ART: NEO* Kauza Ostrov

KAUZA OSTROV 2014 – 2015 Jan Trejbal

HISTORIE

PR女ZKUM

REAKCE

Vážený pane magistře, Vážená platformo Neolokator, k Vaší níže uvedené žádosti o zařazení říčního útvaru v korytě Vltavy u Císařského ostrova v Praze 6 do „seznamu existujících a uznaných geomorfologických prvků a katastru nemovitostí“ sděluji následující: Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, každý vodní tok má svého určeného správce. Vltava, jako významný vodní tok, je předmětem správy, kterou vykonává Povodí Vltavy, státní podnik. Povinnosti při správě vodního toku vychází zejména z ustanovení § 47 odst. 2 a odst. 4 vodního zákona a způsob jejich provádění je upřesněn ve vyhlášce č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.

S popsanou žádostí Vám proto doporučuji se obrátit na příslušného správce vodního toku, tj.

Povodí Vltavy, státní podnik – viz výše a Ministerstvo životního prostředí, jakožto ústřední orgán státní správy ochrany přírody v České republice a dále pak jakožto ústřední vodoprávní úřad ve věcech ochrany před povodněmi.

Ministerstvo zemědělství v požadované věci nemá příslušné kompetence. Věcně a místně příslušný vodoprávní úřad je Magistrát hlavního města Prahy.

S pozdravem Petra Kudová ---------------------------------------------Ing. Petra KUDOVÁ Odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí (15110) Ministerstvo zemědělství Těšnov 17 117 05 Praha 1 Tel:221 812 066 Fax:221 812 964 E-mail: petra.kudova@mze.cz

Vážený pane Trejbale, V reakci na Váš dopis týkající se nově vzniklého nánosu materiálu v korytě Vltavy v Praze Troji Vám sdělujeme následující.

V předmětném úseku koryta významného vodního toku Vltavy se jedná o upravené koryto vodního toku na pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má Povodí Vltavy, státní podnik, právo hospodařit. Jedná se tedy o vodní dílo, které je státní podnik Povodí Vltavy povinen udržovat v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů. Z toho vyplývá, že jakékoliv snižování průtočné kapacity koryta vodního toku v dotčeném území z hlediska průtoku velkých vod, by mělo zásadně nepříznivý vliv na ochranu okolních nemovitostí před povodněmi.

Vámi zmiňovaný „ostrov“ vznikl důsledkem porušení plavebního kanálu Troja – Podbaba a průtokem vody napříč Císařským ostrovem při povodni v červnu 2013, čímž došlo k masivnímu odnosu zeminy a plavenin do upraveného koryta vodního toku Vltavy v místě, kde byly patrné sedimenty či mělčiny v menší míře již dříve.

Tento stav byl evidován jako povodňová škoda – zúžení průtočného profilu koryta významného vodního toku Vltavy – v protokolu sepsaného při povodňové prohlídce konané dne 12. 6. 2013.

Zúčastněné správní úřady, tedy příslušný vodoprávní úřad a orgán ochrany přírody souhlasily s odstraněním této povodňové škody. K tomuto postupu bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do významného krajinného prvku dne 8.

6. 2014 pod zn. S – MHMP-0844914/2014/OZP/VII/L. Odstraňování této povodňové škody bylo v období od června 2013 opakovaně požadováno na jednáních „Komise RHMP pro návrh a realizaci dokončení protipovodňových opatření hl. m. Prahy“ podle požadavků zástupců městské části Praha Troja i ze strany ředitele zoologické zahrady. Problému protipovodňové ochrany věnuje pozornost i odbor bezpečnosti a krizového řízení Magistrátu hlavního města Prahy. Současně bylo zpracováno nebo se zpracovává několik odborných studií zabývajících se průtokovými poměry v předmětné lokalitě. Vzhledem k poloze pražské ÚČOV na levém břehu a ZOO Praha na pravém břehu se jedná z pohledu protipovodňové ochrany o lokalitu velmi naléhavou. Za těchto okolností je Povodí Vltavy, státní podnik, jako subjekt s právem hospodařit s vodním dílem – úpravou koryta vodního toku a pozemkem č. parc. 2139/7 v kat. úz. Bubeneč povinen odstranit tu část nánosů, která vznikla následkem povodně v roce 2013.

Tyto práce probíhají.

Na druhé straně Vám ovšem můžeme sdělit, že sedimenty usazené v předmětném místě před tím, zůstanou v korytě podle požadavku orgánu ochrany přírody v předepsaném rozsahu zachovány. Jak sám ve svém dopise uvádíte, v rozsahu po povodni 2013 se jednalo o neobvykle velký nově vytvořený říční útvar.Z archivu ortofotomap je zřejmé, že po povodni v roce 2002 se zde omezeném rozsahu mělčina či nános vyskytoval, v roce 2001 před tehdejší

povodní nikoliv. To nevylučuje střídavý výskyt mělčin i v minulosti. Jak uvádí Odbor životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ve svém stanovisku, odstranění nánosu umožní zlepšení odtokových poměrů a současně svým omezeným rozsahem ve srovnání s délkou a šířkou toku nemůže vzhledem k dynamice říčních pochodů zásadním způsobem ohrozit ekologickou stabilitu vodního toku.

Povodí Vltavy, státní podnik, nemůže postupovat jinak než v rámci svých povinností uložených platnými právními předpisy.

S pozdravem Ing.Richard Kučera ředitel sekce provozní Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, Praha 5

Vážený pane magistře, Vážená platformo Neolokator, z pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., odpovídám na Vaše elektronické podání doručené dne 12. 11. 2014, kterým jste se na ni obrátil ve věci svého nesouhlasu s „odstraňováním nového ostrova v Praze-Tróji“ správcem vodního toku - státním podnikem Povodí Vltavy. Žádáte ochránkyni o zařazení ostrova do „seznamu geomorfologických prvků a katastru nemovitostí“ a informujete, že byste rád inicioval také veřejnou debatu o jeho využití. Nechal jste již zpracovat odborná posouzení (Fakulty architektury a stavební Českého vysokého učení technického, Akademie výtvarných umění v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) která předmětný ostrov „zmapovala“ z hledisek historickovědného, přírodovědného, sociálněgeografického a urbanistického, jakož i umělecko-antropogenního, přičemž vyznívají ve prospěch další existence ostrova. Na základě toho jste dne 7. 10. 2014 na vlastní náklady celý ostrov zaměřil, v současné době dle svého vyjádření spolupracujete na vytvoření vodohospodářského „předběžného“ opatření, které zajistí neporušenost celého ostrova a jeho společenství. Na ochránkyni se obracíte s prosbou o stanovisko a co možná rychlou odpověď, k čemuž podotýkáte, že již dne 15. 12. 2014 má být v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR celá záležitost oficiálně představena širší veřejnosti a médiím.

Přijměte prosím v prvé řadě informaci, že právní úprava - zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv (dále jen zákon) - ukládá veřejné ochránkyni práv působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí při výkonu státní správy, a to pokud by postupovaly v rozporu s právem nebo porušovaly principy právního státu, dobré správy, eventuálně před jejich nečinností. Ochránkyni naopak nepřísluší zasahovatdo činnosti subjektů, jež se na výkonu státní správy nepodílí, tedy i do činnosti Povodí Vltavy, s. p., jako správce vodního toku Vltava. Činnost správce vodního toku není výkonem státní správy, jak ji má zákon na mysli, ochránkyně proto nemůže postupy správce vodního toku šetřit, resp. do jeho činnosti jinak intervenovat. Výkon správy vodního toku podléhá nicméně dozoru vodoprávních úřadů (Magistrát hlavního města Prahy, tzv. vrchní vodoprávní dozor pak náleží Ministerstvu zemědělství), jejichž činnost za splnění podmínek daných zákonem (v zásadě marné využití v úvahu přicházejících opravných prostředků) ochránkyně prověřit může. Pokud jde o právní úpravu týkající se vodních toků a jejich koryt, institut správy vodních toků, včetně oprávnění a povinností správců vodních toků, doporučují Vaší pozornosti hlavu VI zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Je na místě poukázat také na potřebu hydrologického posouzení celé záležitosti (zejména otázka možného zhoršování průběhu povodní), které by patrně mělo doplnit mozaiku podkladů pro nalezení optimálního řešení situace.

Ke svému podání prozatím nepřikládáte žádné písemnosti svědčící o postupech orgánů státní správyve věci (vodoprávní úřad, orgány ochrany přírody, katastrální úřad), nejedná se

tedy v této chvíli z Vaší strany o podnět, který by splňoval základní obsahové požadavky na podnět ochránkyni. Ve svém podání sice obecně zmiňujete spolupráci na tvorbě vodohospodářského „předběžného“ opatření, nicméně jen na podkladě tohoto sdělení není možno ze strany ochránkyně korektně usuzovat na to, zda jste již s některým z úřadů vešel v kontakt, případně zda jím učiněné závěry jsou odpovídající. Nicméně se zřetelem k informacím, které jste ochránkyni poskytl (realizované přírodovědné hodnocení mělo potvrdit existenci zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů v lokalitě), doporučuji především, abyste oslovil s danými poznatky příslušný orgán ochrany přírody, nejlépe Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), jako nezávislý inspekční a kontrolní orgán pro oblast ochrany životního prostředí. ČIŽP je po posouzení celé situace, oprávněna ve smyslu § 66 zákona č.

114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále zákon č. 114/1992 Sb.), stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných části přírody, popřípadě takovou činnost i zakázat. Současně je žádoucí ve věci iniciovat u ČIŽP vydání předběžného opatření dle § 61 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), jehož prostřednictvím je možno zabezpečit bezprostřední účinky kupříkladu i zastavení prací na dalším odtěžování ostrova (s vytvořením prostoru pro hledání vhodného řešení). Vámi navrhovaná veřejná debata o dalším osudu „Ptačího“ ostrova na Vltavě se jeví rovněž jako velmi žádoucí, z dostupných podkladů lze totiž usuzovat, že i obyvateli (nejen) přilehlých pražských čtvrtí je již ostrov vnímám jako součást veřejného prostoru. Tomu by měla odpovídat i otevřenost rozhodovacích procesů, jež se další existence ostrova týkají, včetně zapojení veřejnosti do nich. Pro Vaši úplnou informaci si dovoluji připojit informační leták „Správní řád“, kde naleznete podrobnější informace z hlediska možností iniciování správních řízení, účastenství, přezkumu správních aktů, uplatňování stížností či opatření proti nečinnosti.

Jelikož není zřejmé, co máte na mysli požadavkem na zařazení ostrova do seznamu geomorfologických prvků, lze závěrem již jen obecně odkázat na další možnosti, které nabízí zákon č. 114/1992 Sb. svými instituty významného krajinného prvku (VKP) či přechodně chráněné plochy. Významný krajinný prvek je ust. § 3 písm. b/ zákona č. 114/1992 Sb. vymezován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (připomínám, že vodní tok a údolní niva jsou VKP přímo ze zákona). Postup registrace nově navržených VKP orgánem ochrany přírody (působnost Magistrátu hlavního města Prahy) upravuje ust. § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.

Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení (působnost Magistrátu hlavního města Prahy) se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

Tolik Vám tedy mohu nyní k celé záležitosti sdělit. Tato odpověď, která vychází z výše popsaného stavu, samozřejmě nevylučuje, abyste se na ochránkyni v budoucnu znovu obrátil, pokud k tomu v postupech konkrétních správních orgánů shledáte důvod. K náležitostem podání ochránkyni si dovoluji odkázat na informační leták „Jak se obracet na veřejného ochránce práv“ (který tvoří přílohu tohoto dopisu) a zdůraznit přitom, že v souladu s § 11 zákona o veřejném ochránci práv je třeba k podnětu připojit především kopie písemností, svědčících o postupech správních orgánů ve věci (doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, stěžovatel sám vyzval k nápravě, resp. sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, a s jakým výsledkem).

S pozdravem Mgr. Jan Czajkowski Kancelář veřejného ochránce práv Brno 60200, Údolní 39 Telefon: 542 542 235 E-mail: jan.czajkowski@ochrance.cz

Dobrý den pane magistře, fandím Vaší aktivitě a budu sledovat „vývoj“ ostrova. Pokud bude stabilní s jasně definovaným rozsahem, porostlý vegetací a podnik Povodí ho skutečně nebude chtít zrušit, doplníme ho jako pevninu do dat ZABAGED. Nezajistí se tím však žádná první záruka na jeho budoucí existenci.

S pozdravem Jana Pressová ------RNDr.Jana PRESSOVÁ vedoucí Odboru sběru dat ZABAGED Zeměměřický úřad Pod sídlištěm 9, 182 11 Praha 8 Tel: +420 284 04 1695 +420 731 150 737 E-mail: jana.pressova@cuzk.cz

Dobrý den, k Vašemu dotazu je nutno předně uvést, že ostrov jako takový není předmětem evidence v katastru nemovitostí, předmětem evidence jsou pozemky, budovy, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, jednotky, právo stavby a další nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis (srv. § 3 katastrálního zákona).

Předmětná část zemského povrchu je v současné době v katastru evidována jako pozemek, druh pozemku vodní plocha.

Vznikl-li na určitém místě takto evidovaného pozemku pozemek s jiným druhem (např. ostatní plocha) mající trvalý charakter (zde nutno vzít v úvahu např. kolísání vodní hladiny), může vlastník pozemku podat místně příslušnému katastrálnímu úřadu ohlášení k zápisu změny druhu pozemku v katastru.

S pozdravem Jarmila Daňková

----------------------------------------Mgr. Jarmila Daňková ředitelka sekretariátu předsedy Český úřad zeměměřický a katastrální tel.: 2 8404 1210 fax: 2 8404 1204 e-mail: jarmila.dankova@cuzk.cz http://www.cuzk.cz ID datové schránky: uuaaatg

Vážený pane Trejbale, odbor životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OZP MHMP), jako příslušný vodoprávní úřadv návaznosti na Váš email ve věci „legalizace nového pražského ostrova“ sděluje: Útvar v korytě vodního toku Vltava mezi trojským břehem a Císařským ostrovem v ř. km cca 43,5 byl vytvořen po povodni v červnu 2013, kdy na tomto místě sedimentoval materiál nesený povodní. Vzhledem k morfologii dna v lokalitě (přítomnost kamenného výchozu ve dně koryta) zde k ukládání říčního materiálu dochází opakovaně. Jedná se o důsledek přirozených říčních procesů.

Usazená štěrkopísková lavice omezuje průtočný profil, což má za následek ohrožení přilehlých břehových pozemků v důsledku snížení kapacity koryta.

Dne 10. 6. 2014 byly správcem vodního toku Povodí Vltavy, s. p. oznámeny činnosti související s odtěžbou říčního materiálu v zájmové lokalitě. Navržené činnosti nesouvisely se stavbami vodních děl ve smyslu ust. § 55 odst. 1 vodního zákona, proto nebyly uplatněny postupy podle dle ust. §15a odst. 3 vodního zákona a dle ust. § 106 stavebního zákona. Vzhledem k povaze záměru nebyly uplatněny postupy podle ust. § 107 stavebního zákona či zákaz provedení udržovacích prací dle ust. § 15a odst. 3 věta poslední vodního zákona. Navržené činnosti souvisely s nápravou škod po povodni z června 2013. V rámci projektovaných prací bylo navrženo odtěžení sedimentu do úrovně cca 1 m pod nominální hladinu v korytě. Nová úroveň dna by měla navazovat na přilehlou niveletu dna. Celkem se předpokládala odtěžba 9.052,3 m 3 materiálu. Provedením navržených prací bude opětovně zkapacitněn průtočný profil na původní úroveň.

Navržené práce patří mezi povinnosti správce vodního toku podle ust. § 47 odst. 2 písm. b) vodního zákona a jejich realizací dochází k naplnění zákonné povinnosti správce vodního toku pečovat o koryta vodních toků a o přilehlé pozemky ve stanoveném rozsahu. V případě těžby říčního materiálu, pokud souvisí se správou vodního toku, se dle ust. § 14 odst. 2 vodního zákona nevyžaduje povolení vodoprávního úřadu podle ust § 14 odst. 1 písm. b) vodního zákona.

Podle informací zástupce správce vodního toku, budou práce na těžbě dokončeny do konce listopadu 2014. Zástupce OZP MHMP z oddělení ochrany přírody a krajiny se zúčastnil kontrolního dne na stavbě a na místě bylo domluveno kompromisní řešení, které zachová v omezené míře stanoviště pro ptactvo.

K územní změně (vytvoření ostrova) je zapotřebí změna územně plánovací dokumentace, která není v kompetenci OZP MHMP. Z hlediska vodního hospodářství však musíme konstatovat, že omezení průtočného profilu v korytě vodního toku „novým ostrovem“ není z hlediska ochrany před povodněmi žádoucí.

S pozdravem, Jaromír Kačer

Ing. Jaromír Kačer oddělení vodního hospodářství odbor životního prostředí Magistrát hlavního města Prahy Pracoviště Jungmannova 35/29, Praha 1

Vážený pane architekte, Vážená platformo Neolokator, velmi si vážíme vašeho zájmu o problematiku nově vzniklého ostrova ve Vltavě u Císařského ostrova, obáváme se však, že jste některé aspekty této věci poněkud podcenil. Ačkoliv MŽP není k řešení Vaší žádosti příslušné (podle současného znění vodního zákona č. 254/2001 Sb. je v kompetenci MŽP pouze ochrana vod, zatímco veškerá další problematika, týkající se vod včetně správy vodních toků patří kompetenčně MZe), dovolíme si uvést několik poznámek k věci.

Zmíněný "ostrov" je nánosem, který vznikl v mělké části koryta Vltavy jako důsledek povodně v r.

2002 a podstatně se rozšířil při další povodni v r. 2013. Z hlediska správy vodního toku představuje zásadní problém, protože významně zhoršuje odtokové poměry v daném místě. To znamená, že v případě další povodňové situace bude voda odtékat pomaleji, vystoupá výše, budou zaplaveny i oblasti, které by jinak zaplaveny nebyly a výše povodňových škod tak dramaticky naroste. Existence "ostrova" tak znamená zvýšený stupeň ohrožení pro ÚČOV, ZOO a další subjekty. Povodí Vltavy je správcem vodního toku Vltava a k jeho povinnostem patří mj. navrhovat a realizovat opatření, která vedou k minimalizaci povodňových škod. Pokud by tak nečinil, vystavil by se mimo jiné i riziku, že po něm bude úhrada případných povodňových škod úspěšně soudně vymáhána. Proto byla za účasti orgánů ochrany přírody vedena jednání, která posléze vyústila v dohodu, podle které bude z "ostrova" odtěženo vše, co přinesla povodeň 2013, a naopak v zájmu zachování některých ohrožených druhů rostlin a živočichů bude ponechána ta část nánosů, která pochází z r. 2002.

Podle informací, které máme k disposici, tyto práce již probíhají.

Nevíme přesně, co myslíte termínem "seznam geomorfologických útvarů". Pokud je nám známo, ani MŽP, ani MZe žádný takový seznam nemají a v žádném zákoně nejsou zmocněny k tomu ( ani jim není uložena povinnost) jej vést. Zápisy do katastru se řídí katastrálním zákonem č. 344/1992 Sb., Vámi požadovaná "legalizace ostrova" ať už v jakémkoli rozsahu, by mohla proběhnout pouze tak, že by Povodí Vltavy jakožto vlastník dotyčného pozemku (koryta vodního toku) nechalo zpracovat geometrický oddělovací plán, na základě kterého by požádalo o to, aby "ostrov" byl zapsán v katastru nemovitostí jako samostatný pozemek s vlastním parcelním číslem. Nikdo jiný, než vlastník pozemku (tedy Povodí Vltavy) to udělat nemůže. Pokud by to měl (alespoň teoreticky) udělat stát, resp. některá jeho složka, jak navrhujete, bylo by napřed nutné dotyčný pozemek vyvlastnit. To je podle Ústavy možné jen na základě zákona (a za peníze), což by v tomto případě nebylo splněno.

Věříme, že Vám tento mail umožní komplexnější pohled na celou problematiku "ostrova".

RNDr. Marie Dvořáková, CSc. Ministerstvo životního prostředí Odbor výkonu státní správy I Kodaňská 46, 101 00 Praha 10 E-mail: marie.dvorakova@mzp.cz Tel: 234 062 219, Fax: 234 062 225