Milešovka - hromová hora
Adam Havel Jan Kyznar Hana Pleskačová Radek Talaš ATRN / letní semestr 2013 ateliér Jana Jehlík asistenti: Lenka Burgerová, Jan Trejbal, Jan Šteflíček
Ăşvod
Hromová hora bývala místem, kde se potkávali lidé širokého spektra. Byla cílem nejen národním, ale její síla sahala i daleko za hranice. Nebyla to pouze Milešovka, ale celá krajina pod její patou. Rozmanité prostředí, které mimo turistiku vynikalo bohatostí místních sadů a drobným hospodařením i vybavenosti sídel. Díky své vyšší poloze zde sady kvetly v momentě, kdy jinde už po květech nebylo známky. Dlouhá místní kultura byla však přervána povalečnými přesuny a celospolečenskými změnami. Sady byly postupně vytrhány, složení hospodářství bylo překlopeno v plošnou zemědělskou činnost, pohostinství zavřena a neobnovena. Obé můžeme v současnosti vnímat. Jak paměť a hrdost, tak i následný úpadek a nejistotu. Tíha, která byla vyvolána neschopností navázat na, po vrstvách postupně budovaný, organismus, oslabuje genius loci. Masiv Českého středohoří s jistotou těmto změnám odolá, významné prvky urbánní struktury ovšem nemusí, a tím i významná součást krajiny pod Hromovou horou. Výzvou nadále, stejně jako před 60 lety, zůstává uvědomění si místního fenoménu, pochopení atributů krajiny, tradice a vytvoření podmínek pro bohaté a životaschopné prostředí.
okolí hory Milešovky - Milešov, Bílka, Černčice
revelace Sídlo, rozhraní a krajina jsou protkány místy a oblastmi, které definují a posilují jejich charakter. S hustotou takových míst se zvyšuje potenciál území. Důležitost místa může být dána například jeho polohou na křížení cest, umístěním významných budov nebo krajinných a přírodních prvků... Nalézání těchto míst je prvním krokem na cestě k aktivaci a zatraktivnění okolí hory Milešovky.
artikulace Velice důležitá je kvalita těchto míst. Význam, který je dán jejich polohou nestačí. Kvalitou rozumíme jejich artikulaci. Návrh obsahuje jak drobné zásahy, jako je umístění lavičky nebo stromu, tak úpravu urbanizovaných prostorů, jako například náměstí v Milešově, Bílce a Černčicích. Podstata míst posiluje jejich význam.
syntéza Pro úplné využití potenciálu míst je nutné, aby tato místa nebyla izolována. Potřebují komunikovat. Nejedná se pouze o zajištění dostatečné hustoty cest, ale také o zajištění komunikace významové a vizuální. Jedině naplněním všech třech aspektů můžeme odpovědět na problémy, kterým v současné době celá oblast okolí Milešovky čelí.
krajina - rozhraní - obec Území chápeme jako celek. Části jsou rovnocenné, jedna bez druhé nikdy nebude úplná. Obec je lidským výtvorem, v krajině dominuje přírodní element, rozhraní je místem střetu. Je zázemím sídla i vstupem do krajiny. Tvoří šev, který není prostým prolnutím, ale svébytným prostředím. Pochopením jedné části, porozumíme ostatním.
Milešov V údolí mezi středohorskými kužely se v pozoru skrývá, z každého úhlu nastaví kus své výrazné tváře na pozadí neustále se vlnící krajiny. Z dalekých pohledů je cítit síla a pýcha: zámek, kostel, skála, osazení do jemného přediva terénu. Milešovka vždy stojí s velkým odstupem. Jako patron nechává soukromí – to si obec ve svém nitru zkaženě užívá mimo dohled velkého. Oslněna svou sílou zevnějšku v lenosti uvnitř tleje a mutuje. Mysl otrávená samozřejmostí už neví, co je třeba?, jak udržet stroj v chodu?, jak vystoupit ze stínu? ... Přestat být povrchní a jít svou cestou...
Bílka Chybí duch, jasná hrdost, čím jsem. Větu začíná a s pohledem těkajícím stranou v tichu dokončuje. Vesnice zdající se větší než se sama cítí, než sama chce. Mezi vlnícími se fragmenty krajiny usazená, jako střelka kompasu se orientující k vrcholu M. V hmotě zatím s pár šrámy nepřesvědčivě odolává, je to však jen mezistav tiché eroze. Chybí jasné dořečení: ‚Jsem tu a tak i navždy budu‘, sebevědomá náležitost v každé části těla.
Černčice Pevnost a přísnost tábora. Vzbuzuje úctu a respekt – odolává. Klade velký odpor nahodilému využití návštěvníků. Sebevědomá osada s těžkou setrvačností. Zády pevně přimknutými ke svahu a vertikalitou zástavby čnějící do prostoru, ve směru spádu klesá a odkrývá líně se táhnoucí vše určující masiv.
revelace - artikulace - syntéza krajina - rozhraní - obec Milešov - Bílka - Černčice
hrana lesa dominanta
významné budovy
měřítko krajiny
vizualní vazby
svažitost
volné předprostory
daleké výhledy
výrazné hrany lesa
terénní lem
rozhraní
údolnice
místa pohledů
domy pro revitalizaci
Milešovka, vrcholky kopců
stávající domy
pohledově exponovaná oblast
nově navržené domy
přístupové cesty
krajina
struktura krajiny
sídla
výhledy
cesty, návsi
hmota lesa
dominanty
hrana lesa
kopce
háje
svažitost
rybníky, tůňky
údolnice
pole, louky, pastviny, sady
terénní lem
rozptýlená zeleň, meze
Bílka
Černčice
Milešovka
Milešov
charakter krajiny
Milešov Krajina je charakterizována dominantami - zámkem, kostelem a kopci Milešovka, Ostrý, Milešovský Kloc. Vizuální kontakt s nimi je při pohybu v krajině téměř nepřetržitý. Pokud jde o významné místo, kontakt s dominantou je vhodné podtrhnout, obnovit či vytvořit. Pro vnímání milešovské krajiny je charakteristická přítomnost třetího vzdáleného plánu v naprosté většině pohledů, horizont tvoří nezaměnitelná panoramata se špičatými kuželovitými kopci. Prostor Milešova je ze severu, západu a jihu atakován kopci, výsledkem je neustále svažitá krajina. Jediné rovinatější území tvoří údolní niva uprostřed, táhnoucí se podél potoka na východ k Velemínu. Milešov pocitově leží na konci tohoto údolí, je doražen na patu Šibeníku, svah a les mu chrání záda. Spodní část obce se paprsčitě rozpíná do údolní nivy. Pásy volné krajiny vybíhající k jihu jsou přepaženy vyvýšenými sedly mezi kopci Ostrý, Lhota, Milešovský Kloc.
Bílka
Černčice
Milešovka
Milešov
charakter krajiny
Bílka leží ve svahu. Z úpatí Milešovky hledí do údolí ohraničeného pásem Krušných hor. Okolní zemědělské pozemky mají velmi drobné měřítko. Zůstalo přizpůsobeno lidem, ne strojům. Krajina je mezemi fragmentována na malá podlouhlá pole o ploše 0,2 - 1,8 ha. Dříve subtilní stromořadí tvořící meze zhutněla a zarostla. Vzniklo spoustu odlišných pokojů, ve kterých člověk vnímá pouze zem, stěny tvořené stromy a nebe. Vzácně se v některých otvírají okna s dálkovými pohledy. Pokoje jsou protkány sítí cest. Mnohé cesty s výjimečnou prostorovou konfigurací zarostly a přestaly být používány. Paletu charakterů bílkovské krajiny doplňují vyvýšená místa, kde se naskýtají pohledy do dáli. Náhorní plošina tvaru podkovy orientované na Kletečnou jakoby vytvářela přírodní svažité hlediště. Na příkrých a rozlehlejších pozemcích nad Bílkou se odkrývají průhledy na Krušné hory rámované náhodně roztroušenými háji s oblými tvary. Tyto ladné ostrůvky hmoty vznikly na vzdouvajících se místech, která nebylo možné obdělávat. Charakter dotváří nově zakládané drobné tůně.
Bílka
Černčice
Milešovka
Milešov
charakter krajiny
Podstatou této krajiny je rozmanitost. Nachází se zde místa s odlišným prostorovým charakterem – pokoje, hlediště, prostorná stráň s háji a tůněmi, koridory sevřené stromy. Průchod krajinou je zážitkem, představuje napínavou sérii obrazů. Návštěvník často neví, co ho čeká za rohem. Krajina by si měla zachovat svou fragmentaci. Zarostlé cesty je vhodné znovu zprůchodnit vysekáním náletů v profilu cesty. Původní aleje, stromořadí a meze mohou zůstat zarostlé. Celkově silná prostorová konfigurace této krajiny by měla být obohacena o další vrstvy – lidi, děje. Místním by měla sloužit, návštěvníci by se z ní měli těšit. Měla by je přitahovat, být důvodem, proč se na stejné místo budou vracet. Krajina by měla být znovu obydlena. Přítomnost lidí a nalezení vhodné formy hospodaření podpoří rozmanitost krajiny. Pokoje by měly být zafixovány maloplošnými poli s rozmanitou škálou rostlin, loukami či pastvinami. Vyvýšená místa s výhledy je nejvhodnější využít jako pastviny nebo louky na produkci sena.
Černčice Černčice leží v dolíku na úpatí Milešovky. Přirozený reliéf vytváří val, který je ještě umocňován hranicí lesa. Uvnitř této pomyslné misky se nachází izolovaný svět orientovaný do svého středu. Val lze přehlédnout pouze v severní časti, jedinkrát se otevře pohled na Krušné hory. Horizont se odsune do velmi vzdáleného třetího plánu. Vizuální propojenost v rámci misky je vysoká, často je možné pozorovat celý prostor. Terén se svažuje k ose – těžnici probíhající dolíkem od jihu na sever. V těžišti, na dně misky, jsou umístěné Černčice. Tvoří středobod celého prostoru. Vzorec černčické krajiny je natolik silný, že se dá lidským zásahem jen těžko narušit. Spočívá v uzavřenosti do sebe a naprosté otevřenosti uvnitř. Pro jeho zachování není podstatná distribuce jednotlivých zemědělských ploch ani udržení jejich současných dimenzí. Narušena by neměla být volnost a přehlédnutelnost prostoru misky. Využívání pozemků pro louky, pole, pastviny i sady je pro charakter přínosem. Nevhodné je zalesňování, přetékání lesa dovnitř misky.
Bílka
Černčice
Milešovka
Milešov
charakter krajiny
veduty V procesu percepce prostředí jsou většinou smysly mimo zrak potlačovány a často je užíváme až k prohlubování prvotního zrakového vjemu, který vytváří základní rámec pro poznávání zjevovaného. V tomto smyslu aspirujeme na zjevování prvotně věcí významných, které vyloží základní kostru pro orientaci v prostoru, vypoví o charakteru celku a udají způsob pohybu. Je to o to klíčovější, čím je prostředí členitější a nepřehlédnutelné – dozvídáme se kde je střed, hranice, dovnitř, ven, máme-li vůbec chtít poznat, co je před námi. Tento fenomén je zásadní v situaci, kdy se ztrácí jasná myšlenková představa o sídle a napospas stavební svévoli a prchavého zájmu o „to okolo“ ztrácí svou bývalou rázovost, čitelnost, hierarchii. Ideální obraz obce, čím obec je/byla/chce být, je sdělení všeho v jeden moment – všech atributů jak fyzických, tak psychických i metafyzických. Obraz petrifikuje kvality, zobrazuje řídící body, strukturu sídla v celé škále – obec, rozhraní, krajina, vyjevuje vztahy mezi sebou i vazby mezi částmi a celkem. Vyjevení podstatného je shodou nad smyslem nazíraného. Navzdory společnému ohnisku oblasti si každá ze tří obcí kolem hory Milešovky žádá odlišné uchopení plynoucí ze silné charakterové rozdílnosti.
místo pohledů pohledově exponovaná oblast vizuální vazby výrazné hrany volné předprostory výhledů vrcholky kopců, Milešovka dominanty, návsi daleké výhledy svahy vstupní brány
vizuální expozice
Milešov Složitost Milešova je způsobena dynamikou terénu, který se v několika plánech neustále překrývá a odhaluje části dosud neviděné. Vodítkem jsou konstanty projevující se ve většině pohledů (zámek na skále, kostel, vrcholky masivů, volné plochy). Orientují nás a umožňují postupnou tvorbu představy celku. Koncentrace vnímání je při přechodu z vně dovnitř, v tomto smyslu jsou pro Milešov významné přístupové cesty. Každá ze čtyř hlavních cest odkrývá určité charakteristické prvky a jejich vzájemnou konfiguraci. Typické pro tyto pohledy je umocňování monumentality středohoří širokými volnými plochami. Jsou jakýmsi jevištěm pro vlnící se krajinu. Části území jsou jednoznačně vizuálně oddělené, charakterem jiné či se vztahující k jiným dominantám.
místo pohledů pohledově exponovaná oblast vizuální vazby výrazné hrany volné předprostory výhledů vrcholky kopců, Milešovka dominanty, návsi daleké výhledy svahy vstupní brány
vizuální expozice
zรกmek
Šibeník
Milešovka
kostel
Jediná brána do oblasti, z které můžeme shlédnout celou obec, její usazení v krajině i podvolení se hoře v podobě vzájemné symetrie. Klíčové je nebránění možnosti vidět celý tvar sídla.
kostel
Šibeník
zámek
Milešovka
kostel
Lhota
Ostrý
zámek
Milešovský Kloc
Lhota
Ostrý
Charakteristická ukázka dynamiky místní scenérie. Místo, kde se síla kostelu naplno projeví. Krajina se pohybem hněte a ukazuje se v nečekaných konstelacích. Kostelu nesmí být upřena důstojnost, plocha by měla zůstat nezastavěná, nejlépe v plném rozsahu.
Zásadní je čitelnost kostela a zámku v čele cesty. Volný předprostor může pozvolně přecházet v hmotu listnatých stromů. Podstatou je možnost vnímat monumentalitu vrcholků Středohoří v kontrastu s prázdnem jeviště.
Kletečná
Šibeník
zámek
kostel
zámek
Šibeník
Milešovka
Lhota
Ostrý
kostel
Exhibice mohutných kuželů, Milešov na sebe téměř neznatelně upozorňuje hradem a zámkem. Stromořadí okolo cest by nemělo být příliš husté či by nemělo být vůbec, aby mohl pozorovatel cítit celou scenérii najednou.
Jedinečná vazba kostel – hřbitov, prožitek odehrávající se před jeho branou. Atmosféra odchodu je zdůrazňována absolutním prázdnem předpolí. Ticho a mír.
Bílka Z vnějšího pohledu je stavební hmota rozplynutá v zeleném rozhraní. Rozdíl mezi obcí a fragmentovanou vegetací krajiny se tak stává těžko rozlišitelným. Je tedy typické jisté vpíjení krajiny do obce. Jednoznačná orientace návsi na vrchol Milešovky artikuluje její dominanci. Obklopující krajina představuje sérii obrazů různých atmosfér. Analogií je průchod mezi pokoji. Gradace průchodu krajinou kulminuje v nejvyšších místech odkrytím širokých průhledů do dálky, rámovaných okraji hranami lesů a hájků.
místo pohledů pohledově exponovaná oblast vizuální vazby výrazné hrany volné předprostory výhledů vrcholky kopců, Milešovka dominanty, návsi daleké výhledy svahy vstupní brány
vizuální expozice
Pro Bílku jsou typické její vrostlost do krajiny a pozvolný přechod zahrad do sadů, luk a lesů. Toto chráníme. V přilehlé krajině jsou to především daleké horizonty až na úroveň Krušných hor. Šíře, v jaké je můžeme pozorovat je pro oblast jedinečná.
Černčice Obec sedí v dolíku mezi svahy Milešovky a Zvonu, důsledkem je stále přehlédnutelné celé území obepnuté lemem lesů. Ve středu stojí jasně vymezená obec, charakteristická kontrastem mezi táhlou volnou plochou a hmotou sídla. Význam Milešovky je podtržen orientací Černčic vůči vrcholu. Horizont tvořený hřebeny masivů se otevře a odhalí dalekou hradbu Krušných hor. Segmenty krajiny vnímáme spíše dle vizuální expozice než výraznou charakterovou odlišností. Snadno rozlišíme okraj, obec a jejich vazbu.
místo pohledů pohledově exponovaná oblast vizuální vazby výrazné hrany volné předprostory výhledů vrcholky kopců, Milešovka dominanty, návsi daleké výhledy svahy vstupní brány
vizuální expozice
Krušné hory
Milešovka
Černčice jsou snadno přehlédnutelné území s jasnou čitelností hran lesů a pevným vymezením obce v krajině. Klíčová je zřetelnost. Jedinou hrozbou může být zalesňování volných ploch.
vizuální vazby Pro zásahy v krajině je nutné vždy pochopit z jakých klíčových míst je území nazíráno a jaké jsou významná prvky těchto pohledů. Podstatná je jejich celková kompozice, vzájemné vazby, hierarchie, proporce vůči okolí, rámování pohledů, kontrasty, podoba jednotlivých plánů. Nejde principiálně o formální stránku, byť významně přispívá k obrazu města, ale především o prostorovou orientaci, identifikaci sídla i vztahu obyvatel k sídlu.
Milešovka
místo pohledů vrcholky kopců, Milešovka cesty vizuální vazby pohledově exponovaná oblast volné předprostory výhledů dominanty, návsi výrazné hrany
exponovaná místa a vizuální vazby
krajinné zásahy Jako výsledek analýz charakterů a vizualních vazeb navrhujeme zásahy, které by sídlo artikulovaly. Vazby, které jsou pro sídlo bytostné, se v důsledku úpadku péče o krajinu postupně rozmělňují zarůstáním. Zlepšení vídíme v podobě drobného kacení náletové zeleně v místech, kde by měl být jasně čitelný kontakt. Čistíme zeleň na pohledových osách, doplňujeme stromořadí pro definování rozhraní obce a opticky provázujeme rybníky s Milešovem.
sad
cesta
pastvina
vyhlídka
rozhranĂ
rozhraní Rozhraní utváří přechod mezi krajinou a sídlem. Mimo to také plní několik důležitých funkcí. V první řadě zajišťuje kompaktnost sídla, která je nejenom nezbytná pro jeho kvalitní fungování, ale zajišťuje také potřebnou hustotu pro efektivní využití území. Dále poskytuje vesnici jakousi ochrannou vrstvu. Bez ní by byla vesnice přímo vystavena vlivům krajiny a bez ní by naopak ani krajina nebyla dostatečně přívětivá pro případné návštěvníky. V minulosti bývalo rozhraní vymezeno poměrně jasně a zřetelně. Bylo to území, do něhož se člověk pravidelně vydával při svém každodenním životě ve vesnici. Byla to oblast, která nesla zřetelné známky jeho všední činnosti. Dnes již toto vymezení tolik patrné není. Snažíme se znovu objevovat jeho podstatu.
rozhraní Milešov Rozhraní Milešova je rozmanité, liší se jeho podoba i charakter. Je tvořeno zahradami, liniemi plotů a cest, místy a plochami, které vybízejí k různým aktivitám. Jmenovitě to jsou: dva rybníky na východní straně obce, boží muka rozesetá ve všech směrech, stromořadí lemující pěší cesty na jihu a východě, hřiště a kalvárie… V některých místech je rozhraní více čitelné, někde je lépe napojeno na obec a okolí. Návrh propojuje a zkvalitňuje rozhraní tak, aby lépe dotvářelo a zcelovalo obec.
rozhraní Bílka Podoba rozhraní je předurčená velikostí obce. Dlouhé zahrady plynule přechází do krajiny, která je v jejich těsném sousedství, a jen místy vybíhají dál – například k začátku Cesty přátelství nebo božím mukám. Je pro nás težké rozlišit hranici mezi sídlem a krajinou.
rozhraní Černčice Stejně jako u Bílky je zde podoba rozhraní do značné míry určena velikostí obce. K tomuto faktoru se přidává morfologie terénu a otevřenost okolní krajiny. Lze je chápat dvojím způsobem. Může být vnímáno jako těsné sousedství zahrad, které již svou velikostí jakýsi přechod tvoří. Jako zónu bezpečí můžeme ale také rozumět louky okolo obce, které s ní mají přímé vizuální spojení.
významná místa - rozhraní
Milešov
hranice sídla a rozhraní rozhraní veřejná prostranství stromořadí z hlediska rozhraní významné budovy
rozhraní - Milešov
místa v krajině a rozhraní - Milešov
vzorce míst - Milešov
rozhraní Milešov - záhumenní cesta u bývalého JZD
rozhraní Milešov - cesta mezi rybníky
rozhraní Milešov - cesta u kostela se stromořadím
rozhraní - Bílka
rozhraní - Černčice
rozhraní veřejná prostranství
rozhraní - Bílka, Černčice
místa v krajině a rozhraní - Černčice, Bílka
vzorce míst - Černčice, Bílka
rozhraní Bílka - louka za zahradami
rozhraní Černčice - louka za zahradami
sídlo
Milešov Střed Milešova tvoří velká náves, kterou v polovině protíná silnice. V podélném směru je náves napojena pomocí méně frekventovaných cest. Dolní části návsi dominují opuštěný a rozpadající se statek a prázdná prodejna z dob socialismu. Horní částí probíhá pruh neudržované zeleně, který směrem ke středu přechází ve volný prostor s provizorním dřevěným přístřeškem, obecním úřadem a obchodem. Narušená struktura zástavby, absence kvalitního mobiliáře a nedostatečně členěné povrchy, které jsou tvořené především stárnoucím asfaltem pomalu zarůstajícím vegetací dělají místo téměř neobyvatelným. Člověk necítí potřebu se zde zastavit, strávit zde čas, setkat se s ostatními lidmi a naplňovat tak prázdnou náves samozřejmými ději. Navržené řešení spočívá především ve zpevnění struktury, zahuštění zástavby, nahrazení nepoužívané prodejny dalšími rodinnými domy a obnovení opuštěného statku. Konverze statku na bydlení či vybavenost oživí veřejný prostor. Volba povrchů chodníků, cest a prostranství hierarchizuje prostor a přispívá k jeho obyvatelnosti. Kašna se stromem a nově navrženými prvky mobiliáře v dolní části návsi posiluje centrum a dodává návsi smysl.
významná místa - intravilán
významná místa - intravilán
Milešov
stavební čára uliční čára parcelace stávající domy nově navržené domy dominanty revitalizace vodstvo
návrh - Milešov
Milešov - pohled na ‘horní náves’
Milešov - pohled na ‘dolní náves’
Rozvoj Milešova Pro případ, že by došlo k vyčerpání územních rezerv v zastavěném území Milešova, navrhujeme směr jeho dalšího rozrůstání. K návrhu jsme dospěli na základě analýz pohledů a struktury sídla. Zástavba v tomto místě nenarušuje předprostory pohledů ani výrazně exponovaná místa a svým tvarem doplňuje a zceluje tvar obce. Propojení její východní a západní části činí obec více propustnou. Domy a parcelace jsou chápány pouze jako schéma, ne jako konkrétní konečný návrh.
parcelace stávající domy nově navržené domy dominanty revitalizace vodstvo
Bílka Bílka je s Milešovkou spojená ze všech tří obcí nejsilněji. Návsí prochází hlavní turistická trasa vedoucí na vrchol a tento směr je jasně čitelný. Hlavní cesta vede přes náves a kolmo na ni jsou napojeny cesty spojující obec s okolní krajinou. Náves je možné rozdělit na dvě oblasti. Dolní části dominuje nová kaple s klidným místem pro posezení. V horní části je požární nádrž a hospoda. Poměrně dobře zachovalá struktura domů a některé nové zásahy spolu s výjimečnou krajinou v pozadí vytváří z Bílky místo s velkým potenciálem pro rekreační či trvalé bydlení. Naopak některé nově vzniklé domy nerespektují původní strukturu zástavby návsi. Nevhodná zeleň, rozmístění infotabulí a mobiliáře znepřehledňují prostor a podstatně snižují kvality návsi a činí ji nepřehlednou. Navržené řešení se omezuje na doplnění několika budov - rodinného domu v dolní části a stavby se zázemím pro občany a poutníky směřující na Milešovku. Další zásahy spočívají ve zkvalitnění veřejného prostoru - odstranění jehličnanů z předzahrádek, návrhu průhledných plotů bez zděných pilířů z betonových tvárnic a umístění vhodných typů stromů.
Černčice Černčice mají ze všech tří obcí nejzachovalejší strukturu zástavby. Na návsi ve středu obce stojí kaplička, do které se sbíhá trojice cest. Svažitý terén návsi a vertikalita domů vytváří působivé prostředí obce, které není výrazně narušeno nevhodnými stavebními zásahy. Navržené řešení se omezuje pouze na úpravu povrchů, návrh zeleně a vhodné rozmístění mobiliáře - přesun informační tabule zpoza kaple před její vstup nebo vytvoření vhodného místa k sezení.
stavební čára uliční čára parcelace stávající domy nově navržené domy dominanty revitalizace vodstvo
návrh - Bílka, Černčice
Bílka - pohled na ‘horní náves’
Černčice - pohled na náves
Domy - umísťování domu na pozemku vůči veřejnému prostoru - respektování stavební čáry - dodržování objemu okolní zástavby
Povrchy - hierarchizování ploch pomocí základních materiálů - trávníky bez vzrostlých rostlin, cesty ze sypaných materiálů
Oplocení - používání plotů ze dřeva - případné členění plotů pomocí zděných omítaných pilířů - materiálová a tvarová umírněnost
Dominanty - posilování existujících dominant - vytváření nových v místech bez jasné identity
Mobiliář - používání na odpovídajících místech - vytváření míst
Stromy - osazování listnatých stromů místo jehličnanů - tvar koruny v závislosti na využívání místa