Falešná hra literárně – technický scénář Co měla ta hra za význam? No, my jsme chtěli vylekat Iva a Lenku. Podíleli jsme se na tom všichni. No, ale Lenka díky té vaší hře zemřela, i když za to právně nemůžete. Já vím. Tohle se nemělo stát. (ticho)
Obraz 1. Kamera popojíždí před skupinou mladých lidí (Lenka, Agáta, Ivo, Jakub, Jirka). Děj se odehrává ve školních šatnách.Všichni se o něčem baví, ale není je slyšet, protože v pozadí hraje hudba.Všichni jdou do šatny a obouvají si boty. Postupem jdou ven a kamera jede před nimi pod úhlem 80°. Zastaví se až na tramvajové zastávce. Po chvíli přijede tramvaj ze které vystoupí Vítek. Vítek: Zdar co tady děláte? Agáta: No spíš co ty tady děláš!? Proč vlastněs nebyl ve škole? Vítek: Zaspal jsem. Agáta: Jo, aha! (smích) Jirka: Já si jdu koupit jenom housku, hned se vrátím. Jakub: Zítra píšem písemku ze zemplu. Vítek: Hmmm. Chvíli ticho. Ivoš se dívá kolem sebe na lidi a najednou se obrátí k ostatním. Ivo: Slyšíte to? Lenka: Co? Ivo: To vyzvánění, jde to od té budky. Agáta: Tak co lidi, vezmem to? Agáta jde rychlým krokem k budce. Postupem jde slyšet zvonění. Zvedne sluchátko, ale někdo to položil. Agáta: Někdo to položil. Vítek: A z čeho píšeme tu písemku? Jakub: Od podnebí do toho vodstva. Jirka: Tak zdar, já už jdu. Jirka odchází a jde domů. Znovu jde slyšet zvonění. Agáta: Že by to byl zase ten co volal před chvilkou?Ale já už tam nejdu. Jakub: Tak já tam jdu. Jakub jde k budce. Zvedá sluchátko. Z toho se ale ozve jen: ,,Přijď ve třičtvrtě na čtyři na židovskej hřbitov!“. Ivo: Tak co? Byl tam někdo? Jakub: Jo…(nechápavě přemýšlí)… říkal ať přijdu na židovskej hřbitov. Agáta: A kdo to byl? Jakub: Nevim. Nějakej divnej hlas. Vítek: A proč tam máš chodit? Jakub: Já nevím. Agáta: Hele, tak nechceš jet se mnou ke hřbitovu? Židovskej je v tom areálu toho hřbitova. Ivo: Já pojedu taky, nepojedete taky?(Vítek, Lenka) Vítek: Ne.
1