MEDIA: Velký rozhovor pro Denik.cz

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal Jaroslav Krupka 15. zá í 2017

četba na 26 minut

Jan Trejbal

Foto: Klára Cvrčková

/ VIDEO, GůLERIE / St edov cí lokáto i byli pozoruhodné osobnosti, kte í museli být svým zp sobem geodety, urbanisty, geografy i pracovat s osídlenci. V dnešní dob se rozvoj obcí ídí mnoha dokumentacemi, které spolu nijak nekomunikují. To je pot eba zm nit, vysv tluje urbanista Jan Trejbal, zakladatel platformy Neolokátor.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

1/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

"V rámci velké kolonizace na území Koruny české p sobili od počátku 13. století lokáto i, jejichž úkolem bylo zakládat vesnice a dále široce v území p sobit. Za vznikem Neolokátoru stála myšlenka navázat na jejich činnost," popsal Jan Trejbal d vod vzniku platformy neolokátor, která sdružuje odborníky z oblasti prostorových a sociálních v d.

Je u nás existence lokátor historicky doložená?

Je, jde o historicky doloženou profesi. Od počátku 13. století bylo kolonizováno nap íklad Českobud jovicko, Českomoravská vrchovina, Jizerské hory, pustá a zalesn ná podho í Český les, Krušné hory, Lužické hory, nebo i Krkonoše. Lokáto i zpočátku p icházeli z Bavorska, na sever Čech z Durynska a Horního Saska a na severovýchod z Lužice a Horního Slezska. Hodn se touto problematikou zabývá nap íklad profesor Žemlička. Lokáto i zakládali vesnice a m sta, i na zelené louce.

Jak to souvisí s platformou Neolokátor?

Dlouhodob se v nuji tvorb v krajin a ve venkovském prost edí. V roce 2011 ve mn uzrála myšlenka, rozvinout ateliér nebo platformu za účelem novodobé spolupráce, která by týmov navazovala na ty st edov ké postupy a pozoruhodné osobnosti, kte í museli být svým zp sobem geodety, urbanisty, geografy i pracovat s novými nájemníky…

FOTOGůLERIE

Spolupráce mezi odborníky se i po šesti letech jeví jako pot ebná a opodstatn ná. Specialisté zatím o sob dostatečn neví. P itom http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

2/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

tu st edov kou univerzálnost už v sob nemáme.

M l jsem za to, že vesnice a m sta zakládali nejčast ji panovníci, pokud tedy nebylo dané místo osídleno samovoln . ůle ti panovníci na to nem li vzd lání, takže využívali lokátory.

Existovaly p ímo lokátorské školy, v tšinou v n meckých zemích. T eba B lá pod Bezd zem je doložený p íklad m sta založeného lokátorem úpln na zelené louce. Na Fakult architektury ČVUT v Praze probíhá v současnosti výzkum týkající se i lokátorství, kde zkoumáme asi 26 m st po celé České republice. U n kterých z nich se p itom domníváme, že mohly být rovn ž založeny lokátory neboli tehdejšími geodety. V Jihlav i v Českých Bud jovicích je doloženo p sobení lokátora. Nejv tší lokátorské dílo v celé České republice je Nové M sto pražské.

To je p ece benchmark Karla IV. Tenhle benchmark není ve skutečnosti tak úpln jeho. Protože to, jak bude to m sto velké, kde bude nám stí, jak bude m sto vypadat, je nejspíš do značné míry práce lokátorského týmu. Na vytvo ení Karlova nám stí pracovalo dokonce víc lokátor . Na svou dobu to byli mimo ádn , mezioborov vzd laní lidé.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

3/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Jak se dá "lokátorství" p enést do moderních podmínek, když tu jednak máme územní plánování a jednak je česká krajina oproti st edov ku daleko zastav n jší?

Neolokátor, jak jsem ho založil, se v nuje t em základním v cem. Úvodem m žu uvést film, který vznikl jako diplomová práce na ůkademii výtvarných um ní, kde jsem filmovou ečí poskládal fiktivní postavu novodobého lokátora.

Ve filmové eči je to sice hezké, ale cht l jsem to uvést do praxe.

Tak jsem založil platformu, která se bude práv této činnosti v novat. Myslím, že i po šesti letech z stává jedinou platformou, která se u nás na mezioborové p esahy zam uje. T eba v západním N mecku, v Berlín se p i plánování rozdíly mezi t mito obory už hodn stírají. ůle u nás, až na sv tlé výjimky, je to po ád tak, že p írodov dec se zabývá výhradn p írodou, sociolog sociologií a všechny ty činnosti jsou striktn odd leny.

P itom se vysloven nabízí, aby se ta práce propojila. Jak v horizontální, tak vertikální linii.

Lze to vysv tlit jednodušeji?

D láme t i základní v ci. Za prvé vytvá íme mezioborové studie, p edevším pro malom sta a vesnice. Pro ministerstvo práce a sociálních v cí jsme od roku 2014 zpracovávali studii 14 míst.

Každý v Neolokátoru zpracuje úvodní tezi, a pak na map dané oblasti hledá z hlediska své profese možné potenciály podle požadavk zadání. V tomto p ípad byl celý projekt byl zam en na získávání míst pro dlouhodob nezam stnané, takže jsme hledali potenciály v území, kde by se dali lidé zam stnat. Týkalo se to i Kyjova a okolí, kde z toho vyšla t eba i taková psí louka za malým sídlišt m, u níž popisujeme, jak dané místo udržovat, a zp soby, jak by se mohlo víc využít.

Takových míst je ale v každé naší práci mnoho. Stovky http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

4/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

POTRůVINÁ SKÝ PR MYSL

Lidl sklízí posm šky, vtipy i hn v. Omluva nepomohla, lidé cht jí protestovat Jaroslav Krupka 5. zá í 2017 četba na 4 minuty

základních potenciál , které poté zpracováváme do desítek projektových zám r . Dodnes se podle t chto studií pracuje a projekt dokonce pokračuje dál.

Podobným zp sobem, už ne pro ministerstvo, jsme pozd ji zpracovávali lokaci nap íklad v Postoloprtech nebo v Polabí, kde jsme o neolokátorství natočili i televizní dokument pro Českou televizi. D ležitou roli zde hraje i náš vlatní software, který jsme pro tyto studie vytvo ili. Na map m sta propojujeme srozumiteln potenciály z oblasti r zných v d, jež barevn vyznačujeme - červená je architektura, zelená p írodní v dy a podobn - p ičemž oranžová p edstavuje syntézu a naznačuje, kde se nám jednotlivé neolokace prolínají. To je hodn d ležité. Lidé z jednotlivých v dních obor se musí p i práci na studii potkávat, nem že se uplat ovat jen jedna profese. Výsledkem je mapa, která identifikuje rozvojové potenciály místa. Tvorba studií je tedy první v c, které se v nujeme.

V čem se neolokátorství liší t eba od územního plánování?

Když p ijdu za starostou obce, mám s sebou jako pom cku tužku, na níž je napsáno, jaké typy mezioborových výzkum m žeme vytvo it a k čemu jsou dobré - t eba program rozvoje obce, který zahrnuje strategické plány, územní studie ve ejných prostranství, zadání územního plánu i další dokumentace. Všechny tyto typy p edstavují horizontální linii naší práce, tedy jednotlivé dokumentace, které dokážeme vytvo it. Tužka je součástí http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

5/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

p ehledu, který tvo í vertikální linii, p edstavující jednotlivé v dní disciplíny a témata, jež mohou daní v dci na základ dat ešit.

Z jednoho mezioborového výzkumu se tak starosta dozví mnohem víc, než by se dozv d l t eba jen od urbanisty, a navíc, což je hodn d ležité, z jednoho výzkumu lze vytvá et r zné formy dokumentace. Územní studii, strategický plán a další.

Co bych cht l zd raznit, je to, že v dnešní dob neexistuje ani v malých obcích propojenost mezi jednotlivými druhy dokumentace, což je katastrofální. Moje zkušenost je taková, že obce sice mají vytvo en strategický plán, zadání územního plánu, t eba i územní studie, když jsou dobré, mají regulační plán - ale ty v ci spolu v tšinou v bec nekomunikují. Strategie není obsažená v územním plánování, prostorové souvislosti naopak nejsou zahrnuty do strategického plánu obce a podobn . To mi dnes p ijde vysloven skandální. ů není to v c, kterou bych si vymyslel, ekne vám to každý, kdo se té oblasti v nuje. Čím je to zp sobeno?

P íčiny by se daly najít ve zm nách legislativy až po roce 1řř0. Na začátku ř0. let se nevytvá ely strategické plány, ale http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

6/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

takzvané územní generely a programy rozvoje obcí, jejichž součástí byla i prostorová schémata.. Bylo to n co mezi strategickou rozvojovou studií a územním plánem.

Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastenc m Redakce 13. zá í 2017

četba na 3 minuty

Pak se to ale rozjelo dv ma sm ry. Na jedné stran dál existuje jasn zákonem popsané územní plánování, na druhé vznikla lobby firem, které d lají strategické plány. Ty vznikají často na kolen , firmy do obce ani nezajedou a berou to jako rychle vyd lané peníze.

Hodn to d lají t eba poradenské společnosti. Vytvo í strategický plán, žádný architekt ani odborník ho sice nikdy nevid l, ale pro dotace je spln no. Strategické plány totiž na rozdíl od územních nep ikazuje obcím legislativa. Územní plán musí obec ze zákona samoz ejm mít, ale strategický plán zákon nevyžaduje. ů co víc - nikde není jasn

ečeno, co má obsahovat. D vodem, proč se

strategické plány v bec d lají, je jednak to, že mít n jakou strategii dob e politicky vypadá, ale p edevším jsou d ležité pro unijní dotační programy, protože dotaci Evropské unie nedostanete, pokud nemáte vizi.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

7/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Naší snahou je ukázat, že to jde i jinak. Te d láme pilotní projekt na p íkladu t i a p l tisícového m sta, kde chceme ukázat, jak se dají jednotlivé dokumentace a plány propojit. Podle m je to opravdu d ležité. ů stejn tak je d ležité d lat to mezioborovým zp sobem.

Kolik lidí vlastn dává vaše studie dohromady, když pracují mezioborov ? Kdo všechno je součástí neolokátoru?

Jsou to čty i základní obory, čty i lidé. Za prvé kulturn historické v dy, kde m že být podle zadání kulturní antropolog, historik a archeolog. Za druhé p írodní v dy, kde se nám nejvíc osv dčila spolupráce s geobotaniky, což jsou lidé, kte í se v nují současn p dním a geologickým souvislostem. Za t etí je samoz ejm členem týmu architekt - urbanista, což je v tšinou člov k, který d lá také konečnou syntézu v daném míst . ů za čtvrté jsou velmi d ležití "data i" poskytující socio-ekonomická data. Já osobn spolupracuji velice rád se sociálními geografy.

Tyto čty i profese spolu musí velice úzce spolupracovat, a pokud to d lají, dosahují velmi kvalitních výsledk . Poskytujeme také podporu architektonickým kancelá ím, pokud t eba nemají dost kontakt na "nestandartní" typy odborných profesí.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

8/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Co který z nich konkrétn p ináší? A která z t ch pozic je vaše parketa?

Jsem urbanista a také výtvarný um lec. Uvedu p íklad. V roce 2015 se objevil ve Vltav u pražské Tróje nový ostrov, kus zem , který vyplavila voda, a na jeho p íkladu jsem práci takového novodobého lokátora podrobn ukazoval. Že musí mít GPS, kterou si skicuje lokaci. Že musí odebrat vzorky, které analyzuje. Že historik a kulturní antropolog musí prozkoumat živé i mrtvé vrstvy lokace - kulturní antoropolog zjiš uje, jaké jsou v daném míst spolky, jak tam funguje kultura, jaké tam existuje sportovní vyžití a v jakém stavu je místní komunita, historik zkoumá, jaké se k danému místu vážou historické tradice a jak se v n m žilo d ív. V tomto sm ru se osv dčila spolupráce s novov kými historiky, protože st edov cí historici mají sice velký p ehled o památkách, ale o zp sobu života v určitém prostoru se zachovalo mnohem víc informací z 1ř. nebo z 20. století.

Dosv dčují mimo jiné, že náš život hodn souvisí s k es anskými tradicemi, které jsou zde stále siln p ítomné, a n kdo chce nebo ne.

P EDCHOZÍ ČÁST

Část 1/2

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html

DůLŠÍ ČÁST

9/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Pak také p icházejí ke slovu p írodní v dy. Ty se zabývají vším od zelené infrastruktury a propojení intravilánu Ěsouhrnné označení pro zastav né plochy obcí, pozn. aut.ě s extravilánem Ěnezastav né části katastrálního území obcíě p es vyváženost území až po témata jako zem d lství, eroze a sucho, která jsou dnes velmi d ležitá.

Dále zjiš ujete, jak v lokaci funguje místní samospráva, neziskové organizace, cestovní ruch - a jestli ho tam místní lidé cht jí mít nebo necht jí. Zajímá vás hospodá ský vývoj místa, bytové statistiky, nezam stnanost, doprava, statistické informace o stá í obyvatelstva a tak http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

1/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

dál. Jestli obce vzájemn spolupracují, jestli jsou spojeny v n jakém svazku obcí, jestli mají svého léka e nebo je pot eba dojížd t…

Pak p ijde urbanista nebo architekt a začne se zabývat otázkami, jako je celková prostorová idea, jak a kam se rozvíjet, jaké jsou tam urbanistické tendence, začne ešit uspo ádání ve ejného prostoru, parkování, prosp šnost staveb, rekonstrukce… Je to zkrátka syntéza všech výše uvedených disciplín.

SOCIÁLNÍ SÍT

Politika na sítích. Strany šet í na médiích, jdou do p ímé komunikace Jaroslav Krupka 10. zá í 2017

četba na 13 minut

Načež už záleží jen na tom, do jakého typu dokumentace výsledky vložit. T eba v Postoloprtech jsme to zam ovali víc komunitním sm rem a zabývali se tím, jak místní komunita m že prost edí zlepšit pomocí potenciálu, který v n m najdeme.

K čemu jste došli?

Pom žu si matematikou. Postoloprty p edstavovaly lokaci, v níž bylo jedno v tší m sto a v okolí čtrnáct vesnic. Protože byl projekt zam en komunitním sm rem, nasbírali jsme nejd ív kolem 1ř0 potenciál , které reagovaly na to, co tam už je. Jeden z nich se t eba týkal už existující chrán né krajinné oblasti, kterou navrhl aktualizovat. Z t chto 1ř0 potenciál vzniklo asi t icet krátkodobých impuls . Prost ednictvím počítačového softwaru jsme je pak p evedli do projektových zám r a odprezentovali místním lidem v kin . Pro mezioborový tým to byla práce asi na t i m síce.

Z t ch t iceti zám r si mají místní vybrat, co budou realizovat?

Ne, t ch t icet zám r m že fungovat jako projektový zásobník. D ležitá je ale ta provázanost s územním plánováním. N které jsou st edn dobé, n které dlouhodobé, n co lze realizovat hned. http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

2/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

M žete zmínit pár úpln konkrétních p íklad ?

Jist . Velice rychle se dala aplikovat t eba obnova starých pozapomenutých cest. Nasadili jsme na n partu "k oviná " s místních technických služeb, kte í je začali vysekávat, aby se Postoloprty daly t eba jen obejít. Totéž pozd ji vzniklo v Odolené vod a dalších m stech.

Je to v c pro místní, která je rychle vid t a umož uje lepší prostupnost územím.

Z staly p itom polní cesty polními cestami, nebo se vylily betonem a p ibyla u nich cedulka Dotováno z prost edk EU? Mám na to odpovídat Ěsmíchě? Ne, nic jsme betonem nevylévali, naopak jsme se snažili obnovit strukturu cest tak, abychom podpo ili p ší turistiku. Současn jsme aplikovali n které vd čné principy ze zahraničí, jako je nap íklad takzvaný bird watching, tedy popularizované sledování pták . Jde o jednoduché drobné zásahy, které mohou prost edí oživit.

Další v cí bylo obnovení zaniklé historické plovárny. Na základ komunikace s lidmi, kterou obstarali antropologové, a na základ historických souvislostí jsme tvo ili takzvanou "urbální akupunkturu místa", kdy z n jakého nevyužitého menšího prostoru jednoduchým zásahem vytvo íte ve ejný. T eba i s pomocí palet za pár desítek tisíc jednoduchou plovárnu.

POTRůVINÁ SKÝ PR MYSL

Vina ský fond podpo í kampaní povinné značení domácích vín Jaroslav Krupka 23. srpen 2017

četba na 4 minuty

D ív také, když člov k do Postoloprt p ijel autobusem, nem lo pro n j m sto z ejmý začátek ani konec, byl to neuchopitelný prostor. Proto jsme ve spolupráci s místním panem fará em obnovili ve ejné prostranství okolo fary, kde je i autobusová zastávka sm rem z Prahy a Chomutova. Všechno jsou to veskrze drobné zásahy, které ale pomáhají vytvá et charakter daného místa. Te má projekt pokračovat dál.

A polní cesty z staly polními cestami? http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

3/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

ůno, z staly. Plošné asfaltování polních cest je šílenost. Souvisí to ale s tím, že každá doba p ináší n jaký diktát v podob takzvaných osv dčených princip . Nikdo to sice nep ikazuje, ale je to "osv dčený princip". Takže potom t eba pokládáme zámkovou dlažbu všude, i tam, kam nepat í. Existuje-li na to dotace - tak se staví i uprost ed ničeho, t eba kousek od Kladna narazíte na kruhový objezd uvnit pole.

Bohužel, odborníci, urbanisté si za tohle mohou tak trochu sami. Jak se nám da í popularizovat obor, aby k takovým exces m nedocházelo? Maximáln se jednou za čas objeví n kdo, kdo se proslaví natolik, že ho začnou média vnímat, jako te nap íklad Ji í Sádlo Ě český p írodov dec a biolog, mimo jiné autor či spoluautor knih Biologie krajiny, Krajina a revoluce, Krajina jako interpretovaný text, Prázdná zem – listopadová část roku nebo Praha a Brno, pozn. aut.ě. Ten je ovšem mimo ádný, že se dokáže nejen v novat v d , ale dokáže o ní i jasn mluvit a popularizovat ji. Takových lidí je ale jako šafránu.

Co t eba architekt Adam Gebrian? ůdam Gebrian je p esný p íklad toho, že kde není konkurence, tam to není optimální. Šel cestou popularizace, podobn jako svého času historik architektury Zden k Lukeš, ale jeden člov k dnes nem že ze své podstaty obsáhnout všechno. T eba se v bec nemluví o českém venkovu. Gebrian je navíc jeden. Začal na internetu, pak následoval zájem, takže se začal objevovat i v rozhlase, pomalu aby se roztrhl, ale ptám se - stačí jeden mediáln činný kritik architektury na celou republiku?

Takže popularizaci máte také v popisu činnosti? http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

4/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Tím se pomalu dostáváme k dalším dv ma bod m činnosti vedle vytvá ení studií. Studie jsou jedna v c. Druhá činnost Neolokátoru, jež umož uje, aby to v bec fungovalo, je práce na v decké úrovni. Na ČVUT i na UMPRUM se snažím v decky a statisticky pracovat, protože v našem prost edí nic na toto téma není a v zahraničí mají jinou legislativu, takže jejich projekty nejsou globáln p enositelné k nám. T eba to, co funguje v anglosaském sv t , u nás nemá šanci.

Op t se zeptám na konkrétní p íklad.

T eba po roce 1řř0 u nás vznikly takzvané územn -analytické podklady, v jejichž rámci bylo definováno 11ř "sledovaných jev v území". Postupn se ale ukázalo, že to nestačí, protože popsat krajinu 11ř kategoriemi je i z hlediska zdravého rozumu zkrátka nedostatečné. Takže t eba Institut plánování a rozvoje hlavního m sta Prahy rozsekal 11ř kapitol týkajících se krajiny na další podkapitoly a už jich má p es 210. Je to klasický p íklad, kdy všichni v dí, že současný stav není optimální - ví to dokonce i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, v dí to na univerzitách - ale stejn to po ád funguje podle p vodní aktualizované vyhlášky. Tohle by se t eba v anglosaském sv t pravd podobn nestalo.

DOPRůVů

Billboardový svaz zaplavil Česko vlajkami.

Stát: Nenecháme se vycukat Jaroslav Krupka 2Ř. srpen 2017

četba na 6 minut

Hlavní výzkumnou hypotézou mého studia je tvrzení, že na jedné analýze území lze za rozumné peníze vytvo it víc typ územn -plánovacích podklad . Podle m jsou územn -plánovací podklady zaklínadlem ke všemu. Ne územní plán. Ten totiž nevzniká tak, že p ijde architekt a osvítí ho Duch svatý. Tak to dnes nefunguje. Funguje to tak, že existují územn -plánovací podklady a další dokumentace, z nichž ten krásný územní plán vzniká. ů zatímco územní plán je dob e legislativn ošet en, ve zbytku panuje neuv itelný chaos. Jak jsem íkal, dokumentace spolu nekomunikují a ekn te mi, co z toho pak m že v pr m ru vycházet.

To ekn te vy. Má to ešení? http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

5/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

ešením by bylo, kdyby starostové spolupracovali s architekty a urbanisty, kte í se tomu problému v nují. T eba na Fakult architektury ČVUT vznikla pod profesorem Janem Jehlíkem nová metodika zadávání územních plán , kde je vše p ehledn popsáno a každý starosta, zastupitel nebo stavební ú ad podle ní dokáže postupovat. ůle v dí o ní t eba místní zastupitelé? Také teprve nedávno se jako zázrakem stalo, že m ítkem pro výb r zpracovatele územního plánu nemusí být už pouze cena. Ješt donedávna byla, což byla voda na mlýn "zavedeným urbanist m". Te už m že kterékoli m sto íct, že vybírá nejen podle ceny, by ta z stává d ležitým kritériem, ale i podle obsahu. Jsme tedy vlastn na dobré cest .

T eba to zamezí p ípad m, kdy celá republika zná Kamenné Žehrovice jako "ty s tou zpackanou školou"…

Fiktivní ůrch Vader z Facebooku, který to rozví il, je m j kolega, dokonce jsem ho pozval i na své p ednášky na ůVU, škola je ale v zásad drobnost. Stejn to zateplení d ív nebo pozd ji vyklovou ptáci, mají to rádi. Nebo to spadne i samo. Nechci to úpln zlehčovat, jen chci naznačit, že je to viditelná chyba, tak se o ní mluví, ale problém je spíš v tom, že tu vznikají celé problematické enklávy, o jejichž rozvoj se nikdo nestará.

Když má m sto svého m stského architekta, který na m stu intenzivn pracuje, jako t eba v současnosti Litomyšl nebo Mnichovo Hradišt , tak je to na m stu okamžit vid t. ůle vedle t chto pozitivních p íklad existují naopak periferie "zmaru" jako jedna vesnice hned za Kladnem sm rem na Rakovník Ěbydlí tam i zajímavý um lec Martin Zetě, kde najdete starostu, který vám na rovinu ekne: "Já už v bec nic d lat nebudu.Máme kanalizaci, máme

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

6/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

zámkovou dlažbu na hlavní ulici a to stačí. Lidi m tak n jak berou, tak proč bych m l v bec cokoli rozvíjet a p id lávat si práci?"

Vznikají tím jakési zvláštní mikrostáty či vnit ní periferie, které si žijí odtržen , a pokud v nich má dojít k n jaké zm n , tak to ani tak nezáleží na místních lidech - mezi nimi se vždycky najde n kdo, kdo by cht l ud lat n co pro d ti nebo pro komunitu obce - ale na místním zastupitelstvu. Bez jeho v le se dnes nic systémov nepohne.

Na druhé stran , nemá ten starosta pravdu v tom, že vesnici nerozvíjí, protože nemá pro koho? T eba je tam jen pár starousedlík , kte í už o zm ny nestojí, a nikdo jiný tam nežije. Česká vesnice se moc nerozvíjí…

To je klišé, není to už úpln pravda. ůno, t eba ve Francii najdete doslova obce duch , ale tady v Čechách to prost neplatí. Nejaktuáln jší statistiky hovo í jinak. Jist , ve všem existují výjimky. ůle tvrzení, že česká vesnice vymírá, jednoduše neplatí. Minimáln v dosahu v tších m st, včetn krajských a okresních, vesnice fungují a jsme dokonce na takové úrovni, že když si n kdo t eba v Klatovech otev e vegetariánskou restauraci, tak se tím uživí.

Kolem čeho se dnes lidé na vesnici sdružují?

Na to existuje spousta studií, v zásad ale platí, že lidé jsou vd čni za smysluplnou nabídku, a pokud je, tak jí využijí. Když p i místní fa e existuje komunitní centrum, tak ho navšt vují, potkávají se tam a nemusí být v bec ani v ící. Když ve vsi funguje efektivn hasičský nebo sportovní spolek, má stejný význam. Zajímavým fenoménem, který vzpomíná legendární Václav Cílek, jsou okrášlovací spolky. Po roce 1řř0 jich vznikly desítky.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

7/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Dodávám k tomu, že projedete-li se českou krajinou, uvidíte, že všechny kapličky a k ížky v polích jsou již po socialismu opravené a nabílené vápnem. Ne íkám, že nadále neexistují rozbo ené velké zámky a kláštery, ale drobn jší architektonické krajinné prvky bývají v po ádku. ůle te je otázka, co d lat drobn jšího dál? Na to se vždycky ptám.

U Postoloprt jste zmi oval spolupráci s místním fará em. Souhlasil byste s názorem mého d dečka, že vesnice, která nemá kostel, nestojí za nic?

Zcela souhlasím. Neuhádl byste mimochodem, s kým jsem se minulý týden vid l. Byl to p ímo kardinál Dominik Duka. Jsem v ící a církev a rozvoj pat í mezi témata, která m dlouhodob zajímají. Naše sch zka tedy sice nezačala úpln nejlíp, protože jsem pana kardinála oslovil "Jeho Eminence" místo sklo ovaného "Vaše Eminence", ale nakonec jsme spolu strávili hodinu a navázali kontakt mezi Fakultou architektury a jednou poradenskou firmou. íkal, že to je pot ebné a že by se dokonce mladí kn ží mohli učit, co to je urbanismus a architektura.

PR MYSL

Čína láká Česko. V silné unii a bez ůmeriky v zádech Kate ina Perknerová Ř. zá í 2017

četba na 7 minut

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

8/9

26. 9. 2017

Dotyk.cz - St edov k m l na osidlování své lokátory, pot ebujeme je také, íká Jan Trejbal

Myslím, že se to netýká jen kn žích. Letos v b eznu jsme propojili na v decké p d v Centru teoretických studií p írodov dce a architekty. Také to bylo zajímavé, strávili jsme tam den a došli k záv ru, že se vlastn vzájemn pot ebujeme. Vždycky jde o první krok.

N kdo musí být dostatečn drzý a lidi propojit, pak už si to najde cestu samo.

Zbývá t etí oblast činnosti Neolokátoru. ůno, ta t etí a poslední je samotná publikační osv tová a výtvarná činnost. Vysílání rozhlasových po ad , výstavy, performance, rozhovory do médií. Už v roce 2006 jsem si vymyslel projekt člov ka/kameramana kráčejícího krajinou, který bude mít na zádech batoh s anténou a bude vysílat p ímý p enos z toho, kam jde. Te t eba vzniká po ad pro Slow TV nazvaný Cesty kulturní krajinou, který startuje na p elomu zá í a íjna. Projdeme zde s odborníky r zná místa v celé republice a budeme o nich mluvit. Chci se takto podívat i do své "rodné vsi" - Lhoty u Kamenice nad Lipou, kde jsem jako náctiletý kopal metro od naší chaty do centra vsi. Jak jsem na to p išel, už nevím, ale tuším, že lenost je vlastn základem naší kreativity.

Jan Trejbal Vystudoval obor Glass and Free-form design na Fakult architektury ČVUT a následn pokračoval na ůkademii výtvarných um ní ĚůVUě v Praze, kde se zabýval interdisciplinárnmi souvislostmi mezi um leckým a p írodov dným pohledem na sv t.

V roce 2011 založil platformu Neolokator.cz, která chce dlouhodob podporovat regionální rozvoj. V nuje se i pedagogické činnosti, konkrétn založil p edm t "Topologie tvorby kulturní krajiny" na ůVU v Praze a aktuáln vyučuje na pražské Vysoké škole um lecko-pr myslové p edm t "Ve ejný prostor" prof. Kurta Gebauera, kde zodpovídá za exkurzní část.

http://www.dotyk.cz/publicistika/stredovek-mel-na-osidlovani-sve-lokatory-potrebujeme-je-take-rika-ff.html?cast=2#kapitola

9/9