pobaví širokým repertoárem, který tvoří lidové a taneční písně, domácí a zahraniční hity a také moderní remixy.

28. 2. | 19.00 h.

ZDENĚK IZER - Na plný coole

Nezaměnitelný humor Zdeňka Izera v nové celovečerní show. Představení plné zábavných scének, parodií, vtipů a imitování řady populárních zpěváků a zpěvaček je tradičně obohaceno videoprojekcemi, převleky a světelnými efekty.

předprodej tel.: 571 118 103 predprodej@otrokovickabeseda.cz náměstí 3. května 1302, Otrokovice

Život je dar pomůže zlínské onkologii Charitativní projekt ŽIVOT JE DAR už popáté podpoří lidi s onkologickym onemocněním na Zlínsku. Akce se koná 23. února a výtěžek bude určen pacientům Komplexního Onkologického centra při KNTB. „Rakovina je zákeřná nemoc a léčba byvá finančně náročná. Některé rodiny si nemohou dovolit svému dítěti poskytnout nejlepší péči včas.

Proto jsme se letos rozhodli část vytěžku ponechat na transparentním účtu, aby bylo možno peníze v případě potřeby okamžitě vyplatit rodině konkrétního malého pacienta,“ uvedl Lukáš Lauman, zakladatel projektu. Zlínská onkologie z vybranych prostředků v minulosti nakoupila například klimatizační jednotky pro ambulantní pokoje nebo nové infuzní pumpy.

Program je pestrý, od zábavního dopoledne pro děti, přes sportovní a taneční lekce až po večerní hudební zakončení v několika zlínských klubech. Vstupné na všechny akce je jednotné, na transparentní účet bude převedená jeho celá vyše. Pomáhat mohou zájemci i prostřednictvím aukce, kde se bude dražit například korunka České miss 2008 Elišky Bučkové.

Novinkou je možnost poslat DMS v hodnotě 30, 60 nebo 90 Kč na číslo 87 777 ve tvaru DMSmezeraZJDmezera30 /60 /90 podle vyše příspěvku. více na www.zivotjedar.cz inZlin únor 2019

31

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 32

14|15 BAŤŮV INSTITUT připravuje

Foto: archiv MJVM ve Zlíně

Muzeum představuje zlínské pokusné školství Výstava „Mluvit je výhradním právem žactva aneb o zlínském školství“, kterou připravilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, je věnována pokusnému školství obecně a především pak tomu zlínskému.

„Firma Baťa kladla velký důraz na rozvoj vzdělání svých zaměstnanců a jejich rodin. V roce 1925 byla založena Baťova škola práce, která kombinovala teoretickou výuku se získáváním praktických zkušeností přímo ve výrobě. Zároveň ovšem díky internátnímu způsobu výuky mohla formovat kompletní životní styl žáků a žákyň, neboli mladých mužů a mladých žen. Specifickou institucí v rámci baťovského vzdělávacího systému se měl stát Tomášov, zaměřený na výchovu budoucích vedoucích pracovníků firmy,“ uvedla Hana Kuslová, kurátorka výstavy z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Firma Baťa výrazně přispívala na stavbu i provoz nových obecných, měšťanských i středních škol.

Vznikaly také školy mateřské a cizojazyčné. „Hlavně díky postoji Tomáše Bati byla ve Zlíně otevřena jedna ze tří prvních pokusných škol na území republiky. Od školního roku 1929/30 fungovala Masarykova pokusná měšťanská škola, jejímž ředitelem se stal Stanislav Vrána. Obecná pokusná škola ve Zlíně byla povolena ministerstvem školství v září 1932. Jejím ředitelem byl jmenován Oldřich Horák. Pokusné školy v Otrokovicích (Baťově) fungovaly od školního roku 1935/6 a jejich ředitelem se stal Vladimír Konvička,“ doplnila kurátorka výstavy.

Odbornou textovou část doplňují dobové fotografie a předměty ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, technické modely z baťovského Studijního ústavu, preparáty a modely z Mendelovy univerzity v Brně, učební pomůcky ze Základní školy Želechovice, dobové učebnice a výukové obrazy.

Výstava je k vidění v krajském kulturně vzdělávacím centru 14|15 BAŤŮV INSTITUT do 14. dubna.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz a www.14-15.cz.

Všechny cesty vedou do Obchodního domu Baťa

32

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravuje novou výstavu, která je věnovaná významné budově zlínské historie a je připomínkou 125. výročí založení firmy Baťa. Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 14. února v 17 hodin. „Panelová část bude sestavena z fotografií výkladních skříní Obchodního domu Zlín z let 1935 až 1945, které budou doplněny texty převzatými z publikace Silvie Lečíkové „Baťovský prodavač“, citacemi z dobového tisku a informacemi o baťovské prodejní síti a Obchodním domě Baťa,“ uvedla jedna z kurátorek výstavy Hana Kuslová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Součástí výstavy budou také vitríny, ve kterých budou moci návštěvníci vidět baťovskou obuv aranžovanou ve stylu typickém pro firmu Baťa i nezbytnou reklamní kulisu první republiky, sloup s tištěnou reklamou.

Foto: archiv MJVM ve Zlíně

Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 2. června.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz a www.14-15.cz.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Strรกnka 33

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 34

14|15 BAŤŮV INSTITUT připravuje

Krajská galerie představuje dílo Petera Rónaie Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně zve návštěvníky na výstavu slovensko-maďarského autora Petra Rónaie (nar. 1953 v Budapešti) pojmenovanou Náletová dřevina. „Rónai vystavuje několik desítek svých děl postavených na fenoménu citace autorů ze světových dějin umění, přičemž v pozadí projektu bude rezonovat otázka, proč se nám ani do roku 2019 nepodařilo najít vlastní a zároveň relevantní společný narativ pro poválečné vizuální umění střední Evropy. Jde o svéráznou diskusi s jed-

A co láska?

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně připravila ve čtvrtek 14. února v 17 hodin v kavárně ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU autorské čtení Šárky Šiškové. Ta představí svoji povídkovou knihu A CO LÁSKA? Kniha, složená ze tří povídek Červený kabriolet, Nikdy nechodím pozdě a Ryba ve vodě, vypovídá o lásce, lidech, složitosti vztahů, příležitostech, manipulaci i nejistotách. Šárka Šišková, rodačka ze Zlína, je akademická malířka, oděvní návrhářka a spisovatelka. Je jedinou českou návrhářkou, která je svými modely zastoupena ve stálých sbírkách The Museum at FIT, New York, a Zlíňané mají jedinečnou příležitost se s touto módní a tvůrčí ikonou setkat v rámci jejího autorského čtení v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. „Nezáleží na tom, jestli navrhuju šaty, maluju akvarel, nebo píšu své příběhy. Jsem to pořád já, se svými emocemi, které mě unášejí do světa fantazie a představ,“ tak vidí sebe samu žena mnoha rolí Šárka Šišková. Ta se mimo svůj hlavní obor, akademické malířky a oděvní návrhářky, věnuje i psaní povídek. Inspiraci hledá všude kolem sebe, ve vlaku, vnímá a naslouchá okolí a na základě těchto poznatků vymýšlí charaktery a osnovy povídek.

Přijďte si zpříjemnit valentýnský podvečer literárním zážitkem a dobrou kávou.

Více informací na www.kfbz.cz a www.14-15.cz.

34

ním z normalizačních projevů Gustáva Husáka, ve kterém z ideologického hlediska kritizuje přejímání výtvarných strategií ze západního umění v průběhu 60. let 20. století,“ pozval na výstavu Richard Gregor, její kurátor z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

V rámci doprovodného programu se v úterý 12. února v 17 hodin uskuteční komentovaná prohlídka výstavy s výkladem kurátora.

Více informací na www.galeriezlin.cz a www.14-15.cz.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 35

Divadelní plakáty G18 Zlín do 28. 2. 2019 Galerie G18 představí jako první v České republice kolekci plakátů vybraných z 16. mezinárodního bienále divadelních plakátů konaného v polském Rzeszowe v loňském roce. Mezinárodní bienále v Rzeszowe je jednou z nejprestižnějších soutěžních přehlídek plakátové tvorby. Vzniklo v roce 1985, aby navazovalo a rozvíjelo tradici a fenomén polského plakátu.

Slavoj Kovařík

„Vždy jsem měl rád noci“ Komentovaná prohlídka: 13. 2. 2019 v 17:00 do 17. 3. 2019, GVCh Zlín Někdejší student zlínské Školy umění, malíř, kreslíř a scénograf Slavoj Kovařík (1923–2003), patří k nejvýznamnějším umělcům 2. poloviny 20. století na střední Moravě. V průběhu 50. let se věnoval zejména malování krajin a všedních zátiší. Tradiční malířské náměty ovšem ztvárňoval osobitým způsobem navazujícím na meziválečnou tvorbu jeho velkých uměleckých vzorů – především Pabla Picassa a Emila Filly. Dnes je tehdejší malířovo pozoruhodné směřování k ornamentálně-znakovému zpracování prostých motivů vnímáno jako podstatný příspěvek do vývoje českého poválečného umění.

Galerie Komnata Zlín Zastávka MHD Zahradnická Zlín, Tř. T. Bati K/6188 Galerie Komnata je nově vzniklý galerijní a komunikační prostor na zastávce MHD Zahradnická ve Zlíně. Zakladatelé a provozní jsou Vojtěch Skácel /Galerie Garáž/ a Tomáš Krejčí. Galerie Komnata se zaměřuje na projevy současného vizuálního umění. Na prezentaci intermediální, site-specific, performance a živé akce s důrazem na ideu vystavených děl. Vnitřní prostor Galerie umožňuje komunikaci přes skleněnou trafiku orientovanou směrem k hlavní silnici a stanovištím zastávky. Pilotní výstava s názvem Pokoj Tobě je site–specific instalací V. Skácela a T. Krejčího. Light box, Pokoj Tobě ukazuje možnosti uchopení a reakci na místo v přímé návaznosti na okolí.

Vojtěch Skácel a Tomáš Krejčí, Pokoj Tobě komentovaná prohlídka 7. 2. 2019, od 18 h

Gábor Kristóf

Prach na polici vernisáž 14. 2. 2019 / v 18:00 h Galerie Kabinet T. / továrna Zlín /do 21. 3. 2019 Gábor Kristóf tvoří v několika dlouhodobě rozvíjených sériích, kterým je společný zájmem o pohyb na hranici mezi standardizací typickou pro produkci zboží a jedinečností jako očekávanou kvalitou uměleckého díla. Pro výstavní prostor Kabinetu T připravuje nové práce ze série Polychromní monochromy, v níž využívá technologii práškového lakování, která je ve svém průmyslovém použití založena na práci se standardizovaným spektrem barevných pigmentů (RAL). Mícháním těchto pigmentů do vlastních směsí vytváří Gábor Kristóf „monochromy“, které jdou proti zmíněné logice standardizace a otevírají prostor pro tvorbu tam, kde je za jiných okolností jen výroba. kabinett.cz, kurátor výstavy: Jan Zálešák inZlin únor 2019

Ondřej Silný: Sonda, audiovizuální instalace 11. 2. 2019 – 11. 3. 2019, vernisáž: 11. 2. 2019, 18 h Sonda je audiovizuální instalace z prostředí zlínských parovodů, spojující vícekanálovou obrazovou projekci se zvukovou složkou, která vzniká kombinací syntézy z autentických nahrávek a elektronické produkce. Pojmem Sonda se dostáváme k podobenství kosmické sondy, jež nám dovoluje vydat se tam, kam by se běžný člověk nevydal, zkoumat prostor a tělesa v něm se pohybující.

Naše sonda se naopak nedostavá nad zemský povrch, nýbrž pod povrch a osvětluje tak divákovi unikátní klaustrofobické prostředí městského podzemí, které sloužilo a stále slouží jako stavební kámen města, a to pro rozvod páry a elektřiny. Prostory, které nejsou přístupné veřejnosti, ale přesto se nad nimi v bezprostřední blízkosti stále nalézáme, možná přímo teď. Je čas vyslat sondu. www.ondrasilny.cz FB/Komnatastreetgallery , www.galeriekomnata.cz 35

RECENZE

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 36

Mikve: vyprávění té, která mlčela Namísto původní hry Antigona a jiné hlasy, jež slibovala být padnánem k podnětným velkým inscenacím antických textů (naposledy vloni Pitínského Trójanky) nasadilo Městské divadlo ve Zlíně na repertoár svého komorního Studia Z hru současné izraelské autorky Hadar Galronové Mikve. Titul sice náhradní, ale také zachovávající vazbu na kulturní okruh, který je ze (středo)evropského hlediska zčásti odlehlý, přesto v základních otázkách, jež řeší, podnětný a srozumitelný. A rovněž titul, jenž zaostřením na osudy ženských hrdinek představuje v jistém ohledu i paralelu zmíněných Trójanek. Konečně jde o hru, jejíž mezinárodní ohlas se dotkl i českého divadla, počínaje dnes již legendární inscenací Michala Dočekala v pražském Národním divadle. Jen v tuto zimu přibyla k ní tři nová nastudování, včetně zlínského. Úspěch Mikve je nasnadě: hra je skvěle napsaná, napínavá, s přehledným tahem gradující osudy osmi žen nejednoznačných, plastických charakterů do dramatického finále. Příběh sevřený až exoticky přitažlivým a zároveň metaforicky účinným prostředím židovské očistné lázně dává nahlédnout pod povrch do jisté míry exkluzivní komunity, aniž by se spokojil vnější atraktivitou; univerzálně sdělné ústřední téma domácího násilí mimo jiné spolehlivě 36

chrání před nebezpečím konzumovat hru jako pouhý cestopisný exkurz do zvláštního světa ortodoxního judaismu. Sama autorka k němu patří a schopnost psát o něm zároveň kriticky i s pochopením náleží k základním přednostem její prvotiny.

Ač je tedy Mikve samonosným dílem a tvůrčímu týmu stačí „pouze“ ctít její pravidla, aby promluvilo k obecenstvu vrývavým hlasem, rozhodla se mladá režisérka Tereza Říhová pro osobitý výklad, jenž vysunuje relativně menší postavu němé Eliševy do ústřední pozice vypravěčky. Její úvodní a některé další vstupy se odehrávají mimo prostor a čas příběhu, jehož byla kdysi součástí; nyní se po letech vrací do dávno zrušené rituální lázně a mozaika událostí, jichž byla očitou svědkyní, se jí s obrazy, jež v osobní retrospektivě domýšlí, spojuje v celistvý děj. Jde o úpravu, bez níž by se inscenace nesporně obešla, ale protože má svůj řád a smysl (minulými událostmi drasticky postiženou dívku ukazuje jako ženu, která je schopná pojmenování a vyrovnání, ale zřejmě i smíření a odpuštění), lze ji celkem bez výhrad přijmout. Takto určenému rámci vyprávění odpovídá realisticky vyvedená scéna opuštěné, pobořené a zubem času poznamenané mikve, která ožívá všedním ruchem již jen v Eliševiných vzpomínkách.

Individuálně bohatých, ale teprve v harmonické souhře náležitě vynikajících partů této dovedně napsané komorní symfonie využívá osmička zlínských hereček naplno a s chutí. Větší díl pozornosti na sebe právem strhávají postavy lázeňských Šošany a Širy, jejichž svár rozvíjí a prohlubuje bolestné téma hry. Zkušená a své práci až k vědomé nevědomosti oddaná Šošana není v podání Heleny Čermákové ráznou paní mikve: jen místy pozvedá

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 37

rozhořčený hlas, důslednost v uplatňování rituálních pravidel uplatňuje spíš hebce až ztišeně modulovaným vemlouváním, do nějž se zřejmě promítá bolavý rozkol ve vlastní rodině. Ani přímočařejší Šira není z podobných důvodů bezhlavá, Kateřina Liďáková vystihuje někdy její opoziční roli i defenzivním nesouhlasem vyjádřeným mimikou či hrou rukou, přesto ji nakonec hlas svědomí donutí svést stejně odhodlaný jako zoufalý zápas o prolomení tak jako tak prosakujícího tabu o týrání Chedvy, jedné ze zákaznic lázně. Tu představuje Tamara Kotrbová v pevně stavěném oblouku od chladné odtažitosti se záchvěvy neurotického mateřského strachu k váhavému přijetí Šiřiny pomocné ruky. Podobně stavěnou figurou je Hindi, kterou Romana Julinová bezpečně rozpíná mezi útočnou a vůči Šiře zahrocenou intrikánku a zraněnou zajatkyni vlastního stáří. Poněkud jednoduchou a bezelstně šťastnou Esti nechává Marie Vančurová vstupovat do děje často jako slona v porcelánu, jehož svatá prostota má dar bezděky přesně pojmenovat absurditu té které situace. Komický prvek jiného ražení tu vnáší také Petra Králová v roli uštěpačné, ironicky glosující i trochu povrchní Miki, jež svůj dosud plně světský život skřípavě srovnává s málo srozumitelnými nároky ortodoxní zbožnosti. To mladá nevěsta Tehíla je s nimi bytostně srostlá a stejně ji jejich zákonicky bezohledné uplatňování vžene do subjektivně bezvýchodné situace. Adekvátní výraz pro její mezní tragédii hledá Jana Drgová.

Oktet hereček uzavírá hostující Tereza Preiningerová dobře přecházející mezi polohou Chedviny umlčené dcery a pozdější dospělé vypravěčky Eliševy.

Zlínská Mikve, jakkoliv je v partu Eliševy obdařena osobitým výkladem, nevybočuje ze souřadnic konzervativně utvářeného divadla. To není v daném případě málo. V pečlivé dramaturgii - jak vyplývá z decentního a citlivého krácení textu, ale třeba i drobného detailu Eliševina psaní tužkou zprava doleva, jak žádá hebrejština – a citlivé režii s cizelovanými hereckými výkony nabízí nepochybnou etickou i estetickou hodnotu.

MARCEL SLADKOWSKI

Městské divadlo Zlín – Hadar Galronová: Mikve Překlad Ester Žantovská. Scéna David Janošek, kostýmy Kateřina Höferová, hudba Robin Schenk. Dramaturgie Katarína Kašpárková Koišová. Režie Tereza Říhová. Premiéra 15. prosince 2018.

inZlin únor 2019

V Míru zahraje tasmánský bluesový ďábel Rob Tognoni Ve čtvrtek 14. 2. dorazí do klubu Mír v Uherském Hradišti „protinožec“ Rob Tognoni, fanoušky přezdívaný „tasmánský ďábel“. Svou vůbec první píseň „Jim Beam Blues“ napsal v roce 1977 a od té doby nahrál celkem 12 alb. Jeho současná hudba je drsným mixem rock'n'rollu, boogie a klasického rocku. Robovi sekundu tvrdá německá rytmická sekce, která výsledný živelný dojem krásně rozjetého blues-rockového vlaku ještě umocňuje.

Australan Rob Tognoni je silně ovlivněn hudbou B. B. Kinga, Jimi Hendrixe nebo AC/DC. Brzo se však od svých vzorů odpoutal a začal psát svoje původní skladby. Od počátku 90. let začal vystupovat jako sólista a objevil se i v Evropě. Fanoušci blues rádi vzpomínají na jeho energií nabité vystoupení v Uherském Brodě před třemi lety. Více na www.mkuh.cz

Gallery Tour Map Zajímá vás současné umění a architektura? Rádi navštěvujete alternativní prostory? Mapa po nezávislých galerijních prostorech ve Zlíně je tu. Celkem jedenáct uměleckých galerií prezentuje svůj program prostřednictvím společné mapy, kde je kromě adresy zaznamenán program na tři měsíce. Prospekt se stává zajímavým průvodcem, díky kterému se snadno zorientujete v programu vernisáží a doprovodných akcí, které galerie připravují.

Součástí tiskoviny je i krátký medailonek tentokrát o Galerii Komnata Zlín, která působí na zastávce MHD Zahradnická.

Projekt organizuje Tereza Bařinková z Galerie Kabinet T, v mapě můžete najít tyto galerie: Hvězdárna Zlín, G18 Gallery, Galerie Komnata Zlín, Galerie Kabinet T., Photogether Gallery, Galerie Garáž, Galerie Optika Zlín, Infopoint baťovského bydlení, Galerie evangelického kostela.

37

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 38

AGENTURA SEPTEMBER uvádí

VĚZEŇ NA DRUHÉ AVENUE Úterý 12. února 2019 v 19.00 hod.

Kongresové centrum Zlín Jaké to je, když se vám všechno vymkne z rukou. Simona Stašová v hlavní roli slavné americké komedie.

Hrají: Simona Stašová, Kamil Halbich, Veronika Jeníková, Vasil Fridrich, Helena Karochová, Jelena Juklová / Magda Weigertová.

PADESÁTKA Pátek 22. února 2019 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Děj komedie Petra Kolečka, podle které vznikl nedávno také veleúspěšný film, se točí kolem rázovitých lidí z hor, jednoho běžkařského závodu a několika padesátek.

Hrají: Jakub Prachař, Ondřej Pavelka, Marek Taclík, ze záznamu Michal Pavlata.

KRISTÍNA & band Úterý 26. března 2019 v 19.00 hod.

Kongresové centrum Zlín Populární slovenská zpěvačka Kristína vystoupí na koncertě ve Zlíně se svojí kapelou. Zazní úplné novinky z jejího repertoáru, ale i známé prověřené a populární hity, kterými v minulosti dobyla první místa hudebních hitparád: HOREHRONIE, PRI OLTÁRI, V SIETI ŤA MÁM, STONKA, JABĹČKO a mnoho dalších.

PRO TEBE COKOLIV Pátek 12. dubna 2019 v 19.00 hod.

Kongresové centrum Zlín Výborná francouzská komedie pro sedm herců a jednoho králíka o tom, že mateřská láska nemá žádné hranice a že i lež pronesená z čisté lásky zůstává pořád lží a jako taková má krátké nohy...

Hrají: Jana Paulová, Pavel Zedníček, David Suchařípa, Simona Lewandowská, Ladislav Hampl, Pavla Vojáčková – Rychlá, Kristián Kašpar.

38

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 39

SZIDI TOBIAS - koncert Čtvrtek 25. dubna 2019 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Koncert slovenské šansonové zpěvačky Szidi Tobias, zpěvačky s podmanivým projevem a hlasem drsným jako Tina Turner a současně sametovým jako Tanita Tikaram. Svým chraplavým a zároveň sametovým hlasem nechává vzduchem poletovat písně plné melancholie, radosti i bláznovství.

TITANIC Neděle 28. dubna 2019 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Vtipná parodie pro dva komiky v mnoha úlohách. Naprosto výjimečné příležitosti pro výjimečné herce nabízí s velkým nadhledem, ale i se spoustou hlubších témat podaná rekonstrukce potopení nejslavnější lodi světa.

Hrají: Filip Blažek a Miroslav Vladyka.

MANŽELSKÝ ČTYŘÚHELNÍK Neděle 12. května 2019 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Komedie o rozdílech mezi muži a ženami, o životě, který nás opakovaně dokáže překvapit. Veselá a odlehčená komedie plná paradoxů a Murphyho zákonů.

Hrají: Michaela Badinková, Martin Kraus, Dana Homolová, Daniel Rous.

MŮJ NEJLEPŠÍ KAMARÁD Úterý 21. května 2019 v 19.00 hod.

Malá scéna Zlín Můj nejlepší kamarád je inteligentní, důvtipná a vynalézavá situační komedie plná nečekaných situací, která nabízí skvělé herecké příležitosti.

Hrají: Tereza Kostková, Aleš Háma, Nela Boudová, Petr Motloch, Michaela Sejnová / Lucie Okonová.

AGENTURA SEPTEMBER, Tř. T. Bati 190, Zlín, tel: 576 114 529, agentura@september.cz www.september.cz, www.facebook.com/agenturaseptember

39

TIPY

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 40

ZVĚŘINOVÉ NEHODY 2019 Začal nový rok 2019 a kulturně-produkční spolek Zvěřinec se už ozývá s první letošní akcí. Bude jí jejich úspěšná hudebně orientovaná platforma Zvěřinové Nehody, která má za cíl představit zlínskému publiku nové, či zajímavé interprety československé alternativní hudební scény. Do Zlína dva roky po svém valníkového turné přijedou stálice české hudební scény, Please The Trees, pražská trojice kolem frontmana Václava Havelky, držitelé ceny Anděl, kteří právě vydali novou desku Infinity Dance.

S PTT do Zlína znovu zavítá také mladá producentka Zagami Jericho, která získala nominaci na cenu Vinyla v kategorii Objev roku. V roce 2017 se stala nejmladší vítězkou projektu Czeching, který pořádá stanice Českého rozhlasu Radio Wave a který vysílá do světa nadějné domácí interprety. V neposlední řadě Zvěřinec představí novou vlnu lokální hip-hopové scény, rapera Pablo’s, který vystupuje ve zlínském okolí naživo s kapelou a ve Zlíně bude mít svou premiéru.

Ve svém tažení za představování lepší a nepoznané kultury, vytváření nových zážitků a zkušeností spolek Zvěřinec nekončí pouze u seznamu performerů. Stejně jako minulý rok a jako u každé jejich akce, je jejich cílem představit zlínskému divákovi také nové a zajímavé místo. Často místo, kam se běžně na obdobné akce nechodí, nebo se tam nedělají akce žádné.

Na letošní Zvěřinové Nehody vás Zvěřinec pozve do industriálně domáckého prostředí kavárny Továrna ve 13. budově Svitu.

Spolu s doprovodným programem se na Vás bude těšit 9. února od 19 hodin. Pro více informací sledujte facebookové stránky spolku, nebo webové stránky www.zverine.cz 40

Vyhlášený Lešetínský fašank již podvacáté!

Už v sobotu 16. února proběhne XX. ročník Lešetínského fašanku, tentokrát na téma „Žlutomodrý Zlín“. A program bude stát obzvlášť za to. Vždyť oslavit kulaté výročí akce, která začala víceméně „na koleni“, je žádoucí. Asi vůbec nikdo si v roce 1999 nepomyslel, že se ze spontánní akce stane tak dlouholetá záležitost. „Kapela Fleret u nás v devadesátých letech natáčela dokument a chodili sem - na Kovárnu - i s celým štábem filmařů, které napadlo, že by bylo dobré uspořádat zabíjačku. Tak jsme jim vyhověli. O něco později přišel Lubor Tokoš s tím, že to bylo moc fajn a nebylo by od věci si to zopakovat. Když jsme nad tím tak přemýšleli, dospěli jsme k nápadu, že to uděláme ve stylu masopustu, neboli jak se říká na Moravě, ve formě fašanku. Šlo o příjemné zpestření té klasické dennodenní práce v hospodě. Začátky byly opět velmi amatérské, převládalo nadšení, ale moc jsme nevěděli, jak na to, čili jsme všechno lepili na koleni s výraznou pomocí kamarádů.

Na prvním ročníku Lešetínského fašanku nás na ulici tančilo asi pětadvacet a dnes je to akce, která se rozrostla do třech dalších ulic," vzpomíná jedna z organizátorek Lešetínského fašanku Zuzana Baťová a dodává, že narozeninové menu bude skutečně pestré: „Všichni návštěvníci jsou srdečně zváni v kostýmech a maskách do průvodu. Opět se můžou těšit na tradiční masopustní veselici přímo v centru Zlína s vystoupením hudebních – Blues Station, Podjezd či Ukulele Troublemakers – a folklorních – Vonička a Paléska – souborů, zabijačkou, ukázkou lidových řemesel a také atrakcemi pro děti.“ Oblíbený Lešetínský fašank se koná již ve třech ulicích; Lešetín I, Lešetín II a Kvítková. Akci pořádá Spolek „LešetínZlín“ ve spolupráci s Hospůdkou U Kovárny a Hotelem Baltaci Atrium.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 41

Ô125

TOTÁ ÁLNÍ NASAZENÍ & E!E + Th e F ial ky

LADIES PARTY California Dreams

U .D .O . + D ea d Cit y Ru in s

ALESTORM & SKÁLMÖLD +Bootyards Bandits

Z Z Z P D V W H U V R I U R F NF N D I H F]

inZlin únor 2019

ˇ IPRAV PR VUJEME: ˇ EZEN 2019 BR

1.3.

8.3.

16.3.

22.3.

23.3.

30.3.

RYBICˇ KY 48 + Civilní obrana LIMETA AL & KOMUNÁL KALI & PETE ER PAN DA AV VID ELLEFSON - BASSTORY HARLEJ + Loco Loco ˇ ÁCˇ EK Bazárek ZLÍN

41

TIPY

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 42

PLEASE THE TREES ODEHRAJÍ V REGIONU DVA KONCERTY Stálice české alternativní scény, kapela Please the Trees, v čele s Václavem Havelkou vydala minulý rok na podzim desku Infinity Dance a doprovodila velikány stylu grunge Mudhoney na evropskem turné. Formace jde od svých rockově - folkových začátků neustále dopředu a muzikanti si neustále nastavují vyšší hranice ve své tvorbě. Postupem času si vytvořili svůj originální a progresivní styl, který je nejvíce patrný na předposlední desce Carp a čerstvé novince Infinity Dance. „U desky Carp nám šlo především o zachování autenticity momentu. Nové album je v základě stejné, ale aranžovali jsme ho několik měsíců. Velkou radostí pro nás byla spolupráce s Johnem Grantem, Thorem Harrisem ze spřízněných Swans a dalšími,“ vysvětluje zpěvák Václav Havelka.

9. února, Kavárna Továrna Zlín. 19.30 hod.

22.února Klub Mír Uherské Hradiště od 20.30 hod.

Jakub Bartošek

ZRNÍ ODEHRAJE AKUSTICKÝ KONCERT V BLOKU 12 VE ZLÍNĚ Po necelých dvou letech se do Zlína vrátí kladenská formace Zrní.

V Bloku 12 půjde 14.února o velmi speciální koncert s omezenou kapacitou. Zrní totiž odehrají show v rámci večera nazvaného Černá hodinka a půl akusticky, z důrazem na co nejintimnější kontakt s publikem. Kapelu založil dnešní zpěvák Jan Unger v roce 2001 v Kladně se svými kamarády ze školních lavic. Přelomovou se stala deska Soundtrack ke konci světa, která Zrní natrvalo 42

v roce 2012 posunula mezi elitu české alternativní scény. Zhruba ve stejné době připravili muzikanti společný projekt s tanečním souborem Vertedance Kolik váží Vaše touha?. Další desky Následuj kojota a Jiskřící potvrdili pověst skupiny jako jedné z nejosobitějších kapel u nás a přinesli hudebníkům nové posluchače a fanoušky. Formace často využívá ke své prezentaci portál Hit Hit. Nedávno její příznivci pomohli ke vzniku kapelního zpěvníku. „Je to zásluha našeho kytaristy Jukly a jeho ženy. Navíc si některé starší skladby už ani nepamatujeme, takže zpěvník přijde vhod,“ vysvětluje Jan Unger. Posledním počinem Zrní je nové EP Spící, které obsahuje plnohodnotné skladby, které se nedostaly na poslední velkou desku Jiskřící. Koncert 14. února tzv. bez napětí má v Bloku 12 začátek stanoven na 20 hodinu.

Jakub Bartošek

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Strรกnka 43

AGENTURA PRAGOKONCERT připravuje

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 44

44

Mistr Dirkschneider a jeho U.D.O. vyráží začátkem roku na tour, kde hodlá představit své nové album!

Německá heavy metalová skupina U.D.O. v čele s nestárnoucím matadorem Udem Dirkschneiderem se těší mimořádné pozornosti již více než dvě desetiletí. Bez ohledu na změny na metalové scéně nebo v sestavě U.D.O. se skupina nikdy neodchýlila od představy Dirkschneidera a to servírovat svým fanouškům pořádnou dávku klasického heavy metalu. Po uctění největších hitů ACCEPT s Udovým projektem pod hlavičkou DIRKSCHNEIDER nastal čas na novou kapitolu! Metalové monstrum U.D.O. vyráží na "STEELFACTORY WORLD TOUR 2019", aby představili novou desku! A je opravdu na co se těšit. Nové album „Steelfactory“ je totiž opravdu nadité pořádně říznými peckami! 17. února ve zlínském klubu MASTERS OF ROCK CAFÉ se tak můžete těšit na večer plný pořádného hrubozrnného heavy-metalu! Tak buďte u toho!

Piráti ALESTORM jsou připraveni opět spojit síly s kapelou SKÁLMÖLD a společně vyráží na SKÁLSTORM TOUR. Po jejich mimořádném úspěchu v loňském roce, kdy vyplenili místa jako Bukurešť, Miláno, Limoges, Bolognu a Lisabon, se tito bukanýři znovu vydávají na cestu po Evropě. Skotští piráti ALESTORM znovu napnou plachty na podporu svého pátého alba "No Grave But the Sea", zatímco islandští vikingové SKÁLMÖLD se vrací s pátým opusem "Sorgir", který byl vydán v říjnu. Počínaje Českou republikou, přes Německo, Polsko, Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Nizozemsko vás na SKALSTORM Tour 2019 budou vítat kovboji BOOTYARD BANDITS se zbrusu novým projektem z Divokého západu Spojeného království. Alestorm, Skálmöld a Bootyard Bandits přivezou pořádnou nálož zábavy a explozi pozitivní energie také do Zlína a 23. února předvedou v klubu Masters of Rock Café takovou show, která nenechá nikoho v klidu!

Legendární formace URIAH HEEP patří spolu s Led Zeppelin, Black Sabbath a Deep Purple ke čtyřlístku, jenž v sedmdesátých letech udával směr, kudy se vyvíjel hard rock! Tito rockoví velikáni působí na poli hard rockové scény již bezmála padesát let, ale svým dokonalým, klasickým rockem si stále drží silnou pozici a skutečně žijí svůj sen! Energie jim rozhodně neschází, a to stvrzují další deskou, které nese název „Living The Dream“. Kapela se už moc těší až se s novým materiálem představí svým fanouškům po celém světě! URIAH HEEP zavítá 16. února také k nám a novou desku představí také ve Sportovní hale v Hluku. Předkapelou bude oblíbená bigbítová kapela REXLEXY Original Máte se na co těšit.

Metalová ikona David Ellefson z Megadeth vyráží na svou BASSTORY tour. David Ellefson je spoluzakladatel, a především mezinárodně uznávaný baskytarista metalových titánů MEGADETH. Kapely, která vyhrála ceny GRAMMY za nejlepší metalový výkon v písni Dystopia ze stejnojmenného alba. Nyní David oznamuje svoji vlastní tour s názvem BASSTORY. Půjde o exkluzivní koncerty spojené s příjemným povídáním tohoto muzikanta. Na komorní večer, sólového basového vystoupení a vyprávění Davida Ellefsona o detailech úsilí a probíjení se, ale i triumfech ve jménu Rock N 'Rollu, se můžete těšit i ve Zlíně. Intimní večer s Davidem Ellefsonem se uskuteční 22. března 2019 v klubu Masters of Rock Café.

Vstupenky na tyto koncerty zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na www.mastersofrock.cz.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 45

Hospůdka Hospů dka piivn pivních iv vn ních spe s peciálů ciá álů ál lů

ÚNOR 2019 4. 2. Laponsko: o

na ko ole za polár p ní září

cestovatels l ká beseda b d

10. 2.

Noca a - foolk woorld music

16. 2. Lešetínský fa ašank 2019 (otevřeno od 11 hodin)

18. 2. Gruzie cestovat a elská beseda 21. 2. Sakrapes&Hazard

hudební restaurace Hulínská 2322 767 01 Kroměříž

www.stara-masna.cz

únor 2019 1.2.

Donor&'Mers Heavy metalová smršť

2.2.

Forrest Jump & IQ Opice

23. 2. Doktoři - ozdravvný rock 28. 2. Jarret - indie foolk 3. 3. KUBA WIECEK trio 4. 3. Írácký ýK Ku urdistán

cestovatels l ká b beseda - Lenka Hrabalová

Připrav vu ujeme: j

Listolet&Hluchý do vrat, divadlo DNO - Vražda v salónním kupé, Pozdní sběr, Starý fó óry, Blues Station, cestovatelská beseda - Nepál, Jazz Q a další …

Crossover hard rock

9.2.

15.2.

Depeche Mode Black dessed party

ww ww ww w .sopa.cz . so pa . c z

PoPlach Stand Up Comedy

www.ar tzlin.cz

Scénky, skeče, zábava

16.2.

Led Zeppelin Revival Brno

22.2.

Black Sabbath Dio tribute Olomoucký revival

AK KC CE SE KO ON NAJÍ J ZA PODPOR RY SMZ akce pořádá občanské sdružení "ArtZlín"

Začátky všech představení ve 20:30

inZlin únor 2019

45

TIPY

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:10 Stránka 46

Ve Fénixu se připravují a probíhají nemalé změny. Nová nabídka nápojů, rozšíření programu a na všední dny. To jsou jen některé z plánovaných aktivit, které pro vás připravujeme. Široká nabídka hudebních žánrů láká do klubu všechny skupiny a každá generace si najde zcela jistě to své. Těšíme se na vás, přijďte si s námi skočit a pobavit se ve zlínské klubové legendě.

Radikal Chef /Sensey & Imigranti 16.2.

Poprvé ve Zlíně.

Paulie Garand and Kenny Rough 22.2.

Ke svému novému albu DANK se v rámci turné představí tito dva skvělí interpreti. Možnost VIP vstupů a setkání s interprety je samozřejmostí. Bude Fénix opět praskat ve švech?

Wine of Fire – Exkluzivně u nás můžete ochutnat španělský sekt, jehož vizuální efekt vás nenechá chladnými. Bubliny, které navíc vypadají sexy.

KRÁTKÝ VÝBĚR Z NEJBLIŽŠÍHO PROGRAMU: Fenixian Rhapsody – Queen party 1.3. - 18+ Ve spolupráci s Multikinem Golden Apple Cinema budeme společně slavit život a dílo legendární skupiny Queen a jejího frontmana, showmana, Freddie Mercuryho. Hity s 80. let, soutěže o VIP vstupenky do GA Cinema a další překvapení zaručují top akci ve Fénixu.

Th!s vs Vees – ROCK OFF TOUR 2.3.2019 PARTY Valentýnská party ve Fénixu 15.2.2019 Tradiční svátek zamilovaných pod režií Fénixe. Dárek pro všechny návštěvníky. Přijďte se pobavit se svojí láskou, nebo si najděte novou rovnou v klubu. Wine of Fire v akční ceně.

46

Do Fénix Clubu míří v rámci svého turné tato hudební lahůdka. Čerstvá pražská root – rocková kapela TH!S a budějovičtí indie – rock’n’rolloví matadoři VEES změří své síly v otevřeném souboji kapel přímo ve Zlíně!

Více informací o nás na fenixclub.cz/program Facebook/fenixclubzlin

Předprodeje na www.GoOut.net a na plokladnách Multikina Golden Apple Cinema ve Zlíně Fénix – Koncerty – Party – Firemní akce – Teambuilding – Přednášky – Talk show – Legenda noci povstala.

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:11 Strรกnka 47

inZlin_2_2019.qxp_Sestava 1 04.02.19 7:11 Strรกnka 48