Břeclav
revitalizace areálu bývalého cukrovaru
Břeclav
revitalizace areálu bývalého cukrovaru
DIPLOMOVÁ PRÁCE FA VUT Brno 2016/2017 autor: Bc.Kateřina Baťková vedoucí práce: doc. Ing. arch. Karel Havliš
„Architektura znamená zviditelňování genia loci.“ Martin Heidegger filozof
// 02
kontext
Diplomová práce navazuje na práci před-diplomovou, která mapuje místa s nedostatečným využitím a poukazuje na jejich problematiku i potenciál. Nevyužité plochy jsou pro tento účel rozděleny do čtyř kapitol, které nabízí přehled jednotlivých míst a navrhují, jak s nimi systémově nakládat. Práce se nevěnuje konkrétním návrhům pro jednotlivé plochy, ale nabízí ucelenou analýzu nevyužívaných prostor pro následné snazší zacházení. Na základech této práce je možno se systematicky věnovat zahušťování města a zvyšovat tak jeho kompaktnost. Největší možnosti zhodnocení v daném kontextu nabízí, dle mého názoru, plochy se statusem brownfield, jež se nacházejí na území města právě čtyři. Dvě dokonce leží v bezprostřední blízkosti centra města. Jedná se o zámecký areál a areál bývalého cukrovaru. Osobně vidím nejvyšší potenciál u revitalizace areálu bývalého cukrovaru, a to díky jeho ohromným rozměrům a lokalizaci. Domnívám se, že by zde mohla vzniknout zástavba, která pozvedne celé město.
// 04
motivace
Impulzem k výběru lokality pro diplomovou práci byla dvacetiletá pasivita ze strany města (vlastníka), jež vyústila k návrhu na odprodej areálu jako jednoho celku. V praxi by to mohlo dopadnout tak, že by zde vznikla monofunkční zóna nekomunikující s městem. Ostatně, o pozemky již v minulosti projevila zájem společnost Kaufland. Tímto aktem by se nejen neproměnil potenciál, který místo má, ale dokonce by se ještě zhoršila dopravní situace ve městě. Současný plán o odprodeji také nezohledňuje hodnotu skladovacích hal a nechává jejich existenci na pospas budoucího majitele. Osobně považuji tento projekt za špatný. Návrh byl zastupitelstvem několikrát zamítnut, alternativní řešení se ovšem dosud neobjevilo a tak areál nadále chátrá v jedné z nejlukrativnějších zón ve městě.
// 06
abstrakt
Cílem práce je vytvořit strategii pro pozvolnou integraci chátrajícího areálu do organismu města. Úsilí se soustředí na zužitkování lukrativní pozice cukrovaru ve středu města a snaží se zde vytvořit ideální podmínky pro vznik městského prostředí. Areál má potenciál vytvořit chybějící městské centrum - lokace je příhodná a existence monumentálních budov skladovacích hal, které se řadí mezi nejstarší stavby ve městě, by podtrhovala průmyslovou podstatu Břeclavi. Revitalizace tak může zhodnotit jak území areálu, tak i jeho blízké okolí, v širším důsledku dokonce i image celého města. Úkolem práce není stanovení konečné podoby prostoru, ale spíše stanovení směru, jakým by se mohla revitalizace ubírat. Důraz je kladem na proces a metodiku obnovy.
// 08
obsah
o cukrovaru
11 - 16
analýzy lokalizace
17 - 18
historie
19 - 32
šIRŠÍ VZTAHY
33 - 42
návrh filozofie
43 - 48
PROVEDITELNOST
49 - 50
etap izace
51 - 52
a k t i v i z a c e
53 - 72 73 - 110
T R A N S F O R M A C E m ě s t s k é c e n t r u m
111 - 128
z á vě r
129 - 130 // 10
o cukrovaru
06 18 17 16
04 09
15 12
05
08 03
14
11
13 10
07 02
01
Letecký pohled: areál bývalého cukrovaru v Břeclavi
[4]
cukrovar
Břeclav leží na trase první železniční tratě u nás, tzv. severní dráze, což velmi ovlivnilo její vývoj. Blízkost Vídně a snadná dostupnost měly za následek, že se město dostalo do hledáčku podnikatelů. Takřka přes noc se původně agrární vesnička transformovala na průmyslové město. Kuffnerův cukrovar vznikl jako první z velkých závodů na Břeclavsku. Postupem času si podnik vydobyl přední místo v cukrovarnickém průmyslu a Břeclav se tak stala důležitým bodem monarchie. Svého času byla společnost největším zaměstnavatelem v regionu, což mělo zásadní dopad na přistěhovalectví do města. Kuffnerův cukrovar zaměstnával stovky dělníků, v sezóně se uměla čísla vyšplhat až k tisíci. Ekonomická činnost cukrovaru výrazně ovlivňovala charakter domovského města. Provoz cukrovaru, stejně jako rodina Kuffnerů, měli nezanedbatelný vliv na vývoj města Břeclavi. [7]
o cukrovaru
// 12
01
Administrativní budova
04
Pohled na areál z nábřeží
07
Prostor mezi lávkou a Raciem
02
Hlavní výrobní hala - Racio
05
08
Lávka
Dětské a dopravní hřiště
03
Hlavní výrobní hala - Racio
06
Pohled z jihu
09
Cyklostezka a navezený kopec
10
Hala Rena
11
Budova u haly Rena
13
Budova za tržnicemi
14
Prostor za malými halami
15
Zbytky kolejí mezi halami
16
Prostor u velké haly
Velká skladovací hala zezadu
18
Velká skladovací hala zepředu
17
12
Malá skladovací hala
// 14
„Navrhovali, aby se město nezříkalo role investora, samo určilo, co tam má být, zpracovalo projektovou dokumentaci silnice a další prvky infrastruktury za své peníze vybudovalo. Potom by se území mohlo rozdělit na menší pozemky, které by nabízelo soukromým investorům.“ [3] Pavel Dominik starosta, Pro Region // pro Břeclavský Deník dne 1.11.2016
„Jsem zastáncem toho, že by se to mělo dělat postupně po malých krocích. Jsem skeptický k tomu, že jsme schopní sehnat velikého investora, aby udělal projekt celého prostoru a ještě to bylo podle našich představ.“ [3] Richard Zemánek zastupitel, KDU-ČSL // pro Břeclavský Deník dne 1.11.2016
„Areál bývalého cukrovaru je dnes sice nevzhledné a zanedbané, přesto velmi cenné území v centru Břeclavi. Považuji za nesprávný přístup současné radnice, která budoucnost areálu očividně neřeší celkově a koncepčně. Namísto toho tam nahodile umísťuje stavby různého druhu.“ [3] Milan Vojta zastupitel, ANO 2011 // pro Břeclavský Deník dne 7.3.2014
. . . „místo má do budoucna vysoký městotvorný potenciál. Jde o areál se zachovalými cennými stavbami, dokládajícími průmyslovou minulost Břeclavi, s vlastním geniem loci, charakteristickými mimo jiné i polohou na nábřeží Dyje, o území s těsnými a různorodými vazbami na okolní městský organismus.“ . . . [5] Jan Miklín architekt // citace z otevřeného dopisu zastupitelstvu Břeclavi ze dne 31.10.2016
„Břeclavský cukrovarský areál, který více než sto padesát let spoluvytváří obraz našeho města, je dokladem někdejší slávy potravinářského průmyslu, a i proto je důležité nesmazat jeho stopu, ale zachovat jej v maximální možné míře pro generace budoucí.“ [5] Dagmar Bowyer architektka // pro iDnes dne 12.2.2015
„Byl bych nejradši, kdyby se nebouraly ani staré cukrovarské haly a spíš se do obnovy prostoru citlivě zapojily. Areál může sloužit jako místo pro volný čas, kam si zajdu s rodinou na hřiště, dám si v kavárně kávu. Prostor by šel využít i na byty,“ [3] Petr Vlasák podnikatel // pro Břeclavský Deník dne 1.11.2016 o cukrovaru
// 16
analýzy
GSEducationalVersion
15 minut
10 minut
5 minut
zámek náměstí tgm autobusové nádraží nádraží čd
silnice železnice
srdce Břeclavi
Cukrovar se nachází takřka ve středu města. Situování areálu do centra dění bylo záměrné, jelikož důležitou roli v přepravě surovin hrála řeka Dyje a blízkost železniční tratě. Z nádraží do areálu vedla i tzv. cukrovarská vlečka přes původní dřevěný most, jenž byl později nahrazen ocelově nýtovanou příhradovou konstrukcí. Jedná se o jednu z posledních takových konstrukcí u nás, z toho důvodu byla lávka v listopadu 2010 prohlášena za kulturní památku. Pozůstatky kolejí je možno v areálu stále nalézt. [1] Díky své poloze je žádoucí, aby byl areál vhodně zakomponován do struktury města a netvořil nadále „černou díru“. Existuje zde vysoký potenciál pro to, aby srdce město začalo zase naplno bít.
1 : 25 000
lokalizace
// 18
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
1862 - 1990
výroba
Základní kámen cukrovaru byl položen roku 1862 bratry Hermannem a Jakubem Kuffnerovými. Jednalo se o první velký závod ve městě, nebyl však zdaleka posledním. Byl postaven na státních pozemcích jako smíšený závod, tzn. že měl surovárnu (zpracování) i rafinerii (čištění). V srpnu 1893 továrna kompletně vyhořela. Ještě téhož roku započala výstavba nových výrobních hal podstatně větších rozměrů. Nově vybudovaný cukrovar se zařadil mezi největší cukrovary v monarchii. Roku 1924 koupila podnik Akciová společnost pro průmysl cukrovarnický v Hodoníně, čímž se zpřetrhaly vazby rodu Kuffnerů k cukrovaru. Po válce byly provedeny nutné nákladné a zdlouhavé oprav. Následně roku 1948 byl podnik znárodněn. Předválečné úrovně produkce se podařilo dosáhnout až v 50. letech. Roku 1963 byl vytvořen národní podnik Jihomoravské cukrovary, k nimž byl břeclavský cukrovar přidružen. Po revoluci se stává z cukrovaru státní podnik a o rok později je výroba nadobro ukončena. [7]
HISTORIE
// 20
„Je to nejvýznamnější břeclavská rodina bez ohledu na vyznání.“ Alena Kaňová ředitelka městského muzea // pro Břeclavský deník 16.11.2012
fotografie synagogy, Břeclav: Ladislav Renner
[2]
[3]
odkaz kuffnerů
Kuffnerovi byli vlivným rakousko-uherským rodem. Patřili mezi nejvýznamnější cukrovarnické rodiny v celé habsburské monarchii. Rod židovského původu působil v Břeclavi, Ottakringu a Sládkovičově. Kuffnerové se ale neomezovali pouze na podnikání, angažovali se také v kultuře a byli společensky i politicky činní. Věnovali nemalé finanční prostředky na rozvoj věd a zakládali dobročinné nadace. David a později i Hermann (zakladatel cukrovaru) zastávali dokonce post starosty města Břeclavi. Kuffnerovi si za své zásluhy vysloužili i šlechtický titul. Kuffnerové se významně podíleli na fyzické podobě města. Mimo samotný areál cukrovaru, nechali vystavět také činžovní domy pro své zaměstnance, kolonie rodinných domů a v neposlední řadě synagogu. Konec rodu přichází s druhou světovou válkou, kterou většina Kuffnerů nepřežila. Poslední příslušník břeclavské větve zemřel v roce 1937 a je pochován na místním židovském hřbitově. [3]
HISTORIE
// 22
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
02 // fáze 1989 - 2013
zásahy
Po ukončení výroby v roce 1990 připadl areál pod správu města. Některé budovy byly v havarijním stavu. Bylo nutno vyřešit, co se bude dít s cukrovarem dál. Vedení města se rozhodlo odprodat hlavní výrobní halu místní potravinářské firmě, čímž se areál rozdělil. Vzniká tak soukromý postupně revitalizovaný areál firmy Racio o 3 hektarech, jenž je obklopen 5 hektarovou plochou s 8 pomalu dál chátrajícími objekty v majetku obce. Radnice se snažila léta najít řešení pro zbývající část areálu. Během let zaujala k záležitosti různá, níže popsaná, stanoviska. Za problém považuji nekoncepční zacházení s prostorem během hledání konečného řešení. Jedná se hlavně o vybudování dětského hřiště, navezení zeminy pro vytvoření sáňkovacího kopce, či vybudování cyklostezky bez kontextu budoucího stavu místa. Kvituji snahu města místo oživit, domnívám se ale, že první měla být stanovena koncepce rozvoje místa. [2]
HISTORIE
// 24
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
1993 - 2014
rekonstrukce
Společnost Racio v 90. letech odkupuje od města zdevastovanou hlavní výrobní halu s tím, že ji zrekonstruuje pro své účely. Racio je jedním z největších výrobců rýžových chlebíčku v Evropě, bezpochyby jde o významného hráče na poli potravinářského průmyslu. Firma zaměstnává stovky lidí a ovlivňuje chod a podobu města. Určitým způsobem firma svými aktivitami navazuje na odkaz Kuffnerova cukrovaru. V roce 1993 firma ve spolupráci s městem získala dotaci z evropských fondů na vybudování chybějícího napojení areálu na ulici Národních Hrdinů, parkoviště, přilehlý chodník a dešťovou kanalizaci. Následně započala samotná rekonstrukce výrobní haly, v níž se odráží snaha o zachování původního vzhledu. Rekonstrukce komplexu zakonzervovala budovy hlavních výrobních hal, což nejspíše zachránilo jejich existenci, a tím zůstal zachován charakter celého areálu. Troufám si tedy označit rekonstrukci hlavní výrobní haly za kladný počin, i přes to, že její architektonický výraz může být diskutabilní. [2;3]
HISTORIE
// 26
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
1994 - 2007
studie
V roce 1994 si město objednalo studii od místních architektů Jančálka a Zálešáka. Studie ještě pracovala s celou plochou areálu, tedy i s hlavní výrobní halou. Práci považuji za zdařilou, bohužel její závěry zůstaly pouze na papíře. Dnes se aplikovat již nedá, právě kvůli zahrnutí soukromého pozemku Racia do projektu a odlišnému výchozímu stavu areálu. Také je dnes zřejmé, že město není schopno takovou rozsáhlou revitalizaci finančně zvládnout. V roce 2005 město vypsalo architektonickou soutěž s názvem „Studie využití prostor areálu bývalého cukrovaru.“ Tendru se zúčastnily čtyři subjekty. Po odevzdání návrhů se město Břeclav ovšem rozhodlo soutěž zrušit a odevzdané obálky s projekty se tak vůbec nerozlepily. ČKA následně vyhlásila soutěž za neregulérní a vyzvala své členy, aby se případné další soutěže neúčastnili. Další soutěž ovšem již vypsána nebyla. [2;3]
HISTORIE
// 28
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
2007 - 2017
odprodej
V průběhu let si vedení radnice uvědomilo, že investice do revitalizace areálu jsou natolik vysoké, že je město není schopno financovat samostatně. V roce 2007 vypisuje město tendr na zvelebení areálu. O výstavbu na městských pozemcích se ucházejí dvě firmy, břeclavská ZFP Nový cukrovar a vsetínský Fastav Development-AOC. Díky nabídce úplného samofinancování dostala příležitost necitelná studie Fastavu. Společnosti se ale nepovedlo zajistit územní povolení, a tak smlouva s firmou nebyla nikdy naplněna. Radnice se tedy v roce 2015 ocitá zpátky na začátku. V říjnu 2016 se objevuje návrh o odprodeji celého areálu. Radnice si neklade žádné podmínky, čímž umožňuje případné zbourání budov. Reakce na tento návrh jsou bouřlivé. Nelíbí se jak občanům, tak některým zastupitelům. Právě z důvodu četných námitek bylo jednání o odprodeji několikrát odsunuto. V prosinci 2016 ovšem zastupitelstvo odhlasovalo, že se odprodej uskuteční. [2;3]
historie
// 30
1862
založení závodu
1893
Požár - areál kompletně vyhořel
1924
Prodej - konec kuffnerova cukrovaru
1948
znárodnění
1989
areál se stává majetkem města
1990
ukončení výroby
1993
prodej hlavní výrobní haly firmě racio
1994
studie revitalizace areálu
2005
architektonická soutěž - neplatná
2007
smlouva s fastavem na odkup a revitalizaci
2009
uzavření skladovací haly veřejnosti
2013
otevření dětského hřiště v areálu
2013
vybudování cyklostezky
2014
rekonstrukce výrobní haly racia dokončena
2014
kontrakt s fastavem zrušen
2015
radnice otevírá otázku odprodeje
2016
1. břeclavské referendum - neplatné
2017
zastupitelstvo odhlasovalo odprodej areálu
2016
nesouhlas
V souvislosti s výstavbou nových monofunkčních center u hlavních tahů a v areálech brownfieldů se konalo v loňském roce první břeclavské referendum. Uspořádalo ho mladé politické hnutí Mladí a neklidní spolu se zástupci tradiční strany ODS. Lidé se v referendu projevili proti výstavbě v zónách u zámku a bývalého cukrovaru. Bohužel se ale nedostavil dostatečný počet voličů a referendum tak nenabylo platnosti, tím pádem se nestává závazným pro orgány samosprávy. Aktivní obyvatelé města se ale nevzdávají, podpořeni odbornou veřejností a některými politickými stranami bojují za osud cukrovarské brownfield i nadále.
historie
// 32
ov a ku
pk
05
14
04 nár
. hr
din
ů
cukrovarský komín
11
cukrovarský most
03 10
13 09 u
ku
ad st
12
ffn
er
n ovo
io
na
áb
řež
í
06
řád
ku
va d
in
ov a
nu
so
kostel sv. václava
vodárenská vež 02
08
.l
is
to
pa d
u
07
na
01
ja l pa ac ha
řešené území vstupy do území pohledové dominanty pohledové osy pěší trasy silniční trasy
17
napojení věž otis
Areál se nachází mezi dvěma hlavními tahy ve městě. Je přímo přístupný z ulice Národních Hrdinů a z ulice U Stadionu. Pomocí pěších stezek je možno do areálu vstoupit také z náměstí TGM, ulice 17. listopadu a ulice Sovadinovy přes cukrovarskou lávku, kulturní památku ČR. Cukrovar leží v docházkové vzdálenosti železničního i autobusového nádraží. Celý areál dotváří již přes 150 let siluetu města. Monumentální stavby halových objektů dominují významným pohledovým osám ve městě. Cukrovarský komín se prolíná do kontur města prakticky ze všech úhlů. I z areálu se nám občas nabízí dech beroucí podívaná. Existující pohledové osy by bylo bezpochyby žádoucí zachovat, či dokonce je zvýraznit v rámci uvažované transformace.
1 : 5 000
Širší vztahy
// 34
01
Vstup z ulice 17. listopadu [4]
03
Vstup z ulice U stadionu [4]
05
Vstup u administrativy [4]
02
04
Vstup z náměstí TGM [4]
Vstup z ulice Národních hrdinů [4]
06
Vstup přes lávku [4]
07
Pohled z mostu ulice 17.listopadu
09
Pohled na kostel sv. Václava
10
Pohled na vodárenskou věž
12
Pohled od velké haly I.
13
Pohled od velké haly II.
08
Pohled z třídy 1. Máje - vstupní brána do města
14
11
Pohled na vež firmy Otis
Pohled z ulice Na Pěšině
ov a
veslařský klub a tenisové kurty
pk
dům dětí
ku
koupaliště a krytý bazén
základní škola
nár
. hr
din
ů
policejní stanice stadion m. loučky sou + spš // dílny
soš
piksla městský soud knihovna u
pivovar
ad st io nu
in
ov a
okresní státní zastupitelství so
va d
městský úřad náměstí tgm a kostel
městské muzeum a galerie
kino koruna
mš soukromá soš
synagoga: muzeum 17
is
to
pa d
zš
na
kulturní dům
u
zš
ja l pa ac ha
řešené území sociální vybavenost kultura vzdělávání a tělovýchova
.l
umělecká škola
obchod. centr
rum
vybavenost
Břeclav jako spádové území 63 okolních obcí má velmi dobrou občanskou vybavenost. Jelikož se cukrovarský brownfield nachází ve středu města, nalezneme v jeho okolí rozmanitou nabídku vyžití, samotný areál ale žádné aktivity nenabízí. Bezpochyby i proto se většina Břeclavanů místu vyhýbá. [1]
evangelický kostel
V Břeclavi se ročně koná bez mála 30 akcí. Díky absenci centra se některé akce konají v nedůstojných prostorech. Dlouhá léta probíhali svatováclavské slavnosti na uzavřené ulici 17. listopadu, což negativně ovlivňovalo provoz ve městě, dnes se akce zpravidla konají na zelené ploše pod zámkem. Plocha u zámku ovšem není zcela vyhovující. Chybí zde občanská vybavenost a možnost uskutečnění akce i v interiéru. Díky své lokaci a prostorovému uspořádání je místo vyhovující pro koncerty, již méně potom pro konání akcí spíše “stánkového typu.“ Naopak přesně takové druhy společenských setkání by se mohli koncentrovat do míst areálu cukrovaru.
galerie 99 1 : 5 000
širší vztahy
// 38
ov a pk ku
nár
odn
ích
h
racio, s.r.o. handy corp, s.r.o.
cukrovarský most
VIFINA, s.r.o. u
ad st io ov a
nu
tionalVersion
Wine service, s.r.o. ů rdin
řešené území kulturní památka obecní majetek krajský majetek státní majetek soukromý majetek vlastník pozemku
so
va d
in
Prchal, R.
danajský dar
Po revoluci připadly původně státní pozemky o sedmi hektarech do majetku a správy města. Z dnešního pohledu bývá tento akt často nazýván břeclavským danajským darem. Obce vlastní převážnou část areálu dodnes. Výjimkou je hlavní výrobní hala, kterou odkoupila firma Racio, zrekonstruovala ji a nyní zde provozuje svou činnost. [6] Cukrovar není pod žádnou formou památkové ochrany. Snahy břeclavské architektky Dagmar Boweyer areálu přiřknout status památky, se ukázaly po oficiálním vyjádření ministerstva kultury, jako liché. Dle mluvčí rezortu prodělal cukrovar v rámci revitalizace takové úpravy a modernizace, které sice objekty uchránily od demolice a zachovaly tím celkový výraz souboru, ale v detailech došlo k výraznému setření historické i architektonické autenticity. [5]
1 : 2 500
majetko právní vztahy
// 40
Genius Loci areálu • lukrativní oblast ve městě • areál je v majetku obce • dobré napojení území • příznivé klimatické podmínky • tradice průmyslové výroby ve městě • existence velkých zaměstnavatelů •
• absence centra města • nízká nabídka volnočasových aktivit • nadměrná intenzita dopravy • existence dvou brownfieldů přimo v centru • chátrání areálu - zanedbaná údržba • uzavření staveb pro veřejnost • omezené finance města
STRENGTHS // silné stránky
opportunities // příležitosti
možnost vytvoření nového centra • potenciál využití řeky ve městě • rozvoj kulturních aktivit ve městě • vytvoření identity města • vysoký podíl cyklodopravy • poloha na hranici - možná spolupráce • příležitosti pro výstavbu a bydlení • vytvoření podnikatelských příležitostí •
weaknesses // slabé stránky
S
W
O
T threats // hrozby
• opomenutí hodnoty areálu • nekoncepční nakládání s plochou • neosvícený investor • odprodej bez koncepce • zbourání skladovacích hal • nevhodné využití staveb • vznik monofuknční zóny - bariéry v centru města
swot
Kuffnerův areál již přes jedno a půl století spoluvytváří obraz města Břeclavi. Jednotlivé budovy jsou působivým dokladem průmyslové architektury dané doby a areál jako monumentální celek odkazuje na někdejší slávu města v době monarchie. Pro kontinuální identitu města je důležité snažit se zachovat v co největší míře jeho dědictví. Současný územní plán zde počítá s plochami smíšené vybavenosti. Domnívám se, že se zde nabízí celá řada možností využití území i stávajících budov. Skutečnost, že areál je neustále v rukou města považuji za hlavní pozitivum. Diskutovaný odprodej považuji za krok špatným směrem. Dnes má radnice jedinečnou příležitost přistoupit k transformaci prostoru komplexně a vytvořit smysluplnou městotvornou koncepci. Namísto toho se vedení města dobrovolně zříká této možnosti a tím neproměňuje šanci, která mu byla v 90. letech přihrána. [1]
swot
// 42
nรกvrh
přivedení investic
hody & koncerty navrácení do mentální mapy
ekonomické pozvednutí
konverze
obnovení tradice trhů
identifikace
zhodnocení navrácení do organismu města
moravská šanghaj
živé místo
nové centrum
participace
nová výstavba reprezentační prostory
originální mobiliář
základní
principy návrhu lidské měřítko
zvýšení obslužnosti
transparentní prostředí veřejná prostranství
otevřenost demokratičnost
prostupnost
zpřístupnění nábřeží otevření hal
mobiliář zachování pohledových os
srozumitelnost snadná orientace čitelná organizace prostoru
pocit bezpečí
filozofie návrhu
Historie cukrovaru nám zároveň vypráví i příběh samotného města, a proto by měl být jeho odkaz v Břeclavi více patrný, což je v rozporu se současnou formulací návrhu o odprodeji. Revitalizace areálu vychází z předpokladu zachování hodnoty, kterou prostor disponuje a to jak v rovině fyzické, tak duchovní. Návrh je postaven na pozvolném navrácení areálu do struktury města. Důležité je vytvořit zde živé místo, jež bude naplňovat potřeby různých skupin obyvatel. Cílem návrhu je ekonomické a kulturní pozvednutí čtvrti a následné navrácení investičních zájmů do oblasti. Pozvolným procesem revitalizace se tak zhodnotí pozemky řešeného území a vytvoří se ideální podmínky pro vznik nové zástavby, jež by mohla plnit funkci městského centra, které Břeclavi chybí.
filozofie návrhu
// 44
princip
zhodnocení
Můžeme-li fungování měst k něčemu připodobnit, nejlepší bude asi přirovnání k živému organismu. Stejně jako v organismu, nefunguje-li jeden orgán, narušuje to stabilitu celku. Nejdůležitějším bodem revitalizace je, aby byl areál začleněn do struktury města, aby s ním začal pracovat jako jeden mechanismus a neoslaboval je nadále svou nečinností. Na základě představené teze se proto domnívám, že správně provedená revitalizace území zhodnotí nejen areál samotný, ale napomůže pozvednutí města jako celku.
princip
identifikace
Dalším zásadním bodem při revitalizaci areálu je identifikace se Břeclavanů se s místem, ve smyslu vnímání jeho existence a hodnoty, vytvoření si vazeb k území a následné navrácení oblasti do mentální mapy. Bez ztotožnění se s místem není navrácení areálu do organismu města možné. Město Břeclav je složitě uchopitelné pro turisty, ale co víc, i pro samotné obyvatele. Chybí mu identita. Budovy cukrovaru dotváří siluetu města a zároveň je areál důležitým odkazem na jeho historický vývoj. Genius loci prostoru je nezpochybnitelný. Jedná se o perfektní příležitost pro vytvoření takového místa, které přesáhne svůj lokální význam a napomůže vytvoření identity celého města.
filozofie návrhu
// 46
princip
otevřenosti
Veřejná prostranství tvoří kostru fyzické struktury města a zároveň pomáhají artikulovat jeho sociální vazby. Jsou to prostory, které jsou určeny každému a bezplatně. Za předpokladu, že prostranství navazuje na odkaz řecké agory, můžeme veřejné prostory vnímat i jako určitý druh manifestu demokracie. Areál by měl aspirovat na to, být právě takovou demokratickou arénou. Nepřetržitě přístupný a zcela propustný. Nesmí vzniknout bariéra v území, naopak by mělo dojít k lepšímu propojení města, a tím ke zlepšení dostupnosti areálu samotného.
princip
srozumitelnosti
Složité a předimenzované uspořádání je těžce pochopitelné, což nepůsobí dobře na lidskou psychiku. Důležitá je elementární organizace prostoru, která vytváří srozumitelné a transparentní prostředí. Čitelné vazby usnadňují orientaci v území a napomáhají pocitu bezpečí, potažmo kladnému vjemu z místa. Výtvarné řešení prostoru areálu se odvíjí od základních geometrických a prostorových koncepcí, za pomoci využití přirozených budů orientace. Důraz je kladen na lidské měřítko nově vytvořených prostor, v kontrastu s monumentalitou historických budov. Orientaci v území může napomoci využívání pohledových os.
filozofie návrhu
// 48
stanovení časového harmonogramu a posloupnosti
stanovení cílové podoby území a vypracování studie
stanovení metody financování a propočet transformace brownfieldu na
městské centrum
zvýšení angažovanosti veřejnosti a povědomí o areálu
postupné začlenění území do organismu města
ekonomické pozvednutí a zhodnocení území
proveditelnost
Břeclav nemá dostatečný kapitál na žádoucí transformaci území, a proto přišla rada města s nápadem o odprodeji. Prodej není primárně špatný záměr, je ale nutno jej řešit v souvislostech a s návazností na budoucí rozvoj obce. Při takové rozsáhlé ploše v lukrativní oblasti se dá mnoho vytěžit, ale také hodně pokazit. Důležité je nejdříve vytvořit strategii pro rozvoj areálu a pomocí studie nastínit finální podobu území. Měly by se stanovit minimální investice z městského rozpočtu, nutné pro dosažení veřejného zájmu a maximalizaci následného zisku z odprodeje. Prvotní investice města nastartují transformaci areálu, která bude nadále financována již z externích zdrojů, ale ve formě, jakou ji pomocí strategie stanovilo vedení města. Domnívám se, že je velkou chybou současného zastupitelstva dobrovolně se vzdát šance mít kardinální vliv na podobu revitalizace území v samotném jádru města s ohromným potenciálem.
filozofie návrhu
// 50
01 // fáze
iniciační etapa
aktivizace území
02 // fáze
transformační etapa
navrácení do organismu města
a // intervence
b // intervence
konverze skladovacích hal
veřejná prostranství
adaptive reuse
sociální reator
03 // fáze
závěrečná etapa
městské centrum
c // intervence vybudování komunikací
obslužnost území
etapizace
Základem úspěšné revitalizace území o takové ploše je rozfázování zásahů do více etap a jejich správné načasování. Etapizace nabízí možnost reagovat na vývoj projektu v průběhu realizace, např. na změnu společenské situace, či financování. Výsledky jednotlivých fází podmiňují jak dobu zahájení fází následujících, tak jejich podobu a zároveň upřesňují charakter místa. Každé stádium může fungovat samo o sobě, bez nutnosti započetí fáze následující. Jednotlivé etapy můžou být i finálními řešeními, rozhodne-li se vedení města nadále v revitalizaci nepokračovat. Etapizace umožňuje rozložit náklady na provedení do delšího časového období. Vyhneme se tak jednorázové finanční injekci, která může investora kapitálově vyčerpat. Takový přístup také umožňuje prověření různých scénářů vývoje proměny prostoru s minimálními investicemi.
filozofie návrhu
// 52
2017
informovanost o dění v areálu & participace
2017
brownfieldpark - modifikace volných ploch
2017
mobiliář
2018
molo - zpřístupnění nábřeží
2019
a // coworking - adaptace haly rena
2020
c // cyklosféra - systém městských kol
2021
a // tržnice - adaptace velké skladovací haly
2022
b // pěší zóna - kultivace existující trasy
2022
a // společenský sál - adaptace malé skladovací haly
2025
c // fabrika - centrum rekvalifikace a workshopů
2027
b // obslužná silnice - zvýšení dostupnosti
2029
c // tržiště - úprava prostoru za tržnicí
2030
parcelace - rozdělení areálu na pozemky & regulační plán
2032 2032
odprodej - nabídka jako jednotlivé pozemky c // náplavka - zhodnocení nábřeží
2035
uzavření bloku - dostavba za halami
2035
nový urbanismus - pozvolné zastavovaní areálu
2035
náměstí
2050
centrum - maximální zhodnocení území
01 // fáze
aktivizace
Dnes je na území nahlíženo jako na nevzhlednou, neudržovanou plochu, které se při procházce městem raději vyhnete. První fáze revitalizace má primárně za úkol změnit vnímání areálu a zapojení veřejnosti do jeho obnovy. Cílem etapy je vytvoření nových vazeb k území a zformulování identity místa. Ve fázi aktivizace je důležitější práce s lidmi, nežli samotná úprava území. Bude se jednat o etapu finančně nenáročnou, ale časově těžce definovatelnou. První fáze otestuje, jaké jsou reálné šance úspěchu revitalizace jako celku. Výsledky iniciační fáze budou stěžejní pro další rozvoj území. Bez změny veřejného mínění o oblasti se jen stěží povede transformace areálu na nové městské centrum.
etapizace - aktivizace
// 54
vlastní webová stránka
aktivita na sociálních sitích
fyzické poutače a instalace v terénu
PR cukrovaru zviditelnění pomocí akcí a happeningů
aktivita v médiích a virální marketing
prezentace záměrů a veřejné diskuze
metoda
informovanosti
Dnes se informuje o dění v areálu pouze formou úřední desky. Velká část veřejnosti není ani obeznámena se současnou situací. Účast veřejnosti je pro úspěch transformace klíčová, a proto je nutné zajistit angažovanost Břeclavanů v projektu. Především je nezbytné zvýšit povědomí o chystaných intervencích, čehož je možno dosáhnout pomocí moderních forem sdílení informací. Může se tak dít pomocí medií, internetu či přímo v areálu pomocí happeningů a fyzických poutačů. Jednotlivé způsoby osloví odlišné věkové i sociální skupiny obyvatel, a proto je nejlepší jejich vzájemná kombinace. Každá informační platforma by měla poučit o aktuální situaci a nabízet možnost reagovat. Dále by měla podávat instrukce o možnostech podílet se na samotné podobě revitalizace.
etapizace - aktivizace
// 56
platformy zaručující aktuálnost informací
dialog s širokou a odbornou veřejností
veřejná projednání a přijetí kompromisů
široká diskuze dialog s podnikatelskými subjekty
diverzita návrhů, možnost výběru a ukázka alternativ
akupunkturní zásahy a pozvolnost řešení
metoda
participace
Participace je důležitým momentem pro posílení pocitu sounáležitosti a zodpovědnosti vůči místu i komunitě. Radnice má možnost porozumět potřebám svých občanů a zároveň dostává bezprostřední zpětnou vazbu. Veřejnost by se měla podílet na celém procesu revitalizace areálu. Občané by měli ovlivňovat podobu celé koncepce rozvoje území, měli by moci rozhodovat o jednotlivých krocích i jejich rozsahu. Zapojení Břeclavanů do dění okolo revitalizace území navíc pomůže jejich identifikaci s místem. [8] Participace sice prodlužuje proces obnovy, ale její kladné dopady na komunitu jsou prokázány. Lidé následně vnímají projekt revitalizace jako vlastní iniciativu. Nejedná se o cizí těleso v jejich sousedství, což napomůže vyšší integraci problematického území do organismu města. Často se dokonce veřejnost podílí na realizaci, což v konečném důsledku může být pro město i finančně výhodné.
etapizace - aktivizace
// 58
ov a pk ku
ná
ní rod
ch h
rdin
ů
dopravní hříště posilovna dětské hříště 03
mobiliář
brownfieldpark
02
molo
ad st io nu
02
molo
mobiliář so
va d
in
ov a
u
modelace terénu
letní kino
03
01
plochy procházející proměnou nově navržené body aktivizace existující body aktivizace
02
molo 1 : 2 500
metoda
akupunktury
V rámci iniciační fáze se bude jednat zejména o menší lokální zásahy v areálu za účelem podněcování aktivit v území. Jelikož pilotní etapa je spíše testovací procedurou, která má dokázat jestli, a v jaké podobě, by měla následná obnova proběhnout, bude se jednat o zásahy s minimální investicí. Jednotlivé akupunkturní body, tedy místa zásahů, budou postupně pulzovat a „rozsvítí“ dané plochy, čímž přitáhnou pozornost do území. Jeden pulzujicí bod bude podněcovat aktivitu druhého, až nakonec vystoupí ze tmy celý areál. Při akupunktuře je možné pár správně zvolenými a lokalizovanými zásahy aktivizovat organismus jako celek.
etapizace - aktivizace
// 60
01 02 03 04 05 06 07 08 09
brownfieldpark plovoucí molo mobiliář dětské hřiště dopravní hřiště venkovní posilovna navezený kopec letní kino / autokino existující přístup k řece
08
03
03
07
09 02
01 05
04
06
03
02
etapizace - aktivizace
// 62
stromy zazelenění prostoru pro poskytnutí stínu kopec modelace navezené zeminy pro relaxaci, amfiteátr, pikniky a další
cesty zajištění prostupnosti územím zahrady využití plochy formou urban gardeningu
sporty využití plochy pro sportovní účely, např. hřiště pro petangue cyklostezka existujicí cyklostezka může být barevně modifikována
// 01 //
brownfieldpark
Volná plocha za hlavní výrobní halou se přímo nabízí pro vznik nové zástavby aspirující na centrum města. Než se tak stane, může být místo využito rozlišnými způsoby. Velká rozloha uspokojí poptávku po prostorově náročných aktivitách, ale dá se i rozdělit na více celků s odlišnou funkční náplní. Rozdělení plochy na menší celky musí respektovat stanovenou půdorysnou stopu budoucí zástavby, díky čemu bude možno jednoduše v revitalizaci pokračovat. Možností je pronájem prostoru určité zájmové skupině, která jej bude spravovat dle svého uvážení, čímž se navíc eliminují investice města.
etapizace - aktivizace
// 64
modelace terénu a zeleň [10]
vodní osvěžující prvky [10]
socializace [10]
happeningy a koncerty [10]
hříště [10]
urban gardening [10]
rampy [10]
urban park [10]
neotřelý mobiliář [10]
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í brownfieldpark
využití prostoru
variabilita
Rozdělení prostoru na více ploch nabízí možnost uspokojit více podnětů. Bude se zde kumulovat mnoho aktivity, což bude definovat povrchové úpravy, výškové členění, či vybavenost prostranství. Možností nakládání s plochou existuje nespočet. Mimo nastíněné aktivní či odpočinkové koncepty může být plocha použita také pro výsadbu rychle rostoucích dřevin, které v době plánované výstavby budou pokáceny a zpeněženy. Taková varianta lze skloubit s možností zážitkového lesa, či bludiště ze živého keře. Konkrétní využití je nutno upravit v rámci participačních procesů spolu s občany. Ve finále zde vznikne park volnočasových aktivit, nabízející různé možnosti vyžití.
etapizace - aktivizace
// 66
strom zasazen do existujícího květináče vykonzolovaného z protipovodňové stěny
molo dřevěné plovoucí molo umožňuje přístup k vodě a muže fungovat i jako nová zastávka lodní dopravy
lávka kulturní památka a jeden ze vstupů do areálu
// 02 //
molo
V Břeclavi nenajdeme aktivní využití nábřeží. Dyje je vedena ve vybetonovaných korytech, což brání jejímu vnímání a přístup k ní není prakticky k dispozici. Řeka tvoří významnou lineární dominantu města, a proto považuji práci s ní za důležitou. Nábřeží je v areálu zastoupeno velkou měrou a obec je většinovým vlastníkem, což dává radnici možnost s ním pracovat. V rámci minimálních zásahů prvotní fáze, by implementace řeky do veřejného života mohla proběhnout pomocí sezónního mola, které by bylo přístupné po existujících schodech z Kuffnerova nábřeží. Jednoduché molo nabídne posezení, koupání i slunění u mírně tekoucí řeky v jednom z nejjižněji a nejníže položených míst v republice. Vznikne zde příjemný prostor pro trávení teplých dní, což je v Břeclavi trefa do černého.
etapizace - aktivizace
// 68
kostel pohled na dominantu města kostel sv. Václava
koleje zbytky kolejí využitý jako linie pro pojízdný mobiliář
mobiliář polohovatelný a pojízdný po kolejích
// 03 //
mobiliář
Městský mobiliář dotváří veřejné prostranství a jeho forma je pro příznivé vnímání prostoru podstatná. Nově vznikající území by mělo být od počátku vybaveno moderně pojatým mobiliářem. Jednotný extravertní design opticky sjednotí celé území a napomůže jeho čitelnosti (srozumitelnosti). Unikátní výraz navíc upoutá pozornost a již z dálky upozorní na probíhající transformaci. Navržený mobiliář by měl být poutavý, ale zároveň pohodlný, odolný a snadno udržovatelný. Mobiliář také sekundárně pomáhá při identifikaci s místem. Stává se charakteristickým pro danou oblast, potažmo dané město. Jako ukázkový referenční příklad takového mobiliáře mohou posloužit multifunkční lavičky Enzis od vídeňského ateliéru PPAG, které se během pár let staly nedílnou součástí města, ba dokonce ikonou Muzejní čtvrti.
etapizace - aktivizace
// 70
// 01 //
poloha sezení polohovatelná opěrka může být nastavena do více sklonů
// 02 //
poloha ležení opěrku lze nastavit i do vodorovné polohy
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í mobiliář
koncepční návrh
lehátko
Základním prvkem nového mobiliáře bude polohovatelné lehátko. Důležitá je mobilita a multifunkčnost takového prvku. Mobiliář je proto navržen z polypropylénu - lehkého a finančně dostupného materiálu. Takové řešení nabízí i nekonečné možnosti barevného provedení.
nastínění způsobu polohování opěrky lehátka
etapizace - aktivizace
// 72
2017
informovanost o dění v areálu & participace
2017
brownfieldpark - modifikace volných ploch
2017
mobiliář
2018
molo - zpřístupnění nábřeží
2019
a // coworking - adaptace haly rena
2020
c // cyklosféra - systém městských kol
2021
a // tržnice - adaptace velké skladovací haly
2022
b // pěší zóna - kultivace existující trasy
2022
a // společenský sál - adaptace malé skladovací haly
2025
c // fabrika - centrum rekvalifikace a workshopů
2027
b // obslužná silnice - zvýšení dostupnosti
2029
c // tržiště - úprava prostoru za tržnicí
2030
parcelace - rozdělení areálu na pozemky & regulační plán
2032 2032
odprodej - nabídka jako jednotlivé pozemky c // náplavka - zhodnocení nábřeží
2035
uzavření bloku - dostavba za halami
2035
nový urbanismus - pozvolné zastavovaní areálu
2035
náměstí
2050
centrum - maximální zhodnocení území
02 // fáze
transformace
Po úspěšné aktivizaci území se může přikročit k samotné transformaci areálu. Druhá etapa je ve znamení přeuspořádání prostoru. Klade si za cíl vytvořit městskou strukturu, která se tak stane kompatibilní s organismem města. V rámci druhé fáze se odehraje nespočet intervencí. Podle jejich zaměření je můžeme rozdělit do tří bloků: konverze skladovacích hal (A), vybudování infrastruktury (B) a zásahy sociálního charakteru (C). Jednotlivé skupiny intervencí na sobě nejsou navzájem závislé a mohou se časově překrývat.
etapizace - transformace
// 74
ov a pk ku
ná
03
02
ní rod
ch h
rdin
ů
hala rena
malá skladovací hala
u ad st io nu
velká skladovací hala
so
va d
in
ov a
01
objekty procházející konverzí bourané objekty
a // intervence
adaptive reuse
Skladovací haly jsou jedny z nestarších budov ve městě. Jsou dědictvím rodu Kuffnerů, odkazem slávy města v době habsburské monarchie a dokladem dobové architektury. Pro vytvoření identity místa považuji za nezbytné budovy uchovat, jakožto nositele poselství. Konverze skladovacích hal se může prolínat prakticky všemi fázemi revitalizace. Důležité je zajištění statické stability konstrukce a nenarušení architektonického výrazu. Rozsah a podoba rekonstrukce je nadále závislá pouze na zadání. Osobně považuji za žádoucí také vyčistění fasád, nahrazení okenních výplní a odstranění pozdějších nesourodých úprav. Historický ráz a monumentalita budov dotváří charakter místa a bude ostře kontrastovat s následně vznikající moderní architekturou v jeho blízkosti.
etapizace - transformace
// 76
komín pohledová dominanta v území
boční vstupy otevření provozu tržnice směrem do volného prostoru nový potenciál
letní zahrádky prostor za tržnicí se přirozeně přetvoří na místo letních zahrádek přilehlých kaváren a restaurací
schody pobytové schody pomáhají eliminaci výškových rozdílů a vytváří místo k odpočinku
// 01 //
tržnice
Velká skladovací hala v minulosti fungovala jako tržnice, ale v souvislosti s prodejem areálu firmě FASTAV byla uzavřena. Mezi Břeclavany se jednopodlažní hale přezdívá tržnice dodnes, a dokonce se v okolí této budovy konají nejrůznější trhy. Lokace i dispozice budovy provozu tržiště vyhovují. Zažitý status tržiště je bezesporu výhodou svým způsobem se bude jednat o obnovení tradice. Nově vzniklé tržiště bude navíc navazovat na potravinářskou tradici areálu. Hala představuje alternativní velkoplošný prostor, kde uspořádání může být nahodilé. Boční vrata by mohla být nápomocná při provozu jednotlivých krámků, jako samostatné vstupy a umožní provozovateli si tímto směrem otevřít například letní zahrádku.
etapizace - transformace
// 78
hlavní vstup současný stav
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í tržnice
architektonické řešení
čelní fasáda
Pro záměr krytého tržiště bude nutné přistoupit k rekonstrukci, kde nejdůležitějším momentem bude vyřešení hlavního vstupu. Budova haly má vstup orientovaný od ulice U Stadionu. Jedná se o pozdější úpravu z minulého století, kdy byl do původně štítové stěny necitlivě probourán vchod. Přestože dveře nejsou součástí původní typologie, domnívám se, že dnes již ke stavbě patří a proto by měla být jejich existence zachována. Považuji za nezbytné modifikovat vstup tak, aby nenarušoval celkový architektonický výraz, jak je tomu nyní. Koncept úpravy vstupních dveří vychází z podstaty symetrického výrazu budovy a respektuje její členění. Návrh ponechává umístění dveří ve středu dispozice, vyplňuje jimi ale celou plochu mezi členícími díly, čímž zachovává proporce a nevytváří nové prvky dominance. Okenní tabule jsou navrženy v lichých počtech, aby podtrhovaly jak osovost, tak centralitu vstupní fasády budovy.
etapizace - transformace
// 80
1:50
3120 1040
1040
1040
940
990
940
940
990
940
1040
1040
1040
01
02
3120
03
d
e
a a
f
g
h
c
a
2000
04
k
i
5000
05
f a g h
d e i k
3000
04
WATERPROOF CEMENT FILLET
04
BRICKW
SILICONE POINTING INTERNAL FINISH TO SUIT BY OTHERS
06
d
e
a a
f
g
d
h
940
990
940
1040 a a
1040
1040
c
a
e
k
i
1:10 3120
h
c
d
k
e
i
SIMILAR
k
e i
d
e
k
a a
h
detailní řešení
c
d
k
c
k
d
e
i
i
a g ha v n í hf l v s g ti u p
d
k
eh
c
f
ik k
g
a
i
940
990
940
1040 940 940 1040 1040
1040 990 990 3120 1040 1040 3120 3120
1040 940 940f 1040 1040
h c
k
g j hg gj hj h
h a hg ha ag g
g a a f
e
a a
a d
f
g
e
a a
f
g
h
c
a h
k
i c
a
k
i
i
b i
f ag h
d
a
e d id e eki i k kj b i k k b k ik b bi i
Materiálové řešení se odkazuje na podobu zachovalých původních oken. Dveře jsou navrženy i z černéhog kovu, konkrétně ze žárově zinkovaných prefabrikovaných prvků. dTakové dovoluje e a řešení a subtilní konstrukci a vysokou míru prosklení kod e a a s řešením d e a oken. a f arespondující g h
k
02
k
k
i
e i
c
a
d
h
k
g
e i
a a
h
c
k
d
e
h h
c c
gki
k
d d
e e
WATERPROOF CEMENT FILLET
i
BRICKWORK FIXING SIMILAR
SILICONE POINTING
03
04
SILICONE POINTING SILICONE POINTING
WATERPROOF CEMENT FILLET INTERNAL FINISH TO SUIT BY OTHERS WATERPROOF CEMENT FILLET
BRICKWORK FIXING SIMILAR
BRICKWORK FIXING SIMILAR
a prefabrikovaný prvek ze žárově f g zinkované oceli b prefabrikovaný prvek ze žárově zinkované oceli f g c prefabrikovaný prvek ze žárově zinkované oceli f g d ukotvení systému do zdi e voděodolná cementová výplň f silikonové těsnění g zasklívací úhelník i tmel h těsnící destička j podkladní destička k skleněná tabule INTERNAL FINISH TO SUIT BY OTHERS INTERNAL FINISH TO SUIT BY OTHERS
a
i
f
a a
i i
f f
1:5 j b ij bjk bi ik k
05
h j e
40
60
90 50
f a g hf af ag gh h a g
d
e
f
d
d
hh
a
INTERNAL FINISH TO SUIT BY OTHERS
k
1040 990 990 3120 1040 1040 c 3120 3120
SILICONE POINTING
e i
f 990
d
g j h
e
BRICKWORK FIXING SIMILAR
e g i 940 k 1040 940 940 1040 1040 k
50
g
WATERPROOF CEMENT FILLET
50
a
f a g940 h 1040 940 940 1040 1040
Ř Í K LA D Ř E Š EhNc Í tržnice d
01
d
kP
40
6
a
b
40
c
06
d
etapizace - transformace
// 82
strop v rámci rekonstrukce by měla být zachována originální konstrukce dřevěného stropu
osvětlení původní okna zajistí osvětlení bazilikálního typu
litá podlaha podlaha je navržena jako lehce stínovaná litá stěrka
// 02 //
městská hala
Malá skladovací hala je dnes uzavřena. Do budoucna by mohla být zrekonstruována pro potřeby města. Vznikl by zde reprezentativní zastřešený prostor pro pořádání městských akcí, jako jsou plesy, hody, udělování cen či zasedání rady města, ale i možný pronajímatelný prostor pro akce jiného charakteru - například košt vín, výstavy místních umělců anebo zahajování významných sportovních akcí, mezi které patří například Memoriál Ivana Hlinky. Dnes město nevlastní žádný takový sál a zmíněné akce se konají v rozlišných prostorách po městě. Existence velkoplošné reprezentativní haly v rukou obce by napomohla prezentaci města jako takového. Možností je i halu odprodat soukromému investorovi, za předpokladu zachování její architektonické kvality.
etapizace - transformace
// 84
strop zachování původního dřevěného stropu
// 03 //
coworking
Hala Rena je jako jediná z hal dodnes částečně využívána. Její prostory jsou pronajímány firmám a čas od času se zde koná výstava. Takové využití se zdá příhodné i do budoucna. Hala prošla mnohými přestavbami, a tak dnes jako jediná má například integrované druhé patro anebo sociální zázemí. Rena disponuje i více vstupy do objektu a více okenními otvory, nežli mají zbylé dvě haly. Existuje zde tedy vyšší variabilita při definování její budoucnosti. Do budoucna by hala mohla fungovat jako coworkingové centrum, open space office s pronajímatelnými stoly, menší výstavní prostor pro stálé exhibice, či ateliéry pro umělce. Nevylučuje se ani kumulace navzájem snesitelných funkcí. Využití prostoru pro účely kancelářského typu napovídá i situování Reny přímo k hlavnímu tahu. Hala by v rámci konverze měla projít fází vyčištění a sjednocení fasád. K interiéru Reny díky však kvůli nespočtu pozdějších úprav, není nutné přistupovat s rigidním zachováním původních principů.
etapizace - transformace
// 86
ov a pk ku
ná
02
obslužná silnice
ní rod
ch h
rdin
ů
cyklostezka
u ad st io
pěší zóna
so
va d
in
ov a
nu
01
nově navržené komunikace existující komunikace
b // intervence
obslužnost
Uliční síť tvoří páteř městského organismu. Při začleňování areálu do struktury města je proto nezbytné, zajistit odpovídající napojení a obslužnost území. Nově vytvořené komunikace by měly vycházet z existujících vazeb a respektovat již zažité fungující stezky. Vybudování chybějící infrastruktury je možné uskutečnit prakticky kdykoli, je ale nutné, aby byla zajištěna dostupnost stavebních pozemků před započetím samotné výstavby v areálu. Intervence bude finančně náročná, ale následný odprodej stavebních parcel by měl mnohonásobně převýšit tyto náklady. Investice do obslužné infrastruktury bývá zpravidla prováděna městem, je ale možné zajistit si financování z externích zdrojů. Podílet se mohou například zájemci o koupi pozemků, jelikož dobrá obslužnost území je v jejich přímém zájmu.
etapizace - transformace
// 88
01 02 03 04 05 06 07
chodník - pěší zóna předprostor haly obslužná silnice parking cyklostezka pěší trasa kolem řeky pochozí plochy oddělující části brownfield parku 08 alej 09 optické propojení provozů pomocí odlišného povrchu
03
04
09
04
03
08
02
02
08
01 05 06 07
08
01 04
03
07 07 06
05
etapizace - transformace
// 90
komín komunikační linie směřuje k dominantě v území
intelektuální dilatace optické oddělení možné vozovky od prostoru čistě pro pěší například pomocí měřítka dlažby
// 01 //
pěší zóna
Ulice jsou součástí veřejného prostoru, dnes je ale jejich sociální a městotvorný rozměr často potlačen. Přitom právě ulice jsou místem, kde se odehrává každodenní život, místem setkávání, ale i místem, kde se můžeme svobodně individuálně projevit. Ulice jsou mlčenlivými svědky strastí i radostí každé komunity. Návrh se odchyluje od současného modelu, kde je úkol ulice omezen pouze na dopravu. Prioritou nově vznikající spojnice jsou chodci. Navržená komunikace bude pěší s omezeným motoristickým provozem. Ulice nebude mít pouze funkci spojovací, ale stane se také místem cílové destinace, místem k sociální interakci, místem, kde je Vám příjemně. Nedílnou součástí příjemného prostranství, kterým se navržená pěší zóna snaží být, je vegetace. Ulice funguje jako specifický ekosystém, kde stromy regulují teplotu prostředí, vytváří stín a v neposlední řadě poskytují habitat pro místní faunu.
etapizace - transformace
// 92
zelená alej ulice je lemována travinami a stromy, z důvodu bezpečnosti, příjemnějšího prostředí ale i vsakování dešťové vody
vyčistění fasády fasády skladovacích hal budou vyčištěny a objekty se zpřístupní z obou stran
parkování součástí návrhu komunikace je kolmé parkovaní
// 02 //
obslužná silnice
V severní části řešeného území, v prostoru za skladovacími halami je navržena místní komunikace městského typu spolu s plochami pro parkování. Silnice bude propojovat ulici Národních hrdinů a ulici U Stadionu. Vybudováním komunikace se zhodnotí pozemky za tržnicí a zároveň se vytvoří nové příležitosti pro výstavbu. Díky nové silnici se navíc zlepší prostupnost území a přístup k halám se přirozeně vytvoří z obou stran. Komunikace bude lemována chodníky, které by měly být od silnice odděleny pásy zeleně doplněné stromy a travinami. Zeleň má v tomto případě jak funkci ochrannou, tak neméně důležitou funkci drenážní. Vzniknou zde nová parkovací místa, kterých je ve městě vždy nedostatek, nebude to ovšem na úkor nově vznikajících veřejných prostor v území.
etapizace - transformace
// 94
02
fabrika 04
01
tržiště
navržené plochy socializace nově navržené stavby transformace existující stavby
03
cyklosféra
náplavka
C // intervence
sociální reaktor
Iniciační fáze aktivizace rozsvítí území, čímž jej zbaví image „černé díry“, je ale důležité, aby místo dále zůstalo živé. V této fázi revitalizace areálu by se mělo místo ustálit jako plocha pro konání městských akcí, jako jsou hody, či slavnosti vína. Jedná se o velký nevyužitý prostor, mohou se sem tedy soustředit aktivity, které ve městě chybí. Koncentrace atraktivních a potřebných funkcí společenského charakteru promění místo v platformu pro sociální interakci.
etapizace - transformace
// 96
01 02 03 04 05 06 07 08 09
tržiště městská fabrika cyklosféra nábřeží slez na nábžeží plovoucí mola z nábřeží kopec - amfiteátr hřiště na streetový basketbal optické propojení provozů pomocí odlišného povrchu
09 01 02
03 07 04
05
05
06 05 06
08
05 04
etapizace - transformace
// 98
obchody nízkopodlažní komerční budova uzavře prostor za tržnicí a oddělí jej od silnice
tržiště otevřené tržiště s možným posezením na letních zahrádkách
tržnice otevřením šesti bočních vstupů vzniká příležitost pro vznik tržiště
// 01 //
tržiště
Velká skladovací hala bude po rekonstrukci znovu otevřena jako tržnice. Boční vrata bude možno upravit jako alternativní vstupy do jednotlivých provozoven. Na ploše za halou se pak přirozeně vytvoří místo pro posezení, ať už na letních zahrádkách, anebo jen tak v prostoru. Nabízí se odsud výhled na siluetu kostela sv. Václava, ale již samotný pohled na monumentální stavby hal je zážitkem. Mezi tržnicí a soukromou zástavbou časem vyroste nízkopodlažní budova věnována čistě komerci - oddělující budoucí komunikaci a ruch od tržnice. Do prostoru mezi budovou tržnice a nově vzniklou stavbou by se měli soustředit obchůdky, kavárny, restaurace a bistra. Ve výsledku by to připomínalo, v menším měřítku, Vídeňskou Naschmarkt, která přes den funguje jako tržiště s čerstvými surovinami a navečer jako místo potkávání s pestrou kulinářskou nabídkou.
etapizace - transformace
// 100
tržnice pasáž je nasměrována před boční vstupy do prostoru tržiště
městská hala vstup přímo z náměstí kostel ponechání výhledu na kostel sv. Václava
intelektuální dilatace optické oddělení možné vozovky od prostoru čistě pro pěší například pomocí měřítka dlažby
// 02 //
fabrika
Ze severní strany sousedí s areálem středisko střední průmyslové a odborné školy. Instituce je dílenským centrem školy - svářecí, truhlářské a jiné. V návaznosti právě na školící kapitál, by zde mohlo vzniknout rekvalifikační a výukové centrum „městská fabrika.“ V místě nejstaršího závodu regionu, v blízkosti úřadu práce města s vysokou nezaměstnaností trápícího odchod mladých lidí, může centrum pomoci nezaměstnaným zdokonalit se v profesích, kterých je celorepublikově nedostatek. Fabrika by mohla nabízet i dětské kroužky se zaměřením na ruční práce a osvětu o tradičních řemeslech. V projektu se mohou angažovat i místní firmy a postupně si zde vychovávat své budoucí pracovníky, čímž by byla podpořena i finanční stránka projektu.
etapizace - transformace
// 102
01 02 03 04
fabrika zázemí pasáž výlez na střechu
městská hala
předprostor haly
fabrika 01
04 03
02
obchody
tržiště posezení
tržnice
cyklosféra
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í fabrika
urbAnistické ŘEŠENÍ
situace
náměstí Budova fabriky je navržena jako nízkopodlažní, aby nekonkurovala monumentálním halám a zachovávala existující pohledové osy. Funkce budovy není v území dominantní, a proto je její architektonický projev umírněný. Výraz a členění budovy musí být ale současné, čímž se na první pohled odliší od historických objektů ve svém sousedství. Budova je prořezána pasáží, která fyzicky i opticky propojuje prostranství za skladovacími halami s brownfield parkem - budoucí zástavbou. Pasáž zároveň rozděluje budovu na dva provozně oddělené celky, což umožňuje odlišné funkční náplně částí. Zatímco severní část, s návazností na školu, bude fungovat jako zmíněná fabrika s pracovními dílnami, oddíl situovaný směrem k řece je navržen jako sociální zázemí a skladovací prostory pro mobiliář, praktikáble a jiné. Zázemí se tak dostává do centra území, což je nepochybně výhodou. Střecha budovy je pochozí a může příležitostně sloužit jako pódium. kopec amfiteátr
1 : 500
etapizace - transformace
// 104
01 02 03 04 05 06 07 08
závětří a skříŇky wc ženy handicap wc muži haNdicap wc ženy wc muži sklady schodiště - výlez na střechu úklidová komora
08 07
pasáž
06
04 02 03
01
04
05
02 01
03
01
05 01
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í fabrika
provozní ŘEŠENÍ
dispozice
náměstí Část budovy věnovaná pro sociální zázemí a sklady je lokalizována v centrum území, v blízkosti tržiště i budoucího náměstí. Většina plochy je věnována skladům mobiliáře, který může sloužit i jako případné zázemí účinkujících při konání akcí. Úklidová komora je navržena mimo plochu skladů z důvodu odlišnosti provozů a zamezí se tak přístupu nepovolaných osob do skladů při sezónním úklidu. V tomto provozním celku budovy se nachází i výstup na střechu, která je navržena pochozí a může sloužit i jako pódium. Štítová stěna je záměrně ponechána holá, měla by zde být umístěna grafika s názvem budovy a dokonce může sloužit jako galerie street artové umění.
kopec amfiteátr
1 : 250
etapizace - transformace
// 106
vstup respektuje současný, ale upravuje jeho podobu, aby korespondovala s výrazem budovy napojení provozní napojení cyklosféry na existující cyklostezku
cyklostezka existující cyklostezka může být barevně modifikována
// 03 //
cyklosféra
Rovinatý povrchu a příznivé klima zapříčinilo, že cyklistika se stala v regionu velmi oblíbeným sportem. Díky vysokému podílu cyklodopravy se dokonce Břeclavi přezdívá Moravská Šanghaj. Město je navíc obklopeno cyklostezkami mezinárodního významu, což do oblasti láká cykloturisty ze širokého okolí. Areálem prochází cyklostezka a najdeme zde i dopravní hřiště - zjevná příležitost pro vznik centrály městských kol. Ve městě má již zázemí cyklosféra - alternativní uskupení cyklo nadšenců, kteří mají přesah do kulturních sfér. V jejich režii probíhá jak opravna a půjčovna kol, tak nejrůznější happeningy týkající se nejen cyklistiky. To je ta pravá forma impulzu, která by se měla v území objevit. Časem by se zde mohl vyvinout systém městských kol, který funguje již v řadě evropských měst a zpětná vazby obyvatel je zpravidla kladná. V Břeclavi vám stačí jeden rychlostní převod, a tak se zde běžně jezdí na prehistorických kolech. Nabízí se zde forma designových recyklovaných městských kol, jejich používání by odkazovalo na existenci areálu ve všech koutech města.
etapizace - transformace
// 108
sestup pobytové schody z nábřeží v místě současného posezení
plochy dvě úrovně pochozích ploch - reakce na proměnlivou výšku hladiny vody
pláž odkrývá se v závislosti na výšce hladiny vody
// 04 //
náplavka
Dřevěné molo z pilotní fáze by bylo vhodné nahradit plnohodnotným nábřežím. Z důvodu možného narušení funkce, musí být veškerá úprava nábřeží realizována až za protipovodňovými bariérami. Při vysoké hladině vody bude snížené nábřeží zaplaveno, ale mohutné stěny zadrží řeku před městem. Nábřeží lze pojmout formou více úrovňových pochozích ploch, které budou při odlišné výšce hladiny vody různě využívány. To by mělo být doplněno vhodně umístěnými a dimenzovanými pobytovými schody, umožňující sestup k vodě a koupacími moly. Místo může fungovat v menším měřítku jako náplavka v Praze – mohou se zde odehrávat různé aktivity, od bleších trhů po koncerty na vodě.
etapizace - transformace
// 110
2017
informovanost o dění v areálu & participace
2017
brownfieldpark - modifikace volných ploch
2017
mobiliář
2018
molo - zpřístupnění nábřeží
2019
a // coworking - adaptace haly rena
2020
c // cyklosféra - systém městských kol
2021
a // tržnice - adaptace velké skladovací haly
2022
b // pěší zóna - kultivace existující trasy
2022
a // společenský sál - adaptace malé skladovací haly
2025
c // fabrika - centrum rekvalifikace a workshopů
2027
b // obslužná silnice - zvýšení dostupnosti
2029
c // tržiště - úprava prostoru za tržnicí
2030
parcelace - rozdělení areálu na pozemky & regulační plán
2032 2032
odprodej - nabídka jako jednotlivé pozemky c // náplavka - zhodnocení nábřeží
2035
uzavření bloku - dostavba u hal
2035
nový urbanismus - pozvolné zastavovaní areálu
2035
náměstí
2050
centrum - maximální zhodnocení území
03 // fáze
městské centrum
Břeclav je poznamenána neexistencí důstojného městského centra, a právě finální etapa uvažované revitalizace by mohla tento fakt změnit. Po tom, co se podaří oblast definovat fyzicky i mentálně jako součást města, může se pomalu začít s odprodejem. Díky větší oblibě a zvýšené obslužnosti oblasti se zlepší investiční zájmy v území, čímž se zároveň vyšplhá i cena pozemků.
etapizace - městské centrum
// 112
// 01 //
parcelace rozdělení na areálu menší pozemky
// 02 //
regulační plán stanovení požadavků pro budoucí zástavbu
// 03 //
pozvolný odprodej uvedení pozemků na trh a následné výběrové řízení
parcelace
Než se přistoupí k samotnému odprodeji, je nutno rozdělit areál na menší pozemky, které se budou nabízet jednotlivě. Zajistí se tak různorodost investorů, což dává impulz ke vzniku rozmanitého a pestrého prostředí. Zároveň se tím zabrání vytvoření plochy s monofunkčním využitím. Parcelace by měla být v souladu s plošným rozdělením, které v areálu proběhlo v předešlých etapách. Šířka pozemků bude vycházet ze standardních relací města. Nově navržená plošná kompozice musí být jasnou součástí organismu města a neměla by se od zbylé struktury nijak neopodstatněně odlišovat. Město by mělo zároveň vydat regulační plán, který by definoval základní požadavky a omezení pro budoucí výstavbu.
etapizace - městské centrum
// 114
postupnost postupný odprodej - i následná výstavba bude probíhat postupně
pozvolný odprodej brownfieldparku a počátek
výstavby
různorodost rozmanitost investorů zajistí pestrou architekturu i zajímavé městské prostředí
adaptace bloková zástavba si vytvoří vazby k území, vytyčí se nezastavitelné plochy
pozvolný odprodej
Situace, kdy se neobjeví kýžené množství zájemců v moment zahájení prodeje, nemusí nijak narušit koncepci revitalizace, ba naopak. Odprodej jednotlivých pozemků může být realizován postupně v průběhu let, což navíc zajistí žádoucí diverzitu investorů. V případě rozdělení pozemku na tři oddíly, jako v modelové situaci, se potom výstavba dá rozdělit do tří etap. Postupnost výstavby zajistí nepřetržitou živost území a rozmanitost funkcí. Místo se bude přirozeně a pozvolna přetvářet z brownfield parku v novodobé centrum. Může se tak stát, že finální dostavba celého areálu se protáhne na desítky let. Není vyloučen ani stav, kdy některé ploše zůstane forma z dřívější fáze.
etapizace - městské centrum
// 116
dotvoření bloku dostavba mezi halami
01
náměstí 02
plochy určené k odprodeji a zastavění plocha pro stavbu plnící dominantní postavení v území
nový urbanismus
1 : 2 500
výstavba
Samotná výstavba by měla probíhat již bez účasti města, ovšem jen v plochách a regulativech městem stanovených. Obslužná silnice vytvoří nové příležitosti pro výstavbu v oblasti za skladovacími halami. Nabízí se zde možnost uzavřít blok a zkompaktnit tak okolní struktury. Charakter zástavby by měl zapadat do okolní typologie. Naopak mezi městskou halou a Renou by měla vzniknout stavba podstatně větších rozměrů, aby korespondovala s měřítkem hal. Plocha za hlavní výrobní halou je od počátku uvažována pro vznik nové urbánní kompozice. Záměr je v souladu se současným územním plánem, který zde počítá se smíšenou vybaveností. Mohou zde vzniknout čistě komerčně orientované prostory, ale i městské bydlení s parterem.
etapizace - městské centrum
// 118
01 náměstí 02 nový urbanismus nové městské centrum 03 skulptura 04 dostavba mezi halami 05 uzavření bloku
05
01 02
05
04
03
02
02
etapizace - městskÊ centrum
// 120
trojúhelníkový tvar tvar náměstí vychází z podoby rozložení staveb v areálu a zárověň se odkazuje na trojcípý tvar náměstí TGM
městská hala průčelí reprezetativní haly je umístěno přímo do náměstí
dominanta náměstí by mělo být zakončeno dominantou posazenou na konci pohledové osy linie pěší zóny
// 01 //
náměstí
V samém centru areálu přirozeně vzniká srdce celé oblasti, Kuffnerovo náměstí. Z místa paprskovitě vycházejí hlavní komunikační linie a kříží se zde tři nejdůležitější pohledové osy. Dominantní role plochy v území je nezpochybnitelná. Náměstí vytváří hranici mezi historickými budovami bývalého cukrovaru a nově vznikající zástavbou. Bude propojovat dění u tržiště a dění u nábřeží. Jsou odsud viditelné všechny tři skladovací i hlavní výrobní hala. Městská hala dokonce tvoří jeho hranu. Náměstí by mělo být uzavřeno dominantou situovanou na konci pohledové osy pěší ulice. Je nanejvýš žádoucí, aby na podobu stavby, či skulptury proběhla architektonická soutěž.
etapizace - městské centrum
// 122
tvarové východisko půdorys objektu kopíruje stopu náměstí; stavba definuje i uzavírá celé území
zástavba nový urbanismus aspirující na funkci městského centra
P Ř Í K LA D Ř E Š E N Í náměstí
ideový návrh
skulptura
Tvar náměstí definuje podobu objektu. Jedná se o předmět v prostoru, ze všech stran přístupný – dispozice by měla být centrální. Objekt by neměl mít ostré hrany, které by jakýmkoli způsobem rozporovaly tvar náměstí, a definovali prostor jiným směrem. Tři trojúhelníkové plochy představující tři městské části. Tvary se navzájem staticky podporují. Pro udržení formy nemohou fungovat jedna bez druhé - pak by se struktura zhroutila. Spojení pouze v jednom bodě naznačuje vzájemnou oporu, spojenectví, ale současnou svobodu a individualitu každé z částí. Průhledy stavbu navíc odvzdušňují - objekt působí subtilně, ale zvolený materiál (beton) mu zároveň dodává výraz stability.
etapizace - městské centrum
// 124
možné prostorové uspořádání navržená podoba nového urbanismu se snaží nabídnou co nejvíce komerčních ploch a otevřít prostory veřejnosti
zeleň a posezení nová zástavba by měla vytvářet příjemná prostranství lidského měřítka
// 02 //
nový urbanismus
Rozdělení plochy do více celků z fáze aktivizace by se mělo promítnout do podoby nového urbanismu a zároveň by nová zástavba měla klást důraz na zachování pohledových os v území. Návaznost na stávající prostorové uspořádání umožní veřejným prostranstvím uchovat si svůj charakter a zajistí fungování ploch brownfield parku v i době výstavby na okolních plochách. Podobu výstavby bude mít možnost město korigovat pomocí regulačního plánu. Osobně se domnívám, že by zde měla vzniknout zástavba o třech patrech typu městských domů s parterem. Nastíněná forma pozvolné výstavby klade důraz na vytvoření mnohotvárného městského prostředí. Při rozličnosti funkcí, investorů i doby výstavby se docílí architektonicky rozmanité zástavby. Příklad takové stavební pestrosti můžeme najít například v nizozemském Ijburgu.
etapizace - městské centrum
// 126
centrum
Finálního stavu bude dosaženo tehdy, budou-li odprodány a zastavěny všechny pozemky k tomu určené. Takové místo aspiruje na to stát se novým městským centrem. Konkrétní podobu finální situace není možno zcela demonstrovat a není to ani cílem této práce. Revitalizace areálu skýtá velké možnosti a variabilita řešení prostoru je nepřeberná. Úspěšná revitalizace areálu může zbavit Břeclav statusu „města bez centra,“ čímž by zhodnocení území dosáhlo svého maxima.
etapizace - městské centrum
// 128
ZÁVĚR
Práce se snaží demonstrovat, že existují i jiná řešení, nežli to které razí současné vedení Břeclavi. Snaží se přiblížit metodu pozvolné obnovy, která umožní, aby se město nevzdávalo role majitele, potažmo investora, a mělo tak kardinální vliv na proměnu brownfieldu. Metoda je z velké míry postavena na spolupráci s veřejností. Odprezentované závěry jednotlivých etap jsou spíše ilustrativní, jelikož představují jedno z mnoha možných řešení. Podstatou práce je více nastínění strategie a metodiky, jak je možno k dané problematice přistupovat, nežli prosazování konkrétního uspořádání prostoru.
// 130
˚ [1] Strategie rozvoje města [online]. 2014; Dostupné z: http://breclav.eu/dokumenty/strategie-rozvoje-mesta ˚ [2] webové stránky města Břeclav [online]. 2017; Dostupné z: http://www. breclav.eu ˚ [3] Břeclavský deník [online]. 2017; Dostupné z: http://breclavsky.denik.cz ˚ [4] Mapy.cz [online]. 2016; Dostupné z: http://www.mapy.cz ˚ [5] iDnes [online]. 2017; Dostupné z: http://www.idnes.cz ˚ [6] čúzk - digitální katastr [online]. 2017; Dostupné z: http://www.cuzk.cz ˚ [7] JANÍČKOVÁ, Karolína. Břeclavské brownfields: Historie, současnost, perspektivy. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Ekonomicko -správní fakulta, Regionální rozvoj a správa ˚ [8] Manuál participace [online]. 2013; Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/ uploads/assets/dokumenty/Manual_Participace/manpart_1510.pdf ˚ [9] Manuál tvorby veřejných prostranství [online]. 2013; Dostupné z: http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-tvorby-verejnych-prostranstvi-ke-stazeni ˚ [10] pinterest [online]. 2017; Dostupné z: https://cz.pinterest.com
zdroje informací a fotografií
// 132