Anetka
Neprodejné
potøebuje pomoc…
����no � ����� ��o����� �n���n��on�� �o���� ���o����on
Vážení rodiče, pedagogičtí pracovníci, milé děti,
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
výměna názorů a pracovních zkušeností mezi příslušníky a pracovníky bezpečnostních sborů různých zemí. Kromě toho se IPA podílí na organizaci mnoha kulturních i sportovních akcí a v neposlední řadě se věnuje prevenci, ať už se jedná o nebezpečí hrozící v silničním provozu, v ochraně majetku a zdraví, nebo o ochranu dětí a mládeže před různými formami trestné činnosti. A je to právě tento důvod, který nás vedl k vytvoření publikace „Anetka potřebuje pomoc...“. Držíte v ruce brožuru, jejímž cílem je zábavnou a nenásilnou formou děti upozornit na nebezpečí, se kterým se každý může setkat po cestě do školy nebo z ní. Bude dobré, když si děti uvědomí, že takové příběhy se nestávají jen někomu jinému, ale že se mohou stát i jim. Hlavní cíl ovšem je děti naučit, jak se mají v různých situacích zachovat a kam se mohou obrátit o pomoc. Všem dospělým, kteří si uvědomují nutnost informovanosti dětí, nechť je tato publikace cenným pomocníkem. Všem dětem přeji nad zábavně připravenou brožurou příjemně strávený čas a dobrou paměť! Ing. Josef Neruda
dostává se vám do rukou publikace, volně navazující na předchozí s názvem „Péťa potřebuje pomoc“, která má za cíl zábavnou formou přispět k informovanosti dětí, tím zvýšit jejich bezpečnost a zároveň představit jednotlivé složky Policie ČR. Publikaci připravila International Police Association, sekce Česká republika z. s., (dále jen „IPA“), tedy Mezinárodní policejní asociace. Úvodem mi tedy dovolte naši organizaci představit. IPA byla založena v roce 1950 v Anglii a v současné době sdružuje národní sekce 64 členských států. Československá sekce Mezinárodní policejní asociace, nyní Česká sekce, byla založena v roce 1992 a v současnosti má cca 4 500 členů. Jsou to policisté a občanští pracovníci Policie ČR, kteří jsou činní daleko nad rámec svých služebních či pracovních povinností. Přesně v duchu slov, která má IPA vepsána ve svém znaku. Heslo „Servo per amikeco“ – symbolicky psané v esperantu – znamená „Služba přátelstvím“. Členové IPA denně svou činností toto heslo naplňují. Mezi naše nejdůležitější úkoly patří právě pořádání a podpora projektů zaměřených na bezpečnostní tematiku, jako je třeba vydávání takovýchto publikací, předcházení trestné činnosti nebo
Prezident IPA, sekce ČR z. s.
Vydavatel: IV-Nakladatelství s.r.o., IČ: 27585948 Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3 Autor: Mgr. Petr Dvořák, Dušica Zimová Odborná recenze: Mgr. Petr Dvořák Ilustrace: Nikola Pospíšilová Redakce: IV-Nakladatelství s.r.o. Grafická úprava a tisk: Graphic Live spol. s r. o. • www.graphiclive.eu
Anetka potřebuje pomoc ... – NEPRODEJNÉ Vyšlo:
xx. x. 20xx, číslo xxx• MK ČR E 22781
Vydáno v Praze • Distribuce: Praha • Periodicita: 2x ročně
Děkujeme všem firmám a jednotlivcům, jejichž podpora umožnila vydání této publikace. Všechny obchodní značky, registrované obchodní značky nebo ochranné známky použité v textu jsou majetkem jejich odpovídajících vlastníků.
1
Obsah Facebook®
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
2
str. 5
Nebezpečná nabídka
str. 23
Bytař
str. 33
Zážitek na celý život
str. 41
Rady děvčatům i klukům
str. 53
Složky Policie České republiky
str. 55
3
®
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
4
Anetka chodí dí užž do d tře� třídy a s počítačem p po očítačem je kamarádka. kamará mar ar Vyhledává si na něm hlavně informace, které potřebuje do školy, sem tam si na chvilku zahraje nějakou hru, ale na víc čas nemá. U počítače se to�ž střídá celá rodina. Maminka, ta�nek a mladší bráška Petr. Kdo by se tedy Anetě divil, že moc a moc toužila po vlastním počítači nebo alespoň tabletu. No, na počítač asi může zapomenout, rodiče splácejí ještě tento rok hypotéku na byt a peníze na stromě nerostou. Anetka není žádný prvňák jako Péťa, je to už malá slečna, takže to chápe. Počítač tedy ne, ale ten tablet?! Už se ptala, a dokonce slibovala, že si zlepší češ�nu! Ale dočkala se jen všemi rodiči oblíbeného „No, uvidíme!“. Však to také znáte.
5
Jistě si proto dovedete představit tu obrovskou radost, když rozbalila dárek k narozeninám a BYL TAM! Vlastní tablet! Červený, lesklý, nááádhernýý! Taťka Anetce pomohl nainstalovat pár her, nějaké slovníky a encyklopedie a hlavně nastavil připojení k internetu. Právě na to Anetka netrpělivě čekala, protože co si budeme povídat: hry nebo příprava do školy je jedna věc, ale nejdůležitější přece bylo, že se po dohodě s rodiči mohla KONEČNĚ přihlásit na Facebook®!
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Tak jako mnoho jiných dě� – ale spravedlivě musíme říci, že i dospělých – měla to�ž pocit, že když není na Facebooku®, že vlastně ani neexistuje. Měla pocit, že je tam téměř každý! No a teď tam už byla i Anetka. A jak předpokládala, našla na Facebooku® mnoho spolužáků ze školy a známých z města vůbec. A kdyby jen to! Ozvaly se jí dokonce i kamarádky z Brna, se kterými byla na letním táboře. Pro Anetku to byl stejný objev, jako byla Amerika pro Kolumba. Objevila nový svět! Velmi brzo jí museli rodiče určit denní limit, čas, který může nad tabletem strávit. Vy si jistě dovedete představit, že by u něj nejraději seděla stále. A vůbec ne proto, aby na internetu hledala podklady do školy. Anetka se pochopitelně nemohla nabažit Facebooku®. Měla najednou tolik přátel! A nových! Z celé republiky. Co na tom, že je neznala osobně, jen podle 6
7
fotek. Co na tom, že nikdy neslyšela jejich hlas. Zato o nich věděla téměř vše. A samé důležité věci: že třeba Lenku tlačí levá bota, Honzovi, že spadly klíče do kanálu, Mar�n zase doma rozbil památeční hrneček... Věděli o sobě, co měli k snídani, k obědu i k večeři, a byla velká m�da si jídlo fo�t a snímky si posílat a psát k tomu buď „Fuuuj!“ nebo „Mňam!“. A věděli o sobě, kdy a kam kdo půjde i kde právě je, co kdo dělal nebo bude dělat, nebo naopak co v žádném případě dělat nebude. Anetka si připadala Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
jako v nové obrovské rodině. Ani doma kolikrát neřekla to, co na sebe prozradila na Facebooku®. A přátelé stále přibývali. Takhle se jednou Anetce objevila i nabídka přátelství od Žanety, která psala, že se spolu setkaly na závodech v plavání. 8
9
Abyste věděli� Anetka to�ž chodí už od první třídy do plavečáku. Tedy do plaveckého oddílu. Ve vodě je ve svém živlu a trenér říká, že musela být někdy ryba nebo aspoň vodnická dcerka. S oddílem jezdí i na závody a to je prima, protože poznává nová města i kamarády. Však o tom také psala na Facebooku®. Na Žanetku, která se jí ozvala, si nepamatovala, ale na závodech je tolik dě�! Takže Žanetě, stejně staré hnědooké tmavovlásce s nosem jako knoflík a culíkem, odepsala a zařadila ji mezi své přátele.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
10
Psaly si, vyměňovaly si fotografie... Normálně. Po nějakém čase Žaneta Anetku požádala, aby jí poslala i nějaké fotografie z plaveckého tréninku nebo z plovárny o prázdninách a hned také poslala své. Anetka opla�la stejným, ráda se pochlubila i krásnými novými plavkami. Na trénink a závody má jiné, ale tyhle jsou na parádu.
11
Netrvalo dlouho a Žaneta psala, jestli by jí Anetka poslala nějaké fotografie, na kterých se třeba převléká nebo není vůbec oblečená nebo – a to že prý je bezva nápad – že má takhle vyfo�t holky z oddílu, že to bude pěkná legrace, až jim pak fotky ukáže. A že jí Žanetka pomůže vybrat ty nejlepší.
STOP!!! POZOR!!! Naštěs� rodiče Anetce čas od času tablet prohlédli a podívali se, co na něm dělá, jaké stránky navštěvuje a s kým si dopisuje. Znali i potřebná hesla. Anetka s �m souhlasila, jinak by tablet nemohla používat. Něco za něco. Díky tomu si maminka všimla Žanety.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Samozřejmě se jí zdálo podivné, že deví�letá slečna chce poslat fotky svlečené Anety a jejích kamarádek. A protože dospělí si na rozdíl od dě� nenechají hned tak něco nabulíkovat, zavolala na Policii ČR. A dobře udělala! 12
13
Anetka s ta�nkem donesli tablet na policii. Policejní počítačoví odborníci brzy zjis�li, z jakého počítače Žaneta píše, a Anetka se nestačila divit. To bylo překvapení!!!!!! Policie to�ž přišla na to, že žádná Žaneta neexistuje!!! Že se za ni na Facebooku® vydává dospělý pán s pleší a knírem, který už byl dokonce několikrát ve vězení! Aneta se málem rozplakala. Co všechno mu na sebe prozradila a kolik fotografií poslala! Policejní vyšetřovatel Dvořák řekl, že Anetka není sama, že ten podvodník vylákal od mnoha děvčat fotografie, které by jinak neukázaly
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm nikomu! Jen té bezvadné kamarádce Žanetě, za kterou se čtyřice�letý lump na Facebooku® vydával. A to se nesmí! Dokonce ty fotografie, které od dě� dostal, prodával. A to se tuplem nesmí! Je to trestný čin. Protože policisté našli v počítači podvodníka spoustu fotek podvedených děvčat mezi 8 až 13 lety, které mu naletěly jako Anetka, putovala milá plešatá Žaneta s knírem pěkně nadlouho do vězení. 14
15
Co je dobré na internetu a sociálních sítích: • �tevírá se � celý svět. Internet nezná hranice. • Najdeš spoustu nových přátel.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
• Facebook®, stejně jako třeba T�i�er® a další, patří mezi sociální sítě, které na internetu slouží k jednoduché a rychlé komunikaci mezi lidmi. Můžeš komunikovat i s více přáteli najednou, dokonce jim můžeš všem najednou ukazovat fotografie, jako byste seděli u stolu.
Na co pozor:
• Informace z internetu mohou být chybné nebo lživé. • Nemůžeš věřit všemu, co Ti kdo na e-mail nebo na sociální sítě napíše. •
�lověk, kterého osobně neznáš, nemusí být �m, za koho se vydává. •
16
Na sociálních sí�ch se setkáš nejen s kamarády, ale i s lumpy, kteří se budou za kamarády vydávat. 17
• • • • • • Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
18
• •
To, že rodiče kontrolují, kon on ont ntrol n tro r lu ují,, co u co n naa internetu iinterne intern ter e netu neetu u děláš dělá děěláš áš a s kým ým se s stýkáš na sociálních sí�ch,, je NO NORMÁLNÍ. N ORMÁLNÍ O RM MÁLNÍ ÁLNÍ. Rodiče R Rodič iče ručí ru uččí za za tvou ttvo ou u bezpečnost. b bezp bez ezp Ty nerozeznáš všechna nebezpečí. Nikomu nevěř nevěř, že je ten, za koho se vydává, pokud si nemůžeš ověřit, že je to pravda. Komunikuj opatrně! zvažuj, koho si přidáš „do přátel“, komu o sobě budeš podávat Velmi zvažuj informace. Nikomu cizímu neposílej fotografie svoje ani nikoho z rodiny. �udeš-li přece jen ch�t poslat nějaké fotografie komukoli, poraď se s rodiči. Nesděluj NIKOMU svou adresu, číslo pasu, rodné číslo, číslo účtu a podobné osobní údaje. Koho znáš jen z internetu, s �m se sejdi pouze za doprovodu kamarádů nebo rodičů. rodičů Nepiš, kdy pojede rodina na dovolenou nebo na výlet. Dáváš vědět, že váš byt bude prázdný.
19
• •
Pokud se � bude něco zdát podezřelé podezřelé, ihned informuj rodiče. Pokud se otevřená stránka chová divně, hned z ní odejdi a opět informuj rodiče. rodiče A také když z nějaké stránky nemůžeš odejít.
•
Na sociálních ch h sí� sí�ch cch h js jsou jsou, ou u,, stejně u ste stej s ej st stejn ejně něě jjako n jaako aakko všud vš všude, vššude, ude, d , lidé dé dobří i zlí. A někteří jsou ou i velmi lmii neb nebezpeční. nebezpeční b peč e í Mohou to být zločinci, hledaní policií, policií ačkoli o sobě napíší, že je jim devět a jmenují se �aneta či Mar�n nebo... Mohou na tobě ch�t vylákat důležité údaje a pak tě okrást nebo vám vykrást byt byt. Mohou na tobě vylákat velmi osobní fotografie a pak je bez tvého vědomí dále posílat nebo prodávat. Podle tvých údajů, které o sobě napíšeš, tě mohou krásně sledovat, ani o tom nebudeš vědět. A mohou � přitom stát za zády. Neznáš je! Mohou zjis�t, co se � líbí, vylákat tě jako nová kamarádka nebo kamarád na schůzku a tam tě okrást nebo � ošklivě ublížit.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
• • • • • 20
21
Nebezpeèná nabídka
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
22
Ten den se Anetce ve škole dařilo. Bylo po písemkách, a co předmět, to dobrá známka. To bylo fajn, protože se rozhodovalo o známkách na vysvědčení. Spěchala, aby s�hla autobus. Samozřejmě se těšila, jak se doma pochlubí. Jenže! Jako naschvál si spolužačka Jitka potřebovala popovídat o tom, jak ji hrozně štve, že se nemůže večer dívat na televizi. O tom Anetka také něco věděla, takže jim chvilku zabralo stěžování si na rodiče, kteří s nimi někdy jednají jako s mr�aty, za�mco jindy říkají: „Jsi už dost velká na to, aby sis po sobě dokázala uklidit!“ Ach jo! Konečně se obě rozběhly svým směrem a už jen přes rameno volaly. „Ahóój“ volala Aneta. „Ahóój, Anetko!“ volala Jitka, potěšená, že Anetka má s rodiči úplně stejné trápení. Ale smůla: i když se Anetka rozběhla jako zajíc, ze svého autobusu viděla už jen mizející reklamu pod oknem vzadu. To je k vzteku! Jako naschvál!
23
Najednou u chodníku zastavilo zelené auto, řidič vystoupil, otevřel zadní dveře a zavolal� �Anetko! �jel � autobus� Já jsem Horáček, ta�nkův kolega, pojď, svezu tě!“
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
24
Anetka se zaradovala. To má tedy štěs�! Věděla samozřejmě dobře, že nesmí sedat do auta k cizím lidem. Kolikrát to doma i ve škole slyšela! A pamatovala si to. Není přece hloupá! Ale tohle není ten případ. Tohle není cizí člověk. Je to ta�nkův kolega, ví, že ona se jmenuje Anetka (Od koho asi, když ne od ta�nka. Aha!), je moc milý a... a vůbec kdo by tady 20 minut čekal, když může jet hned! Jako taxíkem! Anetka vklouzla do auta jako blesk. Z protějšího chodníku to všechno viděla paní Hlaváčková, maminka Anetčiny spolužačky Monči.
25
Musíme konstatovat, že paní Hlaváčkové se to, co viděla, pranic nelíbilo. Pracovala to�ž na poště. Což znamená, že za ta léta znala většinu lidí z městečka, takže věděla jistě, že toho člověka, který naložil Anetku do auta, v životě neviděla. V hlavě jí zablikalo varovné světlo.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
26
Dnes má každý mobil, měla jej naštěs� i paní Hlaváčková. A tentokrát jí byl opravdu užitečný! Celá rozčilená vytočila číslo 158 : „Tady Hlaváčková. U telefonu. To byste nevěřili... Stojím takhle napro� zastávce autobusu 11 v Adámkově ulici a co nevidím... Tedy možná o nic nejde, ale nějak se mi to nezdá...“ Operační důstojník ji nejprve uklidnil, takže paní Hlaváčková konečně celou událost podrobně popsala a hlavně řekla, že toho člověka tady NIKDY neviděla! A protože to je paní všímavá, nejenže popsala pána a auto, ale dokonce policistovi do telefonu nadiktovala i číslo státní poznávací značky, tedy SPZ neboli espézetky. Bingo!!!
27
Vážení, to byste měli vidět ten fofr, který nastal: Policista z linky 158 okamžitě zavolal vysílačkou všechny hlídky policie, které byly venku, a předal jim popis auta i řidiče, číslo SPZ a informaci, že v autě je i děvčátko se světlými vlasy, v modrém tričku. A hlavně že po vozidle vyhlašuje okamžité pátrání, protože se může jednat o trestný čin. Protože znali SPZ, našli mezi�m další policisté v evidenci vozidel majitele vozu, takže všechny hlídky v terénu byly upozorněny vysílačkou, že řidič skutečně není z města, že s Anetkou nemá nic společného, s nikým z její rodiny nepracuje, protože to�ž nepracuje vůbec, a už jednou byl vyslýchán. V souvislos� se zmizením 10letého chlapce, po kterém se zcela slehla zem a po němž policie už měsíce marně pátrá. To, že paní Hlaváčková vše viděla, volala hned a vlastně hned se rozjelo pátrání, bylo opravdu neuvěřitelné štěs�!
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
28
Jedna z policejních hlídek hledané vozidlo našla před cukrárnou, ze které řidič zeleného auta právě vycházel. Nesl kornout zmrzliny a podával jej Anetce. Hlídka mezi�m zavolala kolegy z kriminálního oddělení a u objeveného auta začala provádět běžnou silniční kontrolu. Řidičský průkaz, technický průkaz, stav vozidla... Na řidiči bylo vidět, že je nesvůj, ale Anetka seděla v klidu v autě a usmívala se na policisty. Ovšem pouze do té chvíle, než na místo dorazilo značnou rychlos� druhé policejní auto, ze kterého vyskákali kriminalisté v civilu, stejně jako to dělali detek�vové v akčním filmu. Muži, který chtěl utéci, nedali šanci! Nasadili mu pouta, naložili ho do vozidla a odjeli.
29
Anetka na vše jen nevěřícně koukala. A koukala ještě více, když jí policisté z hlídky řekli, že se ten pán nejmenuje Horáček, že není žádný ta�nkův kolega, že Anetku také neznal, a její jméno že asi zaslechl, když na sebe volaly s Jitkou. No a že jí teď domů odvezou oni.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm Pro Anetku skončil tento příběh dobře. Ale ne pro několik pohřešovaných dě�, které už se domů nikdy nevrá�ly. Také uvěřili lidem, které nikdy neviděly a neznaly. • Nenastupujte do auta s cizím člověkem! • Nestopujte! • Když vám ujede vlak nebo autobus, zavolejte rodičům. • Pokud někdo říká, že se zná s někým z rodiny, nejprve si to u svých blízkých ověřte. Jes�že se vám to nepodaří, je to stále CIZÍ ČLOVĚK.
NEZAPOMEŇTE! 30
31
Byt ytaø aø
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Od příhody s autem už sice uběhl nějaký čas, ale Anetka od té doby nikomu cizímu nevěřila a dávala si velký pozor na lidi, které nezná. Přišlo jaro a spolu s ním Anetku navš�vila i pěkná jarní chřipka. Anetku bolela celá Aneta. Kýchala, kašlala, po�la se v posteli a zpočátku celý den pospávala. Měla pocit, že jí někdo buší palicí do hlavy. Ale za to nemohla jen chřipka. V bytě nad nimi sekali nové elektrické vedení. Zkrátka dělali novou elektriku. Takže Anetka vždycky usnula a vzápě� ji vzbudil rachot. Nebo maminka, která s ní zůstala doma. Čaj, prášky... Znáte to. Když se jí ulevilo, sice ležela, ale už zůstávala dopoledne doma sama. Chvílemi si četla, hrála hry na tabletu, nebo si dokonce tajně půjčila maminčiny rtěnky, s�ny a zkoušela, co by jí tak slušelo. No, nic moc. Vypadala trochu jako Marfuša. Jen louskat ořechy. Nespokojeně se prohlížela, když tu najednou crrrrrrr, crrrrrrrr. Zvonek u dveří. „No tedy? Kdo to je?! Listonoška přece ví, že nemá zvonit. Taťka to s ní domluvil!“ říkala si Anetka. Moc dobře věděla, že nemá absolutně nikomu otvírat. Ale byla zvědavá, a tak se podívala kukátkem ve dveřích. Stál tam nějaký pán.
32
33
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Rodiče Anetce neříkali, že by měl přijít nějaký opravář, a tak bylo jasno: otvírat se nebude! Ale ta zvědavost! Alespoň se přes dveře zeptá, co si ten pán přeje... „Ále. Nic moc,“ odpověděl na otázku dotyčný, „ já jsem seshora, děláme nad váma tu elektriku. To se nedá přeslechnout, viď?“ Zasmál se. „Říkal jsem si, jestli u vás není náhodou někdo doma, protože bych se potřeboval podívat, jak máte udělané pojistky a kde jsou!“ „No, já nevím...,“ Anetka na to, ale pán povídá: „To bude jen chvilka... Vždyť přece víš, že děláme nad váma! U Bláhů.“ To Anetka věděla a také z okna ty chlapíky v montérkách jednou zahlédla. Také věděla, že Bláhovi chodí do práce a nechávají tam řemeslníky samotné, protože jsou to nějací jejich známí. Vtom Anetce v dětském pokoji zazvonil mobil. „Moment!“ křikla přes dveře a pádila. „Á jé, to zas bude mamka. Kontrola!“ říkala si v duchu. A měla pravdu. „Neboj, mami! V pohodě. Prášek jsem si vzala před chvilkou, jo a...,“ a začala mamince vyprávět o tom řemeslníkovi od Bláhů před dveřmi, a že se něho podívala kukátkem, ale maminka ji hned přerušila. „Aneto!!!!!!! Ti řemeslníci včera skončili a odjeli domů! Do Strakonic!“ Bum. To to bouchlo. Anetka vykulila oči a zůstala stát s otevřenou pusou.
34
35
„Poslouchej!“ pokračovala mamka. „Koukej mazat do postele, žádné dveře, žádné povídání, natož otvírání. A neboj se, hned to zařídím. Moment! Když ses dívala kukátkem, jak ten člověk vypadá? Co má na sobě?“ Anetka řekla, co viděla, a už se sunula pod peřinu. Řekněme si to na rovinu: vůbec neměla dobrý pocit. Také kdo by měl?! Bylo jasné, že člověk za dveřmi je podvodník. Maminka pochopitelně hned volala na policii, takže za chvilku se ulicí rozléhala siréna policejního vozu. A téměř současně bylo slyšet klíče v zámku a vzápě� hlas ta�nka: „Anetko, máma mi volala. Už se neboj! Už jsem tady!“
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Bylo moc dobře, že Anetka neotevřela. Třebaže k tomu neměla daleko! To si musela přiznat. Falešný řemeslník, kterého nakonec policie našla schovaného na dvoře vedlejšího domu mezi popelnicemi, byl tak přesvědčivý! Jenomže on to byl podvodník a zloděj, který se pod různými záminkami v�ral do bytu. Tam si to bu� obhlédl a vrá�l se, když byl byt prázdný, nebo třeba požádal o vodu, a když zůstal bez dozoru, ukradl peníze, šperky a další cennos�. Několik dnů sledoval Anetčin dům, věděl o řemeslnících, věděl i to, že je Aneta sama doma. Věřte tomu, že podvodníci jsou mazaní. Nemyslete si, že už jste tak velcí, že vás nikdo nepřeveze. To byste se divili! Převezou i dospělé. 36
37
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
38
A tak si k tomuto příběhu pamatujte, třebaže už přece nejste malí: pohádky mají pravdu. Nikomu cizímu neotvírat! Viďte, kůzlátka? :-)
Správné chování, když jste doma sami: •
Neotvírejte nikomu, se kterým nejste vy nebo rodiče domluveni!
•
Než otevřete ohlášené návštěvě, podívejte se dveřním kukátkem, zeptejte se, kdo je.
•
I neočekávané návštěvy známých, natož různé opraváře a obchodníky odmítněte nebo zavolejte rodičům, zda o návštěvě vědí.
•
Nesdělujte nikomu žádné in�ormace, pokud si nejste jis�, s kým mluvíte, nikomu nevyprávějte ani to, že jste doma sami.
•
Když jste doma sami – mějte zamčeno a klíče nechte pootočené v zámku!!!!! 39
Zážitek na celý život Rodiče Anetky pořizují velký nákup vždy v sobotu dopoledne. Ale znáte to: v týdnu se vždy objeví pár drobnos�, které je potřeba dokoupit. A právě tento úkol dnes připadl Anetce. Supermarket Kvítko je za rohem, takže žádný problém. �a stole leží taš�čka s penězi od maminky stejně jako lístek se seznamem: houbičky na nádobí, 20 dkg šunky, kilo jablíček, listové těsto a chleba. Dnes vozí ten voňavý, s krásně křupavou kůrkou. Mladší bratr �éťa kreslí obrázek do školy, Anetka popadne tašku a u�ká, aby byla rychle zpátky.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Obchodem proběhne raz dva a má nakoupeno. Ví už, kde co je. Je po obědě, hlad nemá, ale honí ji mlsná. Z peněz na nákup bez dovolení utrácet nesmí, a tak si malou čokoládičku koupí ze svého kapesného. Má dobrou náladu, a tak velkoryse přihodí ještě jednu pro brášku. Venku před obchodem je uvázáno několik psů, ňafají po nohách nakupujících. Těch je čím dál �m více, všichni spěchají. Ale co tenhle pán? Ten nespěchá. Anetce připomíná dědu. Také je tak šedivý. Jenže děda není takhle shrbený. Aha� Ten pán něco hledá na zemi. Asi něco ztra�l a je vidět, jak je z toho nešťastný. A nikdo si ho nevšímá. 40
41
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Anetka pána soucitně pozoruje. Najednou je pán u ní a prosí ji, jestli by mu nepomohla s hledáním, že má lepší oči. �tra�l prý tady někde peněženku. Nebo po cestě sem. A měl tam poslední peníze! Ó jé! Aneta dobře ví, co to je ztra�t peněženku! Nerada na to vzpomíná. No co: má čas, ráda pomůže. Hledají oba. Chodí sem tam před prodejnou, mezi psy, mezi odpadkovými koši, už jsou kousek dál od vchodu, už jsou na malém parkoviš�. „Tudy jsem přišel,“ říká pán. Anetka si ani neuvědomila, jak se od Kvítka vzdalují. Pán ji občas pohladil po hlavě a po zádech, ale Anetce to moc příjemné nebylo. Jenže – byl to dospělý člověk a Anetka se jen odtáhla, protože si mu netroufla říct, že nechce, aby ji hladil. �ačala se cí�t trochu divně, ale než si to vše srovnala v hlavě, ani si nevšimla, že se už blíží ke starému parku. Už jsou u laviček, už jsou u vzrostlých keřů za nimi... Ch�ap! Pán se bleskurychle obrá�l k Anetce, popadl ji za ruku a ve vteřině byli za hustým keřem. Anetka nestačila ani vyjeknout. Tak hrozně se lekla, že jí srdce málem skočilo do krku.
42
43
Muž ji zezadu jednou rukou chy�l, loktem si ji přidržel ve vzduchu, dlaní zakryl pusu a druhou ruku jí roztrhl tričko a začal hladit. Po ramenou, všude. Anetka byla polomrtvá strachy, nohy měla jak z vaty, nezmohla se vůbec na žádný odpor. Zdálo se jí, že se chudák shrbený pán změnil v obra se železnýma rukama. Nemohla dýchat, z očí jí tekly slzičky... Bylo to jen pár vteřin, ale Anetce připadaly jako věčnost.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Najednou – haf, haf! Za keř vlétla bílá chundelatá kulička a za neustálého štěkání začala vyskakovat na Anetku a na muže. Ten se v první chvíli lekl, zavrávoral a trochu povolil ruku, kterou Anetce zakrýval pusu. Aneta byla děsem bez sebe. Vůbec nepřemýšlela, jen se úplně automa�cky zakousla muži do ruky. Zároveň se za keřem ozval hlas: „Ťuldo, copak tam máš? Copak blázníš?!“ Muž, kterému se Anetka zakousla do ruky, zaklel, pus�l ji, až spadla na zem, a v mžiku byl tentam. V tu chvíli se už za štěkajícím Ťuldou objevil pan Michálek, se kterým chodí děda na fotbal, a nevěřícně zíral na špinavou, uplakanou, pomačkanou Anetku s roztrženým tričkem, vzlykající na trávě za keřem. 44
45
„Anetko??? Ťuldo!!!“ Pan Michálek okřikoval pejska a pomáhal plačící a roztřesené Anetce na nohy. Vytáhl kapesník, o�ral jí špínu z obličeje rozmazanou slzami a opakoval dokola. „Propána, propánajána! No tohle! No, to je nadělení. No, Anetko...“ Anetka byla v šoku, ne a ne se uklidnit. Pan Michálek ji posadil na lavičku a začal volat: „Pomoc, policie!! Pomoc, policie!“ A do toho štěkal Ťulda a začali se sbíhat lidé. „Policie!“ volal stále pan Michálek.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Najednou se ozvalo zaržání koně a ke skupince kolem Anetky dorazil policista z jízdní policie, policie který v rozlehlém parku hlídkoval na koni. Policista na koni byl lepší než nějaký prášek na uklidění. Vypadal tak neohroženě a hrdinně, že se Anetka přestávala klepat jako osika, sem tam vzlykla a popotahovala. V šoku byla ovšem stále. Policista si nechal vysvětlit, jak násilník vypadal a kam běžel, a vyrazil za ním na koni. Mezi�m to�ž už někdo z lidí kolem zavolal policii a policejní auto pořádkové policie bylo vidět, jak sviš� po silnici ke Kvítku. 46
47
Samozřejmě bylo i pořádně slyšet, protože mělo zapnutou houkačku. Projelo přes parkoviště do parku, jeden policista vystoupil a druhý se v autě také vydal po stopě útočníka, jen s více koňmi pod kapotou. Policista, který zůstal, se zeptal Anetky, jestli dala vědět rodičům. Anetka si konečně uvědomila, že má telefon, a zavolala mamince. Nebyla schopná mluvit, vše vyřídil policista. Ten se také Anetky i pana Michálka na všechno vyptal a to už od parkoviště spěchal ta�nek s maminkou. �Mamííí��� Ta�����, opět se rozvzlykala Anetka. Ta�nek vzal Anetku do náručí, jak to dělal, když byla malá. Mezi�m dorazili policisté z kriminálky v civilu, aby zajis�li stopy. Anetku dlouho netrápili. Dohodli se s rodiči na druhý den. Ani policistovi v autě, ani jízdnímu policistovi na koni se násilníka objevit nepodařilo... Jako by se propadl do země. Ta�nek s maminkou odvezli Anetku domů. Usnula hned, ale neměla hezké sny. Stále se budila s pláčem. �lidnější spánek ji dos�hl, až když už téměř svítalo. Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
48
49
Ráno zašli rodiče s Anetkou na policii. Anetka vypověděla, že muž měl strakatou bundu, šedivé vlasy a boty, jaké nosí děda na ryby a říká jim „kanady“. Policistka z kriminálního oddělení ji pochválila a ještě se jí ptala, jak moc toho muže kousla. Anetka odpověděla, že asi dost, protože vykřikl, a dodala, že ho možná i poškrábala na ruce, jak se snažila uvolnit si pusu. Policisté potom zašli ještě do školy a z výpovědi dě� zjis�li, že muž, který odpovídal Ane�nu popisu, obcházel i u školy. Po jedné holčičce chtěl, jestli by ho dovedla k obchodu. Ale došli je spolužáci, tak rychle odešel. Policisté z preven�vně informační skupiny pak dětem vysvětlili, jak se mají chovat nebo jak se mohou bránit. Policisté začali hlídkovat u škol a nákupních center. Po dvou dnech muže zadrželi, když u jiné školy oslovil další děvče. Chtěl pomoct najít klíče. Usvědčily ho i nezahojené škrábance a kousanec od Anetky. Násilník putoval do vězení, ze kterého dlouho nevyjde. Ale ani Aneta na svůj žážitek dlouho nezapomene. Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
50
51
Rady dìvèatùm i klukùm •
Do školy choďte bezpečnou cestou, i když je delší. •
Nikdo na vás nesmí sahat, když vy to nechcete. Nebojte se dospělému nahlas říci: NESAHEJTE NA MĚ!!! • Vyhýbejte se opuštěným a nebezpečným místům. • Nedávejte se do řeči s cizími nebo podezřelými lidmi, nic si od nich neberte.
• Nikam s s cizími nebo podezřelými lidmi nechoďte! • Když se setkáte s podezřelou osobou na opuštěném místě, snažte se dostat pryč co nejrychleji, někam, kde jsou lidé.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
• Všímejte si! Pomůžete v případném pátrání, když si zapamatujete rasu, pohlaví, postavu, účes, barvu vlasů, způsob mluvy, nápadnost v chování, oblečení apod. a alespoň přibližně věk a výšku. •
Potřebuje-li někdo neznámý pomoc, oslovte nejbližšího dospělého. dospělého
NEJLEPŠÍ RADA: V NEBEZPEČÍ UTEČTE! 52
53
Poøádková øádková á policie p pol poøádkové policie Policisté v takovýchto automobilech.
jezdí vĢtšinou
chodí v uniformách. Policisté pořádkové policie jezdí většinou v takovýchto automobilech:
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Policisty poøádkové policie voláme, když: •
Někdo dělá nepořádek na ulici, ruší noční klid nebo se nepřístojně
•
Chceme nahlásit nějaké hrozící nebezpečí, krádež, nebo když někdo někomu ubližuje. Někdo špatně parkuje s autem, třeba tak, že není možné vyjet z garáže. Někdo něco ztra�, ale také i když se ztra�š ty sám.
Vybarvi vozidlo policie podle chová třeba na fotbalovém utkání.pƎedlohy.
• •
Potřebujeme-li rychlou pomoc, voláme policist�m služby pořádkové policie na �sňovou linku číslo 54
55
158
V pořádkové policii najdeme také speciální oddělení, jako jsou např.: • • •
služební kynologie (psovodi), služební hypologie, tj. jízdní policie, oddělení speciálních potápěčských činnos� a mnohé další.
Kriminální policie chodí v civilu.
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
• • • •
Odhaluje a objasňuje závažné trestné činy. Odhaluje a zadržuje jejich pachatele. Pátrá po odcizených věcech. Pátrá po pohřešovaných a hledaných osobách.
Každý kriminalista má svůj odznak a každý odznak má své číslo. A to je velice důležité!!! Každý, kdo y y“ řekne – jak to znáte z lmu – že je „od kriminálky“ a chce po lidech informace, musí tento odznak ukázat. Jak venku na ulici, tak když zazvoní u vás doma.
xxxxx
Jízdní policie je součás� pořádkové policie. Policista na koni působí hlavně preven�vně. Je vidět z dálky, takže si každý rozmyslí dělat něco nekalého. 56
57
Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
Policista má z koně výborný rozhled a navíc se snadno a rychle dostane na nepřístupná místa. Proto se jízdní policie využívá: • v terénu, kam nemohou služební vozy, • na velkých plochách, jako jsou parky, • při zaji��ování bezpečnos� osob, • při konání sportovních a kulturních akcí, např. při rizikových fotbalových zápasech, • při zákrocích na nepovolených shromážděních a srazech nebezpečných, e�tremis�ckých skupin • a také k reprezentaci Policie ČR na různých slavnostních událostech.
58
59
Preventivnì informaèníí skupiny upp nyy jsou na všech větších útvarech Policie ČR. Policisté, kteří v nich pracují: • připravují preven�vně výchovné a prezentační akce (třeba třeba právě na školách školách), • poskytují veřejnos� a sdělovacím prostředkům informace o činnos� Policie ČR, • pořádají �skové konference a vydávají �skové zprávy, • prezentují Policii ČR na internetu, • předávají sdělovacím prostředkům informace k pátrání po osobách i věcech, • podílejí se na pátracích relacích v rozhlasovém a televizním vysílání. Plocha pro prezentace podporovatelů projektu 120x180mm
60
61
ZÁKAZ VJEZDU VŠECH VOZIDEL
HLAVNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE
ZÁKAZ VJEZDU VŠECH VOZIDEL ΈV OBOU SM RECHΉ
KONEC HLAVNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE
STpJ, DEJ P\EDNOST V JÍZD
STEZKA PRO CYKLISTY
DEJ P\EDNOST V JÍZD
62
KONEC STEZKY PRO CYKLISTY
63
Plocha pro prezentace podporovatelĹŻ projektu 120x180mm
64
Dále vydáváme : y!
g o r d , r o Poz
nce uroze e, so dìtmi rodiè s e pro o pracují c a m Infor chny, kd a vše
ublika
NÉ ská rep ODEJ AL sekce Èe TION ATION I RNA INTE E ASSOC C I POL
NEPR
A ŽUR (I BRO on ČNÍ ociati ss MA FOR lice A Á IN l Po ATN ationa L P BEZ Intern
PA),
É EJN ROD NEP
R
ce Č
sek
ici n l i s a nky n á v alo čně Om e p Interna�onal Bez
Police Associa�on sekce Èeská republika