10. Podivnější než ráj | pásmo Jim Jarmusch

Řeka bere diváky na cestu prostorem a časem, pokrývá šest světadílů a prostřednictvím nejmodernějších filmařských prostředků včetně satelitních záběrů představuje řeky z perspektiv, jaké jsme ještě neviděli. Výsledkem spojení obrazu, hudby a střídmého poetického komentáře je snový a působivý snímek, který oslavuje nespoutanost říčních toků a zároveň upozorňuje na jejich zranitelnost. Řeka je druhým dílem plánované trilogie celovečerních dokumentů mapujících vzájemný vztah krajiny a člověka. První, Hora (viz podzimní cyklus 2018), se stal komerčně nejúspěšnějším dokumentárním filmem v domovské Austrálii. V českých kinech ji díky filmovým klubům vidělo více než 7 000 diváků. Zatímco Hora vyprávěla o lidech, kteří vysoko v horách hledají výzvy a rizika, Řeka přináší mnohem obecnější příběh. Vždyť základní potřeba čerstvé vody je společná všem. Jak se říká v básni W. H. Audena: „Tisíce žily bez lásky, bez vody ani jeden.“ Environmentálním dokumentem nás provede podmanivý hlas Willema Dafoea. Zásluhou několika z nejlepších kameramanů živé přírody na světě a hudebního doprovodu na cestě od Bacha po Radiohead se jedná o mimořádný filmový zážitek, který je nutné vidět na co největším plátně. A konečně, Řeka přiměje diváky, aby přemýšleli o tom, co znamená „myslet jako řeka“ – snít po proudu času o dlouhodobých důsledcích našich činů v současnosti – uvažovat o tom, co znamená být dobrými předky.

Jennifer Peedom je australská režisérka známá pro své působivé portréty hrdinů ocitajících se v extrémních podmínkách. Její filmy byly uvedeny na desítkách světových festivalů (IDFA Amsterdam, Sheffield, Toronto). Byla nominována na cenu BAFTA. Snímek Šerpa je dokumentární rekonstrukcí výstupu na Mount Everest, během něhož pod lavinou zemřelo šestnáct nepálských šerpů najatých zahraničními horolezci. Nejen na neblahé důsledky komercionalizace horolezectví se Peedom zaměřuje také v Hoře, inspirované knihou britského spisovatele Roberta Macfarlanea Hory v hlavě, která podrobně mapuje dějiny komplikovaného vztahu člověka a hor.

Režijní filmografie: Solo (2008), Zázrak na Everestu (2008), Šerpa (2015), Hora (2017), Řeka (2021)

pásmo Nelehké dospívání

26. září 2022

Krásné bytosti

(Berdreymi)

Island/Dánsko/Švédsko/Nizozemsko/Česko, 2022, DCP, barevný, islandsky, české titulky, 123 minut

Námět, scénář, režie: Guðmundur Arnar Guðmundsson Kamera: Sturla Brandth Grøvlen Hudba: Kristian Eidnes Andersen Produkce: Anton Máni Svansson Hrají: Birgir Dagur Bjarkason, Áskell Einar Pálmason, Viktor Benóný Benediktsson, Snorri Rafn Frímannsson a další Ocenění (výběr): 2022 – MFF Berlinale – Nejlepší evropský film Panoramy podle Europa Cinemas, 2022 – MFF Taipei – Zvláštní cena poroty v soutěži nových talentů

Coming-of-age snímky, tedy filmy vyprávějící o dospívajících, platí za evropský trend posledních let. Největší popularitu si vydobyly v severských zemích a ani Island není výjimkou. Vyrůstání v kulisách drsné krajiny, pocit vykořeněnosti a odtrženosti od okolního světa ukazuje snímek Krásné bytosti na hlavním hrdinovi filmu, čtrnáctiletém Ballim. Pochází z rozvrácené rodiny, je šikanován každým v okolí – až na jednu výjimku. Skupina tří kluků si ho vezme pod svá křídla a je mu oporou. Guðmundur Arnar Guðmundsson přichází po svém zásadním debutu Kamenné srdce (2016) s dalším surovým a zároveň nádherně poetickým snímkem o síle přátelství, co hory přenáší. Světová premiéra proběhla v přehledové sekci Panorama letošního MFF Berlinale.

Guðmundur Arnar Guðmundsson se narodil v islandském Reykjavíku roku 1982. Studoval na islandské Akademii výtvarných umění a vystudoval také scenáristiku v Dánsku. Oba jeho celovečerní filmy se zakládají na reáliích, které sám zažil, nicméně příběhy filmů jsou vždy fikční. Základní složkou jeho filmů je specifická vizualita, připodobnitelná magickému realismu, protože kombinuje reálné a snové pasáže.