Nezaměstnanost absolventů škol se středním a ... by Jiří Hrdý

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2016

Mgr. Martin Úlovec

Praha 2016

OBSAH 1.

Úvodní poznámky ................................................................................................................................ 3

Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářský vývoj .............................................................. 4

Počty absolventů škol, počty nezaměstnaných absolventů škol, míra nezaměstnanosti absolventů škol ........................................................................................... 6 3.1 Počty absolventů škol ........................................................................................................................... 6 3.2 Celkový počet nezaměstnaných absolventů škol a jeho podíl na celkové nezaměstnanosti v zemi ...................................................................................................... 7 3.3 Počty nezaměstnaných absolventů škol a používané definice absolventa – uchazeče o zaměstnání ........................................................................................................................................ 9 3.4 Míra nezaměstnanosti absolventů škol .............................................................................................. 9

Struktura nezaměstnaných absolventů z hlediska úrovně vzdělání ........................................ 10 4.1 Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol ................................................................................... 11 4.2 Nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) ..... 13 4.3 Nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s výučním listem kategorie E ........................ 15 4.4 Nezaměstnanost absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) ............................................................ 17 4.5 Nezaměstnanost absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) .................................................................................................... 18 4.6 Nezaměstnanost absolventů nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) .......................... 21 4.7 Nezaměstnanost absolventů vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) ................... 22 4.8 Nezaměstnanost absolventů vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) ............ 25

Celkový pohled na strukturu nezaměstnaných absolventů ....................................................... 26

Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska vzdělání............................................................................................................................. 27

Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol v jednotlivých krajích ......................................... 31

Závěr..................................................................................................................................................... 33

Přehled o nezaměstnanosti absolventů škol v krajích................................................................ 36

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2016 Mgr. Martin Úlovec Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Praha 2016

1. Úvodní poznámky Nezaměstnanost absolventů škol je Národním ústavem pro vzdělávání sledována již mnoho let a každoročně je vydávána tato publikace. Ta shrnuje informace o aktuálním stavu nezaměstnanosti absolventů středního a vyššího odborného vzdělání a mapuje její vývoj na základě srovnání výsledků za předchozí roky. Při sledováním nezaměstnanosti absolventů škol vycházíme především z údajů o „čerstvých absolventech – uchazečích o zaměstnání“, což jsou ti, kteří ukončili své vzdělávání v předchozím školním roce (obvykle v červnu), a jsou v evidenci nezaměstnaných v dubnu daného roku. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ze dne 13. května 2004 již pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje, ale vyčleňuje uchazeče, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Do roku 2008 do této skupiny patřili absolventi středních škol v rámci kategorie „fyzické osoby do 25 let věku“. Absolventi vysokých škol byli uváděni samostatně. Mezi absolventy vysokých škol byli zároveň zařazeni jen ti absolventi, kteří měli maximálně dva roky od úspěšného ukončení studia a nebyli starší 30 let. Od 1. ledna 2009 je zvýšená péče věnována pouze mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době dvou let po ukončení středního vzdělání1. Ve statistikách MPSV, zejména měsíčních, jsou uváděny počty absolventů související s existující legislativní úpravou, tedy počty absolventů do dvou let po ukončení studia. V první části této publikace (kap. 2 a 3) jsou používány celkové počty absolventů (do 2 let po ukončení studia), v dalších částech vycházejí analýzy z počtu „čerstvých“ absolventů. V kapitole 6 jsou pak uváděny pro srovnání údaje z Výběrového šetření pracovních sil, prováděného Českým statistickým ústavem, ve kterém je i definice nezaměstnaného odlišná. Kapitoly 2 a 3 podávají informace o vývoji nezaměstnanosti absolventů v dlouhodobějším pohledu a ve srovnání s celkovou nezaměstnaností. Kapitola 4 podrobně analyzuje míry nezaměstnanosti v jednotlivých kategoriích vzdělání. Čtenář zde nalezne informace o míře nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů v rámci skupin oborů, včetně srovnání s hodnotami za duben 2015. Hodnoty míry nezaměstnanosti opět vycházejí z údajů o čerstvých absolventech – uchazečích o zaměstnání evidovaných k 30. dubnu 2016. V dalších kapitolách se publikace zaměřuje na míru nezaměstnanosti v rámci skupin oborů s nejvyšším počtem absolventů napříč sledovanými kategoriemi vzdělání a poskytuje informace o uplatnění absolventů škol v jednotlivých krajích (tyto informace jsou zároveň k dispozici v přílohách na konci publikace). Publikace je také doplněna dílčími údaji o nezaměstnanosti mladých lidí, vycházejících z Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) z roku 2014, které čtenáři slouží jako dodatečný zdroj v monitorování a sledování nezaměstnanosti. Nejpodrobnější členění, které umožňuje zjistit míru nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů vzdělání, je k dispozici v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA) na www.infoabsolvent.cz, v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost na dynamické stránce Míra nezaměstnanosti absolventů podle oborů vzdělání.

Zákon číslo 382/2008 Sb. novelizuje od 1. 1. 2009 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 1

2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářský vývoj Nezaměstnanost absolventů škol je výrazným způsobem determinována ekonomickou situací ve společnosti. Nezaměstnanost ovlivňují i další faktory, jako například stav nabídky volných pracovních pozic, poměr nabídky a poptávky po pracovní síle na trhu práce, sladění potřeb a požadavků zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků. Na nezaměstnanost má dopad také vývoj vzdělanostní struktury ve společnosti, preference a požadavky zaměstnavatelů na dosaženou úroveň vzdělání a počet absolventů škol vstupujících na pracovní trh. Absolventi škol jsou z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, která je charakteristická zejména minimálními pracovními zkušenostmi a chybějícími pracovními návyky. Hlavním znevýhodněním absolventů škol vstupujících na trh práce je především nedostatečná praxe a absence pracovních zkušeností, na něž kladou zaměstnavatelé důraz. Míra nezaměstnanosti mezi absolventy škol měla do roku 2008 klesající charakter. Ve snižující se míře nezaměstnanosti se projevoval především zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů. Výraznou roli hrála také akcentace vysokoškolského vzdělání a nárůst počtu absolventů vysokých škol. V důsledku příznivých ekonomických podmínek a zlepšující se situace na pracovním trhu zaměstnavatelé ve větším měřítku přijímali na nabízené pracovní pozice absolventy škol, přestože měli minimální pracovní zkušenosti a nedostatečnou praxi. Zaměstnavatelé se také začali více angažovat ve spolupráci se školami (ať již z hlediska participace ve výuce zaměřené na praxi, nebo finanční podporou na zajištění moderního technického zázemí či exkurzemi do firem) a podporou studentů v některých oborech, mezi kterými si vybírali potenciální pracovníky na volné pozice. Na snižování nezaměstnanosti absolventů škol měl výrazný vliv také vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Dotace z evropských fondů umožnily rozvíjení vzdělávací soustavy v ČR, zvyšování kvalifikace pracovní síly na trhu práce a jejich uplatnitelnosti. Příliv zahraničních investic umožnil vznik nových pracovních pozic, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Situace se změnila na podzim roku 2008, v době nástupu ekonomické krize doprovázené výrazným propadem hospodářského a ekonomického růstu. Zaměstnavatelé spíše propouštěli zaměstnance a omezovali nábor. Propad v ekonomice měl negativní vliv také na kooperaci zaměstnavatelů a škol. V důsledku ekonomických tlaků již zaměstnavatelé neměli o absolventy zájem, a tak se výrazným způsobem snížila možnost uplatnění absolventů škol. Zaměstnavatelé, pokud přijímali pracovníky, si vybírali spíše kvalifikované pracovníky s praxí a předchozími pracovními zkušenostmi. Rizikovost nezaměstnanosti se pro absolventy výrazným způsobem zvýšila. S růstem rizikovosti nezaměstnanosti mezi absolventy škol a s rychle se měnícími podmínkami na pracovním trhu se nicméně poměrně jasně prokázalo, že vzdělávací systém musí profilovat absolventy „šířeji“, aby byli schopni se lépe prosadit na pracovním trhu a lépe reagovat na měnící se požadavky zaměstnavatelů a jejich potřeb. Jestliže budou absolventům v rámci formálního vzdělávání poskytnuty širší základy, budou schopni snáze měnit zaměstnání a budovat si svou profesní dráhu. Širší profilace v rámci formálního vzdělávání vybaví absolventa škol co nejširším okruhem kompetencí (především těch klíčových) a flexibilitou, jež zvýší šance na dobrou uplatnitelnost absolventů škol. V souvislosti s rizikem nezaměstnanosti a problematickou uplatnitelností absolventů škol je však třeba podotknout, že sami zaměstnavatelé často očekávají spíše úzce profilovanou pracovní sílu pro konkrétní nabízené pozice. V důsledku širší profilace absolventů škol tak zaměstnavatelé nejsou mnohdy plně spokojeni s kvalitami absolventů vstupujících na trh práce a považují je za nedostatečně připravené. Takovéto negativní vnímání připravenosti absolventů škol se pak odráželo v menší preferenci absolventů škol jako potenciální pracovní síly a snižovalo možnosti jejich uplatnitelnosti na trhu práce.

Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů zachycuje obrázek 2.1. V grafu jsou patrné pravidelné cykly, v září příchod velkého počtu absolventů na trh práce a tedy i nárůst počtu nezaměstnaných, následně jejich postupná absorpce trhem práce. V těchto cyklech je patrné, že od roku 2003 do poloviny roku 2009 má vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol klesající charakter. K výraznému nárůstu nezaměstnanosti absolventů dochází na přelomu roku 2008/2009. Vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám a omezení přijímání nových pracovníků je zde absorpce nezaměstnaných absolventů trhem práce pozvolnější, než tomu bylo v předchozích letech, a celkově je zřejmý nárůst nezaměstnaných. Od ledna 2014 dochází k posunutí celého cyklu k nižším hodnotám, ještě lepší situace nastává v roce 2016. Obrázek 2.1 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých (4/2006 – 4/2016)

Uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce je paradoxně do určité míry pozitivně ovlivněna demografickým stárnutím populace. Dlouhodobý pokles v populační síle ročníků daný snižující se porodností se začíná projevovat ve snižujícím se počtu absolventů. Vedle toho narůstá i podíl absolventů maturitních oborů, kteří jsou přijímáni na vysoké školy. Ani to však v roce 2013 nestačilo k poklesu nezaměstnanosti absolventů a zlepšení přináší teprve současné oživení ekonomiky od roku 2014. Vývoj počtu absolventů škol a nezaměstnaných absolventů v evidenci na úřadech práce výrazně ovlivnilo také zavedení státní maturitní zkoušky na jaře 2011. Její zavedení mělo vliv na data týkající se počtu absolventů a počtu nezaměstnaných absolventů – “maturantů“ všech kategorií vzdělání (K, M, L/0, L/5). Mladí lidé, kterým se nepodařilo na střední škole studium úspěšně dokončit nebo kteří předčasně odešli ze školy, nejsou za absolventy považováni. V evidenci úřadů práce jsou registrováni jako osoby s ukončeným základním vzděláním a mají potíže prosadit se a nalézt uplatnění na trhu práce.

3. Počty absolventů škol, počty nezaměstnaných absolventů škol, míra nezaměstnanosti absolventů škol V rámci této kapitoly bude věnována pozornost vývoji počtu absolventů škol v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání, problematice jejich uplatnitelnosti a nezaměstnanosti a faktorům, které nezaměstnanost absolventů škol ovlivňují.

3.1 Počty absolventů škol Jedním ze základních faktorů ovlivňujících počty nezaměstnaných absolventů a vypočtenou míru nezaměstnanosti této skupiny na pracovním trhu jsou počty absolventů škol. Informace o počtech absolventů škol jsou uváděny každoročně ve statistikách MŠMT. Pokles v populační síle ročníků procházejících středoškolským vzděláváním je patrný na obr. 3.1, který znázorňuje počty absolventů škol v rámci jednotlivých kategorií vzdělání v letech 2011 - 2016. Z grafu je dobře patrný pokles v počtech absolventů téměř ve všech kategoriích vzdělání. Výjimkou je vyšší odborné vzdělání, kde jsou počty absolventů poměrně ustálené a nedochází zde k výrazným poklesům. Obrázek 3.1 Přehled o vývoji počtů absolventů středních a vyšších odborných škol

Pozn: Vzhledem k nepatrnému počtu absolventů není uvedena kategorie J.

Tabulka 3.1 Počty absolventů škol 2011 – 2016 2011

2012

2013

2014

2015

2016

27 972

27 310

24 994

24 080

22 929

21 346

Gymnaziální vzdělání - K

23 862

23 888

22 686

21 138

20 533

20 221

Střední odborné s MZ - M

40 679

39 825

38 939

32 748

29 891

27 421

5 607

5 524

5 164

4 207

3 722

3 149

98 179

96 588

91 837

82 245

77 153

72 186

Nástavbové vzdělání - L/5

4 422

3 727

3 238

2 703

1 975

1 554

Vyšší odborné vzdělání - N

4 657

4 926

4 819

4 319

4 471

4 139

Střední s výučním listem - E, H Střední bez MZ i výučního listu - J

Střední s MZ a odb.výcvikem - L/0 CELKEM

V roce 2016 ukončilo denní studium 72 186 absolventů středního vzdělávání, které navazuje na základní školu (tj. bez nástaveb). Nejpočetnější kategorií vzdělání je střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou – v této skupině v roce 2016 ukončilo studium 27 421 absolventů (38,0 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou absolventi oborů středního

vzdělání s výučním listem (21 345; 29,6 %). Třetí v pořadí jsou absolventi gymnázií (20 221; 28,0 %). V rámci středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem je evidováno 3 149 osob (4,4 %). Nejméně jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání bez maturity i výučního listu (49; 0,1 %). V nástavbovém vzdělání bylo v roce 2014 evidováno 1 554 absolventů, ve vyšším odborném vzdělání 4 139 absolventů.

3.2 Celkový počet nezaměstnaných absolventů škol a jeho podíl na celkové nezaměstnanosti v zemi Počty nezaměstnaných absolventů škol jsou evidovány prostřednictvím úřadů práce a následně vykazovány MPSV v měsíčních statistikách nezaměstnanosti. Nezaměstnanost absolventů škol je dále detailněji sledována v rámci pololetních statistik absolventů, vždy k 30. září a 30. dubnu příslušného roku. Počty nezaměstnaných absolventů jsou v září vždy vyšší, jelikož v té době kulminují počty nových absolventů vstupujících na trh práce, kteří v červnu téhož roku úspěšně ukončili své studium - ne všem se však v této době podaří na pracovním trhu okamžitě prosadit. Hodnoty z dubna jsou pro sledování nezaměstnanosti absolventů vhodnější, protože od ukončení studia na škole uplynula delší doba, během které si absolventi byli schopni uplatnění na trhu práce nalézt. V průběhu těchto měsíců došlo k absorpci absolventů z června předchozího roku trhem práce a počty nezaměstnaných nejsou tak vysoké, jako je tomu v září při nástupu na pracovní trh. V této kapitole jsou používány celkové (měsíční) počty nezaměstnaných absolventů škol, zjišťované MPSV pro statistické účely. Jedná se o absolventy a mladistvé, kteří úspěšně ukončili studium v posledních dvou letech předcházejících okamžiku zjišťování. Celkový počet nezaměstnaných absolventů (a rovněž i podíl počtu nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti) a jeho vývoj je ovlivněn následujícími faktory: 

Úrovní celkové nezaměstnanosti, jelikož jsou absolventi škol nepříznivými ekonomickými podmínkami a vývojem na trhu práce ohrožováni nezaměstnaností ve větší míře než zkušení pracovníci a patří mezi jednu z nejvýznamnějších rizikových skupin na trhu práce.



Cyklem školního roku, kdy se počet absolventů hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v dubnu a květnu.



Požadavkem několikaleté praxe ze strany zaměstnavatelů. Absolventi škol jsou ve srovnání se zkušenými pracovníky v nevýhodě, jelikož nedisponují prakticky žádnými pracovními zkušenostmi.



V některých případech hraje svou roli nesprávná volba vzdělávací cesty absolventů základní škol, způsobená nesprávným odhadem budoucí situace na trhu práce nebo náhlým obratem v hospodářském vývoji zvoleného odvětví, oboru činnosti.



Rozšířením nabídky terciárního vzdělávání, díky čemuž narůstá podíl absolventů středních škol pokračujících v dalším vzdělávání a klesá podíl absolventů vstupujících po ukončení střední školy na trh práce.



Demografickým vývojem a stárnutím populace, které vedou ke snižování počtu žáků a absolventů ve vzdělávací sféře.



Zavedením státní maturitní zkoušky, která způsobila pokles počtu absolventů s maturitní zkouškou. Nezaměstnanost absolventů škol je v zásadě odrazem ekonomické situace v ČR a situace na pracovním trhu. Na obr. 3.2 je zobrazen vývoj celkové nezaměstnanosti a nezaměstnanosti absolventů škol v období 2006 - 2016. Jestliže se podíváme na vývoj celkové nezaměstnanosti, můžeme vidět, že v období let 2006 - 2008 dochází k jejímu

poklesu a počet nezaměstnaných osob se snižuje. Situace se výrazně mění na podzim 2008 s příchodem ekonomické krize, kdy dochází k výraznému nárůstu počtu nezaměstnaných. K určitému zlepšení dochází v letech 2010 - 2012, kdy se počty nezaměstnaných osob opět mírně snižují. U křivky zobrazující celkovou nezaměstnanost jsou sice patrné pravidelné výkyvy, ty jsou však odrazem sezonní nezaměstnanosti v zimních měsících – s růstem počtu nezaměstnaných v tomto období dochází vždy k následnému poklesu na jaře, přibližně na stejnou úroveň jako před projevem sezonní nezaměstnanosti. Po mírném poklesu celkové nezaměstnanosti v letech 2010 - 2012 nicméně dochází k jejímu opětovnému růstu v létě 2013. Od té doby již dochází k poklesu, který je nadějný zejména v roce 2015 a již výrazný v roce 2016. Obrázek 3.2 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů, nezaměstnaných celkem a podílu absolventů na celkové nezaměstnanosti (září 2006 – duben 2016)

Podobný vývoj můžeme sledovat i v případě nezaměstnanosti absolventů škol. Do roku 2008 se počty nezaměstnaných absolventů také snižovaly. Následně od září 2009 dochází v počtu nezaměstnaných absolventů k silnému nárůstu. V září 2009 úřady práce evidovaly 38 026 nezaměstnaných absolventů, v období 2008 - 2009 tak přibylo v evidenci nezaměstnaných absolventů 9 141 osob. Stejně jako v případě celkové nezaměstnanosti dochází i v nezaměstnanosti absolventů v období 2010 - 2012 k určitému zlepšení. V září 2010 bylo na úřadech práce zaregistrováno 39 312 nezaměstnaných absolventů, v září 2012 pouze 34 599. Ve 4. čtvrtletí 2012 však opět dochází ke zhoršení situace – absolventi nalézají pracovní uplatnění jen minimálně; zaměstnavatelé mají zájem jen o zkušené pracovníky. K mírnému zlepšení dochází v březnu 2014, kdy je oproti předchozímu roku méně nezaměstnaných absolventů (35 438 v březnu 2013, 31 434 v březnu 2014). Zřejmé zlepšení přichází s rokem 2015, počet nezaměstnaných absolventů v březnu 2015 činí pouze 25 177, ještě lepší je situace v březnu 2016, kdy počet nezaměstnaných absolventů klesl až na 20 121 osob. Jestliže se podíváme na celoroční průměrné podíly absolventů na celkové nezaměstnanosti v grafu na obrázku 3.2, jsou z hodnot patrné cyklické výkyvy související s problémy ukončením školního roku. Ekonomická krize a období recese podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti příliš neovlivňuje, postupný pokles souvisí spíše s populačním vývojem.

Kolísání v ročních intervalech je způsobeno vývojem absorpce absolventů trhem práce – po vysokém počtu v září dochází k poklesu do června následujícího roku, přitom je tento vývoj kombinován sezonním cyklem celkové nezaměstnanosti. V roce 2015 i 2016 je pokles celkové nezaměstnanosti výrazný, takže pokles míry nezaměstnanosti absolventů se na vývoji sledovaného podílu příliš neprojevuje.

3.3 Počty nezaměstnaných absolventů škol a používané definice absolventa – uchazeče o zaměstnání Při analýzách nezaměstnanosti absolventů je potřebné rozlišovat dva ukazatele počtu nezaměstnaných absolventů. 1. „Všichni evidovaní absolventi – uchazeči o zaměstnání“ Do této skupiny patří podle definice z roku 2005: uchazeči o zaměstnání – fyzické osoby do 25 let věku, kteří mají nejvýše dva roky od ukončení školy, absolventi vysokých škol pak nejdéle do 30 let věku. Příslušná data byla prezentována v předchozích částech publikace. 2. Nezaměstnaní „čerství“ absolventi Do této skupiny patří pouze ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na úřadu práce k 30. dubnu 2016). Údaje o nezaměstnanosti absolventů zahrnující absolventy posledního roku („čerstvé“ absolventy) jsou v současné době nejvhodnější pro posuzování situace absolventů škol, protože tímto způsobem lze nejkorektněji stanovit míru nezaměstnanosti. Z tohoto důvodu vychází analýzy v dalších kapitolách této studie právě z těchto hodnot. Tabulka 3.2 Počet nezaměstnaných „čerstvých“ absolventů 2009 2010 2011 2012 Střední s výučním listem - E 1147 985 937 Střední s výučním listem - H 4883 4177 3741 Střední s výučním listem - E, H 4512 6030 5162 4678 Střední s MZ a odb.výcv. - L/0 776 1214 1161 695 Nástavbové vzdělání - L/5 965 1577 1291 780 Střední odborné s MZ - M 3554 4779 4965 3680 Gymnaziální vzdělání - K 587 735 781 739 Vyšší odborné vzdělání - N 392 462 438 367

2013 1198 6285 7483 1068 1105 5895 971 584

2014 839 3599 4438 734 599 4502 987 493

2015 654 2645 3299 557 412 3159 795 322

2016 427 1835 2262 394 210 2254 631 234

3.4 Míra nezaměstnanosti absolventů škol Z hlediska sledování uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce jsou absolutní počty nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti absolventů nejčastěji využívanými ukazateli. Z hlediska relevance a validity je však vhodnějším ukazatelem míra nezaměstnanosti. Pokud se při sledování nezaměstnanosti absolventů škol vychází z počtů evidovaných absolventů – uchazečů o zaměstnání, dochází k výraznému zkreslení, jelikož v rámci tohoto ukazatele není zohledněn celkový počet absolventů. Pak může poměrně snadno docházet k situaci, kdy jsou označeny jako „problematické“ ty obory nebo skupiny oborů, které jsou z hlediska počtu absolventů více zastoupené a je zde proto také evidováno více nezaměstnaných absolventů, než je tomu v ostatních sledovaných oblastech. V tomto ohledu je relevantnějším ukazatelem míra nezaměstnanosti absolventů, která je dána podílem absolventů – uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných absolventů) konkrétního druhu přípravy (kategorie vzdělání), skupiny oborů či oboru vzdělání k celkovému počtu absolventů (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i pokračujících v dalším vzdělávání) v daném druhu přípravy (kategorii vzdělání), v dané skupině oborů či

v daném oboru vzdělání. Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání.2 Tabulka 3.3 Míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Střední s výučním listem - E 32,1% 31,3% 29,2% 35,6% 26,0% 21,7% 16,0% Střední s výučním listem - H 17,7% 17,1% 15,1% 26,2% 16,5% 12,6% 9,1% Střední s výučním listem - E, H 13,4% 19,4% 18,7% 16,7% 27,4% 17,8% 13,7% 9,9% Střední s MZ a odb.výcv. - L/0 10,5% 17,0% 16,0% 12,4% 19,3% 14,2% 13,2% 10,6% Nástavbové vzdělání - L/5 13,1% 21,7% 20,6% 17,6% 29,6% 18,5% 15,2% 10,6% Střední odborné s MZ - M 7,8% 10,6% 11,4% 9,0% 14,8% 11,6% 9,6% 7,5% Gymnaziální vzdělání - K 2,4% 3,0% 3,2% 3,1% 4,1% 4,4% 3,8% 3,1% Vyšší odborné vzdělání - N 6,8% 8,9% 9,4% 7,9% 11,9% 10,2% 7,5% 5,2%

Pokud se podíváme na vývoj míry nezaměstnanosti zobrazený v obou přiložených tabulkách 3.2 a 3.3, můžeme vidět, že v rámci sledovaného období (duben 2009 – duben 2016) dochází v míře nezaměstnanosti k několika výrazným změnám. Od roku 2008 dochází v míře nezaměstnanosti k poměrně výraznému nárůstu, který je odrazem nástupu ekonomické krize a nepříznivých podmínek na pracovním trhu. V letech 2010 – 2012 dochází z hlediska uplatnitelnosti absolventů k mírnému zlepšení. Ve snižující se míře nezaměstnanosti v roce 2012 se odráží také zavedení státní maturitní zkoušky z roku 2011, která z evidence nezaměstnaných absolventů škol do určité míry vyřadila jedince se slabším studijním prospěchem, kteří si hledají uplatnění na trhu práce hůře. V dubnu 2013 však v míře nezaměstnanosti opět dochází k nárůstu v důsledku druhé vlny ekonomické krize. Od roku 2013 dochází v míře nezaměstnanosti k poklesu, v dubnu 2016 jsou hodnoty srovnatelné se začátkem krize.

4. Struktura nezaměstnaných absolventů z hlediska úrovně vzdělání Absolventy škol můžeme na základě školského zákona rozlišovat na absolventy se základním, středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním. V rámci střední úrovně vzdělání můžeme hovořit o třech skupinách absolventů škol. První skupinou jsou absolventi „středního vzdělání“, kam spadají absolventi oborů kategorií vzdělávání D a J. Druhou skupinou jsou absolventi „středního vzdělání s výučním listem“, kam se řadí absolventi kategorií E a H. Poslední skupinou jsou absolventi „středního vzdělání s maturitní zkouškou“ (kategorie K, L/0, L/5 a M). Takovéto rozdělení je nicméně pro účely analýzy postavení absolventů na trhu práce příliš obecné, z tohoto důvodu pracujeme v rámci této publikace s podrobnějším členěním: Absolventi středního vzdělání s výučním listem – jedná se o absolventy tříletých, případně dvouletých učebních oborů. Žáci, kteří úspěšně dokončí svou přípravu v rámci učebních oborů, získávají výuční list. Absolventi učebních oborů nacházejí své uplatnění převážně v dělnických a řemeslných profesích a vykonávají hlavně manuální a obslužné činnosti. Tato skupina absolventů zahrnuje kategorie vzdělání E a H. Vzhledem k tomu, že jsou z hlediska míry nezaměstnanosti mezi těmito kategoriemi poměrně výrazné rozdíly, jsou obě kategorie v rámci této publikace analyzovány také samostatně. Na následujících stránkách tak budeme hovořit o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E a o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – v této skupině jsou zastoupeni absolventi, kteří se připravovali ve vzdělávacích programech, jejichž 2Námitka,

že jsou zahrnuti do propočtů i ti, kdo odcházejí studovat na vyšší odborné či vysoké školy, je oprávněná, nicméně stejným způsobem jsou ovlivněny i absolutní počty nezaměstnaných. Přesný počet absolventů, kteří skutečně přejdou na trh práce a získají nebo hledají pracovní uplatnění, je statisticky obtížně kvantifikovatelný.

součástí je odborný výcvik. Po úspěšném ukončení těchto studijních oborů absolventi získávají maturitní vysvědčení. Absolventi uvedených oborů procházejí také odborným výcvikem, jsou tedy zároveň i vyučení, ačkoliv výuční list nedostávají. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem jsou připravováni pro náročné dělnické práce nebo činnosti v oblasti služeb, zároveň však mají také předpoklady pro výkon nižších řídících funkcí. V rámci publikace je tato skupina označována jako „absolventi středního (odborného) vzdělání s MZ a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L/0)“. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – v této kategorii vzdělání jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, kteří se vyučili v tříletém učebním oboru a po vyučení vystudovali nástavbové studium pro absolventy učebních oborů. Pro tuto skupinu je používáno alternativní označení „absolventi nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L/5)“. Tito absolventi bývají prezentováni společně s kategorií vzdělání L/0 pod jednotným názvem kategorie vzdělání L. Absolventi středního vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu (kategorie vzdělání J) – jedná se o absolventy nematuritních oborů, které neposkytují vyučení. Absolventi jsou v této skupině připravováni v rámci dvouletých studijních oborů, po jejichž absolvování získávají vysvědčení o závěrečné zkoušce a střední odborné vzdělání. Podíl absolventů v této skupině je však velmi nízký. Ze zmíněného důvodu není této skupině v publikaci věnována pozornost. Absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou studovali v rámci čtyřletých oborů, které byly dříve označovány jako studijní obory středních odborných škol (SOŠ). Absolventi v této skupině získávají po úspěšném ukončení studia maturitní vysvědčení. Jde o úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitou, jehož součástí není odborný výcvik. Tato skupina je na následujících stránkách označována jako „absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M)“, případně „absolventi maturitních oborů SOŠ“. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, získanou v oborech gymnázií, se připravovali ve čtyřletých i víceletých oborech gymnázií. Alternativní označení absolventů v publikaci je „absolventi gymnázií nebo absolventi gymnaziálního vzdělání (kategorie vzdělání K)“.

4.1 Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol V této části publikace je věnována pozornost výhradně čerstvým absolventům škol. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů vychází ze stavu k 30. dubnu 2016. Z hlediska sledování a monitorování nezaměstnanosti absolventů jsou dubnové hodnoty více relevantní z toho důvodu, že se zde tolik neprojevuje vliv cyklů školního roku. Míru nezaměstnanosti je možné sledovat také na základě zářijových hodnot. V tomto období jsou nicméně hodnoty silně ovlivněné kumulací čerstvých absolventů vstupujících na trh práce, jejichž počet nabývá právě v tomto období maximálních hodnot. Do dubna jsou však absolventi škol schopni na trhu práce nalézt pracovní uplatnění a část z nich je tak trhem práce "přirozeně" absorbována. Zmíněný ukazatel vyjadřuje, kolik procent absolventů z roku 2015 bylo k poslednímu dubnu 2016 evidovaných na Úřadu práce ČR jako nezaměstnaní. Vývoj nezaměstnanosti čerstvých absolventů v posledních čtyřech letech zobrazuje graf na obrázku 4.1. Ze srovnání nezaměstnanosti absolventů škol v letech 2013–2016 je velmi dobře patrný výrazný kontinuální pokles míry nezaměstnanosti napříč všemi sledovanými roky i kategoriemi vzdělání. V roce 2013 dosahovala míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů nejvyšších hodnot. Od roku 2013 dochází k poklesu míry nezaměstnanosti v rámci všech sledovaných kategorií vzdělání – malou odchylku tvoří jen absolventi gymnázií, kde došlo v nezaměstnanosti absolventů mezi roky 2013 a 2014 k mírnému nárůstu.

Obrázek 4.1 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v ČR (duben 2013–2016)

Největší rozdíly v míře nezaměstnanosti čerstvých absolventů můžeme ve srovnání s rokem 2013 pozorovat především u absolventů nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) a učebních oborů (kategorie vzdělání E a H). Mezi roky 2013 a 2016 poklesla míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového vzdělání (kategorie L5) o 19 procentních bodů (dále p.b.). Míra nezaměstnanosti absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem je nižší o 19,6 p.b., v případě absolventů středního vzdělání s výučním listem o 17,1 p.b. Mezi lety 2013 a 2016 není ale zanedbatelné ani snížení míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů v dalších kategoriích vzdělání. Absolventi středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) zaznamenali v roce 2016 míru nezaměstnanosti nižší o 8,7 p.b., absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) pak o 7,3 p.b. Absolventi vyšších odborných škol dosáhli v roce 2016 na nezaměstnanost o 6,6 p.b. nižší než v roce 2013. V poklesu míry nezaměstnanosti absolventů se zřetelně projevuje pokles celkové nezaměstnanosti v ČR a stále se zlepšující ekonomická situace. Svou roli hraje také pokles v populační síle ročníků a snižující se počet absolventů škol. Z komparace míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v rámci jednotlivých kategorií vzdělání napříč roky 2013–2016 můžeme vidět, že dlouhodobě je nejvyšší míra nezaměstnanosti zaznamenána u absolventů s nižší úrovní vzdělání (kategorie vzdělání E) a u absolventů nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5). V obou případech se však situace absolventů v posledních letech velmi zlepšila. V případě absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) je míra nezaměstnanosti tradičně nejvyšší – v dubnu 2016 dosahovala 16,0 %. Ve srovnání s rokem 2015 poklesla míra nezaměstnanosti mezi absolventy nižšího středního vzdělání o 5,7 p.b. Právě tato kategorie vzdělání vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými kategoriemi vzdělání nejvýraznější pokles míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů. U absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) činila míra nezaměstnanosti v dubnu 2016 celkem 9,1 %. Oproti předchozímu roku došlo v této kategorii vzdělání k poklesu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů o 3,5 p.b. Navíc již druhý rok je nezaměstnanost těchto absolventů nižší než nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s MZ a odborným výcvikem (kategorie L0). Jejich míra nezaměstnanosti poklesla z 13,2 % v roce 2015 na 10,6 % v roce 2016 – v rámci této kategorie vzdělání tedy míra nezaměstnanosti poklesla o 2,7 p.b.

Tabulka 4.1 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů podle kategorií vzdělání, duben 2016 Kategorie vzdělání

Počet Míra Počet nezaměstnaných nezaměstnanosti absolventů absolventů absolventů v % (2015) (duben 2016) (duben 2016)

Srovnání s dubnem 2015

Střední odborné s výučním listem - H

20261

1835

9,1%

-3,5 p.b.

Nižší střední odborné vzdělání - E

2668

427

16,0%

-5,7 p.b.

Střední odborné s MZ a odborným výcvikem - L/0

3722

394

10,6%

-2,7 p.b.

Nástavbové vzdělání - L/5

1975

210

10,6%

-4,6 p.b.

Střední odborné s MZ - M

29891

2254

7,5%

-2,1 p.b.

Gymnaziální vzdělání - K

20533

631

3,1%

-0,7 p.b.

Vyšší odborné vzdělání - N

4471

234

5,2%

-2,2 p.b.

Pozn.: Srovnání s dubnem 2015 – absolutní rozdíl míry nezaměstnanosti absolventů v dubnu 2016 oproti míře nezam. abs. v dubnu 2015 (p.b. – procentní bod).

Také absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) jsou na pracovním trhu ve srovnání s předchozím rokem o něco úspěšnější – oproti roku 2015 poklesla jejich míra nezaměstnanosti o 2,1 p.b. na 7,5 %. U absolventů gymnaziálního vzdělávání kategorie K je míra nezaměstnanosti tradičně nejnižší – v této vzdělanostní skupině jsou ve větší míře zastoupeni především ti absolventi, kteří neuspěli v přijímacím řízení na vysoké školy a rozhodli se tedy ke vstupu na pracovní trh, jinak většina absolventů pokračuje v terciárním vzdělávání. V rámci této kategorie vzdělání je v dubnu 2016 evidován pokles v míře nezaměstnanosti čerstvých absolventů o 0,7 p.b. na 3,1 %. U absolventů nástavbového vzdělání poklesla míra nezaměstnanosti ve srovnání s rokem 2015 o 4,6 p.b. (15,2 % v roce 2015, 10,6 % v roce 2016), čímž se tito absolventi dostali svou nezaměstnaností na úroveň absolventů středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). V případě absolventů vyššího odborného vzdělávání došlo ke snížení nezaměstnanosti o 2,2 p.b. na 5,2 % v roce 2016.

4.2 Nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) V souvislosti s vývojem počtu absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání již bylo řečeno, že dochází k poklesu v počtech absolventů, na kterém se výrazným způsobem podílí pokles v populační síle ročníků, ale také částečně ztráta zájmu o učební obory či zavedení státní maturitní zkoušky. V případě středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) je dobře patrný kontinuální mírný pokles v počtech absolventů. Zatímco v roce 2010 bylo v rámci středního vzdělání s výučním listem kategorie H evidováno 24 415 absolventů, v roce 2015 se jedná už jen o počet 20 261. Nejvíce absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) bylo v roce 2015 evidováno ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (24,3 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (17,1 %), dále ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,0 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (9,9 %) a 69 Osobní a provozní služby (9,4 %). Míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2016 činila 9,1 %. Oproti dubnu 2015 dochází v míře nezaměstnanosti v rámci této kategorie vzdělání k poklesu o 3,5 p.b. V rámci učebních oborů kategorie H dochází z hlediska úspěšnosti absolventů na trhu práce ke zlepšení situace téměř ve všech skupinách oborů. Výjimkou jsou skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a méně zastoupená skupina 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo ve srovnání s dubnem 2015 k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti absolventů.

Obrázek 4.2 Míra nezaměstnanosti absolventů: střední vzdělání s výučním listem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie H

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 1 000 absolventů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (kategorie H) je evidována v početněji zastoupených skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby (13,5 %) a 66 Obchod (12,6 %). Vyšší míru nezaměstnanosti absolventů můžeme zaznamenat také v méně zastoupené skupině oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (12,4 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie H) je evidována ve skupinách oborů, které jsou z hlediska počtu absolventů méně zastoupené. Týká se to především skupin oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (0,0 %), 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,3 %) a 53 Zdravotnictví (4,3 %). V případě početně více zastoupených skupin oborů to jsou 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (4,9 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %). K nejvýraznějším poklesům v míře nezaměstnanosti došlo v posledním roce především u skupin oborů s nižším počtem absolventů. Týká se to zejména skupiny oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (pokles z 23,8 % v roce 2015 na 12,4 % v roce 2016), 28 Technická chemie a chemie silikátů (pokles o 8,4 p.b. na 4,3 %) a 53 Zdravotnictví (pokles o 8,4 p.b. na 4,8 %). Mezi více zastoupenými skupinami oborů došlo k výraznému meziročnímu poklesu v míře nezaměstnanosti především v rámci skupin oborů 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %, pokles o 4,7 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (11,0 %, pokles o 4,6 p.b.).

Tabulka 4.2 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: střední vzdělání s výučním listem, duben 2016, skupiny oborů kategorie H

Skupina oborů vzdělání 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem H

Počet absolventů (2015) 17 4917 2028 69 1203 29 2 968 160 2001 52 105 1807 252 3461 1079 1908 203 20261

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 1 326 100 3 106 3 0 97 18 216 4 13 137 12 382 136 258 23 1835

5,9% 6,6% 4,9% 4,3% 8,8% 10,3% 0,0% 10,0% 11,3% 10,8% 7,7% 12,4% 7,6% 4,8% 11,0% 12,6% 13,5% 11,3% 9,1%

3,5 p.b. -3,1 p.b. -2,4 p.b. -8,4 p.b. -3,7 p.b. -7,0 p.b. 0,0 p.b. -1,2 p.b. 1,8 p.b. -3,0 p.b. -5,2 p.b. -11,4 p.b. -4,7 p.b. -8,4 p.b. -4,6 p.b. -3,0 p.b. -3,1 p.b. -1,5 p.b. -3,5 p.b.

4.3 Nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s výučním listem kategorie E Tato kategorie vzdělání je primárně určena pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami. Z již uvedených statistik je dobře patrné, že míra nezaměstnanosti v rámci této kategorie vzdělání zůstává tradičně vysoká, přestože je zde ve srovnání s ostatními kategoriemi vzdělání evidovan téměř nejnižší počet absolventů. V roce 2015 absolvovalo v této kategorii 2 668 osob, je zde patrný pokles, v roce 2010 jich absolvovalo 3 143. Nejvíce absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) ukončilo v roce 2015 studium ve skupinách oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (28,2 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (14,8 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (14,4 %). Vyšší podíl absolventů je patrný také u skupin oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (10,0 %) a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,1 %). Míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2016 činila 16,0 %. Z hlediska meziročního srovnání došlo v této kategorii vzdělání k poklesu o 5,7 p.b. Z obrázku 4.3 je z hlediska míry nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů učebních oborů kategorie E patrné zlepšení v rámci většiny skupin oborů. Výjimkou jsou méně zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a ýpočetní technika a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, kde došlo v míře nezaměstnanosti oproti dubnu 2015 k nárůstu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti (kategorie E) v dubnu 2016 zaznamenala méně zastoupená skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (30,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (26,9 %). Z početněji zastoupených skupin oborů je míra nezaměstnanosti vyšší zejména ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (17,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie E) je v dubnu 2016 evidována ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (5,0 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (12,5 %). Z početněji zastoupených skupin oborů je míra nezaměstnanosti absolventů této kategorie vzdělání nízká také ve skupině 41 Zemědělství a lesnictví (14,5 %) a 26 Strojírenství a strojírenská výroba (14,9 %).

Nejvýraznější pokles v míře nezaměstnanosti je zaznamenán u skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (15,3 %, pokles o 15,6 p.b.) – výrazný pokles je však částečně ovlivněn nižším počtem absolventů. V rámci více zastoupených skupin oborů došlo k výraznému meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti především u skupin oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %, pokles o 8,7 p.b.), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (15,4 %, pokles o 7,7 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (14,9 %, pokles o 6,5 p.b.). Obrázek 4.3 Míra nezaměstnanosti absolventů: střední vzdělání s výučním listem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie E

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 200 absolventů. ** Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 600 absolventů.

Tabulka 4.3 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: nižší střední vzdělání s výučním listem, duben 2016, skupiny oborů kategorie E

Skupina oborů vzdělání

23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 41 Zemědělství a lesnictví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče Celkem E

Počet absolventů (2015) 188 26 20 268 42 10 120 10 396 385 752 137 72 242 2668

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 28 7 1 46 9 0 15 3 70 56 116 26 11 39 427

14,9% 26,9% 5,0% 17,2% 21,4% 0,0% 12,5% 30,0% 17,7% 14,5% 15,4% 19,0% 15,3% 16,1% 16,0%

-6,5 p.b. 1,1 p.b. -0,3 p.b. -2,3 p.b. -0,3 p.b. -4,8 p.b. 10,0 p.b. -8,7 p.b. -1,8 p.b. -7,7 p.b. -2,6 p.b. -15,6 p.b. -5,0 p.b. -10,0 p.b.

4.4 Nezaměstnanost absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) V souvislosti s nezaměstnaností absolventů kategorie L0 je třeba uvést skutečnost, že ve statistikách nejsou uvedeni ti absolventi, kteří neuspěli u státní maturitní zkoušky. V evidenci nezaměstnaných se tedy nacházejí spíše schopnější absolventi, kteří maturitní zkoušku úspěšně složili a mají vyšší studijní předpoklady. Proto se dá předpokládat, že tyto absolventy trh práce snáze přijme a úspěšně si najdou své pracovní uplatnění. V kategorii vzdělání L0 dochází ve srovnání s jinými kategoriemi v posledních letech k výraznějšímu snížení počtu absolventů. V období let 2006–2010 se počet absolventů pohyboval okolo hranice 7 000 osob. V roce 2011 však došlo v počtu absolventů k výraznému poklesu, o více než 1 634 absolventů, a tento trend dále pokračoval. V roce 2015 bylo v kategorii L0 evidováno 3 722 absolventů – ve srovnání s rokem 2010 je to pokles téměř na polovinu. V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem kategorie L0 je v roce 2015 evidováno nejvíce absolventů ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (19,1 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (18,1 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (16,0 %) a 69 Osobní a provozní služby (16,0 %). Obrázek 4.4 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů: střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie L0

*Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 300 absolventů.

Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles o 2,7 p.b. Na „pozitivní“ vývoj míry nezaměstnanosti absolventů této kategorie vzdělání a zlepšující se situaci z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu má částečně vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011. Pokud by státní maturitní zkouška nebyla zavedena, byla by míra nezaměstnanosti v této skupině pravděpodobně vyšší. Na obrázku 4.4 můžeme vidět, že z hlediska míry nezaměstnanosti absolventů dochází v dubnu 2016 ve většině skupin oborů k poklesu. Výjimkou jsou jen skupiny oborů s velmi malým počtem absolventů, a to skupiny 31 Textilní výroba a oděvnictví, 41 Zemědělství

a lesnictví a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo v míře nezaměstnanosti oproti dubnu 2015 k mírnému nárůstu. Tabulka 4.4 Přehled o nezaměstnanosti čerstvých absolventů: střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2015, skupiny oborů kategorie L/0

Skupina oborů vzdělání 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem L0

Počet absolventů (2015) 16 674 710 45 5 50 303 596 13 364 230 594 122 3722

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 1 39 61 4 1 4 42 52 1 48 30 97 14 394

6,3% 5,8% 8,6% 8,9% 20,0% 8,0% 13,9% 8,7% 7,7% 13,2% 13,0% 16,3% 11,5% 10,6%

2,5 p.b. -1,6 p.b. -1,7 p.b. -2,2 p.b. 3,3 p.b. -2,1 p.b. -2,3 p.b. -1,3 p.b. 3,2 p.b. -3,0 p.b. -6,7 p.b. -5,3 p.b. -2,7 p.b. -2,6 p.b.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti (kategorie L0) vykazují především početněji zastoupené skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (16,3 %), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (13,9 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,2 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je v dubnu 2016 evidována také ve slaběji zastoupené skupině oborů 66 Obchod (13,0 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie L0) je evidována ve skupině oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,8 %), dále pak v méně zastoupených skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (6,3 %), 41 Zemědělství a lesnictví (7,7 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (8,0 %). Nižší míru nezaměstnanosti vykazují také více zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (8,6 %) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (8,7 %). K nejvýraznějším poklesům v míře nezaměstnanosti absolventů dochází ve skupinách oborů s vyšším počtem absolventů. Týká se to především skupiny oborů 66 Obchod (13,0 %, pokles o 6,7 p.b.) a 69 Osobní a provozní služby (16,3 %, pokles o 5,3 p.b.).

4.5 Nezaměstnanost absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou bylo možné pozorovat kontinuální nárůst v počtech absolventů do roku 2007, kdy je v rámci této kategorie evidováno 46 511 osob. Od roku 2007 dochází v této kategorii vzdělání k postupnému poklesu. V roce 2013 je v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou evidováno 38 939 absolventů, v roce 2015 je to již jen 29 891 osob. Za dva roky tedy klesl počet absolventů oborů kategorie M o 23 %. Přesto tito absolventi tvoří přibližně 38 % z celkového počtu absolventů středních škol (bez nástaveb). Nejvíce absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) úspěšně ukončilo v roce 2014 studium ve skupinách oborů 63 Ekonomika a administrativa (19,3 %), 78 Obecně odborná příprava (12,7 %), 18 Informační technologie (8,8 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,1 %) a 53 Zdravotnictví (6,8 %). Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2016 činila 7,5 %. Ve srovnání s dubnovými hodnotami v roce 2015 dochází v míře nezaměstnanosti absolventů kategorie M k meziročnímu poklesu o 2,1 p.b.

V souvislosti s monitorováním míry nezaměstnanosti v této kategorii vzdělání je třeba poznamenat, že na tento ukazatel má vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, jež s velkou pravděpodobností způsobilo pokles v počtech absolventů i míru nezaměstnanosti, a skutečnost, že v rámci kategorie M pokračuje značná část absolventů ve studiu v terciárním vzdělávání. Pokud se podíváme na situaci v rámci jednotlivých skupin oborů kategorie M (obrázek 4.5), můžeme vidět, že ve většině případů došlo v míře nezaměstnanosti ve srovnání s dubnem 2015 k poklesu. Výjimku tvoří jen skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství s nízkým počtem absolventů. Obrázek 4.5 Míra nezaměstnanosti absolventů: střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie M

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 1 200 absolventů.

více zastoupených skupin oborů je v dubnu 2016 evidována vyšší nezaměstnanost také ve skupině 82 Umění a užité umění (9,4 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenaly především skupiny oborů s nízkým počtem absolventů. Jedná se o skupiny oborů 66 Obchod a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (obě 0,0 %, neboť ke 30. dubnu 2016 nebyl evidován žádný jejich nezaměstnaný absolvent), dále pak 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,4 %) a 69 Osobní a provozní služby (4,8 %). Nízkou míru nezaměstnanosti v dubnu 2016 vykazují také početně zastoupené skupiny oborů 53 Zdravotnictví (4,5 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (6,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,6 %). Tabulka 4.5 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2016, skupiny oborů kategorie M Skupina oborů vzdělání 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 18 Informační technologie 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Celkem M

Počet absolventů (2015) 306 2632 25 1412 1500 363 134 59 5 105 169 1742 622 116 1085 374 2041 5778 2417 30 1690 63 85 1742 3806 1590 29891

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 32 228 2 81 99 16 13 4 0 8 13 132 43 9 93 35 92 510 220 0 142 3 8 104 217 150 2254

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5% 8,8% 9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 7,5%

-2,0 p.b. -1,5 p.b. 8,0 p.b. -0,7 p.b. -1,1 p.b. -5,4 p.b. -7,2 p.b. -14,3 p.b. -66,7 p.b. -3,3 p.b. -5,0 p.b. -1,3 p.b. -3,0 p.b. -3,4 p.b. -3,5 p.b. -2,4 p.b. -2,1 p.b. -1,7 p.b. -4,6 p.b. -7,5 p.b. -2,9 p.b. -4,9 p.b. -2,1 p.b. -1,2 p.b. -1,4 p.b. -2,1 p.b.

K nejvýraznějšímu poklesu míry nezaměstnanosti absolventů kategorie M došlo ve skupinách oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (pokles o 66,7 p.b.), 31 Textilní výroba a oděvnictví (6,8 %, pokles o 14,3 p.b.), 66 Obchod (0 %, pokles o 7,5 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (9,7 %, pokles o 7,2 p.b.). K vyššímu meziročnímu poklesu došlo v roce 2016 také v početněji zastoupené skupině oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %, pokles o 4,6 p.b.). K větším meziročním poklesům dále došlo například ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,4 %, pokles o 5,4 p.b.), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (7,7 %, pokles o 5,0 p.b.) a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (9,4 %, pokles o 4,9 p.b.). Naopak nejmenší rozdíl v míře nezaměstnanosti je v dubnu 2016 zaznamenán ve skupinách oborů s vysokými počty absolventů: 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %,

pokles o 0,7 p.b.), 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (6,6 %, pokles o 1,1 p.b.), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %, pokles o 1,2 p.b.), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (7,6 %, pokles o 1,3 p.b.), 82 Umění a užité umění (9,4 %, pokles o 1,4 p.b.). Pro doplnění je potřeba uvést, že u skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství došlo meziročně k nárůstu míry nezaměstnanosti, neboť v předchozím roce byla nezaměstnanost absolventů nulová.

4.6 Nezaměstnanost absolventů nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) Kategorie L5 patří z hlediska počtu absolventů k méně zastoupeným kategoriím vzdělání. Od roku 2005 dochází v počtu absolventů nástavbového vzdělání ke kontinuálnímu poklesu. K výraznému propadu dochází v roce 2011, kdy počet absolventů klesá z 6 253 na 4 422. Tento klesající trend pokračuje také v roce 2015 – v rámci této kategorie vzdělání bylo minulý rok evidováno pouze 1 975 absolventů. Ve srovnání s rokem 2011 zde tedy klesl počet absolventů o třetinu. Částečně je to dáno demografickým vývojem, částečně pak zavedením státní maturitní zkoušky. Z hlediska vývoje počtu absolventů se zde tedy zavedení státní maturitní zkoušky odrazilo spíše negativně. Ovšem dá se předpokládat, že z pohledu uplatnitelnosti absolventů na trhu práce měla nová maturitní zkouška pozitivní vliv. Absolventi nástavbového vzdělání (kategorie L5) jsou velmi silně zastoupeni ve skupině oborů 64 Podnikání v oborech, odvětví – 61,7 %. S velmi výrazným odstupem následují skupiny oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,4 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,5 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,9 %). V roce 2015 bylo ve většině skupin oborů evidováno méně než 170 absolventů a jsou tedy z hlediska počtu osob méně zastoupené. Obrázek 4.6 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů: střední odborné vzdělání s maturitou – nástavbové vzdělání, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie L5

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 1000 absolventů.

Míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového vzdělání (kategorie L5) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Meziročně došlo v míře nezaměstnanosti absolventů zmíněné kategorie vzdělání k poklesu o 4,6 p.b. Tímto výrazným posunem se absolventi nástavbového studia dostali na hodnoty nezaměstnanosti absolventů s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). Pokud ovšem z hlediska vývoje nezaměstnanosti absolventů porovnáme situaci v roce 2015 s předchozím rokem, můžeme vidět, že v některých skupinách oborů je míra nezaměstnanosti vyšší než v dubnu 2015 – ve většině případů jde nicméně o méně zastoupené skupiny oborů, kde může v míře nezaměstnanosti docházet k výrazným výkyvům v důsledku nízkého počtu absolventů. Tabulka 4.6 Přehled o nezaměstnanosti čerstvých absolventů: střední odborné vzdělání s maturitou – nástavbové vzdělání, duben 2015, skupiny oborů kategorie L/5 Skupina oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 29 Potravinářství a potravinářská chemie 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem L5

Počet absolventů (2015) 149 137 9 61 80 4 46 18 10 1219 166 35 16 10 15 1975

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 11 7,4% -1,5 p.b. 13 9,5% 0,6 p.b. 4 44,4% 22,0 p.b. 2 3,3% -24,0 p.b. 7 8,8% 1,2 p.b. 1 25,0% -1,7 p.b. 1 2,2% -6,0 p.b. 1 5,6% -16,6 p.b. 0 0,0% 0,0 p.b. 141 11,6% -3,9 p.b. 16 9,6% -13,2 p.b. 5 14,3% -3,7 p.b. 2 12,5% -27,5 p.b. 1 10,0% 10,0 p.b. 26,7% 4 16,2 p.b. 210 10,6% -4,6 p.b.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti pozorujeme převážně ve skupinách oborů s velmi nízkým počtem absolventů. Týká se to především skupiny oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (44,4 %), 82 Umění a užité umění (26,7 %) a 37 Doprava a spoje (25,0 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je evidována také ve skupinách oborů 66 Obchod (14,3 %) a 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (12,5 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti je evidována ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (0,0 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (2,2 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %). V případě skupiny oborů 53 Zdravotnictví nebyl v dubnu 2016 evidován žádný absolvent v evidenci nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti je proto nulová. Nižší míra nezaměstnanosti byla dále zaznamenána ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,4 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,8 %). Nejvýraznější pokles v míře nezaměstnanosti je patrný především u skupin oborů 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (12,5 %, pokles o 27,5 p.b.), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %, pokles o 19,1 p.b.), 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %, pokles o 16,6 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,6 %, pokles o 13,2 p.b.).

4.7 Nezaměstnanost absolventů vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) Tato kategorie vzdělání zaznamenávala do roku 2005 poměrně výrazný nárůst v počtu absolventů, který byl do značné míry způsoben zájmem o terciární vzdělávání. Od roku 2005, ve kterém vyšší odborné vzdělání absolvovalo 7 025 osob, však v této kategorii vzdělání dochází ke kontinuálnímu poklesu počtu absolventů. Je to ovlivněno rozšiřující se

vzdělávací nabídkou vysokých škol (absolvování vyššího odborného vzdělání je mnohdy alternativní variantou v případě neúspěchu v přijímacím řízení na vysoké školy), demografickým poklesem obyvatelstva a do určité míry také zavedením státní maturitní zkoušky v roce 2011. V roce 2015 bylo v rámci vyššího odborného vzdělání evidováno 4 471 absolventů. Nejvíce absolventů vyššího odborného vzdělání (kategorie N) ukončilo studium ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (27,9 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (17,4 %), 63 Ekonomika a administrativa (12,7 %), 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (7,1 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (6,4 %). Míra nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Oproti dubnovým hodnotám za rok 2015 tak dochází v rámci této kategorie vzdělání k meziročnímu poklesu v míře nezaměstnanosti o 2,2 p.b. V souvislosti se sledováním míry nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělávání je nicméně třeba mít na paměti, že tato kategorie vzdělání je poměrně náchylná k výkyvům v míře nezaměstnanosti z důvodu nižšího zastoupení absolventů v rámci jednotlivých skupin oborů. Výjimkou jsou skupiny oborů, které byly z hlediska počtu absolventů v loňském roce nejvíce zastoupené. Obrázek 4.7 Míra nezaměstnanosti absolventů: vyšší odborné vzdělání, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie N

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 200 absolventů.

Jestliže se podíváme na meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v rámci jednotlivých skupin oborů, můžeme vidět, že ve většině skupin oborů došlo v míře nezaměstnanosti k poklesu. K meziročnímu nárůstu došlo především u skupin oborů s nižším počtem absolventů, které jsou v důsledku slabšího zastoupení náchylnější k výkyvům. Musíme ovšem zmínit skupinu oborů 82 Umění a užité umění, kde bylo v roce 2015 více než 200 absolventů, a přesto došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti absolventů meziročně o 3,2 p.b. na 14,2 %. Tabulka 4.7 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: vyšší odborné vzdělání, duben 2016, skupiny oborů kategorie N

Skupina oborů vzdělání

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 82 Umění a užité umění Celkem N

Počet absolventů (2015) 15 108 243 13 23 28 64 56 84 124 1248 6 570 184 284 34 317 74 777 219 4471

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016) 2 10 15 1 2 1 7 0 6 8 35 2 29 10 23 3 22 8 19 31 234

13,3% 9,3% 6,2% 7,7% 8,7% 3,6% 10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4% 14,2% 5,2%

4,6 p.b. 1,7 p.b. -1,4 p.b. -0,6 p.b. -1,3 p.b. -7,5 p.b. -5,2 p.b. -4,3 p.b. -6,1 p.b. -2,1 p.b. -0,6 p.b. 13,3 p.b. -4,4 p.b. -7,0 p.b. -4,8 p.b. -5,0 p.b. -3,8 p.b. -1,8 p.b. -1,6 p.b. 3,2 p.b. -2,3 p.b.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (kategorie N) byla v dubnu 2016 evidována u početnější skupiny oborů 82 Umění a užité umění (14,2 %). K ní se řadí i skupiny oborů s nižším počtem absolventů (méně než 200) 61 Filozofie, teologie (33,3 %), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,9 %) a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (10,8 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie N) je ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (2,4 %), 53 Zdravotnictví (2,8 %) a 63 Ekonomika a administrativa (5,1 %). Ze skupin oborů s nízkým zastoupením pak nízkou nezaměstnanost evidujeme u skupiny 37 Doprava a spoje (0,0 %) a 33 Zpracování dřeva (3,6 %). K nejvýraznějšímu poklesu míry nezaměstnanosti došlo především v rámci skupin oborů s nižším počtem absolventů – týká se to skupin oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,6 %, pokles o 7,5 p.b.), 64 Podnikání v oborech, odvětví (5,4 %, pokles o 7,0 p.b.), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (7,1 %, pokles o 6,1 p.b.) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,9 %, pokles o 5,2 p.b.). Naopak nárůst míry nezaměstnanosti je zaznamenán ve skupinách oborů 61 Filozofie, teologie (33,3 %, nárůst o 13,3 p.b.), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %, nárůst o 4,6 p.b.), 82 Umění a užité umění (14,2 %, nárůst o 3,2 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (9,3 %, nárůst o 1,7 p.b.). Opět se většinou jedná o skupiny oborů s nižším počtem absolventů, kde může v důsledku slabšího zastoupení docházet v míře nezaměstnanosti k výraznějším výkyvům

4.8 Nezaměstnanost absolventů vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) V rámci této kapitoly pravidelně uvádíme také údaje o absolventech pětiletého magisterského či navazujícího magisterského studia, kteří se vzdělávali v prezenční (denní) formě. Přestože se tato publikace primárně zaměřuje na uplatnění absolventů střední úrovně vzdělání na pracovním trhu, následující údaje mohou posloužit jako vhodný doplněk obrazu situace absolventů na trhu práce. V roce 2015 ukončilo magisterské studium nejvíce absolventů ve skupinách studijních programů: Technické vědy a nauky (24,7 %), Ekonomické vědy a nauky (21,4 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (13,8 %) a Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,9 %). Míra nezaměstnanosti absolventů magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře nezaměstnanosti k mírnému poklesu o 0,7 p. b. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2016 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (9,3 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (7,4 %), Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (6,5 %), Ekonomické vědy a nauky (6,1 %) a Technické vědy a nauky (4,7 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie T) byla letos v dubnu zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,4 %), Právní vědy a nauky (3,4 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,4 %) a Přírodní vědy a nauky (4,5 %). Meziroční poklesy v míře nezaměstnanosti jsou v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem jsou menší, výkyvy a změny však nejsou obecně příliš vysoké. K nejvýraznějšímu poklesu došlo především ve skupině studijních programů Technické vědy a nauky (2,0 p.b.), dále ve skupinách Pedagogika, učitelství a sociální péče a Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (shodně pokles o 1,4 p. b.). K větším meziročním nárůstům došlo v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem ve skupinách Vědy a nauky o kultuře a umění (nárůst o 0,6 p. b.) a Přírodní vědy a nauky (0,5 p.b.). Obrázek 4.8 Míra nezaměstnanosti absolventů: vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2015 – duben 2016, skupiny studijních programů kategorie T

* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2014 v dané kategorii vzdělání více než 5 000 absolventů.

Tabulka 4.8 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2016, skupiny studijních programů kategorie T Počet absolventů (2015)

Skupina studijních programů

Počet Míra Srovnání nezaměstnaných nezaměstnanosti s dubnem absolventů absolventů v % 2015 (duben 2016) (duben 2016)

Přírodní vědy a nauky 2097 95 Technické vědy a nauky 5937 277 Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky 1039 68 Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky 1944 27 Humanitní a společenské vědy a nauky 3323 245 Ekonomické vědy a nauky 5159 317 Právní vědy a nauky 1497 51 Pedagogika, učitelství a soc. péče 2373 105 Vědy a nauky o kultuře a umění 702 65 Celkem T 24071 1250 Pozn.: Kódy tříd a skupin studijních programů začleněných v jednotlivých kategoriích

Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky

1 2,3 4 5

4,5% 4,7% 6,5% 1,4% 7,4% 6,1% 3,4% 4,4% 9,3% 5,2%

0,5 p.b. -2,0 p.b. -1,4 p.b. -0,3 p.b. 0,2 p.b. -0,2 p.b. -1,1 p.b. -1,4 p.b. 0,6 p.b. -0,7 p.b.

Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění 61,65,67,71,72,73,74,77

63 68 75 8

5. Celkový pohled na strukturu nezaměstnaných absolventů Tato shrnující kapitola poskytuje názorný pohled na míry nezaměstnanosti absolventů v kategoriích vzdělání i v hlavních skupinách oborů (ty představují obecnější členění oborů z hlediska profesního zaměření). V tabulce 5.1 jsou pro lepší orientaci uvedeny počty absolventů v roce 2015, datové pruhy umožnují vhodně porovnat rozdíly v počtech absolventů. Tímto způsobem není znázorněn počet žáků gymnázií a lyceí, protože by se odlišení v dalších polích znepřehlednilo. Tabulka 5.1 Počty absolventů hlavních skupin oborů v roce 2015 Počty absolventů v roce 2015 Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter.vědy a nauky Zdravotnictví, lékař.a farmac.vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Gymnázia+Lycea Službové Vědy a nauky o kultuře a umění

H 11 551 1 807 252

1 080 385

2 399 13

486 18 10 16 1 219

1 188 122

211 15

242 6 448 203

961

M+K 2 938 6 252 1 459 2 041 85 5 778 1 690 1 742 24 399 2 510 1 590

N 15 619 124 1 248 80 754 317 777

T 2 097 5 937 1 039 1 944 3 323 5 159 1 497 2 373

318 219

702

V tabulce 5.2 jsou v přehledu uvedeny míry nezaměstnanosti v jednotlivých kategoriích i hlavních skupinách. Propojení údajů do jedné tabulky a znázornění datovými pruhy přináší možnost dobrého srovnání. V celkovém pohledu je zřejmé, že nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti nacházíme zejména ve zdravotnických oborech (tabulka 5.2), v podstatě nezávisle na kategoriích vzdělání. Zdravotnické obory patří již tradičně k těm skupinám oborů, které jsou zaměstnavateli poměrně výrazně poptávané. V rámci této skupiny dochází v posledních několika letech ke kontinuálnímu poklesu počtu absolventů. Důvodem je především obecný pokles počtu absolventů v důsledku demografického stárnutí populace. Příčinou je nicméně také nižší atraktivita těchto oborů (roli zde hraje vysoká náročnost studia i nepříliš dobré finanční ohodnocení, navíc i nepřiměřené požadavky na dosaženou vzdělanostní úroveň).

Tabulka 5.2 Míra nezaměstnanosti absolventů v členění podle hlavních skupin oborů a kategorií vzdělání, duben 2016 Míra nezaměstnanosti v dubnu 2016 Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter.vědy a nauky Zdravotnictví, lékař.a farmac.vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Gymnázia+Lycea Službové Vědy a nauky o kultuře a umění Celková * bez započtení gymnázií

H 7,7% 7,6% 4,8%

16,6% 14,5%

8,5% 7,7%

8,2% 5,6% 0,0% 12,5% 11,6%

14,7% 11,5% 10,6%

10,4% 26,7% 10,6%

16,1% 12,0% 11,3% 9,1%

15,9% 16,0%

M+K 8,8% 6,7% 8,8% 4,5% 9,4% 8,8% 8,4% 6,0% 3,5% 8,9% 9,4% * 7,5%

N 13,3% 6,8% 6,5% 2,8% 12,5% 5,2% 6,9% 2,4%

T 4,5% 4,7% 6,5% 1,4% 7,4% 6,1% 3,4% 4,4%

8,2% 14,2% 5,2%

9,3% 5,2%

Celkově jsou ještě nízké hodnoty míry nezaměstnanosti ve skupinách Právní vědy a nauky a Pedagogika, učitelství a sociální péče, což ale souvisí s tím, že téměř všichni absolventi mají vyšší úroveň vzdělání (kategorie M, N a T). Poměrně nízké hodnoty míry nezaměstnanosti nacházíme i ve skupinách Technické vědy a nauky a Ekonomické vědy a nauky. Vysoké hodnoty míry nezaměstnanosti v celkovém pohledu všech kategorií nacházíme ve skupině Vědy a nauky o kultuře a umění a rovněž ve skupině Službové, kde je to ale ovlivněno i převahou absolventů v kategoriích nižší úrovně vzdělání (H, E). V jednotlivých oblastech (polích) nacházíme nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti ve skupině Zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy a nauky v kategorii L5 (0 %), ovšem při velmi malém počtu absolventů. Mnohem významnější je hodnota 1,4 % v téže skupině, ale v kategorii T – magisterské studium. Další nízkou hodnotu vykazuje skupina Pedagogika, učitelství a sociální péče v kategorii N – vyšší odborné vzdělávání. Nejvyšší hodnota míry nezaměstnanosti je ve skupině Vědy a nauky o kultuře a umění (26,7 %) v kategorií L5 – nástavbové studium, dále v Technické vědy a nauky v kategorií E – střední vzdělávání s výučním listem (16,6 %) a pomineme-li ostatní skupiny v kategorii E pak ještě ve skupině Službové v kategorii L0 (14,7 %). Poměrně vysoké hodnoty se objevují i ve skupině Humanitní a společenské vědy a nauky ve všech kategoriích, v magisterské úrovni jde o druhou nejvyšší hodnotu. Podprůměrné hodnoty míry nezaměstnanosti jsou zřejmé v nižších vzdělanostních úrovních (H, E, L0, L5) ve skupině Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky a v magisterské úrovni ve skupině Přírodní vědy a nauky.

6. Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska vzdělání Údaje o nezaměstnanosti čerstvých absolventů jsou ovlivněny tím, že mnoho absolventů pokračuje v dalším vzdělávání, a tím vlastně snižuje hodnotu míry nezaměstnanosti. Je to dáno jak přechodem vyučených do nástavbového studia, tak přechodem maturantů do terciárního vzdělávání. Z tohoto důvodů využíváme další zdroj informací o nezaměstnanosti, kterým je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), prováděné ČSÚ. Základními údaji o míře nezaměstnanosti jsou její hodnoty v členění podle dosaženého vzdělání. V tabulce 4.2 jsou porovnávány hodnoty míry nezaměstnanosti v 10leté věkové skupině 15–24 let. Kvůli srovnatelnosti byla pro absolventy terciárního vzdělání zvolena věková skupina starší 20–29 let, protože tito absolventi přicházejí na trh práce ve vyšším věku.

Vzhledem k velikosti vzorku VŠPS jsou hodnoty pod 10 tisíc osob celkem málo věrohodné a uvádíme je jen pro úplnost. V ostatních případech tyto výpočty dobře dokreslují zjištění v předcházejících kapitolách. V tabulce a grafu jsou prezentovány údaje týkající se ekonomicky aktivních lidí, tedy těch, kteří se uplatňují na trhu práce a kteří absolvovali základní, střední nebo terciární úroveň vzdělání. Vedle míry nezaměstnanosti mladých lidí je zde prezentována i míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tabulka 6.1 Míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2015 podle VŠPS

Základní vzdělání (vč. nedokončeného) Střední odborné s výučním listem - E, H Střední odborné bez výučního listu - J Střední odborné s MZ - M a L/0 Gymnaziální vzdělání - K Pomaturitní a nástavbové vzdělání - L/5 Vyšší odborné vzdělání - N Konzervatoře Vysokoškolské bakalářské vzdělání - R Vysokoškolské magisterské vzdělání - T Vysokoškolské doktorské vzdělání - V Celkem

Zam 23 801 103 263 758 100 928 20 893 27 467 Zam 23 914 1 195 64 641 103 986 655 471 502

Nezam 13 905 10 339 0 10 878 2 751 2 342 Nezam 1 615 0 4 647 5 212 0 51 688

Celkem MN (15-24) MN (EAO) 37 706 36,9% 22,7% 113 602 9,1% 5,7% 758 0,0% 10,7% 111 807 9,7% 3,6% 23 644 11,6% 5,2% 29 808 7,9% 3,3% Celkem MN (20-29) MN (EAO) 25 529 6,3% 3,7% 1 195 0,0% 1,7% 69 288 6,7% 3,8% 109 198 4,8% 2,0% 655 0,0% 1,0% 523 190 9,9% 5,0%

Zam – počet zaměstnaných; Nezam – počet nezaměstnaných Celkem = Zam + Nezam; MN (míra nezaměstnanosti) = Nezam/Celkem

Z dat VŠPS je patrná závislost mezi úrovní vzdělání a nezaměstnaností. Nejtěžší postavení na trhu práce mají lidé bez vzdělání (v ČR je jejich podíl velmi malý, takže nejsou uváděni) a se základním vzděláním, nejlépe jsou na tom lidé s terciární úrovní vzdělání. V porovnání s vyššími věkovými ročníky mají obtížnější postavení mladí lidé bez dostatečné praxe a pracovních zkušeností. Míra nezaměstnanosti mladých lidí se středním vzděláním se pohybuje zhruba na stejné úrovni, kolem 9 %. Jedná se jak o vyučené (9,1 %), tak o absolventy s maturitou běžného odborného maturitního studia (kat. M) a maturitního studia s odborným výcvikem (kat. L0) – dohromady 9,7 %, dále o absolventy nástavbového studia3 (překvapivě pouze 7,9 %). Absolventi gymnaziálního vzdělání, kteří přejdou na trh práce, se rovněž dobře uplatní, jejich míra nezaměstnanosti je 11,6 %. Údaje o absolventech terciárního vzdělání ukazují vyšší míru nezaměstnanosti absolventů s bakalářským vzděláním (6,7 %) a také poněkud vyšší míru nezaměstnanosti u absolventů s magisterskou úrovní vzdělání (4,8 %), je ovšem výrazně nižší než míra nezaměstnanosti středoškoláků. V tabulce je možné také porovnávat rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti mladých lidí a všech ekonomicky aktivních, výrazný nepoměr se objevuje u maturitního studia a magisterského studia.

Uváděné pomaturitní studium se k absolventům této věkové kategorie nevztahuje, to bylo početněji zastoupeno u lidí vyšších věkových ročníků, tedy ovlivňuje hodnoty EAO. 3

Obrázek 6.1 Míra nezaměstnanosti mladých lidí a EAO v roce 2014 podle VŠPS

Detailnější analýza nezaměstnanosti mladých lidí podle profesního zaměření není možná s ohledem na omezenou velikost vzorku VŠPS. Proto se informace o nezaměstnanosti podle profesí vztahují pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako celek. Tabulka 6.2 Výběr profesí EAO podle ISCO s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (minimální počet 20 000 zaměstnaných osob; řazeno sestupně od nejvyšší míry nezaměstnanosti, rok 2015, VŠPS) ISCO

5131 8211 9112 8344 9329 8212 7112 8142 5223 5141 3112 8219 5120 5414 5230 4110 4120 7119 5322 3341 7412

Název profese Číšníci a servírky Montážní dělníci mechanických zařízení Uklízeči a pomocníci v hotelích, admin., průmyslových a jiných objektech Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu Prodavači v prodejnách Kadeřníci Stavební technici Montážní dělníci ostatních výrobků Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek Všeobecní administrativní pracovníci Sekretáři (všeobecní) Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Ošetřovatelé a pracovníci v oblasti domácí péče a ter. sociálních služeb Vedoucí v oblasti administrativních agend Elektromechanici

mNZ 13,0% 12,6% 12,5% 12,0% 11,7% 11,2% 10,7% 10,6% 10,4% 9,8% 9,6% 9,4% 8,8% 8,6% 8,5% 8,4% 8,4% 8,1% 7,5% 7,1% 7,1%

Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti mají zejména ekonomicky aktivní lidé se středním vzděláním s výučním listem v profesích zaměřených na gastronomii nebo lidé se základním vzděláním pracující v pomocných profesích (uklízeči, pomocní pracovníci) a překvapivě

i montážní dělníci mechanických zařízení. Z údajů jsou zřejmé problémy ve stavebnictví, které se odrážejí ve vysoké míře nezaměstnanosti pracovníků, kterých je údajně nedostatek. Vysokou nezaměstnanost mají rovněž pracovníci s nízkou kvalifikací (montážní dělníci, obsluha strojů na výrobu plastů i prodavači). K průměrné míře nezaměstnanosti se pak přibližují ošetřovatelé a pracovníci hlavní stavební výroby. Podprůměrnou míru nezaměstnanosti nacházíme zejména u pracovníků s vysokoškolským magisterským vzděláním. Jsou to například stavební inženýři, lékaři, učitelé a řídící pracovníci, u pracovníků s maturitním vzděláním pak jde převážně o technicky orientované profese (strojaři, elektrotechnici, programátoři) a zdravotní sestry. Nedostatkoví, tedy s nízkou mírou nezaměstnanosti, jsou z dělnických profesí zejména řidiči a obsluha zemědělských strojů, řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají, stavební a provozní elektrikáři, obsluha zařízení na zpracování kovů, mechanici a opraváři motorových vozidel, tesaři a stavební truhláři, dále pak pracovníci v dělnických povoláních technického charakteru. Tabulka 6.3 Výběr profesí EAO podle KZAM s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti (nad 20 000 zaměstnaných; řazeno vzestupně dle míry nezaměstnanosti, rok 2015, VŠPS) ISCO

2142 2212 2341 3113 5153 3221 2342 1321 2412 2221 2359 2330 1213 3115 3122 2514 1120 8341 1412 5412 3321 3512 2411 5321

Název profese Stavební inženýři Lékaři specialisté Učitelé na 1. stupni základních škol Elektrotechnici a technici energetici Správci objektů Všeobecné sestry bez specializace Učitelé v oblasti předškolní výchovy Řídící pracovníci v průmyslové výrobě Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté Všeobecné sestry se specializací Pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů) a na 2. st. ZŠ Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací Strojírenští technici Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) Programátoři počítačových aplikací Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických a zájm.) Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb Policisté Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií Specialisté v oblasti účetnictví Ošetřovatelé a pracovníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních

mNZ 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,5% 0,7% 0,7% 0,7% 0,8% 0,9% 0,9% 1,0% 1,0% 1,2% 1,4% 1,5% 1,7% 1,8% 1,8% 1,9% 1,9% 1,9% 2,3% 2,3%

V případě sledování nezaměstnanosti podle oborového zaměření přinášíme srovnání míry nezaměstnanosti mladých a všech ekonomicky aktivních lidí pro obory vzdělání, které jsou dostatečně zastoupeny v obou kategoriích. Do porovnání tak byly zařazeny ty obory, u kterých jsou počty zaměstnaných větší než 50 000 (EAO), a to samostatně pro učební a pro maturitní vzdělání. Tabulka 6.4 pro kategorii vyučených ukazuje výrazné rozdíly v míře nezaměstnanosti jak v oborovém pohledu, tak mezi mladými a všemi ekonomicky aktivními. Ukazuje se, že tam, kde je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti EAO, zůstávají výrazně častěji nezaměstnanými i mladí lidé (vysoký násobek). Špatná je situace u vyučených pro velkoobchod a maloobchod a v potravinářských oborech, gastrooborech (hotelnictví) a stavebních oborech.

Tabulka 6.4 Porovnání míry nezaměstnanosti mladých (15–24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání – vyučení

Obor vzdělání (vyučení) 341 541 811 582 543 815 525 521 522

Velkoobchod a maloobchod Potravinářství Hotelnictví Stavebnictví Materiály (dřevo, papír, plasty) Kadeřnické a kosmetické služby Motorová vozidla Strojírenství Elektrotechnika a energetika

Míra nezaměstnanosti (mladí 15 - 24 let) 19,0% 16,7% 12,1% 12,0% 10,4% 10,3% 6,7% 4,3% 2,3%

Míra nezaměstnanosti (EAO) 7,6% 7,0% 7,6% 6,0% 6,3% 5,1% 3,4% 3,8% 4,7%

Násobek (mladí/EAO) 2,5 2,4 1,6 2,0 1,7 2,0 2,0 1,1 0,5

Pozn.: Kódy a názvy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry nezaměstnanosti mladých.

Velmi dobré postavení z hlediska možnosti nalezení zaměstnání vykazují vyučení ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Tabulka 6.5 Porovnání míry nezaměstnanosti mladých (15–24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání – maturitní SOŠ a SOU

Obor vzdělání (maturanti - M, L0) 344 723 345 811 582 522 521 621

Účetnictví a daně Ošetřovatelství Management a správa Hotelnictví Stavebnictví Elektrotechnika a energetika Strojírenství Rostlinná a živočišná výroba

Míra nezaměstnanosti (mladí 15 - 24 let) 14,9% 14,5% 13,4% 10,1% 7,9% 5,8% 3,8% 1,6%

Míra nezaměstnanosti (EAO) 2,9% 2,4% 4,8% 4,1% 3,2% 2,6% 2,1% 1,9%

Násobek (mladí/EAO) 5,2 5,9 2,8 2,4 2,5 2,3 1,8 0,9

Pozn.: Kódy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry nezaměstnanosti mladých.

V maturitních oborech se hodnotou míry nezaměstnanosti výrazně vydělují mladí lidé připravení v oborech Účetnictví a daně, Ošetřovatelství (nejedná se o zdravotnictví), Management a správa a Hotelnictví. Bylo by vhodné propojit hodnotu oborů Účetnictví a daně a Management a správa, které jsou ve VŠPS sledovány samostatně, i když příprava pro toto uplatnění probíhá v ekonomických oborech. Velmi dobré šance na nalezení zaměstnání mají obory skupin Elektrotechnika a Strojírenství a k výraznému obratu došlo u absolventů připravených v oboru Rostlinná a živočišná výroba.

7. Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol v jednotlivých krajích Následující část publikace je věnována analýze míry nezaměstnanosti absolventů škol v rámci jednotlivých krajů České republiky. Při interpretování míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích je důležité mít na paměti, že statistiky počtu nezaměstnaných vždy vycházejí z evidence uchazečů, kteří mají v daném kraji trvalé bydliště. Počty absolventů škol jsou naproti tomu udávány na základě sídla školy. V souvislosti s výpočtem a sledováním míry nezaměstnanosti na úrovni krajů by tak mohla poměrně snadno nastat

situace, kdy by se krajská příslušnost u absolventa – uchazeče o zaměstnání mohla z hlediska trvalého bydliště a sídla školy lišit. Mohou nastat případy, kdy se trvalé bydliště v příslušném kraji liší od místa, kde absolventi vystudovali. Právě z tohoto důvodu je výpočet míry nezaměstnanosti z hlediska regionálního členění v rámci této publikace upraven. Při výpočtu míry nezaměstnanosti na krajské úrovni jsou počty absolventů i nezaměstnaných absolventů – uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, ve kterém vystudovali. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na ÚP) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Před výpočty této míry nezaměstnanosti jsou absolventi – uchazeči o zaměstnání strukturováni podle sídla školy, kterou vystudovali. Informace o tom, v jakém kraji jsou evidováni, v tomto případě ustupuje do pozadí. Podívejme se nyní na konkrétní situaci v jednotlivých krajích České republiky z hlediska míry nezaměstnanosti. Z obrázku 7.1 jsou mezi jednotlivými kraji poměrně dobře patrné výrazné rozdíly, a to jak na úrovni absolventů středních a vyšších odborných škol, tak i na úrovni podílu nezaměstnaných osob ve věku 15 - 64 let. Ve většině případů platí, že míra nezaměstnanosti absolventů je úměrná míře nezaměstnanosti osob v krajích, tedy s nižší celkovou nezaměstnaností nabývá nižších hodnot také míra nezaměstnanosti absolventů škol. Na základě obrázku 7.1 můžeme posoudit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Zajímavostí je, že i když je v Hl. m. Praha nejnižší celková nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti absolventů je nižší v Plzeňském, Jihočeském a Pardubickém kraji. Obrázek 7.1 Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a podíl nezaměstnaných osob (15 - 64 let) v jednotlivých krajích v dubnu 2015

Nejvyšší míra nezaměstnanosti absolventů je v Ústeckém, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V některých krajích jsou výrazné rozdíly mezi nezaměstnanosti absolventů a celková nezaměstnaností. Nejvyšší míra nezaměstnanosti absolventů v krajích je různá v závislosti kategorii vzdělání. U učebních oborů kategorie vzdělání E+H a ve středním odborném vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (L/0) a nástavbovém vzdělání (L/5) je nejvyšší

v Ústeckém kraji, u klasických maturitních oborů je to v Jihomoravském kraji. U absolventů VOŠ je nejvyšší míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Tabulka 7.1 Přehled o nezaměstnanosti absolventů škol v krajích podle úrovně dosaženého vzdělání – duben 2016 duben 2016

Střední odb. vzdělání s Střední vzdělání MZ a odb. výcvik.- L/0; s výučním listem - E, H Nástavb. vzdělání - L/5 NZ

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR celkem

186 205 117 78 51 254 110 100 82 121 341 117 153 347 2262

mNZ 10,6% 8,7% 7,5% 6,6% 9,1% 14,1% 11,4% 6,9% 6,4% 8,9% 12,5% 7,6% 10,9% 11,8% 9,9%

NZ 82 51 25 22 16 41 21 22 29 32 73 42 43 105 604

mNZ 13,3% 11,0% 7,0% 7,8% 13,6% 16,2% 14,7% 7,4% 9,1% 9,8% 9,9% 8,8% 8,6% 13,1% 10,6%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M NZ 253 180 121 107 38 177 100 145 100 107 321 125 162 318 2254

mNZ 6,2% 7,3% 5,9% 6,9% 5,7% 8,4% 9,0% 7,1% 7,0% 6,6% 9,9% 6,7% 8,7% 8,5% 7,5%

Gymnaziální vzdělání - K NZ 68 72 35 20 14 33 25 31 25 25 101 26 54 102 631

mNZ 2,0% 4,0% 2,9% 2,2% 3,1% 2,7% 3,8% 2,7% 2,6% 2,4% 4,0% 1,9% 3,9% 4,1% 3,1%

Vyšší odborné vzdělání - N NZ 41 14 15 10 3 14 6 8 14 16 33 17 12 31 234

mNZ 4,7% 3,6% 5,6% 3,8% 3,8% 4,5% 7,8% 3,8% 5,3% 6,7% 5,3% 6,3% 5,2% 8,5% 5,2%

Další informace k problematice nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých krajích jsou uvedeny na www.nuv.cz, v sekci TÉMATA, téma „Vzdělávání a trh práce/analýzy a data“, odkaz http://www.nuv.cz/t/a.

8. Závěr Ačkoliv v roce 2013 došlo v nezaměstnanosti absolventů škol k poměrně výraznému zhoršení situace a míra nezaměstnanosti se mezi absolventy škol opět začala zvyšovat, z dosavadních hodnot za roky 2014 až 2016 můžeme pozorovat poměrně výrazné zlepšení situace. V těchto letech došlo k výrazným poklesům míry nezaměstnanosti prakticky v rámci všech kategorií vzdělání. Výjimkou je pouze gymnaziální vzdělání, kde je úroveň nezaměstnanosti za poslední tři roky víceméně konstantní. Velmi pozitivním signálem je skutečnost, že v roce 2016 došlo k nejvýraznějším poklesům nezaměstnanosti v rámci těch kategorií vzdělání, kde je nezaměstnanost absolventů tradičně nejvyšší – týká se to především absolventů nižšího středního odborného vzdělání (kategorie E) a středního odborného vzdělání s výučním listem (kategorie H). K výraznějšímu poklesu v míře nezaměstnanosti došlo také u absolventů nástavbového vzdělání (kategorie L/5). Na pokles míry nezaměstnanosti absolventů škol má vliv lepšící se ekonomická situace a podmínky na pracovním trhu. Určitou roli hraje také demografické stárnutí populace a pokles v síle populačních ročníků, který ve výsledku vede k snižování konkurence na pracovním trhu a do určité míry tak zvyšuje šance na úspěšné uplatnění absolventů škol. Na lepšící se podmínky v uplatnitelnosti absolventů a pokles v míře nezaměstnanosti má vliv také zájem o terciární vzdělávání. Na data o nezaměstnanosti absolventů škol mělo dále vliv zavedení státní maturitní zkoušky na jaře 2011. Pokud žáci nesloží maturitní zkoušku, nemohou získat status absolventa. Mezi absolventy škol jsou tak ve větší míře zastoupeni jedinci s lepšími studijními výsledky, u nichž je pravděpodobnost úspěšného uplatnění na pracovním trhu vyšší. Vliv zavedení státní maturitní zkoušky na nezaměstnanost absolventů je nicméně poměrně obtížně kvantifikovatelný. Pokud by ale státní maturitní zkouška v roce 2011 nebyla zavedena, míra nezaměstnanosti absolventů maturitních oborů by pravděpodobně byla vyšší. Hlavní částí této publikace jsou kapitoly 3 a 4, v nichž se čtenář seznamuje se základními pojmy v souvislosti s nezaměstnaností absolventů škol, vývojem v počtech absolventů v rámci jednotlivých kategorií vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání a s nezaměstnaností absolventů škol v těchto kategoriích. V souvislosti s monitorováním

míry nezaměstnanosti jsou k dispozici statistiky k září a dubnu každého roku. V rámci této publikace se pracuje převážně s dubnovými hodnotami, a to z jednoho prostého důvodu. Zářijové hodnoty jsou silně ovlivněny školním cyklem a počtem absolventů vstupujících na trh práce, který v tomto období dosahuje maximálních hodnot. Zvyšuje se tak i míra nezaměstnanosti, jelikož si absolventi škol nejsou schopni ihned nalézt zaměstnání. Existuje vyšší pravděpodobnost, že si absolventi do dubna na pracovním trhu naleznou uplatnění a budou trhem práce absorbováni. Dubnové hodnoty tak lépe popisují, do jaké míry se podařilo absolventům, kteří ukončili studium, nalézt pracovní uplatnění. V souvislosti s výpočtem míry nezaměstnanosti se v rámci publikace pracuje převážně s čerstvými absolventy, mezi něž patří jen ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na pracovištích úřadu práce k 30. dubnu). Míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2016 činila 9,1 %. Oproti dubnu 2015 dochází v míře nezaměstnanosti v rámci této kategorie vzdělání k poklesu o 3,5 p.b. V rámci učebních oborů kategorie H dochází z hlediska úspěšnosti absolventů na trhu práce ke zlepšení situace téměř ve všech skupinách oborů. Výjimkou jsou skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a méně zastoupená skupina 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo ve srovnání s dubnem 2015 k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti absolventů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti (kategorie H) je evidována v početněji zastoupených skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby (13,5 %) a 66 Obchod (12,6 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v případě početně více zastoupených skupin oborů je ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (4,9 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %). Míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2016 činila 16,0 %. Z hlediska meziročního srovnání došlo v této kategorii vzdělání k poklesu o 5,7 p.b. Z hlediska míry nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů učebních oborů kategorie E patrné zlepšení v rámci většiny skupin oborů. Výjimkou jsou méně zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, kde došlo v míře nezaměstnanosti oproti dubnu 2015 k nárůstu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti (kategorie E) v dubnu 2016 z početněji zastoupených skupin oborů je ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (17,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti je evidována ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (5,0 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (12,5 %). Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles o 2,7 p.b. Na „pozitivní“ vývoj míry nezaměstnanosti absolventů této kategorie vzdělání a zlepšující se situaci z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu má částečně vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011. Z hlediska míry nezaměstnanosti absolventů dochází v dubnu 2016 ve většině skupin oborů k poklesu. Výjimkou jsou jen skupiny oborů s velmi malým počtem absolventů, a to skupiny 31 Textilní výroba a oděvnictví, 41 Zemědělství a lesnictví a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo v míře nezaměstnanosti oproti dubnu 2015 k mírnému nárůstu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti (kategorie L0) vykazují především početněji zastoupené skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (16,3 %), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (13,9 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,2 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je evidována ve skupině oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,8 %), dále pak v méně zastoupených skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (6,3 %), 41 Zemědělství a lesnictví (7,7 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (8,0 %).

Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2016 činila 7,5 %. Ve srovnání s dubnovými hodnotami v roce 2015 dochází v míře nezaměstnanosti absolventů kategorie M k meziročnímu poklesu o 2,1 p.b. V souvislosti s monitorováním míry nezaměstnanosti v této kategorii vzdělání je třeba poznamenat, že na tento ukazatel má vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, jež s velkou pravděpodobností způsobilo pokles v počtech absolventů i míru nezaměstnanosti, a skutečnost, že v rámci kategorie M pokračuje značná část absolventů ve studiu v terciárním vzdělávání. Ve skupině ve většině případů došlo v míře nezaměstnanosti ve srovnání s dubnem 2015 k poklesu. Výjimku tvoří jen skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství s nízkým počtem absolventů. * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 1 200 absolventů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána především v rámci skupin oborů s nižším počtem absolventů, mezi něž patří skupiny 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (10,5 %), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (9,7 %), 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (9,4 %) a 43 Veterinářství a veterinární prevence (9,4 %). V rámci více zastoupených skupin oborů je v dubnu 2016 evidována vyšší nezaměstnanost také ve skupině 82 Umění a užité umění (9,4 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti z početně více zastoupených vykazují skupiny oborů 53 Zdravotnictví (4,5 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (6,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,6 %). Míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového vzdělání (kategorie L5) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Meziročně došlo v míře nezaměstnanosti absolventů zmíněné kategorie vzdělání k poklesu o 4,6 p.b. Tímto posunem se absolventi nástavbového studia dostali na hodnoty nezaměstnanosti absolventů s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). Nejvyšší míru nezaměstnanosti pozorujeme převážně ve skupinách oborů s velmi nízkým počtem absolventů. Týká se to především skupiny oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (44,4 %), 82 Umění a užité umění (26,7 %) a 37 Doprava a spoje (25,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti je evidována ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (0,0 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (2,2 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %). Nižší míra nezaměstnanosti byla dále zaznamenána ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,4 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,8 %). Míra nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Oproti dubnovým hodnotám za rok 2015 tak dochází v rámci této kategorie vzdělání k meziročnímu poklesu v míře nezaměstnanosti o 2,2 p.b. Nejvyšší míra nezaměstnanosti (kategorie N) byla v dubnu 2016 evidována u početnější skupiny oborů 82 Umění a užité umění (14,2 %). K ní se řadí i skupiny oborů s nižším počtem absolventů (méně než 200) 61 Filozofie, teologie (33,3 %), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie N) je ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (2,4 %), 53 Zdravotnictví (2,8 %) a 63 Ekonomika a administrativa (5,1 %). Míra nezaměstnanosti absolventů magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře nezaměstnanosti k mírnému poklesu o 0,7 p. b. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2016 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (9,3 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (7,4 %), Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (6,5 %), Ekonomické vědy a nauky (6,1 %) a Technické vědy a nauky (4,7 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti (kategorie T) byla letos v dubnu zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,4 %), Právní vědy a nauky (3,4 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,4 %) a Přírodní vědy a nauky (4,5 %).

Konkrétní hodnoty míry nezaměstnanosti v jednotlivých oborech vzdělání absolventů škol, evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2016, lze nalézt v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA+) na www.infoabsolvent.cz, v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost na dynamické stránce Míra nezaměstnanosti absolventů podle oborů vzdělání. Další informace k problematice nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých krajích jsou uvedeny na www.nuv.cz, v sekci TÉMATA, téma „Vzdělávání a trh práce/analýzy a data“, odkaz http://www.nuv.cz/t/a.

9. Přehled o nezaměstnanosti absolventů škol v krajích – duben 2016 Česká republika

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

duben 2016 Abs15 Celkem 22929 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 18 Informační technologie 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 17 23 Strojírenství a strojírenská výroba 5105 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 2054 28 Technická chemie a chemie silikátů 89 29 Potravinářství a potravinářská chemie 1471 31 Textilní výroba a oděvnictví 71 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 12 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 1088 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 170 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 2397 37 Doprava a spoje 52 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 105 41 Zemědělství a lesnictví 2192 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 252 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 4213 66 Obchod 1216 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 1980 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 242 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění 203 Gymnaziální vzdělání - K

Vysvětlivky:

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

NZ 2262

mNZ 9,9%

Abs15 5697

NZ 604

mNZ 10,6%

1 354 107 4 152 12

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9%

16 823 847 45 9 5

1 50 74 4 4 1

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

112 21 286 4 13 193

10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

111 303 80 4 642 31

6 43 7 1 53 2

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

4,8%

498 162

11,8% 13,3%

269

13,6%

16,1%

11,3%

1219 530 265 16 604

141 64 35 2 98

137

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Vyšší odborné vzdělání - N

Abs15 29891 306 2632 25 1412 1500 363 134 59 5 105 169 1742 622 116 1085 374 2041

NZ 2254 32 228 2 81 99 16 13 4

mNZ 7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8%

Abs15 4471 15

NZ 234 2

mNZ 5,2% 13,3%

108 243 13 23

10 15 1 2

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

8 13 132 43 9 93 35 92

7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

3,6%

64 56 84 124

10,9%

6 8

7,1% 6,5%

5778

510

8,8%

2417 30 1690 63 85 1742 3806 1590 20533

220

9,1%

142 3 8 104 217 150 631

8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

1248 6 570 184 284 34 317

35 2 29 10 23 3 22

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

74 777

8 19

10,8% 2,4%

219

14,2%

Abs15 – počet absolventů škol v kraji (2015), NZ – počet absolventů škol v kraji, kteří jsou „čerstvě“ nezaměstnaní (duben 2016), mNZ (v %) – míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji (duben 2016).

Pozn.: Při zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol a její interpretaci z hlediska krajů je nutné stanovovat míru nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných absolventů škol daného kraje a celkového počtu absolventů škol v kraji. Počty absolventů škol jsou ve statistikách udávány podle sídla školy. Statistiky počtu nezaměstnaných absolventů vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou evidováni uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v příslušném okrese a kraji (který se může lišit od kraje, v němž vystudovali). V případě, že bychom pro výpočet míry nezaměstnanosti použili tyto počty bez předchozích úprav, mohlo by dojít k disproporcím (podhodnocení nebo naopak nadhodnocení míry nezaměstnanosti v případě absolventů, kteří se zaregistrovali na úřadě práce v jiném kraji, než kde vystudovali) a vypočtená míra nezaměstnanosti by ztrácela vypovídací hodnotu. Údaje o mírách nezaměstnanosti v krajském měřítku uváděné v této publikaci poskytují informace o tom, jak se uplatňují absolventi škol jednotlivých krajů (z hlediska vzdělanostní a oborové struktury) na trhu práce v celé České republice. Počty nezaměstnaných absolventů jsou členěny podle kraje, v němž získali vzdělání.

Celkem 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 18 Informační technologie 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Gymnaziální vzdělání - K

2,5%

4,8%

10,3% 11,8%

425 144

49 17

11,5% 11,8%

11,8% 13,3%

108 110 60

192

10,9%

13,6%

0,0%

16,1%

10,7%

11,3%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

2364

205

8,7%

529 209

19 11

3,6% 5,3%

174

8,6%

123

10,6%

208

10,1%

27 287

1 31

3,7% 10,8%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

0,0%

4,8%

9,9%

486 156

58 21

11,9% 13,5%

11,8% 13,3%

134

10,4%

13,6%

0,0%

16,1%

16,7%

11,3%

10 6

11 19 7

10,2% 17,3% 11,7%

13,0%

25,0%

19 31 150 167

2 14 7

10,5% 0,0% 9,3% 4,2%

12,5%

0,0%

126

5,6%

881

7,3%

8,8%

425 21 359 40

31 14 3

7,3% 0,0% 3,9% 7,5%

163 584 336 3377

3 23 23 68

1,8% 3,9% 6,8% 2,0%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

11,0%

10,6%

91 74 5 1

2 4 0 0

2,2% 5,4% 0,0% 0,0%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

19 12

0 0

0,0% 0,0%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

2,2%

0,0%

112 26 17 6 55

19 3 4 1 17

17,0% 11,5% 23,5% 16,7% 30,9%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

2463 51 177

180 3 9

7,3% 5,9% 5,1%

107 43 37 129 31 146

9 1 2 12 2 10

8,4% 2,3% 5,4% 9,3% 6,5% 6,8%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

122 145

7 6

5,7% 4,1%

467

10,3%

8,8%

209

10,5%

122

3,3%

6 215 389 63 1812

15 24 6 72

0,0% 7,0% 6,2% 9,5% 4,0%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

0,0%

4,7%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

465

Počet absolventů (2015)

ČR %

12,5% 6,0% 4,9% 6,7% 0,0%

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

4 2

9 10 4 2

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

881

5,2% 13,3%

15 37

3 1

20,0% 2,7%

7,7%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 17 31

23,5% 0,0%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

202 1 79 36 50

3 1 2 2

1,5% 0,0% 1,3% 5,6% 4,0%

6,4%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

41 194

4 4

9,8% 2,1%

10,8% 2,4%

118

11,0%

14,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

ČR %

39 17

72 167 81 30 12

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

Míra nezaměstnanosti v %

30,0% 9,9%

20,0% 19,0% 16,7%

7,5%

8,3% 7,9%

Počet nezaměstnaných absolventů

3 9

1 8 1

6,2%

1 32

Vyšší odborné vzdělání - N

Počet absolventů (2015)

10 91

5 42 6

253

12 404

ČR %

15,9% 10,5% 13,6%

18,2% 7,1% 25,0%

6 7 1

4112

Míra nezaměstnanosti v %

14 2 20

33 98 4

10,6%

Počet nezaměstnaných absolventů

88 19 147

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

13,3%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet absolventů (2015)

15 1

7,3% 7,5% 0,0% 11,9% 8,3%

615

ČR %

9,9%

17 11

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

10,6%

233 147 13 126 12

Počet absolventů (2015)

Středočeský kraj

186

Míra nezaměstnanosti v %

1757

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 18 Informační technologie 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Gymnaziální vzdělání - K

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Celkem

ČR %

Skupina oborů (kód, název)

Míra nezaměstnanosti v %

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet nezaměstnaných absolventů

Hl. m. Praha

391

3,6%

5,2% 13,3%

6 11

33,3% 0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6%

38 55

1 1

2,6% 1,8%

123 5 73 21 23

3 2 1 2

2,4% 40,0% 0,0% 4,8% 8,7%

5,6%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4% 14,2%

11 3 1 13

6,8% 37,5% 16,7% 5,8%

290 66

25 6

8,6% 9,1%

11,8% 13,3%

144

14,6%

13,6%

0,0%

16,1%

9,1%

11,3%

1185

5 328 65 79

16 1 1 7

6,6%

0,0% 4,9% 1,5% 8,9%

7,0%

102 30 7 118

11 1

10,8% 3,3% 0,0% 3,4%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

9,9%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

10,1% 11,1% 0,0%

16,7%

0,0%

282

38 22

7,8%

0 3

0,0% 13,6%

6,8%

4,8%

13,1%

10,6%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0% 5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5% 0,0%

235 54

22 3

9,4% 5,6%

11,8% 13,3%

77 40 17

6,5%

13,6%

15,4%

16,1% 11,3%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Míra nezaměstnanosti v %

Počet absolventů (2015)

10 4 0

Počet nezaměstnaných absolventů

5 3 1

6,5% 7,5% 5,9%

17,6%

10,0%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

Míra nezaměstnanosti v %

1,8% 0,0%

1 0

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5% 0,0%

99 36 14

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

14,3% 10,0% 0,0%

4,8%

Plzeňský kraj

Celkem

56 3

1 1 0

5,9%

7,5%

267

4 17

12,5% 12,1%

98 132 18 13

3 4 2

3,1% 3,0% 0,0% 15,4%

18 13 178 30

2 10 1

0,0% 15,4% 5,6% 3,3%

168 58 164

11 6 8

6,5% 10,3% 4,9%

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

336

6,0%

8,8%

10,9%

139

4,3%

3,1%

6,3%

10,0%

13 79 229 107 1228

3 10 8 35

0,0% 3,8% 4,4% 7,5% 2,9%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

0,0%

10,8% 2,4%

23,1%

14,2%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

1549

107

6,9%

7,5%

19 168

3 11

15,8% 6,5%

47 89

3 11

6,4% 12,4%

88 90

2 8

2,3% 8,9%

68 12 119

6 2 4

8,8% 16,7% 3,4%

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

388

6,2%

8,8%

7,7%

4,3%

17 46 168 90 898

2 7 7 9 20

11,8% 15,2% 4,2% 10,0% 2,2%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

0,0%

5,6%

5,2%

0,0%

13,3%

26 9

2 2

7,7% 22,2%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6%

0,0%

13 13

10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

Vyšší odborné vzdělání - N

265

3,8%

ČR %

162 8 6 224

7 10 3

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

121

32 140

Míra nezaměstnanosti v %

14,3%

0,0% 2,6%

0 1

2060

Počet nezaměstnaných absolventů

52 38

10,6%

Vyšší odborné vzdělání - N

Počet absolventů (2015)

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

7,0%

ČR %

3,0% 4,7% 33,3% 10,1%

358

Míra nezaměstnanosti v %

10 8 1 8

9,9%

Počet nezaměstnaných absolventů

330 171 3 79

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

7,5%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet absolventů (2015)

117

ČR %

1562

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Celkem

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Jihočeský kraj

5,2% 13,3%

0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 1 11 5

0,0% 0,0% 0,0%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

2,2%

55 18

2 1

3,6% 5,6%

18,8%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

3,6%

10,8% 2,4% 14,2%

11,5%

12,8%

1 32

0,0% 9,4%

0,0%

31,3%

4,8%

194 12

20 1

10,3% 8,3%

11,8% 13,3%

13,3%

13,6%

18 36

2 4

11,1% 11,1%

11,6%

1805

254

14,1%

9,9%

390 117

35 5

9,0% 4,3%

58 12

7 2

12,1% 16,7%

86 22 208 6

10 2 37

11,6% 9,1% 17,8% 0,0%

145

20,0%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

27,8%

4,8%

0,0%

253

16,2%

33 44

6 2

18,2% 4,5%

23 2

6 0

26,1% 0,0%

25,0%

301 187

50 34

16,6% 18,2%

11,8% 13,3%

212

14,6%

13,6%

16,7%

16,1%

14,3%

11,3%

9 7 0

11,8% 24,1% 0,0%

24,2%

11,5%

0,0%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

10,6%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0% 5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

111

6,3%

8,8%

2,9%

8,8%

11 54 73 47 457

2 1 1 5 14

18,2% 1,9% 1,4% 10,6% 3,1%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

2116 11 119 1 176 135 14

177 12 12 8 1

8,4%

7,5%

0,0% 10,1% 0,0% 6,8% 5,9% 7,1%

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

12 89 38 20 75 19 128

2 12 4 1 9 7

16,7% 13,5% 10,5% 5,0% 12,0% 0,0% 5,5%

442

9,7%

8,8%

153

7,8%

210

12,4%

164 269 41 1235

12 13 3 33

7,3% 4,8% 7,3% 2,7%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

3,8%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

13,1%

8,7% 6,5%

0,0%

76 29 5

0,0% 6,7% 0,0%

2 2

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

0,0%

23 31

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet nezaměstnaných absolventů

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet absolventů (2015)

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

16,1% 11,3%

11 15 7

7,5%

0,0% 10,4%

5,2% 13,3%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 35

5,7%

3,6%

0,0%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4% 14,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

310

4,5%

ČR %

1 2

7,8% 0,0% 11,1% 8,0%

5,7%

Míra nezaměstnanosti v %

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

Počet nezaměstnaných absolventů

670

Vyšší odborné vzdělání - N

Počet absolventů (2015)

10,6%

Počet absolventů (2015)

ČR %

Počet nezaměstnaných absolventů

Míra nezaměstnanosti v %

13,6%

Počet absolventů (2015)

128 51 9 25

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

5 48

Ústecký kraj

Celkem

118

ČR %

9,9%

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

9,1%

Míra nezaměstnanosti v %

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet nezaměstnaných absolventů

562

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Celkem

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Karlovarský kraj

5,2% 13,3%

16,7%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 9

0,0%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

1,1%

28 48 8

2 3 1

7,1% 6,3% 12,5%

9,3%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

2,3%

10,8% 2,4%

3,4%

14,2%

26 10

15,9% 32,3%

11,8% 13,3%

16,3%

13,6%

27,3%

16,1%

0,0%

11,3%

1458

100

6,9%

302 157

14 5

4,6% 3,2%

114

14,0%

4 70 23 124

148

0,0% 2,9% 0,0% 4,8%

2,0%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

0,0%

4,8%

5 5 0

11,9% 41,7% 0,0%

15,8%

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

299

7,4%

44 34

2 0

4,5% 0,0%

3 32 1

0 6 0

0,0% 18,8% 0,0%

10,0%

10,6%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0% 5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5% 0,0%

250 73

24 3

9,6% 4,1%

11,8% 13,3%

69 33 6

124

15,3%

13,6%

12,5%

16,1%

13,2%

11,3%

8 0 0

11,6% 0,0% 0,0%

10,3%

0,0%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

5,5% 9,5% 0,0%

5,0%

30 32

8 1

10,0% 11,1%

1 10 51

0,0% 0,0% 3,9%

278

10,8%

8,8%

15,2%

9,1%

51 139 124 658

4 10 10 25

7,8% 7,2% 8,1% 3,8%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

80 9

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

2040 40 326 12 105 72 12

145 7 21 2 7 3 3

7,1% 17,5% 6,4% 16,7% 6,7% 4,2% 25,0%

33,3%

123 36

4 4

3,3% 11,1%

97 87 82

4 10

344

7,8%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

Počet absolventů (2015)

ČR %

9,9%

50,0% 6,1%

0,0%

164 31

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

1 2

3 4

5,2% 13,3%

0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 0,0% 3

9,4%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4%

27,3%

14,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

ČR %

2 33

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

55 42 13

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

Míra nezaměstnanosti v %

100,0%

7,5%

23,1% 4,7%

Počet nezaměstnaných absolventů

42 12 1

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

9,0%

3 2

Počet absolventů (2015)

4,8%

18,8%

10,0% 9,1%

100

13 43

ČR %

6,7%

1 2

Vyšší odborné vzdělání - N

1109

Míra nezaměstnanosti v %

101

10 22

10,6%

Počet nezaměstnaných absolventů

10,3%

14,7%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet absolventů (2015)

42,9% 5,3%

ČR %

3 4

143

Míra nezaměstnanosti v %

7 75

5,7% 2,8% 5,9% 7,8% 17,4%

Počet absolventů (2015)

Míra nezaměstnanosti v %

ČR %

9,9%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

12 3 1 4 4

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

11,4%

209 107 17 51 23

Počet absolventů (2015)

Královéhradecký kraj

110

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet nezaměstnaných absolventů

963

Míra nezaměstnanosti v %

Celkem

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Liberecký kraj

211

3,8%

5,2% 13,3%

8,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

4,1% 11,5% 0,0%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

5,8%

8,8%

5,0%

132

10,6%

5,3%

104

13,5%

5,0%

16 117 223 109 1145

2 5 14 10 31

12,5% 4,3% 6,3% 9,2% 2,7%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

3,6% 13

7,7%

10,0% 0,0%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4%

0,0%

14,2%

8,7%

4,8%

191 30

10 3

5,2% 10,0%

11,8% 13,3%

8,9%

13,6%

27,3%

16,1%

0,0%

11,3%

ČR %

Skupina oborů (kód, název)

Míra nezaměstnanosti v %

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet nezaměstnaných absolventů

Kraj Vysočina

Počet absolventů (2015)

10 27 12

0 7 0

0,0% 25,9% 0,0%

54 3

5 0

9,3% 0,0%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

0,0%

23 24 11 10 28

1 1 3 1 1

4,3% 4,2% 27,3% 10,0% 3,6%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

1362

121

8,9%

9,9%

325

9,8%

10,6%

12 271 123 11 79 5

1 17 7

1 2 4

33,3% 4,3% 7,8%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

4,7%

157

7,0%

16 12 6

1 3 0

6,3% 25,0% 0,0%

4 164

0,0% 8,5%

10,3%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

3 46 51

8 4

8,3% 6,3% 5,7% 0,0% 10,1% 80,0%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

0,0%

4,8%

0,0%

247 50

32 4

13,0% 8,0%

11,8% 13,3%

70 16 14

115

13,9%

13,6%

20,0%

16,1%

5,6%

11,3%

5 2 3

7,1% 12,5% 21,4%

16,7%

6,3%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

16,7%

5,3%

5,2%

22,2%

13,3%

33 96 62 38

3 6 3 3

9,1% 6,3% 4,8% 7,9%

25 80 21 17 135 22 115

2 4

8,0% 5,0% 0,0% 17,6% 8,1% 0,0% 1,7%

236

9,3%

8,8%

130

6,2%

13,8%

93 98 54 961

3 6 6 25

3,2% 6,1% 11,1% 2,6%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

3 11

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

1620 13 132

107 7

6,6% 0,0% 5,3%

157 5

4,5% 0,0%

56 26 130

6 2 6

10,7% 7,7% 4,6%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

72 93

2 5

2,8% 5,4%

315

6,7%

8,8%

169

11,8%

105

13,3%

70 186 91 1042

4 6 7 25

5,7% 3,2% 7,7% 2,4%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 24

8,3%

35 19

3 1

8,6% 5,3%

167

3,6%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4% 14,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

239

6,7%

25 13

2 1

8,0% 7,7%

ČR %

0,0% 6,2%

265

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

Míra nezaměstnanosti v %

7,5%

16,7% 9,4%

Počet nezaměstnaných absolventů

5 177

9,7% 8,3%

7,0%

1 13

Počet absolventů (2015)

3,3% 22,6% 12,5%

3 6

100

6 139

ČR %

2 7 17

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

31 72

Vyšší odborné vzdělání - N

1429

Míra nezaměstnanosti v %

61 31 136

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

3,2% 3,6% 0,0% 5,4% 0,0%

10,6%

Počet nezaměstnaných absolventů

10 4

9,1%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet absolventů (2015)

315 111 6 92 1

317

ČR %

9,9%

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

6,4%

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

1284

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Celkem

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Pardubický kraj

5,2% 13,3%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6%

27 13

3 3

11,1% 23,1%

4,2%

35 10 5

1 1 1

2,9% 10,0% 20,0%

29 11

10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

0,0%

10,8% 2,4%

9,1%

14,2%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

4,8%

0,0%

21 1 0

13,0% 5,0% 0,0%

10,8%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,8% 10,0%

11,8% 13,3%

219

20,5%

13,6%

32,1%

16,1%

18,9%

11,3%

399 90 5 104 1 2 57

23 3

5,8% 3,3% 0,0% 8,7% 0,0% 0,0% 17,5%

172

8,7%

6 222

0,0% 7,2%

9,9%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

21,4%

477

8,8%

109 46

2 4

1,8% 8,7%

3 40 10

0 3 1

0,0% 7,5% 10,0%

42 2

1 0

2,4% 0,0%

4,8%

204 101

14 10

6,9% 9,9%

11,8% 13,3%

130 17 55

136

10,3%

13,6%

8,8%

16,1%

0,0%

11,3%

13,1%

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

22 2 6

16,9% 11,8% 10,9%

8,3%

0,0%

10,6%

24 8 196 52

1 14 4

4,2% 0,0% 7,1% 7,7%

76 32 245

10 2 17

13,2% 6,3% 6,9%

588

13,4%

8,8%

259 9 67 23 22 268 427 201 2521

11,6% 0,0% 16,4% 0,0% 4,5% 6,3% 8,9% 11,9% 4,0%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

11 1 17 38 24 101

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

1876 14 83

125 2 4

6,7% 14,3% 4,8%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

125 165 29 13

4 11 1 1

3,2% 6,7% 3,4% 7,7%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

14 22 105 47 29 116

1 1 14 2 2 8

7,1% 4,5% 13,3% 4,3% 6,9% 6,9%

0,0%

236

286 11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

5,3%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

8,8% 8,8% 2,0% 19,0% 7,7%

5,2% 13,3%

0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6%

0,0%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

232

2,6%

76 10 27 22 92

7 4 1 3

9,2% 0,0% 14,8% 4,5% 3,3%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

27 58

2 1

7,4% 1,7%

10,8% 2,4%

31,0%

14,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

ČR %

0,0% 5,1% 4,8% 0,0% 5,7% 0,0%

18 12 1 4 1

621

Míra nezaměstnanosti v %

0 3 1 0 7 0

205 136 50 21 13

10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

Počet nezaměstnaných absolventů

14 59 21 2 122 6

7,5%

13,9% 10,9%

Vyšší odborné vzdělání - N

Počet absolventů (2015)

20,0%

9,9%

5 32

ČR %

321

36 293

Míra nezaměstnanosti v %

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

3251

Počet nezaměstnaných absolventů

9,1% 14,2%

59 10

7,6%

ČR %

7 20

428 100

117

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

77 141

161 20 13

1548

10,6%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet absolventů (2015)

2,4%

15 7 46

9,9%

ČR %

25 1

741

Míra nezaměstnanosti v %

3 22

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

72 19

Počet absolventů (2015)

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

ČR %

9,9%

ČR %

Skupina oborů (kód, název)

12,5%

11,6% 6,9% 0,0% 11,8% 7,1% 0,0% 10,8% 11,3% 14,2% 0,0% 25,0% 10,9%

622 276 5 212 14 6 139 62 323 8 12 201

Počet absolventů (2015)

Olomoucký kraj

341

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet nezaměstnaných absolventů

2734

Míra nezaměstnanosti v %

Celkem

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Jihomoravský kraj

268

6,3%

5,2% 13,3%

23 73

1 4

4,3% 5,5%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

5,5%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

7,3%

8,8%

0,0%

134

6,7%

0,0%

9,8%

89 231 77 1364

3 15 7 26

3,4% 6,5% 9,1% 1,9%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

3,6%

50,0%

10,8%

1,7%

10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9% 10,8% 2,4% 14,2%

7,5% 23,1% 11,1%

11 101

1 18

9,1% 17,8% 0,0%

4,8%

6,0% 8,8% 0,0%

14 33 12

0 3 2

0,0% 9,1% 16,7%

13,6%

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0% 5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5% 0,0%

249 51

35 8

14,1% 15,7%

11,8% 13,3%

111 51 15

107

7,5%

13,6%

10,5%

16,1%

14,3%

11,3%

3 6 5

2,7% 11,8% 33,3%

10,7%

17,9%

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

13,1%

Gymnaziální vzdělání - K

2942

347

11,8%

719 282

69 24

9,6% 8,5%

177 3

8,5% 0,0%

124

12,9%

319

14,1%

9 207

1 16

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Moravskoslezský kraj

9,9%

802

105

13,1%

10,6%

13 159 121 28

0 13 14 3

0,0% 8,2% 11,6% 10,7%

11,1% 7,7%

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

2,7%

4,8%

20 13 7

2 3 2

10,0% 23,1% 28,6%

13,2%

549 161

74 32

13,5% 19,9%

11,8% 13,3%

123 80 37

290

16,2%

13,6%

22,2%

16,1% 11,3%

20 7 6

16,3% 8,8% 16,2%

21,2%

18,2%

162 2 16

8,7% 7,7% 12,8%

112 65 19 11

2 3 1 1

1,8% 4,6% 5,3% 9,1%

5 8

0,0% 25,0%

159

5,0%

22 77 118

2 11 3

452

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

5,2%

33,3%

10,0%

10,8%

8,8%

4,5%

131

13,7%

16,7%

104

9,6%

2,6%

117 225 87

1 6 16 11

5,1% 7,1% 12,6%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

3,8%

10,8% 2,4%

14,3%

14,2%

1368

3,9%

3,1%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

318 1 47

6,3% 6,1% 8,7% 8,9% 44,4% 20,0%

8,5% 3,6% 10,8% 0,0% 4,5% 10,1% 3,4% 0,0% 12,5%

5,4% 14,2% 8,8% 25,0% 8,3% 6,5%

15 58 207 53 13 84

1 6 24 9 1 7

6,7% 10,3% 11,6% 17,0% 7,7% 8,3%

0,0%

311

654

13,1%

Počet absolventů (2015) 233

9,1% 14,3% 2,5%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

3733 28 435 12 179 148 58 8 8

11,6% 12,1% 13,2% 12,5% 16,2%

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

Počet nezaměstnaných absolventů

6 7 0

1863 26 125

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 10,9% 0,0% 7,1% 6,5% 0,0%

Vyšší odborné vzdělání - N

363

4,2%

7,5% 10,5% 8,7% 8,0% 5,7% 6,6% 4,4% 9,7% 6,8% 0,0% 7,6% 7,7% 7,6% 6,9% 7,8% 8,6% 9,4% 4,5%

9,5%

8,8%

309

9,4%

209

7,7%

216 565 163 2467

21 34 21 102

9,7% 6,0% 12,9% 4,1%

9,1% 0,0% 8,4% 4,8% 9,4% 6,0% 5,7% 9,4% 3,1%

8 15 2

5,2% 13,3%

ČR %

3 3 22

100 80 8

10,6%

Míra nezaměstnanosti v %

40 13 199

5,9% 6,9% 5,2% 4,5% 10,3% 16,9% 0,0% 10,3% 12,4% 11,9% 7,7% 12,4% 8,8%

8,6%

Počet nezaměstnaných absolventů

9,1% 4,1% 0,0% 15,8%

Vyšší odborné vzdělání - N

Počet absolventů (2015)

30 6

502

ČR %

330 148 20 101

9,9%

Míra nezaměstnanosti v %

10,9%

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

Počet nezaměstnaných absolventů

153

Počet absolventů (2015)

ČR %

Míra nezaměstnanosti v %

1403

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5

Počet absolventů (2015)

Počet nezaměstnaných absolventů

Skupina oborů (kód, název)

Střední vzdělání s výučním listem - E, H

Počet absolventů (2015)

Zlínský kraj

8,5%

5,2% 13,3%

0,0%

9,3% 6,2% 7,7% 8,7%

3,6% 10,9% 0,0% 7,1% 6,5%

21,4%

7,1%

38 22 71 12 50

2 1 9 2 6

5,3% 4,5% 12,7% 16,7% 12,0%

2,8% 33,3% 5,1% 5,4% 8,1% 8,8% 6,9%

6 52

33,3% 0,0%

10,8% 2,4% 14,2%

www.infoabsolvent.cz

Výrazně inovovaný informační systém ISA+ pomáhá žákům základních škol při volbě oboru vzdělání a výběru střední školy, žákům středních škol při rozhodování o pokračování ve vzdělávání a při přechodu na trh práce, výchovným-kariérovým poradcům a učitelům při poskytování kariérového poradenství a výuce témat Úvodu do světa práce, managementu škol při úpravách vlastní vzdělávací nabídky a tvorbě školních vzdělávacích programů. VÝZNAMNÉ MOŽNOSTI SYSTÉMU: 

možnost výběru oborů i školních vzdělávacích programů (ŠVP),



nové videoukázky – představují práci v technických profesích i přípravu na ně,



profitest – pomůže žákům základních škol při výběru oblasti vzdělávání,



výběr podle obrázků – poskytuje snadnější orientaci ve vzdělávací nabídce SŠ,



bez bariér až na trh práce – nová sekce věnovaná problematice žáků se zdravotním postižením a tématu předčasných odchodů ze vzdělávání,



jak na to - rady a doporučení – různé užitečné informace pro uživatele systému,



syntetické stránky – obsahují soubor informací ke každé skupině oborů,



filtry vzdělávací nabídky – podle zdravotního postižení, vzdálenosti od bydliště, formy studia, zřizovatele, ŠVP,



fulltextové vyhledávání – najde na ISA+ odkazy související se zadaným výrazem.

O inovaci a obsah systému ISA+ se stará Národní ústav pro vzdělávání v rámci udržitelnosti projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy (VIP Kariéra II - KP).