Project & Property LÉTO 2008 by Krystof Hajn

OBSAH Administrativní budovy v Praze Komerční nemovitosti v SR Nádraží na Florenci se chystá k obnově Analýza cestovního ruchu v oblasti Lipenské přehrady Kongresový cestovní ruch v Rakousku Cestovní ruch ve Vysokých Tatrách Projekt Černý Pelikán v Českých Budějovicích Další přírůstek v BB Centru – projekt Filadelfie v Praze Služby v kancelářské zóně – BB centrum Projekty Develonu Projekt Jihlava City Projekt Plaza Centers v Liberci Oranže Park u Plzně Projekt Prague Gate v Praze Rezidenční trh v ČR a SR v porovnáním se střední Evropou COBRA … a máte kliku Investice v CEE Logistické developerské projekty na Balkáně Logistické projekty zažívají útlum více než jiné Professionals Rozsáhlý projekt u Balatonu Investice v Kazachstánu a v Torontě Záchrana Benátek Veletrhy v prvním pololetí 2008 – Canneské ozvěny Souhrn ocenění v roce 2007 Head Inventory Doplněk informací: Biomasa Tepelná energie Trh s elektřinou Zdroje a spotřeba vody Zemní plyn

Administrativní budovy v Praze

Přes

pozitivní ekonomický růst zaznamenal pražský trh kanceláří v první polovině roku 2007 velmi nízké úrovně nových pronájmů, což odráží pokles 55,8 % ve srovnání s uplynulým rokem. Slabá aktivita trhu při pronajímání však byla způsobena jasným nedostatkem dostupnosti, protože většina kancelářských prostor, těch málo, které se dostaly na trh, byla pronajata předem. Výsledkem je to, že trend míry neobsazených kanceláří dále klesal a dosáhl historicky nízké úrovně 5,51 %. Toto číslo udávají nadnárodní realitní agentury, které sledují pouze míru neobsazenosti u nových projektů a nezapočítávají projekty typu Lighthouse (kterému zbývá už jen poslední patro pronajmout) nebo objektů v Nových Butovicích. Neobsazenost se však pohybuje kolem 13% a 12 % pokud se započítávají i nové prostory kategorie B, protože ty jsou více obsazené, ovšem z vyšší fluktuací. pravděpodobné, že by pronájem držel krok s tímto agresivním trendem výstavby, což v roce 2008 povede k růstu úrovně neobsazených kanceláří a dalšímu poklesu nájemného. Ke slovu se bude dostávat i service Charles, které nyní stálo na okraji zájmu nájemců (zajímali se pouze o nájemné, přestože service charges je například u nepovedených A budov nebo u starších B budov vyšší než nájemné).

Přestože v roce 2007 zaznamenáváme méně dokončených projektů, než v roce minulém, nebo než jich očekáváme v roce 2008, čisté efektivní nájmy dále mírně klesají. Podíváme-li se do budoucnosti, výstavba se bude značně rozvíjet, protože na trh začnou přicházet projekty, které se započali plánovat před několika lety, kdy jednak pozemky byly dostupnější a zisk díky stavu trhu maximalizován.

Nabídka Celková plocha moderních kanceláří v Praze dosahuje v současnosti 2 102 992 m2. Celková plocha kanceláří nyní zahrnuje 67 % nově postavených prostor, což je

Odhaduje se, že do konce roku 2009 celková plocha kancelářských prostor vzroste ze současných 2,1 milionů m2 na asi 2,7 milionů m2. Není

Administrativní budovy v Praze postupně rostoucí podíl, a 33 % rekonstruovaných prostor. Od začátku roku 2007 nová výstavba zvýšila plochu kanceláří o 83 370 m2. Z toho pouze 8 470 m2 byly rekonstruované prostory. Znamená to 4,1% nárůst plochy kancelářský prostor. Ve srovnání s první polovinou roku 2006 (83 600 m2) zůstala nová nabídka v první polovině roku 2007 stejná. K více než 90 % nové výstavby docházelo pouze ve dvou pražských obvodech, asi 49% podíl výstavby drží Praha 5, za kterou těsně následuje Praha 4 s asi 45% podílem. Pak následuje Praha 9 se 6 %. Ve zbývajících pražských obvodech v první polovině roku 2007 nedošlo k žádnému dalšímu nárůstu plochy kanceláří. Místní rozdělení moderních kancelářských ploch v prvním pololetí roku 2007 je následující: • 48,5 % v části trhu vnitřní město, • 30,4 % v části trhu vnější město a • 21,1 % v části trhu centrum města.

Pramení to ze dvou důležitých obchodů, které byly podepsány pro rekonstruované budovy – první je projekt Vegacom (5 200 m2 v KCD 4, Praha 9 ve 2. čtvrtletí 2007) a druhý je projekt TNT Post (2 000 m2 v Zirkon Office Centre, Praha 9 ve 2. čtvrtletí 2007).

Poptávka Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 poklesla úroveň nového pronajímání kanceláří v prvním pololetí 2007 o 55,8 % a o 21,5 % ve srovnání s první polovinou roku 2005. V prvním pololetí roku 2007 podíl pronajatých zrekonstruovaných prostor byl asi 33 % z celkové úrovně pronajímání, což je více než průměr předchozích 3 let ve výši 29 %.

V nově postavených budovách tvořil nový pronájem kanceláří v první polovině 2007 pouze 66,5 %, což je pokles o 4,5 % ve srovnání s rokem 2006 a pokles o 11 % ve srovnání s rokem 2005 a 12,5 % ve srovnání s rokem 2004. To naznačuje nedostatek výstavby nových budov.

Administrativní budovy v Praze Úroveň nového pronajímání kanceláří v první polovině roku 2007 byl poháněn zejména odvětvími bankovnictví/pojišťovnictví, finanční a odborné služby a odvětvími výroby, ve kterých došlo ke kombinované úrovni nového pronajímání kanceláří 49 %. Nejperspektivnější obor pro pronájem se začíná rekrutovat i z ze státní sféry, úřadů apod. Dalším perspektivním oborem začínají být média a zůstávají call centra (i když v tomto oboru je úspěšnější Maďarsko či Bulharsko pokud se soutěží v rámci střední Evropy) Odvětví telekomunikací a IT byla také důležitá, úroveň nového pronajímání kanceláří v nich dosáhla 27% podíl. Co se týká rozdělení nového pronajímání kanceláří mezi části trhu: • část trhu vnější město dosáhla asi 48,5 %, • část trhu vnitřní město dosáhla asi 34,5 % a • část centrum města asi 17 %. Podíváme-li se na jednotlivé pražské obvody, vidíme, že nejaktivnějším obvodem v první polovině roku 2007 byla Praha 5 s 26% podílem nového pronajímání kanceláří.

Administrativní budovy v Praze Za Prahou 5 následuje: • Praha 4 (asi 23,5 % z celkového nového pronajímání kanceláří), • Praha 1 (asi 19,5 % z celkového nového pronajímání kanceláří), • Praha 8 (asi13 % z celkového nového pronajímání kanceláří) a • Praha 9 s asi 8,5% podílem. Podíl zbývajících tří obvodů není víc než 3%, což je samozřejmě dáno množstvím kanceláří. Nejdůležitějšími kancelářskými transakcemi v první polovině roku 2007 byl projekt Vegacom (5 200 m2) v KCD 4 v Praze 9, Toyota (4 800 m2) v ústředí Toyota v Praze 4 a Ness Technologies (2,695 m2) v Park 9 v Praze 4. Průměrná velikost uzavřeného obchodu v první polovině roku 2007 byla 656 m2, což je nejnižší hodnota za polovinu roku od 1. pololetí roku 2004. Došlo zde k poklesu o 34,5 % ve srovnání s rokem 2006, což odráží nedostatek dostupnosti na trhu. Co do rozdělení průměrné velikosti obchodů mezi části trhu v Praze v 1. polovině roku 2007: • část centrum města dosáhla 343 m2, • část vnitřní město dosáhla 826 m2 a • část vnější město dosáhla 932 m2.

Administrativní budovy v Praze Ná Nájemné

Komerční nemovitosti SK překračuje 550 000 m2. V roce 2007 přibylo v Bratislavě více než 91 000 m2 kancelářských ploch, což v porovnání s rokem 2006 představuje 15 % nárůst. Hlavními projekty dokončenými v roce 2007 byly CBC I (23 700 m2) budovaný firmou HB Reavis a objekt firmy Dell (22 000 m2). Předpokládá se, že v roce 2008 přibude realizací připravených projektů dalších více než 240 000 m2 ploch. Hlavními plánovanými kancelářskými komplexy pro rok 2008 jsou sídlo Slovenské Spořitelny s více než 50 000 m2 a Apollo II (71 500 m2), projekt realizovaný firmou HB Reavis.

Slovenská

ekonomika v posledních několika letech posiluje a růst zůstává zdravý, s vyrovnanou externí a interní poptávkou. Zaznamenaný 9 % ekonomický růst je vyvolán převážně vývozy z dominantního automobilového sektoru.

Přehled trhu komerčních nemovitostí – Slovensko Ekonomický přehled

Objem realizovaných nájemních transakcí v roce 2007, který činil přibližně 115 000 m2, značně předčil předchozí roky, kdy se průměrné hodnoty pohybovaly mezi 60 000 – 80 000 m2. Tohoto velkého objemu bylo dosaženo hlavně díky realizaci několika velkých obchodních transakcí v roce 2007, jako je Dell (22 000 m2), IBM (15 000 m2) a T- Mobile (15 000 m2). Následkem toho míra neobsazenosti v průběhu roku 2007 poklesla a všechny velké nové projekty kancelářských prostor dosáhly 100 % obsazenosti.

Rychlý ekonomický růst byl provázen růstem zaměstnanosti a poklesem nezaměstnanosti na 11,3 %. Převažují však velké regionální rozdíly. Hlavním motorem ekonomiky v roce 2008 bude spotřeba domácností a vývoz. Očekává se, že Slovensko přijme Euro do ledna 2009. Trh s kancelářskými prostory

Od roku 2008 se bude připravovat větší množství projektů multifunkčních objektů. Developerské firmy se snaží dodávat na trh projekty kombinující kancelářské prostory, služby, maloobchod, prostory pro volnočasové aktivity/wellness a bydlení. Určujícím kritériem jakéhokoli rozvoje je dostupnost osobními automobily, které jsou v Bratislavě hlavním dopravním prostředkem, protože zde není metro. Plánuje se však vybudování rychlé tramvajové linky spojující jih a sever města.

Kancelářský trh v Bratislavě je nejrozvinutějším sektorem trhu s nemovitostmi v hlavním městě a poptávka po moderních prostorách je stále vysoká, což potvrdil rekordní objem realizovaných transakcí v roce 2007, který dosáhl odhadované hodnoty 110 000 – 120 000 m2. Odhaduje se, že v současnosti plocha moderních kancelářských prostor třídy A a B v Bratislavě

Komerční nemovitosti SK nejvyššího obratu z 10 předních maloobchodních subjektů na Slovensku firma Tesco Stores (35,7 mld SK) následovaná firmou Metro C & C (17,6 mld SK) a Rewe, která provozuje Kaufland a Lidl (15,7 mld SK).

Měsíční nájemné v nejkvalitnějších kancelářských objektech v centru Bratislavy dosahuje €17 – 18 za m2, zatímco mimo centrum se nejvyšší nájmy v moderních kancelářských prostorách drží na hodnotě €11 – 14 za m2. Velké připravované rozvojové projekty v Bratislavě jsou soustředěny převážně do lokalit v centru nebo do okrajových partií centrálních lokalit. Ačkoliv v těchto lokalitách nabídka značně poroste, je zde i výrazná poptávka po kvalitních kancelářských plochách, proto se očekává, že nejvyšší uvedené úrovně nájemného zůstanou stabilní.

Celková plošná výměra moderních nákupních center na Slovensku činí 716 000 m2. Zásadní podíl (44 %) na této hodnotě má Bratislava, která v současnosti disponuje 312 000 m2. Z regionálních měst mají největší plochy nákupních center Košice (87 000 m2), Žilina (44 000 m2) a Nitra (41 000 m2).

Moderní kancelářské prostory třídy A v Košicích se pronajímají za €8 za m2 za měsíc, zatímco v ostatních velkých regionálních městech, jako je Nitra a Žilina, dosahuj měsíční nájmy hodnot €7 – 8 za m2 a předpokládá se, že tyto úrovně zůstanou v krátkodobém a střednědobém horizontu stabilní.

Většina projektů dokončených v roce 2007 byla zaměřena na rozšíření stávajících komplexů, jako byl Aupark – II. etapa (14 000 m2) nebo rozšíření nákupního parku Avion (15 000 m2). V regionech však byla dokončena řada nových projektů. Nejvýznačnějšími byly Centrum Europa (37 500 m2) v Banské Bystrici a obchodní centra MAX v Žilině (18 000 m2).

Trh s maloobchodními prostory Od roku 2008 budou zaváděny nové formáty a na trh se dostane velké množství multifunkčních projektů zvláště v atraktivních lokalitách hlavního města podél řeky Dunaje: projekt River Park realizovaný firmou J&T, v jehož 1. etapě bude vybudováno 8 000 m2 a projekt Eurovea realizovaný firmou Ballymore (40 000 m2). Bratislava a některá regionální města zažijí v následujících třech letech příval nově připravovaných projektů; jen v samotné Bratislavě to bude přes 440 000 m2.

Hnací silou maloobchodního sektoru na Slovensku jsou rostoucí příjmy. Ve 3. čtvrtletí roku 2007 vzrostla průměrná mzda nominálně o 6,8 % a v reálu o 4,2 %. Rostoucí mzdy zvýšily spotřebu domácností, která v prvních třech čtvrtletích roku 2007 vzrostla o 9,8 %. Maloobchodní prodej vzrostl v roce 2007 o 4,8 %. Slovenský trh s maloobchodními prostory je koncentrovanější než český trh, s menším počtem maloobchodních subjektů. Podle průzkumu trhu provedeného firmou Incoma GfK dosáhla v roce 2007

Komerční nemovitosti SK V porovnání s jinými hlavními městy střední a východní Evropy nemá Bratislava silnou hlavní nákupní třídu a moderní nákupní centra hrají na trhu s maloobchodními prostory města mnohem významnější úlohu. Nájmy na hlavní třídě jsou proto relativně nízké. Obvykle dosahují maximálně hodnot okolo €80 a vlivem razantnější konkurence moderních nákupních center by mohly postupně dále klesat.

Trh s průmyslovými objekty Celková výměra průmyslových ploch na Slovensku dosáhla na konci roku 2007 více než 1 021 000 m2. Většina z nich byla soustředěna kolem Bratislavy a podíl na celkovém objemu logistiky činil 61 %. V roce 2007 přibylo více než 200 000 m2 nových ploch. Další velké projekty připravuje developerská firma CTP Invest v Žilině, Prešově, Trenčíně a Martině. Firma VGP plánuje výstavbu logistického parku v Malackách, jehož první etapa má být dokončena v roce 2008 a bude představovat 12 600 m2. Prologis bude expandovat do Nového Mesta (48 000 m2). HB Reavis míří do Zavaru v okrese Trenčín s projektem o výměře 240 000 m2.

Na 1 000 obyvatel připadají na Slovensku 132 m2 plochy nákupních center, což je v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy hodnota relativně nízká. Bratislava rovněž zaostává v počtu čtverečních metrů na obyvatele, a proto developeři intenzivně pracují na přípravě nových projektů, jimiž by uspokojili rostoucí poptávku spotřebitelů. Výstavba se dosud soustřeďuje na nákupní střediska; systém center nabízejících značkové výprodeje, tzv. factory outlets, dosud vybudován nebyl a v Bratislavě vznikl pouze jeden maloobchodní nákupní park – Avion Shopping Park, který se úspěšně rozrůstá. Slovensko pravděpodobně čeká obdobný vývoj jako Českou republiku, kam pronikají nové typy projektů.

Poptávka mezinárodních poskytovatelů logistických služeb a maloobchodních skladovacích prostor se soustřeďuje hlavně na Bratislavu a západní Slovensko. Hlavní logistické parky jsou situovány severozápadně a severovýchodně od města k dálnici D2, resp. D1 a D61. Vláda podporuje investice do rozvoje průmyslu a logistiky na východním Slovensku. Hlavními výhodami těchto lokalit, které mají nalákat developery a budoucí nájemce, jsou vyšší dostupnost pracovních sil a nižší mzdové náklady.

Nájmy v předních nákupních centrech v Bratislavě se v současnosti udržují na hodnotě €40 za m2, ale existuje značný prostor pro nárůst nájmů, protože bude pravděpodobně posilovat zájem maloobchodníků o nejlepší lokality. Nejlepší regionální nákupní centra uvádějí ceny kolem €30 – 35 za m2 a měsíc a očekává se, že v průběhu roku 2008 zůstanou stabilní.

Tesco obsadilo 33 909 m2 v Prologis Parku v Bratislavě, a dalších 127 000 m2 v Prologis Parku v Seredi poblíž Galanty v okrese Trnava. C&A zabral 24 9

Komerční nemovitosti SK 000 m2 v Prologis Parku v Novém Meste, Kuhne & Nagel obsadil 15 000 m2 v Bratislava Logistics Parku, a firmy Faurecia a Gefco si pronajaly po 10 000 m2 v logistickém parku Trnava Logistics Park. Celková realizovaná poptávka v roce 2007 se odhaduje na 160 000 m2.

%) a multifunkčních projektů (22 %). Nejnižší podíl investičních transakcí si s 20 % připsal sektor logistiky. V roce 2007 byli na Slovensku nejaktivnější němečtí investoři, kteří tvořili 34 %, následoval lucemburský investor Orco Property Group s 31 % a američtí investoři se 14 %. Domácí investoři se v rozsahu, který je běžný v ostatních zemích střední a východní Evropy, ještě neobjevili. S ohledem na relativně velký objem připravených rozvojových projektů a současný malý rozsah investičního trhu DTZ očekává v období let 2008 – 2009 zvýšenou aktivitu a určitý prostor pro další kompresi nejvyšších výnosů, protože konkurence mezi fondy v oblasti nejlepších produktů zesílí.

Míra neobsazenosti v logistických parcích je nízká, v posledních čtyřech letech se pohybovala mezi 4 – 6 %. Hladiny nájmů průmyslových ploch v předních logistických parcích zůstaly v posledních dvou letech na stabilní úrovni €3.5 – 4 za m2 měsíčně. DTZ očekává, že nejvyšší nájmy v logistických centrech zůstanou stabilní i v roce 2008.

Hrubé počáteční výnosy z kancelářských objektů na Slovensku zůstávaly na stabilní úrovni pod 6 %, výnosy z maloobchodních ploch pod 7 % a výnosy z průmyslových nemovitostí se pohybovaly okolo 7,5 %. Po období komprese se výnosy do velké míry stabilizovaly, což bylo odrazem nejistoty na celoevropském investičním trhu očekávajícím s obavami dopady úvěrové krize.

Investiční trh Bratislava dominuje investičnímu trhu na Slovensku díky nedostatku investičních produktů v regionálních městech. Očekává se, že poptávka ze strany investorů poroste s rostoucím počtem projektů realizovaných v regionálních městech, jako tomu bylo v případě ostatních zemí střední a východní Evropy. V regionech byly zaznamenány dvě transakce, obě ze strany holandského investičního fondu MEI. Týká se to dvou transakcí v Žilině a Košicích, kde výše investic do projektů multifunkčních objektů dosáhla €3 resp. 4 milionů. Objemům investičních transakcí na Slovensku dominuje kancelářský sektor s 33 % podílem, následovaný transakcemi v sektoru maloobchodu (25

Modernizace na Florenci

Since the beginning of the 1990s, various studies

počátku 90. let vznikaly v téměř pravidelných intervalech různé studie rekonstrukce autobusového nádraží Praha Florenc.

have been appearing in practically regular intervals involving the reconstruction of Praha Florenc bus station.

K 60. výročí autobusového nádraží ČSAD Praha holding,a.s. konečně veřejně představili projekt modernizace nové odbavovací haly o velikosti více než 1.000 m2 s pronajímatelnou plochou cca 40 %.

To mark the 60th anniversary of the bus station, ČSAD Praha holding, a.s., is finally unveiling a project to modernize the passenger terminal by increasing its size to more than 1,000 m2, with approximately 40% of the space to be made available to tenants.

Výstavba haly by měla být zahájena začátkem září 2008. Hala by pak měla být dokončena v polovině roku 2009. Autorem návrhu je brněnský architektonický ateliér Hrůša a spol., s.r.o.

The construction of the hall should start at the beginning of September 2008 and be completed somewhere in the middle of 2009. The project is being designed by the Brno-based architectural studio Hrůša a spol., s.r.o.

V důsledku modernizace haly zmizí i poslední stánky tržnice u vstupu na autobusové nádraží ze stanice metra Florenc.

The modernization of the hall will see the disappearance of the last stands of the marketplace located at the entrance to the bus station from the Florenc metro station.

Na Lipno! ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI LIPENSKÉ PŘEHRADY

1. Jak dlouho podnikáte v oblasti cestovního ruchu? Lipensko svým návštěvníkům nabízí nespočet možností pro ubytování, a to v kempech, v penzionech, apartmánových domech, hotelích a v neposlední řadě i v soukromí. V našem průzkumu ubytovacích zařízení jsme se zaměřili převážně na hotelová zařízení a významné apartmánové komplexy.

Jednalo se o průzkum mezi ubytovacími zařízeními minimálně 3* standardu, jež mimo pár výjimek disponovala alespoň 20 hotelovými pokoji. Celkem bylo osloveno 18 ubytovacích zařízení na různých místech lipenské přehrady, přičemž analýzy se účastnilo 14 respondentů. Hotelové subjekty

Nejdříve nás zajímalo, jak dlouhou mají jednotliví majitelé/provozovatelé zkušenost a praxi ve svém oboru, tudíž v provozování ubytovacího zařízení. Polovina z dotazovaných účastníků tohoto výzkumu uvedla, že má zkušenosti s provozem ubytovacího zařízení více než desetiletou, přičemž průměr u těchto respondentů činil 14 let.

1. Hotel Frymburk **** Wellness&Spa 2. Hotel Vltava **** 3. Hotel Sv.Tomáš **** 4. Hotel Maxant *** 5. Hotel Na Pláži *** 6. Hotel Jenišov *** 7. Hotel Villa Bohemia *** 8. Hotel Barborka *** 9. VZ Lipno *** 10. Hotel Fontána *** 11. Hotel Gabreta 12. Hotel Swing *** 13. Lipno Point 14. Landal Marina Lipno Reso

Druhá polovina respondentů v tomto časově náročném oboru působí méně než 10 let, přičemž průměr činí cca 4 roky. Jedná se především o mladou generaci, která v tomto oboru získává své první zkušenosti anebo o lidi, kteří do tohoto zajímavého a perspektivního odvětví přešli z jiného hospodářského odvětví. Průměrný počet let působení v oboru cestovního ruchu, tedy konkrétně v oblasti provozování ubytovacího zařízení, za všechny respondenty dosáhl hodnoty 8,9 let, což indikuje, že v oblasti lipenské přehrady působí převážně zkušení provozovatelé.

Na Lipno! 2. Jak dlouho je v provozu Vaše ubytovací zařízení?

U některých hotelových zařízení probíhá postupná rekonstrukce, což indikuje, že kvalita ubytování a služeb se bude v této oblasti neustále zvyšovat.

Po dokončení lipenské přehrady v letech po roce 1960 se zde objevily vůbec první zařízení hotelového typu. Z námi analyzovaných zařízení to byly dva objekty, které jsou starší 40ti let. Následně je velká část zařízení se stářím do 10ti let a tři nové zařízení.

Objevily se i nové hotelové projekty, které si nezadají se světovou hotelovou špičkou v dané kategorii, a proto soudíme, že hotely, které nebudou investovat do rekonstrukcí, se stanou v brzké době nekonkurenceschopnými.

Průměrné stáří všech analyzovaných ubytovacích objektů je 14,7 let. Podle tohoto údaje to vypadá, že v oblasti se nacházejí poměrně „mladá“ ubytovací zařízení.

3. Je Vaše ubytovací zařízení otevřeno celoročně? Většina z oslovených ubytovacích zařízení je otevřena celoročně (57,1%). Zbylá zařízení jsou otevřena s krátkou pauzou, která se koná převážně v podzimních měsících za účelem oprav a údržby, případně pro účely menších rekonstrukcí, rovněž po většinu roku.

Když jsme se ovšem na výsledky podívali podrobněji, zjistili jsme, že 5 z analyzovaných zařízení bylo postaveno již před rokem 1989 a jejich průměrné stáří dosahuje 29,4 let. 8 z analyzovaných zařízení je „mladší“ patnácti let, tedy vznikly již v samostatné České republice, přičemž průměrné stáří těchto zařízení dosahuje pět a půl roku.

Nejčastěji se ubytovací zařízení za účelem drobných rekonstrukcí/sanitárních dnů uzavírají v listopadu a otvírají před vánočními svátky, popřípadě těsně po nich, kdy klienti přijíždí do těchto zařízení strávit poslední den v roce.

I při tomto srovnání to vypadá, že v oblasti lipenské přehrady jsou převážně nová ubytovací zařízení, ale není tomu tak, alespoň co se týče hotelů. V oblasti lipenské přehrady je dosti objektů hotelového typu, které již dávno neodpovídají dnešním standardům a jsou značně podinvestovány.

Obecně panuje názor, že lipenská oblast „zatím“ trpí nedostatkem aktivit a možností pro trávení času mimo vyloženě zimní a letní období.

Jelikož tyto objekty neodpovídají 3* standardu, popřípadě nedisponují alespoň 20 hotelovými pokoji, nebyly do této analýzy zařazeny. Rovněž 4 větší zařízení uvádějící standard 3* a odpovídající kritériu min. 20 pokojů se analýzy nechtěla účastnit.

Převážně v podzimních a brzkých jarních měsících, ale i v případě nepříznivého počasí po čas letní či zimní sezóny, nemají mnohdy hosté ubytovacích zařízení co dělat. Pro prodloužení letní a zimní sezóny je důležité, aby ubytovací zařízení nabídla svým hostům dostatek zajímavých aktivit i v případě nepříznivého počasí. 13

Na Lipno! Jedná se především o nabídku různých wellness procedur a dalšího sportovního vyžití přímo v hotelu, anebo poskytnutí zajímavých typů na výlety, které nejsou tak „náchylné“ na počasí.

celkem 250 ubytovacích jednotek s celkovou kapacitou až 650 lůžek. 5. Kolik zaměstnanců má Vaše zařízení (plný úvazek / částečný úvazek)?

4. Jaký počet lůžek/pokojů má Vaše zařízení k dispozici?

I přes poměrně vysokou nezaměstnanost, která je způsobena trendem útlumu činnosti v zemědělství a úpadkem místních průmyslových podniků, se provozovatele ubytovacích zařízení potýkají s nedostatkem kvalitního a stálého personálu.

Při vyhodnocování této otázky jsme záměrně vypustili odpovědi, které nám poskytnul manager apartmánového komplexu Landal Marina Lipno, jelikož by došlo k značnému zkreslení dosažených výsledků. Landal Marína Lipno v současné době nabízí 306 apartmánů s více jak 1 600 lůžky.

Zaměstnávání a shánění kvalitní pracovní síly v regionu je také dosti obtížné z důvodu blízkosti Rakouska a Německa. Najít například dobrého kuchaře, který raději nejezdí za lépe placenou prací do sousedního Rakouska či Německa, se stává z důvodu propustnosti hranic stále obtížnějším.

V lokalitě lipenské přehrady se v současné době nacházejí spíše menší hotelová zařízení. Průměrný počet pokojů připadající na jedno ubytovací zařízení dosahuje čísla 38, přičemž průměrný počet lůžek dosahuje čísla 95. Z ukazatele je patrné, že ubytovací zařízení často nabízí vícelůžkové, tvz. rodinné pokoje.

Počet stálých zaměstnanců ve sledovaných ubytovacích zařízeních je různý a to v závislosti na kapacitě zařízení a charakteru provozu. Nejčastější počet stálých zaměstnanců se pohybuje okolo 10, přičemž průměr za všechny zařízení činí 15 zaměstnanců. Při vynechání současného největšího zaměstnavatele, nového Hotelu Frymburk, činí tento průměr 12 stálých zaměstnanců na jedno ubytovací zařízení.

Celkový průměrný počet pokojů na jedno ubytovací zařízení sice dosahuje 38, ale při bližší analýze zjistíme, že počtu 40 a více pokojů dosahuje jenom 6 z oslovených zařízení. Naopak 8 analyzovaných zařízení disponuje 26 a menším počtem pokojů. Největší hotelovou pokojovou kapacitou v současné době disponuje nový Hotel Frymburk **** Wellness & Spa, přičemž největší lůžkovou kapacitu uvádí Hotel Fontána ***. Ovšem již v blízké budoucnosti bude v obou ukazatelích vést Hotel Frymburk, který by měl, podle vyjádření pana generálního ředitele, nabízet

Jak již bylo řečeno, kapacita ubytovacích zařízení ve sledovaném vzorku byla různá, a tudíž i potřebný počet zaměstnanců. O stavu zaměstnanců v ubytovacích zařízeních nám více napoví ukazatel vyjadřující přepočtený počet zaměstnanců na jeden 14

Na Lipno! hotelový pokoj. V průměru dosahuje přepočtený počet zaměstnanců ve sledovaném vzorku hodnoty 0,41 zaměstnance na jeden hotelový pokoj.

najímá značný počet sezónních pracovníků, dosahuje tento průměr za zbylé ubytovací zařízení hodnoty 4,6 dodatečných sezónních pracovníků.

Vypustíme-li z tohoto průměru zařízení, jež využívají outsourcing různých služeb (převážně úklidových), a tím značně snižují svou potřebu stálých zaměstnanců, dosáhneme průměrné hodnoty 0,49 zaměstnance na jeden hotelový pokoj.

6. Jaká je pultová cena ubytování jednolůžkového/dvoulůžkov ého pokoje/apartmánu? Mnohé provozovatele ubytovacích zařízení bude zajisté zajímat srovnání pultových cen jednotlivých druhů pokojů a to jak v hlavní sezóně (převážně letní), tak i v mimosezóně (převážně podzim, jaro).

Mimo stálých zaměstnanců zaměstnávají některá ubytovací zařízení i brigádníky, a to především v průběhu hlavní letní sezóny. Převážně se jedná o 2 až 10 brigádníků, přičemž průměr za všechna zařízení činí 7 brigádníků.

Více ubytovacích zařízení rozlišuje více sezón, a proto za hlavní sezónu jsme považovali období, kdy ceny za ubytování dosahovaly nejvyšších hodnot, a za mimosezónu jsme považovali období, kdy ceny za ubytování dosahovaly nejnižších hodnot.

Vypustíme-li ze vzorku Hotel Na Pláži, který má po čas letní sezóny rozsáhlejší F&B provozy a tudíž

Na Lipno! Rovněž některá ubytovací zařízení mají různé ceny za stejné typy pokojů (převážně se jedná o apartmány a dvoulůžkové pokoje), kdy cena je rozdílná v závislosti na vybavení apartmánu/pokoje, výhledu, velikosti atd. V tomto případě jsme srovnávali pultovou cenu za nejtypičtější, popřípadě za nejvíce zastoupenou jednotku. V následujících tabulkách nalezneme srovnání pultových cen u jednotlivých druhů pokojů. První tabulka uvádí průměrné pultové ceny, které byly vypočítány na základě odpovědí všech respondentů. Pro lepší představu uvádíme minimální a maximální cenu, ze které byl průměr učiněn Jelikož se pultové ceny u jednotlivých zařízení značně lišily, učinily jsme průměry i za více homogenní skupiny ubytovacích zařízení. Do první (větší) skupiny skupiny

Na Lipno! byly zařazeny 3* ubytovací zařízení, jejichž pultové ceny byly obdobné.

lze objednat téměř ve všech zařízeních, plná penze je méně obvyklá a mnohdy i klienty nevyužívaná. V případě potřeby můžou ubytovaní hosté využít klasickou „A La Carte“ nabídku hotelové restaurace. Vyhodnocení otázky je uvedeno v předchozích tabulkách.

Do druhé skupiny byly zařazeny 4* hotely včetně 3* Hotelu Maxant, který ovšem rozsahem, kvalitou služeb a vybavením zajisté patří mezi nejlepší hotely v oblasti lipenské přehrady. Rovněž pultové ceny se pohybují na úrovni dalších 4* hotelů.

8. Myslíte si, že bude výši obsazenosti Vašeho zařízení ovlivňovat vstup ČR do Schengenského prostoru?

Hotel Svatý Tomáš sice oficiálně neuvádí svou klasifikaci, ale již ze samotné návštěvy bylo možno usoudit, že se jedná o zařízení, které svým hostům nabízí ubytování v příjemných a kvalitních interiérech, a rovněž jeho poskytované služby jsou na vysoké úrovni.

Dne 21.12.2007 vstoupila Česká republika do Schengenského prostoru. Tímto dlouho očekávaným aktem byly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích se starými, ale i novými členy Evropské unie. Počet států zahrnutých v Schengenském prostoru se tak zvýšil z 15 na 24.

7. Je možno se ve Vašem zařízení stravovat? Jaká je cena stravování?

Obecně mezi tázanými hoteliéry panuje názor, že se již cestovalo takřka bez hranic, a tak 76,9% dotázaných uvedlo, že se nic výrazného nestane a jejich obsazenost to nijak neovlivní. Pouze 23,1% dotázaných si myslí/případně věří, že je to nepatrně ovlivní a vstup naší země do Schengenu pocítí na vyšší obsazenosti.

Převážná většina ubytovacích zařízení poskytuje svým hostům v ceně ubytování snídani a to nejčastěji formou „švédských“ stolů. Zajímalo nás ovšem, v jaké ceně se tato snídaně připravuje, jelikož „bohatost“ a pestrost snídaně, bývá vizitkou hotelu. Převážně u business a městských hotelů je to právě snídaně, čeho si host nejvíce všímá, ale zajisté to platí i pro jiná zařízení.

9. Jaká je průměrná délka pobytu hosta ve Vašem zařízení? V oblasti lipenské přehrady se hoteliéři setkávají převážně s rekreačními anebo wellness pobyty o délce 3 až 7 pobytových dnů. Ubytovací zařízení, jež dokážou svým hostům nabídnout zábavu i v případě nepříznivého počasí, obecně dosahují delší průměrné délky pobytu hosta, než zařízení jež takovými možnostmi nedisponují.

Opět jsme zaznamenali rozdíly mezi jednotlivými druhy zařízení, a proto jsme je hodnotili odděleně. Co se týče polopenze a plné penze, ubytovaní hosté mají převážně výběr z několika servírovaných menu, méně obvyklý je servis z teplých a studených bufetových stolů. Zatímco polopenzi ve skladbě snídaně a večeře

Na Lipno! Mezi tyto klienty patří i tzv. stálí hosté, kteří dané zařízení navštěvují opakovaně. S velkým odstupem se nacházejí klienti cestovních kanceláří, kteří do lokality přijíždějí ve skupinách autobusem anebo individuálně vlastním automobilem.

Celkový průměr za sledovaná ubytovací zařízení dosahuje 5,4 dne což je o jeden den více než dosahuje průměr za celý Jihočeský kraj (4,4 pobytových dnů, 3,4 přenocování). 10. Jaký je procentuální podíl domácí a zahraniční klientely?

Do segmentu firem patří firmy a organizace, které využívají ubytovací zařízení pro pořádání různých školení, seminářů a teambuildingových akcí. Tento segment nemá v dané oblasti velké zastoupení, ale předpokládáme, že se to v následujících letech zlepší. Především v návaznosti na zlepšování kvality ubytování a služeb.

Český statistický úřad uvádí, že za první tři čtvrtletí roku 2007 ze všech ubytovaných hostů v jihočeských hromadných ubytovacích zařízeních pocházelo 30% hostů za zahraničí. V námi analyzovaných zařízeních je poměr mezi domácími a zahraničními hosty poměrně těsnější. Některá zařízení uváděla poměr domácí a zahraniční klientely na stejné výši, některá zařízení mají téměř výhradně domácí klientelu, u některých výrazně převažuje podíl zahraniční klientely.

Do posledního segmentu nazvaného „ostatní“ patří seniorské skupiny, školy v přírodě, různé sportovní týmy, jež jezdí do oblasti za účelem soustředění atd.

Celkový průměr ukazuje, že 52,3% ubytovaných hostů jsou čeští občané a 47,7% ubytovaných hostů pochází ze zahraničí. U skupiny 3* hotelů je podíl domácích klientů vyšší a to 62,5 %, naopak u 4* hotelů je vyšší podíl zahraniční klientely a to 57,5%. 11. Jaká je struktura klientely, která se ubytovává ve vašem zařízení? Z následujícího grafu vyplívá, že v průměru více jak polovinu hostů ubytovacích zařízeních tvoří individuální hosté, kteří si svůj pobyt zařizují sami, a to především prostřednictvím internetu.

Na Lipno! 12. Konají se ve Vašem ubytovacím zařízení akce typu: kongres, seminář – firemní školení, teambuilding, oslava různých událostí, svatba atd.?

V dnešní době je čím dál těžší sehnat kvalitní pracovníky a následně si je udržet, a to si vedení firem uvědomuje. Předpokládáme, že i nadále bude růst zájem o pořádání různých akcí firemní klientelou. Je jenom na samotných hoteliérech, zda jim budou schopni nabídnout požadované služby v požadované kvalitě.

Pořádání akcí různého typu je pro mnohé hoteliéry ekonomicky výhodné. Mezi ekonomicky nejvýhodnější akce většinou patří ty, které pořádá firemní klientela. Firmy většinou čerpají širokou škálu služeb ubytovacího zařízení a rovněž nejsou tak náchylné na cenu.

Dále se poměrně často hoteliéři setkávají s oslavami různých událostí – narozeniny, různá výročí, setkání různých spolků a zájmových skupin atd. Polovina z oslovených respondentů rovněž ve svém zařízení připravovala svatbu. Svatby ovšem nejsou velmi časté a konají se tak 1x až 2x do roka. Někteří hoteliéři připravují pro své hosty akce typu grilování, zabijačka, zvěřinové hody atd.

Zajímalo nás tedy, jestli se i hoteliéři v oblasti lipenské přehrady setkávají s poptávkou po uskutečnění různých akcí, jak firemního tak i soukromého charakteru. Ze zmíněných akcí se hoteliéři v oblasti lipenské přehrady nejvíce setkávají s různými firemními školeními, semináři a teambuildingovými akcemi. Je to způsobeno tím, že firmy se čím dál více starají o své zaměstnance a snaží se v nich vybudovat loajalitu.

13. Myslíte si, že v nadcházejících letech se zvýší zájem o pořádání těchto akcí? Celých 78,5% respondentů uvedlo, že v následujících letech předpokládá vyšší zájem o pořádání různých akcí, a to převážně firemního charakteru. Většina hoteliérů doufá, že tuto lukrativní skupinu dokáže přílákat a zaujmout, a tím si i prodloužit sezónu, jelikož většina těchto akcí se koná v jarních a podzimních měsících.

Na Lipno! 14. Jaké jsou podle Vás hlavní důvody návštěvy vašeho regionu?

tedy předpoklad, že čím dál více turistů bude do této oblasti jezdit i za relaxačními a wellness pobyty, které nejsou tak závislé na dobrém počasí a obecně prodlužují sezónu v ubytovacím zařízení.

Lipenská přehrada patří již mnoho let k nejvyhledávanějším a nejnavštěvovanějším rekreačním oblastem České republiky. I když oblast již nezažívá návaly českých turistů, tak jako tomu bylo před rokem 1989.

15. Jak hodnotíte okolí Lipenské přehrady z pohledu cestovního ruchu? Obecně mezi majiteli objektů panuje názor, že zde stále není dostatečné množství aktivit, zajišťujících turistům v regionu plné vyžití dovolené v případě nepřízně počasí, která zde nastává jak v zimních, tak i v letních měsících. Je zde obrovské množství ubytovacích kapacit různé kvality, ale již velmi málo doprovodných služeb. Ve Frymburku není například možnost parkovaní přímo u pláže, není zde vybudována žádná „promenáda“, která by byla zajisté pro turisty atraktivní.

Díky postupnému zkvalitňování služeb, výstavbě nových ubytovacích zařízení, převážně v dolní části Lipna, se podařilo přitáhnout turisty zahraniční. Lipno a jeho okolí nabízí svým návštěvníkům krásnou a neporušenou přírodu Chráněné krajinné oblasti Šumava, spoustu příležitostí ke sportovnímu vyžití, ale i nespočet kulturních, technických a architektonických památek. Bohužel většina zmíněných aktivit je závislá na dobrém počasí.

Někteří hoteliéři pociťují malou podporu a angažovanost obcí na projektech zajišťujících prodloužení sezóny popřípadě propagaci lipenské přehrady. A jsou to právě obce, které těží z návštěvnosti regionu, ať již příjmem poplatků z ubytování, tak i tím, že jejich občané nachází ve službách spojených s cestovním ruchem zaměstnání. Oblast Černé v Pošumaví a Horní Plané je z hlediska doprovodných služeb prozatím velmi málo rozvinuta a v případě nepříznivého počasí není schopna návštěvníkům nabídnout téměř nic.

Samotní účastníci výzkumu vidí hlavní důvody návštěvy lipenské oblasti v krásné přírodě, klidném prostředí, velké vodní ploše a jejími možnostmi v oblasti vodních sportů, turistice, cykloturistice a v posledních letech přitahuje návštěvníky i možnost lyžování. Pro zahraniční turisty je oblast stále přitažlivá i díky nižším cenám než ve srovnatelných zahraničních rekreačních oblastech. Díky stále posilujícímu kurzu koruny tato výhoda asi brzy pomine. Oblast Lipna má rovněž stále zvětšující se potenciál v oblasti wellness turistiky. Jsou zde budována nová wellness zařízení, popřípadě stávající zařízení budují a rekonstruují své relaxační zařízení tak, aby vyhovovala nejnovějším požadavkům v oblasti wellness&fitness. Je

Obecně většina hoteliérů vidí v oblasti Lipna velký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu, a to především v dobudování doprovodné infrastruktury. 20

Na Lipno! Lipno má zajisté potenciál stát se významnou středoevropskou rekreační oblastí a být tak synonymem známých rakouských jezerních rekreačních oblastí.

17. Myslíte si, že je v okolí Lipenské přehrady dostatek nebo nedostatek kvalitního ubytování? Nejenom zahraniční návštěvníci, ale i Češi jsou čím dál více náročnější na trávení svého volného času a také vyžadují nové a kvalitnější služby. Jsou ochotni investovat více do ubytování a vyhledávájí ubytovací kapacity vyšších kategorií se zázemím např. sportovní hřiště, wellness&fitness, bezpečné úložny pro kola a lyže, dětské koutky a hřiště apod.

16. Jaké národnosti jsou nejčastěji hosté Vašeho ubytovacího zařízení? Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení v oblasti lipenské přehrady patří čeští občané. Ze zahraničních jsou to převážně občané z Německa a z Nizozemí, kteří tvoří více jak polovinu ze všech návštěvníků. V menší míře navštěvují ubytovací zařízení i hosté z Rakouska, Francie, Anglie a Ruska.

Obecně se nedá říci, že by Lipno trpělo nedostatkem kvalitního ubytování. V posledních letech se zde vystavělo spousty nových ubytovacích zařízení – především apartmánového charakteru, a to především v Lipně nad Vltavou a ve Frymburku.

Majitelé objektů se setkávají se skutečností, že právě potenciálně blízcí turisté z Rakouska opomíjejí tento region již delší dobu a jejich počet je rok od roku nižší, zlom trendu vidí v nedohlednu.

Co Lipnu ale chybí je nedostatek kvalitního hotelového ubytování. Je zde spousta hotelových objektů z dob před rokem 1989, které stále fungují na tzv. "rekreačním způsobu" a do nichž se téměř nic neinvestuje.

Názory proč tomu tak je se různí, ale jeden z nejsilnější je ten, který říká, že služby a kvalita jsou v poměru cena/kvalita na daleko nižší úrovni, než co nabízí obdobné rekreační oblasti Rakouska. Co se týče celého jihočeského regionu, Český statistický úřad za první tři čtvrtletí roku 2007 uvádí, že nejsilnější skupinou jsou hosté přijíždějící z Německa a to v počtu 69 818 osob s průměrnými 3,2 dny pobytu.

Tato charakteristika se více týká horní části Lipna, jelikož ve spodní části Lipna již dochází k postupné rekonstrukci i těchto zařízení. Co se týče názoru tázaných hoteliérů, tak 57% si myslí, že již v současné době je na Lipně dostatek kvalitního ubytování, 43% má opačný názor.

Dále následují Nizozemci, kterých přijelo do regionu 25 912, ale s vyšší průměrnou délkou pobytu 5,7 dnů. Rakušané obsadili třetí příčku s 23 742 osobami, ale pouze s 1,8 dny zde strávenými.

Na Lipno! 18. Jaké služby (mimo ubytování a stravování) jsou nejvíce vyžadovány Vašimi hosty? (např. půjčovna sportovních potřeb, pronájem kurtů, loděk, zajištění výletů do okolí, bazén atd.)

tomu, že jím mnohé ubytovací zařízení nedisponují. Jak uvidíme v jedné z následujících otázek, právě bowling je jedna z aktivit, po které se hosté ptají, a kterou daná zařízení nedokáží zajistit.

Zajímalo nás rovněž, co přímo hosté ubytovacích zařízení nejvíce vyžadují a po čem se ptají. Nejvíce zmiňované aktivity a činnosti jsou znázorněny v následujícím grafu. Z grafu vyplývá, že mezi nejoblíbenější činnosti patří různé aktivity spojené s wellness&fitness, půjčování kol a loděk, tenis/squash popřípadě jiné sportovní aktivity.

19. V případě, že je Vaše zařízení otevřeno celoročně, ubytovávají se u Vás turisté přijíždějící do oblasti za účelem lyžování a ostatních zimních sportů? celoročně, Zimní dovolená se dá na Lipně prožít mnoha způsoby – běžkové nebo sjezdové lyžování, bruslení, či výlety na sněžnicích.

Ubytovací zařízení, které tyto aktivity bude moci svými klientům nabídnout, bude mít zajisté konkurenční výhodu před ostatními zařízeními. Především kvalitní wellness&fitness centrum je pro hosty lákadlem, jelikož dává hostům jistotu, že i za nepříznivého počasí se nebudou v hotelu nudit.

Na své si zde přijdou i všichni, kdo se chtějí rekreovat a relaxovat v zasněžené krajině Šumavy a vyrážet na túry. Jsou zde možnosti projíždět se zimní přírodou se psím spřežením, svézt se na bobové dráze, odpočívat v aquaparku anebo zajít do některé z místních restaurací či kaváren.

Méně zmiňovaný byl například bowling, ale to jen díky

Místní hoteliéři uváděli jednomyslně, že se zimní sezóna na Lipně rozjíždí čím dál více a hosté jejich zařízení navštěvují i za účelem lyžování. Mnozí z nich vidí v lipenské oblasti, co se týče zimní turistiky, stále velký a málo využívaný potenciál. 20. Ptají se Vaši hosté po nějaké službě, kterou Vaše zařízení (popř. blízké okolí) neposkytuje? V případě, že ubytovací zařízení neposkytuje služby, po kterých se host ptá, snaží se většina hoteliérů tyto služby zajistit externě – pokud to je tedy možné.

Na Lipno! Existují rovněž internetové stránky s informacemi o všech službách Lipenska, které návštěvníkům podají vyčerpávající informace, popřípadě kontakty a telefony. Mezi nejznámější místní informační servery patří www.lipnoservis.cz , kde se dá zajistit mnoho užitečných informací.

nad Vltavou, investice a rozšíření Lyžařského centra Kramolín, vybudování ZOO na Kramolíně (ve fázi úvah), dále vybudování velkého sportovního centra v Lipně nad Vltavou (ve výstavbě), dobudování wellness&spa části nového Hotelu Frymburk ve Frymburku atd. Z velkých projektů v oblasti výstavby nových ubytovacích kapacit byl nejčastěji zmiňován projekt připravovaný francouzským investorem v Lokalitě Kovářov, dále projekt v lokalitě Radslav v blízkosti Černé v Pošumaví a v lokalitě Karlovy Dvory v blízkosti Horní Plané. V Lipně nad Vltavou se chystá výstavba rekreačního areálu, který bude tvořit téměř 50 vilek rozmístěných ve svahu poblíž chatové osady Kobylnice + další investice převážně do apartmánového bydlení. V lokalitě Zvonková, v blízkosti Horní Plané, je plánován wellness hotel, ale záměr prozatím naráží na odpor ochránců přírody. Každopádně lipenská oblast je velmi zajímavá ať už pro domácí, tak i pro zahraniční investory. Pokud budou investice probíhat v rozumné míře a budou respektovat okolní přírodu, čeká oblast lipenské přehrady světlá budoucnost.

Mezi nejčastější služby, které jsou požadovány od ubytovaných hostů a hoteliéři je nedovedou zajistit patří: bowling, tenis, bazén, různé wellness procedury, obecně zde chybí zábava pro mladé – tancování, projížďka na koních – v zimně i třeba na saních, dále jsou to různá sportoviště, jako je minigolf atd.

Použité zdroje: - vlastní průzkum: Labartt Investment a.s., divize Hospitality Services & Management - www.lipnogolf.cz - www.lipnoservis.cz - www.lipno-online.cz - www.lipno.sumavanet.cz/lipno - www stránky jednotlivých hotelových subjektů - www.lipensko.cz/lipno/historie

21. Víte o nějakých projektech v oblasti cestovního ruchu, které se připravují v okolí lipenské přehrady? Podle našich zjištění zažívá oblast lipenské přehrady poměrně čilou investiční aktivitu. Mezi investice, které budou zajisté podporovat rozvoj cestovního ruchu patří plánovaná výstavba cyklostezky podél břehu lipenské přehrady spojující Lipno nad Vltavou s Frymburkem, rozšíření stávajícího aquacentra v Lipně

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

Hotels

Tato analýza jako většina analýz týkajících se hotelového trhu uveřejňovaných v Project & Property je dílem společnosti Labartt Investment. Ak hovoríme o kongresovom cestovnom ruchu v Rakúsku je třeba povedať, že Viedeň jednoznačne prispela k zlepšeniu imidžu krajiny ako kongresovej destinácie. S počtom 382 kongresov realizovaných v Rakúsku v roku 2006 sa následne Rakúsko posunulo z 8-meho na 5-te miesto v hodnotení krajín podľa UIA (Union of International Associations), kde sa zaradilo za

USA (894), Francúzsko (634), Nemecko (434) a Holandsko (391). Z uvedeného počtu kongresov uskutočnených za rok 2006 v Rakúsku sa 82 % z nich konalo práve vo Viedni. Viedeň si teda naďalej udržiava vedúcu pozíciu medzi najpopulárnejšími kongresovými mestami na svete.

(69). Podľa týchto štatistík Viedeň dosiahla vedúce postaveni medzi kongresovými mestami aj v roku 2003, v roku 2004 umiestnila na druhom mieste, ale v roku 2005 bola Viedeň opätovne na prvom mieste (129 zorganizovaných kongresov).

V rebríčku miest podľa počtu organizovaných akcií uveřejňovaném ďalšou významnou inštitúciou v oblasti kongresového turizmu – ICCA (International Congress and Convention Association1) – sa Viedeň umiestnila v roku 2006 na prvom mieste s počtom akcií 147. Nasledoval Paríž (130), Singapur (127), Barcelona (103), Berlín (91), Budapešť (86), Soul (85), Praha (82), Kodaň (69) a Lisabon

Rok 2006 bol pre kongresový turizmus vo Viedni veľmi úspešný - zorganizovalo sa tu 147 medzinárodných kongresov, charakterizovaných celkovo 326 809 účastníkmi a 1 156 110 prenocovaniami (uvedený sektor sa tak podieľal 12,4 %-ami na celkovom počte prenocovaní vo Viedni). Viedeň tým potvrzuje svoje významné postavenie medzi kongresovými mestami v Strednej a Východnej Európe.

Conference tourism in Austria and in Vienna

This analysis like most analyses published in Project & Property deals with the hotel market and was carried out by the company Labartt Investment.

In the ranking of cities based on the number of events and published by another important institution in the field on conference tourism – ICCA (International conference and Con-vention Association1) – Vienna ranked number one in 2006 with 147 events, followed by Paris (130), Singapore (127), Barcelona (103), Berlin (91), Budapest (86), Seoul (85), Prague (82), Copenhagen (69) and Lisbon (69). Using these statistics, Vienna also achieved the leading position among conference cities for 2003. In 2004 it was in second place, but returned to first place in 2005 with 129 organized conferences. 2006 was a very successful year for conference tourism in Vienna – 147 international conferences were organized here, characterized by a total of 326,809 participants and 1,156,110 overnight stays (representing 12.4% of the total

Hotels

Whenever we talk about conference tourism in Austria, it must be mentioned that Vienna singularly contributes to improving the image of the region as a conference destination. With 382 conferences carried out in Austria in 2006, Austria has moved from 8th to 5th place in the overall ranking for countries according to UIA (the Union of International Associations), after the USA (894), France (634), Germany (434) and Holland (391). Of the number of conferences that took place in Austria in 2006, 82% of them were held directly in Vienna, which now has achieved a leading position among the most popular cities for holding conferences in the world.

number of overnight stays in Vienna). This confirms Vienna’s importance among the conference cities in central and eastern Europe.

HOTEL CONFERENCE AND BUSINESS CENTERS 1. Arcotel Kaiserwasser **** 2. Austria Trend Hotel Favorita **** 3. Hotel Mercure Imlauer **** 4. Hotel Mercure Wien Westbahnhof **** 5. InterCity Hotel Wien **** 6. K+K Hotel Maria Theresia **** 7. Grand Hotel Wien ***** 8. Hilton Vienna ***** 9. Hotel de France ***** 10. Hotel Sacher Wien *****

1. HOW MANY CONFERENCE HALLS AND LOBBIES DOES YOUR HOTEL HAVE? The analysis was carried out with managers speaking on behalf of individual hotels hosting conferences. We would like to again thank all the participants in our survey for providing this information and we hope the information thus obtained will prove beneficial for them. Our first question has to do with the number of conference halls and lobbies available in individual hotels in Vienna. We learned that Vienna’s conference hotels have on average 9 conference halls / lobbies. Of these 4* hotels have on average 6 conference halls / lobbies and 5* hotels 13 conference halls / lobbies. The largest recorded number of conference halls and lobbies among the Viennese hotels that participated in the survey is 21.

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

gresy s priemernou kapacitou 135 osôb. Najviac vyťaženými sú kongresové miestnosti do 150 osôb a to u 50% hotelov. 20% oslovených respondentov uviedlo, že najviac využívaná kapacita je do 50 osôb a nad 300 osôb. V 10% to bola kapacita do 300 osôb. Ak porovnávame viedenské 4* a 5* hotely s budapeštianskymi, tak dospejeme k záveru, že budapeštianske hoteli sú v tomto smere na tom o niečo horšie. Priemerná veľkosť kongresov konaných v budapeštianskych hoteloch je 128 osôb.

Hotels

3. KOĽKO M2 MÁ NAJVÄČŠIA KONGRESOVÁ MIESTNOSŤ? JE TÁTO MIESTNOSŤ DELITEĽNÁ NA MENŠIE MIESTNOSTI?

HOTELOVÉ KONGRESOVÉ STREDISKÁ A BUSINESS CENTRÁ 1. Arcotel Kaiserwasser **** 2. Austria Trend Hotel Favorita **** 3. Hotel Mercure Imlauer **** 4. Hotel Mercure Wien Westbahnhof **** 5. InterCity Hotel Wien **** 6. K+K Hotel Maria Theresia **** 7. Grand Hotel Wien ***** 8. Hilton Vienna ***** 9. Hotel de France ***** 10. Hotel Sacher Wien *****

1. KOĽKO KONGRESOVÝCH MIESTNOSTÍ A SALÓNIKOV MÁ VÁŠ HOTEL K DISPOZÍCII? Analýza sa uskutočnila s manažérmi, ktorí zodpovedajú za chod kongresových priestorov jednotlivých hotelov. Všetkým účastníkom priesku-

mu by sme sa chceli ešte raz poďakovať za spoluprácu pri zbere informácií a dúfame, že im získané údaje budú prospešné. V prvej otázke nás zaujímalo, akým počtom kongresových miestností a salónikov jednotlivé viedenské hotely disponujú. Zistili sme, že viedenské kongresové hotely majú priemerne 9 kongresových miestností/salónikov. Pričom 4* hotely v priemere disponujú cca 6-timi kongresovými miestnosťami/salónikmi a 5* hotely v priemere disponujú cca 13-timi kongresovými miestnosťami/salónikmi. Najväčší zaznamenaný počet kongresových miestností a salónikov v oslovených viedenských hoteloch bol 21.

2. KTORÁ KONGRESOVÁ MIESTNOSŤ JE NAJVIAC VYŤAŽENÁ? Z prieskumu vyplynulo, že v sledovaných viedenských hoteloch sú najobvyklejšie kon-

Viedenské hotely sú schopné svojim klientom ponúkať rôzne veľké kongresové miestnosti. Zo všetkých účastníkov sú len 3 hotely schopné ponúknuť kongresovú miestnosť o rozlohe 300 m2 a viac. V priemere môžeme povedať, že oslovené 4* hotely disponujú najväčšou kongresovou miestnosťou o veľkosti cca 264 m2 (uvedené hodnoty sa pohybovali v rozmedzí od 80 do 760 m2). V 5* hoteloch mala najväčšia kongresová miestnosť plochu cca 396 m2 (najmenšia zaznamenaná hodnota bola 94 a najväčšia 825 m2). Ďalej nás zaujímalo, či je najväčšia kongresová miestnosť hotela deliteľná na menšie miestnosti. V 70% sme sa stretli s kladnou odpoveďou na našu otázku. 20%

Conference tourism in Austria and in Vienna

2. WHICH TYPE OF CONFERENCE HALL IS THE MOST SOUGHT AFTER?

Hotels

The survey shows that among these hotels the most typical type of conference hall has an average capacity of 135 people. The most popular conference halls are those with capacities up to 150 people, which can be found in 50% of hotels. Of the respondents 20% replied that the capacities most often used are those of up to 50 people or more and more than 300 people. The capacity was up to 300 people in 10% of the survey. If we compare these 4* and 5* hotels with those in Budapest, we find that the hotels in Budapest are just a bit worse in this regard. The average size of conferences taking place in Budapest hotels is 128 people.

3. HOW MANY M2 DOES THE LARGEST CONFERENCE HALL HAVE? IS THIS HALL DIVIDED INTO SMALLER SPACES? Hotels in Vienna are able to provide clients conference halls of various sizes. Among all the participants only three hotels have conference halls measuring 300 m2 or more. We can say that the largest conference halls in 4* hotels have an average space of 264 m2 (ranging between 80 and 760 m2). The largest conference halls in the 5* hotels have an average space of 396 m2 (the lowest being 94 and the largest 825 m2). As for whether the largest conference halls could be divided into smaller spaces, 70% of the hotels responded affirmatively to our question, while 20% replied that it was not possible to create smaller spaces by shifting their walls. Being able to divide up the hall is an important factor especially if the hotel is not able to provide a sufficient number of conference rooms and lobbies.

4. WHAT IS THE LARGEST CAPACITY YOUR CONFERENCE HALLS ARE ABLE TO PROVIDE FOR THE FOLLOWING

EVENTS: EDUCATIONAL TRAINING, THEATER, BANQUET, U-SHAPE. The largest conference halls in the 4* hotels participating in the survey are able to accommodate on average 158 guests for educational training. The smallest number was 45 places, the largest 410 places and the number most often mentioned ranged between 50 and 100 places. For theater performances this number was on average 249 places (the smallest recorded number was 65 places, the largest 600 places and the number most often mentioned ranged between 120 and 180 places). The capacity for organizing banquets is on average 355 places (the smallest being 130, the largest 1,000, and the number most frequently given 130 to 150 places), and for U-shape the average was 59 places, while the capacity for individual hotels ranged between 24 and 100 places. The 5* hotels in the survey show

the largest capacity for educational training to be 191 places, with individual capacities ranging between 54 and 430 places. The average capacity of the conference hall for organizing theater events was 360 places, the smallest recorded being 120 and the largest 840 places. The largest capacity of the conference halls in these 5* hotels for banquet occasions was on average 270 places (the smallest mentioned was 50, the largest 80) and for U-shape the average capacity of the conference hall was 60 places and for individual hotels it ranged between 50 and 80 places. Conference events where the minimum amount of participants is 100 people (for educational training) is possible in five of the surveyed Viennese hotels. Conference events with a minimum of 150 people (for theater performances or banquets) is also possible in five of the surveyed Viennese hotels.

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

kongresovej miestnosti v oslovených 5* hoteloch pri raute bola priemerne 270 miest (najmenšia uvedená kapacita bola 50 a najväčšia 80 miest) a pri U-tvare bola priemerná kapacita kongresovej miestnosti priemerne 60 miest a uvedené kapacity jednotlivých hotelov sa pohybovali v rozmedzí 50 až 80 miest. Kongresovú akciu, ktorej by sa zúčastnilo minimálne 100 osôb (při školskom usporiadaní) je schopných zaistiť 5 z oslovených viedenských hotelov. Kongresovú akciu, ktorej by sa zúčastnilo minimálne 150 osôb (při divadelnom usporiadaní alebo raute) je schopných zaistiť 5 z oslovených viedenských hotelov.)

Hotels

5. KTORÉ KONGRESOVÉ USPORIADANIA SÚ NAJVIAC POŽADOVANÉ?

respondentov uviedlo, že ich najväčšia kongresová miestnosť sa nedá deliť posuvnými stenami na menšie miestnosti. Deliteľnosť miestností je dôležitý faktor obzvlášť, pokiaľ hotel nedisponuje dostatočným počtom kongresových miestností a salónikov.

4. AKÁ JE NAJVÄČŠIA KAPACITA VAMI PONÚKANÝCH KONFERENČNÝCH MIESTNOSTÍ PRI: ŠKOLSKOM USPORIADANÍ, DIVADELNOM USPORIADANÍ, RAUTE, U-TVARE Najväčšie kongresové miestnosti v oslovených 4* hoteloch dokážu v priemere pojať 158 hostí pri školskom usporiadaní, pričom najmenšia uvedená hodnota bola 45 miest, najväčšia 410 miest a najčastejšie uvedená hodnota bola od 50 do 100 miest. Při divadelnom usporiadaní to bolo priemerne 249 miest (najmenšia zaznamenaná

hodnota bola 65 miest, najväčšia 600 miest a najčastejšie uvedená hodnota sa pohybovala v rozmedzí od 120 do 180 miest). Kapacita usporiadania miestnosti pri raute je priemerne 355 miest (najmenšia uvedená kapacita bola 130 a najväčšia 1000 miest, najčastejšia hodnota bola od 130 do 150 miest) a pri U-tvare bola priemerne 59 miest, pričom kapacity jednotlivých hotelov sa pohybovali v rozmedzí od 24 do 100 miest. Oslovené 5* hotely disponujú kongresovými miestnosťami, ktorých najväčšia kapacita pri školskom usporiadaní bola 191 miest a jednotlivé kapacity pri tomto usporiadaní sa pohybovali od 54 do 430 miest. Priemerná kapacita kongresovej miestnosti při divadelnom usporiadaní bola 360 miest, pričom najmenšia zaznamenaná hodnota bola 120 a najväčšia 840 miest. Najväčšia kapacita

Trochu prekvapujúce bolo zistenie ohľadne využívania kongresového usporiadania. Z prieskumu viedenských hotelových konferenčných centier vyplynulo, že klienti najviac požadujú usporiadanie U-tvar prípadne „boardroom“ a to v 43,9% akcií. Druhým najviac využívaným usporiadaním je školské usporiadanie (37,8% akcií), ďalej je to divadelné usporiadanie (15,6% akcií) a na záver to sú usporiadania typu kabaret / banket (2,8% akcií). Keď sa pozrieme na výsledky analýzy 4* a 5* budapeštianskych hotelov, tak zistíme, že najviac využívané je divadelné usporiadanie. Druhým najviac využívaným typom usporiadanie kongresovej miestnosti v budapeštianskych hoteloch je školské usporiadanie.

Conference tourism in Austria and in Vienna

5. WHAT CONFERENCE EVENTS ARE MOST OFTEN REQUESTED? Something of a surprise was the information regarding the conference event itself. The survey of Viennese hotels with conference centers shows that clients most often requested Ushape, a “boardroom” event, as much as 43.9% of events. In second place came educational training (37.8% of events), followed by theater performances (15.6% of events) and in last place events of the cabaret / banquet type (2.8%).

Hotels

The largest event to take place in the conference centers of the Viennese hotels that responded to our survey had approximately 1,000 participants (in a 4* hotel). The largest event to take place in a 5* hotel had approximately 750 participants. The largest event to take place in most Viennese hotels had up to 150 people take part. For 20% of the hotels, that number grew to 151 - 299 and more than 500 people. The biggest event to take place in 10% of the hotels registered 300 – 499 people. An analysis of 4* and 5* hotels in Budapest show that theater performances lead in this category. Second place for organizing events in conference halls was educational training.

6. IN TERMS OF NUMBER OF GUESTS, WHAT WERE THE LARGEST EVENTS TO TAKE PLACE IN THE CONFERENCE HALLS IN YOUR HOTEL?

7. HAVE EVENTS COVERING SEVERAL DAYS TAKEN PLACE IN YOUR HOTEL? All of the hotels in our survey have seen conference events take place in their hotels that covered more than one day. On average, such events in 4* hotels covered 2.2 days, 2.3 days in 5* hotels. It is the same story in Budapest hotels, where the average stay in 4* hotels for confer-

ences running more than one day was 2.75 days and 2.6 days in 5* hotels. We were next interested in learning how often these events running over the course of several days took place and what we learned is that for the Viennese hotels that responded to our survey these events took place on average 3.6 times a month, with 4* hotels registering 4.2 times per month and 5* hotels approximately 2.9 events per month. For 4* and 5* hotels in Budapest, these type of events happen less often, coming in at approximately 3.9 times per month for these hotels. An analysis of individual 4* and 5* hotels in Budapest reveals a big difference in comparison with their counterparts in Vienna. Conference events running more than one day took place on average two times per month in 4* hotels in Budapest and four times per month in 5* hotels, which is nearly the opposite of hotels in Vienna.

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

Hotels

6. AKÁ NAJVÄČŠIA KONGRESOVÁ AKCIA – ČO DO POČTU HOSTÍ – SA USKUTOČNILA VO VAŠOM HOTELI? Najväčšia kongresová akcia, ktorá sa uskutočnila v kongresovom stredisku osloveného viedenského hotela, mala cca 1 000 účastníkov (išlo o 4* hotel). Najväčšia kongresová akcia uskutočnená v 5* hoteli mala cca 750 účastníkov. Najviac viedenských hotelov zaznamenalo najväčšiu kongresovú akciu, ktorej sa zúčastnilo do 150 osôb. V 20% hotelov bola zaznamenaná najväčšia kongresová akcia, ktorej sa zúčastnilo 151 - 299 osôb a nad 500 osôb. 10% hotelov uviedlo, že najväčšia kongresová akcia uskutočnená v ich hoteli mala 300 – 499 osôb.

7. USKUTOČNILI SA U VÁS I VIACDENNÉ KONGRESOVÉ AKCIE? Vo všetkých oslovených hoteloch sa uskutočnili viacdenné kongresové akcie. Keď sme sa opýtali, koľko dní priemerne tieto viacdenné akcie trvajú, zistili sme, že v oslovených 4* hoteloch trvajú v priemere 2,2 dňa a v 5* hoteloch 2,3 dňa. Budapeštianske hotely sa pri tomto ukazovateľovi veľmi nelíšili, v oslovených 4* hoteloch viacdenné kongresové akcie trvajú priemerne 2,75 dňa a v 5* hoteloch 2,6 dňa. Následne nás zaujímalo, ako často sa tieto viacdenné kon-

gresové akcie konajú. Zistili sme, že viacdenné kongresové akcie sa v oslovených viedenských hoteloch v priemere uskutočňujú 3,6 x mesačne, pričom v 4* hoteloch tento priemer činí 4,2 akcie za mesiac a v 5* hoteloch je to približne 2,9 akcií za mesiac. V 4* a 5* budapeštianskych hoteloch je konanie viacdenných kongresových akcií menej častejšie, pričom viacdenné kongresové akcie sa v týchto hoteloch priemerne uskutočňujú 3,9 x mesačne. Při analýze jednotlivých 4* a 5* budapeštianskych hoteloch sme zistili veľký rozdiel oproti viedenským hotelom. V 4* budapeštianskych hoteloch sa viacdenné kongresové akcie konajú priemerne 2x za mesiac a v 5* hoteloch 4x za mesiac, čo je skoro opačný výsledek ako pri viedenských hoteloch.

8. AKÉ DOPLNKOVÉ SLUŽBY SI KLIENTI NAJČASTEJŠIE OBJEDNÁVAJÚ SPOLOČNE S PRENÁJMOM KONGRESOVÝCH PRIESTOROV? V tejto otázke nás zaujímalo, aké doplnkové služby najčastejšie využívajú usporiadatelia, prípadne účastníci kongresových akcií. Podľa očakávaní najviac požadovanou doplnkovou službou je servis drobného občerstvenia v priebehu kongresovej akcie tzv. coffee break. Táto služba je v priemere objednávaná v 87,2% kongresových akcií.

Druhou najčastejšie objednávanou doplňkovou službou je zapožičanie technického vybavenia a to u 81,2% akcií. Na treťom mieste sa umiestnilo obedové menu (71,8%), menej požadované je raňajkové menu (45,9%). Večerné menu sa ku kongresovej akcii objednávalo len v 26% akcií. Spoločenský večer s rautom je najčastejšie využívanou doplnkovou službou v 18,3% konaných akcií. Transfer kongresového účastníka do hotela, kde sa kongresová akcia koná, je služba, ktorá je priemerne využívaná v 14,6%. V rámci spoločenských večerov sú pre spestrenie uskutečňované rôzne vystúpenia, či už tanečného alebo zábavného charakteru. S touto požiadavkou sa ale hotely stretávajú len v 10,4% akcií. Stále menej využívanou službou sú tlmočnícke (prípadne prekladateľské) služby. Väčšina kongresových akcií, ktorých sa zúčastňujú osoby z rôznych krajín, je vedená v anglickom jazyku, ktorým sa väčšina týchto účastníkov bez problému dohovorí. Tlmočnícke služby sú preto využívané len v 7,3% akcií. Využívanie sekretárskych služieb (kopírovanie, faxovanie, scanovanie, využívanie asistentky atď.) sa v oslovených hoteloch objednáva len v 1,9% kongresových akcií.

Conference tourism in Austria and in Vienna

8. WHAT ADDITIONAL SERVICES DO YOUR CLIENTS MOST OFTEN ORDER WHEN RENTING YOUR CONFERENCE SPACES?

For the banquet evenings, various types of entertainment like dancing were provided, but this was requested in only 10.4% of events. An even less utilized service was interpreting (or translating). The majority of conference events playing host to people from different countries were conducted in English, which wasnâ&#x20AC;&#x2122;t a problem for the people participating in the events. Interpretation services were used in only 7.3% of events. Secretarial services (copying, faxing, scanning, hiring assistants, etc.) was requested in only 1.9% of conference events for the hotels surveyed.

9. DO YOU FEEL THE ABSENCE OF SEVERAL SERVICES THAT HAVE NOT BEEN ORDERED? WHICH SERVICES ARE WE TALKING ABOUT? Most of the hotels in our survey feel the absence of a hotel swimming pool, or a better overall relaxation center. It is interesting to note that the planners of these events typically ask whether the

Hotels

As expected, the most requested accompanying service ordered for the course of the event had to do with minor catering, the so-called coffee break. On average this service was ordered in 87.2% of conference events. The second most often ordered accompanying service involved the provision of technical equipment, for 81.2% of events. Ordering lunch came in third place (71.8%), with breakfast behind at (45.9%) and dinner far behind at 26% of events. Banquets was the accompanying service most often used in 18.3% of the events that took place. Providing transportation for participants to the hotel where the event was taking place was used on average in 14.6% of events.

hotel has a pool but even if it does, the participants at the conference make use of the chance to relax in the pool only rarely. Other services that the hotels in our survey know how to provide their clients with include free access to the Internet and guarded parking directly at the hotel.

10. WHAT IS THE AVERAGE PRICE TO RENT YOUR CONFERENCE HALL AND LOBBY FOR ONE FULL DAY? In the table below we show that average prices for renting conference spaces for one whole day. Both the lowest and the highest registered prices are given for each conference hall / lobby. We must also point out that the prices given here are the going rates, which is to say the highest. Many of the hotels offer drastic reductions in their prices. The average price to rent conference halls in Viennese hotels:

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

9. POCIŤUJETE ABSENCI NIEKTOREJ SLUŽBY, KTORÚ NEPONÚKATE? O KTORÚ SLUŽBU SA JEDNÁ? Najviac boli zastúpené hotely, ktoré pociťovali absenciu hotelového bazéna, prípadne lepšieho relaxačného centra. Je zaujímavé, že predovšetkým kongresoví plánovači sa pýtajú, či hotel disponuje hotelovým bazénom, aj keď je preukázané, že kongresoví účastníci možnosť relaxácie v hotelovom bazéne využívajú iba zriedkavo. Ďalšími spomínanými službami, ktoré oslovené hotely nevedia zabezpečiť svojim klientom je napríklad bezplatný prístup na internet alebo zabezpečenie parkovania priamo v hoteli.

Hotels

10. AKÁ JE PRIEMERNÁ CENA CELODENNÉHO PRONÁJMU VAŠICH KONGRESOVÝCH MIESTNOSTÍ A SALÓNIKOV? V nižšie uvedenej tabuľke uvádzame priemerné (pultové) ceny celodenného prenájmu kongresových miestností. Pri každém kongresovej miestnosti / salóniku je tiež uvedená najnižšia a najvyššia zaznamenaná cena. Musíme ešte raz upozorniť na to, že uvedené ceny prenájmu sú ceny pultové, teda najvyššie. V mnohých hoteloch je

možné dosiahnuť výrazných zliav z týchto cien. Priemerná cena celodenného prenájmu kongresovej miestnosti vo viedenských hoteloch. Pre porovnanie uvádzame priemerné (pultové) ceny celodenního prenájmu kongresových miestností v oslovených budapeštianskych hoteloch. Priemerná cena celodenného prenájmu kongresovej miestnosti v budapeštianskych hoteloch.

11. ČO UVEDENÁ CENA PRONÁJMU PRIAMO ZAHŔŇA? V tejto otázke nás zaujímalo, čo uvedená pultová cena celodenního prenájmu v sebe zahŕňa. 50% oslovených hotelov uviedlo, že v cene prenájmu majú poskytnutie flipchartu a premietacieho plátna. Taktiež rozšírenou bezplatnou službou v 40% hotelov je príprava miestnosti, zabezpečenie písacích potrieb a blokov a zapožičanie spätného projektoru. 20% respondentov má v cene

Conference tourism in Austria and in Vienna

For comparison we have also given the average price (going rate) to rent conference halls for an entire day in the hotels in Budapest.

11. WHAT DO THE RENTAL PRICES GIVEN HERE INCLUDE? Here we wanted to find out what the going rate for renting the facility all day included and 50% of the responding hotels said that the price included flipchart and projector screen. For 40% of the hotels, the price also includes preparing the space, providing writing materials and paper and an overhead projector. Access to the

12. IN THE EVENT THE TECHNICAL EQUIPMENT (DATA PROJECTOR, NOTEBOOK, ETC.) IS NOT INCLUDED IN THE RENTAL PRICE, CAN ARRANGEMENTS BE MADE FOR PARTICIPANTS TO BRING THEM WITH THEM? Clients have every opportunity to bring their own technical equipment with them to the hotels we questioned. When we asked if the clients would be charged some fee for bringing their own equipment, all hotels answered that in no case would the client be charged.

and 5* hotels in several instances and so we are offering them here in itemized form. The following table shows not only the average price for renting individual pieces of equipment but also the lowest and highest values we obtained with regards to this question. The prices for equipment in the conference halls of hotels in Vienna:

Hotels

Internet, TV, video and DVD are included in the all-day price for 20% of the hotels in our survey. Only 10% of the hotels provide a data projector and sound system in their conference spaces free of charge.

14. WHAT KINDS OF EQUIPMENT ARE SOUGHT AFTER THE MOST? The data projector was the technical equipment most sought after by clients (mentioned by 90% of respondents). There was also relatively strong interest in screens (70%), even though they are

13. HOW MUCH DOES IT COST TO RENT SUCH EQUIPMENT? Since renting technical equipment is among the services most asked for, we were wondering what the price was for renting the most sought after equipment. The average price for renting individual pieces of equipment varies among 4

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

celodenního prenájmu zahrnutý prístup na internet a poskytnutie TV, videa a DVD. Len 10% hotelov má bezplatné zapožičanie dataprojektoru a ozvučenie kongresovej miestnosti.

12. V PRÍPADE, ŽE CENA PRONÁJMU NEZAHŔŇA TECHNICKÉ VYBAVENIE (DATAPROJEKTOR, NOTEBOOK ATĎ.) JE MOŽNÉ SI TOTO ZARIADENIE PRINIESŤ SO SEBOU?

Hotels

Vo všetkých oslovených hoteloch má klient možnosť priniesť si vlastné technické vybavenie. Keď sme sa následne opýtali, či je klientovi účtovaný nejaký poplatok za prinesenie si vlastněn prezentačnej techniky, všetky hotely nám odpovedali, že žiaden poplatok klientovi nie je účtovaný.

13. AKÁ JE CENA PRONÁJMU TECHNICKÉHO ZARIADENIA? Pretože prenájom technického zariadenia patrí k najviac požadovaným službám, zaujímalo nás, za akú cenu si klient môže najčastejšie požadované zariadenia prenajať. Priemerné ceny prenájmu jednotlivého technického vybavenia sa v rámci 4 a 5* hotelov v niektorých prípadoch líšia a preto ich uvádzame oddelene.

V hornej tabuľke uvádzame nielen priemerné ceny pronájmu jednotlivého technického vybavenia, ale aj najnižšiu a najvyššiu hodnotu, ktorú sme v rámci tejto otázky zaznamenali. Cena prenájmu kongresového vybavenia viedenských hotelov.

14. O KTORÉ TECHNICKÉ ZARIADENIE JE NAJVÄČŠÍ ZÁUJEM? V prípade, že si klienti prenajímajú technické vybavenie, najväčší záujem majú o dataprojektor (uviedlo 90% respondentov). Ďalej je pomerne veľký záujem o plátno (70%), aj keď je často zahrnuté v cene prenájmu kongresovej miestnosti. 50% respondentov uviedlo, že klienti prejavujú najväčší záujem o prenájom flipchartu.

15. MÁ KLIENT MOŽNOSŤ PRIPOJENIA NA INTERNET V KONGRESOVÝCH MIESTNOSTIACH? AKÝ DRUH PRIPOJENIA POUŽÍVATE? Všetky oslovené hotely disponujú vo svojich kongreso-

vých miestnostiach internetovým pripojením. 90% z oslovených hotelov ponúka Wi-Fi pripojenie, čo potvrdzuje súčasný trend využívania bezdrôtových technológií. Možnosť pevného pripojenia na internet ponúka 70% z oslovených hotelov. Až 60% z oslovených hotelov ponúka možnosť ako Wi-Fi, tak aj pevného pripojenia.

16. JE PRIPOJENIE NA INTERNET ZVLÁŠŤ SPOPLATNENÉ? POKIAĽ ÁNO, AKÁ JE CENA ZA JEDNU HODINU? V 70% oslovených hoteloch sme sa stretli so zpoplatněním internetového pripojenia. Iba 30% z oslovených hotelov ponúka internetové pripojenie zadarmo, či už v rámci pronájmu kongresových miestností, alebo ako bezplatnú službu ubytovaným hosťom. Priemerná cena internetového pripojenia je 5,9 euro za hodinu,

Conference tourism in Austria and in Vienna

usually included in the price of renting the conference hall. Half of the respondents say that clients are showing the most interest in renting flipcharts.

15. DO CLIENTS HAVE THE POSSIBILITY TO CONNECT TO THE INTERNET IN CONFERENCE SPACES? WHAT KIND OF CONNECTION DO YOU HAVE?

Hotels

All of the hotels in our survey have Internet access available in their conference spaces. Of these, 90% have a Wi-Fi connection, which affirms the current trend in using wireless technology. Connecting to the Internet using cables is possible in 70% of the hotels. Up to 60% of the hotels offer both Wi-Fi and cables.

16. IS CONNECTING TO THE INTERNET CHARGED SEPARATELY AND IF SO, HOW MUCH DOES IT COST FOR 1 HOUR? We encountered fees for connecting to the Internet in 70% of the hotels we addressed. Only 30% provide this service free of charge, as inclusive in renting the conference spaces or in the price of accommodations. The average price for an Internet connection is 5.9 euro per hour, with the lowest recorded being 1 euro per hour and the highest 12 euro per hour. In the 4* and 5* hotels

in Budapest, we encountered fees for Internet connections in 81.3% of them, with the average price almost the same at 5.6 euro per hour.

17. IS YOUR HOTEL ABLE TO PROVIDE THE TECHNICAL BACKGROUND FOR VIDEO CONFERENCING? IF YES, DO CLIENTS MAKE USE OF THIS OPPORTUNITY?

Video conferencing is available in 60% of the responding hotels and 40% of them were not able to provide this service at all for their clients. However, the hotels that are able to provide video conferencing mention that they receive this request only rarely.

18. DO PARTICIPANTS AT THE CONFERENCE ALSO USE YOUR HOTEL FOR ACCOMMODATIONS?

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

18. VYUŽÍVAJÚ ÚČASTNÍCI KONFERENCIÍ MOŽNOSŤ UBYTOVANIA VO VAŠOM HOTELI?

Hotels

V tejto otázke nás zaujímalo, či kongresoví účastníci využívajú možnosť ubytovania v hoteli. Z analýzy vyplynulo, že v 10% oslovených hotelov účastníci konferencií využívajú možnosť hotelového ubytovania takmer vždy. 20% oslovených viedenských hotelov uviedlo, že v ich hoteli sa konajú konferencie, pri ktorých sa účastníci prevažne aj ubytujú. Až 60% respondentov uviedlo, že hotelové ubytovanie je účastníkmi využívané v 50% konferenčních akcií. Zvyšných 10% oslovených viedenských hotelov odpovedalo, že účastníci konferencií možnosť ubytovania prevažne nevyužívajú.

pričom najnižšia zaznamenaná cena bola 1 euro za hodinu a najvyššia zaznamenaná cena bola 12 euro za hodinu. V oslovených 4* a 5* budapeštianskych hoteloch sme sa v 81,3% stretli so spoplatnením internetového pripojenia, pričom priemerná cena pripojenia na internet je takmer totožná a to 5,6 euro za hodinu.

17. JE HOTEL SCHOPNÝ TECHNICKY ZAISTIŤ VIDEOKONFERENCIU? POKIAĽ ÁNO, VYUŽÍVAJÚ KLIENTI TÚTO MOŽNOSŤ? Videokonferenciu je schopných zaistiť 60% z oslovených hotelov. 40% respondentov nie je schopných túto službu zaistiť pre dvojích klientov. Hotely ktoré sú schopné zaistiť videokonferenciu sa napriek tomu s touto požiadavkou stretávajú len zriedka.

Účastníci budapeštianskych kongresov v 13,3% takmer vždy využívajú možnosť hotelového ubytovania. V 46,7% sa účastníci kongresov v hoteli prevažne ubytujú. 33,3% budapeštianskych hotelov uviedlo, že hotelové ubytovanie je účastníkmi kongresov využívané v 50% kongresových akcií a 6,7% hotelov uviedlo, že účastníci kongresov možnosť ubytovania v hoteli převažme nevyužívajú.

19. POSKYTUJETE ÚČASTNÍKOM KONGRESOVÝCH AKCIÍ ZĽAV NA UBYTOVANIE? AK ÁNO, AKÁ JE PRIEMERNÁ VÝŠKA TEJTO ZĽAVY (V %)? Celkovo 70% z oslovených hotelov poskytuje účastníkom kongresových akcií zľavu na ubytovanie z pultovej (najvyššej) ceny. Niektoré zľavy závisia od sezónnosti, obsadenosti hotela alebo významnosti klienta. Najčastejšou poskytovanou zľavou bola zľava vo výške 20%.

20. VYUŽÍVAJÚ KLIENTI VAŠE KONGRESOVÉ MIESTNOSTI AJ NA AKCIE NEKONGRESOVÉHO TYPU? (SVADBA, RODINNÁ OSLAVA, FIREMNÝ VEČIEROK ATĎ.) NA AKÉ NAJVIAC? V takmer všetkých oslovených hoteloch sme sa stretli s tým, že kongresové miestnosti hotela sú využívané i na akcie nekongresového typu ako sú firemné večierky, svadby, výstavy a rôzne oslavy. Respondenti najčastejšie uvádzali, že kongresové

Conference tourism in Austria and in Vienna

19. DO YOU OFFER A DISCOUNT FOR ACCOMMODATIONS TO PARTICIPANTS AT CONFERENCES AND IF YES, WHAT IS THE AVERAGE AMOUNT OF THIS DISCOUNT (IN %)? A total of 70% of the responding hotels offer discounts off the going rate for accommodations (the highest price) for participants at conferences that take place in their hotels. Some of the discounts are dependent on the season, the occupancy of the hotel and the importance of the client. The discount most often mentioned in this case was 20%.

Hotels

To our question whether participants at conferences also use the hotel for accommodations, the analysis shows that 10% of the hotels are always used for accommodations by the participants at the conference. For 20% of the hotels in Vienna where conferences take place, the participants usually stay there as well. Up to 60% of the respondents say that participants use their hotels for accommodations in 50% of the conferences. The remaining 10% of the addressed hotels in Vienna answered that participants mostly never make use of this opportunity.

20. DO CLIENTS ALSO USE YOUR CONFERENCE SPACES FOR NON-CONFERENCE EVENTS (WEDDINGS, FAMILY CELEBRATIONS, COMPANY PARTIES, ETC.) AND IF YES, HOW OFTEN?

In practically all the hotels we addressed, the conference spaces were also used for non-conference events such as company parties, weddings, exhibitions, and various types of various celebrations. The respondents answered that the conference spaces in their hotels were most often used for company parties (87.5%), while various celebrations also took place relatively

Participants at conferences in Budapest nearly always made use of the hotel accommodations in 13.3% of the cases. This number rose to 46.7% for predominantly using the accommodations. It was 33.3% of hotels in Budapest that reported participants at their conferences also use the accommodations in 50% of the events, while 6.7% of the hotels surveyed said that their accommodations mostly went unused by participants at conferences.

Kongresový cestovní ruch v Rakousku a ve Vídni

priestory hotela sú využívané firmami na uskutočnenie firemných večierkov (87,5%), pomerne často sa hotelieri stretávajú s rôznymi oslavami, či už rodinnými alebo s oslavami promócií (25%). Menej často sú kongresové priestory využívané na svadby (12,5%).

21. AKÝ JE PODIEL FIREMNEJ A SÚKROMNEJ KLIENTELY?

Hotels

V sledovaných hoteloch kongresové miestnosti prevažne využíva firemná klientela. V priemere môžeme povedať, že 69,3% akcií konaných v hotelových kongresových miestnostiach objednávajú firmy. Zvyšných 30,7% pripadá na akcie uskutočnené skromnými osobami (svadby, rodinné oslavy, výstavy atď.)

22. KTORÉ MESIACE V ROKU SÚ SEZÓNNE A KTORÉ MIMO-SEZÓNNE V ZÁVISLOSTI NA USKUTOČNENÉ KONGRESOVÉ AKCIE? Nasledujúci graf znázorňuje, ktoré mesiace sú podľa oslovených manažérov sezónne, vzhľadom k využitiu kongresových priestorov hotela. Z uvedeného grafu vyplýva, že kongresové miestnosti oslovených viedenských hotelov sú najvyťaženejšie od marca do júna a potom od septembra do decembra.

23. SLEDUJETE NÁRAST ALEBO SKÔR POKLES ZÁKAZNÍKOV? (2006/2007) V poslednej otázke nás zaujímalo, ako sa v jednotlivých hoteloch vyvíja podnikanie v oblasti kongresovej turistiky. 71,4% hotelov uviedlo, že oproti roku 2006 sleduje nárast počtu kongresových účastníkov. 14,3% hotelov zaznamenalo pokles a ďalších 14,3% hotelov uviedlo, že počet kongresových účastníkov v roku 2007 je takmer totožný s počtom kongresových účastníkov v roku 2006. Naopak v budapeštianskych hoteloch sleduje nárast počtu kongresových účastníkov 69,2% hotelov. Takmer totožný počet účastníkov pri porovnaní roku 2007 s rokom 2006 sleduje 7,7% hotelov a zvyšných 23,1% hotelov sleduje pokles kongresových účastníkov.

POUŽITÉ ZDROJE: • vlastný prieskum: Labartt Investment a.s., divízia Hospitality Services & Management • www.iccaworld.com • www.wieninternational.at • www.vienna.info • www stránky jednotlivých hotelov

Conference tourism in Austria and in Vienna

Hotels

often, with family or graduating celebrations accounting for 25%. Less often was the conference space used for weddings (12.5%).

21. WHAT IS THE DIVISION BETWEEN COMPANY AND PRIVATE CLIENTELE? Company clientele dominated use of the conference spaces in the hotels in our survey. On average 69.3% of events that took place in hotel conference spaces were ordered by companies. The remaining 30.7% were events organized by individuals (weddings, family celebrations, exhibitions, etc.)

22. WHICH MONTHS OF THE YEAR ARE CONSIDERED SEASONAL FOR THE PURPOSES OF HOLDING CONFERENCES? The following graph shows which months are considered by managers to be seasonal with

regards to the use of hotel conference spaces. Here we can see that the conference spaces of the hotels we addressed in Vienna are most often reserved from March to June and afterwards from September to December.

23. HAVE YOU SEEN GROWTH OR DECLINE IN THE NUMBER OF CUSTOMERS? (2006/20067 For the last question we were interested in learning what growth individual hotels have experienced in the field of conference tourism. In comparison with 2006, 71.4% of the hotels in the survey said that they experienced growth in the number of conference participants, while 14.3% of the hotels registered a decrease and another 14.3% said that the number of participants in 2007 was practically the same as in 2006. On the other hand, 69.2% of hotels in Budapest saw

growth in the number of conference participants. Some 7.7% of hotels registered the same number of participants in comparison with 2006 and the remaining 23.1% of hotels saw the number of participants at conferences decline.

SOURCES: • Our own research: Labartt Investment a.s., division of Hospitality Services & Management • www.iccaworld.com • www.wieninternational.at • www.vienna.info • www pages of individual hotels

Vysoké Tatry turistiky. Nachádza sa tu hustá sieť dobre vyznačených turistických chodníkov rozličnej dĺžky a náročnosti vedúcich do malebných tatranských dolín, k horským jazerám a chatám. Najdlhším vyznačeným chodníkom (46,5 km) je Tatranská magistrála, ktorá prechádza paralelne s hlavným hrebeňom po južných dolinách a svahoch s výhľadom až po Nízke Tatry. Okrem pešej turistiky je v Tatrách rovnako veľmi obľúbené horolezectvo a cykloturistika Napriek tomu, že väčšina návštevníkov prichádza do Vysokých Tatier v lete, veľa ľudí obľubuje aj tatranskú lyžovačku. Vyššia nadmorská výška umožňuje v Tatrách lyžovanie približne od polovice novembra (Štrbské Pleso) do začiatku mája (Lomnické sedlo).

Oblasť

Vysokých Tatier patrí medzi najnavštevovanejšie rekreačné oblasti na Slovensku. V prvej časti Vás oboznámime s históriou a súčasnosťou cestovného ruchu v tejto oblasti. V druhej časti Vás oboznámime s vybranými okruhmi analýzy hotelových subjektov, ktorú naša spoločnosť uskutočnila v marci 2008. Cestovný ruch vo Vysokých Tatrách

Analýzu sme uskutočnili v ubytovacích zariadeniach hotelového typu, ktoré spĺňajú minimálne 3* štandard a disponujú minimálne 30 hotelovými izbami. Spolu sme oslovili 21 ubytovacích zariadení v rámci Vysokých Tatier, pričom analýzy sa zúčastnilo 14 respondentov. Všetkým účastníkom analýzy by sme sa chceli poďakovať za spoluprácu a dúfame, že im bude táto analýza prospešná.

Vyznávači zjazdového lyžovania, snowboardingu a ďalších zimných športov majú na výber z niekoľkých lyžiarskych stredísk, ktoré ponúkajú rôzne náročné zjazdové trate. Najväčší význam majú lyžiarske strediská Štrbské Pleso – Solisko, Starý Smokovec – Hrebienok, Tatranská Lomnica a Skalnaté Pleso. Na Skalnatom Plese rovnako nájdete najvyššie položený lyžiarsky svah na Slovensku, kedy výstupná stanica lanovky dosahuje výšky 2 196 m.n.m.

Historický vývoj Pre turistov je vo Vysokých Tatrách vybudované množstvo ubytovacích a stravovacích zariadení rôznych druhov a štandardov, liečebných zariadení, športovo rekreačných zariadení, obchodných a iných zariadení. Vysoké Tatry, ako jediné hory s vysokohorským prostredím na Slovensku, patria medzi najvyhľadávanejšiu oblasť na prevádzkovanie množstva typických horských športov. Väčšina návštevníkov prichádza do Vysokých Tatier predovšetkým v letných mesiacoch, a to za účelom

V minulosti dobre rozvinutá zimná turistika spojená s lyžovaním od 70. rokov minulého storočia postupe upadala. Príčinou bolo dlhé obdobie, počas ktorého sa takmer neinvestovalo do rozvoja lyžiarskych areálov. Až v posledných rokoch sa objavujú prvé investície a projekty, ktoré majú za cieľ vrátiť Tatrám plnohodnotnú zimnú turistiku.

Vysoké Tatry Štatistika návštevníkov vo Vysokých Tatrách

Vývoj počtu ubytovaných Tatranskom regióne

V ubytovacích zariadeniach v Tatranskom regióne sa v roku 2007 ubytovalo 434 tisíc návštevníkov (čo je o 23,5 tisíc viac ako v predchádzajúcom roku), z toho viac ako 201 tisíc návštevníkov pochádzalo zo zahraničia a bolo zaznamenaných takmer 1 460 tisíc prenocovaní (čo je približne o 43 tisíc viac ako v predchádzajúcom roku).

Nárast návštevníkov v Tatranskom regióne v roku 2007 hovorí v prospech domáceho cestovného ruchu, pretože jeho podiel bol 53,7% oproti 46,3% hostí zo zahraničia. Domáci cestovný ruch bol aj hlavným „ťahúňom“ rastu návštevníkov v roku 2007, pretože jeho nárast o 9,1% oproti nárastu 2,1% zahraničných hostí spôsobil aj to, že celkový rast bol na úrovni 5,7%.

Až 62% ubytovaných návštevníkov v Prešovskom kraji je ubytovaných priamo v Tatranskom regióne, pričom takmer 51% z týchto návštevníkov je ubytovaných v ubytovacích zariadeniach vyššieho štandardu (3* a 4* hotely a motely).

návštevníkov

Pozitívnym výsledkom je najmä konštatovanie, že tempo rastu za rok 2007 oproti predchádzajúcemu obdobiu je najdynamickejšie a spolu s nárastom nových ubytovacích kapacít možno do budúcna predpokladať ďalší rozvoj cestovného ruchu v tomto regióne.

Vysoké Tatry Kongresový cestovný ruch vo Vysokých Tatrách

Pre mesto, v ktorom sa kongres alebo iné medzinárodné stretnutie koná, prináša takáto akcia vysoký príjem do mestského rozpočtu. Ďalší význam tejto formy cestovného ruchu vyplýva z toho, že väčšina kongresov sa koná mimo hlavnú turistické sezónu, čím prispieva k lepšiemu využitiu kapacít v priebehu roka. Na to, aby sa región alebo mesto stalo zaujímavé pre konanie kongresov a sympózií (aj na medzinárodnej úrovni) musí spĺňať niekoľko podmienok. Kritérium, ktoré zaváži pri rozhodovaní o umiestnení kongresu alebo sympózia, je dobrá dostupnosť. Miesto, kde sa majú konať takéto akcie, má mať medzinárodné letisko alebo musí byť aspoň v jeho dosahu.

Napriek tomu, že Vysoké Tatry si väčšina cudzincov vybaví v mysli skôr v spojení s dobrou lyžovačkou alebo letnou turistikou, tento región má už aj svoje tradičné kongresové miesta. Vysoké Tatry sa stávajú cieľom kongresov, sympózií, odborných seminárov a podnikových akcií, ktorých počet z roka na rok narastá. V súčasnosti sa v regióne nachádza niekoľko zariadení ponúkajúcich priestory, pre uskutočňovanie týchto akcií. Vlastné kongresové centrá a prednáškové sály majú v súčasnosti už všetky väčšie hotely. Spojenie kongresového a ubytovacieho zázemia je pre kongresovú turistiku ideálne. Kongresový cestovný ruch, ako už možno všetci viete, je ekonomicky efektívna a prestížna záležitosť. Kongresový cestovný ruch je taktiež považovaný za jednu z najvýnosnejších foriem cestovného ruchu – účastníci kongresu zvyčajne utrácajú viac, ako „bežní“ turisti, sú často ubytovaní v hoteloch vyššej kategórie a čerpajú aj viac doplnkových služieb.

Môžeme povedať, že Vysoké Tatry toto kritérium spĺňajú. V blízkosti sa nachádza medzinárodné letisko Poprad – Tatry s pravidelnými spojmi s Londýnom a Prahou. Okrem pravidelných letov je letisko cieľom charterových letov z Moskvy, Rostova na Done, Kyjeva a z Tallinu. Vysoké Tatry by mali byť do roku 2014 diaľnicou

Vysoké Tatry spojené s hlavným mestom Bratislava a s Košicami, čo tiež určite ovplyvní kongresový cestovný ruch. Ďalším kritériom je dostatok hotelov vyššej kategórie a dostatočne veľké kongresové zázemie. Toto kritérium si uvedomujú aj investori, ktorí vo Vysokých Tatrách pripravujú nové hotelové projekty.

MS 70 na hotel vyššej kategórie. Podľa našich informácií by malo v oblasti Vysokých Tatier do roku 2011 pribudnúť viac ako 780 nových hotelových izieb v štandarde 3* až 5*. V prípade, že by sme brali v úvahu aj projekty, ktoré sú v súčasnosti v štádiu prípravy, tak do roku 2012 by vo Vysokých Tatrách v štandarde 3* až 5* pribudlo ďalších viac ako 400 hotelových izieb.

Nové hotelové projekty vo Vysokých Tatrách V júny tohto roku by sa mal po rekonštrukcii otvoriť 4* Wellness Hotel Borovica v Štrbskom Plese. Na jeseň by mal zase svojich prvých návštevníkov privítať zrekonštruovaný bývalý Liečebný dom Hviezdoslav, ktorý bude prvým 5* hotelom vo Vysokých Tatrách a zároveň prvým hotelom siete Kempinski na Slovensku. Kempinski bude zároveň prevádzkovať aj bývalý Hotel Solisko, ktorý v týchto dňoch taktiež prechádza rekonštrukciou na hotel 4* plus. V roku 2009 by mal byť tiež po rekonštrukcii otvorený bývalý Hotel Hélios v štandarde 3* plus, ktorý sa bude okrem iného zameriavať aj na organizovanie kongresov.

Apartmánové bývanie – nový trend v cestovnom ruchu vo Vysokých Tatrách Veľký potenciál cestovného ruchu Vysokých Tatier vidia aj investori apartmánového bývania, kedy ich projekty v tejto oblasti rastú ako „huby po daždi“. Najviac projektov je samozrejme orientovaných v hlavných tatranských osadách a to v Štrbskom Plese, Starom Smokovci a v oblasti Tatranskej Lomnice – predovšetkým v okolí golfového ihriska. Podľa našich zistení, by malo do roku 2010 v týchto oblastiach pribudnúť viac ako 2000 apartmánov, pričom vyše 1000 ďalších apartmánov by mohlo pribudnúť do roku 2012. Celkové enormné zvýšenie apartmánovej ubytovacej kapacity vo Vysokých Tatrách môže konkurovať súčasným hotelom, ale aj budúcim hotelovým projektom v segmente individuálnej klientely a to skôr nepriamo (hotelový hostia majú iné požiadavky ako hostia apartmánov). Na druhú stranu, vplyvom tohto produktu, možno predpokladať nárast atraktivity lokality a jej známosť predovšetkým na zahraničnom trhu s turistickými službami

Ďalšie hotelové projekty vznikajú v Tatranskej Lomnici a jej blízkom okolí. Tesne pred otvorením je 4* Hotel Tatran pri Veľkej Lomnici, taktiež ide napríklad o výstavbu 4* hotela v projekte Silver Resort alebo plánované výstavby 4* hotelov v projektoch EuroCamp FICC alebo v komplexe Šporcamp. Prestavbe sa určite nevyhne ani bývalý kúpeľný dom v Tatranskej Lomnici, po ktorej by mal taktiež vzniknúť hotel vyššej kategórie. Hotelovým projektom sa nevyhýba ani Starý Smokovec, v ktorom sa pripravuje výstavba 3* Design House hotela a taktiež rekonštrukcia bývalého hotela

Vysoké Tatry Analýza ubytovacích zariadení v oblasti Vysokých Tatier

1. Ako dlho podnikáte v oblasti cestovného ruchu V prvej otázke sme sa zamerali na to, akú dlhú majú manažéri/riaditelia skúsenosť a prax vo svojom odbore, teda v prevádzkovaní ubytovacieho zariadenia. Viac ako polovica respondentov nám uviedla, že má viac ako desaťročné skúsenosti s prevádzkovaním ubytovacích zariadení, pričom priemer týchto respondentov bol 21 rokov. Menšia časť respondentov pôsobí v tomto odbore menej ako 10 rokov, pričom ich priemer bol 6,6 rokov. Ide predovšetkým o mladú generáciu hotelierov, ktorí v tomto časovo náročnom odbore majú svoje prvé skúsenosti za sebou. Priemerný počet rokov pôsobenia v prevádzkovaní ubytovacích zariadení za všetkých respondentov dosiahol 15,5 roka, čo prezrádza, že v ubytovacích zariadeniach vo Vysokých Tatrách pôsobia skúsení prevádzkovatelia.

Hotelové subjekty 3* hotely 1. Hotel Baník *** 2. Hotel Lesná *** 3. Hotel Odborár *** 4. Hotel Slovan *** 5. Hotel Smokovec *** 6. Hotel Tatranské Zruby *** 7. Kúpele Nový Smokovec *** 4* hotely 1. Atrium Hotel **** 2. Grand Hotel Praha Tatranská Lomnica ****

2. Ako dlho je Vaše ubytovacie zariadenie v prevádzke?

3. Grandhotel Starý Smokovec **** 4. Hotel Hills ****

Prvé zariadenia hotelového typu začali v oblasti Vysokých Tatier vznikať na začiatku 20. storočia. Síce už predtým sa tu nachádzalo niekoľko ubytovacích zariadení, ale tie vznikali skôr za liečebným účelom. Väčší rozvoj cestovného ruchu a s tým súvisiaca výstavba nových, veľkých hotelov nastal vo Vysokých Tatrách od roku 1970 – pri príležitosti konania Majstrovstiev sveta v lyžovaní. Z nami analyzovaných ubytovacích zariadení sú dva objekty staršie ako 100 rokov a taktiež dva objekty staršie ako 60 rokov, čo nám potvrdzuje, že cestovný ruch vo Vysokých

5. Hotel Hubert **** Vital Resort 6. Hotel International **** 7. Hotel Patria **** Analýza prebiehala formou pohovoru s manažérmi, prípadne riaditeľmi, ktorí priamo prevádzkujú alebo zodpovedajú za chod hotela.

Vysoké Tatry Tatrách má veľmi dlhú tradíciu. Len tri ubytovacie zariadenia sú mladšie ako 5 rokov, pričom priemerný vek všetkých analyzovaných ubytovacích zariadení je 40,4 rokov. Mnohé hotely už od svojho vzniku prešli postupnou rekonštrukciou celého objektu. Môžeme teda povedať, že vysokotatranské hotely sa postupne „omladzujú“. Ubytovacie zariadenia, ktoré prešli len čiastočnou rekonštrukciu, majú v blízkej budúcnosti naplánované rozsiahlejšie rekonštrukcie z dôvodu náročnejších požiadaviek klientov na kvalitu ubytovania a poskytovaných služieb. Hotely, ktoré investujú do svojej rekonštrukcie sa určite stanú konkurencieschopnými novo vznikajúcim hotelom.

disponuje 8 oslovených hotelov (3 hotely 4* a 5 hotelov 3*) a kapacitou nad 100 izieb disponuje len jeden štvorhviezdičkový hotel. 4. Koľko zamestnancov má Vaše zariadenie? Hotely a ubytovacie zariadenia vo Vysokých Tatrách, ako už bolo povedané, sú rôznej veľkosti. V minulosti boli tieto zariadenia zamerané predovšetkým na sezónnych klientov, ktorí sem prichádzali či už za letnou turistikou alebo zimnou lyžovačkou. Vzhľadom na rastúcu ekonomiku Slovenska a požiadavky klientov sa mnohé zariadenia rozrástli o nimi požadované služby – konferenčné / seminárne priestory, prípadne o wellness služby. Títo klienti síce prichádzajú do Vysokých Tatier skôr v mimosezónnych mesiacoch, ale podstatná časť vysokotatranských klientov sem prichádza v hlavnej sezóne. Z tohto dôvodu majú viaceré hotely podľa toho aj potrebný počet stálych zamestnancov, ktorých predovšetkým v hlavných sezónach dopĺňajú o zamestnancov na čiastočný úväzok. Najčastejší počet stálych zamestnancov sa pohybuje okolo 30, pričom priemerný počet za všetky hotely tvorí 47 zamestnancov. Při vynechaní súčasných dvoch najväčších zamestnávateľov, Hotel Patria a Hotel Tatranské Zruby, tvorí tento priemer 41 stálych zamestnancov na jeden hotel. Kapacita sledovaných vysokotatranských hotelov je rôzna a teda i potrebný počet zamestnancov. O stave zamestnancov v hoteloch nám viac napovie ukazovateľ vyjadrujúci potrebný počet zamestnancov

3. Aký počet lôžok/izieb má Vaše zariadenie k dispozícií? V súčasnej dobe sa vo Vysokých Tatrách nachádzajú ubytovacie zariadenia rôznej veľkosti a štandardu. V našej analýze sme sa zamerali na zariadenia hotelového typu v štandarde 3* a viac s minimálnym počtom 30 izieb. Z analýzy nám vyplynulo, že priemerný počet izieb pripadajúci na jedno ubytovacie zariadenie dosahuje hodnoty 77, pričom priemerný počet pevných lôžok dosahuje hodnoty 159. Mnohé ubytovacie zariadenia ponúkajú na izbách aj možnosť prístelky. Po ich započítaní k pevným lôžkam dostávame priemernú lôžkovú kapacitu 181 na jedno ubytovacie zariadenie. V rámci analýzy sa zúčastnilo 5 vysokotatranských hotelov, ktoré disponujú ubytovacou kapacitou do 50 izieb (3 hotely 4* a 2 hotely 3*). Do 100 izieb

Vysoké Tatry na jednu hotelovú izbu. V priemere dosahuje prepočítaný počet zamestnancov na sledovanej vzorke hodnotu 0,6 zamestnanca na jednu hotelovú izbu. Okrem stálych zamestnancov niektoré hotely zamestnávajú brigádnikov, prípadne zamestnancov na čiastočný úväzok a to predovšetkým v hlavnej sezóne. Priemerný počet týchto zamestnancov v oslovených hoteloch je 6, pričom prevažne sa jedná o 5 až 10 brigádnikov. Niektoré hotely namiesto zamestnávania zamestnancov na čiastočný úväzok poskytujú možnosť práce študentom hotelových akadémii pre získanie praxe.

5. Aká je pultová cena ubytovania v jednolôžkovej/ dvojlôžkovej izbe / apartmáne? Hotelierov bude určite zaujímať porovnanie pultových cien jednotlivých druhov izieb a to ako v hlavnej sezóne (predovšetkým letná a zimná), tak aj v mimosezóne (prevažne jar a jeseň). Pretože sa pultové ceny jednotlivých hotelov značne líšili, rozhodli sme sa ich preto rozdeliť na dve skupiny – prvú skupinu tvorili 3* hotely a druhú skupinu tvorili 4* hotely. V nasledujúcich tabuľkách sú uvedené priemerné pultové ceny, vrátane minimálnej a maximálnej ceny, z ktorých bol vypočítaný priemer.

Vysoké Tatry 6. Je možné stravovať sa vo Vašom zariadení? Aká je cena stravovania?

Taktiež nás zaujímalo, v akej cene sa pripravujú ako raňajky, tak aj polpenzia a plná penzia. Opoť sme zaznamenali rozdiely medzi jednotlivými druhmi zariadení, a preto sme ich hodnotili oddelene.

Prevažná väčšina ubytovacích zariadení poskytuje svojim klientom v cene ubytovania raňajky, a to najčastejšie formou „bufetových“ stolov.

Zaujímavými zisteniami bolo, že niektoré hotely poskytujú svojim klientom v cene ubytovania aj polpenziu alebo plnú penziu. Závisí to napríklad od dĺžky pobytu hosťa v zariadení, prípadne od čerpania výhodného akciového balíka. Nižšie v tabuľke je uvedený prehľad priemerných cien stravovania podľa štandardu hotela.

Najčastejšie raňajky v cene ubytovania pre svojho klienta poskytujú 4* hotely a to až v 86%, pri 3* hoteloch je to podstatne menej – len približne 30% hotelov.

Vysoké Tatry 7. Myslíte si, že bude výšku obsadenosti Vášho zariadenia ovplyvňovať vstup SR do Schengenského priestoru?

64,3% opýtaných si naopak myslí, že ich to nepatrne ovplyvní, pričom len 33% týchto respondentov verí, že vstupom SR do Schengenu pocítia vyššiu obsadenosť.

Zo štvrtka 20.12. 2007 na piatok 21.12.2007 vstúpila Slovenská republika do Schengenského priestoru, čo znamenalo, že na hraniciach s Poľskom, Maďarskom, Českom a Rakúskom nebudú žiadne kontroly. Zároveň to znamenalo aj otvorenie vnútorných hraníc so starými, ale aj novými členmi Európskej únie pre občanov Slovenska. Len 35,7% respondentov si myslí, že vstupom Slovenska do Schengenského priestoru sa nič nezmení a ich obsadenosť to nijako neovplyvní. Zvyšných

8. Ovplyvnilo Vašu obsadenosť sprísnenie poskytovania víz pre občanov Ruska a Ukrajiny? Napriek otvoreniu hraníc s celou Európskou úniou, vstupom SR do Schengenského priestoru, sa na druhej strane sprísnili kontroly s ukrajinskou hranicou a poskytovanie víz pre občanov Ukrajiny a Ruska. Ukrajinskí a ruskí turisti tvoria solventnú časť klientely Vysokých Tatier a to predovšetkým počas zimnej

Vysoké Tatry lyžiarskej sezóny, keď sem prichádzajú na tzv. „Zlatý týždeň“. V tejto otázke nás preto zaujímalo, ako ovplyvnil vstup SR do Schengenu podiel tejto klientely na obsadenosti vysokotatranských hotelov. Aj napriek tomu, že táto analýza sa konala ešte počas zimnej lyžiarskej sezóny, mnohé hotely už zaznamenali pokles Ukrajinských a Ruských turistov a to presne v 71,4% zúčastnených hoteloch. Pokles tejto klientely sa najčastejšie pohyboval v rozmedzí 5% až 15%, pričom priemerný pokles bol o 9%.

10. Aký je percentuálny podiel domácej a zahraničnej klientely? Podľa Združenia cestovného ruchu Vysoké Tatry v tatranskom regióne narastá podiel ako domácich, tak aj zahraničných návštevníkov. Podiel týchto návštevníkom je takmer na rovnakej úrovni (53,7% domáci návštevníci a 46,3% zahraniční návštevníci). Preto aj nás zaujímalo, ako je to v samotných vysokotatranských hoteloch. V oslovených hoteloch je pomer domácej a zahraničnej klientely na podobnej úrovni, ako uvádzajú štatistiky Združenia cestovného ruchu Vysoké Tatry a to v pomere 55,3% pre domácu klientelu a 44,7% pre zahraničnú klientelu. Niektoré hotely uvádzali pomer domácej a zahraničnej klientely na rovnakej úrovni, niektoré hotely mali takmer výhradné zastúpenie domácej klientely a v niektorých hoteloch zase prevládala zahraničná klientela.

9. Aká je priemerná dĺžka pobytu hosťa vo Vašom zariadení? Vysoké Tatry, ako sme už spomínali, patria medzi najznámejšiu rekreačnú oblasť na Slovensku. Dokazuje to aj priemerná dĺžka pobytu hostí v oslovených hoteloch, ktorá je 4,1 dňa. Keď sme sa ale pozreli bližšie, zistili sme, že v priemernej dĺžke pobytu medzi 3* a 4* hotelmi je markantný rozdiel. V 3* hoteloch klienti strávia priemerne 5,9 dňa, čo je spôsobené predovšetkým vyšším podielom cestovných kancelárii a individuálnej klientely, ktorá sem prichádza za týždňovými pobytmi.

Ak sa pozrieme bližšie na údaje za samotné 3* a 4* hotely, tak zistíme, že tieto hotely nezaznamenávajú výraznejšie rozdřely v podiele domácej a zahraničnej klientely. V 3* hotelov je pomer tejto klientely takmer vyrovnaný, 51,7% domácich klientov a 48,3% zahraničných klientov. V 4* hoteloch mierne prevažuje podiel domácej klientely, ktorej podiel tvorí 58,8%. Zahraniční klienti v týchto hoteloch tvoria podiel 41,1%.

Priemerná dĺžka pobytu hosťa v 4* hoteli je 2,2 dňa a to hlavne z toho dôvodu, že podstatnú časť klientely tvoria firmy, ktoré tu organizujú rôzne školenia, semináre alebo teambuildingové akcie v dĺžke 2 až 3 dni.

Vysoké Tatry 11. Aká je štruktúra klientely, ktorá sa ubytováva vo Vašom zariadení?

cestovných kancelárií a tour-operátorov, ktorí do hotela prichádzajú vo väčších skupinách (autobusmi) alebo v menších skupinkách do 5 osôb (vlastným automobilom).

Z grafu nám vyplýva, že hlavné segmenty trhu sú vo vysokotatranských hoteloch zastúpené takmer rovnakým podielom. Najpočetnejšou skupinou sú firmy a organizácie, ktoré využívajú hotely pre organizovanie rôznych školení, seminárov alebo teambuildingových akcií. Nasledujú individuálny klienti, ktorí si ubytovanie zabezpečujú či už cez internet alebo telefonicky. S trochu menším odstupom sa nachádzajú klienti

Najmenší podiel na celkovej štruktúre klientely hotela má segment tzv. „ostatní“, do ktorého boli zahrnuté seniorské skupiny, prípadne rôzne športové skupiny, ktoré prichádzajú do tejto oblasti za účelom sústredenia.

Vysoké Tatry 12. Konajú sa vo Vašom ubytovacom zariadení akcie typu: kongres, seminár – firemné školenie, teambuilding, oslava rôznych udalostí, svadba, atď.?

V tejto otázke sme sa preto zaujímali, ktoré akcie sa vo vysokotatranských hoteloch najčastejšie konajú. Zo získaných odpovedí hotelierov nám vyplynulo, že najčastejšími akciami hotelov vo Vysokých Tatrách sú rôzne firemné školenia, semináre a teambuildingové akcie. Je to spôsobené tým, že firmy sa čím ďalej tým viac starajú o svojich zamestnancov a snažia sa ich udržať, čo si vedenie firmy uvedomuje.

Hotely vo vysokých Tatrách, ako sme už spomínali, sa nezameriavajú len na letnú a zimnú turistiku, ale predovšetkým aj na akcie uskutočňované firemnou a súkromnou klientelou. Firemné akcie sú pre mnohých hotelierov ekonomicky výhodné, pretože firmy väčšinou okrem ubytovania čerpajú širokú ponuku doplnkových služieb a taktiež nie sú tak náchylné na ceny.

Ďalej sa hotelieri pomerne často stretávajú s organizovaním svadieb. Polovica z oslovených respondentov rovnako vo svojich zariadeniach

Vysoké Tatry pripravuje rôzne oslavy – narodeniny, rôzne výročia. Ďalším dôvodom návštevy regiónu je lyžovanie. Vyznávači tohoto športu majú vo Vysokých Tatrách na výber širokú ponuku lyžiarskych stredísk. K dispozícii sú zjazdové trate pre náročných i menej zdatných lyžiarov. Najväčší význam majú lyžiarske strediská Štrbské Pleso – Solisko, Starý Smokovec – Hrebienok, Tatranská Lomnica a Skalnaté Pleso. Vysoké Tatry sú rovnako cieľom wellness turistiky. Nachádzajú sa tu ubytovacie zariadenia, ktoré dokážu tento segment trhu dobre obslúžiť. Taktiež sa v okolí nachádzajú veľké aquaparky – najbližší je v Poprade.

Najmenej sa vysokotatranské hotely stretávajú s konaním plesových akcií. Je to spôsobené hlavne tým, že tieto akcie si vyžadujú veľké spoločenské priestory, ktorými disponuje len niekoľko oslovených hotelov. 13. Myslíte si, že v nasledujúcich rokoch sa zvýši záujem o uskutočňovanie týchto akcií? Takmer všetky oslovené ubytovacie zariadenia predpokladajú, že v nasledujúcich rokoch sa zvýši záujem o uskutočňovanie týchto akcií, a to prevažne seminárov a firemných školení. Len 14% respondentov nepredpokladá zvýšený záujem, ale skôr stagnáciu. Jeden hotel naopak predpokladá, že v nasledujúcich rokoch sa zvýši skôr záujem o uskutočňovanie menších akcií do 100 osôb.

15. Ako hodnotíte oblasť z pohľadu cestovného ruchu?

Tatier

Väčšina hotelierov hodnotila cestovný ruch Vysokých Tatier za pomaly sa rozvíjajúci, aj keď podmienky pre jeho rozvoj sú veľké. Z časti sa rozšírila ponuka a kvalita poskytovaných služieb, pribúdajú nové ubytovacie zariadenia. Taktiež sa tu rozšírila ponuka kongresového cestovného ruchu, ktorá je špecifická tým, že účastníci kongresov vyhľadávajú kvalitnejšie ubytovanie a sú náročnejší na služby ako bežní turisti. Nevýhoda pri rozvoji tohto regiónu spočíva aj v nedostatočnej infraštruktúre. Aj keď diaľničné spojenie hlavného mesta Bratislavy a mesta Košíc by malo byť dokončené do roku 2014, stále tu pre návštevníkov chýbajú dostatočné parkovacie miesta, ktoré sú problémom predovšetkým v sezónnych mesiacoch. Hotelieri by taktiež uvítali lepšiu propagáciu regiónu ako na domácich trhoch

14. Aké sú podľa Vás hlavné dôvody návštevy Vášho regiónu? Z odpovedí hotelierov nám vyplynulo, že hostia najčastejšie chodia do Vysokých Tatier z dôvodu turistiky. Vysoké Tatry týmto návštevníkom ponúkajú radu dobre vyznačených turistických chodníkov rôznej náročnosti. Medzi obľúbené vysokohorské túry patrí výstup na Kriváň, Rysy, Solisko a Slavkovský štít, ďalej výstupy k horským chatám (Téryho chata, Chata pod Rysmi, Skalnatá chata, Sliezsky dom) a túry v dolinách (Malá a Veľká Studená dolina, Mlynická a Furkotská dolina).

Vysokých

Vysoké Tatry cestovného ruchu, tak predovšetkým aj na zahraničných veľtrhoch. Mesto Vysoké Tatry má spracovanú víziu smerovania cestovného ruchu Vysokých Tatier do roku 2015, v ktorej sa chce zameriavať na letné a zimné pobyty v horskom prostredí, na kúpeľné pobyty a na poznávanie historických, kultúrnych a architektonických atraktivít regiónu. Prostredníctvom Združenia cestovného ruchu Vysoké Tatry sa zúčastňuje domácich i zahraničných veľtrhov cestovného ruchu, ale podľa vyjadrenia hotelierov je to na slabšej úrovni.

16. Akej národnosti sú najčastejšie hostia Vášho ubytovacieho zariadenia? Najčastejšími hosťami ubytovacích zariadení v oblasti Vysokých Tatier sú slovenskí návštevníci. Druhú najpočetnejšiu skupinu tvoria občania Česka a Poľska, za ktorými s výrazným odstupom zaostávajú občania Nemecka. V menšej miere navštevujú ubytovacie zariadenia i hostia Maďarska a Kórei. Najmenej zastúpenými sú hostia z Ruska, Ukrajiny, Talianska a potom z Pobaltských krajín.

Vysoké Tatry 17. Myslíte si, že je vo Vysokých Tatrách nedostatok kvalitného ubytovania?

kvalitné ubytovanie vo Vysokých Tatrách chýba a to predovšetkým v prípade konania väčších akcií, ktorých sa zúčastňuje náročnejšia (firemná, kongresová) klientela.

Takmer všetci respondenti (85,7%) si myslia, že vo Vysokých Tatrách je dostatok ubytovacích zariadení, ktoré ponúkajú kvalitné ubytovanie. Tento názor vychádza z toho, že väčšina starších ubytovacích zariadení prešla rekonštrukciou a taktiež, že v regióne vyrástli nové hotely, ktoré túto kvalitu vedia svojim klientom ponúknuť. Zvyšných (14,3%) respondentov si naopak myslí, že

18. Aké služby (okrem ubytovania a stravovania) sú najviac požadované Vašimi hosťami? V tejto otázke nás zaujímalo, čo priamo hostia vo vysokotatranských hoteloch vyžadujú a po čom sa

Vysoké Tatry pýtajú. Najviac využívané aktivity a činnosti sú uvedené na nasledujúcom grafe. Z grafu nám vyplýva, že medzi najviac využívané činnosti patria aktivity spojené s wellness & fitness, saunou, bazénom a masážami. Pomerne často sa hostia pýtajú na animačné programy, výlety do okolia, biliard a stolný tenis. Menej spomínané boli aktivity ako lukostreľba, tenis, bowling alebo golf a minigolf.

19. Aký je Váš názor na plánované investície do ski areálov vo Vysokých Tatrách? Myslíte si, že dôjde k nárastu lyžiarov, ktorí sa budú ubytovávať vo Vašom zariadení? Väčšina ubytovacích zariadení v oblasti Vysokých Tatier predpokladá nárast lyžiarov, ktorí budú do oblasti prichádzať v zimnej sezóne za účelom lyžovania. Toto tvrdenie je ale podmienené tým, že sa

Vysoké Tatry musí skvalitniť ponuka lyžiarskych stredísk a to predovšetkým rozšírením súčasných lyžiarskych zjazdoviek. V súčasnosti sú už známe niektoré projekty, ktoré by po ich úspešnej realizácii mohli pomôcť k prírastku lyžiarov, a tým aj zvýšiť obsadenosť vysokotatranských hotelov.

20. Požadujú Vaši hostia NEJAMU službu, ktorú Vaše zariadenie (príp. Blízke okolie) neposkytuje?

V Tatranskej Lomnici by malo ísť o rekonštrukciu a dostavbu lyžiarskych zjazdoviek tak, aby zjazdovka z Lomnického sedla do Tatranskej Lomnice spĺňala parametre Medzinárodnej federácie FIS a umožňovala usporadúvať podujatia medzinárodného významu až na úrovni svetového pohára.

Ubytovacie zariadenia v oblasti Vysokých Tatier sa snažia svojim klientom zabezpečiť požadovanú službu, či už vlastnými silami, alebo externe – pokiaľ je to možné. Medzi služby, ktoré sú klientmi ubytovacích zariadení požadované a hotelieri ich nevedia zabezpečiť patria: bazén, tenis/squash, golfový trenažér (na prenájom), športový areál, posedenie v tradičnej slovenskej reštaurácii – v Kolibe, zabezpečenie starostlivosti o deti, v zime sú to napríklad sane ťahané koňmi, atď.

Súčasťou projektu je aj rekonštrukcia súčasného dopravného systému a dostavba nových dopravných zariadení, ktoré by umožnili celoročnú prevádzku strediska.

21. Viete o nejakých projektoch v oblasti cestovného ruchu, ktoré sa pripravujú vo Vysokých Tatrách?

Zahanbiť sa nechce nechať ani Štrbské Pleso – Solisko. Nová zjazdovka by mala pribudnúť západne od existujúcej lyžiarskej trate zo Soliska a mala by smerovať do Mlynskej doliny. Taktiež sa uvažuje o vybudovaní lyžiarskej trate smerom do Tatranskej Štrby, aby sa lyžiari mohli dostať na lyžiach priamo k hotelom.

V posledných rokoch sa Vysoké Tatry stávajú cieľom investorov, ktorí si uvedomujú atraktívnosť tohto regiónu. Medzi investície, ktoré budú podporovať rozvoj cestovného ruchu určite patrí výstavba aquaparku v blízkosti profesionálneho golfového ihriska pri Veľkej Lomnici, rozšírenie spomínaného golfového ihriska zo súčasných 27 jamiek na 36 jamiek, výstavba bobovej dráhy na Štrbskom Plese (úvaha) alebo rozšírenie bežeckých tratí.

Existujú už aj plány Starého Smokovca, v ktorých sa hovorí o prepojení zjazdoviek na Hrebienku smerom k Jakubkovej Lúke.

Ďalšími projektmi v podpore rozvoja cestovného ruchu bude určite rozšírenie infraštruktúry lyžiarskych zjazdoviek, ako sme už spomínali vyššie.

Vysoké Tatry Z projektov v oblasti výstavby nových ubytovacích kapacít boli najčastejšie uvádzané projekty apartmánového bývania a taktiež hotelové projekty, o ktorých sme už hovorili v úvode. Po realizácii týchto projektov môžeme povedať, že Vysoké Tatry by sa v budúcnosti mohli stať vyhľadávanou top destináciou v rámci strednej Európy. Použité zdroje: - vlastný prieskum: Labartt Investment a.s., divízia Hospitality Services & Management - Slovenský štatistický úrad - Tatranský dvojtýždenník č. 8/2008 - www.tldtatry.sk - www.vysoketatry.sk - www stránky jednotlivých hotelov

Černý Pelikán České Budějovice se brzy dočkají dalších

PZ: Lannova třída je pěší zónou a jediný obchodní bulvár ve městě. Do roku 2009 dojde k dokončení její celkové opravy a propojení vlakového nádraží s historickým centrem města na úrovni 21. století. Touto třídou prochází denně až 35 tisíc lidí.

PP: Jak můžete popsat nový projekt obchodního centra Černý Pelikán v Českých Budějovicích ? PZ: Černý Pelikán je klasickou obchodní galerií, jejíž 2 pasáže propojí ulice Lannova, Rudolfovská a Štítného. Projekt také dotvoří uliční frontu v těchto ulicích, namístě bývalých proluk či demolovaných domů moderními činžovními budovami s podlažností odpovídající sousedním budovám. Obchodní galerie bude 2 podlažní a část obchodních ploch bude ještě v suterénu. K dispozici bude rovněž 230 parkovacích míst umístěných v nadzemních podalžích nad obchodní galerií a na střeše. Příjezd do objektu bude z Rudolfovské ulice. Celkem bude k dispozici cca 16.500 m2 ploch k pronájmu a to pro obchod, služby, kanceláře i byty.

PP: V čem se odlišuje projekt Černý Pelikán od jiných projektů v Českých Budějovicích ? PZ: Náš projekt je jako jeden z mála přirozenou spojnicí několika směrů. Spojí zastávku MHD v Rudolfovské ulici s Lannovou třídou a také rozvíjející se rezidenční Pražskou čtvrť, ze které již nyní chodí kolem 6 tis. lidí denně. Součástí projektu bude i veřejná zahrada, což je i unikum v rámci České republiky. Projekt také stojí na nejrušenějším místě ve městě a skladba návštěvníků Lannovy třídy je velmi pestrá a významný podíl tvoří i návštěvníci města. Klademe i důraz na dostatek zeleně, přirozené denní světlo a přehlednost jednotlivých podlaží.

shopping center. Na high street českobudějovického maloobchodu Lannovu třídu se vejdou jen některé z nich, jak říká ředitel developerské společnosti MONT TD pan Petr Zdobinský.

PP: V jaké fázi se nyní tento projekt nachází ? PZ: Nyní projekt prochází procesem tzv. velká EIA. Máme zpracován projekt k

PP: Čím je zajímavá lokalita Lannovy třídy v Českých Budějovicích ?

Černý Pelikán Kontakt : MONT TD a.s. Lannova 55/31, České Budějovice Pakoměřická 5, Praha e-mail: egp@telecom.cz tel. : 284681738, 380427455

územnímu rozhodnutí a pracujeme na projektu ke stavebnímu povolení. PP: Kdo budou typičtí návštěvníci Černého Pelikána ? PZ: Zejména návštěvníci Lannovy třídy z obvyklé spádové oblasti Českých Budějovic a turisté. Okolí Lannovy třídy je i oblíbenou office lokalitou ve městě. PP: Jaké možnosti trávení volného času tento projekt nabídne ? PZ: V rámci našeho projektu nabídneme zejména veřejnou zahradu s pobytovými trávníky, kavárny, restaurace, kulečník, dětské kino a kavárium s prohlídkovým okruhem. PP: Má společnost MONT TD a.s. za sebou i jiné projekty ? PZ: Naše společnost se podílela na dokončovaném obchodním centru Zlaté Jablko v centru Zlína a dále na několika menších projektech v Českých Budějovicích a Jihlavě PP: Kdy by měl být projekt Černý Pelikán postaven ? PZ: S otevřením Černého Pelikána počítáme na konci roku 2010.

FILADELFIE Budova FILADELFIE místo pro práci, relaxaci i nakupování

Office

Nová moderní čtvrť BB Centrum v Praze 4 – Michli pokračuje ve svém rozvoji a v roce 2010 obohatí tento areál o další objekt – jedinečnou budovu FILADILFII. Tato nová dominanta BB Centra se začala stavět v květnu 2008 mezi ulicemi Želetavská, U Pomníku a U Michelské školy, v sousedství již stojících budov B, C a E. „Budova FILADELFIE nabídne svým nájemcům plochu o téměř 30 000 m2 kancelářských ploch v 17 nadzemních podlažích. Typické nadzemní podlaží má 1760 m2 pronajmutelné plochy. V kvalitě vnitřního prostředí a uživatelského komfortu patří FILADELFIE k nejmodernějším administrativním budovám a odráží se v ní bohaté zkušenosti developera BB Centra – společnosti PASSERINVEST GROUP, a.s.,“ říká architekt Jan Holna z DaM. V blízkosti budovy FILADELFIE vznikne rozsáhlý park, který bude doplněn vodním prvkem. Nové zelené plochy budou sloužit nejen k relaxaci, ale vytvoří také příjemnou klidovou zónu. Díky obchodní pasáži, v níž vznikne market s drogerií či restaurace, ještě více rozšíří již tak pestrou nabídku služeb areálu BB Centra. Generálním dodavatelem se stala společnost PSJ, a.s. Autorem architektonického návrhu budovy je architektonická kancelář DaM. -PR-

BUDOVA FILADELFIE Poloha

Praha 4 Michle Želetavská, U Pomníku, U Michelské školy Dostupnost MHD metro C Budějovická zastávka Brumlovka u BB Centra Dostup. automobilemdálnice D5 Brno, Bratislava Kancelářská plocha 30 000 m2 Typické patro 1 760 m2 Obchodní plocha 4 500 m2 Parkování 996 míst Začátek stavby 5/2008 Předpokl. dokončení léto/2010

FILADELFIE Building FILADELFIE a place to work, relax and shop

Office

The new modern district situated in Prague 4 – Michle and known as BB Centrum continues to grow and will be enlarged by another building FILADELFIE in 2010. Building FILADELFIE has been under construction since May 2008, being circumscribed by the streets Želetavská, U Pomníku and U Michelské školy, adjacent to the existing buildings B, C and E. “Building FILADELFIE will offer almost 30,000 square metres of office area spread over 17 above ground floors. A typical above ground floor has 1,760 square metres of rentable area. FILADELFIE is one of the most modern office buildings with regard to the quality of the interiors and convenience to users, and it reflects a wealth of experience of the BB Centrum developer – PASSERINVEST GROUP, a.s.,” says Architect Jan Holna from DaM. A large park, completed with a water feature, will be developed in the vicinity of building FILADELFIE. Aside from promoting relaxation, the new landscaped areas will form a pleasant silence zone. In addition, it will further extend the wide range of services available in the complex, with a new shopping arcade completed with a market / drugstore and a restaurant. The general contractor is PSJ, a.s. The design has been produced by the architectural studio DaM. -PRBUILDING FILADELFIE Location

Praha 4 Michle Želetavská, U Pomníku, U Michelské školy Public transport metro C Budějovická bus stop Brumlovka at BB Centrum Accessibility by car D5 highway Brno, Bratislava Office space 30,000 m2 Typical floor 1,760 m2 Retail space 4,500 m2 Parking garage 996 spaces Start of construct. 5/2008 Available summer/2010

Služby v office parku Výsledky Průzkumu BB Centra 2008

Již

jsme na stránkách Project & Property mnohokrát probírali, o jaké služby je v office parcích nebo satelitních městečcích zájem. Hlavní problém je v tom, že o služby zájem je, jejich využívanost však není pro obraty obchodů a poskytovatelů služeb mnohdy zajímavá.

Dotazníky s celkem 90 otázkami byly rozeslány celkem 7 365 zaměstnancům všech 30 společností. Zpět se dostalo celkem 2 488 výstupů od respondentů, z nichž 1 861 vyplnilo dotazník více než na 80 % - právě takové bylo kritérium pro zařazení do statistiky. Ani ty ostatní ovšem nezůstaly nezpracovány - volné komentáře byly zohledněny ze všech dotazníků.

Služby v office parku Průzkum potvrdil, že nejčastěji využívanými službami BB Centra jsou, lékárna, pošta, bankomaty, obchod s trafikou a drobným zbožím. Nejnavštěvovanější restaurací je Pizzeria Grosseto, následovaná Haciendou Mexicanou.

Většinou totiž průzkumy, které vedou k zavedení té či oné služby zahrnují málo respondentů. Skoro všude se uživí trafika s drobným zbožím a skoro „všude“ pak lékárna. Jelikož lidé tráví v práci, tedy v kancelářské budově většinu času, je nutné zjistit, co potřebuje.

Z průzkumu dále vyplynulo, že nejžádanější službou, jíž lidé v BB Centru postrádají, je prodejna potravin s nabídkou ovoce, zeleniny a pekařství. Tuto prodejnu postrádá 45 % dotazovaných.

Cílem ojedinělého průzkumu bylo shromáždit aktuální názory a postoje zaměstnanců všech nájemců na areál a jeho okolí, včetně kvality jednotlivých budov, jež jsou pro mnohé zaměstnance místem, kde tráví převážnou většinu svého času. Dalším zacílením bylo ověřit spokojenost nájemců se službami v BB Centru.

Samoobsluhu či menší prodejnu potravin by v rámci areálu alespoň jednou týdně navštívilo 80 % respondentů, 34 % by ji dokonce využívalo denně. O rozšíření nabídky stravovacích služeb projevilo zájem 25 % dotázaných, o fast-food či take-away provozovnu dokonce 36 % respondentů. Většinu z těchto přání by měla vyřešit budova FILADELFIE, jež bude dokončena v létě roku 2010.

Centrum Liberce již brzy ožije

LUXUSNÍ NAKUPOVÁNÍ

Mulifunctional

Výstavba nákupního centra Liberec Plaza úspěšně pokračuje Stavební práce pokračují podle plánu, v současné době je již hotová železobetonová konstrukce budovy a probíhají práce na čtvrtém nadzemním podlaží. Doplňuje se železobetonová konstrukce na střeše, staví se strojovna, byty, kancelářská věž a atiky. V průběhu května se začne pracovat na fasádách budovy a vzduchotechnice. Probíhají také konzultace se specialisty týkající se fontán na ulici 5. května, jejichž výstavba začne v květnu 2008. Tím dojde

k prodloužení pěší zóny až k nároží projektu a návštěvníci nákupního centra zde najdou příjemné místo pro relaxaci.

PLAZA POMŮŽE ODLEHČIT DOPRAVĚ V CENTRU MĚSTA V průběhu léta budou probíhat okolní a dopravní úpravy (např. úprava křižovatky na Zámeckém náměstí). Do konce prázdnin by měly změnit současnou podobu dvě složité křižovatky v centru města. Během srpna by mělo dojít k dopravním úpravám v těsné blízkosti obchodního centra Liberec Plaza. Změny se dotknou především křižovatek na Šaldově a Zámeckém náměstí. Na křižovatce na Šaldově náměstí přibude ve směru od Palachovy ulice jeden jízdní pruh.

Liberec Plaza nabídne více než 120 obchodů na 19 000 m2 pronajímatelné plochy z celkových 50 000 m2. Tři nadzemní podlaží budou disponovat širokou škálu obchodů s módou, službami a restauracemi. Návštěvníci zde mimo jiné najdou supermarket, obchody s módou světových značek, sportovními potřebami, dětskou módou a obuví. Umístění na druhé nejfrekventovanější stanici MHD v Liberci zaručuje vysokou návštěvnost centra. Liberec Plaza nabízí snadný průchod na nám. E. Beneše a stane se tak důležitou součástí každodenního života místních obyvatel a návštěvníků centra Liberce. Zároveň nabídne snadné parkování přímo v centru města, k dispozici bude 490 parkovacích míst.

VÝHODY NÁKUPNÍHO CENTRA LIBEREC PLAZA Liberec Plaza nabídne návštěvníkům střešní terasy a kavárnu s nádherným výhledem na horu Ještěd a město Liberec. Součástí komplexu jsou dále moderní kancelářské prostory a pět luxusních bytových jednotek s neobvyklým designem, nádhernými dřevěnými terasami a výhledem na Ještěd. Pro návštěvníky centra bude k dispozici 490 parkovacích míst. Mezi největší výhody liberecké Plazy bezesporu patří jedinečná lokalita přímo v historickém jádru města. Otevření liberecké Plazy je plánováno na konec letošního roku a bude tak návštěvníkům k dispozici již na vánoční nákupy. -PR-

Liberec centre will revive soon

Mulifunctional

The construction of the Liberec Plaza shopping centre continues Construction works progress according to the plan. The concrete-steel structure of the building has been completed and works on the fourth floor are continuing. Furthermore, the concrete-steel roof structure, mechanical room, office tower, apartments and attics are being developed. Construction works on the facade and air-conditioning facilities will commence in May. Professional consultations regarding the anticipated fountains on 5. května Street are also in progress. The construction will start this month and will lead to an extension of the pedestrian zone up to the corner of the shopping centre providing visitors with a convenient place for relaxation.

PLAZA WILL HELP TO REDUCE TRAFFIC IN THE CITY CENTRE Construction modifications concerning the nearby surroundings and traffic situation will be carried out during the summer months, e.g. the crossroads at the Zámecké náměstí (Castle Square). Traffic changes in the immediate surroundings of the project, as well as modifications concerning the current layout of two inconvenient intersections at Castle Square and Šalda Square, will be finished by the end of August. The latter will provide drivers with another traffic lane from the direction of Palachova Street.

LUXURY SHOPPING Liberec plaza will offer over 120 shops spreading across 19,000 sqm of leasable space, out of a total of 50,000 sqm. Three over-ground levels will house a wide range of fashion brands, services and restaurants. Visitors will have an opportunity to enjoy shopping in world-class boutiques, sports attire,

children fashion and shoes shops. The location is neighbouring the second busiest public transport station in the city and guarantees constant flow of customers. Moreover, the centre will also serve as a passage to the E. Beneš Square and hence will become an important element of local everyday life. Drivers will have a chance to take advantage of 490 parking places right in the city centre.

ADVANTAGES OF THE PROJECT Terraces and a café on the roof will afford visitors panoramic views of Ještěd Mountain over the city of Liberec. The complex will also incorporate modern office space and five luxury apartments featuring unique design and beautiful wood terraces facing the mountain. One of the greatest advantages of the project is undoubtedly its strategic locality in the historic heart of the city. The opening of Liberec Plaza is scheduled for the end of this year allowing visitors to do their Christmas shopping there. -PR-

Orange_Park_INZ_240x290_01.indd 1

14.2.2008 14:13:48

Prague Gate

Rezidence – ČR a SR vs. CEE ČR: privatizace bytů narušila trh

Není výjimkou, že ceny v hlavních či velkých

městech zemí v Evropě jsou nejvyšší. ČR ani SR není výjimkou, ovšem problémem mnoha developerů působících v Praze a Bratislavě je, že za nejsou schopni se náklady dostat se pod prodejní cenu v regionech, natož mít na realizaci nějaká zisk…..

Privatizace obecních bytů zahýbala v minulých letech s českým bytovým trhem mnohem výrazněji než developerská výstavba. Zároveň však podoba, ve které se převody bytů do soukromých rukou odehrávaly, vedla kvůli nízkým prodejním cenám k narušení trhu. Autoři studie nezpochybňují samotnou privatizaci, poukazují však na nesprávné nastavení její formy a její výsledky. "Nebezpečím těchto transakcí je nabývání nemovitého majetku, často značných hodnot, nájemníky nezřídka finančně slabými, kteří pak nemají finanční sílu, aby se o společné části domu starali s péčí dobrých hospodářů," vysvětlili autoři studie.

Ceny bytů v ČR a SR Leckde to vypadá, že eventuální ziskovost nezachrání ani velikost projektu. Tento palčivý problém řeší teď čím dál tím více developerů, kteří jsou zvyklí prodávat metr čtvereční výše než 40.000 Kč – výjimkou nejsou ani developeři, jejichž náklady dosahují v přepočtu i 65.000 Kč na metr čtvereční, tedy že jejich prodejní ceny se musí pohybovat vysoko nad touto částkou. S tím by se v cenách v regionech opravdu neuplatnili…

Privatizace bytového fondu v Česku začala již v roce 1991 prodejem celých bytových domů, o tři roky později se přidaly prodeje jednotlivých bytů. V roce 2000 bylo údajně v soukromých rukou zhruba 40 % obecních bytů. Na konci loňského roku to již bylo v průměru 65 %. Ukončení privatizačního procesu odhaduje Trend Report na rok 2015, kdy by v obecním vlastnictví mělo zůstat asi 23 % původního bytového fondu.

Pro odlehčení tématu je možné uvést rozhořčení jednoho z pražských realitních odborníků na jednom z Networking Meetingů v Českých Budějovicích – jak je možné prodávat v Táboře metr čtvereční bytové plochy pod 20.000 Kč – jeden z developerů realizující takový projekt popravdě odpověděl – žádný velký zisk z toho není……

Jednoznačným vítězem v privatizaci bytů jsou podle výzkumu Teplice, které prodaly plných 100 % dřívějších obecních bytů. Na druhé příčce se umístilo Ústí nad Labem s 90 % zprivatizovaných bytových jednotek, třetí je Plzeň s 80 %. Praha má již v současnosti prodáno zhruba 65 % bytových jednotek, Brno jen kolem 30 %.

Problémem je i to, že se noví majitelé zprivatizovaných jednotek kvůli chybějícím penězům nebudou moci o bývalé obecní byty odpovídajícím způsobem starat. Uvádí to studie Trend Report 2008, kterou vydala Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Rezidence – ČR a SR vs. CEE Čtvrtina Čechů žije v podnájmu

zemích to bylo 2,8 bytu na 1000 obyvatel. Předposlední místo zaujala Česká republika s třemi byty, těsně za Slovenskem, kde na tisícovku obyvatel připadá 3,1 bytu. Největší stavební boom zaznamenalo Irsko, kde na tisíc lidí připadá 18 nových bytů, což přitom znamená pokles o tři bytové jednotky v porovnání s rokem 2006. Ve druhém Španělsku se postavilo 17,9 bytu na 1000 obyvatel. Ve Španělsku tak bylo loni zkolaudováno téměř 800 000 bytových jednotek, což je údajně zhruba 30 procent veškeré nové bytové výstavby v celé Evropě, zatímco v Německu to bylo 211 000 bytů z 2,6 miliónu, což odpovídá osmi procentům. Evropský průměr výstavby šest bytů na 1000 obyvatel "Z evropského srovnání je patrné, že v těchto dvou zemích (v Irsku a Španělsku) jde jednoznačně o spekulativní nemovitostní bublinu, která už nemá se skutečnou poptávkou nic společného," komentoval výsledky srovnání šéf institutu Stefan Jokl. "Kam něco takového vede, je zřejmé z propadu, jehož jsme aktuálně letos svědky ve Španělsku. V Irsku se dá očekávat něco podobného," upozornil Jokl bez dalšího upřesnění. Celoevropský průměr přitom nyní dosahuje relativně vysoké úrovně téměř šesti bytů na 1000 obyvatel. Zejména Německo zažívá dlouhodobý útlum bytové výstavby. Ještě v roce 1997 se tu podle berlínského institutu postavilo sedm bytů na 1000 lidí, což tehdy představovalo téměř 30 procent nového bytového fondu v Evropě. V Německu prý vykonaly své několikaleté diskuze o údajném nasycení trhu a úbytku obyvatel ve spojení malým růstem ekonomiky a příjmů obyvatel ve spolkové republice.

V podnájmu žije přesně čtvrtina obyvatel České republiky. Je to o 6 % více než v případě generace jejich rodičů. Poklesl naopak podíl nemovitostí v osobním vlastnictví. Rodinný dům nebo byt nyní vlastní 57 % obyvatel ČR, zatímco u rodičů respondentů to bylo 66 %. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost GE Money Bank. Ve vlastním bydlení žije ve střední a východní Evropě nejvíce Poláků. Dům nebo byt jich má až 89 %. Češi vedou v deklarované touze své bydlení zlepšit, ať už koupí nového nebo rekonstrukcí stávajícího. Tuto změnu plánují v následujících třech letech dvě třetiny z dotázaných. V Maďarsku nebo Rumunsku zlepšit své bydlení plánuje jen 40 procent dospělých. Kde se co staví Německo se mezi zeměmi střední a západní Evropy ocitlo na samém chvostu v počtu nově postavených bytů na počet obyvatel. Podle aktuálního srovnání německého institutu pro městskou výstavbu (ifs) ho dokonce předstihlo Česko i Slovensko, které loni se třemi postavenými byty na 1000 obyvatel patřily mezi země s nejpomalejší bytovou výstavbou. Na špici je naopak Irsko, kde připadá 18 nových bytů na tisícovku obyvatel. V Německu se v roce 2007 postavilo průměrně 2,6 bytu na 1000 obyvatel. Obzvlášť bytová výstavba skomírá ve východoněmeckých spolkových zemích, kde vzniklo 1,6 bytu, zatímco ve "starých" spolkových

Rezidence – ČR a SR vs. CEE

Počet nově postavených bytů na 1000 obyvatel v evropských zemích Země 2006 2007 Irsko 21,0 18,0 Španělsko 17,1 17,9 Finsko 6,4 6,8 Francie 6,4 6,5 Norsko 6,1 6,3 Švýcarsko 5,6 5,7 Dánsko 5,7 5,7 Portugalsko 5,5 5,3 Rakousko 5,1 5,2 Itálie 5,0 5,1 Belgie 5,3 5,1 Nizozemsko 4,4 4,9 Švédsko 3,9 4,0 Británie 3,2 3,6 Polsko 3,0 3,5 Maďarsko 3,4 3,4 Slovensko 2,7 3,1 Česko 3,0 3,0 Německo 3,0 2,6 Celkem 5,7 5,8

Rezidence – ČR a SR vs. CEE

MJ Počet obyvateľov

1961

1970

1980

1991

2001

počet 4 174 046 4 537 290 4 991 168 5 274 335 5 379 455

Cenzové dom. spolu počet 1 183 316 1 344 687 1 660 477 1 832 484 2 071 743 . 1 189 784 1 496 372 1 768 833 1 884 846 Všetky byty celkom počet Trvale obývané byty celkom Priemerný počet osôb na cenzovú domácnosť Počet cenzových domácností na 1 trvale obývaný byt

počet

983 488 1 150 148 1 413 932 1 617 828 1 665 536

počet

3,52

3,37

3,01

2,88

2,6

počet

1,2

1,17

1,13

1,24

Zdroj: www.build.gov.sk

Ing. Mikuláš Cár, PhD., NBS, akce Stavební Fórum

Rezidence – ČR a SR vs. CEE Vývoj počtu dokončených bytov v posledných rokoch v SR

18 000

počet

16 000 14 000

12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

TN TT

2 000

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Rezidence – ČR a SR vs. CEE 50 000 45 000 40 000 35 000

v Sk/m

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2002

2003

2004

Priemerná cena za 1 m2 plochy jednotlivých typov bytov

2005 Spolu

1-i

2006 2-i

3-i

4-i

07-1.Q 5-i +

07-2.Q

07-3.Q

Rezidence – ČR a SR vs. CEE 60 000

50 000

v Sk/m

40 000

30 000

20 000

10 000

Priemerná BA NR cena 1 m2 domov a bytov podľa regiónov

KE 2002

PO 2003

2004

TT 2005

2006

TN 07-1.Q

BB 07-2.Q

07-3.Q

Rezidence – ČR a SR vs. CEE

v Sk/m2

Priemerné ponukové, realizačné ceny a ceny novostavieb za 3 štvrťroky 2007 podľa typov bytov

50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

1-i

2-i

ponuk_cena

3-i

4-i

realiz_cena

5-i+

nov é_cena

spolu

Rezidence – ČR a SR vs. CEE Priemerné ponukové, realizačné ceny a ceny novostavieb za 3 štvrťroky 2007 podľa regiónov 2

v Sk/m

60 000 50 000

40 000 30 000 20 000

10 000 0 BB

ponuk_cena

realiz_cena

TT nové_cena

Investice v CEE

Stejně

populární jako bývala před lety Česká republika, Polsko a Maďarsko je nyní Rusko a z menších států pak Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko, Ukrajina. Vzestup nastává také v Řecku díky příznivým klimatickým podmínkám nahrávající dalšímu rozvoji turismu.

Investiční výnosy jsou navíc víceméně srovnatelné: rozdíl mezi západní, východní a střední Evropou je minimální. Způsobil to především dostatek kapitálu a malé množství produktů. Investoři jsou ochotni brát na sebe značná rizika a přeplácet investice v regionech, jako jsou třeba pobaltské republiky, Polsko nebo Česká republika.

Do těchto států míří i čeští developeři či nadnárodní developeři, kteří jsou již etablovaní v Čechách, a rozvíjejí se do zemí východní a jižní Evropy například přes Slovensko. Mezi ně patří Sekyra Group, ECM, Central Group a další. Developeři však přemýšlejí že zmíněné země použijí jako další přestupní stanici ať již je zmiňovanému Rusku, nebo dále na Střední východ, například do Spojených arabských emirátů či do Indii.

Dalším důležitým faktorem jsou ceny pozemků. Nájmy v Evropě, s výjimkou některých velkých center, taktéž vykazují minimální rozdíly (protože si je pronajímají velké nadnárodní společnosti porovnávající ceny napříč Evropou, vyjma trhu varšavského, kde došlo k tak vysokému převisu nabídky, že nájmy dosáhly na úroveň úhrady nákladů spojených s provozem budovy), ale v ceně pozemků existují dramatické rozdíly. Většina pozemků ve východní Evropě je dramaticky předražená.

Jediné hrozby představují bezpečnostní a politická nestálost. Právě tato rizika brání rozvoji i do dalších zemí regionu: Bosny, Hercegoviny či Albánie, Makedonie, Černé Hory. Největší rozmach lze evidovat v sektoru logistika především na Slovensku, v pobaltských zemích nebo na Ukrajině. Pražský trh se rozvíjel 5 - 6 let, ovšem ve zmíněných zemích se jedná o rozmach s poloviční dobou.

Nejhorší situace je v Rumunsku, kde se krom vysoké ceny pozemků i pro velké daňové zatížení a malou kupní sílu obyvatel ani nevyplatí stavět. 56

Logistický Balkán Odborníci z DTZ se shodují, že rozvoj průmyslových nemovitostí na Balkánu nepostihne tak citelně úbytek likvidity a další dopady tzv. credit crunch, s nimiž se musí vypořádat zejména země západní Evropy.

Obdivuhodnou konjunkturu zažívá v posledním

období segment průmyslových nemovitostí v balkánských státech. Stojí za ní čtyři hlavní faktory: levná pracovní síla, desítky miliard eur putujících do infrastruktury, sílící poptávka po spotřebním zboží a v neposlední řadě příhodná poloha spojující západní Evropu s Asií.

Segment průmyslových nemovitostí v balkánských zemích stimuluje vzrůstající kupní síla obyvatel. Developeři si v posledních letech oblíbili především Turecko. Na konci roku 2000 zde bylo pouhých 45 moderních obchodních center. Na sklonku loňského roku to bylo už 147 projektů a v současné době se staví dalších 90 obchodních center nové generace! To, že retail má dopad na logistická centra, dokládá jedna z největších dosavadních transakcí na Balkáně: v první půli roku 2007 si prostřednictvím DTZ pronajal v rumunském Cefin Logistic Parku 45 000 m2 francouzský maloobchodní řetězec Carrefour.

Tempo evropské logistice začíná určovat Balkán Developeři a investoři do skladových i výrobních hal sledují země jako Rumunsko, Bulharsko, Turecko nebo Řecko už delší dobu, teprve v posledních měsících vyrůstají skutečně prvotřídní projekty a jsou uzavírány velké transakce. To, že Balkán sehraje v evropské i světové dopravě a přepravě velmi významnou úlohu, potvrzuje i nová studie poradenské společnosti DTZ s názvem The Rise of the Balkans / Vzestup balkánských států.

Pozici Balkánu v rámci evropské logistiky poměrně přesně charakterizovala v květnu loňského roku řecká ministryně zahraničních věcí. Prohlásila, že bránou do Evropy je pro čínské zboží právě Řecko. V rámci posilujících obchodních vztahů mezi Asií a Evropu hrají důležitou roli vedle Egejského moře rovněž moře Černé a Středozemní. Jakkoliv řada společností dává z důvodu vyšší rychlosti přednost vlakové přepravě. Pověst perspektivního regionu dále posilují rozhodnutí korporací jako Nokia, jež ohlásila přesun z Německa do Rumunska.

„K benefitům balkánských zemí včetně Rumunska patří výborné možnosti kombinace všech druhů dopravy, včetně železnice a zejména lodní dopravy,“ vysvětluje Bert Hesselink, vedoucí týmu pronájmu Office & Industry v pražské pobočce DTZ. „Pokud se v tomto regionu zlepší infrastruktura a politická situace bude stabilní, poputuje více čínského zboží na trhy ve střední Evropě a České republice například přes černomořský přístav Constanţa v Rumunsku namísto tradičních přístavů v severozápadní Evropě. V důsledku toho se i výrazně zvýší poptávka po logistických skladových prostorech v tomto regionu.“

Velký význam v rámci Balkánu získávají kromě rumunského přístavu Constanţy, který se stává konkurencí Rotterdamu, i další přístavy. V Bulharsku jsou to Burgas a Varna, v Řecku Soluň, Patras a Pireo, 58

Logistický Balkán v Turecku Izmir či Mersin na východním pobřeží Středozemního moře. Expanzi zažívají rovněž letiště. Zásadní nárůst přepraveného zboží registrují v turecké Antálii, v makedonské metropoli Skopje, v Athénách nebo na letišti Ferihegy v Budapešti. Pomyslným rekordmanem je však istanbulské Ataturkovo letiště, kde se koncem roku 2006 cargo zvýšilo o 22,3 % a nadále roste.

Očekávaný postupný vzestup trhu průmyslových nemovitostí na Balkáně může samozřejmě ovlivnit i český trh. Jakkoliv se optimální poloha distribuční centrály pro střední a východní Evropu posouvá stále více jihovýchodním směrem, podle Berta Hesselinka z DTZ to nemusí nutně vést ke zvýšení míry neobsazenosti. „Vzhledem k rychlosti samotné výstavby standardní logistické haly, kolem 5 měsíců, očekáváme, že developeři budou sledovat potenciální změny v poptávce v daném čase a podle toho zareagují.“

Výzvou pro investory i developery je zastaralost průmyslových staveb, včetně skladových hal a prostor pro lehkou výrobu. Například v Bulharsku však proti trhu nemovitostí stojí zvyk větších firem stavět si výrobny i logistiku do vlastnictví. Jedním z mála moderních skladových projektů je tak Sofia Airport Scheme s 22 000 m2 pro logistiku. Nájemné se pohybuje kolem 4,50 – 5,00 eur / m2 / měsíc. Mizivý objem spekulativně postavených skladů nabízí i Řecko. Také proto je zde dosahováno jednoho z nevyšších nájmů v Evropě – až 8,00 eur / m2 / měsíc na konci roku 2007. Nejlepší vyhlídky na dalších 5 let má ovšem Rumunsko. I proto kolem hlavních dopravních tahů a měst jako Bukurešť, Temešvár nebo Cluj operují přední developeři. Projekty zde realizují například Cefin, Eyemaxx, CTP, Phoenix-Helios, VGP, WDP nebo Prologis. Obvyklé nájemné na konci roku 2007 oscilovalo mezi 4,00 až 4,50 eur / m2 / měsíc. Ve stejném období byla celková plocha moderních skladů 500 000 m2. Rumunsko vykazuje i rychlý pokles investičního výnosu; ve 3Q to bylo o 32 % méně než ve stejném období před rokem. Výše yieldu se pohybuje kolem 7,75 %.

Logistický útlum

Logistika není taktéž oborem, kterému

Mezi nové projekty, o nichž lze hovořit v souvislosti s realizací, je například Panattoni nebo VGP, které v olomouckých Nemilanech připravuje logistické centrum o celkové o rozloze cca 100.000 m2. Panattoni Park Prague Airport

by se bůhví jak dobře dařilo na českém a slovenském území. Na Slovensku dokonce jeden z největších logistických parků je spravován pomocí subdodavatelského úvěrování.

Nabídne kromě aktuálně realizovaných bezmála 50 tisíc m2 ještě cca 100 tisíc m2 v rámci druhé etapy.

Někteří pronajímatelé logistických prostor se navíc dopustili chyby, kdy se dožadovali výměnou za příslib výrazné slevy a až dvouletých prázdnin platby nájemného na rok dopředu – což lze bohužel vysvětlit jako nedostatek krytí v současném cash flow. I z tohoto důvodu se pobídky na fit-outy začaly utlumovat.

Součástí portfolia Panattoni Europe v České republice je také D5 Logistics Park o současné rozloze 27 600 m2. V rámci aktuálně rozpracované etapy je i zde naplánováno rozšíření: o dalších 32.500 m2.

Krizi pocítili vedle již dlouho problematického CTP i například Prologis, který vypadal jako jeden z nejsilnějších hráčů na trhu.

K Balatonu!

Quinlan Private, přední mezinárodní realitní a

můžeme oznámit partnerství se společností Quinlan Private a její developerskou odnoží Quinlan Private Golub. Obě tyto společnosti nám mohou poskytnout své odborné znalosti v oblasti investic a developmentu na mezinárodní úrovni. Jsme opravdu rádi, že uvedeme balatonský projekt na trh právě s nimi,“ řekl Gellért Jászai, předseda SCD Group.

Projekt na jezeru Balaton v Maďarsku v hodnotě 450 milionů EUR Investiční program v hodnotě přibližně 450 milionů EUR bude v kompetenci SCD Group a Quinlan Private Golub, developerské odnože společnosti Quinlan Private.

„Quinlan Private i Quinlan Private Golub disponují jedinečnými znalostmi v oblasti turistického ruchu a pohostinství. Vlastní např. Gresham Palace v Budapešti, hotely Four Seasons a Yasmin v Praze, Maybourne Hotel Group v Londýně, 47 čtyř a pětihvězdičkových hotelů Marriott v Anglii a řetězec hotelů Jurys Inn v Irsku a Anglii.

investiční společnost, oznámila, že vytvoří s maďarskou developerskou společností SCD Group 50/50 joint-venture a společně vybudují rozsáhlý developerský projekt u jezera Balaton v Maďarsku.

Projekt na jezeru Balaton Balaton je největší jezero v Evropě a nachází se v západní části Maďarska, jihozápadně od Budapešti. Balaton je populární turistická destinace a SCD Group tuto oblast považuje za jedinečnou developerskou příležitost v oblasti turistického ruchu a rezidenčních nemovitostí.

Odborné znalosti Quinlan Private a Quinlan Private Golub se tak spojí se zkušenostmi a reputací, kterou si SCD Group vybudovala v průběhu posledních sedm let jako jedna z předních společností působících v oblasti nemovitostí a turistického ruchu v Maďarsku,“ dodal Gellért Jászai.

Projekt se bude nacházet na pozemku o celkové rozloze 178 hektarů, rozděleného na 21 developerských parcel. Investiční program se bude zaměřovat především na výstavbu hotelů, zábavných parků a ostatních turistických a rezidenčních nemovitostí. Výstavba projektu bude zahájena v roce 2008 a bude trvat sedm let.

„Je nám potěšením, že můžeme oznámit joint-venture se společností SCD Group, která patří k předním realitním developerským firmám v Maďarsku. Quinlan Private dokázal vždy zajistit vysokou návratnost investic a věříme, že i tento projekt bude pro naši společnost z tohoto hlediska atraktivní,“ řekl Thomas Dowd, společník Quinlan Private.

„V lednu 2007 jsme dospěli k závěru, že je nutné najít silného partnera pro vytvoření joint-venture pro náš balatonský projekt. Je nám potěšením, že dnes

„Quinlan Private Golub má na rozvíjejících se trzích ve střední a východní Evropě bohaté zkušenosti. I v budoucnosti zde budeme posilovat naši pozici a

K Balatonu! rozšiřovat aktivity a jsme velmi rádi, že budeme s SCD Group spolupracovat na tomto unikátním projektu,“ dodal Peter Donnelly, společník Quinlan Private.

v regionu střední a východní Evropy, zvláště v kancelářském, maloobchodním, víceúčelovém a rezidenčním sektoru.

Quinlan Private Quinlan Private je přední mezinárodní investiční a realitní společnost, která působí jako poradce a manager v oblasti inicializace, realizace, financování, developmentu a správy různorodého majetkového portfolia. Společnost disponuje efektivní distribuční kapacitou a partnerstvím s významnými mezinárodními bankovními společnostmi, což jí umožňuje investovat soukromé prostředky v oblasti nemovitostí.

Společnost získala reputaci díky svým vysoce kvalitním projektům, mezi které patří prestižní kancelářské projekty Warsaw Financial Center, IBC I & II, Charles Square Center; nákupní centra Forum v Gliwicích a Mall of Sofia v Bulharsku a rezidenční projekty Sunny Hill v Praze a Oakland Park nedaleko Varšavy. Společnost dokončila několik významných projektů v regionu střední a východní Evropy a v současnosti realizuje, spravuje nebo pronajímá nemovitosti o celkové rozloze 2,2 milionů m².

Quinlan Private spravuje majetek v celkové hodnotě 11,5 miliard EUR v Irsku, Anglii, západní, střední a východní Evropě a Spojených státech. Do portfolia společnosti patří hotely, nákupní centra, kancelářské a rezidenční projekty aj. Kanceláře společnosti se nacházejí v Dublinu, New Yorku, Londýně a také v regionu střední a východní Evropy.

SCD Group SCD Group byla založena v roce 2000 a patří k předním maďarským společnostem působícím na trhu s nemovitostmi a v oblasti turistického ruchu. K dnešnímu dni společnost realizovala rezidenční, komerční a zábavní projekty o rozloze 181 500 m² s celkovou investiční hodnotou 210 milionů EUR.

Quinlan Private Golub Quinlan Private Golub je přední developer v oblasti nemovitostí působící ve střední a východní Evropě. Quinlan Private Golub je developerskou odnoží společnosti Quinlan Private. Quinlan Private Golub působí jako poradce a manager v oblasti inicializace, realizace, financování, developmentu a správy různorodého majetkového portfolia.

V průběhu posledních čtyř let SCD Group realizovala 3 čtyřhvězdičkové wellness hotely a největší aquapark a zařadila se mezi přední developerské společnosti v oblasti pohostinství v Maďarsku. SCD Group zahrnuje 24 přidružených společností s více než 1 200 zaměstnanci.

Quinlan Private Golub má bohaté zkušenosti v oblasti vyhledávání a vytváření investičních příležitostí

Kazachstán – Toronto

Kazašský

developer pripravuje výstavbu výškových budov doma v Astane a v Toronte

Hlavné mesto Kazachstanu Astana sa onedlho dočká pozoruhodných stavieb. V štádiu schvaľovacieho procesu sa nachádza projekt nazvaný Sedem veží. Komplex rozprestierajúci sa na celkovej ploche 450tisíc metrov štvorcových poskytne v siedmich výškových objektoch priestory pre kancelárie, obchod a služby. Najvyššia veža sa vyšplhá do výšky 230 metrov, čo znamená 60 poschodí.

Kazašský developer Bazis International zároveň ohlásil plány postaviť najvyššiu rezidenčnú budovu v kanadskom Toronte aj v celej Kanade. Toto ohlásenie prichádza len pár dní potom, čo mediálny magnát Donald Trump viťazoslávne oznámil začatie výstavby 70-poschodovej budovy v meste. Obytný mrakodrap pod názvom One Bloor (pomenovaný podľa ulice Bloor Street, nachádzajúcej sa v najfrekventovanejšej časti mesta) by mali začať stavať v septembri budúceho roka.

Veže umiestnia v zástupe pozdĺž hlavnej cesty smerujúcej na letisko. Každá veža bude mať iný tvar, farbu a výšku, no rovnaký výrazný hranatý vzhľad. Ten spolu s lesklou fasádou a súčasným osvetlením slnečnými lúčmi bude vytvárať rôzne vizuálne efekty.

Náklady na jeho výstavbu dosiahnu približne 450 miliónov dolárov. Vežiak vysoký 205 metrov bude zahŕňať 80 poschodí luxusných obytných apartmánov, na prvých troch podlažiach sa udomácnia luxusné obchodné prevádzky. Ukončenie projektu plánuje developer na rok 2011.

Developer Bazis International si podľa servera skyscrapernews.com vzal inšpiráciu z iných navrhovaných a existujúcich mrakodrapov sveta, medzi iným aj newyorskej veže Freedom Tower, ktorá má nahradiť dvojičky World Trade Centra.

Záchrana Benátek

Radnice

severoitalských Benátek posuzuje možnost zvednout základy budov, a tím je uchránit před ničivým dopadem záplav, jimiž moře historické město ohrožuje několikrát ročně.

Benátky budou zvedat základy budov

Stoupenci projektu ale výmluvně poukazují na fakt, že jen během minulého století se Benátky propadly o 23 centimetrů a že tato tendence zjevně bude pokračovat.

O projektu nazvaném Rialto informuje list La Stampa. Studie, kterou vypracovaly dvě specializované italské projekční kanceláře, předpokládá, že by se základy benátských budov zvedly vůči nynější průměrné hladině moře zhruba o metr.

Projekt Rialto má být alternativou k projektu Mojžíš, který je založen na systému 78 mobilních přehrad vedoucích v délce dvou kilometrů napříč benátskou lagunou. Ty by během normální hladiny moře zůstávaly otevřené, v případě vzduté vody by se však uzavřely a zabránily tak průniku vody do Benátek a jejich zaplavení, jak se to děje dosud.

Zvednutí základů by měly zajistit soustavy pístů, které by pak nahradily pylony. Zvednutí každé budovy by trvalo asi měsíc, protože písty by pracovaly rychlostí centimetr za hodinu, a to osm hodin denně. Stabilitu budovy by při zvedání zajišťoval speciální konstrukční systém.

Zranitelnost Benátek ze strany moře dokumentuje fakt, že jen během desetiletí 1993-2002 se město ocitlo na mnoho dnů pod vodou víc než padesátkrát.

Toto poměrně revoluční řešení má ovšem slabinu, a tou jsou vysoké náklady. Vyzvednutí jediného metru čtverečního budovy by totiž přišlo asi na dva a půl tisíce eur, tedy v přepočtu na částku přesahující 60 000 Kč.

Letos v únoru zažily Benátky ale naprosto opačný případ, kdy hladina vody v jeho četných kanálech klesla na několik dnů o 70 centimetrů pod dlouhodobou průměrnou hladinu moře.

Výstavy, veletrhy a konference a slovenské manažery cestu – cestou zpracujete kontakty domácí a na veletrhu pak máte čas a prostor pro zahraniční. Aby byla cesta upořádána podle Vašich představ, rádi přivítáme Vaše podněty na níže uvedených kontaktech.

LETOŠNÍ MIPIM

Zdroj: www.crestcom.cz

Vývoj evropského a světového realitního trhu Veletrhy v Cannes mají nového sourozence

Fairs

V Cannes se letos akreditovalo na 29.200 účastníků z více než 8.000 společností, z čehož 2 666 bylo vystavovateli – celkově se na MIPIM dostavili účastníci z 85 zemí. Jako obvykle byl znovu pokořen rekord předchozího ročníku. Je vysoce pravděpodobné, že v roce 2009 ke stejnému efektu dojde znovu: na dny 10. do 13. března 2009 totiž připadl jubilejní 20. ročník veletrhu MIPIM. Na návštěvu Cannes však není nutné čekat až do příštího roku. Na podzim se koná tradiční veletrh pro retailový svět MAPIC – 19–21. listopadu a také letos poprvé MIPIM Horizons ve dnech 2.–4. prosince, který má být zacílen na regiony s vysokým potenciálem rozvoje, mezi něž se řadí i střední a východní Evropa.

JAK DO CANNES? Jelikož nejdůležitějším důvodem, proč jezdí do Cannes i jednotlivci, je navazování nových kontaktů a utužováních těch starých, rozhodli jsme pro letošní ročník organizovat pro české

Jako obvykle pompéznost jednotlivých expozic dává tušit, kudy s ubírá světový realitní trh: odpověď je velmi jednoduchá – na východ. Mezi výrazné emerging markets patří vedle postkomunistické Evropě v čele s Ruskem (Ruskou federaci zastupovalo 488 společností) i oblasti Perského zálivu, severní Afriky či Latinské Ameriky. Vedle bloky bývalých sovětských republik je v Evropě za perspektivní trh brána i Černá Hora, i když spadá do stejného balíku prozatím nestabilních zemí jako je Irák a Írán. Dění ve východní Evropě demonstruje situace v Rumunsku, kde se dnes již ani nevyplatí investovat, neboť ceny pozemků přesáhly únosnou mez návratnosti v řádech dvaceti let. Co se oborů týče, podporované jsou hotelnictví a rekreace, kam spadá i vystavená maketa rekreačního parku kolem oblasti zimní olympiády v Soči / Krásnodarsk. Největší expozice tradičně patří Londýnu (897 m2), který se snaží si udržet titul nejatraktivnější evropské město a táhne celý ostrovní realitní trh. Z Británie letos přijelo nejvíce společností – za

PŘEHLED VÍTĚZŮ MIPIM AWARDS: Administrativní centra Rezidenční výstavba Rekonstruované kancelářské budovy Hotely a turistické komplexy „Zelené budovy“ Zvláštní cena poroty (Grand Prix)

NOVÉ ÚSTŘEDÍ RADY EVROPY, Strasbourg, Francie CHIMNEY POT PARK, Salford, V. Británie BUDOVA SPOLEČNOSTI UNILEVER, Londýn, V. Británie PROJEKT HOTEL WASSERTURM, Hamburg, Německo CRANE TRACK, Amsterodam, Nizozemsko CRANE TRACK, Amsterodam, Nizozemsko (projekt soutěžil v kategorii „zelených budov“)

Exhibitions, trade fairs and conferences Growth in the realty market in Europe and around the world Trade fairs in Cannes welcome a new rival This year Cannes saw 29,200 participants from more than 8,000 accredited companies, of which 2,666 were exhibitors. Together they came to MIPIM from 85 countries. As usual, the record set during the previous year was shattered. It is highly probable that the same results will be on hand for 2009, namely the 20th anniversary jubilee of the MIPIM trade fair that takes March 10-13. Still, there is no reason to wait till next year to visit Cannes. In autumn, November 19-21 to be exact, the traditional trade fair for the retail world known as MAPIC takes place, followed by the premiere of the MIPIM Horizons trade fair December 2–4, which is aimed at regions with high potential growth, among which are Central and Eastern Europe.

federation), the most important emerging markets include the Persian Gulf, North Africa and Latin America. One perspective market in Europe among the former Soviet satellites is Montenegro, even if it is still considered an unstable country along the lines of Iraq and Iran. The situation in Romania is a bellwether for events in East Europe. It no longer pays to invest there because property prices have gone so high it will be more than twenty years before any kind of return can be expected.

As far as the sector is concerned, the hotel and recreation industry have firm support, as can be seen by the model recreational park set up to show off the forthcoming Winter Olympics in Sochi / Krásnodarsk. The largest exposition traditionally belongs to London (897 m2), which is trying to retain the title of the most attractive European city and pull in the entire realty market. Most companies this year were from Britain, with 1,733 represented, followed by host country France with 1,208 companies, and in third place was Germany with 719 companies. The Czech and Slovak republics were represented by the cities of Prague, Brno, Ostrava, Bratislava and the region of South Bohemia. Co-exhibitors

Source: www.crestcom.cz

HOW TO GET TO CANNES? Since the most important reason for going to Cannes, even for individuals, is to make new contacts and strengthen the old ones, we have decided to organize a charter trip for Czech and Slovak managers to this year’s event. You can set up new domestic contacts on the way and you will have space and time for foreign contacts at the trade fair. In order to make the trip meet your expectations, we welcome your suggestions at the contact given below.

THIS YEAR’S MIPIM

Fairs

As usual, the individual ostentatious expositions beg the question, where is the realty market around the world heading. The answer is quite simple – eastwards. In addition to Sovietdominated post-communist Europe (there are some 488 companies representing the Russian

Výstavy, veletrhy a konference Estate. V Bratislavě chce předčít dosavadní nejvyšší Pressburg centrum vysoké 115 metrů, výstavbou bratislavských „dvojčat“ s výškou věží 135 metrů - dominantou rodícího se projektu Panorama City. V Praze by zase výšková budova měla vzniknout v rámci projektu. Ekologie bude, jak mnozí odhadují hlavním tématem příštích ročníků – z marketingové výhody se totiž stává ekonomická nutnost. Kromě rozsáhlých multifunkčních nových městských zástavbě, které znovu dominovali jednotlivým expozicím, byl patrný i již zmíněný důraz na turistický průmysl, který přebyl i jeden z hitů minulých ročníků - PPP projekty. Prezentace rozsáhlých městských zástaveb se nevyhnula ani tuzemských stánkům – Praha přispěla se zástavbou Smíchovského nádražního

Zdroj: www.crestcom.cz

první Velkou Británií se 1733 společnostmi se drží druhá mateřská Francie se 1208 společnostmi a třetí Německo se 719 firmami.

Fairs

Tuzemské stánky měla města Praha, Brno, Ostrava, Bratislava a Jihočeský kraj. Spoluvystavovatelů z ČR bylo přes 90 a ze Slovenska přes 30. Veletrhu se zúčastnilo 140 starostů včetně Bratislavského primátora – Praha jako obvykle na tomto poli zastoupena nebyla.

CANNESKÉ OZVĚNY Napříč segmenty a zeměmi se hovořilo především o dopadech krize amerických hypoték a obecně zdražení peněz. Nicméně chuť investovat a developovat rozhodně neopadá a tak se kromě ekologizace realitního businessu hovořilo o tom, kam a jak se „vejít“ – tedy jak do horizontálního plánování začlenit i plánování vertikální. V ĆR a SR se výstavbou mrakodrapů vedle ECM na pankrácké pláni zabývá J&T Real

Zdroj: www.crestcom.cz

Exhibitions, trade fairs and conferences LIST OF THE WINNERS OF THE MIPIM AWARDS: Administrative centers Residential construction Reconstructed office building Hotel and tourist complexes

NEW HEADQUARTERS OF THE COUNCIL OF EUROPE, Strasbourg, France CHIMNEY POT PARK, Salford, Great Britain UNILEVER COMPANY BUILDING, London, Great Britain HOTEL WASSERTURM PROJEKT, Hamburg, Germany

from the CR numbered more than 90 and from Slovakia more than 30. The trade fairs saw the presence of 140 mayors, including Bratislava’s. Prague’s mayor as usual was a no-show.

REVERBERATIONS IN CANNES The impact of the crisis in the American mortgage market and the general money squeeze pre-

dominated the talks among countries and the sector. Still, the will to invest and develop shows no signs of abating and now, in addition to the “environmentalization” of the realty business, the talk is all about where and how to make it all “fit”, which is to say incorporating vertical planning within horizontal planning. In CR and SR, J&T Real Estate is involved in the building of skyscrapers next to ECM on the Pankrác Plain

Source: www.crestcom.cz

Exhibitions, trade fairs and conferences and would like to overtake the current tallest building in Bratislava, the 115 meter-high Pressburg Center, with the twin towers of the Panorama City project, rising to 135 meters. Many people suspect that the environment will be the major focus of discussion at future fairs. It is becoming an economic necessity for marketing advantages. In addition to large, new multifunctional city developments, which have again dominated individual expositions, the noted emphasis placed on the tourist industry was clearly evident, including one leftover hit from previous fairs – PPP projects. Local stands could not avoid the presentation of large city developments – Prague showed off its Smíchov train station, Brno its Southern Center, Ostrava its Karolina and Bratislava its 3,500hectare quadrant in the southwest corner on the way to the border with Austria. Multifunctional city developments combine flats, office spaces, shops and relaxation centers. In Russia, they go a step further, adding

Source: www.crestcom.cz

THE 8TH ANNUAL FACILITY MANAGEMENT WEEK Between November 10–12, 2008, the Professional Association of Facility Managers IFMA CZ will hold its 8th annual Facility Management Week in Prague. The event starts with an afternoon excursion taking place on November 10 and continues on Tuesday, November 11, with a conference and discussion at the hotel Olympik. The day will end with a ceremonial gala evening at Kaiserštejn Palace in Prague, including the announcement of the best facility manager of the year and the best project. The hands-on portion of the Week continues on Wednesday, November 12, with a workshop, this year on the theme of Creating a Map of Services.

Fairs

electrical power plants and other types of infrastructure. City centers and brownfields, however, do not have adequate space and so they are expanding toward the sea. A few years ago Dubai’s exposition created a stir with its manmade islands shaped like a palm tree and its model of the world. Today manmade land can be found even in the Russian expositions, as well as among the Japanese and Dutch projects. The problem with such large complexes is how to manage urban sprawl and maintain everyday life in the new city. They were not able to pull it off in the Parisian quarter of La Défence. The presentation of projects designed not only to rejuvenate but also to raise this part of the French metropolitan area took up at least half of the Parisian exposition (more about La Défence in the spring issue of Project & Property).

Výstavy, veletrhy a konference Akce je určena například těm, kteří FM již zavedli či zavádějí a chtějí poměřit své výsledky vůči jiným. Určitě by neměli chybět ti, kteří třeba o FM něco slyšeli a rádi by zjistili proč a za jakých podmínek lze u nich nový systém služeb uplatnit.

Zdroj: www.crestcom.cz

prostoru, Brno s Jižním centrem, Ostrava s Karolinou a Bratislava s 3.500 hektary v takzvaném čtvrtém kvadrantu na jihozápadě Bratislavy směrem k rakouským hranicím.

Fairs

Multifunkční městská zástavba kombinuje byty, kanceláře, obchody, relalaxaci, ale v ruském pojetí se k tomu přidávají například i elektrárny a další infrastrukturní stavby. Centra měst a brownfields však nemají dostatek prostoru a tak se expanduje na moře. Před pár lety vzbudila velký rozruch expozice Dubaje s umělými ostrovy ve travu palem či modelu světa, dnes umělá pevnina nechybí ani v Ruských expozicích, ale je možné ji najít i mezi japonskými či holandskými projekty. Problémem takových rozsáhlých celků je zvládnout urbanismus a zachovat v novém městě život. To se nepovedlo v pařížské čtvrti La Défence. Prezentace projektů, jež mají nejen o oživit ale výše pozvednout část francouzské metropole zabrala celou polovinu pařížské expozice (více o La Défence v jarním čísle Project & Property).

VIII. ROČNÍK TÝDNE FACILITY MANAGEMENTU Ve dnech 10.–12. listopadu 2008 pořádá profesní asociace facility manažerů IFMA CZ již VIII. ročník Týdne Facility Managementu v Praze. 10. 11. celá akce začíná odpolední exkurzí. Pokračuje v úterý 11.11 konferencí s diskuzí v hotelu Olympik. Uterní den je zakončen slavnostním večerem v Kaiserštejnském paláci v Praze vyhlášením nejlepšího facility managera roku a nejlepšího projektu. Odborná část Týdne pokračuje ve středu 12.11. workshopem, letos na téma Procesní mapy služeb. Motto VIII. Ročníku „ … nevyšlapané cesty..“? charakterizuje dramatický rozvoj oboru spočívající jak v nových metodách FM s využitím informačních technologií s úsporou nákladů, tak ve specializaci na jednotlivé služby.

Cílem je představit moderní metody fungování FM, ukázat přínosy jejich uplatněním u uživatelů. Prioritní je rovněž výměna zkušeností i teoretických poznatků, která obor FM posouvá dál nejen v České republice – například v segmentu IT. Existuje řada softwarových produktů, které poměrně jednoduše umožní zavést transparenci do nákladů na péče o budovy a administrativní procesy a tím najít možnosti optimalizace. Nejde jen o známá témata úspor energií, cen za úklid či vývoj cen nájmů. Můžeme začít třeba tématem jak zřídit pořádek v datech o majetku průmyslového areálu, školy, veřejné instituce. Žhavá témata jsou provozování autoparku, jak nejlépe realizovat nová protipožární opatření, jaký způsob tiskových technologií nasadit pro tu kterou činnost, jak pořizovat a likvidovat dokumenty. Procesně důležitým tématem, které se prolíná vždy každým ročníkem je jaké činnosti si ve své organizaci ponechat, které vyčlenit a případně které insourcovat. Dodavatelé jsou konfrontováni s konkrétní potřebou odběratelů, dokáží pak ušít lépe řešení na míru podle charakteru organizace. Dodavatelé i odběratelé potřebují znát pozitivní i negativní zkušenosti , bez kterých se ani jedna strana nedostane k vyšší kvalitě služeb a optimálně vynakládaným prostředkům. Více o akci a přihlášky naleznete na www.ifma.cz

Exhibitions, trade fairs and conferences The motto of this year’s meeting, “… still unbeaten paths?” characterizes the dramatic development involving both the new methods of FM, employing information technology together with cost savings, and the specialization of individual services. This event is meant for those who have implemented FM or are implementing it and would like to compare their results to others. Naturally there will be those who have heard something about FM and would like to find out how and what conditions are needed to make such a new system of services work for them. The goal is to present the modern methods of FM and show the benefits enjoyed by its users. Another priority is the exchange of experience

and theoretical knowledge which FM continues to propagate, not only in the Czech Republic – for example, in the IT segment. There exists a range of software products that enable the rather simple introduction of transparency into costs associated with building care and administrative processes, therefore offering ways to optimize services. It’s not enough to be familiar with energy savings, cleaning costs and the price of rent going up. We can also start, as another example, to find ways of putting information about industrial sites, schools and public institutions in order. Hot topics these days are operating car parks, how to best implement new fire protection measures, which printing technology to use for this activity or that one, and how to make and liquidate documents.

One important theme that always pervades every meeting is how to choose which activities to hold on to in your organization, which to let go and, if possible, which to insource. Contractors have to deal with the actual needs of their customers and therefore must tailor-make better solutions in accordance with the character of the organization. Contractors and customers need to become acquainted with positive and negative experiences, without which neither side can achieve a higher quality of services nor optimize the expenditure of their resources. More about the event and how to register at www.ifma.cz

Best of realty

Obytný soubor Na Krutci, Praha 6

Nové ústředí ČSOB, Praha 5

Palladium, Praha 1

SOUTĚŽ „BEST OF REALTY - NEJLEPŠÍ Z REALIT“ LETOS OSLAVÍ 10 LET SVÉ EXISTENCE.

Stejně jako v předchozích letech bude i letos předsedou odborné poroty Ing. Kamil Kosman (ARTN, Česká spořitelna). Členy jury budou Dr. Tomáš Drtina (Incoma Research), Ing. Pavel Hlinka (Asociace hotelů a restaurací ČR), Ing. arch. Oleg Haman (Obec architektů), Ing. Pavel Bedrna (Lexxus), Ing. arch. Michal Šourek (MS Group), Mgr. Jan Kratochvíl (Knight Frank) a Mag. Alois Lanegger (Raiffeisen Leasing Real Estate)

V loňském roce se o titul „Nejlepší z realit“ ucházelo rekordních 43 projektů. Slavnostního večera v pražském Národním domě na Smíchově, spojeného s vyhlášením výsledků a předáním cen, se zúčastnily více než tři stovky osobností z oboru. Foto zdroj: www.crestcom.cz

O nominaci se až do 5. září 2008 mohou ucházet tuzemské stavby dokončené a zkolaudované po 1. lednu 2007. Dějištěm slavnostního galavečera, na němž budou ve středu 19. listopadu 2008 vyhlášeny výsledky a předána ocenění nejlepším projektům, se tentokrát stane Národní dům na pražských Vinohradech.

Fairs

Respektované tituly uděluje odborná porota, složená z předních odborníků českého realitního trhu, v celkem pěti základních kategoriích: Rezidenční projekty, Nová administrativní centra, Rekonstruované kanceláře, Nákupní centra a Hotely. Vedle těchto kategorií získává zvláštní cenu poroty také projekt, který se za příslušné období výjimečným způsobem zasloužil o rozvoj českého realitního trhu. Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) uděluje speciální cenu osobnosti, která se významně zasloužila o rozvoj oboru. V neposlední řadě mohou dát hlas nejlepšímu realitnímu projektu bez výběru kategorií i laici, hlasující na webových stránkách mediálních partnerů soutěže. Vítěz tohoto hlasování si z galavečera odnáší Cenu mediálních partnerů.

DRŽITELÉ TITULU „BEST OF REALTY - NEJLEPŠÍ Z REALIT 2007“ Rezidenční projekty Nové administrativní projekty Nákupní centra Hotely

OBYTNÝ SOUBOR NA KRUTCI, PRAHA 6 NOVÉ ÚSTŘEDÍ ČSOB, PRAHA 5 PALLADIUM, PRAHA 1 GRAND HOTEL ZVON, ČESKÉ BUDĚJOVICE

Zvláštní cena poroty OBYTNÁ ZÓNA LETKOV - V PODLESÍ, LETKOV U PLZNĚ Cena čtenářů mediálních partnerů REZIDENCE LIBĚCHOV (Z KATEGORIE HOTELY) Cena Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN): Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního

Best of realty

Grand Hotel Zvon, České Budějovice

The residential zone Letkov - V Podlesí

Liběchov Residence (Category Hotels)

THIS YEAR THE CONTEST “BEST OF REALTY” CELEBRATES ITS 10TH ANNIVERSARY.

say in the best realty project, regardless of category, by voting on the web pages of the media partners of the contest. The winner will walk away from the gala evening with the Media Partners prize.

and Mag. Alois Lanegger (Raiffeisen Leasing Real Estate)

This year the contest “Best of Realty” celebrates its 10th anniversary. All domestic construction projects completed and certified after 1 January 2007 can be entered in the contest before 5 September 2008. The sight of this year’s gala ceremony will be Národní dům in the Vinohrady section of Prague, to be held on 19 November 2008, when the awards will be announced and prizes handed out for the best projects.

A record 43 projects vied for last year’s “Best of Realty”. More than 300 people from the profession were on hand for the ceremony held at Národní dům in the Prague section of Smíchov. Photo source: www.crestcom.cz

THE WINNER OF THE AWARD “BEST OF REALTY” 2007 Residential projects New administrative projects Shopping centers Hotels

THE RESIDENTIAL COMPLEX NA KRUTCI, PRAGUE 6 THE NEW HEAD OFFICE OF ČSOB, PRAGUE 5 PALLADIUM, PRAGUE 1 GRAND HOTEL ZVON, ČESKÉ BUDĚJOVICE

Special jury award Media Partners award

THE RESIDENTIAL ZONE LETKOV - V PODLESÍ, LETKOV U PLZNĚ LIBĚCHOV RESIDENCE (CATEGORY HOTELS)

The award given by the Association for the Development of the Real Estate Market (ARTN): Ing. Karel Večeře, chairman of the Czech Cadastre and Survey Bureau

Fairs

The honors will be awarded by an expert jury, made up of leading professionals from the Czech realty market and judging the contestants in five basic categories: Residential projects, New administrative centers, Reconstructed office spaces, Shopping centers and Hotels. In addition to these categories, a special prize will be awarded by the jury for the project that made an exceptional contribution to the development of the Czech realty market during this timeframe. The Association for the Development of the Real Estate Market (ARTN) will also award a special prize to the person who was an important factor in the development of this field. Last but not least, the general public will have their

As in previous years, the chairman of this year’s expert jury will be Ing. Kamil Kosman (ARTN, Česká spořitelna). The remaining members of the jury will be Dr. Tomáš Drtina (Incoma Research), Ing. Pavel Hlinka (the Association of Hotels and Restaurants CR), Ing. arch. Oleg Haman (Community of Architects), Ing. Pavel Bedrna (Lexxus), Ing. arch. Michal Šourek (MS Group), Mgr. Jan Kratochvíl (Knight Frank)

The organizers of the contest always put out an exclusive issue introducing the nominated and winning projects in individual categories, as well as the winners from previous years.

Soutěže a ankety 2007 centra a Hotely. Vedle těchto kategorií získává zvláštní cenu poroty také projekt, který se za příslušné období výjimečným způsobem zasloužil o rozvoj českého realitního trhu. Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) uděluje speciální cenu osobnosti, která se významně zasloužila o rozvoj oboru. V neposlední řadě mohou dát hlas nejlepšímu realitnímu projektu bez výběru kategorií i laici, hlasující na webových stránkách mediálních partnerů soutěže. Vítěz tohoto hlasování si z galavečera odnáší Cenu mediálních partnerů.

MAPIC Awards 2007 Kategorie / Ná zev společnosti

Móda a módní doplňky / Geox (Itálie) Domácnost a elektrospotřebiče / Media Saturn (Německo) Zábava, volný čas / Build – A – Bear Workshop (USA) Gastronomie / Illycaffè (Itálie) Služby / The Phone House (Velká Británie) Zdraví, krása a kosmetika / Yves Rocher (Francie) Obchodní centra / Forum Coimbra, Portugalsko (developer: Multi Development Portugal – Promotora Imobiliaria)

Best of Realty - Nejlepší z realit 2007 Soutěž „Best of Realty - Nejlepší z realit“ letos oslaví 10 let své existence. O nominaci se až do 5. září 2008 mohou ucházet tuzemské stavby dokončené a zkolaudované po 1. lednu 2007. Dějištěm slavnostního galavečera, na němž budou ve středu 19. listopadu 2008 vyhlášeny výsledky a předána ocenění nejlepším projektům, se tentokrát stane Národní dům na pražských Vinohradech.

Ke každému ročníku soutěže je pořadatelem vydávána i exkluzivní publikace představující nominované a vítězné projekty v jednotlivých kategoriích a vítěze předchozích ročníků. V loňském roce se o titul „Nejlepší z realit“ ucházelo rekordních 43 projektů. Slavnostního večera v pražském Národním domě na Smíchově, spojeného s vyhlášením výsledků a předáním cen, se zúčastnily více než tři stovky osobností z oboru.

Soutěže a ankety 2007

Držitelé titulu „Best of Realty - Nejlepší z realit 2007“

souboru historických staveb, se zřetelem k náročnosti nových stavebních vstupů.

Rezidenční projekty - Obytný soubor Na Krutci, Praha 6 Nové administrativní projekty - Ústředí ČSOB, Praha 5 Nákupní centra - Palladium, Praha 1 Hotely - Grand Hotel Zvon, České Budějovice Zvláštní cena poroty - Obytná zóna Letkov - V Podlesí, Letkov u Plzně Cena čtenářů mediálních partnerů - Rezidence Liběchov (z kategorie Hotely), Liběchov Cena Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního

Arcidiecézní muzeum Olomouc, 2. etapa Dodavatel: UNISTAV a.s. Autor: HŠH ARCHITEKTI, s.r.o. Investor: Muzeum umění Olomouc Titul Stavba roku byl udělen za vytvoření ojedinělého souboru staveb kulturního účelu se zřetelem ke způsobu propojení historických a nových konstrukcí. Odbavovací terminál letiště Brno Dodavatel: Sdružení firem: Kaláb – stavební firma s.r.o., Přemysl Veselý – stavební a inženýrská činnost s.r.o., Brno Autor: FA PAROLLI, s.r.o., Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D. Investor: Jihomoravský kraj,odbor regionálního rozvoje Titul Stavba roku byl udělen za vytvoření svébytného architektonického díla symbolizujícího aerodynamičnost rychlého pohybu se zřetelem ke konstrukčnímu řešení.

Stavba roku 2007 ČR uděleno 5 titulů STAVBA ROKU, bez rozlišení pořadí a zvláštní ceny Mandarin Oriental Hotel Praha Dodavatel: Metrostav a.s. Autor: Architektonický atelier DŮM A MĚSTO – sdružení architektů, Ing. arch. Petr Brzobohatý Ing. arch. Martin Feistner Ing. arch. Jiří Hůrka Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová Investor: KARMELITSKÁ HOTEL, s.r.o. Titul stavba roku byl udělen za ojediněle architektonicky citlivou rekonstrukci nesourodého

Nové ústředí ČSOB Dodavatel: Skanska CZ a.s., Divize projekt Development Autor: AP – Atelier, s.r.o. Investor: ČSOB, a.s. Titul Stavba roku byl udělen za vytvoření nevšední a netradiční administrativní budovy výraznými ekologickými aspekty se zřetelem k požadované a dosažené přátelskosti pracovního prostředí. 67

Soutěže a ankety 2007 Tomáš Pavlík Investor: Městská část Praha 3 Cena Státního fondu rozvoje bydlení byla udělena za vzorovou regeneraci a nástavby bytových domů.

Lávka pro cyklisty přes řeku Vltavu, v ulici E. Pittera Dodavatel: JHP spol. s r.o. Autor: Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc. Projekt: Atelier 8000 s.r.o. Investor: Statutární město České Budějovice Titul Stavba roku byl udělen za vytvoření dynamické, ryze soudobé a výtvarně velmi působivé mostní konstrukce, se zřetelem k přívětivému měřítku stavby.

Cena primátora hl.m. Prahy Rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně Dodavatel: Sdružení HDK (Hudební divadlo Karlín) Metrostav a.s., Skanska CS a.s. Autor: Akad. arch. Jindřich Smetana, Ing. arch. Tomáš Kulík, Ing. arch. Petr Doležal, Ing. arch. Petr Brožek Investor: Hlavní město Praha Cena primátora hl.m. Prahy byla udělena za významný příspěvek ke znovuoživení Karlína se zřetelem k citlivému propojení původní a nové architektury.

Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR: Rekonstrukce č.p. 183 ve Frýdlantské ul., č.p. 184 a č.p. 468 na nám. Dr. E. Beneše Dodavatel: Integraf Liberec, a.s. Autor: Ing. arch. Jan Janďourek Ing. arch. Ladislav David Ing. arch. Jana Medlíková Investor: Statutární město Liberec Cena předsedy senátu Parlamentu ČR byla udělena stavbě přívětivě sloužící veřejnému zájmu.

Cena veřejnosti: 18 173 hlasů z celkových 45 873 hlasujících pro stavbu:

Cena SFRB:

Odbavovací terminál letiště Brno Dodavatel: Sdružení firem: Kaláb – stavební firma s.r.o., Přemysl Veselý – stavební a inženýrská činnost s.r.o., Brno Autor: FA PAROLLI, s.r.o., Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D. Investor: Jihomoravský kraj, odbor regionálního rozvoje

Regenerace a nové nástavby obytných budov nové garáže a úpravy parterů – ul. Květinková, Pod Lipami, Praha 3 Dodavatel: ARCUS RŮŽIČKA s.r.o., AG - REAL s.r.o., HOCHTIEF CZ a.s., PSO s.r.o. Autor: Akad. arch. Pavel Hřebecký Ing. arch. Alexandr Verner Ing. Adéla Urbanová

Soutěže a ankety 2007 Autori architektonického rešení: Mgr. art. Karol STASSEL, Ing. arch. Juraj ŠUJAN

Stavba roku 2007 SK SLOVENSKOU STAVBOU ROKU 2007 SPORTOVNÍ HALA POPRAD ARÉNA

Dostavba COV Poprad Matejovce rekonstrukce a dostavba Autor architektonického rešení: Ing. František SEPŠI

Administrativní komplex ul. Štefánikova rekonstrukce Bratislava, Štefánikova ul. 6, 6a Autori architektonického rešení: Ing. arch. Juraj Hermann, Ing. Anton HAVLÍCEK, Mgr. arch. Helena VOJTKOVÁ, Ing. arch. Daniel MIKUNDA, Ing. Jana VALACHOVICOVÁ, Ing. arch. Patrik PAVLÁSEK, Ing. arch. Daniel RUŽICKA, Ing. arch. Michal SMOLEC

V soutěži bylo přihlášeno 25 stavebních děl, 3 inženýrské stavby a 22 pozemních staveb (10 bratislavských staveb a 15 mimobratislavských staveb) Porota udělila 9 cen vyhlašovatelů soutěže, Cenu primátora hlavního města SR Bratislavy, 5 nominací na hlavní cenu a z nich jednu hlavní cenu titul STAVBA Celkem se jedná o 16 cen pro 11 stavebních del. Víceúcelová sportovní hala Poprad ARÉNA novostavba - Poprad - Jih III

AQUACITY hotelove-relaxacní komplex novostavba Poprad Autori architektonického rešení: Ing. arch. Pavel KUCERA, Ing. arch. Filip RUBÁŠ

Autori architektonického rešení: Ing. arch. Branislav, IVAN, Ing. arch. Radoslav IVAN, Ing. arch. Miloslav DULíK, Ing. arch. Róbert BURGER

CENY VYHLAŠOVATELU SOUTEŽE Cena Technického a zkušebního ústavu stavebního, n. o. (za optimální použití progresivních stavebních materiálu, výrobku anebo systému pri stavbe) Rychlostní silnice R1 Rudno nad Hronom Žarnovica - novostavba Rudno nad Hronom - Žarnovica Autor architektonického rešení: Ing. František MOJŽIŠ

NOMINACE NA HLAVNÍ CENU (bez uvedení poradí) OBYTNÝ SOUBOR Karloveské rameno Novostavba Bratislava, Karloveské rameno 6 - 8 Autori architektonického rešení: Mgr. art. Karol STASSEL, Ing. arch. Juraj ŠUJAN OBYTNÝ SOUBOR Karloveské rameno Novostavba Bratislava, Karloveské rameno 6 - 8

Soutěže a ankety 2007 Cena Ministerstva výstavby a regionálního rozvoje SR (za nejlepší remeslne zvládnutý stavební detail)

(za mimorádnou kvalitu stavebního díla, dosaženou netradicní technologií výstavby) SCHMITZ CARGOBULL - PRODEJNÍ SERVIS NÁVESOV novostavba Senec Autor architektonického rešení: Ing. arch. Jan SCHINDLER

AVION SHOPPING PARK BRATISLAVA EXTENSION Novostavba Bratislava, Ivánska cesta Autori architektonického rešení: Ing. arch. Dušan KREPOP, Ing. arch. Pavel SUCHÁNEK, Ing. arch. Rudolf ŽÁKOVSKÝ

Cena Vydavatelství EUROSTAV, s. r. o. (za progresivní architektonické a stavebne-technické rešení stavebního díla)

Cena Slovenské komory stavebních inženýru (za osobité architektonické rešení stavebních konstrukcních prvku)

AQUACITY hotelove-relaxacní komplex novostavba Poprad Autori architektonického rešení: Ing. arch. Pavel KUCERA, Ing. arch. Filip RUBÁŠ

Víceúcelová sportovní hala Poprad ARÉNA novostavba Poprad Jih III (viz Hlavní cena)

Cena Sdružení pro rozvoj slovenské architektury a stavebnictví - ABF Slovakia (za originální hmotove-prostorové architektonické rešení stavebního díla v centrální zóne sídla)

Cena STU v Bratislave, Stavební fakulta (za uplatnení vedy a techniky v rekonstrukci stavebního díla)

Obytný soubor ROZADOL Novostavba STAVBA Bratislava, Ružová dolina Autori architektonického rešení: Ing. arch. Peter MORAVCÍK, Ing. arch. Juraj ŠUJAN

Hotel BELLEVUE kongresové a relaxacní centrum rekonstrukce, novostavba, prístavba Starý Smokovec, Vysoké Tatry Autori architektonického rešení: Ing. arch. Ján VESELOVSKÝ, Ing. arch. Ivan MATYS, Ing. arch. Tomáš KUBICKA, interiér

Cena První stavební sporitelny, a. s. (BYTOVÝ DUM ROKU 2007)

Cena Svazu stavebních podnikatelu Slovenska

Soutěže a ankety 2007 OBYTNÝ SOUBOR Karloveské rameno Novostavba Bratislava, Karloveské rameno 6 - 8 Autori architektonického rešení: Mgr. art. Karol STASSEL, Ing. arch. Juraj ŠUJAN

Podnikatelské inovační centrum Zlín (rekonstrukce bývalé výrobní budovy č. 23) Pavel MíĿek, Pavel Mudřík Ocenění a čestná uznaní Cena v kategorii novostavba

Cena Slovenského svazu stavebních inženýru (Inženýrská stavba roka 2007) Dostavba COV Poprad Matejovce rekonstrukce a dostavba Autor architektonického rešení: Ing. František SEPŠI

Dům v lomu Pavel Mudřík Cena v kategorii novostavba

Obchodní centrum Šestka Milan Jirovec, Štěpán Valouch, Petr Nacházel, Ondřej TuĿek

CENA PRIMÁTORA HLAVNÉHO MESTA SR BRATISLAVY Bratislavská vysoká škola práva rekonstrukce Bratislava, M. c. Ružinov Autor architektonického rešení: Ing. arch. Luboslav MLYNARCÍK

Tomáš Machovský,

Cena v kategorii rekonstrukce

Železniční stanice Ostrava-Svinov, přednádraží, rekonstrukce Václav Filandr

Revitalizace

Cena v kategorii interiér

Soukromý byt Petr Vágner

GRAND PRIX OBCE ARCHITEKTŮ ČR 2007

Cena v kategorii krajinářská a zahradní tvorba

Zámecký park ve Ctěnicích David Prudík, Tomáš Jiránek

Z celkového počtu 81 projektů - 21 projektů GRAND PRIX novostavba

Cena v kategorii urbanismus

Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov Roman Brychta,Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Kateřina Horáková, Petr Lešek

Územní plán města Veltrusy Roman Koucký, Martin Kubeš, Hrdlička, Lucie Faturíková

Cena v kategorii architektonický design a drobná architektura

rekonstrukce

Jan Špilar,

Úprava galerie Císařská konírna Petr Franta 72

Petr

Soutěže a ankety 2007 Juraj Koban a Štefan Pacák Cena v kategorii výtvarné dílo v architektuře

Památník obětem komunismu Petr Janda, Jakub Našinec, Aleš Kubalík, Josef Kocián

Kategórie Bytové domy Obytný súbor Karloveské rameno z Bratislavy Juraj Šujan a Karol Stassel

Čestné uznání v kategorii novostavba

TJ Sokol Křižanovice David Šrom, Jakub Kynčl, Jiří Knesl, Hana Kynčlová

Kategórie Občianske a priemyselné budovy Národné centrum vodného póla v Novákoch Juraj Kiaba.

Čestné uznání v kategorii novostavba

Odbavovací terminál Letiště Brno-Tuřany Petr Parolek

Rekonštrukcia a obnova budov Design factory v Bratislave Zoran Michalčák, Martin Paško a Zuzana Zacharová

Čestné uznání v kategorii novostavba

Dům na louce Košťálov u Semil Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Skalický

Alexandr

Interiér Expozícia archeologických nálezov v kazemate nitrianskeho hradu Viktor Šabík

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Podnikatelské inovační centrum Zlín (rekonstrukce bývalé výrobní budovy č. 23) Pavel Míček, Pavel Mudřík výtvarné dílo v architektuře

Památník obětem komunismu Petr Janda, Jakub Našinec, Aleš Kubalík, Josef Kocián

Výročné Ceny za architektúru CE ZA AR 2007. Slovenská komora architektov (SKA) Kategórie Rodinné domy Rodinný dom Za priekopou z Košíc

Soutěže a ankety 2007

Dopravní stavba ČR

LOG-IN 2007

4. ročník soutěže: 32 staveb, 12 nominováno, 9 oceněných

KATEGORIE: LOGISTICKÉ ŘEŠENÍ NA MÍRU společnost České dráhy a.s., Spedice ČD Praha za projekt Přeprava štěpky pro WOOD&PAPER, a.s.

První místo: Optimalizace TÚ Zábřeh – Krasíkov Druhé místo: Dálnice D8, tunel Panenská

KATEGORIE: SKLADOVÉ PROSTORY společnost NATIONAL TECHNOLOGIL PARK s.r.o. za projekt D8 European Park

Třetí místo: Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice –Žukov, 1. etapa Dobrá –Tošanovice, Projekt ISPA č. 2001 CZ 16 PPT 012

KATEGORIE: IT PODPORA PRO LOGISTIKU společnost DELTAX Systems a.s. za projekt LOGISmart – IT podpora logistiky pro Pražské služby a.s.

Cena SFDI Stavba 0510/IV – most přes Úhlavu

KATEGORIE: MANIPULAČNÍ TECHNIKA společnost ČZ a.s., divize Auto – DESTA za projekt Terénní vysokozdvižný vozík typové řady DVHM 3522 TXK - DV 35 T4K

Cena společnosti ABF stavba Stanice metra DP Hostivař

KATEGORIE: TECHNICKÉ VYBAVENÍ PRO LOGISTIKU společnost doublepower!! s.r.o. za projekt Powerboss Eluma – osvětlení pro skladové a výrobní prostory

Cena Ministerstva dopravy Dálnice D8, stavba 0807/II Knínice – státní hranice Čestné uznání ředitele SFDI Rekonstrukce silničního mostu event.č.263-020 přes Mandavu v Rumburku Čestné uznání poroty Silnice I/35 – sanace sesuvu u tunelu Hřebeč Cena veřejnosti Lávka pro pěší přes D8 v km 83,344 - stavba D 0807/IA Trmice - Knínice Část A, SO A 260

Head Inventory

Biomasa

Biomasa je organická hmota rostlinného nebo živočišného původu. Je získávána jako odpad ze zemědělské, průmyslové činnosti, jako komunální odpad.

Způsoby získávání energie z biomasy Způsob získávání energie je podmiňován fyzikálními a chemickými vlastnostmi biomasy (např. vlhkost). Množství vody a sušiny má vliv na zpracování biomasy, tedy i na způsob získávání energie. Hodnota 50% sušiny je přibližná hranice mezi mokrými procesy a suchými procesy. Suché procesy - termochemické přeměny biomasy Spalování Pyrolýza Zplynování Mokré procesy - biochemické přeměny biomasy Alkoholové kvašení Metanové kvašení Fyzikální a chemické přeměny biomasy Mechanické (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí, atd.) Chemické (esterifikace surových bioolejů) Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy Kompostování Čištění odpadních vod Anaerobní fermentace pevných organických odpadů, … Energetické rostliny je možné rozdělit na rychlerostoucí dřeviny a rostliny bylinného charakteru. Výhodou energetických bylin je krátké vegetační období, snadnější výsev, možnost zpracování i na neenergetické účely, možnost rychlé změny druhu rostlin.

Biomasa a její využití Biomasa může být i výsledkem záměrné výrobní činnosti v zemědělství, lesnictví. Je nejstarším lidmi využívaným zdrojem energie a má obnovitelný charakter. Efektivní a ekologické využití biomasy má minimální negativní vliv na životní prostředí. Biomasu je možné využívat přímým spalováním i k výrobě ušlechtilých paliv, které podstatně méně zatěžují životní prostředí než klasická paliva (černé, hnědé uhlí, lignit, ropa, ...). Její výroba je pro životní prostředí spíše přínosem (likvidace odpadů, zalesňování nevyužité a často nevyužitelné půdy), než dobývání fosilních paliv. V České republice jsou vzhledem k velké rozloze půdy, která je využívána k zemědělským a lesnickým účelům (asi 87% z celkové rozlohy), dobré podmínky pro energetické využití biomasy. K energetickým účelům je možné využít asi 8 mil. tun pevné biomasy. U nás jsou velké rezervy ve využití biomasy v komunální energetice, domácnostech, průmyslu, zemědělství oproti některým evropským státům (Rakousko, Nizozemí, Dánsko, Německo). Možnosti energetického využití biomasy v České republice Výroba tepla přímým spalováním v topeništích (dřevo, dřevní odpad, sláma, atd.).

Zpracování na kvalitnější paliva tzv. fytopaliva (pelety, brikety, bioplyn, etanol, bionafta). Výroba elektřiny (kombinovaná výroba elektrické energie a tepla).

Biomasa Výroba etylalkoholu: cukrová řepa, obilí, brambory, atd.. Výroba olejů a metylesterů: řepka olejná, slunečnice, len, atd.. Výroba paliva: Energetické byliny: řepka, konopí, amaranthus, šťovík, topinambur, komonice bílá, lesknice, psineček, ovsík, kostřava, atd.. Energetické dřeviny: vrba, topol, olše, akát, platan, líska, atd..

3. fáze spalování plynné složky: postupné hoření, prodlužování plamene. 4. fáze spalování pevných složek: zuhelnatělý zbytek na roštu za přístupu dostatečného množství kyslíku vytváří oxid uhelnatý, který dále oxiduje na oxid uhličitý. Pokud ke spalování dochází za přístupu vzduchu, jedná se o prosté hoření. V případě zahřívání paliva za nepřístupu vzduchu se uvolňuje dřevoplyn, který se odvádí do spalovacího prostoru, kde se spaluje podobně jako ostatní plynná paliva. Využití: Výroba tepla a příprava teplé užitkové vody.

Biomasa odpadní Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: kukuřičná, obilná, řepková sláma, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, odpady ze sadů a vinic, luk a pastvin. Odpady z živočišné výroby: exkrementy hospodářských zvířat, zbytky krmiv. Lesní odpady: dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest. Komunální organické odpady: kaly z odpadních vod, organický komunální odpad, zbytky z údržby zeleně a travnatých ploch. Organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby: odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, z dřevařských provozoven.

Alkoholové kvašení Z rostlin, které obsahují cukry a škrob (např. obiloviny, řepa, brambory, cukrová třtina, ovoce atd.) je možné získat organickou fermentací v mokrém prostředí a následně destilací vysokoprocentní alkohol (etanol). Teoreticky lze z 1 kg cukru získat 0,65 l čistého etanolu. V praxi je však energetická výtěžnost 90 – 95% protože vedle etanolu vznikají další produkty např. glycerín. Využití: Etanol je vysoce hodnotné ekologické palivo pro spalovací motory. Má antidetonační vlastnosti. Jeho nedostatkem je schopnost vázat vodu a působit korozi motoru, což lze odstranit přidáním aditiv (antikorozních přípravků).

Spalování biomasy (sláma, štěpky, dřevní hmota) 1. fáze sušení: odstraňuje se vlhkost z paliva. 2. fáze pyrolýzy: materiál se začne ohřívat, organický materiál se rozkládá na hořlavé plyny, destilační produkty a zuhelnatělý zbytek.

Anaerobní fermentace - metanové kvašení Zpracování organických látek se současným vznikem bioplynu se nazývá anaerobní fermentace dříve metanogenní kvašení (vyhnívání, rozklad). 77

Biomasa Bioplyn (dříve kalový plyn) je směs plynů: 50 až 75% metanu, 25 až 40% oxidu uhličitého, 1 až 3% dalších plynů (dusík, vodík, vzácné plyny, sirovodík, vodní páry). Biologický a chemický proces tvorby metanu se dělí do těchto etap: 1. hydrolýza – přeměna organických látek na nižší rozpustné organické sloučeniny. 2. acidogeneze – přeměna na mastné kyseliny. 3. metanogeneze – přeměna na metan, oxid uhličitý a další látky za vhodných fermentačních podmínek (teplota, pH, atd.), které je nutné dodržovat, protože metanogenní bakterie jsou na jejich kolísání velmi citlivé. Změny prostředí ve vyhnívací nádrži (fermentoru) by mohly vést ke zpomalení nebo zastavení reakcí. Optimální teploty pro různé skupiny bakterií: •• Psychrofilní do 20 °C •• Mezofilní 20 až 45 °C •• Termofilní nad 45 °C Rozsah pH potřebný pro život bakterií je 4, 5 - 8,0. Pro potřeby metanogenní fermentace je výhodné udržovat pH v rozmezí 6,7 až 7,6. Základní podmínkou stability procesu je vyloučení pronikání kyslíku do prostoru fermentoru, protože působí jako ihibitor (utlumovač) reakce. Anaerobní proces mohou zpomalit i zastavit určité sloučeniny např. vysoké koncentrace amoniaku, antibiotika, kationty K+, Ca+, Mg+, atd.. Zpracovávaná organická hmota se dělí do dvou skupin: •• Tuhé substráty (chlévská mrva). •• Tekuté substráty (kejda prasat, skotu).

Využití: •• Přímé spalování a ohřev teplonosného média. •• Výroba el. energie a ohřev teplonosného média. •• Pohon spalovacích motorů pro získání mechanické energie. •• Chemická výroba sekundárních produktů bioplynu. Esterifikace Z olejnatých semen (řepka, len, slunečnice) se lisuje olej. Ten se esterifikací, tj. substitucí metylalkoholu za glycerin mění na metylester oleje, který má podobné vlastnosti a výhřevnost jako motorová nafta. Jeho rozložitelnost v přírodě je několikrát rychlejší než u běžné nafty, což má význam pro ochranu životního prostředí, vodních zdrojů apod. Výroba metylesterů mastných kyselin. Malotonážní výroba bionafty (500 – 3 000 t/rok) Reesterifikace probíhá za studena, v produktu zůstává 8 až 17% tuků, to omezuje dobu skladovatelnosti v létě na 3 až 4 týdny. Velkotonážní výroba bionafty (přes 10 000 t/rok) Výhodou jsou menší měrné investiční náklady, stabilní vysoká kvalita bionafty. Reesterifikace za tepla umožňuje zvýšit výtěžnost, ale i technologickou spotřebu energie. Využití: Náhrada motorové nafty. Fyzikální přeměny biomasy Mechanické (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí, atd.) Nejčastějším způsobem je úprava kusového dřeva, které se řeže na polena vhodných délek. Piliny a hoblovačky se neupravují. Nehomogenní odpad z 78

Biomasa dřevozpracujících závodů, štěpka, klest se mechanicky drtí. Technologie na rozměrovou úpravu dřeva např. stříhací zařízení, sekačky, drtiče. Nadrcené palivo je možné dále upravit na brikety, pelety. Připravené palivo se paketuje, lisování balíků klest, sláma

podzim) mohou plně krýt potřebu tepla. Úspory mohou dosáhnout až 30% původních nákladů. •• Nízká pořizovací cena zařízení. Kotle pro ústřední vytápění Kotle jsou určeny pro ústřední vytápění objektů, jako zdroje k sušárnám, pro ohřev teplé užitkové vody a dalšímu použití. Jsou určeny výhradně pro spalování dřeva, polen, briket, štěpky, peletek. Kotle pro rodinné domky pracují obvykle tak, že se nejprve palivo zplyňuje a teprve potom se plyn spaluje. Regulovatelnost výkonu je srovnatelná s plynovými kotli. Přikládat je nutno asi 4x za den, popel se vybírá přibližně jednou týdně.. Výhody: •• Levný provoz, zejména pokud je vlastní zdroj paliva. •• Snadná regulovatelnost.

Zařízení na spalování biomasy Lokální topidla Používají se pro vytápění malých prostor v oblastech, kde je dostatek paliva. Mohou být doplňkem ústředního vytápění, připojená na radiátorový okruh. •• Krbová kamna (ocelová nebo kachlová) teplovzdušná, ohřívají okolní vzduch nasáváním do otvorů mezi vnitřním a vnějším pláštěm topidla. Ohřátý vzduch vystupuje otvory v horní části kamen do místnosti. Podíl sálavé složky tepla od kamen činí cca 25 – 30% a projevuje se hlavně při chladnutí, nebo ukončení vytápění. •• Klasická, ocelová, litinová sporáková kamna, která jsou kombinací přímotopných a stáložárných kamen. Snadno se rozehřívají, dokonalým spalováním produkují více tepla, než je potřeba. •• Cihlové pece, kachlová kamna na dřevo vysokou účinnost, jsou dostatečným zdrojem tepla po celý den. Poskytují příjemné sálavé teplo, čímž jsou ve srovnání s radiátorovým vytápěním úspornější. Podíl sálavé složky tepla od kamen činí cca 25 – 30% a projevuje se hlavně při chladnutí, nebo ukončení vytápění.

Kotle pro automatické spalování štěpky a pilin, slámy Kotle jsou určeny pro velké výkony - do 2,5 MW. Jsou konstruovány jako bezobslužné, pouze s občasným dozorem. Bývají vybaveny automatickým přikládáním paliva a jsou schopny spalovat i méně kvalitní a vlhčí biomasu (dřevní štěpku, kůru, piliny, slámu, papír, atd.). Kotle nad se 100 kW používají pro průmyslové aplikace nebo v systémech centrálního zásobování teplem. Konstruovány jsou jako stavebnice, skládají se ze tří částí: hořák, dohořívací komora, výměník. Někdy se tato zařízení využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (kogenerace).

Výhody: •• Levný provoz, zejména pokud je vlastní zdroj paliva. •• Možnost kombinace s ústředním vytápěním na plyn, elektrickou energii. V přechodném období (jaro,

Biomasa Automatické kotle na spalování dřevní štěpky a pelet s tepelným výkonem 100 – 600 kW se používají ve větších budovách, v menších komplexech budov. Automatické kotle na spalování rozpojené slámy s výkonem od 400 do 1 800 kW se používají pro vytápění skupiny budov nebo menších obcí. Velké automatické kotle na spalování dřevního paliva s výkonem do 10 MW se používají v průmyslu (celulózky), v kotelnách pro systémy centrální zásobování teplem sídelních celků.

Emisní limity pro koncentraci škodlivin ve spalinách pro kotle spalující dřevo nebo nekontaminovaný dřevní odpad, kůru atd. podle nového znění vyhlášky č. 117/97Sb. Základní podmínky pro úspěšné využití biomasy Využití místních zdrojů biomasy, doprava zbytečně prodražuje cenu energie. Správná volba druhu energetické plodiny pro pěstování v určitých podmínkách. Předem se musí porovnat náklady na pěstování a výrobu (spotřeba energie) a výnosu (zisku energie). Dodržování provozního režimu spalovacího zařízení podle pokynů daných výrobcem. Dostatečné množství kyslíku, vysoký obsah sušiny a vyšší než zápalná teplota materiálu je předpokladem efektivního a ekologického spalování biomasy. Použití paliva, pro které je spalovací zařízení určeno. U produkce bioplynu a jeho spalování je nutné zpracovat energeticko ekonomickou studii, která zjistí návratnost investic, jak se vynaložené finanční prostředky odrazí na ceně energie, atd.. Pro úspěšnou realizaci těchto projektů jsou vhodné lokality s vysokou vlastní spotřebou tepla (i v letních měsících), s vlastní spotřebou elektrické energie. Je možné i na základě smlouvy s distribuční společností smluvně dodávat elektrickou energii do rozvodné sítě. V případě prodeje elektrické energie (tepla) je nutné zažádat Energetický regulační úřad o udělení licence na výrobu a prodej elektrické energie (tepla). Uzavřít smlouvu o odběru elektrické energie s distribuční společností např. JME, a.s. (SME, a.s., JČE, a.s., atd.).

Emise škodlivin Při správném spalováním biomasy se uvolňuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik je zpět absorbováno rostoucími rostlinami. Nedochází tedy ke zhoršování skleníkového efektu. Biomasa obsahuje pouze zanedbatelné množství síry, při spalování nevzniká oxid siřičitý. Hodnoty emisí oxidů dusíku jsou závislé na množství dusíkatých látek v biopalivu. Neměla by se spalovat biomasa s obsahem dusíku vyšším jak 1,5% (mladé rostliny, jeteloviny). Hodnoty oxidů dusíku závisí také na teplotě spalování. Při teplotě vyšší než 1 200 oC v topeništi dochází k jejich uvolňování. Pokud dojde ke spalování za teploty nižší jak 500 °C, uvolňují se nespálené dehtové plyny. Polétavý popel z komína může obsahovat částice těžkých kovů. Tomu lze poměrně snadno zabránit instalací dodatečného lapače jisker na komín. Je nutné zachovávat režim spalovacího zařízení podle pokynů daných výrobcem. Emisní limity pro koncentraci škodlivin ve spalinách pro kotle spalující dřevo nebo nekontaminovaný dřevní odpad, kůru atd. upravuje nové znění vyhlášky č. 117/97Sb.

Biomasa Výhody využití biomasy •• Biomasa má jako zdroj energie obnovitelný charakter. •• Je tuzemským zdrojem energie, který není vázán jen na určitou lokalitu, což znamená úsporu finančních prostředků a energie za dopravu. •• Pěstováním energetických plodin je možné využívat přebytečnou zemědělskou půdu. Půdy, které se nehodí nebo nejsou potřebné k potravinářské výrobě. •• Likvidace odpadů, zbytek po zpracování lze využít jako hnojiva. •• Spalování pevných komunálních odpadů (na jednu osobu připadá cca 500 – 800 kg pevných odpadů za rok). •• Energetické využití biomasy má menší negativní dopady na životní prostředí. •• Bionafta je zatížena 5% DPH (daň z přidané hodnoty), po dobu 5 ti let je výrobce osvobozen od daně z příjmu, které plynou z výroby bionafty. Nevýhody využití biomasy Závisí na typu biomasy. •• Větší obsah vody a tudíž nižší výhřevnost (dřevo). •• Větší objem paliva, vyšší nároky na skladovací prostory. •• Nutnost úpravy paliva (sušení, tvarování, atd.) vyžadují investice do nových zařízení. •• U výroby a využití bioplynu poměrně vysoké investiční náklady na technická zařízení, což zvyšuje cenu vyrobené energie. •• Poměrně složitá manipulace s palivem ve srovnání s plynem, elektřinou, LTO. •• Nutnost likvidace popela. •• Lokální využití paliva.

Tepelná energie K netradičním způsobům získávání tepla patří i tepelná čerpadla, která využívají teploty nitra země buď přímo nebo díky teplé vodě čerpané z podzemí.

Tato

energie je vyráběna v kotelnách, popř. v teplárnách. K výrobě této energie se používají tuhá paliva (uhlí, dřevo apod.) zemní plyn a topné oleje. Mezi tepelnou energií vyráběnou v kotelnách a teplárnách není rozdíl co do složení, ale využití je různé. Zatím co teplo vyráběné v kotelnách vytápí domácnosti, popř. průmyslové podniky, teplo, jež produkují teplárny slouží taktéž k výrobě elektrické energie. Naopak, při výrobě elektrické energie dochází k vygenerování tepla, které je využíváno K vytápění. Teplo se dálkovými rozvody, což jsou buď zaizolované roury uložené v betonovém kanálu nebo předizolované potrubí uložené přímo do země dopravuje k odběratelům. Potrubí může být vedeno i nad zemí. Na patě odběratelského objektu je výměníková stanice, která parametry teplonosného média, tedy především teplotu a tlak, snižuje na přijatelnou úroveň pro daný účel. Teplonosným médiem je buď pára, horká voda nebo teplá voda. Účel využití je buď vytápění objektu, ohřev vody nebo technologické využití páry či horké vody například v potravinářských, lázeňských i průmyslových provozech. Zvláštním druhem získání tepla pro dálkové vytápění je například plynová motorová kogenerace, kdy se v pístových motorech spaluje plyn. Motor pohání generátor a tím se získává elektřina. Chlazením motoru a dalších zařízení soustrojí se získává teplo, které je dodáváno k dalšímu využití.

Teplo se laicky řečeno z prostředí odsává a koncentruje do množství a podoby vhodného k dalšímu rozvodu k odběratelům. Teplo je fyzikální veličina jejíž hodnota se udává v GJ (giga joul), 1 GJ = 277,8 kWh. Takové množství energie obsahuje například 66,7 kg suchého dřeva (15 GJ/t), 55,6 kg hnědého uhlí (18 GJ/t), 40 kg černého uhlí (25 GJ/t), 26,5 m3 zemního plynu (37,8 GJ/1000 Nm3), 25 kg topného oleje (40 GJ/t) nebo 21,7 kg propanbutanu (46 GJ/t). Spálením uvedeného množství paliva získáme od 55 % energie u starých uhelných domovních kotlů až po zhruba 93 % energie u kondenzačních plynových kotlů.

Průměrně se roční účinnost přeměny u individuálního vytápění pohybuje kolem 80 % u dálkového vytápění se blíží 90 %.

Teplárenská síť u nás, ani jinde ve světě, není jednotně celoplošně propojená jako je tomu například u elektřiny či zemního plynu. Největší naše teplárenské soustavy však mají rozsah několika desítek až stovek kilometrů páteřních rozvodů. Nejenže každá teplárenská společnost má svoji síť, ale jsou lokality, kde ještě nedošlo k centralizaci, takže se dá říci, že v některých případech má každá kotelna svoji síť. Největší svým rozsahem asi bude teplárenská soustava Pražské teplárenské, a.s., která má téměř 620 km

Tepelná energie tepla započítat. V případě, že cena tepla je vyšší než hranice stanovená ERÚ, jsou pravidla pro kalkulaci ceny tepla zpřísněny.

sítí a vzdálenost od zdroje k nejvzdálenějšímu odběrateli je kolem 60 km, to je z Elektrárny Mělníka na Jižní město. Jen 34 km měří tepelný napáječ z mělnické elektrárny na severní okraj Prahy v Třeboradicích. V Praze je teplem dálkově zásobováno na 250 000 bytů, vybavenost i průmyslové podniky. Kolem 40 km jsou vzdáleny od sebe krajní body v Hradci Králové a Chrudimi, vytápěné z Elektrárny Opatovice, která leží uprostřed soustavy zásobující teplem i Pardubice. Největší teplárenskou společností v zemi je Dalkia Česká republika. Její sítě v deseti severočeských a severomoravských městech dosahuje délky 760 km a teplem zásobují přes 250 000 bytů, průmyslové areály, obchodní centra a další odběratele. 4.

V ČR využívá dálkového vytápění zhruba 1,5 miliónů převážně městských bytů, dále občanská vybavenost (školy, ústavy, nemocnice, obchody a jiné) v dosahu tepelných sítí i průmysl podniky a areály. Podíl jednotlivých skupin odběratelů je různý podle lokalit. Jsou společnosti, které dodávají teplou pouze do domácností, naproti tomu zdroje závodních energetik dodávají převážnou část tepla pro potřeby svých mateřských průmyslových podniků. Dálkové teplo se podílí na celkové spotřebě tepla u nás zhruba ze dvou pětin.

Ceny tepla jsou regulovány Energetických regulačním úřadem, který stanovuje pravidla tvorby ceny tepla. Ta stanovují co lze do ceny

Je pochopitelné, že se ceny budou měnit. Jak, záleží na využívaném palivu, struktuře odběratelů i jejich množství. Cena tepla z velkých teplárenských soustav v krajských městech, které spalují uhlí a vyrábějí elektřinu, a cena tepla ze systémových elektráren ČEZ a průmyslových energetik bude stabilní nebo zaznamená mírný nárůst podle hospodářské situace. U zdrojů využívajících dovozová paliva je cena tepla závislá na světových cenách těchto komodit, jelikož palivové náklady tvoří až dvě třetiny konečné ceny tepla. V případě využití obnovitelných zdrojů záleží na výši podpory, kterou stát a jiné organizace zdrojům poskytnou. Cena dálkového tepla by v průměru měla být stejná nebo mírně nižší než při individuálním vytápění zemním plynem či akumulačním vytápění elektřinou. Nabízí stejný komfort a je šetrné k životnímu prostředí.

Trh s elektřinou

Od 1.1.2005 si lze svobodně zvolit dodavatele

Spotřebou elektrické energie Spotřeba elektřiny v průměrné domácnosti se pohybuje okolo hranice 3000kWh za rok, což znamená roční platbu ve výši cca 10000Kč. Spotřeba nezávisí ani tak na počtu spotřebičů, jako na jejich energetické náročnosti (označení na štítku pomocí písmen, kdy A je nejlepší a G nejhorší – dnes se běžně prodávají i spotřebiče označené A+, tzn. s ještě lepšími parametry – podrobnosti na webu pod heslem energetické štítkování) a míře používání (počet pracích cyklů, častost vaření, počet členů domácnosti.

Zda se jedná o 1. nebo o 2. tarifní sazbu. Všechny společnosti nabízí svým zákazníkům shodné sazby. Tyto sazby mohou být jednotarifové, popř. vícetarifové, obvyklý je dvoutarif. V případě jednotarifové sazby platí po celých 24 hodin stejná cena za každou odebranou kWh. U dvoutarifové je odběr elektřiny rozdělen do nízkého a vysokého tarifu a cena odebrané kWh je tedy různá (tj. ve vysokém tarifu dražší než v nízkém).

elektřiny. V současné době působí na našem trhu s elektřinou 3 podnikatelské subjekty a to společnost ČEZ, E.ON a PRE (Pražská energetika). Přístup na liberalizovaný trh získávají postupně všichni zákazníci, a to v jednotlivých vlnách specifikovaných zákonem 458/2000 Sb. v aktuálním znění. Tento zákon stanovuje, že od 1.1.2006 budou mít svobodnou volbu dodavatele všichni zákazníci, včetně domácností (jednotlivé vlny jsou stanoveny následovně: o od 1.1.2002 – všichni zákazníci s ročním odběrem nad 40GWh, o od 1.1:2003 – všichni zákazníci s odběrem nad 9GWh, o od 1.1.2004 – všichni zákazníci s instalovaným průběhovým měřením mimo domácnosti, o od 1.1.2005 – všichni koneční zákazníci vyjma domácností, od 1.1.2006 – všichni zákazníci). Změna dodavatele není prakticky spojena s žádnými náklady na technické zabezpečení, jedná se o administrativní úkony, které jsou zpravidla nabízeny jednotlivými obchodníky.

Klasickým příkladem těchto sazeb jsou produkty pro elektrické vytápění. Např. u akumulačního vytápění odebírá zákazník elektřinu ve vysokém tarifu 16 hodin a v nízkém tarifu 8 hodin denně. Nasazení nízkého, popř. vysokého tarifu je obvykle operativně řízeno. Toto je prováděno pomocí hromadného dálkového ovládání (HDO). V podstatě se jedná o systém automatického řízení spotřeby na základě

Ceny elektřiny pro domácnosti jsou určovány dle následujících kritérií: 1.

Ceníkem poskytovatele vydaným na základě cenového rozhodnutí ERÚ 84

Trh s elektřinou aktuálního zatížení elektrické sítě. Elektrické spotřebiče, na něž se nízký tarif váže (ať už boiler, akumulační kamna, přímotopy či tepelné čerpadlo) jsou tzv. blokovány, tzn. fungují pouze v době platnosti nízkého tarifu. Jejich zapnutím, popř. vypnutím pomocí HDO dochází k vyrovnávání zátěže elektrické sítě, tedy vybalancování aktuální výroby a spotřeby (velmi podstatné vzhledem k nemožnosti elektřinu skladovat). 4.

Individuální stanovení cen se obecně může týkat pouze zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí VN a VVN (vysokého a velmi vysokého napětí). – další informace, tedy hranice odběru, popř. ceny jsou předmětem obchodního tajemství a jsou rozdílné dle jednotlivých obchodníků. Hlavním kritériem pro stanovení ceny je průběh odběrového diagramu (jedná se o predikci odebíraných hodnot v jednotlivých hodinách dne – roční diagram tedy obsahuje 8760 hodnot (24hodin*365dní). Velmi podstatný vliv na konečnou cenu má poté dodržování predikovaného diagramu. Pokud se odběr zákazníka liší od predikovaných hodnot, hradí zákazník cenu za tzv. odchylky. Tyto, v podstatě sankční platby, mohou výslednou cenu elektřiny podstatně změnit. Roli může samozřejmě hrát i objem odebrané elektřiny (obecně zákazníci s vyšším objemem dosahují lepší ceny).

Jmenovitou hodnotou jističe. Každé odběrné místo zákazníka odebírajícího ze sítě NN musí být vybaveno jističem o schválené jmenovité hodnotě (uváděna v ampérech), kdy výše jmenovité hodnoty jističe je předmětem smlouvy mezi zákazníkem a příslušným regionálním distributorem elektřiny. Jmenovité hodnoty jističe jsou seskupeny do několika skupin. V každé z těchto skupin zákazník hradí různý vysoký stálý měsiční plat (tzv. paušál). Tyto skupiny jsou platné pro celé území ČR a pokrývají v podstatě jakoukoliv výši jističe (od jističů pod 1x25A až po velké jističe s jmenovitou hodnotou nad 3x63A).

Ještě zcela obecně – cena elektřiny je rozdělena na silovou elektřinu a regulované platby za dopravu elektřiny pro všechny oprávněné zákazníky, to znamená, že od 1.1.2006 bude takto rozdělena cena elektřiny pro všechny odběratele v ČR, tedy i domácnosti, nejedná se tedy o nějakou výjimku pro podnikatele.

Ceny elektřiny pro podnikatelské subjekty jsou určovány na základě ceníků, popř. individuálních smluvních vztahů. Konečné ceny elektřiny se skládají ze dvou částí a to z regulovaných plateb za dopravu elektřiny a dále pak z ceny tzv.silové elektřiny (všechny položky ceny vyjma stálých měsíčních plateb jsou vyjadřovány v Kč za MWh)

Prognóza do budoucnosti ve vývoji cen vypadá následovně: Vzhledem k situaci v oblasti zdrojů elektřiny (růst podílu obnovitelných zdrojů se zaručenou výrazně vyšší výkupní cenou elektřiny, nutnost rekonstrukce odsiřovacích zařízení elektráren, nutnost výstavby 85

Trh s elektřinou nových zdrojů elektřiny – ve všech případech se jedná o náklady v řádu miliard korun), stejně tak jako vlivem výše cen v okolních zemích lze i v dalších letech předpokládat postupný růst cen elektřiny pro koncové zákazníky.

Dopady výroby elektřiny na ekologii Situace v oblasti výroby elektřiny se za posledních deset let výrazně změnila. Přestože má výroba elektřiny na životní prostředí dopad v každém případě, za přispění obrovských investic se daří dopady zmenšovat. Přesto je třeba konstatovat, že s určitým zatížením je třeba počítat i do budoucna.

Situace při zřizování připojení rodinného domu do elektrické sítě je následující. Je třeba si ověřit zda je vůbec možno zajistit v daném území dodávku elektřiny a za jakých podmínek (konzultací na kontaktním místě příslušné distribuční společnosti) , poté je třeba vyplnit a podat Žádost o připojení odběrného místa k distribuční soustavě (viz. příloha). K této žádosti zákazník obdrží tzv. Vyjádření, kde je mu stanoven způsob připojení jeho odběrného místa k distribuční soustavě. Na základě vyjádření je poté možno vybudovat elektrickou přípojku. Po jejím vybudování a schválení revizním technikem je možno požádat o osazení elektroměru.

Společnost ČEZ investovala do ekologizace tepelných elektráren letech 1994 až 2002 částku 45 miliard Kč. Jedná se o investice, které je třeba obnovovat vždy v horizontu cca 15 let (doba životnosti těchto zařízení). Jak jsem již zmínil, tento krok má následně dopad i do ceny elektřiny pro zákazníka. Obdobně je to v případě ostatních druhů elektráren.

Náklady jsou následující: Poplatek 1000Kč, který se hradí v souvislosti s podáním Žádosti o připojení ... a dále pak náklady na elektrickou přípojku, která je ve vlastnictví žadatele o připojení.

Na téma dopadů výroby elektřiny na životní prostředí je zpracováno velké množství studií s rozdílným výpočtem podílu dopadů jednotlivých typů výroby elektřiny na životní prostředí. Tepelné elektrárny přímé dopady - exhalace - CO, NO, prachové částice, sloučeniny síry (v ČR odsířeno), vodní pára - přímý dopad na region velká zastavěná plocha + úložiště paliva + dopravní zátěž (palivo i popel) nepřímý dopad - nutnost těžby surovin - především povrchové hnědouhelné doly - devastace krajiny

Náklady na tuto přípojku jsou velice rozdílné (pohybujíce se v tisících Kč, časté jsou náklady v hodnotě několika desítek tisíc, výjimečně se náklady pohybují ve stovkách tisíc Kč. (vše souvisí zpravidla s lokalitou výstavby – nadstandardní náklady se objevují především v případech, kdy si zákazník neověří již před zahájením výstavby možnost připojení objektu k distribuční síti).

Trh s elektřinou Vodní elektrárny přímé dopady - regulace koryta řeky, znemožnění standardní funkce biotopu, v případě velkých elektráren - zničení velkých ploch zatopením, v případě malých - neustálý problém s regulací minimálního průtoku vody korytem toku nepřímé dopady - šíření chorob lidí i živočichů, vylidňování území, poškození ekotypů, devastace krajiny

Pokrytí ČR podnikatelskými s elektřinou je následující:

trhu

ČEZ: Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, z převážné části Olomoucký kraj, částečně Zlínský kraj (vsetínsko) a Moravsko-Slezský kraj. E.ON.: Jihočeský kraj, , kraj Vysočina, částečně Olomoucký kraj (Prostějovsko), kraj Brněnský a z převážné části kraj Zlínský.

Atomové elektrárny přímé dopady - devastace krajiny při výstavbě, velká zastavěá plocha nepřímé dopady, devastace těžbou surovin, zatížení území - nutnost výstavby meziskladu vyhořelého paliva, problematická likvidace vyhořelého paliva Větrné elektrárny přímé dopady - přímé zatížení biotopu, narušení rázu krajiny - při výstavbě velkých farem dochází k úplné migraci všech živočichů z postižených oblastí nepřímé dopady - nutnost výstavby záložních zdrojů v kapacitě postavených větrných elektráren (tepelné popř. jaderné) - pro přpad výpadku větru (v ČR téměř polovina roku) U všech zdrojů je problematická jejich demontáž po skončení životnosti (netýká se velkých vodních), nemožnost recyklace, a pod. Ostatní ekologické zdroje (sluneční, termo zdroje, a pod.) nejsou v ČR v podstatě využívány, dopady jsou však obdobné.

subjekty

Zdroje a spotřeba vody

Výhoda ČR z hlediska vodních zdrojů spočívá

Nejnižší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu je v kraji Středočeském (75%) a v kraji Plzeňském (81,3%). Naopak nejvyšší podíl obyvatel zásobených vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu je v Praze (99,9%) a v Karlovarském kraji (98,4%), což je 77,7% z celkového počtu obyvatel v České republice. Nejnižší podíl obyvatel připojených na kanalizaci je ve Středočeském kraji (29,5%), nejvyšší v Praze (99,6%).

v tom, že co na naše území naprší, s tím můžeme hospodařit podle našich potřeb. Naše řeky Labe, Odra a Morava odvádějí povrchové vody do tří moří přes sousední státy, které vyvíjejí výrazný tlak na jakost odtékajících vod přes jejich území. Proto je třeba velmi odpovědně řešit úroveň stokování a vysoké nároky na kvalitu vypouštěných odpadních vod (tzn. splaškové a průmyslové odpadní vody).

Délka kanalizační sítě se v roce 2003 oproti roku 2002 zvýšila o 2379 km a dosáhla délky 26742 km. Délka kanalizačních přípojek vzrostla o 849 km a dosáhla délky 7670 km. Celkový počet ČOV se zvýšil o 176 a dosáhl počtu 1410. Snaha Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí splnit požadavky Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod vede k podpoře výstavby a rekonstrukcí ČOV, zahrnující především doplnění technologie nebo rozšíření ČOV.

Proces úpravy vody pro zajištění hygienicky nezávadné pitné vody je nejdůležitějším technologickým postupem ve vodárenství. Technologie úpravy vody je zásadně závislá na druhu a jakosti zdrojů vody. V našich podmínkách přicházejí v úvahu zdroje vody podzemní a povrchové, kam můžeme zahrnout odběry z toků či vodárenských nádrží. Dodnes platí zkušenost, že kvalita vod podzemních je pro úpravárenské procesy výhodnější. Navíc mají lepší kvalitu z hlediska obsahu přirozených minerálů. Technologie jejich úpravy je jednodušší než u vod povrchových, a tedy méně nákladná.

V roce 2003 bylo vypuštěno do toků celkem 796 mil.m3 odpadních vod, z toho 518 mil.m3 do kanalizace ( 299 mil.m3 čištěné splaškové vody, 191 mil.m3 čištěné průmyslové odpadní vody a ostatní a 28 mil.m3 nečištěné odpadní vody) a zbytek tvořily vody srážkové (278 mil.m3).

V roce 2003 bylo v České republice zásobováno z vodovodů pro veřejnou potřebu 9,18 mil. obyvatel, tj. 89,8% z celkového počtu obyvatel ČR. Ve všech vodovodech pro veřejnou potřebu bylo vyrobeno celkem 750,5 mil.m3 pitné vody. Z toho z vody pozemní 47 % a z povrchové 53%. Za úplatu bylo fakturováno (dodáno) 547,2 mil.m3 pitné vody, z toho pro domácnosti 344,7 mil.m3.

Meziroční pokles výroby vody nastartovaný v roce 1991 se dosud nezastavil. Je způsoben především restrukturalizací průmyslu a zemědělství,obnovou zařizovacích předmětů s nižší spotřebou vody (pračky,myčky,WC,sprchy), rekonstrukcí zastaralých 88

Zdroje a spotřeba vody vnitřních vodovodních instalací a v neposlední řadě i úspor spotřeby vody. Ta se projevila podstatným poklesem specifické spotřeby vody na obyvatele za den. Tato v roce 2004 dosáhla 163 l/ob/den.

V české republice došlo v roce 1993 k transformaci oboru vodovodů a kanalizací tak,že vlastnictví bylo převedeno na obce a města. Provoz zařízení pak na základě smlouvy zajišťují provozní společnosti. V ČR je kolem 2500 provozních subjektů, z toho 36 významných zabezpečujících dodávku pitné vody pro 90% obyvatelstva.

Pro ilustraci uvádíme tabulku průměrné specifické spotřeby v litrech na obyvatele a den v některých zemích : Belgie Německo Dánsko Španělsko Velká Británie Francie Finsko Polsko Rakousko Holandsko Lucembursko Švédsko Itálie Švýcarsko Kanada Austrálie Norsko Japonsko USA

Vodovody jsou navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu a nepřetržitost její dodávky pro odběratele. Jsou chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů a chemických látek, které zhoršují její kvalitu.

122 129 136 145 147 151 155 158 160 166 170 188 213 237 255 256 260 278 295

Vodovody se z hlediska rozsahu zásobení dělí na místní, skupinové a oblastní. Místní jsou historicky nejstarší a jejich vznik souvisí s rozvojem měst. Jedná se o technicky a provozně jednoduchá zařízení zajišťující zásobování jedné obce nebo města z jednoho případně více zdrojů vody. Skupinové vodovody se začaly budovat v šedesátých letech minulého století v důsledku rozvoje spotřebišť a zvyšování potřeby vody. Jejich charakteristickým znakem je společné zásobování několika lokalit (měst a obcí) z jednoho nebo více vodních zdrojů. Voda je zde dopravována gravitačně, ale také čerpáním.

Jednotná vodárenská síť, jako taková u nás neexistuje, vše je v kompetencích jednotlivých vodárenských společností. Naproti tomu kanalizační síť (používá se pojem kanalizace) je jednotná. Jsou jí odváděny jak povrchové, tak splaškové vody.

Oblastní vodovody, u kterých je z jednoho strategického vodního zdroje (vodárenské nádrže), případně dalších zdrojů zásobováno rozsáhlé území s velkým množstvím spotřebišť, spadajících do několika 89

Zdroje a spotřeba vody okresů či krajů. Začaly vznikat po 2. světové válce, kdy v souvislosti s hospodářským růstem vznikla potřeba rozšiřování územní působnosti vodovodů plošným zásobováním. Tento typ vodovodů s velkým množstvím objektů, dopravou vody na velké vzdálenosti (desítky km) a složitým systémem řízení jsou tzv. vodárenské soustavy. K hlavním kladům oblastních vodovodů patří vyšší zabezpečenost dodávky vody, možnost převodů vody, optimální využitelnost a spolupráce vodních zdrojů a centrální řízení celého systému s využitím moderních prostředků sdělovací a výpočetní techniky.

službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Povinnost platit vodné a stočné mají všichni odběratelé, nevztahuje se na jednotky požární ochrany při požárním zásahu. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet vodného a stočného včetně ceny za m3 dodané pitné vody nebo odvedené odpadní vody. Rozdíl mezi vodou pitnou a užitkovou spočívá v její jakosti. Užitková je využívána především v průmyslové oblasti, neproti tomu pitná v domácnostech, a službách (hotely, stravovací zařízení, nemocnice…), v potravinářském, chemickém průmyslu.

Vodné a stočné Vodné je právo na úplatu ve prospěch vlastníka vodovodu nebo provozovatele ve smyslu § 8 odst. 10 zák.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je cenou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.

Požadavky na její jakost viz. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.252/2004.

Ceny vodného a stočného Do roku 1989 v tehdejším ekonomickém systému existovalo několik cen pitné vody. Byla to především tzv. cena plánovací (1,- Kč za 1 m3 vody), cena pro obyvatelstvo (0,60 Kč/m3) a cena pro průmysl a soc. sektor (kolem 3,70 Kč/m3). Pak byla cena výrobní v rozmezí od 0,40 do 7,50 Kč/m3. Obdobně tomu pak bylo s cenami za odvádění a čištění odpadních vod (stočné). Skutečné náklady však byly podle účetních výkazů kolem 7 až 10,- Kč/m3.

Stočné (odvod odpadních splaškových vod) je právo na úplatu ve prospěch vlastníka vodovodu nebo provozovatele ve smyslu § 8 odst. 11 zák.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je cenou za

Zdroje a spotřeba vody Se změnou ekonomických podmínek (od roku 1994 nejsou ceny za vodné a stočné dotovány ze státního rozpočtu) se musela měnit i cena vody a postupně se přibližovala ke skutečným výrobním nákladům. Velkou roli v ceně vody hraje její spotřeba u obyvatelstva. Obce mají průměrnou spotřebu vody 40-60 l/os./den, města 90-120 l/os./den. Dnešní spotřeba vody pro obyvatelstvo se pohybuje kolem průměru 110 l/os./den, což odpovídá spotřebě asi před 80 lety a je považována za hygienické minimum.

jednotlivých společností, tato diference je dána nejen výchozími podmínkami pro provozování v daném regionu. Na ceně vody se také podílí nákladové položky fixní a variabilní. Fixní jsou odpisy staveb a technologie, nájmy, úklid, čištění, pohotovostní služby, mzdy, odvody pojistného apod. Variabilní jsou takové, které přímo souvisí s množstvím vyrobené a čištěné vody. Je to spotřeba energie na čerpání a čištění vod, spotřeba chemikálií na tyto procesy, náklady na laboratorní sledování, poplatky za odběr surové vody a vypouštění odpadních vod. Poplatková povinnost státu za odebrané množství podzemní vody a vypouštění odpadních vod do vod povrchových je dána § 88 zák,.č. 254/2001 Sb. o vodách.

Podle § 13 odst.1 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. k zák.č. 274/2001 Sb. písemná smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod musí obsahovat způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení. Vodné a stočné jsou věcně usměrňovanou cenou.

Cenové rozdíly v jednotlivých krajích se vzhledem k průměrným hodnotám ČR (100%) pohybovaly v roce 2003 od 47,6% do 48,3% u nejnižších cen až po 130,9% až 155,1% u nejvyšších cen. V roce 2003 byla průměrná cena vodného v ČR 21,56 Kč/m3 (včetně DPH) a průměrná cena stočného 18,22 Kč/m3 (včetně DPH).

Do ceny vodného a stočného smí VAK kalkulovat jen oprávněné náklady a přiměřený zisk.Cenu vyhlašuje vlastník vodovodu a kanalizace. Kalkulace ceny se předkládá Ministerstvu financí ČR k odsouhlasení a jsou každoročně zveřejňovány v Cenovém věstníku. Dohled vykonávají finanční úřady, které provádějí kontroly. Dodavatel tedy nemůže měnit ceny vodného a stočného libovolně a rovněž si nemůže dohodnout cenu vodného a stočného s každým jednotlivým odběratelem, tak jako je tomu u jiných movitých věcí, když je uzavírána smlouva podle obchodního nebo občanského zákoníku. Cena je stejná pro právnické osoby i fyzické osoby obyvatelstvo. Poměr mezi vodným a stočným se liší u

Zdroje a spotřeba vody Prognóza ve vývoji cen vodného a stočného

Pokud v lokalitě neexistuje vodovod a kanalizace pro veřejnou potřebu musí si stavebník zajistit zásobení vodou samostatnou studnou a vyřešit odpovídajícím způsobem likvidaci odpadních vod. Vyřešení těchto základních požadavků je podkladem pro vydání stavebního povolení.

V budoucnosti se předpokládá postupný, ovšem sociálně únosný, růst cen vodného a stočného, který se odvíjí od členství ČR v EU a z toho vyplývající povinnosti plnění požadavků EU v oblasti vodního hospodářství (viz. Rámcová směrnice EU pro vodní politiku, která je svou podstatou dlouhodobým plánovacím dokumentem na dvě desetiletí dopředu a navazují na ni konkrétní cíle v jednotlivých oblastech širokého spektra vodohospodářských a s nimi souvisejících činností).

Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli ( jak fyzická osoba - občan či podnikatel, tak právnická osoba) nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst.5 zák.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

např. pro dosažení evropských kvalitativních standardů vypouštěných vod do recipientů je nutná výstavba, rekonstrukce a rozšiřování čistíren odpadních vod. Připojení na vodovodní a kanalizační síť

Vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo provozovatel z titulu provozovatelské smlouvy nesmí při uzavírání smlouvy jednat v rozporu s dobrými mravy a nesmí odběratele žádným způsobem diskriminovat.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo provozovatel z titulu provozovatelské smlouvy nabízí na základě požadavku zákazníka projektové, inženýrské i realizační služby pro zajištění připojení na vodovod a kanalizaci. Služby mohou být poskytnuty samostatně dle požadavků stavebníka nebo komplexně, jako stavba „na klíč“.

Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Náležitosti smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod stanoví prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., § 13 odst. 1 a 2.

Základem pro stavebníka je žádost o napojení na vodovod pro veřejnou potřebu a napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu ,kterou podává u provozovatele,který provozuje toto zařízení v lokalitě stavebníka.

čtvrtletně podle vývoje ceny nákupu. Tarify jsou publikovány v energetickém věstníku ERU.

Zemní

plyn je do naší republiky z převážné většiny dovážen a to z plných z 80 % z Ruska a dále pak z Norska. Vlastní zdroje jsou značně omezené, takřka zanedbatelné - tvoří pouze půl procenta. Veškerý zemní plyn se těží na Jižní Moravě a zde se i zároveň spotřebuje. Výhradním dovozcem zemního plynu je od společnost Transgas a.s, která působí jako jediná dopravní společnost spolu s devíti distribučními společnostmi.

Prognózu cenového vývoje v příštích letech bude ovlivňovat řada faktorů. Transgas jako monopolní dovozce plynu pro ČR má uzavřeny dlouhodobé kontrakty s oběma dodavateli (Rusko, Norsko), a tudíž v průběhu jejich platnosti může mít na cenu plynu vývoj kurzu CK a amerického dolaru. V nejbližších letech se neočekávají výrazné měny ceny zemního plynu. Podmínky pro zřízení plynu v domech, resp. bytech jsou optimální a v podstatě každý žadatel je uspokojen, ba co víc, nabídka v některých lokalitách značně převyšuje poptávku.

Zákazníci se dělí do dvou skupin z hlediska ceny na oprávněné a tzv. chráněné. V letošním roce jsou oprávněnými zákazníky všichni se spotřebou nad 15.mil.m3/rok, od 1.1.2006 všichni vyjma domácností, od 1.1 2007 i domácnosti, což znamená, že všichni budou od tohoto data platit stejně tarifovanou cenu.

Lze se setkat i s jevem tzv. mrtvých přípojek, kdy si nechávají zákazníci zřídit přípojku, avšak není jimi využívána.

U chráněných zákazníků je cena dodávky regulovaná. Naopak u oprávněných zákazníků cena je složena z neregulované části (komodita) a regulované části spojené s distribucí a přepravou plynu. Regulované složky ceny jsou nákladově orientovány. Tarify jsou odvislé zejména od velikosti odběru a i u domácností jsou přidělovány zákazníkům podle skutečného odběru, což představuje pro zákazníky výhodu, kterou mu plynárenství poskytuje. Tarify i ceny stanovuje nezávislý Energetický regulační úřad. Cena spojená s dodávkou je vždy stanovována na kalendářní rok. Cenu komodity může ERU upravovat