PRAXE: NEO* POSTOLOPRTY

Motto: Základní postoj obce by měl být posunut od původní otázky: „Co potřebujeme?” na otázky: ,,Čím disponujeme?“, „Jaký je potenciál naší obce nebo jejího blízkého okolí?” nebo „Co můžeme nabídnout okolním spádovým aglomeracím?“

Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90 Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo celou práci lze uveřejnit pouze se svolením autorů.

© FSV ČVUT V PRAZE © Jan Trejbal – tým Neolokator*

2015 2012 / 2015

© Identifikace potenciálu místa ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41)

2015

© www.ipom.xyz

2014

OBSAH 1.

ÚVOD

1.1.

1.2.

Úvodní slovo Obecný popis oblasti

2.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBORŮ

2.1.

2.2.

2.2.1.

Co v území hledáme ?

Popis odborných profesí Popis hledaných typů potenciálů (mimo Projektových záměrů)

2.3.

Historické vědy – základní charakteristika území

2.3.1.

2.3.2.

2.3.3.

2.3.4.

2.3.5.

Nejstarší historie Raný středověk Moderní podoba kulturní krajiny Toponomastika – rozbor místních jmen Kmen Lučanů

2.4.

Přírodní vědy – základní charakteristika území

2.4.1.

2.4.2.

2.4.3.

2.4.4.

2.4.5.

Úvod do přírodních poměrů Rostlinné invaze Typické znaky Postoloprtska Zemědělská krajina Příroda města Postoloprty

2.5.

Architektura a urbanismus – základní charakteristika území

2.5.1.

2.5.2.

Úvod Malé obce v okolí Postoloprt

2.6.

Sociální geografie - základní charakteristika území

2.6.1 2.6.2.

2.6.3.

2.6.4.

Vývoj obyvatelstva v oblasti Vzdělanostní struktura Ekonomická struktura Nezaměstnanost v oblasti

2.7.

Sociální antropologie - základní charakteristika území

2.7.1.

2.7.2.

2.7.3.

2.7.4.

2.7.5.

Sociální kontext obce Kvalita ţivota – vybavenost a spolkový ţivot Veřejný prostor Problematika sociálního vyloučení ve městě Poválečné události

3.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – SEZNAM PROJEKT NEOLOKATOR

3.1.

3.2.

3.3.

3.4.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – moţnosti PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území města Postoloprty (3.2.1. aţ 3.2.6) PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – celé území oblasti POU Postoloprty (3.3.1.aţ 3.3.9.)

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území meziměstská / krajská (3.4.1. aţ 3.4.2.)

4.

Kontakt

3 -

-3-

4 -

-4-

1.1. Úvodní slovo Výchozím bodem této odborné studie je úvaha nad tím, zda je moţné na základě ,,zkušenosti setrvávající stále v našem venkovském a maloměstském prostředí”, jak píše historik Vítězslav Štajnochr1 vytvořit představu/vizi, navracející místům smysl a následně i potřebné sebevědomí pro rozvoj oblastí.

Tato předkládaná odborná studie si také klade za cíl upozornit na nutnost chápání těchto témat v mezioborových souvislostech jako souboru otázek urbanistických, architektonických, krajinných, památkářských, historických, sociálních a ekonomických.

Debaty nad strategiemi rozvoje venkovských a maloměstských oblastí dnes často nabývají natolik teoretický rozměr, který nutně zní jeho obyvatelům a samosprávám nejen nesrozumitelně, ale často není ani převoditelný do praktických činů.2 Často i díky absenci jasně stanovených metodických pokynů3 pro (např. grafické) současné územně-analytických podklady (UAP)4, které jsou však nezbytným předstupněm pro kvalitní územní a regulační plány.

Jak píše Jiří Sádlo5, byla naše krajina od lokátorských aktivit přes barokní statkářskou velkovýrobu po scelování lánů uměle a ,,zevně“ komponována.

Dnes jsme ale zásadně dál: cílem uţ je krajinu kompletně syntetizovat6 a to včetně její spontální sloţky. Předmětem manipulace uţ nejsou jen kontury krajiny, ale celá její náplň.

Na základě rámci objednávky od o.s. Mosty – sociálně psychologického centra se sídlem v Mostě, J.Skupy 202, IČ: 26661306 zastoupené statutárním zástupcem Mgr. Kateřinou Malou, vznikla tato Základní rešeršní studie, identifikující úvodní potenciály města Postoloprty a okolí z pohledu čtyř oborů – architektury-urbanismu, sociální věd (geografie/antropologie), geobotaniky a historie, to vše jako úkoly v projektu Komunitní plán pro Postoloprty (ESF – OPLZZ). Na základě jejich průzkumu byla vytvořena základní rešerše a návrhy, které by mohly napomoci rozvoji města Postoloprty a jeho okolí v několika příštích letech.

1

ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Náčrt problematiky etnoekologických vztahů. ERA21. 05/2013. s. 24 – 27. ISSN 1801-0895. Dostupné z: http://www.era21.cz/stajnochr.pdf.

2 TREJBAL, Jan. Identifikace potenciálu místa v kulturní krajině. ERA21. 05/2013. s. 22. ISSN 1801-0895.

3 Jednoduše řečeno dnes neexistují dostupné grafické a analytické (mezioborové) metody, které by srozumitelným způsobem mohli být ,,převodníkem“ mezi odborně-územně plánovací veřejností a místními zastupitelstvy + dalšími aktéry v místě.

4 Vyhláška 500 ze dne 10. listopadu 2006 § 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územ. plánování a stavebním řádu. ČÁST DRUHÁ - ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY - (K § 26 odst. 2 stavebního zákona) §4 5 SÁDLO Jiří a kol.. Krajina a revoluce. 3.upravené vydání. Praha: Malá Skála, 2008. s. 211. ISBN 978-8086776-06-4 6 Syntetizovat ve smyslu slučovat a vnitřně spojovat

5 -

-5-

Postup práce, metodiky odborníků i obecná teoretická východiska vycházejí z autorizované vědecké práce (odborné studie) s názvem ,,Metoda identifikace potenciálu místa jako územně-analytický podklad“. Ta byla společně s uţitným průmyslovým vzorem ( ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41) vytvořena v roce 2014 a je v případě zájmu k dispozici k nahlédnutí u správce platformy Neolokator.

Tento dokument nemá za cíl zcela nahradit stávající dokumentace, vypracované v průběhu posledních let na území Vašeho města. Můţe být ale vyuţitelný pro řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, stejně jako pro jemnou optimalizaci celkového rozvoje.

Dokument je koncipován jako výchozí bod pro další spolupráci se samosprávou či sdruţeními a bude průběţně aktualizován. Online studie a komentovaná mapa je přístupná na www stránkách ipom.xyz.

Za tým Neolokator - Jan Trejbal

6 -

-6-

1.2. Obecný popis oblasti Ústecký správní území obce Postoloprty 46,5 km² 4 955 193 m

Kraj: Zpracovaná oblast: Katastrální výměra: Počet obyvatel: Průměrná nadmořská výška:

Postoloprty leţí 7 km od Loun, pod jejichţ působnost spadají.

Samotné Postoloprty mají kolem pěti tisíc obyvatel a 13 místních částí. Leţí v tradiční zemědělské oblasti v blízkosti Loun a Ţatce. Dobře dostupná jsou ale i další větší centra – Most, Chomutov a Praha je vzdálená hodinu jízdy autem.

Dobrá dopravní dostupnost i poloha je výhodou pro místní i pro potenciální investory.

Samotné město má veškerou základní občanskou vybavenost obsáhlou.

Z hlediska vzdělání, zdravotní péče, kulturního a sportovního vyţití jsou Postoloprty na svou velikost dost bohaté, navíc všechny nadstavbové sluţby jsou dostupné v blízkých městech.

Na první pohled jde o celkem ideální místo pro ţivot, problém je s vysokou nezaměstnaností, nedostatkem pracovních příleţitostí, etnickým souţitím a slabou místní identitou.

Postoloprty za sebou mají bohatou historii. Město a jeho okolí bylo často nárazníkovou zónou, kde se střetávaly různé kultury.

Posledním výrazným momentem, který se stále propisuje do současnosti města, je druhá světová válka a její okolnosti. Postoloprty se svou polohou na hranici Sudet staly místem tragických událostí, které postupně postihly všechny národy, které zde měly svůj domov, coţ se podepsalo na populační, ekonomické i kulturní ztrátě města.

7 -

-7-

8 -

-8-

2.1. Co v území hledáme ?

Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu, sociální antropologie a sociální geografie. Kaţdý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou.

To co bylo vţdy společné, je specifické zadání, které se v rámci území Postoloprt a okolí zaměřilo především na rozvoj cestovního ruchu a kvality ţivota v oblasti jako takové.

Základním východiskem pro praci odborných profesí jsou čtyři činnosti, které dohromady (byť v různých modifikacích) vţdy tvoří celkový postup, neboli metodu k celkové identifikaci potenciálů místa lokality: a) Výzkum dostupných podkladů a vznik základních tezí, neboli základních rešeršních textů/informaci k oblasti b) Terénní průzkum lokality nebo podrobná analýza dostupných dat, tvořící datovou základnu pro další výzkum a vznik potenciálů c) Mezioborová diskuze, na podkladě dat, vedená architektem / manaţerem, z které vycházejí samotné potenciály, nebo projektové záměry.

Stejně jako kaţdý z územně – analytických podkladu (jejich grafická - mapová část), má online verze studie k dispozici různá měřítka pro zobrazení.

Jednoduše řečeno, někdy potřebuji znát názor odborníků a veřejnosti jen na samotné centrum města a někdy mě především zajímají vazby s okolními městy a krajinou.

Doposud nejčastěji pouţívané měřítka v rámci metody IPOM jsou: 1:100 000 úroveň meziměstská 1:50 000 úroveň spádové oblasti obce s pověřenou působností 1:2 000 úroveň centra města, nebo detailu v krajině Před dalším popisem jednotlivých druhů (PM, ZTM, SM, a dalších 6 druhů) je moţné v rámci hypotézy, která stanovuje pravidla výměny informací - „tzv. metodologický ideál“ pro potřebu odborné studie, definovat potenciál jako: ,,místně, nebo oblastně určitelný posudek nebo pobídka od odborníka, vycházející z terénně nalezených, nebo badatelsky určených podnětů (dle dílčí kategorizace) za účelem nastartovaní konkrétního procesu v lokalitě, to vše vţdy posouzené v mezioborové diskuzi‟‟7.

7

TREJBAL, Jan. ŠTURMA, Jan. 2014

9 -

-9-

Potenciálem v této studii budeme myslet především „příleţitost pro rozvoj zlepšení veřejného prostředí, nebo pobídku k realizaci“. Potenciálem ve vaší lokalitě můţe být vlastně jakýkoli nevyuţitý zdroj, třeba zanedbaná místní sýpka, která můţe slouţit novému účelu nebo historická luţní krajina, kde můţeme luh znovu obnovit, například za účelem zvýšení cestovního ruchu.

Odborníci se snaţili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň přesně definovali, jakou příleţitost nabízí.

Projektový záměr, neboli také Projekt Neolokator, lze definovat jako vybraný počet klíčových potenciálů z původního počtu dat z vaší oblasti.

Vybrali jsme je po společném setkání s Vámi, v rámci prezentace před-finálních návrhů, kdy podrobnost (rozpracovanost) původních potenciálů umoţňuje jiţ přímé uplatnění – realizaci projektu. V rámci místní samosprávy, stejně jako lokálních sdruţení, nebo krajské politické reprezentace bude ţádáno o dotační tituly pro rozvoj těchto klíčových bodů v regionu.

Tyto místa potom – doufejme – případně v kombinaci s dalšími postřehy (kapitola Seznam dalších potenciálů…) začnou stimulovat lokální ekonomický stav za účelem trvalého rozvoje Postoloprtska.

1 0 -

- 10 -

2.2. Popis odborných profesí

Historické vědy Kategorie pro průzkum jsou zaloţeny na členění komunitních areálů na tzv. areály aktivit, kde jako hlavní kategorizující prvek slouţí převaţující aktivita spojovaná s daným areálem.

Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Předkládají tak údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla vyuţívána v minulosti, a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je moţné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historických souvislostí.

Potenciálem historických věd je například významná historická událost v dějinách obce (hradiště Dragůš, areál na Šachtách), která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale místní ji nijak nevyuţívají při své propagaci, nejen pro cestovní ruch.

Historik můţe například navrhnout setkání s občany, informační tabuli nebo novou naučnou stezku, které minulost oţiví a přispějí k posílení identity místa.

Geobotanika, krajinná ekologie Studie za tento obor definuje současnou tvář zkoumané lokality z hlediska biologie a ekologie a upozorňuje jak na výrazné systémové problémy, které je potřeba akutně řešit (například nedostatek vody, zánik luţní krajiny a plošné meliorace v Kyjově a okolí), tak na potenciál rozsáhlejších krajinných změn, které by výrazně zlepšily kvalitu ţivota na lokalitách (detekce rostlinných invazí, ochrana před vysycháním, zmírnění klimatických výkyvů na exponovaných lokalitách).

Výzkum zároveň upozorňuje na význam konkrétních neregulovaných úseků krajiny v oblasti i na potřebu jejich aktivní ochrany.

Současně dává nástroj zabraňující zevšednění a sterilizaci krajiny, která můţe vést jak k frustraci obyvatel, tak ke snazší náchylnosti krajiny k biologickým invazím a pohromám různého druhu (např. povodně) a poskytuje nápady, jak se alespoň částečně vypořádat se zesilující změnou klimatu přímo ve městech.

1 1 -

- 11 -

Termínem geobotanika se přitom označuje výzkum interakcí vegetace a ostatních sloţek krajiny (v současnosti je pouţíván i termín „rostlinná ekologie“.)

Její součástí je i krajinná ekologie, zabývající se vztahy jednotlivých sloţek krajiny.

Pro tuto studii je zvolen postup, který leţí na pomezí sociologie a biologie.

Pouţívá sice ověřenou a běţně pouţívanou metodu vegetačního mapování, zaměřuje se ale na okrajové a lidmi silně ovlivněné nebo dokonce úmyslně vytvořené úseky krajiny. Opomíjí zprvu relativně dobře prozkoumaná území (třeba polygony mapování biotopů NATURY 2000 a síť chráněných území, viz www.nature.cz). Výsledek je pak odrazem potentních krajinných fragmentů, jejichţ osud není relativně pevně určen (narozdíl např. od třeba parků v centru města) a které jsou schopné rychlé přeměny, aniţ by tím ztratily na biologické hodnotě. Je to často spíš naopak (neudrţovaný remízek v cyklo-crossové hřiště nebo slanisko v obecní plácek).

Město (vesnice) a jeho okolí jsou vţdy mozaikou několika. Sociobotanické mapování na jejich detekci vyuţívá určité indikátory - konkrétní druhové sloţení, zjevné druhové expanze a invaze apod., většina lidských činností je totiţ doprovázena určitými specifickými druhovými indikátory.

Samotné terénní mapování je pak kombinací mapování vegetačních struktur a formací, nebo výskytu samotných indikátorových druhů. Většina vztahů v krajině není přímo kauzální, ale propojená sítí zpětných vazeb, které nemusejí být na první pohled patrné. Proto ani zdánlivě fragmentární a nespojité mapování není na škodu. A naopak, ucelené a dobře definované fenomény se mohou projevovat ploškovitě. Typickým případem jsou historické pastevní krajiny, na nichţ uţ se dlouho nepase.

Architektura a urbanismus Architektura a urbanismus je jako obor nesmírně široký. Proto jsme si kaţdé sídlo rozdělili do sedmi základních kategorií, základních stavebních kamenů obce.

Výsledná doporučení pak mají v zásadě dvojí povahu: zaprvé jde o drobné, finančně nenáročné zásahy, jeţ mohou slouţit jako pobídky k práci a ještě k tomu pomohou k jemnému zlepšení situace v obci.

Vedle nich jsou navrhovány i finančně náročnější, ale významné změny v obci, s dlouhodobějším časovým horizontem realizace. Je důleţité, aby se tato doporučení neztratila a byl na ně i nadále dáván důraz.

1 2 -

- 12 -

Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například původně pozoruhodné a přehledné náměstí nebo náves, které ale vlivem postupných nekoncepčních zásahů - stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky jiţ není atraktivním. Přirozené centrum obce lze často pojmenovat, i to proč nefunguje… Odborník z oboru architektura a urbanismus pracuje i s drobnými zásahy (tzv. urban acupuncture) – navrhuje drobné zásahy (úprava zeleně, mobiliáře, nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit kvalitu ţití.

Sociální geografie Sociální geografie se zabývá populací a její strukturou, studuje vývoj vztahů mezi změnami ve společnosti a měnícími se podmínkami materiální základny a prostorové struktury společnosti.

Při stanovení metodiky se vycházelo právě z potřeb primárních analýz, nutných pro kvalitní uchopení obce z pohledu dlouhodobého, strategického rozvoje. Regionální rozvoj včetně strategického plánování je zaměřen na komplexní socioekonomické studium oblasti, analýzu silných a slabých stránek a následná doporučení dalšího směřování celé oblasti.

Zkoumaná oblast – v našem případě vţdy větší obec a okolí byla analyzovaná jako celek, proto i doporučení jsou komplexní s ohledem na rozvoj celého regionu, ne jen jedné oblasti nebo subjektu.

Vzhledem k zaměření projektu byly vybrány následující kategorie: 1. struktura společnosti (věková, vzdělaností a ekonomická) 2. lokální aktéři 3. občanská vybavenost obce Příkladem souvislosti – navrhovaného potenciálu za sociální geografii tak můţe být třeba přítomnost odborné školy, která sice produkuje absolventy, kteří ale nemají díky nezájmu místních zaměstnavatelů řádné uplatnění.

Vše je prováděno na základě dostupných kvantitativních a kvalitativních dat, případně jejich porovnání s vyššími územními celky. Krom dat z posledního sčítání domů lidu a bytů 2011 jde o informace z Regionálního informačního servisu, Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje a lokálních strategických dokumentů. Data jsou sbírána s ohledem na znalosti regionálního rozvoje 1 3 -

- 13 -

Sociální antropologie Sociální antropologie je společenská věda, která se zabývá vztahem člověka ke společnosti, případně ke kultuře. Na rozdíl od sociologie vychází od jednotlivce a klade důraz na to, jak lidé svým kulturám a společnostem sami rozumějí. Antropolog je expert na zkoumání lokálních prostředí v adaptaci na širší sociální změnu, či vidění sociálních vztahů v souvislostech.

Stěţejními tématy antropologie jsou identita, migrace, město jako kulturní prostor, sociolingvistika, příbuzenství, rodina a sociální sítě, ekonomie a společnost, svátky, rituály a místní tradice.

V NEOLOKÁTORU antropolog nepřináší jen „expertní vědění“ zvenčí (oproti jiným zastoupeným oborům), ale také pohled z pozice místních.

Zaměřuje se na lokální fenomény, které jsou klíčové při tvorbě místní identity, při stanovování hodnot a problémů místa, anebo při hledání moţností k rozvoji lokality. Antropolog přináší zjištění sociálního kontextu, který hraje klíčovou roli ve spolupráci s dalšími obory (sociální geografie, geobotanika, architektura atp.) Antropolog zároveň působí jako spojnice mezi poznatky ostatních odborníků NEOLOKÁTORU a místním prostředím.

Antropolog se také soustředí na deklaraci identity místními. Hledá zásadní vlivy na lokální sebeurčení spjaté s místem, historií, atd.

Mapování sociálně - prostorového kontextu lokality. Na základě výpovědí utváří mentální mapu a typologii míst. Zabývá se vztahem lidí k místu a zaznamenává vzpomínky a sociokulturní souvislosti. Na této části úzce spolupracuje s geobotanikou a architekturou.

Komunitní rozvoj napomáhá k prohlubování spolupráce mezi státními orgány, orgány samosprávy, NNO, nezávislých odborníků, a občanů/jednotlivců. Snaţí se také o nalezení řešení lokálních problémů multidisciplinárního charakteru. Cílem je udrţitelný rozvoj prostředí: sociálního, ekonomického, environmentálního. Jde o snahu podpořit komunity tak, aby vyuţívali vlastních zdrojů ke zvýšení kvality svého ţivota.

JAK ANTROPOLOG PRACUJE? - Procházení městem // zúčastněné pozorování - Dotazování // hloubkový rozhovor - Participativní metody, které jsou nosným stavebním kamenem pro komunitní rozvoj.

Při rovném zastoupení sociálních skupin (věková rovina, vzdělání, gender, sociální status + přítomnost klíčových aktérů: NNO, podnikatelé, samospráva) umoţňují participativní metody lidem sdílet a analyzovat znalost prostředí a podmínek, ve kterých ţijí. Tato výměna zkušeností je důleţitá při plánování, aktivním jednání a rozhodování v rámci komunity. Kromě toho, 1 4 -

- 14 -

osobní setkání účastníků umoţní vzájemnou interakci participujících (moţnost reagovat a rozvíjet myšlenky), a zároveň posouvá kvalitu společného výstupu za hranici toho, čeho jsou schopní samotní jednotlivci.

Metody a techniky, které se vyuţívají, jsou nastavovány dle konkrétní situace. Nejčastěji se pouţívá tzv. kruhová diskuze, transect walk („poučená“ vycházka) a social mapping (mentální mapy).

1 5 -

- 15 -

1 6 -

- 16 -

1 7 -

- 17 -

2.3.1.

Nejstarší historie

Lokace regionu Postoloprt na soutoku Ohře a Chomutovky je oblast, která je osídlena od mladší doby kamenná aţ do současnosti. Ještě před doklady lidského osídlení zde nacházíme doklady vývoje Země jako takové – v údolí Hasiny a na Březenském Vrchu jsou paleontologická naleziště. První prokazatelní doklady přítomnosti člověka pocházejí z období neolitu (mladší doby kamenné; 5600-4400/4300 př. Kr.), které je spojeno s prvními zemědělci v Evropě. Doklady osídlení kultury s lineární keramikou pocházejí zejména z Března a pak z pískovny nacházející se u ţelezniční trati Postoloprty–Ţatec.

Ze stejných poloh pocházejí i nálezy ze sídliště mladoneolitické kultury s vypíchanou keramikou (z její pozdní fáze). V následujícím období eneolitu (pozdní době kamenné; 4400/4300-2300/2200 př. Kr.) se setkáváme s doklady osídlení v okolí Března – z polohy Na šachtách známe sídliště kultury nálevkovitých pohárů (raný eneolit) a kultury kulovitých amfor (střední eneolit), na místě dnešního skansenu pak byly odkryty doklady pohřbívání pozdní jordanovské kultury či časné kultury nálevkovitých pohárů.

Archeologické doklady osídlení regionu pokračují i v průběhu doby bronzové (2300/2200-800/750 př. Kr.) a to zejména na jejím začátku a konci. Sídliště a pohřebiště starobronzové únětické kultury pocházejí z pískovny západně od Postoloprt (tj. ze stejného místa, kde bylo zjištěno i neolitické osídlení) a z Března, navíc v Březně–Na Šachtách bylo rozpoznáno i únětické opevněné hradiště. Střední doba bronzová je v okolí Postoloprt známe jen málo – pozůstatky sídliště středodunajská mohylové kultury byly odkryty v Březně.

Pozdní (a mladší) doba bronzová (tj. období popelnicových polí; 1300-750/800 př. Kr.) representovaná kulturou knovízskou je doloţena opět na obou známých polohách v Březně – z místa dnešního skansenu a z polohy Na Šachtách máme pozůstatky knovízských sídlišť (v poloze Na Šachtách bylo sídliště zřejmě opevněné – hradiště). Navíc ojedinělý nález knovízské keramiky pochází i z katastru Mradic. Starší doba ţelezná (doba halštatská; 800/750-400/380 př. Kr.) je doloţena zejména díky výzkumu opevněného hradiště v Březně–Na Šachtách, halštatské sídliště je doloţeno z pískovny u Skupic, z místa bývalého cukrovaru u Postoloprt pak pocházejí doklady halštatských hrobů.

Mladší doba ţelezná (doba laténská; 400/380-40/25 př. Kr.) bývá obecně spojována s etnikem Keltů známým z historických pramenů. Otázka přítomnosti Keltů na našem území je sporná, s jistotou lze však říci, ţe České země patřily do keltského kulturního okruhu. V případě okolí Postoloprt patří doklady osídlení regionu v době laténské k těm nejlépe doloţeným – laténská sídliště a pohřebiště byla identifikována na celé řadě lokalit. Laténská sídliště známe z katastrů obcí Dolejší Hůrky, Mradice a ze samotných Postoloprt, další doklady laténských sídlišť byly identifikovány na katastru Postoloprt v polohách Fořtovna 1 8 -

- 18 -

a Seník a v místě bývalého postoloprtského dobytčího trhu. Doklady pohřbívání z doby laténské pocházejí z katastru Března a Postoloprt a z bývalého Groschupova pole na katastru Strkovic. Novějším nálezem je snad hrob ohrazený čtyřúhelným příkopem, který byl objeven pomocí letecké archeologie západně od Březenského Vrchu.

Konec doby laténské je spojen s příchodem germánských kmenů (Markomanů, Kvádů a Langobardů) na naše území. O osídlení regionu v době římské (40/25 př. Kr. - 380/400 po Kr.) jsme informováni pouze z pohřebišť – ojedinělé nálezy dokládají pohřby z katastru obce Hradiště a z polohy Vindberk u Postoloprt. Následující období stěhování národů (375/400-560/570 po Kr.) je známo zejména ze sídliště odkrytého na lokalitě Březno, doklady pohřbívání pak známe z Postoloprt z polohy Seník a z místa bývalého Schwarzenberského cukrovaru. Z lokality Březno známe rovněţ pohřebiště, které je datováno buď na sklonek doby stěhování národů či do raného středověku.

1 9 -

- 19 -

2.3.2.

Raný středověk

Období raného středověku (530/570-1000 po Kr.) je spojeno s příchodem Slovanů na naše území. Podle pověstí měl oblast Poohří v okolí Postoloprt obývat kmen Lučanů, jak o tom svědčí např. Kosmova kronika či Kronika Dalimilova. Problematika českých kmenů je nevyřešenou otázkou naší historie, podle nejnovějších studií se však odborníci kloní spíše k neexistenci kmenové struktury – označení Lucko a Lučané má tedy spíše regionální význam neţli význam etnický. Raněstředověké osídlení je doloţeno zejména sídlištěm v Březně, kde byly rozpoznány tři na sebe navzájem nenavazující fáze osídlení.

Jiné doklady slovanského sídliště pak pocházejí z katastru Postoloprt – toto sídliště pak zřejmě souviselo s existencí postoloprtského hradiště.

Archeologicky víme o dvou hradištích z katastru obce – jedno (zřejmě starší) se nacházelo na východ od obce na ostroţně v meandru Ohře na poloze Pod Cihelnou. Druhé hradiště se nachází v poloze Na Drahúši (Na Dragúši) a bývá ztotoţňováno s hradištěm Dragúš zmiňovanému k r. 1125 Kosmou.

V Postoloprtech byl před r. 121 zaloţen benediktinský klášter Porta Apostolorum, který byl zničen husity roku 1420. Přesná lokace kláštera není dnes známá, předpokládá se, ţe na jeho místě v současnosti stojí postoloprtský zámek.

Kromě výše uvedených dokladů pravěkého osídlení známe archeologické nálezy ze Rvenic (poloha Spielhübel), a z Postoloprt (neznámá poloha a mohyla z polohy Spielhübel) – v tomto případě však chybějí bliţší nálezové okolnosti a není známo ani přesnější datování archeologického materiálu.

Postoloprtská kulturní krajina je postupně přetvářena lidskýma rukama více neţ 7000 let. Oblast vhodná pro zemědělství nabízí vhodná místa k osídlení.

Podle archeologických nálezů se ukazuje, ţe zhruba od mladší doby ţelezné můţeme pozorovat určitou existenci kontinuality osídlení, která koresponduje s moderním rozmístěním obcí v regionu. Hlavní koncentrace osídlení lze sledovat zejména v Březně v okolí dnešního archeoskansenu – na této lokalitě máme doloţenu přítomnost nositelů většiny archeologických kultur, se kterými se ve sledovaném mikroregionu setkáváme.

2 0 -

- 20 -

2.3.3.

Moderní podoba kulturní krajiny

Moderní podoba kulturní krajiny vznikla v 11. stol. po Kr. – od století 12. se postupně setkáváme s písemnými prameny potvrzujícími existenci jednotlivých osad – k r. 1125 Postoloprty (Poſtoloprith, Poſtolopirzt, Poſtoloporth, Poſtolopreth, Poſtoloprth, Poſtoloprt), Drahúš (Dragus); k r. 1183 Levonice (Levonici); k r. 1238 Březno, Hradiště, Malnice (Malnici, Malnicě; Bederſich de Malnicz), Mradice (Mradici), Seletice (seletičský); k r. 1346 Dolejší Hůrky; k r. 1369 Skupice; k r. 1381 Strkovice; k r. 1384 Seménkovice; k r. 1396 Vrbka1; a k r. 1460 Rvenice (Rvenici).

2.3.4.

Toponomastika – rozbor místních jmen

Rozbor místních jmen ukazuje, ţe některé vesnice dostaly svá jména dříve, neţ je známe z prvních písemných zmínek. Jména zakončená na -ice < stčes.

-icě vznikala zejména v 6.-10. stol. (Malnice, Mradice, Seletice, Skupice a Rvenice), v 11. stol. se začíná objevovat zakončení -ovice (< -ovicě): Levonice, Seménkovice. Jméno Března ukazuje na lokaci obce v místě, kde voda protéká březím: *břěz-(ь)no; Levonice pak značí ves na levém břehu, v případě Strkovic jméno ukazuje na polohu - *s-trč-, čnít, trčet, vypínat se.

Pojmenování Malnic (*Jьmalnicě) se vztahuje k slovesu j(ь)mieti, mít. Zajímavě zní jméno samotných Postoloprt, které si moderní čeština nedokáţe vysvětlit – slova postoł i prtati se v moderní češtině vytratila. Postoł je staročeské slovo pro sandál či lehký střevíc nošený na venkově (praslov. postolъ, srov. chorv. pòstōl, postòla; pol. postoł), sloveso prtati znamenalo příštipkařit, spravovat obuv (srov. prták, švec opravující obuv; s těmito slovy souvisí i moderní české expresivní vrtat – dělat piplavou neefektivní práci; a vrták) – Postołoprty tedy značí město, kde se opravovaly boty/sandály. Jméno Postoloprt není ve slovanském světě osamocené, podobným způsobem se zřejmě ţivili i v chorvatském Postolově (Postolòv). K původu jména Postoloprt se prvně vyjadřuje Václav Hájek z Libočan ve své Kronice České – právě zde se objevuje spojení postoly prtati. Kromě této etymologie se objevuje i jiný výklad, a to, ţe jméno města pochází ze zkomolení latinského jména benediktinského kláštera Porta Apostolōrum (tj. Postołoprty < [A]postolō[rum] Porta), který zřejmě stával v místech dnešního postoloprtského zámku.

Václav Hájek z Libočan ke jménu Postoloprt uvádí: Léta 764. Krotboj, syn Hostislavuov, syna Vršova ze vsi Luckých Vršovic, poslal své služebníky, aby jemu hledali místa k stavení hradu při některé řece i také, kdež by země úrodná byla. A to všecko poručil Pachtovi, zedníku výbornýmu.

I přišli sú k řece, jíž jméno bylo Ohře a při té nalezli sú jedno přívrší; tu Libohost a Pachta dům krásný i pevný postavili, čeledí i dobytky jej. osadili a to času podzimního oznámili Krotbojovi, pánu svému. Kterýžto zústaviv otce Hostislava 2 1 -

- 21 -

ve vsi Vršovicích, i bral se s ženú a s pacholky i se vší čeledí k osazení toho příbytku. I rozmlúváno jest na té cestě od Krotboje a jeho služebníkuov, které by jménu tomu domu neb hradu dáno býti mělo. I řekl Krotboj: »Poněvadž od řemeslníka, kterýž otázán byl, co by dělal a on že by práh dělal, odpověděl, dáno jméno městu Prah (neb Praha), k kterémuž já najprv přijdu řemeslníku, an nětco dělá v tom příbytku a optám se jeho, co by dělal, což mi dá za odpověd, to buď za jméno příbytku mému.«I když sú vcházeli do prvních vrat (neb dveří), uzřeli sú člověka, an sedí na zemi a šije lýky škorně. I řekl k němu Krotboj : »Co děláš, dobrý muži?« A on odpověděl: »Postoly prtuji« (t. j. »Škorně opravuji«, neb na ten čas střevícům říkali škarpály a škorním postoly, a ktož škorně opravovali, prtáci slúli). Tu hned od toho jména povědění dáno jest jméno hradu Postoloprty.

1.3.5.

Kmen Lučanů

Region středního Poohří byl v raném středověku součástí Lucka – území spojovaného s kmenem Lučanů. Samotné jméno Lucko se dělilo na pět krajů, z nichţ nejvýznamnější se nazýval Lúka – z toho pak pochází pojmenování celého regionu. Jak bylo naznačeno výše, současná česká historiografie se kloní k neexistenci českých kmenů, kmeny lze chápat spíše jako teritoriální členění raněstředověkých Čech. Lucko patřilo do počátku 10. stol. k nejlépe organisovaným teritoriím v Čechách – toto snad bylo důvodem konfliktu mezi Lučany a Čechy (respektive Přemyslovci). Podle Kosmy se mělo centrum Lucka nacházet na Ţatecku, na jeho území se pak mělo nacházet několik soudobých významných hradišť – Rubín u Podbořan, Hradec u Kadaně, Vlastislav a snad i Klapý a Dřevíč. Právě rivalita mezi Čechy/Přemyslovci a Lučany se odráţí v pověsti o Lucké válce, tu lze chronologicky zařadit do období mezi druhou polovinou 9. stol. a počátkem 10. stol. Zhruba ke konci první poloviny 10. stol. bylo Lucko plně připojeno k přemyslovskému panství.

Podle pověsti o Lucké válce měl Lučanům za časů kníţete Neklana vládnout Vlastislav. Vlastislav byl mocným a pyšným kníţetem Lučanů, který chtěl získat i drţavy Čechů (Praţanů) a rozhodl se s Neklanem utkat v boji. Lučané i Praţané postavili silná vojska, která se střetla v bitvě na Turském poli – tam byl Vlastislav poraţen a Lucko bylo formálně připojeno k přemyslovské drţavě.

Po poráţce Lučanů byly popleněny lucké vesnice a hrady; Vlastislavův syn Zbislav byl však ušetřen a předán do výchovy Srbu jménem Durynk (Duryňk).

Kníţe Neklan nechal pro Zbislava vystavět hrad Drahúš na břehu Ohře u vsi Postoloprty (v místě, kde v Kosmově době měl stát klášter Panny Marie).

Durynk však místo péče o luckého kněţice Zbislava zabil a donesl jeho hlavu kníţeti Neklanovi do Prahy. Vraţda Zbislava měla podle Durynkova smýšlení předejít moţnému budoucímu konfliktu mezi Lučany a Čechy, Neklan však z tohoto nebyl potěšen a poručil Durynkovi aby zabil sám sebe. Durynk uposlechl kníţecího rozkazu a oběsil se na vysoké olši, ta od těch časů slula 2 2 -

- 22 -

jako Durynkova olše. Více informací o lucké válce nemáme – jde o poslední nedatovanou část Kosmovy kroniky, která dále pokračuje líčením událostí od r. 894 – křtem kníţete Boleslava atd.; podle Václava Hájka z Libočan k těmto událostem došlo mezi lety 867-872, Hájkovo datování však musíme brát s notnou reservou. Líčení Lucké války se objevuje i u Václava Hájka z Libočan v Kronice České (spolu ještě se starší událostí, snad ukazující na nevraţivost Lučanů a Čechů).

Kromě pověsti o Lucké válce jsou Postoloprty, respektive jejich okolí zmíněny v Rýmované kronice české tak řečeného Dalimila je pojednána i pověst o Oldřichovi a Boţeně. Pověst o Oldřichovi a Boţeně je rovněţ vylíčena i v Kronice České Václava Hájka z Libočan.

2 3 -

- 23 -

2 4 -

- 24 -

2 5 -

- 25 -

2.4.1.

Úvod do přírodních poměrů

Postoloprtsko je rozhraním třech výrazných krajin: Dţbánu na východě, Českého Středohoří na západě a Poohří ,které tvoří přímé okolí Postoloprt (páteří je samotný tok řeky Ohře). Nejteplejší, nejsušší krajina celé republiky, podobná jiţní Moravě a litoměřicku: sráţkový stín krušných hor, převáţně zásaditý podklad, vysoká dotace dusíkem: typické znaky českého starosídelního termofytika. Nejpestřejší krajina s nejniţším podílem zemědělsky obdělávaných ploch je v okolí Chomutovky a Ohře.

Na ně navazují slínovcové nebo štěrkopískové terasy (leţí na nich i převáţná část Postoloprt): teplomilné stráně v různém stadiu sukcese, fragmenty „bílých strání“ a polozaniklé sady, méně úseky s dubohabřinami nebo jejich různými sukcesními stadii.

2.4.2.

Rostlinné invaze

Rostlinné invaze jsou typickým znakem opuštěné a těţební postoloprtské krajiny, nejvýrazněji jde o starou a plošnou invazi akátu, na celém území se ale daří i pajasanu, zlatobýlu kanadskému a expanzivní třtině křovištní, jejíţ porosty místy masivně degradují bývalé pastviny a suché acidofilní/širokolisté trávníky.

Nápadná je koncentrace přírodních biotopů podél toků Chomutovky a Ohře (a podél jejích přítoků a slepých ramen); vpravo od Postoloprt, ale i jinde, jsou pak viditelné staré štěrkové terasy Ohře, které díky nevhodnosti pro intenzivní zemědělské hospodaření opanují zajímavé, pestré, avšak většinou sukcesí dřevin zanikající otevřené teplomilné trávníky.

2.4.3.

Typické znaky Postoloprtska

Typickým znakem osy Postoloprtska – luţní krajiny Ohře – jsou krom málo dochovaných fragmentů luţního lesa také časté solitérní duby, méně topoly. Můţe se jednat jak o opravdové zbytky starých luţních lesů, tak o monumentální odvěké solitéry.

Středohoří sem zasahuje jen okrajově v podobě několika plošně omezených čedičových výlevů (poměrně nevýrazných), Dţbán se projevuje poměrně výrazně výskytem bílých strání a opukových výchozů při východním okraji území.

2 6 -

- 26 -

geobotanická mapa okolí Postoloprt, zobrazující vegetační potenciál krajiny bez zásahu člověka – virtuální stav, vyuţitelný však při rekonstrukci volné krajiny i při plánování zásahů do opuštěných, ruderálních míst

Geobotanická mapa oblasti naznačuje monumentální rozdíl mezi současným stavem krajiny v této oblasti (převažuje zemědělské bezlesí) a virtuální realitou geobotanické mapy. Příčina je v prehistorickém lidském impaktu, oblast patří mezi nejdéle osídlené v celých Čechách.

2.4.4.

Zemědělská krajina

Převáţná část krajiny je zde intenzivně zemědělsky obhospodařovaná; přímé okolí Ohře je obdáno chmelnicemi. Toponyma přímo v okolí města naznačují historické pěstování vína: dnes jsou na takových svazích patrné historické terasy, zarůstající však hustě počátečními fázemi kyselých doubrav.

Místy jsou dochované fragmenty otevřených kyselých trávníků se subdominantními lišejníky: tedy atraktivní suché otevřené úseky krajiny s nízkým podrostem.

2 7 -

- 27 -

2.4.5.

Příroda města Postoloprty

Město samotné je umístěno na soutoku Ohře a Chomutovky, na erozním svahu štěrkopískových teras: horní část včetně hřbitova je plochá štěrkopísková terasa (která se nedaleko města těţí); paradoxně nejlepší ukázka kyselých doubrav, které jsou pro takovou krajinu typické, je postoloprtský hřbitov.

Na něj navazuje hustý luh Chomutovky: na rozdíl od Ohře neregulovaný tok s častými štěrkovými ostrůvky, břehovými nátrţemi a měnícím se korytem.

Zajímavé jsou i chodníky a vyšlapané stezičky kolem samotného města a uvnitř intravillánu: obsahují pestrá antropofytní společenstva.

2 8 -

- 28 -

Postoloprty 1955

Postoloprty 2015

2 9 -

- 29 -

Vývoj toku řeky Ohře za posledních 1,5milionu let

Zaniklý meandr Ohře u Dolních Hůrek 3 0 -

- 30 -

3 1 -

- 31 -

3 2 -

- 32 -

2.5.1.

Úvod

Seznámili jsme se stávajícím územním plánem a provedli jsme virtuální prohlídky všech dotčených míst skrze historické mapy, současné ortofotomapy a uliční pohledy. V kaţdé obci jsme stanovili několik základních charakteristik a předpokladů, které budeme v terénu prověřovat. Zaměřili jsme se na zachovalost historické stopy i staveb. Zajímaly nás otisky původních struktur a překrytí novodobou zástavbou. Obecně jsme byli aţ překvapeni, jak málo se zde obce za poslední staletí rozrostly.

V terénu budeme detailněji sledovat konstrukční stav budov, architektonicky zajímavé objekty a lokální fenomény. Zajímá nás stav veřejného prostoru a prostupnost území stejně jako plochy a trasy mezi jednotlivými obcemi. Hlavní bude návaznost na Postoloprty samotné.

U Postoloprt je zajímavá četnosti "slepých" ulic na okraji zastavěného území a proto budeme zkoumat stav rozhraní obce a krajiny. Důleţitou součástí bude analýza veřejného prostoru a zřejmé nesourodosti struktury jako celku.

Cílem bude nalézt a popsat body, které mohou i drobným zásahem zlepšit fungování či vzhled veřejných prostranství.

3 3 -

- 33 -

2.5.2.

Malé obce v okolí Postoloprt

Březno u Loun Kompaktní sídlo se 3 většími objekty. Částečně původní struktura podél hlavní cesty. U záhumenní cesty novodobá struktura.

Zchátralý areál blízko splavu.

Dolejší Hůrky Menší osada s několika původně zemědělskými objekty.

Struktura centrálně orientovaná k návsi.

Za tratí rekreační osada leţící na téţe příčné komunikační ose (hlavní směr určuje řeka a trať ) Hradiště nad Ohří Pozůstatek významnějšího osídlení u mostu přes Ohři.

Leţí na příčné komunikační ose. Částečně původní struktura a kostel vs. nová struktura, vytváří chaos v měřítcích.

Pravděpodobně velká vykořeněnost místa.

Levonice Místo s kulturním potenciálem.

Zachovalá zajímavá kruhová struktura hospodářských stavení.

Jen několik málo budov u příjezdové komunikace postavených na novodobé struktuře.

Stále zřetelná cesta přes Ohři do Mradic, nyní jiţ bez brodu / mostu a tudíţ se stává se místem na konci cesty.

Mradice Původně v kontaktu s Levonicemi.

Převáţně původní struktura, mírně chaotická, na křiţovatce cest.

Rozloha vesnice se prakticky nezměnila. Nově bylo vyuţito území na sever jako rekreační oblast.

Malnice Různorodá struktura zastavění, moţná z důvodu několika různých etap rozvoje.

Velké soubory hospodářský stavení v kontrastu s velkými solitérními stodolami na okraji zástavby.

Velmi zajímavé.

Rvenice Významně velké stavění se čtvercovým dvorem je zchátralé.

Okolní zástavba částečné drţí původní strukturu, ale je nekompaktní.

3 4 -

- 34 -

Kříţení cest na trojúhelníku ve středu obce.

Seménkovice / Seletice Tyto obce hodnotit z pohledu jednoho místa. Potenciál zajímavého vývoje.

Rozdělení Chomutovkou.

Obě mají jeden významnější hospodářský objekt a zbytek nesourodou strukturu.

Skupice Dobře zachovalá původní struktura doplněná o novodobou strukturu rodinných domů.

Zachovalý charakter návsi.

Zvláštní kolmé zabočení hlavní komunikace na konci původní struktury, předpoklad jiné původní dopravní osy.

Strkovice Několik větších hospodářských stavení.

Okolní struktura rodinných domů a chat je novodobá a mixuje se s původní parcelací.

Vrbka Původní parcelace částečně zachována. Je však překryta novodobou strukturou.

Výrazné narušení nově vzniklým hospodářským areálem.

3 5 -

- 35 -

3 6 -

- 36 -

3 7 -

- 37 -

2.6.1.

Vývoj obyvatelstva v oblasti

Město svůj největší ekonomický (tím i populační) růst zaznamenalo v druhé polovině 19. století. Kolem roku 1900 měly Postoloprty téměř 7000 obyvatel, takového počtu uţ nikdy nedosáhly. Jak jiţ bylo zmíněno, okolnosti druhé světové války dramaticky sníţily stav obyvatel. Společně s vysokými ztrátami na ţivotech hrál významnou roli i odsun Němců. Dosídlení ztráty nevyrovnalo a od 60. let počet obyvatel osciluje mezi 4500 – 5000 obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel v Postoloprtech 1869 - 2014

Zdroj: ČSÚ: Sčítání lidu domů a bytů 2014, Historický lexikon obcí.

Ve srovnání s podobně velkými obcemi, které se v posledních 20 letech vypořádávají hlavně se stárnutím a ztrátou populace, jsou na tom Postoloprty celkem dobře. Obyvatelstva razantně neubývá, naopak do roku 2013 mírně přibývalo. Nárůst zaznamenává i většina místních částí, coţ opět ve srovnání s venkovskými obcemi, není obvyklé. Migrace i přirozený přírůstek kolísají kolem nuly, v poslední době se zvýšila emigrace, naproti tomu hodnoty přirozeného přírůstku se drţí v kladných číslech (více lidí se narodí, neţli jich zemře – coţ je opět v rámci Česka velmi dobrý výsledek). Pozitivní přirozený přírůstek se odráţí i na dobrém rozloţení věkové struktury obce, která má nezvykle silnou předproduktivní sloţku. Děti do 15 let tvoří téměř pětinu obyvatel. Důvodem můţe být vyšší porodnost, kterou způsobují populační silné ročníky, které jsou nyní ve fertilním věku.

Poproduktivní sloţka, tedy lidé nad 65 let tvoří pouze 12 % populace, ale lze předpokládat, ţe tento podíl bude nadále narůstat. Se ztrátou a stárnutím obyvatel se potýká většina obcí v Česku (potaţmo i většina Evropy). Je to jeden z rozvojových problémů, kterému je třeba předcházet a připravit se na jeho dopady. Je nutné se zaměřit na mladé lidi a snaţit se je udrţet v regionu.

Hlavní jsou samozřejmě dostupná pracovní místa, ale svou roli v jejich setrvání 3 8 -

- 38 -

hraje i dostupná občanská vybavenost, kvalitní školství (MŠ, ZŠ, SŠ), nabídka a cena nemovitostí a pozemků, podpora začínajících podnikatelů apod. Stárnutí obyvatelstva se bude muset odrazit především v dostupnosti a zaměření sociální i zdravotní péče.

Postoloprty tento problém zatím nepociťují, ale lze předpokládat, ţe stárnutí se pomalinku bude projevovat i zde. Vzhledem k tomu, ţe emigrace v posledních letech vykazuje vyšší čísla, je třeba se připravit i na populační ztrátu. Důleţité je udrţet, případně přilákat rodiny s dětmi a na děti se zaměřit.

Jedním z důvodů emigrace je i slabá regionální identita. Vlivem dosídlení, které proběhlo v rámci historie teprve nedávno, v oblasti chybí tradice, sounáleţitost, vztah k půdě atd. Na první pohled jde o banality, ale ty často rozhodují o tom, kde se člověk cítí „doma“ a kde chce zůstat. Posilovat tento vztah místních k městu a regionu lze pořádáním kulturních a sportovních akcí, větším zapojením veřejnosti do rozhodování o rozvoji města, vymyšlením vlastních tradic, prací s dětmi ve školách – více je informovat o místě, ve kterém ţijí, zapojovat je do komunitních akcí apod.

3 9 -

- 39 -

2.6.2.

Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura je bohuţel velmi slabá. Obyvatel s maturitou nebo vyšším vzděláním je pouze čtvrtina, zbytek má základní nebo učňovské vzdělání.

Postoloprty výrazně zaostávají za celorepublikovým průměrem, přestoţe s dostupností vzdělání není problém. Nízká vzdělanost výrazně limituje uplatnění na jiţ tak slabé nabídce trhu práce. S niţší úrovní vzdělání souvisí i menší platy, za kterými se nevyplatí dojíţdět, čímţ se moţnosti ještě více omezují. Vzdělanost se sice v posledních 20 letech zlepšila, ale stále jsou hodnoty velmi slabé.

Opět je nutné pracovat s dětmi na základních školách, pořádat setkání s absolventy, představit jim pracovní moţnosti, které v regionu jsou a upozornit na nutnost vzdělání.

Své uplatnění by mělo zavedení vzdělávacího/poradenského střediska, které by s lidmi individuálně pracovalo.

4 0 -

- 40 -

2.6.3.

Ekonomická struktura

Město leţí v tradičním zemědělském regionu a nikdy nebylo ekonomickým centrem ani se nespecializovalo na ţádné průmyslové odvětví. Hlavním zaměstnavatelem bylo dlouhodobě zemědělství, především chmelařství, které ţivilo i okolní obce. V rámci transformace ekonomiky v posledních 20 letech se výrazně změnilo i zemědělství, došlo k efektivizaci práce a řada zemědělských druţstev neustála konkurenci nebo špatnou privatizaci. Větší zemědělské podniky, které jsou nyní úspěšné, vsází na diverzifikaci své výroby. Krom klasické prvovýroby své produkty dále zpracovávají a přidávají jim tak na hodnotě, dále rozšiřují portfolio poskytovaných sluţeb – pronájem skladů, doprava, péče o krajinu, atd. Menší rodinné farmy se zaměřují na zvyšování kvality produktů, vyuţívají ţádané BIO / EKO označení a mají úspěch s regionálními produkty. V Postoloptech a okolí je menších farem pomálu, ale právě jim a menším řemeslníkům by mohlo pomoci plánované zavedení regionální značky „Dolní Poohří“, které zaštiťuje stejnojmenná destinační agentura v Ţatci.

V současné době zemědělství zaměstnává převáţně obyvatelstvo venkovských obcí, v samotných Postoloprtech má jen velmi malý podíl, srovnatelný s Českem. Hlavním zaměstnavatelem je průmysl, coţ je ovlivněno blízkou průmyslovou zónou a největší firmou ve městě – KB Blok, kde nachází práci řada místních. V dojezdné vzdálenosti jsou další průmyslová města (Most, Chomutov) či subjekty (Elektrárna Počerady), tento sektor je tedy jedním z nejstabilnějších. Komunikace a partnerství mezi zásadními zaměstnavateli a městem je velmi ţádoucí (sponzorství, připravenost na propouštění, nábor pracovníků, spolupráce na dopravě zaměstnanců z města do firmy, zavedení firemních školek, atd.).

Sluţby jsou ve srovnání s Českem zastoupeny podprůměrně, přesto zaměstnávají téměř polovinu populace. Tak vysoký podíl je dán urbánním charakterem Postoloprt, kam se soustředí vzdělávací, městské i zdravotní instituce.

4 1 -

- 41 -

2.6.4.

Nezaměstnanost v oblasti

V Postoloprtech je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, důvodů je několik. Vzdělanost lidí je podprůměrná, s čímţ souvisí nízké platy a malá kupní síla místních, ta se zase odráţí v menším mnoţství ţivnostníků a drobných podnikatelů.

Přestoţe jsou dostupná další regionální centra, kam je moţné za prací dojet, této výhody vyuţívá omezená skupina lidí. Tato regionální centra mají sama problém s nezaměstnaností a nabízí spíše kvalifikovanou práci s výplatou, za kterou se vyplatí dojíţdět.

Místní nezaměstnaní s nízkým vzděláním tak jsou téměř v bludném kruhu.

Cesta vede do velkých průmyslových firem, které nízko kvalifikovanou práci nabízí, ale často za náročných podmínek a malým ohodnocením. Řešení této situace je velmi obtíţné a časově náročné. Moţností jsou sociální podniky, které budou v novém operačním období hojně podporované.

Dále podpora místních drobných podnikatelů a ţivnostníků, kteří mají potenciál někoho zaměstnat. Pro firmy, ţivnostníky a případně i neziskovky by stálo za to vytvořit platformu, která by je sdruţovala a kde by na pravidelných setkáních řešili společné podněty a problémy i za účasti města. Kooperace a komunikace mezi jednotlivými subjekty můţe nabídnout jednodušší řešení komplexních problémů a pomoci místnímu rozvoji.

4 2 -

- 42 -

4 3 -

- 43 -

4 4 -

- 44 -

2.7.1.

Sociální kontext obce

Postoloprty jsou místními charakterizovány jako historické maloměsto nacházející se v chmelařské oblasti. Většina respondentů akcentovala sudetský charakter oblasti; ve smyslu sloţení jejích obyvatel “je to tady náplava”, někdy i s negativními konotacemi: “je to tady směsice lidí, co sem přišli za penězi”.

Sloţení obyvatel je ovlivněno některými historickými událostmi; odsunem německé části obyvatel, usazením části československé armády, příchodem volyňských Čechů po válce. V roce 1968 zaznamenalo městečko velký příliv obyvatel ze Slovenska a Maďarska při stavbě elektrárny Počerady, v souvislosti s výstavbou sídlišť se sem přistěhovalo i mnoho lidí z okolí. V devadesátých letech pak narůstala migrace Romů, kteří zde získali výměnou byty.

Kromě sudetského charakteru městečka, respondenti většinou městečka uváděli problémy jako malou sociální kontrolu, fakt, ţe rodiny se navzájem neznají i menší angaţovanost ve veřejném dění. Přesto velká část obyvatel zmiňovala poměrně silný pocit patriotismu k rodnému městu. Nicméně z výpovědí často vyplývala obava z vnějšího obrazu města. Ta plyne jednak z toho, ţe většina symbolických dominant ve městě je neopravených (zámek, sýpka), ale hlavně z početnější romské komunity, která je při průjezdu městem (náměstí) na očích. I z tohoto důvodu se prý někteří občané stydí přiznat, ţe jsou z Postoloprt, a místo toho řeknou, ţe jsou “od Loun”.

Zřejmě i z tohoto důvodu přistoupilo město k represivnímu Programu nulové tolerance. Podstatou je městská vyhláška, která se v Postoloprtech uplatňuje i v přístupu k vyuţívání veřejného prostoru. Město tím zřejmě chtělo předejít stíţnostem veřejnosti na posedávající Romy v okolí zámku i náměstí.

Doporučení: Navrhujeme zváţit program nulové tolerance, namířený vůči Romům a místo toho přistoupit k měkčímu opatření - posílení městské policie.

Ze strany některých respondentů zaznívala nespokojenost s činností městské policie. Navrhujeme vyuţít dotačních moţností na programy prevence kriminality, případně přistoupit k řešení pomocí romských asistentů policie (ve spolupráci s úřadem práce na VPP). Činnost policie rozšířit na aktivní procházení problematickými místy jako: sídliště Draguš - hřiště, náměstí, zámecký park, sídliště v horní části města. Eliminace shlukování sociálně vyloučných můţe nastat také zvýšením počtu veřejných prostor; lidé se rozprostřou po městě.

4 5 -

- 45 -

2.7.2.

Kvalita života – vybavenost a spolkový život

Občanská vybavenost je z hlediska pohledu obyvatel dostačující, aţ velmi dobrá. V obci je dostatek obchodů i sluţeb. Pýchou místních je zdravotní středisko, základní umělecká škola. Město je dobře dopravně dostupné (vlak).

Ekonomická situace je pak z pohledu místních špatná. Chybí zde kupní síla, v obci téměř absentují drobní i střední ţivnostníci. Dle respondentů je zde vysoká míra zadluţenosti. Mnoho nemovitostí ve městě je na prodej za poměrně nízkou cenu, ceny bytů jsou poměrně příznivé, coţ do města láká především sociálně slabší občany. Oblast také trpí vysokou nezaměstnaností; především od doby, kdy své stavy sníţila Počeradská elektrárna. Pracovní uplatnění je v blízké průmyslové zóně Triangl, ovšem pouze pro kvalifikované pracovníky.

Spolkový život se v Postoloprtech drţí na vysoké úrovni. Město má dokonce tři ochotnické divadelní spolky, dále je zde spolek rybářů, včelařů, zahrádkářů, volejbalistů, fotbalistů atd. Dříve město pořádalo Postoloprtstské slavnosti, jiţ druhým rokem jsou tyto slavnosti zaměněny za oslavu Prvního máje. Z tradičních akcí jsou pořádány trhy, masopust, rozsvěcování vánočního stromku atd.

Z výpovědí respondentů jsme zaznamenali jisté zklamání nad pasivitou občanů v účasti na kulturních akcí typu divadelní představení, kino atd, ale i na akcích pro veřejnost (př. vítání občánků). Z některých výpovědí byla také patrná částečná neochota spolupracovat mezi příspěvkovými organizacemi ve městě.

Sociální služby: Ze sociálních sluţeb ve městě citelně chybí zařízení pro seniory, respektive je v nevyhovujícím technickém stavu, a vyţití pro děti ze sociálně slabších rodin.

Doporučení: Ze strany města podpořit spolupráci mezi spolky a příspěvkovými organizacemi města, ale i s církví (respektive s p. farářem), například ve věci zpřístupnění kostela, zapojení farnosti do organizace místních akcí.

Doporučení: Ze strany města pracovat na budování image města jako příjemného a ţivého. Podpořit komunikaci mezi aktivními sloţkami ve městě, podporovat kulturní dění, trhy (například farmářské), ale i netradiční záleţitosti.

Můţe se také začít přemýšlet o nových tradicích, například Neklanovy slavnosti (s navázáním na nové stezky i archeoskanzen). Zajistit dostatečnou propagaci Postoloprt v okolních centrech (Louny, Ţatec).

Doporučení: Bylo by dobré uvaţovat o zřízení nízkoprahového klubu ve městě vč. doučování, i zřízení sociálně aktivizační sluţby pro děti a mládeţ. Ve směru sluţeb pro seniory bychom doporučovali ze strany města podpořit pí.

Elznicovou v jejím snaţení zrekonstruoval kasárna a udělat zde domov 4 6 -

- 46 -

důchodců. Tím by se jednak vyřešil problém s pečovatelským domem pro seniory, ale také by se opravila jedna z hlavních dominant města.

2.7.3.

Veřejný prostor

…jeho absenci komentovali téměř všichni respondenti. Ve výpovědích se objevovaly zmínky o minimu odpočinkových zón. Respondentům chyběl park, kde by se dalo posedět, zmiňovali nevyuţitá prostranství k relaxaci i setkávání, například kolem zámku a řeky. Nemalá část respondentů také vzpomínala na dříve upravený park v Postoloprtské baţantnici.

Doporučení: Navrhujeme přes den zpřístupnit zámeckou zahradu pro širokou veřejnost, a zároveň zde zajistit pravidelné procházení městské policie.

Nabízí se také moţnost zaměstnat na VPP nějakého hlídače (například ve spojení s údrţbářem) prostoru zámecké zahrady. Dále by mohl být revitalizován park „pod Metou‟ a stejně tak Postoloprtská baţantnice.

4 7 -

- 47 -

2.7.4.

Problematika sociálního vyloučení ve městě

Z výzkumu vyplynulo jako velké téma souţití s romskou menšinou ve městě. Město se potýká s velkým počtem soukromých pronajímatelů nemovitostí sociálně slabším obyvatelům, z nichţ jeden objekt je přímo na náměstí v historické budově České spořitelny. Případným odkupem ubytovny Meta do ruk soukromníka hrozí zvýšená migrace sociálně znevýhodněných do města. Město zároveň přistoupilo k poměrně nešťastnému řešení problematiky programem nulové tolerance posedávání ve městě. Z rozhovorů s představiteli města vyplývá nízká motivace řešit problematiku sociálního vyloučení ve městě měkčími a preventivnějšími způsoby vedoucími k integraci, či zlepšení sociální situace této skupiny.

Za pozitivní fakt povaţujeme z hlediska sociálních věd to, ţe poměrně velká část zdejších ţivnostníků zaměstnává některé romské starousedlíky na nízkokvalifikované činnosti.

Doporučení: 









Aktivně začít řešit problematiku Romské menšiny můţe město začít bezplatnou spoluprácí města s vládní Agenturou pro sociální začleňování, která individuální prací v místě navrhuje drobná opatření, i moţnosti jejich financování: například posílení městské policie, navýšení kapacity sociálních sluţeb (nízkoprahové zařízení, terénní sluţby vč. dluhového poradenství atd), úpravou bytové politiky, či moţností zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané Podpořit komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými institucionálními aktéry: škola, neziskové organizace, sociální odbor, policie, technické sluţby atd..

Město by mělo aktivně předcházet tvoření nových sociálně vyloučených lokalit a migraci sociálně vyloučených do města, navrhujeme proto pokusit se odkoupit “kritickou nemovitost - Meta” a pokusit se ubytovnu vyuţít k novým účelům.

Město můţe vydat vyhlášku, ve které eliminuje výdělek ubytovatelů sociálně vyloučených poplatkem za ubytování, tím můţe alespoň částečně regulovat výnos soukromých pronajímatelů ubytoven.

Pouţívat aktivně VPP - navyšovat jejich počet v technických sluţbách, rozšířit moţnosti vyuţití VPP i o neobvyklejší činnosti (například hlídač zámecké zahrady atp.), podpořit vznik sociálního podniku.

4 8 -

- 48 -

2.7.5.

Poválečné události

Jako červená nit se historií Postoloprt linou odvěké spory mezi českou a německou menšinou. Podle úředního sčítání lidu z roku 1921 ţilo v Postoloprtech 1970 Němců a 1354 Čechů. Problematické souţití obou národností komplikovalo správu města, zejména neustálými střety o úřední jazyk a přeznačováním ulic.

Po odstoupení pohraničních oblastí Československa po mnichovské dohodě v roce 1938 se město stalo součástí německé Třetí říše. Na silnici k Lounům, kudy probíhala státní hranice mezi Německem a Protektorátem Čechy a Morava, vznikla celnice s hraniční závorou. Válečná léta přinesla silné poněmčení města, protoţe většina českých obyvatel uprchla před násilím dále do vnitrozemí.

V listopadu 1938 došlo k vypálení chomutovské synagogy. Ţidé, kteří nestačili utéci, byli hnáni právě do Postoloprt. Roku 1943 byl z původního výcvikového tábora Hitlergungend v baţantnici zřízen koncentrační tábor, jeţ byl vyhrazen pro ţidovské míšence. Byli zde vězni z celého českého území.

Tábor fungoval aţ do dubna 1945.

Válka ovšem zanechala hluboké stopy v myšlení a jednání lidí a nahromaděná nenávist v podstatě znemoţnila klidné souţití obou národností.

Do Postoloprt se pomalu vraceli dřívější čeští obyvatelé a ze širšího okolí přicházeli další čeští dosídlenci, kteří dostávali přídělem opuštěné německé statky a ţivnosti.

Postoloprty se měly stát sídlem velitelství 1. československé divize, a proto zde došlo k mimořádným opatřením - její operační skupiny dostaly úkolem vyčistit oblast od Němců. Na konci května a v červnu 1945 tak Československá armáda v Postoloprtech soustředila a internovala tisíce civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a nedalekého Ţatce. Němci byli soustředěni do internačního střediska v kasárnách a lágru v baţantnici. Pro nedostatek pracovní síly byli posíláni především na práce na polích a v dílnách. Ţivotní podmínky a zacházení zejména v táboře v baţantnici byly velmi špatné, coţ se projevilo značným nárůstem úmrtnosti. Postoloprtský masakr se stal v červnu 1945, kdy Československá armáda zabila bez soudu několik set internovaných. Při exhumaci bylo nalezeno 763 obětí, tento počet však zřejmě není konečný. Masakr byl druhou nejtragičtější událostí při ţivelných násilnostech při odsunu Němců. Po únoru 1948 byla celá událost ututlána.

Po postupném odsunu Němců během roku 1946 silně poklesl počet obyvatel, jen pomalu vyrovnávaný příchodem rodin volyňských Čechů v následujících letech.

4 9 -

- 49 -

Dne 4. listopadu 2009 se postoloprtské zastupitelstvo usneslo, ţe v místě masové vraţdy vznikne pomník. Stalo se tak po dvou předchozích zamítnutích.

Na pomníku, jehoţ zřízení zaplatí postoloprtská radnice, bude česky a německy nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945“. Z původního návrhu textu, znějícího „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, tak bude vypuštěna informace o německé národnosti obětí a rovněţ označení tehdejších poprav za masakr bylo nahrazeno neutrálním slovem událost[1].

Doporučení: Jiţ ze semináře „interpretace místního dědictví“ vzešla myšlenka uspořádat v synagoze tématické řezbářské sympozium, a následně sochy umístit do krajiny jako připomínku minulých událostí. Vzniká zde tedy jistá poptávka po aktu smíření a transformace minulosti, svou roli by na tom jistě sehrálo i nové vyuţití objektu kasáren i baţantnice. Ve výzkumu jsme také zkoumali připravenost místních obyvatel ke znovu otevření tohoto tématu. Při rozhovorech však ze strany aktivnějších obyvatel ponejvíce vyplývaly najevo obavy z toho, ţe tematika by byla zpracována jednostranně s důrazem na masakr Němců, nikoliv však na válečné události, které tomu předcházely.

Někteří respondenti se obávali přílivu něměckých turistů, někteří dokonce i toho, ţe by se sudetští Němci po otevření tématu mohli pokoušet navracet zpět, případně by si mohli nárokovat ztracené majetky. Menší část respondentů by však navrhovala památku uctít, o minulosti komunikovat a podpořit toleranci a souţití národností ve městě. Bylo by tedy moţné připravit koncepci, jak toto téma uchopit, citlivě, s přihlédnutím k faktu, ţe spousta postoloprtských rodin byla jak na straně obětí, tak na straně druhé. Není nutné vystavět další pomník, ale nenápadným a nenásilným způsobem (nejlépe v krajině) připomenout tuto událost, případně propojit místa, kterých se to dotýká stezkou (například QR kódy), moţné je stezku napojit i na ţidovskou synagogu v Ţatci (na tom by se dala ukázat komplexita problému), přip. rekonstruovat, vybudovat trasu, kudy vedl pochod Němců ze Ţatce. Nabízí se také moţnost vybudovat nadregionální muzeum (moţnost vyuţít budovu sýpky) postoloprtské historie, kde by byl masakr i odsun Němců prezentován v kontextu historie. Muzeum by mohlo slouţit také ke vzdělávacím účelům.

5 0 -

- 50 -

5 1 -

- 51 -

3.1.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – možnosti

Ministerstvo pro místní rozvoj, v rámci slovníku u ESF definuje projektový záměr takto: ,,jedná se o konkrétní představu o budoucím projektu, pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat o přibližně dvoustránkový dokument, který podává tyto základní informace: cíle, zdroje financování, způsob realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy z projektu“.

Jiné ministerstvo – školství, mládeţe a tělovýchovy chápe správnou projektovou ţádost takto: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Název projektu: Žadatel: Cílová skupina: Popis projektu: Definice problému, výchozí stav Cíle projektu: Výstupy projektu: Partneři projektu Role partnera Délka projektu: PLÁN KLÍČOVÝCH AKTIVIT (úkoly vedoucí k realizaci projektu): I. ETAPA …. aktivita

Popis

odpovědnost

termín

předpokládané náklady (mil)

1

5 2 -

- 52 -

Na základě (nejen) výše uvedených vzorů jsme v Neolokator-u vytvořili standartizovaný projektový záměr – kartu, která je vţdy aktualizovatelná v programu IPOM.xyz, pod příslušnou ikonou – potenciálem.

Kaţdý projektový záměr tak dle našich odborníků obsahuje tyto kategorie k vyplnění:

5 3 -

- 53 -

5 4 -

- 54 -

3.2.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území města Postoloprty

Projektové záměry nacházející se na území města Postoloprty mohou být realizovány při přímé součinnosti těchto tří činností: a)

Jednání s majiteli pozemků, nebo vlastníků objektů o záměru

b)

Navrhovaná změna v územním plánu (regulačním) projednaná zastupitelstvem obce – odbor územního rozvoje / stavební úřad

c)

Realizace studie proveditelnosti – v součinnosti s odborníky na konkrétní téma záměru

d)

…případná iniciativa místních skupin (komunitní plánování) atd..

Poznámka k projektovým záměrům: Projektové záměry mohou být komentovány a aktualizovány na adrese www.ipom.xyz - město Postoloprty.

5 5 -

- 55 -

3.2.1. PostoloprtskĂĄ baĹžantnice / park

5 6 -

- 56 -

A) Popis projektu Postoloprtská baţantnice je charakterem stará dubohabřina, v originálu nejspíš lesopark hraničící se zemědělskou krajinou okolo Seménkovic; dnes výrazně větší rozloha - časté zbytky starého bezlesí zarostlé hustým náletem převáţně babyky, ruderální louky s dominantním Solidago canadensis a Calamagrostis epigeios, častá ohniště; částečně regulovaný tok Chomutovky.

Absenci odpočinkové zóny zmiňovali téměř všichni respondenti. Tázaným občanům chyběl park, kde by se dalo posedět a odpočinout. Nemalá část respondentů také vzpomínala na dřívější fungování Postoloprtské baţantnice jako společenské a relaxační zóny s altánkem, občerstvením.

B) Návrh projektu Pokusit se obnovit jednání s lesy ČR (vlastník) o odkupu nebo o dlouhodobém pronájmu. Znovuobnovit část parku jako příjemnou zónu, vzhledem k paměti místa (dřívější tábor pro ţidovské míšence) připomenout tyto události “stezkou postoloprtských událostí QR kódy”.

Souvislost s jinými projekty Turistická trasa podle Chomutovky Cesta sadem do Lenešic Stezka postoloprtských událostí

5 7 -

- 57 -

3.2.2. Sýpka – Centrum místních dějin

5 8 -

- 58 -

A) Popis projektu Památkově chráněný objekt - výrazná postoloprtská dominanta, v současnosti na prodej za milion korun. Sýpka je jedna z několika chátrajících budov v areálu.

B) Návrh projektu Odkoupit sýpku městem a udělat v ní expozici, ţivé vzdělávací, badatelské a kulturní centrum. Součástí můţe být i základní ubytování pro školní exkurze, či pro pracovníky (archoeskanzen, historici…), nebo místo pro místní rozvojové projekty.

Expozice by byla zaměřena na historii Postoloprt; představit Postoloprty jako místo “střetů kultur”.

1. ,,Lucká" válka (pověst o Neklanovi) 2. Období přítomnosti Benediktýnů (klášter) 3. II. světová válka: popsat a představit Postoloprty, jako “nárazníkovou” zónu války, kde se postupně obětmi stali Ţidé, Češi i Němci, přítomnost opevnění: bunkry 4. Poválečné události (postoloprtský masakr, přítomnost jednotek PTP) C) Způsob provedení Sýpka a další hospodářské objekty by měli nejprve projít stavebním průzkumem. Z výsledku bude stanoven nejjednodušší a nejlevnější způsob konzervace staveb. Rozhodne se, které prostory se vyuţijí pro umístění expozice, které budou poskytnuty k uţívání veřejnosti, které zůstanou pouze sklady a které zůstanou nevyuţité. Dvůr se vyuţije jako “hřiště” a součást expozice.

Neutěšený stav objektů i dvoru vnímáme jako výhodu a důleţité bude obsah dobře promyšlená uţitnost. Celkový dojem by měl být čistý. Budovy ponechat jen v jejich čisté stavební podstatě. Podlahy a venkovní povrchy se upraví a sjednotí. Časově i finančně náročný projekt.

Souvislost s jinými projekty Práce se zámkem

5 9 -

- 59 -

3.2.3. Komunitní dům pro mládež a volnočasový areál

6 0 -

- 60 -

A)

Popis projektu

Komunitní dům se nachází na náměstíčku s autobusovou zastávkou a je jeho dominantou.

Součástí řešení komunitního domu je i jednání o vyuţití proluky na náměstí. Mohla by slouţit k umístění U-rampy. Stávající pozemek by město vyčistilo a zajistilo přípravu plochy pro umístění skateboardových překáţek.

B)

Návrh projektu

Komunitní dům, dům řemesel, volnočasové centrum pro mládeţ, případně kavárna. Otevřený prostor pro spolkové a volnočasové aktivity všech věkových kategorií. spolková klubovna a) moţnost věnovat se různým řemeslům, (práce se dřevem, pečení chleba, atd.) b) zřízení sociální sluţby: nízkoprahový klub, doučovací centrum c) klubovna pro seniory d) mateřské centrum e) veřejný internet f) kavárna / kuchyně C) Způsob provedení Dům má opravenou střechu a je potřeba provést decentní úpravu fasády.

Doporučujeme dům očistit a nátěr provést v teplých, světle šedých tónech.

Rámy oken do mléčné bílé barvy. Zprůhlednit plot, ať je vidět na dům.

Předzahrádku upravit pro posezení a setkání a vytvořit hlavní vstup do objektu ze zahrádky. Do budoucna vytvořit plochu před domem jako pochozí (zrušit silnici) a propojit se zeleným ostrůvkem (v návaznosti na úpravu ploch a dopravního řešení náměstíčka).

Dům by měl působit otevřeným dojmem, takţe je moţné uvaţovat o francouzských oknech v přízemí směrem do předzahrádky.

Z našeho pohledu, by měl být koncipován jako volně přístupný v přízemí.

Horní patro přístupné v kontrolovaném reţimu (klubovny, nízkoprahový klub).

To odpovídá vybavení.

Souvislost s jinými projekty Práce se zámkem 6 1 -

- 61 -

3.2.4. Park u Chomutovky

6 2 -

- 62 -

A) Popis projektu Park a několik rybníků u dolního toku Chomutovky, zaniklá parková infrastruktura, staré duby; biologicky nejcennější je tok Chomutovky se štěrkovými ostrůvky a břehovými nátrţemi. Eutrofní říční niva s přilehlými břehy, místy staré duby a topoly. Botanicky jde spíš o chudé území, výjimkou jsou stinné tůňky a pramenné výchozy. Charakteristická jsou také drobná ohniště a malé černé skládky. Park leţí mezi městem a sportoviště a je tedy velmi významným koridorem pro pěší. V současnosti nepůsobí jako bezpečné místo a je třeba to změnit.

B) Návrh projektu Revitalizace staré parkové krajiny se silným akcentem na jiţ existující, cenné krajinné struktury (prolomená regulace Chomutovky a samovolně vzniklé štěrkové ostrůvky, drobné tůňky,....) spolu s citlivým umístěním nového parkového itineráře můţe vytvořit dnes prakticky v okolí Postoloprt neexistující funkční parkovou krajinu s vysokou biologickou diversitou a nikoliv instatní a samoúčelnou honírnu svalů na zámkové dlaţbě.

Zpřehlednit pěší trasy, odstranit vizuální bariéry a dobře ji osvětlit.

C) Způsob provedení K vytvoření atraktivního parku stačí málo. Velká výhoda je přítomnost řeky a měl by se k ní citlivým způsobem vytvořit přístup. Oprava chodníku a doplnění osvětlení. Doplnění odpadkovými koši na okrajích a uprostřed trasy.

Spolu s ostatními kroky zesílení pozitivního vlivu na postoloprtsku relativně vzácných zalesněných ploch na mikroklima města.

Souvislost s jinými projekty, nebo potenciály Postoloprtská baţantnice Turistická trasa podle Chomutovky Cesta sadem do Lenešic

6 3 -

- 63 -

3.2.5. Prรกce se zรกmkem

6 4 -

- 64 -

A) Popis projektu Postoloprtský zámek je problematickou dominantou náměstí, řada lidí vnímá současný špatný stav zámku jako obraz nefunkčnosti města. Pro řadu místních má zámek symbolický význam. O zámek se dlouhodobě vede majetko - právní spor. V současnosti je zámek v majetku italské společnosti.

Zámek je nevyuţívaný a jeho stavební stav se zhoršuje.

Potenciál však v současnosti skýtá zámecká zahrada, ta je ve vlastnictví města. Italská společnost je údajně otevřená komunikaci.

B) Návrh projektu Z výpovědí respondentů vyplynula potřeba relaxační zóny (cílová skupina matky s dětmi, senioři), z tohoto pohledu se zámecká zahrada jeví jako výborný prostor k vyuţití. Navrhujeme otevřít zahradu celoročně - přes den a zpřístupnit ji veřejnosti. Aby nedocházelo k obávanému vandalismu, navrhujeme zřídit pozici VPP “správce zámecké zahrady - SZZ” (například ve spojení s údrţbářem). Zároveň zde doporučujeme zajistit pravidelné procházení městské policie. Nutné je ze strany města zařídit bezpečnost občanů (moţnost úrazu kvůli chátrání nemovitosti).

Okolo zámku jsou 4 místa, která mají silný potenciál: 1. Zámecká zahrada – prostor pro divadla a procházky, jiţ funkční, celoroční provoz pro veřejnost, péči zajišťuje SZZ 2. Ruiny pod zámeckou zahradou – skvělá kulisa pro trhy, místo je potřeba vyčistit a provést nutné statické zajištění, zřízení místa odběru elektro, jednání s přilehlým domem, příleţitostné události pro místní obchodníky a řemeslníky, péči zajišťuje SZZ 3. Prostor mezi zámkem a farou – krásný venkovní prostor s atmosférou zahradní slavnosti. Můţe slouţit pro potřeby fary nebo komunitního domu, celoroční provoz jednoho spolku, péči zajišťuje sám spolek 4. Nádvoří samotného zámku - výroční otevření pro česko-italský den jídla, péči zajišťuje majitel ve spolupráci s městem, součástí česko-italského dnu je kreativní dílna “Jak bych upravil zámek já” s následnou výstavou a vyhlášením nejlepšího návrhu.

Souvislost s jinými projekty 3.5. Komunitní dům pro mládeţ a volnočasový areál 3.4. Sýpka – Centrum místních dějin 6 5 -

- 65 -

3.2.6. QR stezka postoloprtských událostí (rozvinutí projektu 3.2.2.)

6 6 -

- 66 -

A)

Popis projektu

K projektu zbudování centra dějin se váţe i další návrh: zřízení stezky s QR kódy, především pak po místech paměti válečných a poválečných událostí.

QR kódy jsou intimním řešením naučné stezky. Návrh vychází z jiţ zpracovaného materiálu. Navrhujeme provézt v česko - německé verzi.

B) Návrh projektu 1. místo - Události před masakrem 2. místo - Kasárny 3. místo - Tábor pro ţidovské míšence 4. místo - Hromadný hrob 5. místo - Levonická baţantnice 6. místo - Vinice (vrch) 7. místo - Hromadný hrob (tenisové kurty) 8. místo - Dům č.p. 74 9. místo - Vyšetřovací komise a dobové dokumenty 10. místo - Stará pískovna C) Způsob provedení QR kódy budou umístěny na ocelových plátech tl. 4 cm.

Pláty budou bez povrchové úpravy a jejich výška a šířka bude vţdy zvolena vzhledem k danému místu. Spojujícím znakem bude rezivějící povrch (za čas velmi vkusný, s patinou, jakou mají napínací lana chmelnic) a tloušťka materiálu.

Souvislost s jinými projekty Sýpka – Centrum místních dějin

6 7 -

- 67 -

6 8 -

- 68 -

3.3.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – celé území obce Postoloprty

Projektové záměry nacházející se na území města Postoloprty mohou být realizovány při paralelní součinnosti těchto čtyř činností: a) Jednání s majiteli pozemků, nebo vlastníků objektů o záměru b) Navrhovaná změna v územním plánu (regulačním) projednaná zastupitelstvem obce – odbor územního rozvoje / stavební úřad c) Realizace studie proveditelnosti – v součinnosti s odborníky na konkrétní téma záměru d) Komunikace mezi jednotlivými starosty / zastupitelstvy menších obcí, které jsou dotčené projektovým záměrem e) …případná iniciativa místních skupin (komunitní plánování) atd..

Poznámka k projektovým záměrům: Projektové záměry mohou být komentovány a aktualizovány na adrese www.ipom.xyz - město Postoloprty.

6 9 -

- 69 -

3.3.1. Mradické stráně

7 0 -

- 70 -

A)

Popis projektu

Teplomilné stráně na svahu kyselé štěrkové terasy; fragmentárně teplomilná flóra včetně Linum cf. austriacum a Stipa capillata, místy náznaky otevřených písčin. Fragmenty velmi cenných a zajímavých forem zemědělské krajiny (soustavy mezí, úvozy, terasy) - jde o rozsáhlý, podkovovitý komplex na pravobřeţných svazích bývalého meandru Ohře. Silně se projevuje sukcese dřevin i silná ruderalizace především díky dusíkatým spadům z okolních polí.

Východní horizont Mradic je dominován rozsáhlými písčitými stráněmi se zachovalými terasami a místy se zachovalou polostepní flórou. Význačné jsou také pozůstatky ovocných sadů a staré solitérní stromy. Cíl projektu je alespoň částečné obnovení hospodaření a zpřístupnění strání.

B) Návrh projektu Revitalizace kyselých teplomilných strání bývalého meandru Ohře, spojené s citlivým zpřístupněním velkého úseku nyní obtíţně přístupné, zarůstající krajiny.

To je spojeno s pravděpodobným zvýšením krajinné diversity, zvýrazněním zachovalých středověkých zemědělských krajinných struktur a v ideálním případě i posílením pocitu lokální identity.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - floristický a vegetační průzkum (minimálně) 4. naplánování zásahů a zaloţení trvalých monitorovacích ploch k zachycení efektu prováděných zásahů 5. provedení zásahů 6. pravidelný monitoring ploch, exkurze, naučné tabule, průběţné zveřejňování výsledků zásahů

7 1 -

- 71 -

3.3.2. Naučná stezka zaniklou lomovou krajinou u letiště

7 2 -

- 72 -

A) Popis projektu Krajina historických, cca maximálně 70 let starých štěrkopískových lomů západně od intravilánu Postoloprt. Kaţdý historický dobývací areál má svá výrazná specifika - pestrá mokřadní společenstva, řídké březové háje nebo střípky suchomilných trávníků. Poblíţ továrního areálu se nachází z biologického pohledu velmi zajímavá malá toxická výsypka. Územím zřejmě procházela (dle nalezeného povaleného ţulového kříţku) zaniklá historická stezka/úvoz.

B) Návrh projektu Pestrá těţební krajina hned za hranicemi města - místy opravdu nově vzniklá “divočina”, po jejíţ hraně vyzývavě vede jak bývalá cesta, tak vysoký val. Navrhovaný projekt by zpřístupnil velkou část nejzajímavějších výhledů nejen na vytěţené lomy samotné, ale i na krajinu západního Dţbánu.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - floristický a vegetační průzkum (minimálně) 4. naplánování zásahů a zaloţení trvalých monitorovacích ploch k zachycení efektu prováděných zásahů 5. provedení zásahů 6. pravidelný monitoring ploch, exkurze, naučné tabule, průběţné zveřejňování výsledků zásahů Souvislost s jinými projekty Naučná stezka ,,Draguš a birdwatching“ Turistická trasa podle Ohře

7 3 -

- 73 -

3.3.3. Naučná stezka ,,Draguš a birdwatching“

7 4 -

- 74 -

A) Popis projektu Stezka vedoucí přes hradiště Dragúš do levonické baţantnice. Baţantnice samotná je kombinací tvrdého luhu Ohře, starých dubohabřin a mokřadu v zaniklém meandru Ohře.

Hradiště se nachází v poloze Na Drahúši (Na Dragúši) a bývá ztotoţňováno s hradištěm Dragúš zmiňovanému jiţ k r. 1125 Kosmou.

B) Návrh projektu Navrhovaná trasa představuje kapesní a kompaktní set krajin středního Poohří - luţní les s typickou pestrou květnatou jarní fází, zemědělskou krajinu v nivě Ohře, zaniklé hradiště na suburbii Postoloprt, mokřadní společenstva zaniklého ramena Ohře i její bývalé břehy, nyní hostící pestrou paletu lesních společenstev od dubohabřin po invadující akátové lesy.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - floristický a vegetační průzkum (minimálně) 4. naplánování zásahů a zaloţení trvalých monitorovacích ploch k zachycení efektu prováděných zásahů 5. provedení zásahů 6. pravidelný monitoring ploch, exkurze, naučné tabule, průběţné zveřejňování výsledků zásahů Souvislost s jinými projekty Naučná stezka ,,štěrkovny a baţantnice“ Turistická trasa podle Ohře Lomy a sádrovce – turistické zastavení

7 5 -

- 75 -

3.3.4. Říční lázně na Ohři

7 6 -

- 76 -

A)

Popis projektu

Zbudování říční plovárny na Ohři navazuje na zdejší, vzpomínanou tradici. Plovárna můţe slouţit jako prostor k setkávání a letnímu odpočinku.

Míst ke koupání můţe být na řece zbudováno více.

B) Návrh projektu Podoba plovárny by měla být jednoduchá a účelná. Návštěvník by měl dostat základní servis a zároveň by měla být zázemím pro údrţbu místa.

C) Způsob provedení Jakmile bude vybráno nejlepší místo pro plovárnu, zbuduje se přístupová komunikace (stačí štěrková). V místě plovárny se vytvoří umělá písečná plocha.

Jako zázemí bude slouţit dočasný dřevěný objekt posazený na terénu bez nutnosti betonových základů.

Objekt můţe obsahovat prodej nápojů a pochutin, můţe slouţit jako místo pro uskladnění sportovního vybavení a lehátek k zapůjčení. Součástí objektu musí být místnost pro potřeby údrţby místa. Jako toalety mohou slouţit mobilní systémy (chemické kabinky), také za-komponované do dřevěného objektu.

Pro návštěvníky by mohl slouţit i malý přístřešek. Další uzavřené stavby v místě nedoporučujeme (jde o údrţbu a bezpečnost).

Souvislost s jinými projekty Naučná stezka ,,Draguš a birdwatching“ Turistická trasa podle Ohře

7 7 -

- 77 -

3.3.5. Lomy a sádrovce – turistické zastavení

7 8 -

- 78 -

A)

Popis projektu

Stará pískovna a naváţky jílu s velkými krystaly sádrovce. Pískovna obsahuje cenná společenstva otevřených písčin s paličkovcem šedavým, potřebné mechanické disturbance částečně zajišťuje kolonie jezevců.

Naleziště sádrovce jsou holé jílovité naváţky, místy porostlé březovým náletem. V okolí je rozsáhlá, zřejmě zčásti nevyuţívaná třešňovka.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - floristický a vegetační průzkum (minimálně) 4. naplánování zásahů a zaloţení trvalých monitorovacích ploch k zachycení efektu prováděných zásahů 5. provedení zásahů 6. pravidelný monitoring ploch, exkurze, naučné tabule, průběţné zveřejňování výsledků zásahů Souvislost s jinými projekty Turistická trasa podle Ohře

7 9 -

- 79 -

3.3.6. Kneippova lázeň a Draguš – turistické zastavení

8 0 -

- 80 -

A)

Popis projektu

Vývody melioračních trubek a staré prameniště pod svahem, zčásti vyvinutý mokřadní pramenný kotlík, prameny jsou značně mineralizovány a vytvářejí ţelezitý sediment.

B) Návrh projektu Kneippova lázeň je vodoléčebnou otuţovací procedurou, která téţ zrychluje metabolismus. Podstatou Kneippovy lázně je ochlazování a ohřívání nohou s pouţitím vody. Klasická lázeň se sestává ze dvou chodníků, které jsou vydláţděny oblázky. V jednom je teplá voda okolo 40 °C, ve druhém studená voda. Napřed se nohy zahřejí, pak se zchlazují. Takto se to opakuje několikrát zasebou.[1] Pokud není k dispozici teplá voda, nohy se zahřívají zdviháním do výšky v sedě či leţe.[2] Souvislost s jinými projekty Naučná stezka ,,štěrkovny a baţantnice“ Naučná stezka ,,Draguš a birdwatching“ Říční lázně na Ohři Turistická trasa podle Ohře

Ukázka z realizovaných ,,lázní“ na Křivoklátsku

8 1 -

- 81 -

3.3.7. Cesta sadem do Lenešic

8 2 -

- 82 -

A) Návrh projektu Nová pěší stezka okrajem štěrkopískové terasy z Postoloprt do Lenešic. Nejde jen o cestu, ale i revitalizaci bohaté zajímavé kulturní krajiny včetně teplomilných kyselých trávníků, obnovení vyhlídek do krajiny a poskytnutí alternativy k cestě po silnici.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - průzkum 5. provedení zásahů Souvislost s jinými projekty Postoloprtská baţantnice Turistická trasa podle Chomutovky

8 3 -

- 83 -

3.3.8. Naučná stezka meandru u Dolejších Hůrek

8 4 -

- 84 -

A) Popis projektu Extrémně pestrá a malebná krajina v okolních Dolejších Hůrek.

Má několik unikátních vrstev: unikátně zachovalé zazemněné rameno Ohře; dnes částečně bezlesý, stepní levý břeh Ohře se zachovalou mosaikou.

Pozoruhodná je i sekvence kulturních trávníků - od zarůstajících, lišejníky dominovaných fragmentů trávníků nedaleko dolního okraje Dolejších Hůrek (pravděpodobně bývalý písečný lom, podobný jako zachovalejší úsek podobné krajiny u Hradiště), přes “old - fashioned” intravillán vesnice samotné (bohaté sešlapové trávníky a bývalé pastviny poblíţ ţelezniční zastávky, časté sluňáky uţívané jako vesnický mobiliář…) aţ po teplomilné kyselé trávníky s vyhlídkovou ostroţnou na JZ okraji vsi).

B) Návrh projektu Objektem plánované naučné stezky je jeden z nejzachovalejších zaniklých meandrů Ohře a přilehlá vesnická a xerotermní krajina - genius loci okolí Dolejších Hůrek a plánované napojení na pooharskou cyklostezku tak téměř zaručují vysokou návštěvnost.

To zní sice téměř kontraproduktivně - právě genius loci takovými projekty často zaniká. Nicméně si myslíme, ţe v tomto případě převaţuje význam obecné znalosti a poznání takového místa místními i turisty a můţe v případě ohroţení zafungovat jako ochrana proti různým developerským projektům etc zájem místních často představuje nejlepší způsob aktivní ochrany krajiny vůbec.

Souvislost s jinými projekty, nebo potenciály Naučná stezka ,,štěrkovny a baţantnice“ Turistická trasa podle Ohře

8 5 -

- 85 -

3.3.9. Bílá hora

8 6 -

- 86 -

A) Popis projektu Bílé stráně a opukový lom nedaleko Malnice: komplex otevřených teplomilných trávníků, svahových nádrţí a opukových výchozů v bývalém opukovém lomu; biologicky extrémně cenný, rozsáhlý a heterogenní komplex, obsahující i ořechový sad a obří rozlohu černých skládek.

B) Návrh projektu Záchrana a revitalizace význačné xerotermní a geologické lokality a její zpřístupnění. To předpokládá odstranění masivních černých skládek a velkoplošné odstranění dřevinného náletu.

Jedná se o největší a nejvýznamější xerotermní komplex a jedinou bílou stráň na postoloprtském katastru.

C) Způsob provedení 1. zjištění majetkových poměrů a souhlasů vlastníků 2. změna územního plánu - projednaná na POU Postoloprty - stavební úřad - změna 3. podrobné zmapování a zdokumentování území - floristický a vegetační průzkum (minimálně) 4. naplánování zásahů a zaloţení trvalých monitorovacích ploch k zachycení efektu prováděných zásahů 5. provedení zásahů 6. pravidelný monitoring ploch, exkurze, naučné tabule, průběţné zveřejňování výsledků zásahů

8 7 -

- 87 -

8 8 -

- 88 -

3.4.

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území meziměstská / krajská

Projektové záměry nacházející se na území města Postoloprty mohou být realizovány paralelní součinnosti těchto pěti činností: a) Jednání s majiteli pozemků, nebo vlastníků objektů o záměru b) Navrhovaná změna v územním plánu (regulačním) projednaná zastupitelstvem obce – odbor územního rozvoje / stavební úřad c) Realizace studie proveditelnosti – v součinnosti s odborníky na konkrétní téma záměru d) Komunikace mezi jednotlivými starosty / zastupitelstvy menších obcí, které jsou dotčené projektovým záměrem e) Přednostní komunikace se starosty velkých měst (Louny, Ţatec), místních akčních skupin a také (v případě nadregionálního významu) jednání s krajskou samosprávou – odbor územního plánování a cestovního ruchu / rozvoje f) …případná iniciativa místních skupin (komunitní plánování) atd..

Poznámka k projektovým záměrům: Projektové záměry mohou být komentovány a aktualizovány na adrese www.ipom.xyz - město Postoloprty.

8 9 -

- 89 -

3.4.1. Nová cykloturistická trasa podle Ohře … aneb začněme malým mostkem přes řeku...

9 0 -

- 90 -

A) Popis projektu Výše definované cíle (propojené vazbami) určí cestu prodlouţené cesty KČT - ideálně ve verzi jiţ i pro cykloturismus. Je zde několik variant ukončení prodlouţené trasy. Unikátní linie lehkého bojového opevnění z II.světové války.

Důleţitým bodem je překročení řeky v místě bývalého brodu. Ten se nachází mezi Levonicemi a Mradicemi. Můţe se jednat o lávku nebo pouze samoobsluţný přívoz. Lávka bude výrazně hodnotnějším přínosem, ale jde pochopitelně o cenu. Zřízení přívozu je varianta, která zajistí funkčnost.

Finanční náročnost bude minimální, ale nevznikne zde propojení, které by přineslo větší rozvoj lokality (coţ můţe být i záměr).

B) Návrh projektu Často artikulovaná potřeba vycházkové a rekreační trasy podél Ohře, ideálně jak pro cyklisty, tak ale i pro matky s kočárky, důchodce, chodce.

Moţnost stezky - propojení na ţlutou turistickou značku. Unikátní objekty pod tratí. Propojení Levonic a Mradic pěší / cyklistickou lávkou přinese do této lokality více turismu.

Propojení přívozem bude naopak realizovatelnější, avšak nelze ho povaţovat za testovací řešení pro lávku. Dopad bude jiný.

Souvislost s jinými projekty, nebo potenciály Postoloprtská baţantnice Naučná stezka ,,štěrkovny a baţantnice“ Naučná stezka ,,Draguš a birdwatching“ Říční lázně na Ohři Na šachtách – turistické zastavení Lomy a sádrovce – turistické zastavení Kneippova lázeň a Draguš – turistické zastavení QR Stezka…

9 1 -

- 91 -

3.4.2. Turistická trasa podél Chomutovky

9 2 -

- 92 -

A) Popis projektu Výše definované cíle (propojené vazbami) určí cestu prodlouţené cesty KČT - ideálně ve verzi jiţ i pro cykloturismus. Je zde několik variant ukončení prodlouţené trasy, které budou předmětem dalšího výzkumu…

Souvislost s jinými projekty, nebo potenciály Postoloprtská baţantnice Park u Chomutovky Cesta sadem do Lenešic QR Stezka…

9 3 -

- 93 -

4. Kontakt – tým Neolokator pro oblast Postoloprty a okolí MgA.Bc. Jan Trejbal Urbanista, GPS Lokátor, zpracovatel IPOM, média a vysoké školy.

Správce pro Prahu - střední Čechy Správce Neolokator.cz, software technologie, zpracování dat Neolokatoru do IPOM. Vede speciální seminář Tvorby kulturní krajiny na AVU Praha, pedagogicky působí také na ústavu urbanismu FA a FSV ČVUT. Druhy identifikace a analýzy potenciálu místa. Tvorba mapových podkladů a funkčních schemat lokality, mediace územní problematiky, syntéza odborných poznatků. Metody GPS skicování.

+420 606332951 jan.trejbal@email.cz Mgr. Jan Albert Šturma Geobotanik, Přírodovědec, Křovinář, garant oblast Přírodní Vědy Věnuje se krajinné ekologii a ekologii rostlinných společenstev - v geografickém a historickém kontextu.

Využití vegetačních map a druhových dat v zemědělství, ochraně přírody, krajinném plánování. Ekologie obnovy, bioindikace. Kontext chápání struktury a vývoje krajiny. Vztah kultury a krajiny. Problematika ochrany "tradičních" společenstev. Biomonitoring.

Mgr. Martina Lískovcová Sociální geografka, garant pro oblast Socialních věd Specializuje se na rozvojové problémy venkova. Hlavním předmětem zájmu je vývoj a současný stav lokální ekonomiky a společnosti, rozvojové příležitosti a bariéry venkovského prostoru. Role místních aktérů, samospráv, spolků, podnikatelů a institucí, jejich spolupráce a zapojení do lokálního dění.

Mgr. Luboš Novák Historik, archeolog, garant pro Historické vědy Historické vědy, především samotná historiografie a archeologie, následně pak historická kartografie a toponomastika jsou směřovány k odhalení skrytých informací o ekonomickém potenciálu lokality. Kategorie pro samotný terénní průzkum jsou založeny na členění komunitních areálů na tzv. areály aktivit, kde jako hlavní kategorizující prvek slouží převažující aktivita spojovaná s místem.

9 4 -

- 94 -

Mgr. Helena Humňalová Specialista pro komunitní rozvoj venkovských oblastí, Sociální vědy Správce oblasti Západní Čechy Ve své práci využívá kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu s důrazem na participativní metody (transect walk, social mapping, etc.). Mimojiné se věnuje monitorování a evaluaci rozvojových projektů, výzkumu a problematice hygieny.

Témata: regionální identita, socio-ekonomický a historický kontext regionu, mapování sociálních struktur regionu a jejich vliv na život, změny a rozhodování místních, participativní metody při rozhodování místních.

Mgr. Anežka Pelikánová Sociální antropolog, site specific projekty Správce oblasti Jiţní a Střední Morava Věnuje se kvalitativnímu terénnímu výzkumu v obcích a regionech, problematice sociálního vyloučení (bydlení a nezaměstnanost). Zajímá se také o vizuální antropologii.

Témata: Regionální identita, ekonomické strategie marginalizovaných skupin, lidová zbožnost a religiozita Romů, vizualita sociokulturních souvislostí na venkově a využívání participativních metod.

Ing.arch. Tomáš Lindovský Autorizovaný architekt, urbanista, ateliér Manua Správce oblasti Slovensko Ing.arch. Kamil Štajgl Architekt, urbanista, ateliér Manua Správce oblasti Východní Čechy

9 5 -

- 95 -

9 6 -

- 96 -