Brač Tento článek pojednává o chorvatském ostrově. O jiných v roce a neudrží se déle než 10 hodin. Úhrnné roční srážvýznamech pojednává článek Brač (rozcestník). ky se pohybují od 700 mm (Sutivan) do 1400 mm (Dol). Hodnota průměrné délky slunečního svitu na Brači 2700 Průměrná tepBrač (italsky Brazza, latinsky Bretia nebo Brattia) je hodin ročně patří k nejvyšším na Jadranu. lota moře je v létě 24 °C, v zimě 14 °C.[2] Během chladchorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu. nějších měsíců se střídají studené severovýchodní větry (bóra) s teplými jihovýchodními (jugo), v letním období převažuje severozápadní vítr (maestral).[1][6]
1
Zeměpisné údaje
3 Geologie a hydrologie
Stavení ve vnitrozemí ostrova Brač (mezi sídly Pučišća a Bol)
Na severu a východě dělí ostrov od pevniny Bračský průliv, na jihu jej dělí Hvarský průliv od ostrova Hvar a na západě Splitská úžina od ostrova Šolta. Ostrov měří na délku 40 km, jeho šířka dosahuje 12 km. Délka pobřeží ostrova je 180 km. Svou rozlohou 395 km² je největ- Ostrovy dalmátského pobřeží ším ostrovem Dalmácie a třetím největším jadranským Ostrov je, jako ostatně vesměs ostrovy jaderského archiostrovem.[1][2][3] pelagu, tvořen vápenci, vápencovými brekciemi a mraK severu spadají svahy ostrova k moři poměrně pozvolně, mory. Bračské mramory jsou velmi proslulé, ceněné jedk jihu jsou svahy strmé. Nejvyšší vrchol ostrova Vidova nak jako stavební kámen již od dob antiky (byl z něj vygora (Vítova hora) je svou výškou 778 m nejvyšším na budován například proslulý Diokleciánův palác ve Splitu, [4] ostrovech Jaderského moře. z pozdější doby pak je patrně nejznámější budovou Bílý Na ostrově žije 14 031 obyvatel. Největším sídlem je dům ve Washingtonu, D.C), jednak se pro své vlastnosti Supetar (3016 obyvatel). Další obce: Bobovišća, Bol, Dol, využívá k výrobě různých drobných předmětů (váziček, Donji Humac, Dračevica, Gornji Humac, Ložišća, Milna, svícnů apod.), prodávaných na ostrově jako upomínkové Mirca, Murvica, Nerežišća, Novo Selo, Postira, Povlja, předměty. Pražnica, Pučišća, Selca, Splitska, Sumartin, Sutivan, Jakožto vápencové území představuje ostrov zároveň Škrip.[5] kras. Zdejší krasové území představuje významnou ukázku tohoto geomorfologického fenoménu. To dokázaly i výzkumy moravského badatele prof. Karla Absolona na 2 Podnebí počátku 20. století. Přesto se v literatuře podrobnější zmínky o krasu ostrava Brač hledají obtížně. Známy jsou Podnebí ostrova je středomořské. Léta jsou teplá a suchá především jeskyně s archeologickým a historickým výs průměrnou teplotou 25 °C, zimy krátké a mírné s prů- znamem jako je Dračí jeskyně (Zmajeva špilja) u obce měrnou teplotou 9 °C. Sníh zde padá průměrně dva dny Murvica a jeskyně Kopačina jižně od Supetaru. Význam1
2
8 FOTOGALERIE
né jsou rovněž tři jeskyně s významem pro potápění - jes- 5 Hospodářství kyně Maňajama 1 a Maňajama 2, objevené českými potápěči nedaleko moře a pak již delší dobu známou podmoř- Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je turistický skou propastí Lučica ve stejnojmenné zátoce. Jinak tvoří ruch. Významný je rovněž rybolov, zemědělství (pěstokrasové jevy na Brači typické tvary jako škrapy, doliny, vání vinné révy a oliv) a těžba mramoru.[2] polje, závrty a propasti. Zdejší propast Jama kod Matešić stana u obce Hum představuje svými 260 m hloubky 49. nejhlubší propast Chorvatska. Vzhledem ke krasové povaze ostrova Brače není s podivem, že povrch ostrova je suchý. Prameny sladké vody nalezneme jen ojediněle na jižní straně ostrova v okolí Bolu. Veškerá voda, která spadne na povrchu ostrova, mizí do viditelných i neviditelných puklin a podzemím proudí patrně především na zmíněnou jižní stranu ostrova, kde kromě zmíněných pramenů a jeskyní Maňajama vyvěrá v četných pramenech přímo do moře. Vodovodní síť ostrova je tak závislá na dodávkách vody podmořským potrubím z pevniny, konkrétně z řeky Cetiny.
6 Doprava
Spojení s pevninou zajišťují trajekty (linky Split–Supetar a Makarska–Sumartin) a lodní linka Split–Bol–Jelsa.[4] V roce 1993 zahájilo provoz letiště Veško polje pro letadla do 100 cestujících, kam směřují charterové lety během letní sezóny.[8] Většinu obcí na ostrově propojuje síť asfaltových silnic vybudovaných v 70. letech.
7 Zajímavosti
4
Historie
Ostrov byl osídlen už v paleolitu, jak dokládají archeologické nálezy z jeskyně Kopačina, nacházející se mezi Supetarem a Dolním Humacem. Z doby bronzové a železné pochází zbytky osídlení ilyrskými kmeny ve vnitrozemí ostrova. O kolonizaci starověkými Řeky nejsou žádné zprávy, i když ostrov navštěvovali a s Ilyry obcho- Klášter Blaca dovali. Roku 9 n. l. si Brač podmanili Římané.[2][7] Později byl Brač pod správou Byzantské říše. Roku 925 se ostrov stal součástí středověkého chorvatského státu. Ve 12. století, po spojení Chorvatska s uherským královstvím, získal ostrov na téměř dvě století samostatnost. Od 1268 do 1357 byl Brač součástí Benátské republiky. Poté se zde střídala nadvláda Uherska, bosenského krále a Benátské republiky při zachování omezené autonomie ostrova. Benátky ostrov ovládaly více než 4 století do roku 1797. Během této doby se na ostrově usazovali uprchlíci z Bosny držené Osmanskou říší. Po podrobení Benátek Napoleonem se Brač stal krátce administrativní součástí Francie. Roku 1807 ovládla ostrovy Brač a Korčula s pomocí ruského námořnictva Černá Hora. Vídeňský kongres v roce 1814 rozhodl o připojení Brače k Rakousku. Po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1918 se stal ostrov součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počet obyvatel počátkem 20. století dramaticky klesl v důsledku silné emigrace. V roce 1941 okupovala ostrov Itálie. Po její kapitulaci roku 1943 obsadila ostrov v červnu 1944 německá vojska. Po osvobození byl ostrov součástí Jugoslávie až do získání nezávislosti Chorvatska roku 1991.
• Bračské muzeum ve Škripu. • Dračí jeskyně (Zmajeva spilja) - reliéfy na stěnách, sloužila jako klášter, nachází se nad obcí Murvica. • Kolač - skalní útvar nedaleko obce Nerežišća. • Most Františka Josefa - most poblíž obce Ložišća. • Klášter Blaca • Zlatni rat - oblázková pláž. • Téměř čtvrtinu ostrova pokrývají borové lesy, které jsou však na některých místech značně poničeny lesními požáry (v současnosti zejména jihozápadní část ostrova).
8 Fotogalerie • Bračský mramor
3
9
Reference
[1] Brač [online]. ITM Agency, [cit. 2011-06-15]. Dostupné online. (chorvatsky) [2] Informacje po Braču [online]. Brač Online, [cit. 2011-0615]. Dostupné online. (chorvatsky) [3] DUPLANČIĆ LEDER, Tea; UJEVIĆ, Tin; ČALA, Mendi. Coastline lenghts and areas of islands in the Croatian part of the Adriatic Sea determined from the topographic maps at the scale of 1 : 25 000. Geoadria. červen 2004, roč. 9, čís. 1, s. 5–32. Dostupné online [PDF, cit. 201106-15]. ISSN 1331-2294. (anglicky) [4] Chorvatsko – Brač [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné online. [5] Population by Sex and Age, by Settlements, Census [online]. Zagreb: Chorvatský statistický úřad, 2001, [cit. 2011-0615]. Správní území Supetar, Bol, Milna, Nerežišća, Postira, Pučišća, Selca, Sutivan. Dostupné online. (anglicky) [6] Informace o větru [online]. [cit. 2011-06-15]. Dostupné online. [7] Informace o Chorvatsku – Ostrov Brač [online]. [cit. 201106-17]. Dostupné online. [8] Airport Brač [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné online. (chorvatsky)
10 •
Externí odkazy Obrázky, zvuky či videa k tématu Brač ve Wikimedia Commons
• Ostrov Brač • Island of Brač - Croatia • http://www.otok-brac.info • Fotogalerie z ostrova Brač
4
11 ZDROJE TEXTU A OBRÁZKŮ, PŘISPĚVATELÉ A LICENCE
11 11.1
Zdroje textu a obrázků, přispěvatelé a licence Text
• Brač Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bra%C4%8D?oldid=13432917 Přispěvatelé: Pastorius, Jorunn, Tomík, Mircea, Faigl.ladislav, Horst, Dinybot, JAnDbot, A0, VolkovBot, Georgius Bohemicus, TXiKiBoT, Idioma-bot, Synthebot, Louperibot, SieBot, Hobr, robot, Jj14, ArthurBot, Luckas-bot, Nallimbot, TchoŘoBot, Xqbot, Karel Hrdina, RedBot, MGroBot, Jelinek, KamikazeBot, EmausBot, ZéroBot, ChuispastonBot, Matěj Suchánek, Gerakibot, MatSuBot, Addbot a Anonymové: 6
11.2
Obrázky
• Soubor:Blaca.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Blaca.jpg Licence: CC BY 2.5 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Honza Beran • Soubor:Brac_from_Hvar.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Brac_from_Hvar.jpg Licence: CC BY 2.5 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Honza Beran • Soubor:Brac_island_01.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Brac_island_01.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Přispěvatelé: http://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/ Původní autor: Karel Hrdina • Soubor:Commons-logo.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Commons-logo.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: This version created by Pumbaa, using a proper partial circle and SVG geometry features. (Former versions used to be slightly warped.) Původní autor: SVG version was created by User:Grunt and cleaned up by 3247, based on the earlier PNG version, created by Reidab. • Soubor:Croatia_location_map.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Croatia_location_map.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Přispěvatelé: own work, using United States National Imagery and Mapping Agency data Původní autor: NordNordWest • Soubor:Flag_of_Croatia.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Flag_of_Croatia.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: http://www.sabor.hr/Default.aspx?sec=4317 Původní autor: Nightstallion, Elephantus, Neoneo13, Denelson83, Rainman, R-41, Minestrone, Lupo, Zscout370, <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User:MaGa' title='User:MaGa'>Ma</a><a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File: Croatian_squares_Ljubicic.png' class='image'><img alt='Croatian squares Ljubicic.png' src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/thumb/7/7f/Croatian_squares_Ljubicic.png/15px-Croatian_squares_Ljubicic.png' width='15' height='15' srcset='https: //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Croatian_squares_Ljubicic.png/23px-Croatian_squares_Ljubicic.png 1.5x, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Croatian_squares_Ljubicic.png/30px-Croatian_squares_Ljubicic.png 2x' data-file-width='202' data-file-height='202' /></a><a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:MaGa' title='User talk:MaGa'>Ga</a> (based on Decision of the Parliament) • Soubor:Red_pog.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/Red_pog.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Andux • Soubor:Southern_Croatian_Adriatic.png Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/Southern_Croatian_Adriatic. png Licence: Public domain Přispěvatelé: http://www.un.org/Depts/Cartographic/map/profile/croatia.pdf Původní autor: Department of Peacekeeping Operations Cartographic Section
11.3
Licence obsahu
• Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0