Petr Fischer
One of Europe’s leading thinkers. Madeleine Albright
One of the great European minds of today.
v
Timothy Snyder 12/6/14 2:40 PM
11/7/14 7:36 PM
Krastev is a Tocqueville for our day.
kniha současného amerického politického teoretika iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci. autor nejprve charakterizuje osvícenské pojetí politiky založené na vědě a následně podrobně rozebírá tři hlavní tradice, jež z tohoto pojetí vychází: utilitarismus, marxismus a tradici společenské smlouvy. další kapitola je věnována kritikům osvícenského myšlení a celá kniha je zakončena úvahami o tom, jak v současnosti formulovat demokracii, jež by mohla dále rozvíjet osvícenský projekt. Shapirova čtivá a fundovaná kniha hledá odpovědi na otázky občanů, kteří se ptají, proč a do jaké míry je stát může nutit k nějakému jednání.
ERNESTO LACLAU EMANCIPACE A RADIKÁLNÍ DEMOKRACIE
I a n S h a p I ro M o r á l n í z á k l a dy p o l i t i k y
pOLiTEiA
M au r i c e D u v e rg e r Politické strany
IVAN KRASTEV UŽ JE ZÍTRA? ANEB JAK PANDEMIE MĚNÍ EVROPU
POLITIKA PROTI DOMINANCI
Normalizační festival je původní monografií o československém pozdním socialismu, zvláště pak o pozdně socialistické veřejné sféře, jež je dnes často považována za a priori toxickou. Hlavními postavami monografie jsou organizátoři folkových koncertů, kteří se v této sféře pohybovali, a tím ji spoluvytvářeli (a také v jistém smyslu měnili). Na jejich každodenním jednání je ukázána problematičnost dnešních mainstreamových způsobů zobrazení pozdního socialismu, a kniha je tak na dálku vedenou diskuzí s dnes již vžitými pojmy, jakými jsou například šedá zóna nebo ostrůvky svobody. S pomocí odborné literatury – a zvláště pak na základě tvůrčí interpretace textů antropologa Alexeje Jurčaka – nabízí alternativní model vyprávění o pozdním socialismu, jehož zastřešující metaforou by mohla být v úvodu knihy zmiňovaná Möbiova páska.
Ian ShapIro Morální základy politiky
normalizacni festival_mont.indd 1
A l e t tA J . N o r vA l A v e r z i v n í d e m o k r A c i e
M a r k M a zow e r TEMNý koNTINENT: EVRopa VE 20. sToLETí
Události posledních desetiletí od pádů autoritářských režimů východní evropy přes barevné revoluce, arabské jaro až po současnou krizi demokracie v etablovaných liberálních demokraciích západu oživily zájem o demokratickou teorii a praxi, o demokratickou tradici a o nově se objevující formy participace. Aletta J. norval se ve své knize Averzivní demokracie zaměřuje právě na tuto souhru mezi dědictvím demokratické tradice a její inovací a nabízí nové pojetí vzniku a formování demokratických požadavků, vztahů mezi občany, demokratické subjektivity a imaginace. ve svém tázání se obrací k pozdní filozofii Ludwiga Wittgensteina a kriticky se vymezuje vůči dominantním trendům současné demokratické teorie v podobě deliberativní a poststrukturalistické radikální demokracie. Pro českého čtenáře je kniha navíc zajímavá tím, že vychází ze zkušenosti s jihoafrickým apartheidem a nabízí tak jinou perspektivu vyrovnávání se s autoritářskou minulostí.
norval_averzivni demokracie_mont.indd 1
M i c h a e l S a n d e l S p r av e d l n o S t : C o j e S p r áv n é d ě l at
11/04/2019 18:25
v knižním zpracování populárního televizního pořadu profesora Michaela Sandela (Harvard) se čtenáři představují svižně a vtipně psané kapitoly, bohatě doplněné aktuálními příklady problematiky spravedlnosti. rozehrávají se v nich některé z nejožehavějších morálních otázek, které dnes hýbou společností na Západě: je morální sanovat banky, požadovat přemrštěné ceny, pozitivně diskriminovat při přijímání na univerzitu či ukládat povinnou službu v armádě? odhalují také anatomii některých klíčových hodnotových sporů: o cenu lidského těla, o přípustnost homosexuálních sňatků, o kolektivní odpovědnost komunity či o roli náboženství v politice. autora však zaměstnávají nejen „velké“, ale i „malé“, každodenní problémy, jako jsou smysl sportovních her, pouta rodinné solidarity nebo nároky imigrantů. Živě jsou přitom vyloženy hlavní myšlenky klasiků politické filosofie: aristotela, Kanta, Milla a rawlse. autor se hlásí k linii amerického komunitarismu, což mu však nebrání s porozuměním podat i myšlení liberální až libertariánské. text poslouží jako cenný úvod do politické filosofie přístupný i laickému čtenáři, který zjednodušuje jen natolik, aby otevřel diskusi a umožnil vztáhnout argumentaci inspirovanou hlavními proudy morálního myšlení na řadu konfliktních témat současné polis.
RogeR gRiffin ModernisMus a fa šisMus
06/08/2019 13:23
AlettA J. NorvAl Aver zivní demokrAcie
9/8/16 10:23 AM
Michael Sandel SpravedlnoSt: C o j e S p r áv n é d ě l at
KAROLINUM.CZ
2/9/16 9:28 AM
sandel_spravedlnost_mont.indd 1
PŘEMYSL HOUDA NORMALIZAČNÍ FESTIVAL: SOCIALISTICKÉ PARADOXY A POSTSOCIALISTICKÉ KOREKCE
10/05/2018 09:20
4/16/13 5:45 PM
Nadia UrbiNati Znetvořená demokracie: mínění, pravda a lid
Mark Mazower Temný konTinenT: evropa ve 20. sToleTí
v
RogeR gRiffin ModeRniSMuS a fašiSMuS
moralni zaklady politiky_mont.indd 1
4/5/16 9:27 PM
laclau_emancipace_mont.indd 1
IVaN kraSTeV STePHeN HoLMeS SVĚTLO, KTERÉ POHA SLO: VYÚČTOVÁNÍ
17/04/2020 08:42
03/06/2020 12:22
12/10/14 1:35 PM
E R N E S TO L AC L A U E M A N C I PA C E A R A D I K Á L N Í D E M O K R A C I E
Ústředním tématem kolekce esejů významného postmarxistického politického teoretika Ernesta Laclaua je otázka platnosti pojmu emancipace, který je klíčovým momentem našeho politického imaginárna již od dob osvícenství. Autor analyzuje, jak nedávné události (konec studené války, fragmentace sociálních identit, multikulturalismus a bujení etnických a národních identit či postmoderní kritika osvícenských jistot na poli filozofie) proměnily platnost pojmu emancipace, ale také celého politického myšlení. Věnuje tak současně pozornost i dalším ústředním pojmům a problémům politického myšlení, jako jsou vztah univerzalismu a partikularismu, pojmy moci a reprezentace, radikální demokracie či populismu. Laclau zároveň dále rozvíjí a vymezuje svoji teorii hegemonie vůči dekonstrukci Jacquesa Derridy a antifundacionalismu Richarda Rortyho. To vše činí tuto knihu nepostradatelnou pro každého, kdo touží porozumět současnému radikálnímu politickému myšlení.
Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy. Tento vývoj spolu s nástupem populistických politiků vnímají jako důsledek zhroucení naděje na unipolární liberálně-demokratický svět, jemuž by dominovaly Spojené státy. Detailně se věnují řadě aspektů, které k této změně přispěly, ať už to byla vnitřní ekonomická krize ve Spojených státech, vylidňování ve východní Evropě, resentiment z napodobování Západu, k němuž byly tlačeny země bývalého sovětského bloku, nebo pokrytectví americké zahraniční politiky. Rozpad liberálně-demokratického řádu popisují věcně, byť zároveň s jistou nostalgií, ale i mírným optimismem při pohledu do budoucnosti.
svetlo, ktere pohaslo_mont.indd 1
uz je zitra_mont.indd 1
2/21/14 4:35 PM
demokracie v postliberalni konstelaci_mont.indd 1
Maurice Duverger Politické strany
MILAN ZNOJ JAN BÍBA JANA VARGOVČÍKOVÁ DEMOKRACIE V POSTLIBERÁLNÍ KONSTELACI
M I L A N Z N O J , J A N B Í B A , J A N A VA R G O V Č Í K O VÁ D E M O K R AC I E V P O S T L I B E R Á L N Í KO N S T E L AC I
MARTIN HORÁK ÚSPĚCH I ZKLAMÁNÍ: DEMOKRACIE A VEŘEJNÁ POLITIKA V PRAZE 1990–2000
Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie. Symptomy jsou nepřehlédnutelné: pokles volební účasti, nebývalá schopnost oligarchií využívat fungování státu ve svůj prospěch, vlády tvrdošíjně prosazující neoliberální reformy i přes vytrvalý odpor občanů, odumírání sociálního státu a v neposlední řadě úspěch nového populismu pravice. V této knize se hledá protilék. Příčiny krize autoři nespatřují ve výzvách globálního kapitalismu, natož v pohnuté české historii. Zajímá je vnitřní napětí v liberální demokracii samotné, které spatřují v nedostatečné artikulaci vztahu mezi liberalismem a demokracií. Soudí, že dosavadní artikulace se vyčerpaly, a tak se hledají nové. Postliberální konstelaci považují právě za takový teoretický prostor, ve kterém lze nově tematizovat schopnosti demokracie jednat kolektivně, veřejně a politicky, schopnosti, které liberální teorie ve svých úvahách eliminují. Otázky s tím spojené jsou v knize zkoumány z hlediska čtyř směrů soudobé demokratické teorie: neorepublikanismu, deliberativní demokracie, postliberální demokracie a demokracie radikální. Odpovědi se pochopitelně liší, společná jim je ale snaha otevřít pro demokratické myšlení postliberální perspektivu.
KAROLINUM
M A RT I N H O R Á K Ú S P Ě C H I Z K L A M Á N Í : DEMOKRACIE A VEŘEJNÁ POLITIKA V PRAZE 1990–2000
Jan-Werner Müller
IVaN kraSTeV, STePHeN HoLMeS SVĚTLO, KTERÉ POHASLO: VYÚČTOVÁNÍ
Krastevových sedm paradoxů Evropy po koronakrizi není politický program, ale mapa na cestu, na níž se nesmíme ztratit. Autorova analytická citlivost neutěšuje, nýbrž vyzývá k přemýšlení nad nejdůležitější otázkou dneška: Jak udržet pohromadě společný svět, který se ze strachu z viru znovu nacionálně trhá?
NORMALIZAČNÍ FESTIVAL
Záplavy udání a štvanice na „maskované záškodníky“ vytvořily z běžného pracovního prostředí past, do které se mohl chytit kdokoliv. Bez ohledu na důkazy či loajalitu vůči straně. Obvinění na základě společenských vazeb pak rozšiřovala počet postižených o rodinné příslušníky, spolupracovníky a známé.
Autorka sice nezpochybňuje zodpovědnost politických elit v čele s J. V. Stalinem, zároveň ale ukazuje, že „obyčejní lidé“ nebyli pouze oběťmi teroru. Řevnivost mezi jednotlivými pracovníky, osobní konflikty i obranné strategie, jako např. preventivní udávání, naopak pomáhaly roztáčet kola teroru a po jistou dobu znemožňovaly z něj nalézt jakékoliv východisko. Goldmanová tak prostřednictvím příběhů konkrétních lidí přesvědčivě polemizuje s totalitaristickým pojetím – v českém prostředí stále populárním – rozdělujícím společnost stalinské (či obecně komunistické) diktatury na aktivní ovládající a pasivní ovládané.
30/09/2019 19:46
WENDY Z. GOLDMANOVÁ V Y T VÁ Ř E N Í NEPŘÍTELE: U DÁVÁ N Í A Z A S T R A Š OVÁ N Í V E S TA L I N S K É M RU S KU
IVAN KRASTEV UŽ JE ZÍTRA? ANEB JAK PANDEMIE MĚNÍ EVROPU
shapiro_politika proti dominanci_mont.indd 1
Kniha Vytváření nepřítele zkoumá mezilidské vztahy a vzorce chování v letech 1937 až 1938 v Sovětském svazu, tedy v období velkého teroru. Na osudech jednotlivých zaměstnanců tří velkých moskevských továren autorka ukazuje, jak masové operace (zatýkání určitých skupin obyvatel) a výzvy vedoucích představitelů komunistické strany k odhalování „skrytých nepřátel“ uvedly do pohybu dynamiku teroru, před jehož destruktivní silou nakonec nebyl nikdo v bezpečí.
goldmanova_vytvareni nepritele_mont.indd 1
IaN SHaPIro poliTika p roT i DominanCi
PŘEMYSL HOUDA
ERNESTO LACLAU A CHANTAL MOUFFE HEGEMONIE A SOCIALISTICKÁ STRATEGIE: ZA RADIKÁLNĚ DEMOKRATICKOU POLITIKU
W E N D Y Z . G O L D M A N O VÁ V Y T V Á Ř E N Í N E P Ř Í T E L E : UDÁVÁNÍ A ZASTRAŠOVÁNÍ VE STALINSKÉM RUSKU
E R N E S TO L AC L AU A C H A N TA L M O U F F E HEGEMONIE A SOCIALISTICKÁ STRATEGIE: ZA RADIKÁLNĚ DEMOKRATICKOU POLITIKU
Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin. V kapitolách věnovaných dominanci přesahující státní hranice cílí na úlohu mezinárodních institucí, spekuluje o vojenských zásazích, jež mají zabraňovat genocidě a etnickým čistkám, a poukazuje na problémy, které jsou spjaty s prosazováním demokracie v zahraničí. Na základě poznatků o úspěšných politických kampaních minulosti Shapiro vysvětluje, jakým způsobem vytvářet efektivní politické koalice a jak jejich prostřednictvím prosazovat ideál nedominance.
IaN SHaPIro
EDICE POLITEIA
8/21/15 4:31 PM