PRVNÍ POMOC U DĚTÍ

MiLí čTeNáŘi,

všichni lidé se shodnou na tom, že je samozřejmostí pomoci někomu, kdo je v ohrožení zdraví, nebo dokonce i života. Tím spíše, když jde o dítě. Aby však někdo mohl komukoli skutečně pomoci, jen ochota nestačí. Je potřeba vědět, jak pomoci, a vědět to dobře.

Tato příručka je příspěvkem k získání potřebných znalostí. Najdete v ní velmi přehledně zpracované postupy, jak dítěti poskytnout první pomoc, jak se p řitom chovat a dbát i na vlastní bezpečnost. Věřím, že vám bude užitečná.

Znát potřebné postupy v teoretické rovině je nutné, ale samo o sobě to nestačí – potřeba je i praktická dovednost. Tu můžete získat v kurzech první pomoci, které pořádá například právě Český červený kříž.

https://www.cervenykriz.eu/prvni-pomoc

Marek Jukl

Prezident Českého červeného k říže

PrVnÍ PoMoC U DěTí NEPRODEJNÉ

Vydavatel: IV – Nakladatelství s.r.o., IÈ: 27585948

Hartigova 2660/141, 130 00 Praha 3

Autorka: Mgr. Eva Bernatová

Odborná recenze: MUDr. Jan David, Ph.D.

Redakce: Mgr. Miroslava Jirùtková

Ilustrace: Martin Zach (3AX)

Gracké zpracování: Boomerang Communication s.r.o.

Copyrights: © Èeský èervený køíž, Rozdìlovská 2467/63, Praha 6 - Bøevnov

Gr. zprac. prezentací a tisk: Graphic Live spol. s r.o. • www.graphiclive.eu

Vyšlo: x.x..2024, èíslo 6xx • MK ÈR E 24609 • Vydáno v Praze • Periodicita: 2x roènì

Distribuce: Xxxxxxxxxx

Dìkujeme všem rmám a jednotlivcùm, jejichž pøíspìvky umožnily vydání této publikace.

Kapitola 1.: A koli je naše knížka zam ena na první pomoc d tem, vlastní bezpe nost zachránce neztrácí svoji d ležitost a prioritu ani u tohoto tématu. Když totiž zachránce bude sám zran ný, nepom že nikomu, a navíc p id lá práci dalšímu zachránci.

VlAsTnÍ bEzPe nOsT zAcHrÁnCe

DOPRAVNÍ NEHODA

• prioritou je ozna it místo dopravní nehody

• zapneme výstražná sv tla

• oblékneme sob a všem p ítomným výstražnou vestu

• do vhodného místa umístíme výstražný trojúhelník

• d ti, senio i a další, kte í nepomáhají, pat í za svodidla

ZÁSAH ELEKTRICKÝM PROUDEM

• nejprve vypneme zdroj elektrického proudu

TONUTÍ

• pokusíme se dostat tonoucího z vody jinak než skokem do vody (hodíme mu záchrannou pom cku, podáme v tev)

• každý tonoucí m že p edstavovat velké riziko pro zachránce, i když jde o dít

P ÍTOMNOST DALŠÍHO DÍT TE

• nejprve zajistíme, aby se druhé dít nezranilo

MrTvÝ nEbO zRaN Ný nIkOmU nEpOm žEš.

Kapitola 2.: Zdravotnickou záchrannou službu voláme v p ípad ohrožení života nebo zdraví. Telefonní íslo na záchrannou službu je 155, integrovaný záchranný systém má íslo 112.

VoLáNí ZzS

KDY UR IT VOLAT ZÁCHRANNOU SLUŽBU

• dít nereaguje nebo jsou reakce výrazn jiné než obvykle

• n co chybí, p ebývá nebo je viditeln špatn (amputace, cizí t lesa v t le, deformace kon etin)

• po pádu z výšky více než dvojnásobku t lesné výšky, pádu na hlavu, zabrzd ní ve velké rychlosti

• rychlý rozvoj p íznak (alergie, rychle nastupující bolest b icha)

• dechové obtíže bez známé p í iny

• po úrazu hlavy

• když nevíme nebo si nejsme jisti

NA CO SE BUDE DISPE ER PTÁT

• vaše jméno

• adresu, p esnou lokalizaci místa, v etn p ístupových cest (odem ení vchodových dve í, jméno na zvonku)

• k emu došlo

• kdo je zran ný nebo postižený (v k, další onemocn ní) a v jakém je stavu

• odpovídáme na otázky, které nám dispe er klade

PÉ E DO P ÍJEZDU ZÁCHRANNÉ SLUŽBY

• stále sledujeme situaci a dáváme pozor na bezpe nost

• s dít tem komunikujeme, snažíme se zjistit jeho pot eby

• uklidníme jej, vysv tlíme další postup

• zajistíme jeho tepelnou pohodu

• sledujeme jeho stav a v p ípad zm ny reagujeme –v p ípad závažné zm ny znovu voláme záchrannou službu

• s dít tem zbyte n nemanipulujeme, a jestliže nebylo na ízeno jinak, nepodáváme jídlo ani pití

Kapitola 3.: Bezv domí je závažný stav, který m že dít ohrozit na život ve výhledu n kolika minut. Je tedy pot eba rychle a ú inn zasáhnout.

DíT nErEaGuJe

P Í INY

• úraz hlavy

• zhoršení onemocn ní (epilepsie, cukrovka, alergie)

• dušení

• velká ztráta krve

• otravy

• p í inu bezv domí není nutné zjistit – první pomoc se p i r zných p í inách neliší

P ÍZNAKY

• dít nereaguje

• mírná reakce na silný podn t (škubne sebou v p ípad bolesti) se nepo ítá

• v tšinou má uvoln né svalové nap tí

zAkLáNíMeNeReAgUjÍcÍmUhLaVu a zJiŠ UjEmE dÝcHáNí.

PRVNÍ POMOC

• dít nejprve nahlas a d razn oslovíme

• zat eseme mu rameny – siln , d razn

• zakloníme dít ti hlavu

• zjistíme, zda dít dýchá

• voláme záchrannou službu

• kontrolujeme dýchání dít te do p íjezdu záchranné služby

ZÁKLON HLAVY

• jednou rukou chytíme dít za elo a druhou pod bradou

• pomalým tahem za bradu a tlakem na elo zakláníme hlavu

• u kojence nastavíme bradu a elo do stejné výšky

• u dít te od 1 roku do puberty je brada výš než elo

• v této poloze hlavu stále držíme

ZJIŠT NÍ DECHU

• dech zjistíme p iložením své tvá e nebo ucha k nosu a úst m dít te – cítíme proud vydechovaného vzduchu

• sledujeme hrudník dít te – v pravidelných intervalech se zvedá

• dýchání vyhodnocujeme po dobu 10 sekund – dít se nadechne 3× až 4×, kojenec dýchá o n co rychleji

• dýchání má být klidné a pravidelné

Kapitola 4.: Zotavovací (d íve stabilizovaná) poloha udrží záklon hlavy a zabrání vdechnutí obsahu úst. Nepoužíváme ji automaticky, jen v nutných p ípadech.

ZoTaVoVaCí pOlOhA

KDY POUŽÍT ZOTAVOVACÍ POLOHU

• jedin u bezv domých, kte í pravideln dýchají, a navíc musíme od bezv domého odejít (pro telefon, otev ít záchraná m dve e)

• bezv domý zvrací

• krvácí z úst nebo nosu

SPRÁVNÉ PROVEDENÍ

• bezv domý leží na zádech

• jeho bližší horní kon etinu oddálíme od t la

• jeho vzdálen jší dolní kon etinu pokr íme v koleni

• za pokr ené koleno jej oto íme na bok

• pokr ené koleno položíme až na zem

• dla horní ruky podložíme pod hlavu bezv domého

CO BYCHOM JEŠT M LI V D T

• bezv domý má zaklon nou hlavu

• jeho ústa sm ují k zemi

Do zOtAvOvAcÍ pOlOhY uKlÁdÁmE bEzV DoMéHo jEn v nUtNýCh p íPaDeCh.

• dá se provést u d tí od 1 roku

• mladší dít jen položíme na bok

• stále kontrolujeme, zda bezv domý dýchá

PREVENCE

astou p í inou bezv domí u d tí je úraz hlavy.

P i sportech (cyklistika, lyžování) používáme helmu.

Kapitola 5.: Zástavu dechu u d tí rychle následuje zástava srde ní innosti. Naším úkolem p i první pomoci je zahájit resuscitaci a pokusit se obnovit nebo alespo nahradit životní funkce dít te. as je zde rozhodující.

DíT nEdÝcHá

Následující text se týká resuscitace d tí starších 1 roku.

RESUSCITACI ZAHAJUJEME

• když dít nereaguje a nedýchá

• nebo nedýchá normáln

PROVEDENÍ RESUSCITACE

• dít ti zakloníme hlavu a provedeme 5 vdech

• zavoláme záchrannou službu, jestliže ji dosud nikdo nevolal

• provedeme 15 stla ení hrudníku

• provedeme 2 vdechy

• pokra ujeme v pom ru 15 stla ení ku 2 vdech m, dokud dít neza ne reagovat nebo až do p edání záchraná m

UM LÉ VDECHY

• provádíme se zaklon nou hlavou a zacpaným nosem dít te

• svými ústy obemkneme ústa dít te a vdechneme do n j

• vdech je tak silný, aby se dít ti zvedl hrudník

STLA OVÁNÍ HRUDNÍKU

• provádíme na spodní ásti hrudní kosti

• tla íme hranou dlan jedné ruky

ReSuScItAcI zAhAjUjEmE p tI vDeChY.

• hloubka stla ení je p ibližn do t etiny hrudníku

• rychlost stla ení mezi 100 a 120 stla eními za minutu (p ibližn 2× za sekundu)

PREVENCE

astou p í inou zástavy životních funkcí u d tí je tonutí.

I u malé vodní plochy dít hlídáme.

Kapitola 6.: Stejn jako u v tšího dít te je u kojence zástava dechu život ohrožující stav. D ležité je zahájit resuscitaci, která se skládá z um lých vdech a stla ení hrudníku.

KoJeNeC nEdÝcHá

Následující text se týká resuscitace kojenc , tedy d tí mladších než jeden rok.

RESUSCITACI ZAHAJUJEME

• když dít nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normáln

• asto bývá promodralé

PROVEDENÍ RESUSCITACE

• dít ti zakloníme hlavu tak, aby m lo bradu stejn vysoko jako elo, a provedeme 5 vdech

ZáKlOn hLaVy u kOjEnCe jE vElMi

mÍrNý – bRaDa

sTeJn vYsOkO jAkO ElO.

• zavoláme záchrannou službu, jestliže ji dosud nikdo nevolal

• provedeme 15 stla ení hrudníku

• provedeme 2 vdechy

• pokra ujeme v pom ru 15 stla ení ku 2 vdech m, dokud dít neza ne reagovat nebo až do p edání záchraná m

UM LÉ VDECHY

• provádíme se zaklon nou hlavou – záklon nesmí být p ehnaný, hlava je v neutrální poloze – brada stejn vysoko jako elo

• vdechujeme do nosu i úst dít te sou asn

• vdech je tak silný, aby se dít ti zvedl hrudník –opravdu malé množství vzduchu

STLA OVÁNÍ HRUDNÍKU

• provádíme na spodní ásti hrudní kosti

• stla ujeme dv ma prsty – ukazovákem a prost edníkem nebo dv ma p ek íženými palci

• hloubka stla ení je p ibližn do t etiny hrudníku

• rychlost stla ení je 120 za minutu (p ibližn 2× za sekundu)

Kapitola 7.: Sta í chvilka mluvení p i jídle, jednou se zasmát a nešt stí m že být na sv t . Když se dít dusí cizím t lesem, o postupu první pomoci rozhodne p edevším to, jestli kašle.

cIzÍhOVdEcHnUtÍ t lEsA

Následující text se týká dušení u d tí starších 1 roku.

DUŠENÍ PROVÁZENÉ KAŠLEM

• pom žeme dít ti zaujmout vzp ímenou polohu

• vyzveme jej, a kašle

• uklidníme ho

TICHÉ DUŠENÍ

• dít nekašle, jen gestikuluje a rudne

• dít ohneme p es svá stehna a ude íme hranou dlan mezi lopatky

• úder 5× opakujeme

• jestliže to nepomohlo, provedeme Heimlich v manévr

• Heimlich v manévr opakujeme 5×

• poté znovu provedeme 5 úder do zad a st ídáme s Heimlichovým manévrem

• když jsou pokusy neú inné a dít upadne do bezv domí, zahájíme resuscitaci podle kapitoly 5. Dít nedýchá

HEIMLICH V MANÉVR

• postavíme se za stojící dít a p itiskneme se k n mu zezadu

• svoji p st umístíme na horní ást b icha dít te – mezi konec hrudní kosti a pupík

• druhou rukou p st p ikryjeme

DuŠeNí bEz kAšLe nEjPrVe EšÍmE úDeRy mEzI lOpAtKy.

• razantním pohybem stla íme b icho dít te sm rem dovnit a nahoru

• i v p ípad úsp šného Heimlichova manévru by m l dít vyšet it léka

• Heimlich v manévr neprovádíme u d tí mladších než 1 rok

PREVENCE

P i jídle je pot eba se soust edit jen na jídlo. Dít tedy

neb há, sedí a mluví až ve chvíli, kdy nemá nic v ústech.

Kapitola 8.: U kojenc je astou p í inou vdechnutí cizího t lesa nezvládnutí polykání p i jídle nebo vdechnutí drobného p edm tu, který se dít ti dostane do ruky.

VdEcHnUtÍ cIzÍhO t lEsA u kOjEnCe

Následující text se týká dušení u d tí mladších 1 roku.

DUŠENÍ PROVÁZENÉ KAŠLEM

• zvedneme dít do vzp ímené polohy

• vy istíme mu ústa, jestliže je má plná

• po káme, až kašel p estane

DuŠeNí bEz kAšLe nEjPrVe EšÍmE úDeRy mEzI lOpAtKy.

TICHÉ DUŠENÍ

• dít nekašle, jen gestikuluje a rudne

• dít si položíme na p edloktí obli ejem dol s hlavou ve své dlani

• prsty držíme hlavu dít te tak, aby m lo volná ústa

• prsty ho ude íme mezi lopatky

• úder 5× opakujeme

• jestliže to nepomohlo, oto íme dít zády na své p edloktí

• stla íme hrudník dít te jako p i masáži srdce

• stla ení opakujeme 5×

• poté znovu provedeme 5 úder do zad a st ídáme se stla ením hrudníku

• když jsou pokusy neú inné a dít upadne do bezv domí, zahájíme resuscitaci podle kapitoly 6. Kojenec nedýchá

• pokra ujeme do chvíle, kdy dít za ne dýchat

PREVENCE

Z dosahu malého dít te odstraníme drobné p edm ty. P i krmení volíme takové tempo, aby dít stíhalo jídlo polykat.

Kapitola 9.: Krvácení z velkých cév je dalším život ohrožujícím stavem. Hlavn u cév v blízkosti srdce (kr ní, stehenní) m že být zran ný v ohrožení života b hem n kolika minut.

MaSiVnÍ kRvÁcEnÍ

P ÍZNAKY

• siln krvácející rána

• krev prosakující od vem, skvrna na podlaze

• není pot eba rozlišovat, zda krev vyst ikuje, nebo jen vytéká

PRVNÍ POMOC

• ránu ihned stla íme

• voláme záchrannou službu

• pom žeme zran nému najít pohodlnou polohu

• do p íjezdu záchranné služby udržujeme tlak na ránu

TLAKOVÝ OBVAZ

• krvácení na periferii (p edloktí, bérec, ruka, noha) m žeme zastavit tlakovým obvazem

• nejprve ránu stla íme

• poté ud láme tlakový obvaz tak, že jednu smotanou ruli ku obinadla dáme p ímo na ránu a pomocí druhého obinadla siln utáhneme

• sledujeme, zda obvaz neprosakuje

• obvaz nepovolujeme do p edání zran ného záchraná m

Kapitola 10.: Úrazy hlavy pat í u d tí k astým zran ním. Snažíme se jim p edcházet, ale ne vždy se to poda í. Nej ast jším typem úrazu hlavy je ot es mozku.

ÚrAz hLaVy

P ÍZNAKY

• krátkodobé bezv domí, n kdy se jen zatmí p ed o ima

• zran ný bývá dezorientovaný, nepamatuje si okolnosti úrazu, asto mu musíme opakovat informace, které jsme ekli p ed chvílí

• bledost, nevolnost

• malátnost, spavost

• zvracení nebo pocit na zvracení

EHO SE BOJÍME?

• ot es mozku m že být komplikovaný vnit ním krvácením

• krvácení však nelze odhalit jinak než léka ským vyšet ením

PRVNÍ POMOC

• zran ného uložíme do pohodlné polohy (vleže s vyvýšenou hlavou)

• voláme záchrannou službu

• do p íjezdu záchranné služby zran ného sledujeme, komunikujeme s ním

• nenecháme zran ného usnout

MOŽNÉ KOMPLIKACE

• na hlav m že být krvácející rána – vy istíme ji a obvážeme

• m že docházet ke krvácení z nosu nebo ucha –postupujeme podle kapitoly 17. Krvácení z t lních otvor

• hned nebo pozd ji m že zran ný upadnout do bezv domí – postupujeme jako u každého jiného bezv domí

PREVENCE

Kojence nenecháváme na vyvýšené ploše, ze které by mohl spadnout (nap íklad na stole). U íme d ti chránit si p i sportech hlavu helmou.

Kapitola 11.: P i pádu z výšky vzniká riziko poran ní páte e nebo páte e a míchy. P i první pomoci je základní snahou se zran ným co nejmén pohybovat.

PáD z vÝšKy

RIZIKOVÉ SITUACE

• pád z výšky v tší než dvojnásobek t lesné výšky

• zabrzd ní v rychlosti p es 30 km/h

• skoky do vody

• dopravní nehody

• pády na hlavu a v nezvyklém úhlu

P ÍZNAKY

• brn ní nebo bolest v oblasti zad

• brn ní nebo necitlivost dolních kon etin

• brn ní nebo necitlivost dolních a horních kon etin

Po pÁdU z vÝšKy

sE zRaN NýM nEpOhYbUjEmE. ZaJiŠt nÍ

žIvOtNíCh fUnKcÍ mÁ vŠaK p eDnOsT.

PRVNÍ POMOC

• zajistíme bezpe í zran ného

• doporu íme mu, aby se sám nepohyboval

• m žeme zran nému fixovat hlavu svýma rukama

• voláme záchrannou službu a do p íjezdu sledujeme stav zran ného

PRVNÍ POMOC

V P ÍPAD , ŽE PO PÁDU Z VÝŠKY NEREAGUJE

• zajišt ní životních funkcí má p ednost p ed rizikem poran ní páte e

• i po pádu z výšky u bezv domého provádíme oto ení na záda a záklon hlavy

• poté zjistíme, zda dít dýchá, a jestliže ne, zahájíme resuscitaci

PREVENCE

D ti nelezou samy do vyvýšených prostor a na žeb íky.

V takových situacích je vždy jistíme.

Kapitola 12.: Úraz b icha je zrádný v tom, že úder nemusí sm ovat p ímo na b icho. M že k n mu dojít i p i pádech na jiné ásti t la. Když se podcení, m že pro zran ného p edstavovat velké nebezpe í.

ÚrAz b iChA

P Í INY

• nárazy nebo údery do b icha

• pády a zabrzd ní ve vysoké rychlosti bez ohledu na to, která ást t la je zasažena

P ÍZNAKY

• bolest b icha, zran ného nej ast ji najdeme schouleného v klubí ku

• na b iše m že být podlitina (ale také nemusí)

• zvracení nebo pocit na zvracení

• zran ný bývá spavý, unavený

PRVNÍ POMOC

• zran nému pom žeme zaujmout polohu, která mu vyhovuje

• voláme záchrannou službu

• zajistíme tepelnou pohodu zran ného

• sledujeme stav zran ného až do p íjezdu záchraná

• se zran ným zbyte n nepohybujeme

NIKDY

P I úRaZu

b iChA nAjDeMe zRaN NéMu p íJeMnOu pOlOhU a zÁcHrAnNoUvOlÁmE sLuŽbU.

• p i podez ení na úraz b icha nepodáváme nic k jídlu ani pití

• na b icho nedáváme žádné obklady

• nepodáváme léky proti bolesti

MOŽNÉ KOMPLIKACE

• v p ípad otev ené rány zastavíme krvácení a ránu zakryjeme

• v p ípad zaklín ného cizího t lesa jej nevytahujeme

Kapitola 13.: M že jít o zlomeniny, vykloubení, podvrtnutí nebo poran ní sval a m kkých tkání. Bez odborného vyšet ení je t žké rozhodnout, zda jde o zlomeninu. Pro první pomoc to však není nutné, základní pravidla jsou jasná.

PoRaN Ní

hOrNí kOn eTiNy

P ÍZNAKY

• ZÁVAŽNÉ P ÍZNAKY:

- otev ená zlomenina (vidíme úlomky kosti)

- deformace

• MÍRNÉ P ÍZNAKY:

- bolest

HoRnÍ kOn eTiNu nEnApRaVuJeMe, m žEmE jI zNeHyBnIt pOmOcÍ šÁtKoVéHo zÁv sU.

- otok, krevní výron

- snížení hybnosti kon etiny – nem že uchopit v ci, pohyb je bolestivý

PRVNÍ POMOC

• s kon etinou nepohybujeme

• deformace nenapravujeme, nevracíme do správné polohy

• jestliže vidíme otev enou ránu (v etn rány s úlomky kosti), ošet íme ji sterilním krytím, p ípadn zastavíme krvácení

• p i deformaci pom žeme zran nému najít polohu, která mu p ináší úlevu

• jestliže to zran nému vyhovuje a p ináší úlevu, znehybníme horní kon etinu šátkovým záv sem

• zran ného dopravíme k odbornému ošet ení –v p ípad závažných p íznak voláme záchrannou službu, v p ípad mírných p íznak ho m žeme odvézt

• bolest zmírníme pomocí studeného obkladu

ŠÁTKOVÝ ZÁV S

• horní kon etinu znehybníme v pravém úhlu p ed t lem

• znehybn ní se provádí pomocí šátku nebo ástí od vu

• p edloktí je vodorovn

• šátky neutahujeme

• provádíme jen v p ípad , kdy lze s kon etinou pohybovat

Kapitola 14.: K poran ním dolní kon etiny m že dojít p i sportu nebo p i dopravních nehodách. Jistotu, zda jde o zlomeninu, poskytne až rentgenologické vyšet ení.

PoRaN Ní dOlNí kOn eTiNy

P ÍZNAKY

• ZÁVAŽNÉ P ÍZNAKY:

- otev ená zlomenina (vidíme úlomky kosti)

- deformace

• MÍRNÉ P ÍZNAKY:

- bolest

- otok, krevní výron

- snížení hybnosti kon etiny – zran ný nem že chodit nebo je ch ze bolestivá

PRVNÍ POMOC

• s kon etinou nepohybujeme

• deformace nenapravujeme, nevracíme do správné polohy

• jestliže vidíme otev enou ránu (v etn rány s úlomky kosti), ošet íme ji sterilním krytím, p ípadn zastavíme krvácení

DoLnÍ kOn eTiNu nEnApRaVuJeMe a nEdLaHuJeMe.

• pom žeme zran nému najít polohu, která mu p ináší úlevu; obvykle to bude vsed (nebo vleže) s podep ením o zem

• ran ného dopravíme k odbornému ošet ení – jestliže není schopen chodit, voláme záchrannou službu, když je schopen chodit, m žeme ho odvézt

• podvrtnutí kotníku lze fixovat elastickým obinadlem

FIXACE KOTNÍKU

• provádíme v p ípad podez ení na podvrtnutí

• použijeme elastické obinadlo, kterým kotník stáhneme tak, aby obvázání p inášelo úlevu, ale neškrtilo

• umístíme do vyvýšené polohy, s kon etinou nepohybujeme a chladíme

• jestliže p íznaky nepolevují, rad ji vyhledáme léka ské ošet ení

Kapitola 15.: Popáleniny jsou lokální poškození vysokou teplotou. Jsou to asté a velmi bolestivé úrazy. Mohou zran ného (obzvláš dít ) ohrozit na život nebo zanechat trvalé následky. O závažnosti rozhoduje hloubka popálení i jeho rozsah.

PoPáLeNiNy

P ÍZNAKY

• v tšinou jde o siln bolestivé úrazy

• mírné popáleniny jsou z ervenalé

• závažn jší bývají provázeny puchý i

• v nejhorších p ípadech je pokožka z ernalá, rozpraskaná

PRVNÍ POMOC

U všech popálenin

• dbáme na vlastní bezpe í

• nejprve dostaneme zran ného z dosahu tepla

cHlAdÍmEPoPáLeNiNydLoUhO, aLe jEn vLaŽnOu vOdOu.

• oble ení polité horkou vodou sundáme, pokud to jde

• nestrháváme p iškva ené oble ení

Mírná popálenina (jen z ervenalá)

• popáleninu chladíme

• k ochlazení použijeme jen studenou nebo vlažnou vodu

• poté ošet íme krémem vhodným pro hojení popálenin

Závažná popálenina (puchý ) malého rozsahu

• ochladíme vodou o p íjemné teplot – chladíme tak dlouho, dokud to p ináší úlevu

• steriln zakryjeme

• p i rozsahu v tším než plocha dlan vyhledáme léka ské ošet ení

• léka ské ošet ení vyhledáme p i popáleninách rukou, obli eje a genitálu

Závažná popálenina (puchý ) velkého rozsahu (týká se hlavn popálenin na trupu)

• jednorázov ochladíme vlažnou vodou

• steriln zakryjeme – k zakrytí lze využít fólii na potraviny

• voláme záchrannou službu

NIKDY

• nechladíme ledem

• nepropichujeme puchý e

• nepoužíváme krémy na popáleniny s puchý em

Kapitola 16.: ezné nebo tržné rány jsou velmi astá zran ní. Zranného ohrožují ztrátou krve a možnou následnou infekcí. Vzhledem k tomu, že u drobných ran je zbyte né vyhledat léka e, musíme jejich ošet ení v novat dostate nou pozornost.

RáNy a oD EnInY

DROBNÁ RÁNA

• ránu umyjeme istou vodou

• steriln zakryjeme a držíme v istot

OD ENINA

POVRCHOVÁ RÁNA SE ZNE IŠT NÍM

• ránu umyjeme istou vodou

• jemn , ale d kladn odstraníme veškeré ne istoty

• steriln zakryjeme – k zakrytí je vhodná mastná gáza

• ránu sledujeme, a jestliže za ne jevit známky infekce, vyhledáme léka e

JAK ODSTRANIT NE ISTOTY Z RÁNY

• ránu vypláchneme proudem vody

• proud vody m žeme získat tím, že do láhve s vodou ud láme pomocí nože malý otvor a láhev potom zmá kneme

• když ne istoty v rán stále z stávají, pomocí gázy nebo jiné textilie je uvolníme

RáNu p eD oBvÁzÁnÍm uMyJeMe dOsTaTe nÝm mNoŽsTvÍm vOdY.

• pak ránu op t vypláchneme a postup opakujeme, dokud není istá

KOMPLIKOVANÉ RÁNY

• kousnutí od psa (nebo jiného zví ete): zjistíme majitele psa; i s menší ránou vyhledáme léka e, je zde vysoké riziko infekce

• rána na hlav : prov íme možné p íznaky ot esu mozku

• cizí t leso uvázlé v rán : p edm t z rány nevyjímáme

• odd lení n které ásti t la: jakoukoli ást zachováme pro léka ské ošet ení

Kapitola 17.: Zahrnujeme sem krvácení z nosu, které je velmi asté, v tšinou samo p ejde, ale m že být i p íznakem n jakého vážného stavu. Dále pak krvácení z uší a úst, která jsou vzácn jší, ale nebezpe n jší.

KrVáCeNí z t lNíCh oTvOr

KRVÁCENÍ Z NOSU

• dochází k n mu po nárazu na nos, úrazu hlavy, p i vn jším poškození tkání (dít si str ilo n co do nosu) a n kdy spontánn bez vn jší p í iny

• dít posadíme, doporu íme mu p edklonit hlavu a stisknout si nosní k ídla

• umyjeme krev, která je okolo, a dít uklidníme

• vy káme, krvácení samo p estane

• když krvácení trvá déle než 15–30 minut, vyhledáme léka ské ošet ení

• po úrazu hlavy m že krvácení z nosu znamenat vážné poškození mozku; jestliže jsou p ítomny p íznaky ot esu mozku nebo dít p estává reagovat, voláme záchrannou službu

KRVÁCENÍ Z UCHA

• dochází k n mu po úrazu hlavy, p i vn jším poškození, p i výbuchu a p i n kterých onemocn ních uší

• dít polohujeme na bok, krvácejícím uchem dol

• na ucho p iložíme sterilní obvaz

• vyhledáme léka ské ošet ení (vn jší poškození nebo onemocn ní) nebo voláme záchrannou službu (úrazy hlavy nebo výbuchy)

P I kRvÁcEnÍ z nOsU p eDkLoNíMe dÍt tI hLaVu a uKlIdNíMe jEj.

KRVÁCENÍ Z ÚST

• v tšinou vypadá d siv , protože se krev na edí slinami

• drobné rány brzy p estanou krvácet

• s v tším poškozením vyhledáme léka ské ošet ení

• p i vyraženém zubu dáme do otvoru po chyb jícím zubu gázu nebo jiný istý materiál a necháme zran ného skousnout a držet tlak

NIKDY

• nevkládáme do nosu kapesníky i ubrousky

• nezakláníme hlavu p i krvácení z nosu

• nepodce ujeme krvácení z ucha

Kapitola 18.: Situace, které sice neohrožují na život , ale které mohou nastat velmi asto a ve kterých se také asto chybuje.

VyRaŽeNý zUb, cIzÍ t lEsO v nOsE a uChU, nE IsToTy v oKu

VYRAŽENÝ ZUB

• následující instrukce se týkají vyraženého trvalého zubu

• do otvoru po chyb jícím zubu vložíme gázu nebo jiný istý materiál a necháme zran ného skousnout a držet tlak

• zub samotný se pokusíme najít a uchovat

• zub uchováváme v mléce, které p ípadn m žeme nahradit slinami zran ného – zub nesmí vyschnout

• zran ného dopravíme i se zubem k odbornému ošet ení

CIZÍ T LESO V NOSE

• jestliže dít umí smrkat, pokusíme se nechat ho cizí t leso vysmrkat – dít pou íme, aby smrkalo normáln , ne p íliš siln

• u d tí zvyklých na nosní odsáva ku ji m žeme použít

• nikdy p edm t nevytahujeme pomocí pinzety nebo vatové ty inky

• jestliže se cizí t leso nepoda ilo odstranit, vyhledáme odborné ošet ení

CIZÍ T LESO NEBO HMYZ V UCHU

• pokusíme se naklon ním hlavy z ucha vyklepat

CiZí t lEsA I nE IsToTy z oKa, nOsU nEbO uChA oDsTrA UjEmE

vElMi jEmN . KdYž sE tO nEdA Í, rAd jI vYhLeDáMe lÉkA E.

• když cizí t leso vidíme, m žeme se jej pokusit opatrn odstranit pinzetou

• hmyz m žeme zkusit vypláchnout vodou

• jestliže se cizí t leso nepoda ilo odstranit, vyhledáme odborné ošet ení

NE ISTOTY V OKU

• zabráníme dít ti sahat si do oka

• chvíli po káme, oko má samo isticí schopnost, ne istoty se odstraní slzami

• cizí t leso m žeme vypláchnout – od vnit ního koutku sm rem ven – mírným proudem vody

• když se ne istoty nepovede odstranit nebo když jde o uvázlé cizí t leso, vyhledáme léka ské ošet ení

Kapitola 19.: Dechové obtíže mohou mít r zné p í iny. Vždy jde o závažný stav, a když p í iny nedokážeme rychle vy ešit, je pot eba zavolat záchrannou službu. Nedostate né dýchání ohrožuje dít na život . P estože jde o závažné stavy, je pot eba zachovat klid – panikou nikomu nepom žeme.

DeChOvÉ oBtÍžE

ZHORŠENÍ STAVU U ASTMATIKA

• astma je chronické onemocn ní dýchacích cest

• zhoršení stavu nastává nej ast ji po fyzickém nebo psychickém vyp tí nebo po kontaktu s alergenem

• dít je dušné, dýchání je zrychlené

• m žeme slyšet pískoty p i dýchání, p ípadn suchý kašel

• dít uložíme do polosedu nebo do polohy s p edloktími zap enými o stehna

• podáme léky (bronchodilatancia), které má dít pro takové p ípady p edepsáno

• dít uklidníme a zajistíme p ívod erstvého vzduchu

• jestliže se stav nezlepší, voláme záchrannou službu

HYPERVENTILACE

• k hyperventilaci dochází p i rychlém dýchání, které není provázeno zvýšenou fyzickou námahou

• asto se to d je v souvislosti s rozrušením – m že jít o pozitivní i negativní emoce

• dít dýchá zrychlen , nedokáže rychlé dýchání zastavit

• stav m že být provázen k e emi v kon etinách

• dít posadíme a uklidníme

JeStLiŽe dÝcHáNínEdOkÁžEmE dÍt tE zLePšIt sAmI, s zÁcHrAnNévOlÁnÍmsLuŽbY nEoTáLíMe.

• použijeme papírový nebo igelitový sá ek, který si dít p idrží p ed nosem a ústy a dýchá tak sv j vlastní vydechovaný vzduch – postup dít ti vysv tlíme, aby spolupracovalo

• jestliže se stav nezlepší, p ivoláme záchrannou službu

VYRAŽENÝ DECH

• dochází k n mu po úderu do hrudníku (pád na záda nebo úder do prsou)

• dít je p i v domí, ale nem že se nadechnout a nem že mluvit

• dít uklidníme a vy káme – stav se upraví sám

Kapitola 20.: Laryngitida je virové onemocn ní hrtanu. Hrtan je nejužší místo dýchacích cest, a proto když p i zán tu ote e, dýchání bývá pro dít velmi obtížné. Nejt žší pr b h laryngitidy vídáme u d tí batolecího a p edškolního v ku, k zhoršení stavu dochází velmi rychle a typicky v noci.

LaRyNgItIdA

P ÍZNAKY

• suchý, št kavý kašel

• dít dýchá zrychlen , m žeme slyšet zvuky p i nádechu

• vysoká teplota (ne vždy)

• promodrávání v p ípad delší doby trvání

PRVNÍ POMOC

• voláme záchrannou službu

• dít posadíme k otev enému oknu –dýchá chladný vlhký vzduch zvenku

• dít zabalíme do p ikrývky

• když nem žeme otev ít okno, posadíme dít k otev ené lednici nebo mrazni ce

• jestliže jde o opakování stavu, m že mít dít p edepsané léky (nej ast ji ípky) na zmírn ní p íznak

EPIGLOTITIDA

• epiglotitida je zán t hrtanové p íklopky

• o kování proti ní je standardní sou ástí o kovacího kalendá e

• hrtanová p íklopka dít te je oteklá a dít ti se obtížn dýchá a polyká

• typicky mu vytékají sliny z úst

• dít je nápadn klidné, chraptí nebo šeptá

• brání se poloze vleže (ta mu zhoršuje dušnost)

• postupujeme stejn jako u laryngitidy, vždy voláme záchrannou službu

Kapitola 21.: Alergie je nep im ená reakce t la na n jakou látku –alergen. M že být mírná a spíše obt žující, nebo m že alergika ohrožovat na život .

AlErGiCkÁ rEaKcE

NEJ AST JŠÍ ALERGENY

• léky

• zví ata – srst zví at nebo jed z hmyzího bodnutí

• potraviny

• pyly, prach, rozto i

P ÍZNAKY

• MÍRNÉ P ÍZNAKY:

- zarudnutí o í, slzení

AlErGiKoVi

nEjLéPe pOm žEmE pOdÁnÍm lÉk , kTeRé mÁ p eDePsAnÉ.

- alergická rýma

- vyrážky, lokální otoky

• ZÁVAŽNÉ P ÍZNAKY:

- dechové obtíže, obtížné polykání

- pocit slabosti, mdloba, bezv domí

- celot lová vyrážka, kop ivka

- nevolnost, zvracení

PRVNÍ POMOC

• nejprve p erušíme kontakt dít te s alergenem (p estat hladit ko ku, nejíst potravinu…)

• podáme léky, které má alergik p edepsány pro tyto situace – p i mírných p íznacích to bývají gely, krémy, kapi ky, tablety; pro silnou alergii bývají p edepsány autoinjektory obsahující adrenalin

• u závažných p íznak voláme záchrannou službu

• jestliže dít upadne do bezv domí, postupujeme podle kapitoly 3. Dít nereaguje

PODÁNÍ AUTOINJEKTORU EPIPEN

• dít posadíme nebo položíme

• z autoinjektoru odstraníme pojistku

• správnou stranou p itla íme autoinjektor do stehna dít te, ozve se cvaknutí

• držíme 10 sekund

• po podání autoinjektoru vždy voláme záchrannou službu

Kapitola 22.: K e e mohou mít velké množství podob – od záškub až po k e e s nap tím celého t la. Mohou být provázeny bezv domím a také mohou být pro dít nebezpe né. U d tí bývají nej ast jšími p íinami onemocn ní epilepsií nebo hore ka.

ZáChVaT k e í

P ÍZNAKY

• dít p estává reagovat, má nep ítomný pohled

• zpo átku záškuby kon etin a v obli eji

• t lo napnuté, prohnuté do luku

• u febrilních k e í p edchází hore ka, nej ast jší jsou u d tí do 3 let

• u epilepsie se dít po n kolika minutách probírá, m že být zmatené

PRVNÍ POMOC EPILEPSIE

• zabráníme druhotným poran ním –odstraníme z dosahu dít te nebezpe né p edm ty, p edevším mu hlídáme hlavu

• voláme záchrannou službu (není to nutné, jestliže o onemocn ní víme a záchvat probíhá standardn )

• vy káme, až k e e odezní

• po skon ení k e í postupujeme dále podle stavu dít te – m že ješt chvíli z stávat v bezv domí (viz kapitola 3. Dít nereaguje), nebo se probírá k v domí; v tom p ípad jej uklidníme a necháme odpo ívat

PRVNÍ POMOC FEBRILNÍ K E E

• p ivoláme záchrannou službu a zabráníme dalšímu možnému poran ní

• hlavním úkolem je snížit teplotu

• podáme léky na snížení teploty, p ípadn léky na febrilní k e e, které má dít p edepsané

• použijeme studené obklady, p edevším na hlavu dít te

NIKDY

• nedržíme lov ka v k e ích násilím

• nevkládáme p i k e ích nic do úst

• nesnižujeme teplotu rychlým ochlazením (ledový zábal)

Kapitola 23.: Mdloba je krátkodobé bezv domí, které nastane kv li špatnému prokrvení mozku. Na rozdíl od bezv domí, o kterém pojednává kapitola 3. Dít nereaguje, se z mdloby dít probere b hem n kolika sekund.

MdLoBa

PROST EDÍ A OKOLNOSTI, KDY SE OMDLÉVÁ NEJ AST JI

• horko a vydýchaný vzduch

• dlouhé stání nebo rychlé zvednutí

• psychicky vypjaté situace, stres, bolest

• oslabení t la po výkonu nebo p i nemoci

P ÍZNAKY

• zpo átku bledost, studený pot, slabost

• mžitky p ed o ima, slyší zvuky z dálky

• následuje pád

• po n kolika sekundách se probírá

PRVNÍ POMOC

• je-li to možné, zabráníme dalšímu úrazu p i pádu

• dít uložíme do vodorovné polohy a zvedneme mu dolní kon etiny

• vyv tráme, uvolníme tísnící od v

• po probrání zvedáme dít postupn , po každé zm n polohy chvíli po káme

• podáme trochu vody, p ípadn m žeme doplnit n ím sladkým

• zjistíme stav dít te – zda je orientované a jestli nedošlo p i pádu k n jakému zran ní

• záchrannou službu voláme jen v p ípad komplikací –druhotný úraz p i pádu, opakovaná mdloba, bezv domí p etrvává

MdLoBa jE AsTý sTaV, aLe rYcHlE sE zLePšÍ.

Kapitola 24.: Jakákoli látka m že zp sobit otravu. M že jít o jedovaté látky – léky, jedovaté rostliny a podobn –, ale stejn tak i b žné v ci, které najdeme v domácnosti, jako isticí prost edky nebo alkohol. Jed se m že do t la dostat vdechnutím, polknutím, p es k ži nebo vpichem.

OtRaVy

OBECNÁ PRVNÍ POMOC U OTRAV

• zajistíme vlastní bezpe nost – když budeme sami zasaženi, nikomu nepom žeme

• p erušíme kontakt zran ného s jedem – vyneseme ho ze zamo ené místnosti, zabráníme mu v další konzumaci jedovaté látky

• když to jde, pokusíme se zjistit d ležité informace

• pro zjišt ní závažnosti a další informace je možné se obrátit na Toxikologické informa ní st edisko, tel. íslo 224 91 92 93

• p i první pomoci postupujeme podle stavu dít te

OTRAVA LÉKY

• p íznaky budou velmi r zné podle léku

U oTrAvY mUsÍmE zAbRáNiT zHoRšEnÍ a zJiStIt, o jAkÝ jEd jDe.

• p edevším zjistíme

- o jaký lék jde

- jaké množství dít požilo

- jak je to dlouho

• dále postupujeme podle stavu dít te a vyhledáme léka ské ošet ení

OTRAVA HOUBAMI

NEBO JEDOVATÝMI ROSTLINAMI

• pro rozbor zachováváme zbytky hub, rostlin atd.

• jestliže došlo ke zvracení, zachováme i zvratky

• vyhledáme léka ské ošet ení

OTRAVA KAPSLEMI NA PRANÍ NEBO NA NÁDOBÍ

• kapsle na praní jsou jedovaté, ale i siln dráždivé (nebezpe í poleptání)

• obal kapsle se p i kontaktu s vlhkým prost edím rozpustí b hem n kolika sekund

• vypláchneme ústa dít te dostate ným množstvím vody

• opláchneme dít ti ruce, p ípadn o i, jestliže byly zasaženy

• vyhledáme léka skou pomoc

PREVENCE

V ci, které jsou pro d ti nebezpe né, uchováváme mimo jejich dosah. Stejn by tomu m lo být ve všech prostorech, které dít navštíví.

Kapitola 25.: Bolest b icha u dít te zažil snad každý rodi . V tšinou jde o stav, který se sám a rychle vy eší. Není to však pravidlem a je pot eba dát na bolest b icha pozor, protože m že být p íznakem závažného onemocn ní.

BoLeSt b iChA

P Í INY

• psychika

• plynatost

• úraz

• st evní nepr chodnost

• otrava

• zán ty nitrob išních orgán

• mnoho dalších

ZÁVAŽNÉ P IDRUŽENÉ P ÍZNAKY

• b icho je na pohmat tvrdé

• dít vyhledává schoulenou polohu

• p etrvávající teplota

• krev a hlen ve stolici

BoLeSt b iChA nEpOdCe uJeMe.

PRVNÍ POMOC

• pom žeme dít ti zaujmout úlevovou polohu

• zjistíme, co dít jedlo, a p ípadné další informace

• v p ípad závažných p íznak nebo p etrvávající bolesti vyhledáme odbornou pomoc

• p i bolesti b icha po úrazu postupujeme podle kapitoly 12. Úraz b icha

NIKDY

• nepodáváme nic ústy p i bolestech b icha neznámého p vodu

• nepodáváme léky proti bolesti

• nedáváme teplé ani studené obklady, jestliže to není doporu eno pro konkrétní stav

Kapitola 26.: Hore ka sama není onemocn ní, ale p íznak velké v tšiny infek ních nemocí. T lo reaguje na infekci zvýšením t lesné teploty, což aktivuje imunitní systém. P etrvávající vysoká teplota je však pro dít nebezpe ná a hodn jej oslabuje.

HoRe kA

VYSOKÁ TEPLOTA

• normální teplota je 36,0 °C až 37,0 °C

• zvýšená teplota je 37,0 °C až 38,0 °C

• hore ka je nad 38,0 °C

• u kojenc m íme teplotu v kone níku a od výsledku ode ítáme 0,5 °C

P I ZVÝŠENÉ TEPLOT

• dít má klidový režim (je v posteli)

• za ídíme teplotní pohodu dít te (p ikrýt tak, aby mu to bylo p íjemné)

• zajistíme dostatek tekutin

P I HORE CE

• snižujeme teplotu pomocí lék – podle v ku dít te a p ípadných dalších p íznak podáváme sirupy, tablety nebo ípky obsahující ibuprofen nebo paracetamol

• dávku léku vhodnou pro dít najdeme v p íbalovém letáku

• p i vysoké hore ce ochladíme dít pomocí obklad (p edevším na hlav ), p ípadn pomocí vlažné sprchy

• zajistíme dostatek tekutin

• jestliže hore ka p etrvává, vyhledáme léka ské ošet ení

• když se objeví komplikace – k e e nebo ztráta v domí –voláme záchrannou službu

NIKDY

• nepodáváme d tem léky s kyselinou acetylsalicylovou (Acylpyrin)

• neochlazujeme dít p íliš rychle – ledovou sprchou nebo ledovým zábalem

• nepodce ujeme hore ku u dít te, které m lo d íve febrilní k e e

PREVENCE

Je dobré mít doma léky na snížení teploty vhodné pro daný v k dít te. Stejn tak když jedeme mimo domov.

Kapitola 27.: Celkové p eh átí m že nastat v d sledku úžehu (slunce svítí na nechrán nou pokožku hlavy dít te) nebo úpalu (dochází k n mu p i pobytu v místech s vysokou teplotou a vysokou vlhkostí).

První pomoc je v obou p ípadech obdobná.

CeLkOvÉ p eH ÁtÍ

P ÍZNAKY

• zarudlá k že, mohou být popáleniny

• bolest hlavy, zvracení nebo pocity na zvracení

• vysoká t lesná teplota

• spavost, únava

• v závažných p ípadech k e e a bezv domí

PRVNÍ POMOC

• dostaneme dít z horkého prostoru

• základem je ochlazení dít te – to provádíme pozvolna –pomocí obklad (hlavn na hlav ) nebo vlažné sprchy

• dít neochlazujeme prudce

• doplníme tekutiny – ideáln s obsahem minerál

• v p ípad k e í nebo poruch v domí voláme záchrannou službu

DEHYDRATACE

• je závažný stav, m že dít ohrozit na život

• u p eh átého dít te je vysoké riziko dehydratace – dít totiž spot ebovává velké množství vody na regeneraci t la a asto nem že vodu doplnit, protože zvrací

• dehydrované dít je spavé, unavené

• má oschlé rty a jazyk, kožní asa dít te se nevrací (má k ži jako babi ka)

• mo je hn davá a hustá

• první pomocí je podání dostate ného množství tekutin – p i zvracení pom že tekutiny podávat v malých dávkách asto – lze koupit speciální rehydrata ní nápoje

V teplých dnech nenecháváme dít v zaparkovaném aut ani na krátkou dobu. P

• úsp ch p i lé b se projeví dostate ným množstvím sv tlé mo i

• p i p íznacích dehydratace rad ji voláme záchrannou službu, p edevším u malých d tí

PREVENCE

Kapitola 28.: Naše zem a blízké okolí jsou z hlediska jedovatých živo ich velmi p ív tivé. Opravdu málo voln se pohybujících zví at je schopno zabít zdravého lov ka nebo mu zp sobit závažné zdravotní komplikace.

BoDnUtÍ v eLoU nEbO vOsOu, uŠtKnUtÍ hAdEm, kLíŠt

BODNUTÍ V ELOU NEBO VOSOU

• jestliže v rán z stalo žihadlo, opatrn ho odstraníme

• ránu po bodnutí ochladíme

• m žeme namazat gelem nebo krémem s obsahem antihistaminika

• v p ípad alergie dít te na vosu nebo v elu postupujeme podle kapitoly 21. Alergická reakce

UŠTKNUTÍ HADEM

• jediným naším voln žijícím jedovatým hadem je zmije obecná

• po uštknutí zmijí ránu ochladíme

P I uŠtKnUtÍ nEbO bOdNuTí jE hLaVnÍm rIzIkEm aLeRgIcKá rEaKcE.

• dít uklidníme, nem lo by se pohybovat

• zavoláme záchrannou službu

• jestliže došlo k uštknutí exotickým hadem, je zásadním úkolem zjistit, o jakého hada jde

NIKDY P I UŠTKNUTÍ HADEM

• nezaškrcujeme zasaženou kon etinu

• ránu neroz ezáváme, nevyma káváme

KLÍŠT

• klíšt odstraníme co nejd íve po p isátí

• chytíme jej do pinzety a opatrn vytáhneme

• místo po klíšt ti dezinfikujeme dezinfekcí s obsahem jódu (jestliže na n j dít není alergické)

PREVENCE

• zapíšeme, kde a kdy klíšt bylo

• když se v dob n kolika týdn po p isátí klíšt te objeví p íznaky jako hore ka, bolesti nebo únava, upozorníme na klíšt léka e

Riziko p enosných onemocn ní od klíšt te se výrazn zvyšuje s dobou, po kterou máme klíšt p isáté. Po p íchodu z venku d ti p evlékneme (klíšt se asto p isaje až doma) a prohlédneme je, jestli nemají klíšt