Obraz ještě přežívá, podstata mizí – kam ..? JAN TREJBAL V DISKUZI S VÝZNAMNÝMI OSOBNOSTMI, KTERÉ MAJÍ CO ŘÍCI K TÉMATU VENKOVA A KRAJINY
JAN FLORIÁN, místopředseda Spolku pro obnovu venkova ČR MILENA HAUSEROVÁ, pedagožka FA ČVUT, architektka – památkářka CTIRAD HEMELÍK, rozvojář, inovátor JAN ALBERT ŠTURMA, geobotanik, křovinář LUCIE WITTLICHOVÁ, starostka obce Zákolany a předsedkyně DSO Budečsko Český venkov a jeho agrární krajina prošly za uplynulých padesát let velkou proměnou. Zatímco v předchozích desetiletích se snažil venkov vyrovnat s razantními změnami, které přinesla kolektivizace, 90. léta znamenají pravý opak – dochází k restitucím půdy do soukromého vlastnictví a následné privatizaci. Po masivním zasažení venkova vlnou suburbanizace a výstavbou na přilehlých pozemcích se v poslední sledované dekádě ukazuje snad jistá renesance – znovuobnovení zájmu o naši kulturní krajinu. Součástí nejnovějších dějin se stává nová generace obyvatel venkova – neorurálové1. Značná část území republiky je nyní (až hekticky) opečovávána množstvím samovolně vzniklých okrašlovacích spolků, které ale často nemají možnost systematicky ovlivňovat své okolí – nefunguje propojení s místní samosprávou, která má být stálým nositelem územních strategií místa. Tato disproporce je nahrazována/odůvodňována množstvím komunitních záměrů a plánů, které jsou ale stejně grantově nepovedené jako většina z místních samospráv přicházejících strategických a akčních plánů. Výsledkem ve skutečnosti lehce napravitelných nedorozumění pak může být jednak (na úrovni ministerské) snaha o stále novou digitalizaci plánování a vylepšování databází2, nebo (na úrovni obecní) situace určitého „pře-analyzování“ území3, kde však zásadně chybí jednotící myšlenka a trvalá odborná, či revizní činnost. Do tohoto stavu pak ještě vstupuje největší po-privatizační změna ve vlastnictví půdy, v podobě schváleného zákona o církevních restitucích z roku 2012. Celých 70 % majetku církví přitom spadá na lesní a zemědělské plochy, což v kombinaci s fenoménem agrofertovských a holandských velkomajitelů české půdy4 dává tušit brzké změny, které ale jistě nebudou lehkým návratem Jako „neorurálové” bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici přestěhovali z většího města, také mohou být označováni jako „novousedlíci” nebo prostě jako „náplava”. Odborný výraz „neorurálové” označuje především životní styl, který pro tuto skupinu obyvatel bývá typický, vzhledem k tomu, že se často jedná o městskou střední třídu, která na venkov přišla hledat klidnější a přátelštější prostředí, případně prostor pro kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová energie, často se ale také mohou dostat do konfliktu se starousedlíky, protože nechápou jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu. 1
Cílem vypracování GeoInfoStrategie je vymezení adekvátního stavu infrastruktury pro prostorové informace ve vazbě na sociálně ekonomický výhled ČR do roku 2020, nalezení souladu mezi potřebami uživatelů dat, vytvářených veřejnou správou, finančními nároky a přínosy, vytvoření jednotné informační báze propojením územně orientovaných dat z různých datových zdrojů s cílem efektivně získat ucelené informace, a zajištění efektivního financování pořizování prostorových dat ze státního rozpočtu. GeoInfoStrategie, která bude navazovat na klíčové strategické dokumenty schválené vládou, na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 – 2020 a Národní program reforem České republiky, vytvoří podmínky pro organické začlenění prostorových dat do rozhodovacích procesů ve veřejné správě a bude základem pro koordinovaný a efektivní rozvoj národní infrastruktury pro prostorové informace. http://www.mvcr.cz/clanek/geoinfostrategie.aspx. 2
3
Ing.arch.Ing. Tomáš Lohniský (místostarosta města – garant strategií území města) takto nazval situaci v městě Odolená voda.
Převážnou část zemědělské půdy ČR, tj. více než 3 700 tis. ha, vlastní fyzické osoby (samostatně hospodařící rolníci) nebo různé typy obchodních společností a sdružení. Menší část, asi 320 tis. ha, je ve vlastnictví státu. Fyzické osoby však obhospodařují jen asi 30 % zemědělské půdy, zbývajících 70 % obhospodařují podnikatelé, družstva a další společnosti, které mají půdu pronajatou od fyzických osob. Zdroj: http://www.svazvlastnikupudy.cz/. 4