eje) ameHaydena etahistohistoricch již ke autorovu ho, co by uměním. echniku ie, jejím tické podkované Whiteova jak k traadamer), porozuoba řeči, azyk, nýkvátnější rpretace textů se ní, nýbrž ty.
3) patří mezi ní teoretiky sor angličtiny Saint Louis
d Literacy: The svém vydání onickým textivní a medipozději i ve o 12 jazyků). hopna nabídonstrukcí vymatizovanou ure. Meritum vané médium vlivňuje naše zonty uvažokteré se zem problému ihtisku, paralizace a konngova kniha promyšlenou předtím liteu na mnoho-
Petr A. Bílek
M í ro t v o r n ý a n á s i l n ý potenciál náboženství
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
beck_vlastni buh_mont.indd 1
EDICE LIMES
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta. Původní název anglického vydání z roku 1990 – Making Sex – odkazuje slovní hříčkou k historicko-kulturnímu utváření samotné pohlavnosti, tedy domněle biologického fundamentu rozdílů mezi muži a ženami. Laqueur vytyčuje kategorie jednopohlavního a dvoupohlavního modelu: ve dvoupohlavním jsou mužské a ženské genitálie zásadně odlišnými orgány, v jednopohlavním je ženské pohlavní ústrojí jen dovnitř vtaženou a méně „teplou“, tedy energií nabitou variantou penisu a varlat. Laqueur přináší rozsáhlé analýzy antických, renesančních i poosvícenských autorů a autorek – ať z oboru filozofie, medicíny, politické agitace, esejistiky či poezie – a vyzývá nás k novému promyšlení všeho, co jsme v oblasti sexuality považovali za přirozené a jednoduše dané.
EDICE LIMES
06/04/2018 11:01
EDICE LIMES
Kittlerova kniha je interpretací dějin mediální technologie spojených se třemi původními vynálezy (gramofon, film, psací stroj) a prostírajících se mezi počátkem 19. století a současností, ale také zmapováním možností z nich odvozených, zejména reflexí těchto změn v literatuře. Autorův přístup dovoluje extrapolovat paradigmata mediální a literární teorie, strukturalismu, psychoanalýzy, (elektro)akustiky a vojenství a vnést do diskuse o mediální konstituci člověka a jeho poststrukturalistického překonání onen technologický prvek, díky němuž se rýsuje další fáze tohoto vývoje. Navázání diskurzivní praxe na pokrok techniky záznamu a reprodukce a obojího pak na psychický aparát (v kybernetickém slova smyslu) představuje radikální krok, jehož „symbolem“ se Kittler stal.
Thomas Laqueur
Fr i e d r i c h K i t t l e r
Rozkoš mezi pohlavími
Gramofon Film Ty p e w r i t e r
Sexuální diference o d a n t i k y p o Fr e u d a
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
V knize Závažná těla se filosofka a genderová teoretička Judith Butlerová vyrovnává s námitkami, které jí byly adresovány po vydání spisu Potíže s rodem (Gender Trouble, 1990). Ty se týkají především otázky tělesnosti jakožto materiality, otázky, která se jejím kritikům zdála v raném pojetí performativní konstituce genderu, jak jej Butlerová rozpracovává, nedostatečně zohledněny. Butlerová se v reakci na tyto námitky snaží ukázat, jakým způsobem je sama otázka tělesnosti jakožto materiality od samého počátku podmíněna symbolickými mechanismy. Závažná těla jsou ale mnohem víc než jen polemický text, už jen proto, že Butlerová své pojetí rozpracovává i s pomocí skutečného dialogu jak s jinými feministickými teoretičkami (Luce Irigarayová, Julia Kristeva), tak s významnými filosofy druhé poloviny dvacátého století (Michel Foucault, Louis Althusser, Jacques Derrida) a s psychoanalýzou (Sigmund Freud, Jacques Lacan), ale i prostřednictvím exkursů do literatury (Nella Larsenová, Willa Catherová), politické teorie (Ernesto Laclau, Slavoj Žižek) i gay a lesbické subkultury. Už jen kvůli tomuto interdisciplinárnímu záběru patří tato kniha mezi její nejvýznamnější práce.
Niklas Luhmann
Wo l f g a n g I s e r
Náboženství společnosti
Fiktivní a imaginární Pe r s p e k t i v y l i t e r á r n í antrop ologie
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
iser_fiktivni a imaginarni_mont.indd 1
„Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství.“ Jean Starobinski, jeden z nejvýznamnějších literárních teoretiků a kritiků současnosti, přistupuje k trojici extrémních psychických situací – bludu, posedlosti a noční můře – z trojí hermeneutické perspektivy a rozvíjí tři způsoby performativního „čtení“, jež jsou ovšem pointovány výraznou jednotící myšlenkou. Podkladem těchto diskurzů jinakosti však nejsou pro autora, čerpajícího ze svých znalostí lékaře a historika medicíny, anamnézy skutečných pacientů, nýbrž psychologicky založené interpretace literárních textů a výtvarných děl. V prvních dvou kapitolách vychází Starobinski z historicky i žánrově rozdílných typů literárních památek (starořecká tragédie a epos, novozákonní evangelický text), v závěrečné stati se východiskem jeho interpretace třetí figury šílenství stal známý obraz v Anglii naturalizovaného Švýcara J.-H. Füssliho Noční můra.
EDICE LIMES
Debaty o historické metodě se dnes dotýkají témat, která se neomezují jen na úzký okruh zasvěcenců. Redukce historiografie na rétoriku, živená postmoderním skepticismem, se odrazila v politických stanoviscích nejrůznějších etnicky či genderově orientovaných hnutí. Ti, kdo hájili stranickost historického poznání, se dovolávali Foucaultovy analýzy vědění spjatého s mocí nebo názoru, že se vždy prosadí rétoricky nejpůsobivější verze minulosti. Obě tyto perspektivy vycházejí z Nietzscheho: přesněji, jak tvrdí Carlo Ginzburg, z interpretace, jíž se v sedmdesátých letech minulého století dostalo jednomu Nietzschovu juvenilnímu spisu, který nebyl za autorova života vydán a v němž se pojem pravdy odvozuje od určité rétorické dimenze. Proti Nietzschově rétorice, omílané jeho dnešními epigony, staví Ginzburg rétoriku jinou, onu rétoriku, kterou založil Aristotelés a kterou Quintilianus předal Lorenzu Vallovi. Ústředním článkem této tradice je těsné sepětí mezi rétorikou a důkazem, zde ilustrované rozborem jedné málo známé a jedné velmi proslulé stránky: obžaloby evropského kolonialismu, kterou jistý francouzský jezuita v 18. století vložil do úst vůdci domorodého povstání, a onoho bílého místa v Citové výchově, jež Proust označil za vrchol celého Flaubertova díla. Zpět ke kolonialismu a silné inkluzivitě klasické tradice nás dovádí závěr knihy, kde se mocenské vztahy, zmíněné v titulu publikace, dokumentují na výjimečném uměleckém díle, Picassových Avignonských slečnách.
J e a n S t a ro b i n s k i
Pe t e r B u r k e
Tř i f i g u r y posedlosti
Společnost a vědění II Od Encyklopedie k Wikipedii
Sacvan Bercovitch
Judith Butlerová
Rituály souhlasu
Závažná těla
O materialitě a diskursivních mezích „pohlaví“
Symbolická konstrukce Ameriky a její proměny
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
bercovitch_ritualy souhlasu_mont.indd 1
EDICE LIMES
29/03/2017 08:53
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze snaží ve stopách Henri Bergsona či A. N. Whiteheada prosadit proti dominantní filosofii bytí. V tomto novém rámci pak přetváří klasické pojmy události, smyslu či ideje a chce ukázat, že pouze jiné chápání vztahu mezi diferencí a opakováním otevírá cestu novému obrazu myšlení, jež svou nutnost nečerpá z evidence prvních principů, nýbrž ze zkušenosti setkání s problematičností, v níž se nám ukazuje svět.
EDICE LIMES
Gilles Deleuze
Carlo Ginzburg
Logika smyslu
Mocenské vztahy Historie, rétorika, důkaz
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
Francouzská literární teoretička a kritička Pascale Casanova (nar. 1959) se v předkládané práci zabývá problematikou konstituce internacionálního literárního pole a analýzou cirkulace a zhodnocení literárních textů v tomto prostoru. Vychází z koncepce Pierra Bourdieua, rozvíjí jeho pojmy jako „symbolický kapitál“ či „literární pole“, a pro fungování světového univerza literatury vyzdvihuje jako zásadní dvě operace, na jejichž základě se ustavuje sama literárnost, ta zvláštní hodnota, která vytváří symbolický kapitál knihy: posvěcení kritickou autoritou, jež vede k alchymistické transmutaci pouhého textu na literární dílo. Autorka navíc rozšiřuje tuto koncepci literárního pole na celý prostor světové literatury definovaný vztahy soupeření, konkurence, ale i vzájemného obohacování, doplňování jednotlivých národních literárních světů. Sleduje jednak vývojovou linii světové literatury od renesanční doby Joachima du Bellay a autorů skupiny Plejády až do současnosti, určovanou především postupným vynořováním se jednotlivých národních literatur, a jednak analyzuje vyvíjející se hierarchickou strukturu tohoto světového literárního pole, tvořenou centry a periferiemi s vrcholem v hlavním městě světové literatury, tedy v Paříži.
EDICE LIMES
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
ginzburg_mont.indd 1
starobinski_tri figury posedlosti_mont.indd 1
EDICE LIMES
08/12/2017 12:22
EDICE LIMES
Syntetická práce předního amerického literárního a kulturního historika se zabývá vznikem a transformacemi Ameriky jako kulturního symbolu. Hlavním přínosem je vysvětlení proměny kalvinistického výkladu údělu člověka (predestinace ke spáse nebo k zatracení) v optimistický mileniální mýtus Severní Ameriky jako „zaslíbené země“ pro všechny přistěhovalce a dále transformace tohoto mýtu v politickou a historickou ideologii v době americké a Velké francouzské revoluce, vyúsťující později v přijetí tzv. kontinuální revoluce jako principu americké demokracie (v historiografii George Bancrofta a historii idejí Vernona Parringtona). Bercovitch ukazuje, že toto ideologické vyústění vývoje americké kulturní symboliky mělo značný vliv i na hodnocení americké literatury. Jeho cílem však není pouhá kritika ideologií amerikanismu. Ukazuje, že v americké kultuře existuje mezi uměním a ideologií dialog, který je základem americké kulturní identity.
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
17/03/2017 10:22
10/13/15 6:15 PM
EDICE LIMES
EDICE LIMES
L og i k a smy slu
EDICE LIMES
Klasické dílo známého kostnického profesora anglistiky a literární vědy ukazuje v historické i systematické perspektivě dvě klíčové kategorie zakládající literaturu. V pozadí stojí otázka, zda mají fiktivno a imaginárno charakter antropologických konstant, díky nimž lze získat náhled na základní lidskou potřebu představivosti. Iser chápe literaturu jako zrcadlo, jako nástroj lidského druhu k sebepřekračování a k poznávání světa. V této knize podává výklad svého pojetí literární antropologie, které přesahuje tradiční hranice kulturní či filosofické antropologie.
07/12/2017 08:59
Gi l les D eleuze
EDICE LIMES
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
kittler_mont.indd 1
laqueur_mont.indd 1
7/2/14 10:54 AM
Text publikace tvoří tři přednášky, které Claude Lévi‑ ‑Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které tohoto francouzského antropologa a filozofa proslavily v souvislosti s jeho předchozími kni‑ hami: s rozdělením na „studené“ a „horké“ společnosti, se základními principy strukturální analýzy mýtu či s úva‑ hami o problému rasy. Základním a všudypřítomným tématem jeho přednášek je však to, co je naznačeno v titulu knihy. Jaké světlo může antropologické zkoumání – podle konvenčních představ soustředěné hlavně na mimoevropské společnosti bez písma – vrhnout na otázky, s nimiž se potýká naše západní civilizace? Do centra Lévi‑ ‑Straussovy pozornosti se takto dostává např. problém asistované reprodukce, ekonomického vývoje či rasismu: ve všech těchto případech Lévi‑Strauss ukazuje, že stu‑ dium tzv. „primitivních“ společností přináší ne‑li odpo‑ vědi na tyto problémy, tedy alespoň pozoruhodné pří‑ spěvky k možnostem jejich promýšlení. Celým tímto pozdním textem prostupuje respekt ke společenstvím a národům, které máme často stále ještě tendenci poklá‑ dat za zaostalé: respekt ke kulturní diverzitě, který prosla‑ vil Lévi‑Straussovo dílo jako celek.
9/23/13 3:31 PM
deleuze_logika smyslu_mont.indd 1
EDICE LIMES
Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu. „Fantastično se zakládá hlavně na váhání čtenáře – čtenáře, který se ztotožňuje s hlavní postavou –, pokud jde o povahu podivuhodné události. Toto váhání se může vyřešit buďto tak, že připustíme, že k události skutečně došlo; anebo tak, že rozhodneme, že je výplodem představivosti nebo dílem iluze; jinak řečeno, můžeme rozhodnout, že událost se buď stala, nebo nestala.“ Žánr fantastické literatury autor posléze blíže vymezuje ve vztahu k podivuhodnému a zázračnému, na toto vymezení navazuje charakteristikou fantastického diskursu a témat s ním spojených. V závěru knihy pak jako odpověď na otázku „Proč je fantastično?“ předkládá analýzu společenské a literární funkce nadpřirozena.
8/29/13 10:39 AM
EDICE LIMES
Hayden White
Pa s c a l e C a s a n o v a
Claude Lévi‑Strauss
Tz v e t a n To d o ro v
Tr o p i k a diskursu
Světová republika literatury
A n t ro p o l o g i e a p ro b l é m y moderního světa
Úvod do fantastické literatu ry
Kulturně kritické eseje
31.3.2010 9:19:55
levi-strauss_mont.indd 1
EDICE LIMES
5/21/12 12:01 PM
John Bossy je britský historik hlásící se k mezioborovému pojetí, které začala prosazovat francouzská „nová historie“ (la nouvelle histoire). Jeho pozdější práce pak nezapřou vliv některých tendencí amerického „nového historismu“, zejména zaměření na tzv. literárnost historie. Bossyho hlavním vědeckým zájmem jsou dějiny křesťanství ve středověku a na počátku moderní doby. Publikoval také práce z oblasti politických a kulturních dějin, zaměřené především na anglickou renesanci. Většinu života působil na univerzitě v severoanglickém Yorku; roku 2001 se zde stal emeritním profesorem. Bossyho kniha Křesťanství na západě 1400–1700 je jednou z důležitých angloamerických prací o dějinách křesťanství v pozdně středověké a raně moderní západní Evropě. Je kritická ke koncepcím reformace jako hnutí vedoucího k ozdravení církve a novému hledání náboženských a etických pravd. Zdůrazňuje naopak kontinuitu křesťanství ve středověku a na prahu novověku především ve vztahu ke svátostem a pojetí křesťanského společenství. Všímá si také sil, které tuto kontinuitu ohrožovaly, a to jak v katolickém, tak i v protestantském táboře. Vedle doktrín – např. zajímavým způsobem vykládá změny v interpretaci Posledního soudu a Kristovy oběti – se zabývá také rituály, institucemi křesťanského náboženství a typickými náboženskými praktikami.
Wa l t e r J . O n g
Kniha The Limits of Interpretation, jejíž český překlad má čtenář v ruce, byla původně publikována roku 1990 v prestižní řadě „Advances in Semiotics“ ... Po knihách The Role of the Reader (1979) a Semiotics and the Philosophy of Language (1984) je to třetí formulace základních témat Ecovy sémiotiky a rozšíření jejich aplikace na další oblasti poznání. Eco se znovu a znovu vrací k těmto tématům, zpřesňuje je a přezkoumává je v konfrontaci s měnícím se kontextem sémiotiky a zejména v polemické výměně s mocnými postmodernisty. Ecova témata tak vytvářejí dynamicky se vyvíjející soubor idejí, který reprezentuje stav sémiotiky na přelomu tisíciletí.
UmbErto Eco
Te c h n o l o g i z a c e slova
MEzE INTERpRETAcE
Lubomír Doležel
Martin Procházka (z Poznámky o autorovi)
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
bossy_mont.indd 1
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
casanova_mont.indd 1
MEzE INTERpRETAcE
ek, plynouémů. V přím mezi ním gií. Teorie, komunikací je zejména ch na konje typická nách a časmj. v této logy Matubernetikou. tek pro krispolečnosti Bůh) až po o systému“.
Ulrich Beck
Vlastní Bůh
UmbErto Eco
nální sociálerý byl pro uhé polovitěžejní roli. e poslední, ezentativní funkčních ství, právo
EDICE LIMES
V současném světě, kde se mísí kultury a světonázory, se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat způsoby soužití tam, kde se střetávají živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck proto jako stěžejní téma své knihy formuluje otázku násilí a míru jako spojených nádob, jimiž se vyznačují univerzalistická náboženství právě kvůli svému univerzálnímu nároku, a jako hlavní zdroj rozpoutávání i tišení konfliktů sleduje náboženství a jeho proměny. Navazuje tak na pozorování některých současných sociologů a nastiňuje množství cest z této situace, které nemají přivést do vyprazdňujících se kostelů nové masy věřících, každému jednotlivci však mohou ukázat potenciál jeho vlastního způsobu prožívání religiozity a celé společnosti pak prospěch z kosmopolitizované plurální konstelace.
todorov_mont.indd 1
EDICE LIMES
John Bossy
Kniha amerického politologa a historika, specialisty na kultury jihovýchodní Asie (Thajsko, Indonésie, Filipíny), si klade zásadní otázku, proč v dobách komunistického internacionalismu a následné globalizace přežívá a sílí nacionalismus. Nejde jen o politický nebo ideologický jev ani o návrat k slavné historii nebo tradicím. Právě v jižní a jihovýchodní Asii vzniká národní povědomí a vědomí u etnicky značně diferencovaných celků. Podle Andersonovy teorie je národ především společenstvím vzniklým v představivosti, která se rozvíjí pomocí moderních komunikačních technologií (počínaje knihtiskem), vlivem literatury (zejména moderního románu) a žurnalistiky. Na rozdíl od náboženského společenství, které se formuje v kontinuálním čase „posvátné historie“, čase, jenž má jasný smysl a je zasazen do věčnosti, vzniká národ jako „společenství v představách“ jednotlivců v „prázdném“, sekularizovaném a mechanizovaném čase moderního světa. Přínosem knihy je mimo jiné i sledování vzniku moderních národů na americkém kontinentě a vlivu těchto procesů na vývoj nacionalismu v Evropě.
Křesťanství na Západě
EDICE LIMES
Benedict Anderson
Představy společenství Úvahy o původu a šíření nacionalismu
1400–1700
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
anderson_mont.indd 1
20.10.2010 9:20:59
4/16/12 10:00 AM
N A K L A D AT E L S T V Í K A R O L I N U M
22.10.2008 13:08:51
24.9.2008 12:21:27