Břeclav
potenciál nevyužitých ploch
Břeclav
potenciál nevyužitých ploch
PŘEDDIPLOMOVÁ PRÁCE FA VUT Brno 2016/2017 autor: Bc.Kateřina Baťková vedoucí práce: doc. Ing. arch. Karel Havliš
poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce docentovi Karlovi Havlišovi, za jeho rady a čas, který mi věnoval. Dále bych ráda poděkovala městu Břeclav, za vstřícný přístup a poskytnutí informací.
// 02
abstrakt
Stav společnosti byl vždy hlavním faktorem ovlivňujícím podobu sídel. Se zrušením feudalismu, dochází k masivní expanzi měst do krajiny, což snižuje význam jejich center. Přestože se odborníci shodují na převážně negativních vlivech, nedaří se fenoménu rozrůstání úspěšně zabránit. Problematiku je nutno řešit na úrovni plánování rozvoje obce. Častokrát chybí koncepce, což umožňuje nekontrolované rozpínání sídel do krajiny a následné narušení vazeb uvnitř města. Přitom právě kompaktnost je důležitým předpokladem pro možnou jednoduchou reakci na rychle se měnící standardy. Strategií obce by měla být snaha předejití vzniku monofunkčních zón. Důraz by měl být kladen na implementaci již existujících nevyužívaných ploch do sídelní struktury a zahuštění města samotného. Zároveň by měla být omezena expanze do krajiny bez precedentního růstu. Práce se zabývá nevyužitými plochami ve městě Břeclavi, či jeho bezprostřední blízkosti. Mapuje místa s nedostatečným využitím, poukazuje na jejich problematiku i potenciál. Práce si klade za cíl nabídnout ucelenou analýzu nevyužitých prostor v Břeclavi, pro následné snazší zacházení s nimi. // 04
obsah
kontext šIRŠÍ VZTAHY
07 - 08
kRAJINA
09 - 16
kultura
17 - 18
MĚSTO HISTORIE
21 - 24
aNALÝZY
25 - 38
nevyužité plochy KOMPAKTNÍ MĚSTO
39 - 40
NEVYUŽITÉ PLOCHY
41 - 42
p r o l u k y
43 - 46
47 - 54
VEŘEJNÁ ZELe ń
n á b ř e ž í
55 - 58
b r o w n f i e l d y
59 - 68 // 06
kontext
VELKÉ BÍLOVICE PODIVÍN
BULHARY
MORAVSKÝ ŽIŽKOV LADNÁ LEDNICE HRUŠKY HLOHOVEC
BŘECLAV VALTICE
KOSTICE
REINTHAL
R A K O U S K O státní hranice
LANŽHOT
lokalizace PRUŠÁNKY
Město Břeclav (německy Lundenburg) se rozkládá na řece Dyji cca 60 km jihovýchodně od Brna. Dá se říci, že se nachází v nejjižnějším cípu Jihomoravského kraje, potažmo České Republiky. Hranice obce někde tvoří i hranice státní, z jihozápadu s Rakouskem a z jihovýchodu se Slovenskem.
MORAVSKÁ NOVÁ VES
Břeclav leží ve strategické poloze, často bývá nazývána dopravním uzlem, a to jak silničních tak i železničních tras. Křižují se zde významné trasy mezinárodního významu. Do zahraničních metropolí Bratislavy či Vídně se odtud dostanete bez problémů v časovém horizontu jedné hodiny.
TÝNEC
TVRDONICE
BRODSKÉ
Na převážně nížinatém území s bohatou historií najdeme nesčetně nemovitých památek a stále živé lidové tradice. V bezprostřední blízkosti města se rozkládá jedna z nejnavštěvovanějších památek České Republiky Lednicko-Valtický areál (zkr. LVA). Právě Břeclav je považována za vstupní bránu do tohoto areálu, jehož jedinečnost dokazuje i zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
S L O V E N S K O
1 : 100 000
ŠIRŠÍ VZTAHY
// 08
fotografie z národní přírodní rezervace Pálava, Děvín: Vladimír Šálek
krajina
Břeclavsko je nejjižněji a nejníže položený okres Moravy. Je to domov lužních lesů, bílých skal a nekonečných vinic. V blízkosti města se nacházejí dva světové biosférické unikáty, které jsou dokonce pod ochranou UNESCO. Jedná se o oblast Dolní Moravy a Bílých Karpat. Jihomoravský kraj obecně se může chlubit zemědělstvím na vysoké úrovni. Bezesporu je to zapříčiněno složením půdy, která je z 60 procent zemědělská a z toho 4/5 tvoří půda orná. Navíc průměrná roční teplota v oblasti je lehce pod 10 stupňů. Tradici zde má pěstování ovoce i zeleniny, ovšem specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví. Nížinatý charakter oblasti přímo vybízí k cykloturistice. Spojení vinařství a cyklistiky napomohlo vzniku Moravských vinných stezek. jež se stávají stále oblíbenějším způsobem poznávání tohoto kraje.
KRAJINA
// 10
BRNO
moravský krumlov
ZNOJEMSKO
VELKO PAVLOVICKO
MIKULOVSKO
SLOVÁCKO VELKÉ PAVLOVICE
ZNOJMO
hodonín MIKULOV BŘECLAV NÁRODNÍ SALÓN VÍN
Moravské vinné stezky
region vína
uherské hradiště
Jižní Morava je s vinařstvím neodmyslitelně spjata. Až 96% všech vinic registrovaných v České Republice se nachází právě na Moravě. Kvalita moravských vín je celosvětově považována za velmi dobrou, 4/5 ročníků z jižní Moravy jsou v kategorii s dobrou a vyšší jakostí. Zpravidla se zde vyskytují menší producenti vína s malými vinnými sklípky. Výjimkou je Národní salón vín sídlící ve Valtickém zámku, pořádající každoročně nejvyšší soutěž vín v Česku a na ni navazující degustační výstavu vítězných vín. Vinařská oblast Moravy se dělí na čtyři celky: Slovácko, Mikulovsko, Velkopavlovicko a Znojemsko. Břeclav se nachází v jižní části Slovácké oblasti. Nízká nadmořská výška zde umocňuje již tak vysoké letní teploty, což napomáhá vzniku výrazných vín. Zejména se tu daří odrůdám Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému i šedému a Frankovce. Dokonce zde byla vyšlechtěna nová odrůda Cabernet Moravia, které se nejvíce daří v Moravské Nové vsi. [8]
KRAJINA
// 12
08
OBELISK 07
MINARET JANŮV HRAD
06
ZÁMEK LEDNICE
HRANIČNÍ ZÁMEČEK
09
11
10
05
12
RYBNIČNÍ ZÁMEČEK TŘI GRÁCIE 13 NOVÝ DVŮR 14
BELVEDÉR
16
18 17
15
LOVECKÝ ZÁMEČEK
04
APOLLONŮV CHRÁM
KAPLE SV. HUBERTA
RANDES-VOUS
03
ZÁMEK BŘECLAV
ZÁMEK VALTICE
KOLONÁDA REISTNA
02
POHANSKO
01
veřejně přístupné nepřístupné
ZÁMEK LÁNY
lichtensteinové
Lednicko-Valtický areál (LVA) je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě. Od prosince 1996 je zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Oblast Lednice a Valtic byla po staletí formována rodem Lichtenšteinů. Výsledkem je areál o bezmála 300 km2, jehož funkce vždy byla převážně rekreační. V areálu najdeme množství kulturních i přírodních památek. Většinu staveb inicioval Jan I. z Lichtenštejna, jehož dvorním architektem byl Josef Hardtmuth. Dominantou areálu je bezpochyby Lednický zámek, jenž je vyjma Prahy nejnavštěvovanější památku v Česku. Zajímavostí je, že zámek i při své velkoleposti byl pouze letním sídlem. Ostatní drobné stavby v krajině potom sloužily převážně lovu. [7]
1 : 100 000
KRAJINA
// 14
01
Zámek Lány
04
Apolonův chrám [12]
07
Minaret [11]
02
Pohansko [2]
05
08
Obelisk
Lovecký zámeček
09
Zámek Lednice [11]
03
Zámek Břeclav
06
Janův hrad [11]
10
Hraniční zámeček
11
Rybniční zámeček [12]
13
Nový Dvůr [12]
14
Sv. Hubert [11]
15
Randes-vous [12]
17
Belvedér
18
Kolonáda Reistna [12]
16
Zámek Valtice [11]
12
Tři Grácie
// 16
guláč čepec bez stříšky s umělým pérem
rožky čepec tvořící zezadu dva růžky
lajbl kabátec bez rukávů s připevněnými pentlemi
rukávce nadmuté a připevněné k nadloktí tacle krajka připevňující rukávce k nadloktí
košile s dlouhými vyšívanými rukávy
ferťoch bíle vyšívaná zástěra
svrchní barevná sukně pod ní několik bílých škrobených
nohavice ohnivě červené pro mládence
kresba podlužáckého kroje: Zuzana Osako
tradice podluží
Jižní Morava se pyšní nejen nemovitými památkami a přírodními úkazy, turisty neméně lákají zdejší živé tradice a všudypřítomná pohostinnost. Folklór je dodnes součástí života nemalé skupiny zdejšího obyvatelstva. Hlavně hudba, tanec a s tím spjaté lidové kroje se zde těší velké oblibě. Na Moravě byly vždy mnohem rozmanitější kroje než v okolních zemích. S postupem času se začali kroje vytrácet. Slovácké kroje ovšem takový osud nepotkal a jsou jedny z mála, jejichž poselství trvá dodnes. Podluží je nejjižnější a zároveň nejdéle obydlená oblast Slovácka. Název je odvozen od stojatých vodních ploch, neboli luží. které jsou pro místo typickými. Podluží je charakteristické táhlými písněmi a mužskými vícehlasy. Význam dědictví této kultury dokládá i zápis mužského sólového skočného tance „verbuňku“, na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Dalším místním typickým tancem je například párový tanec „Vrtěná“, či chlapecký tanec hošije. [6]
KULTURA
// 18
město
CHARVATSKÁ NOVÁ VES 5.000
stará Břeclav
nová Břeclav
POŠTORNÁ 6.000
orientační rozdělení na katastrální území
Břeclav
Břeclav je okresním městem a obcí s rozšířenou působností. Je přirozeným centrem spádového území 63 okolních obcí. Dnes má město cca 26 000 obyvatel a rozkládá se na 77 km2. Břeclav je významným hraničním přechodem a důležitou křižovatkou železničních i silničních tepen.
BŘECLAV 15.000
Město Břeclav se skládá ze tří katastrálních území a to Břeclavi, Charvátské Nové Vsi a Poštorné. Do roku 2006 bylo součástí Břeclavi ještě katastrální území Ladné. Jednotlivé administrativní části vznikaly jako samostatné obce, jež byly následně spojeny. Mezi břeclavany je navíc zažité neoficiální rozdělení části Břeclav na starou a novou, přičemž takové označení se odvíjí od doby osídlení. Největší rozvoj původně zemědělské osady nastal během průmyslové revoluce, konkrétně po zprovoznění železnice, kdy bylo založeno mnoho průmyslových závodů. Průmyslový charakter zůstal městu dodnes. [1]
1 : 35 000
MĚSTO
// 20
POHANSKO // první osídlení
HUSITÉ // Nová Břeclav
LICHTENSTEINOVÉ // Lednice-Valtice areál
Pohansko bylo slovanským sídlem a významným velkomoravským hradištěm. Dnes se jená o archeologickou památkovou rezervaci.
Husité zakládají tzv. Novou Břeclav v blízkosti hradu, tato osada tvoří základ dnešního centra města.
Rod Lichtensteinů získal Břeclavské panství, které tím přidružil k panstvím Lednice a Valtice, jež již vlastnil.
11.století
16.století
15.století
9.století
1638
HRAD // název města
ŽEROTÍNOVÉ // renesanční zámek
Břetislav I. zde nechává postavit dřevěný hrad, aby ochránil vstup do země. Hrad nese Břetislavovo jméno odtud pochází název města Břeclav.
Břeclav se dostává do správy rodu Žerotínů. Ěrotínové se nezdrží ve městě příliš dlouho, stijhnou ovšem přestavět Břetislavův hrad do podoby renesančního zámku.
vznik
Nejstarším osídlení v území je slovanské sídlo Pohansko, nacházející se v lesích jihovýchodně od města. Důležitý moment přichází v 11. století, kdy Moravský kníže Břetislav I. z rodu Přemyslovců zde nechal postavit obranný hrad nesoucí jeho jméno, odkud pochází název města. Břeclav se stává jedním z nejvýznamnějších center Moravy. 1426
přestavba zámku // umělá zřícenina Přestavba zdevastovaného Břetislavova hradu s nespočtem přístaveb na umělou zříceninu. Hrad má tuhle podobu dodnes.
Roku 1426 město dobyli husité. Po válce se rolníci usadili u hradu a založili tady nové osídlení, jež pojmenovali „Nová Břeclav.“ Původní osídlení potom dostalo název „Stará Břeclav.“ Tohle pojmenování se používá dodnes. S 16. stoletím přichází do Břeclavi rod Žerotínů, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek. Žerotínové neovládali město dlouho. Roku 1618 jim bylo panství konfiskováno a následně jej získali Lichtensteinové, kteří již vlastnili panství Valtic i Lednice. Během 30tileté války bylo skoro celé město zničeno. Roku 1742 bylo dle dokonce nešťastnou náhodou vypáleno. Lichtensteinové následně přestavěli zámek na umělou zříceninu v romantickém stylu, tato podoba se dochovala dodnes. [3]
HISTORIE
// 22
KUFFNERŮV CUKROVAR // první podnik
STATUS MĚSTA // růst obyvatelstva
MNICHOVSKÁ DOHODA // uzavření podniků
Založen první velký podnik rodem Kuffnerů. Rok podniká ve velkém již např. ve Vídeňském Ottakringu.
Vznik nových závodů zapříčiňuje raketový růst obyvatelstva a Břeclav je brzy povýšena na město.
Podniky byly zabaveny a zpravidla uzavřeny. Velká část obyvatelstva musela opustit pohraniční město.
1867
1839
1862
1884
1872
1938
SEVERNÍ DRÁHA // rozvoj města
POŠTORENSKÁ CIHELNA // celosvět. význam
LICHTENSTEINSKÁ PILA // morav. naft. doly
6.června přijíždí do Břeclavi první vlak, díky nově vybudované Severní Ferdinandově dráze. Poloha města na trati stěžejní pro další rozvoj města.
Kvalitní výrobky pošt. cihelny se staly celosvětově vyhledávané. Nejznámější realizací je dóm sv. Štěpána ve Vídni.
Založena pila na zpracování přírodního bohatství všudypřítomných lužních lesů.
OKRESNÍ MĚSTO // region. význam Připojením původně samostatných vesnic Charvatské a Poštorné se z Břeclavi se stává okresní město.
1948
1949
ZMĚNA SMĚRU // chemický a strojírenský průmysl Režimem vynucená změna orientace průmyslu z potravinářského na chemicko strojírenský
ROZVOJ
Díky poloze na křižovatce cest a v oblasti velmi úrodné půdy měla Břeclav velký potenciál růstu. K rozvoji původně zemědělského městečka přispěla zásadním způsobem Severní Ferdinandova dráha postavena roku 1839, která vedla z Vídně přes Břeclav až do polské Bochni (40 km východně od Krakowa). Pozice přímo na železnici vyzvedla městečko v očích podnikatelů, a roku 1862 byl založen první břeclavský velký podnik a to Kuffnerův cukrovar. Netrvalo dlouho a následovali další závody. Boom průmyslového podnikání zapříčinil nebývalý růst obyvatelstva. Jen samotný cukrovar zaměstnával několik stovek lidí celoročně, plus další masy na sezónní práce. Již v půlce září roku 1872 bylo městečko povýšeno na město. Velkou ránou pro pohraniční Břeclav, byla Mnichovská dohoda z roku 1938. Město bylo přejmenováno na Lundenburg a značná část obyvatelstva byla vykázána z území. Většina závodů byla uzavřena, anebo měla omezený provoz. Navázat po válce na úspěšný byznys se nepovedlo prakticky žádnému z velkých podniků. [3]
HISTORIE
// 24
napojení na d2
55
směr lednice
charvatská nová ves
40 55
autobusové nádraží nádraží břeclav
poštorná
425 55
směr znojmo boří les
silnice železnice
směr vídeň
směr praha
směr waršava
doprava
Jelikož Břeclav je zároveň hraničním pásmem i důležitým tranzitním bodem je intenzita dopravy ve městě vysoká. Siluleta města umožnila existenci pouze jediné spojnice dvou městských částí s centrem města. Jedná se o komunikaci první třídy I/55 propojující Zlínský, Olomoucký a Jihomoravský kraj a pokračující až do Rakouska. Silnice se dokonce přímo ve městě napojuje na další vytíženou komunikaci I/40 vedoucí směrem z Mikulova. Situace jediné spojnice je dlouhodobě nedostačující a pravidelně zde dochází k dopravním zácpám. Již od roku 1998 se jedná o možném obchvatu města, jehož trasa je již vytyčena, ale bohužel se dosud nepodařilo najít politickou shodu. Obchvat by odvedl hlavní tranzitní dopravu ven z města a a došlo by k výraznému zklidnění centra města Břeclavi. [1]
směr bratislava
1 : 25 000
ANALÝZY
// 26
směr Janův hrad
41
směr sv. hubert zámek
42
existujicí cyklostezky navržené cyklostezky
směr františkův rybník
43
směr pohansko
směr hrušky
fenomén kola
Krajina Břeclavska, jakožto krajina rovinatá, oplývá ideálními podmínkami pro cyklistiku. Již dnes je podíl cyklodopravy ve městě významný. Dle dopravních studií má město všechny předpoklady pro nadále se zvyšující podíl cyklistické dopravy. Cyklodoprava dle studie dokonce může částečně nahradit i automobilovou dopravu v centru města. Důležitým aspektem cyklodopravy je v Břeclavi i rekreační cyklistika. Břeclav leží na trasách Moravských vinných stezek a v blízkosti města se nachází LVA, který je vyhledáván zejména cykloturisty. Cyklo-turistika má pro město nezanedbatelný význam. Důležitým předpokladem pro rozkvět cyklistické dopravy je vybudování cyklistické infrastruktury a podpora tohoto druhu dopravy pomocí integrace cyklodopravy do strategických dokumentů města. Vedení města si je těchto okolností vědomo a postupně se snaží zakomponovat prvky cyklodopravy do sídelní struktury. [1]
1 : 25 000
ANALÝZY
// 28
potok včelínek
vedlejší rameno
MLÝNSKÝ NÁHON
rybník včelínek
hlavní rameno dyje
voda
&
město
Podíl vodních ploch na Břeclavsku je vyšší než národní průměr. Voda má pro vznik města velký význam, reliéf zdejší krajiny byl a stále je utvářen převážně řekami Moravou a Dyjí. Konkrétně řeka Dyje je bezpochyby důležitým hráčem při formování podoby města. Vodní doprava je nejekonomičtějším druhem dopravy. Město Břeclav se pyšní tím, že součástí hromadné veřejné dopravy je dnes i linka vodní. Městská loď pluje po řece Dyji a zastavuje v pěti stanicích. Díky slepému ramenu řeky vede linka i do Poštorné. Turisty vyhledávaným spojem je potom trasa z centra Břeclavi k Janovu hradu. Vodní dopravě na Dyji se i do budoucna přikládá velký význam. Na stole už leží projekt „Napojení České Republiky na Dunajskou vodní cestu“, který počítá s vybudováním přístavu přímo v Břeclavi. S odkazem na projekt existují právě dvě varianty pro umístění přístavu. Při zvolení jakékoli varianty jistotou ale zůstává, že případná realizace projektu, by byla impulzem pro rozvoj celého regionu. [1]
1 : 25 000
ANALÝZY
// 30
kaplička se zvonicí 55
ulice lidická
ulice národních hrdinů náměstí tomáše g.masaryka - kostel sv. václava ulice 17.listopadu
zámek 55
třída 1. máje
ulice jana palacha nádraží břeclav
kostel navštívení panny marie
425 55
absence centra
Město Břeclav se nemůže chlubit historickým jádrem. S příchodem železnice a následným rozvojem města se přirozeně ze spojnice nádraží a zámku stala dominantní linie ve městě. Jedná se o dvě na sebe navazující ulice Jana Palacha a 17. listopadu, jež nahrazují centrum dodnes. V listopadu 1944 byl těžce vybombardován střed města. Na tuto situaci přišla reakce minulého století, kdy byla velká část těchto dvou ulic asanována a nahrazena schematickou socialistickou zástavbou. Tradiční uliční charakter města byl nevratně narušen. [3] Následně se vytvořilo náměstí na křížení dvou hlavních tahů, ulice 17. listopadu vedoucí od nádraží a třídy 1. máje, jedinou spojnicí městské části Poštorná s Břeclaví. Rušné dvouproudové silnice definují trojúhelníkový charakter náměstí TGM, kde uprostřed se tyčí kostel sv. Václava z roku 1992 od architekta Kolka. Náměstí TGM spolu s ulicemi 17. listopadu a Jana Palacha jsou vnímány jako centrum současné Břeclavi.
1 : 25 000
ANALÝZY
// 32
DĚLNICKÝ DŮM
veslařský klub a tenisové kurty koupaliště a krytý bazén stadion miroslava loučky zimní stadion
piksla knihovna měst. muzeum a galerie
tenisové kurty nákupní centrum DĚLNICKÝ DŮM
kino koruna synagoga: muzeum nákupní zóna DĚLNICKÝ DŮM
nemocnice
sociální vybavenost kultura sport
vybavenost
Břeclav jako spádové území má velmi dobrou občanskou vybavenost. Samozřejmostí je nemocnice, ale nalezneme zde také koupaliště, krytý bazén i zimní stadión. Ve městě jsou zastoupeny všechny úrovně vzdělávání, od předškolního až po vysokoškolské. Funguje zde také městem zřizovaná Základní umělecká škola Břeclav. V Břeclavi je nabídka aktivit pro trávení volného času různorodá. Najdeme zde mimo vysoký počet knihoven, kin a galerií i velké množství volnočasových center jako například Duhovka, Planetka či Junák. Vedle kulturních a volnočasových center je ve městě možné i sportovní vyžití. Sport má na Břeclavsku velkou tradici. Město se může chlubit nemalým počtem sportovních spolků, které mají celorepublikové úspěchy. Z pohledu medií jsou nejviditelnějšími břeclavští atleti, ale výborné výsledky dosahují také moderní gymnastky, plavci, či volejbalisti. Město vlastní pouze jeden sportovní stadion, který je sice ve výborném stavu, jeho rozměry ovšem nesplňují podmínky pro mezinárodní soutěže v některých disciplínách. [1]
1 : 25 000
ANALÝZY
// 34
01
tříkrálový průvod
02
fašank - průvod plesy středních škol
závod „ o dušu “
03
reprezentační ples města
02
benefiční koncert na pohansku
05
otevírání lichtensteinských stezek
06
slavnosti břeclavského piva
07
břeclavské klobáskobraní
závody dračích lodí
memoriál ivana hlinky slovácká regata
08
slavnosti rajčat
09
10
svatováclavské slavnosti uzavírání lichtensteinských stezek krojované hody
11
chillifest hudecké dny
vánoční kilometr
12
břeclavské vánoce zdroj: kalendář akcí města Břeclav [2]
kultura
Hody jsou tradičním svátkem každé moravské obce. Jedná se o symbolické poděkování za bohatou sklizeň, o oslavu hojnosti, veselí a blahobytu. Termín konání hodů má každá obec vlastní v rozmezí srpna až prosince. Zpravidla se tak děje na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel. V Břeclavi se konají každoročně koncem září Svatováclavské slavnosti a jsou bezpochyby nejdůležitější kulturní akcí ve městě. [6] Hybatelem nefolklórní živé kultury v Břeclavi je potom Kino Koruna, jehož aktivity řídí město. Funguje jako biograf, divadelní sál a koncertní sál. Velmi významnou kulturní institucí je také Kafé Piksla. Kavárna představuje komunitní místo pro mladé a místo pro rozvoj nezávislých kulturních aktivit všeho druhu. Nejvýznamnější kulturní institucí neživého umění ve městě je příspěvková organizace Městské muzeum a galerie Břeclav. Organizace zaštiťuje výstavy nejen v muzeu, ale i synagoze, Lichtensteinském domě a v zámečku Pohansko. [9]
ANALÝZY
// 36
příznivé klimatické podmínky • tradice průmyslové výroby ve městě • dobré napojení na silniční a železniční tahy • živá kultura a folklór Podluží • tradice vinařství • návaznost na Lednicko-Valtický areál • existence velkých zaměstnavatelů •
• absence centra města • nízká nabídka volnočasových aktivit • nadměrná intenzita dopravy - neřešený obchvat • nadprůměrný podíl nezaměstnaných • dlouhodobý pokles příjmů města • existence dvou brownfieldů přimo v centru
STRENGTHS // silné stránky
opportunities // příležitosti
možnost vytvoření nového centra • potenciál využití řeky ve městě • zohlednění kladného salda dojížďky • rozvoj kulturních aktivit • vysoký podíl cyklodopravy • poloha na hranici - možná spolupráce •
weaknesses // slabé stránky
S
W
O
T threats // hrozby
• ztráta vazeb k rodnému místu • možný odliv turistů • dlouhodobé klesání počtu obyvatel • intenzita stárnutí vyšší než státní průměr
vize do budoucna
Současnou největší hrozbou pro Břeclav je skutečnost, že dlouhodobě klesá počet obyvatel. Nejvíce obyvatel mělo město v roce 1995, kdy počet převýšil 27 000, od té doby nepřetržitě klesá. Hlavní příčinou poklesu je záporné migrační saldo. Za posledních 10 let nebyl zaznamenán přírůstek do města stěhováním. Odchod se týká především mladých lidí, čímž roste i index stáří. Průměrný věk břeclavana je vyšší nežli průměr v kraji, či průměr státní. Břeclav, jako spádové území, je centrem dojížďky pro nemalý počet osob. Nejvíce pracovních míst v okrese poskytuje obchod, následuje zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Nejlepší uplatnění na trhu práce zde mají lidé s výučním listem, což je zapříčiněno hlavně venkovským charakterem území. [1] Vize a opatření do budoucna vychází ze SWOT analýzy. Důležitým bodem je vyřešení kritické dopravní situace. Dále potom podpora a rozvoj potenciálu cestovního ruchu a cyklodopravy, která je již dnes ve městě významně zastoupena. A v neposlední řadě zabránit dlouhodobému odchodu mladým lidí z regionu. MĚSTO
// 38
nevyužité plochy
BYDLENÍ
PRÁCE DOCHÁZKOVÁ VZDÁLENOST
ZÁBAVA
kompaktní město
Kompaktní město je souvisle zastavěné území, má hustou strukturu s funkčními vazbami. Kompaktní město je město docházkových vzdáleností, kombinovaných zón, lidského měřítka a živých chráněných veřejných prostranství. V současnosti se města, Břeclav nevyjímaje, rozpínají do krajiny, což zapříčiňuje snížení koncentrace lidí a služeb v centru a rozmělňuje se struktura. Situace se vytvořila koncepcí rozvoje, jež upřednostňuje vznik monofunkčních zón na předměstích, na úkor prostorů v sevření města. Monofunkční zóny ve výsledku často nekomunikují s centrem a nesplňují zásadní požadavky na kvalitu prostředí. Důraz by měl být kladen na implementaci již existujících volných ploch do struktury a zahuštění města samotného. Zároveň by měla být omezena expanze do krajiny bez současného rozrůstání se města. Kompaktnost města je důležitým předpokladem pro možnou jednoduchou reakci na rychle se měnící standardy.
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 40
PROLUKY //nezastavěné plochy v kompaktní zástavbě
VEŘEJNÁ ZELEŇ // plochy nevyužívané veřejné zeleně
nábřeží // nevyužívané nekultivované nábřeží
BROWNFIELDY // industriální dědictví města
nevyužité plochy
Město lze tvořit kompaktnějším, tedy zahušťovat, různými způsoby. Potenciál pro zahuštění města mají jak nezastavěné plochy, tak zastavěné plochy, jako například nízkopodlažní velkoplošné stavby, či garáže. Nejvíce ovšem narušují soudržnou městkou zástavbu nezastavěné a nedostatečně využívané plochy, které jsou součástí organismu města, ale neobohacují ho. Pro vytvoření živého fungujícího města je důležité zapracovat takové plochy do struktury sídla. Nadále se budeme soustředit na nezastavěná místa s nízkou, či žádnu intenzitou využití. Jedná se převážně o plochy bývalého průmyslu, nevyužívané městské zeleně, nábřeží či proluky. Plochy jsou různorodých charakterů i měřítek, ovšem práce s každým z nich má velkým význam pro zdravý rozvoj města.
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 42
06
05
04 03 02
01
proluky
Proluky lze definovat jako mezeru mezi dvěma izolovanými stavbami ve stávající souvislé zástavbě. [10] Proluky narušují kompaktnost města a zpravidla nejlepším řešením je jejich zastavění. Výstavba v prolukách je náročnější a více svázaná pravidly, nežli výstavba na zelené louce. Poloha v již existující zástavbě s fungujícími vazbami, často lokalizovaná v centru města s sebou ovšem přináší nepochybné výhody a zároveň je jejich obrovským potenciálem. Proluky tvoří ve městě nezanedbatelné plochy a nemělo by se tedy jejich problematika opomíjet. V první fázi je nutné vytvořit vhodné podmínky pro případné investory, čímž by se tyto plochy staly více zajímavými. Následně je nezbytné, aby město při nakládání s prolukami dbalo na zachování charakteru ulice.
1 : 25 000
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 44
01
třída 1.Máje 55/10
02
ulice Hlavní 54/4
03
náměstí TGM 12-16
ulice Národních Hrdinů 6
04
ulice Lidická 1201/8
05
ulice Lidická 1400/11
06
// 46
15
14 18
13
01
11
06 16
07
08 09
10 17
05 02 04
nefungující neupravená veřejná zeleň veřejná zeleň v příznivém stavu
03
12
veřejná zeleň
V Břeclavi nalezneme mnoho veřejně přístupných zelených ploch. Jedná se o plochy jak velikostně, tak tvarově rozmanité. Můžeme zde zahrnout parky, původní návsi, či meziprostory mezi bytovými domy. Tyto zpravidla travnaté plochy mají jednu společný rys, a tím je, že zejí prázdnotou. Současná podoba těchto míst, spolu s chybějící identitou a specifickou náplní nenaplňuje očekávání obyvatel města. Prvotním, již dnes realizovatelným zásahem je kultivace zeleně, zlepšením přístupnosti i propustnosti takového území a doplnění sedacím mobiliářem. V další etapě je nutno přiřadit takovým místům identitu a vytvořit tak rozmanitou škálu veřejných ploch zeleně v rámci města, kde každá bude míst svou jedinečnou funkční či ideovou náplň. Závěrečnou etapou je integrace veškeré veřejné zeleně do jedné koncepční soustavy vzájemně si nekonkurujících přírodních veřejných prostranství. Takové řešení nabízí variabilní vyžití i kontinuální zážitek.
1 : 25 000
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 48
01
ulice Hlavní
02
ulice Nádražní
03
ulice Osvobození
ulice Tylova
04
třída 1.Máje
05
Zámeckého náměstí
06
// 50
07
ulice 17. listopadu
08
ulice ŽiŞkova
09
ulice Jana Palacha
ulice Husova
10
ulice Sovadinova
11
ulice Jungmannova
12
// 52
13
ulice Na Pěšině
14
ulice Ostrov
15
ulice Generála Šimka
park u Zámku
16
park u ulice Jana Palacha
17
„pastvisko“ fotbalové hřiště
18
// 54
06
05
04
03 02
01
nábřeží
V Břeclavi se bohužel nesetkáváme s aktivním ani rekreačním využitím nábřeží. Přitom historicky je tekoucí řeka jeden z nejdůležitějších aspektů pro vznik osídlení. Je škoda, že voda dnes zůstává ve městech často opomíjena. Hlavní rameno Dyje protéká přímo středem Břeclavi, vedlejší po obvodu, pomineme-li linku vodní dopravy, ani jedno rameno se nezapojuje do chodu města. Naopak v centru je řeka olemována betonovými bariérami, které brání vnímání intenzí, či dokonce samotné existence řeky v rámci města. Přístup k řece je v mnoha místech omezen, či zcela odepřen. Mimo centrum je již přístup k Dyji sice možný, ovšem prostory kolem řeky se nedají nazvat přívětivými. Voda je nedoceňovaným, ale významným městotvorným prvkem. Důležité je, aby Břeclav dokázalo dobře zhodnotit potenciál, který sem přináší tekoucí voda. Řeka vnáší do městského prostředí přirozený řád, přítomnost řeky ve městě by měla být proto zřejmá. Současně živelný charakter vody nabourává monotónnost městského prostředí. Aktivní využití nábřeží zvýší atraktivitu města.
1 : 25 000
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 56
01
nábřeží v obytné zóně v centru „ Na Dubiči “
02
mlýnský náhon
03
nábřeží u cukrovaru
nábřeží u splavu a veslařského klubu
04
soutok hlavního a vedlejšího ramene Dyje „ Špice “
05
nábřeží v obytné zóně Stará Břeclav „ Na Vodě “
06
// 58
04 03
02
01
rota pohraniční stráže
moravské naftové doly
areál cukrovaru
zámecký areál
brownfieldy
Zprovozněním železnice se stala Břeclav průmyslovým městem a dodnes se chlubí nemalým počtem průmyslových závodů. Často mluvíme o firmách mezinárodního významu, jako jsou například OTIS, FOSFA, ALBA, Alcaplast či Gumotex. Ruku v ruce s vývojem společnosti se objevují i jiné nároky na užívání budov i města samotného. S průmyslovou revolucí zemědělská krajina nenávratně ustupovala ohromným fabrikám. doména sekundéru byla nezpochybnitelná. V dnešním světě zaměřeném na terciér, si obrovské plochy industriálních souborů jen těžko hledají místo. Termín Brownfield označuje budovy či celé areály, které svou náplní a strukturou již potřeby dnešní společnosti nenaplňují. Na území města Břeclavi se nacházejí čtyři plochy s oficiálním statusem brownfield. Některé z nich již prošli částečnou transformací, jiné na své určení pro dnešní společnost ještě čekají. Díky svým ohromným rozměrům, mimo jiné, jsou právě tyto plochy potenciálem města, jenž by se měl bezpochyby zhodnotit. Hlavně potom areály v bezprostřední blízkosti městského centra, jako jsou zámecký areál a areál bývalého cukrovaru. [4] 1 : 35 000
NEVYUŽITÉ PLOCHY
// 60
01
02
03
06 05 04
03 02 01
23 124 m2 zdroj: mapy.cz 04
05
06
// 01 //
ROTA POHRANIČNÍ STRÁŽE
Bývalá rota pohraniční stráže je také známá jako Boří les. Původně areál fungoval jako vojenský prostor, na jeho území se nacházejí především kasárny a střelnice. Z dnešního pohledu se jedná se opuštěný prostor v majetku lesů české republiky. Nachází se extravilánu města, na hranici lesa a zemědělské plochy. Areál je špatně přístupný po jediné zpevněné komunikaci. Plocha je zastavěna pouze z 7% a nalezneme zde celkem 5 objektů. [4] Současné využití je nulové. Podle stávající územně plánovací dokumentace se zde počítá s plochami občanské vybavenosti. Díky odlehlosti areálu od města, není vhodný pro transformaci na komerční centrum. Služby z oblasti cestovního ruchu jsou naopak vhodnou volbou. Nabízí se tedy řešení konverze na plochy pro skupinovou rekreaci. Budovy jsou staticky v dobrém stavu, je však nutná oprava zdemolovaných interiéru a nahrazení okenních výplní. V prvním kroku bude nutné se vypořádat s nálety zeleně, které v současné době znemožňují práci s budovami.
brownfieldy
// 62
01
02
03
03
04 02 06
05 01
115 369 m2 zdroj: mapy.cz 04
05
06
// 02 //
MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY
Areál se nachází na území městské části Poštorná a je z velké části ve vlastnictví právnických osob. Je dobře přístupný z hlavní silnice I/55. Na lokalitu se vztahuje ochrana LVA a předpokládá se zde ekologická zátěž. V areálu se nachází cca dvacet objektů. Jde převážně o jednopodlažní zděné budovy. Většina budov slouží či sloužila jako halové objekty Jednotlivé budovy jsou v různém technickém stavu. Jejich datace se pohybuje mezi 1. polovinou 20. stol. až do 90. let. [4] Dnes neexistuje jednotná koncepce revitalizace areálu. Současná ÚPD zde počítá s průmyslovým využitím, což se jeví logicky. V současnosti zde aktivně praktikují výrobu společnosti všeho druhu. Od kovoobráběcích, či truhlářských dílen, přes skladovací prostory pro stavební průmysl či vrakoviště, až po logistické formy. K revitalizaci jsou především určeny nezastavěné plochy a plochy zpevněné betonovými dílci (viz. obrázek 5 a 6).
brownfieldy
// 64
01
zámek
02
pivovar
03
mlýn
04
03
01
02
05 06
22 767 m2 zdroj: mapy.cz 04
mlýnský náhon
05
předprostor zámku
06
park u zámku
// 03 //
ZÁMECKÝ AREÁL
Zámecký areál je součástí intravilánu města v bezprostřední blízkosti centra. Jedná se nemovitou památku, přímé dědictví rodu Lichtenštejnů. Břeclav je tzv. vstupní bránou do LVA, avšak svůj jediný odkaz na slavné předky nechává chátrat. Součástí areálu je nejen již zmiňovaný zámek, ale také částečně zrekonstruovaný pivovar s chátrající sladovnou a mlýn na ramenu Dyje, nazývaném mlýnský náhon. Vlastníkem celého areálu je obce. [4] Areál je v současnosti bez funkčního využití. Stávající ÚPD zde počítá s plochami pro kulturní a církevní zařízení. Ideální by byla rekonstrukce zámku pro potřeby turismu, potažmo cestovního ruchu, kultury a odpočinku. Za důležitou považuji funkční i fyzickou provázanost zámku s LVA. Zámecký areál by mohl v budoucnu sloužit jako rekreační a kulturní centrum, a to jak pro místní tak i pro návštěvníky. Město si postupně uvědomuje důležitost a potenciál místa a snaží se pomalu investovat do rekonstrukce. Jako problém ovšem vnímám absenci koncepčního přístupu a nedořešené funkční využití. brownfieldy
// 66
01
Hlavní výrobní hala - firma Racio
02
hala Rena
03
malá tržnice
04 06 05 01
03
02
55 000 m2 zdroj: mapy.cz 04
velká tržnice
05
volný prostor u Dyje
06
prostor u velké tržnice
// 04 //
areál CUKROVARu
Cukrovar vznikl jako první z velkých průmyslových závodů na Břeclavsku. Základní kámen byl položen roku 1862 bratry Kuffnerovými. Situování cukrovaru do středu města bylo záměrem, jelikož důležitou roli v přepravě surovin hrála jak řeka Dyje, tak blízkost železniční stanice, kam z areálu vedla tzv. cukrovarská vlečka. [3] Areál je v majetku města, výjimkou je hlavní výrobní hala, kterou po revoluci odkoupila firma Racio. Společnost budovu rekonstruovala a nyní zde provozuje svou činnost. Ve zbytku areálu na ploše cca 5ha s 8 objekty se již přes dvacet let nic neděje. Město se v minulosti snažilo několikrát plochu prodat, do dnešního dne se ovšem o osudu areálu nerozhodlo. Díky své lukrativní poloze v blízkosti hlavních ulic, je žádoucí, aby byl areál vhodně zakomponován do struktury města a netvořil nadále „černou díru“. Areál musí projít prostorovou kultivaci a revitalizaci. Vhodnými zásahy by zde mohlo vzniknout polyfunkční prostorově i společensky pestré prostředí. Místo má potenciál vytvořit městské centrum, které Břeclavi chybí.
brownfieldy
// 68
ZÁVĚR
Práce vytypovává nevyužité plochy v Břeclavi a nabízí jejich ucelenou analýzu. Věřím, že tyto místa mají při správném zacházení potenciál napomoci zvýšení kvality života ve městě. Nevyužité prostory jsou pro tento účel rozděleny do čtyř kapitol, a to proluky, nevyužívanou veřejnou zeleň, nábřeží a brownfieldy. Každá kapitola mapuje jednotlivá problematická místa a navrhuje systémové nakládání s těmito prostory. Práce se nevěnuje konkrétním návrhům pro jednotlivé prostory. S každým místem je následně nutné pracovat individuálně. Na základech této práce je ale možno se systematicky věnovat zahušťování města a zvyšovat tak jeho kompaktnost.
// 70
˚ [1] Strategie rozvoje města [online]. 2014; Dostupné z: http://breclav.eu/dokumenty/strategie-rozvoje-mesta ˚ [2] Město Břeclav [online]. 2017; Dostupné z: http://www.breclav.eu ˚ [3] Městské muzeum a galerie Břeclav [online]. 2013; Dostupné z: http://www. muzeumbv.cz ˚ [4] Brownfieldy: nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje [online]. 2011; Dostupné z: http://www.brownfieldy-jmk.cz ˚ [5] JANÍČKOVÁ, Karolína. Břeclavské brownfields: Historie, současnost, perspektivy. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Ekonomicko -správní fakulta, Regionální rozvoj a správa ˚ [6] Hnátovičová, Eva. Folklór jako významný socializační prvek Podluží. Zlín, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati, Fakulta humanitních studií ˚ [7] Mikroregion lednicko-valtický areál [online]. 2011; Dostupné z: http://www. lva.cz ˚ [8] vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2015; Dostupné z: https://www.wineofczechrepublic.cz ˚ [9] Vágner, Tomáš. Analýza kulturního prostředí města Břeclavi. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova Univerzita, Filosofická fakulta, Ústav hudební vědy ˚ [10] Metodická pomůcka pro umisťování staveb v prolukách [online]. 2013; Dostupné z: https://www.mmr.cz ˚ [11] Fotografie z © bohemiansymphony.net [online]. 2013; Dostupné z: http:// bohemiansymphony.net/travel/ ˚ [12] Fotografie autora: Jan Miklín. [online]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz ˚ [13] Mapy.cz [online]. 2016; Dostupné z: http://www.mapy.cz
zdroje informací a fotografií
// 72