Ediční plán jaro
Editorial Vážení přátelé, milí čtenáři, Je to už 12 let, co jsme vydali první knihu. Od té doby uplynulo v říčce Dřevnici již hodně vody a nám se podařilo vydat bezmála tři sta titulů. V poslední době vydáváme kolem 35 svazků ročně a nejinak tomu bude i letos. Do rukou se vám dostává náš ediční plán na první pololetí tohoto roku, ve kterém nebudou chybět bestsellery, severská literatura, knihy o umění i novinky z české literatury. Já osobně se moc těším na Provazochodkyni, volné pokračování „Dívky“ Simona Mawera, detektivku Iana Manooka z mongolského prostředí s názvem Jerúldelger a nádherný, zatím poslední román Michela Fabera Kniha nových zvláštních věcí. Myslím si, že čtenáře osloví krásný a dojímavý příběh afrických emigrantů v New Yorku s názvem Touhy Džendeho Džongy od talentované africké spisovatelky Imbolo Mbue. O tom, že osobnost Winstona Churchilla může být stále zdrojem inspirace, čtenáře jistě přesvědčí svérázný starosta Londýna Boris Johnson ve svém bestselleru Faktor Churchill, ve kterém objasňuje kouzlo a pravidla života této světově proslulé osobnosti. Nezapomínáme
ani na děti, jistě je potěší napínavá kniha Bobbieho Peerse Zloděj luridia o Wiliamu Wentonovi, malém klukovi z Norska, který dokáže rozluštit i ty nejsložitější šifry na světě. V našem ediční plánu samozřejmě nechybí severská literatura. Tentokrát ji zastoupí mimo jiné Nultá hodina Lotty Lundbergové a thriller Konec řetězce Fredrika T. Ohlssona. Ostatně všechny naše knihy určitě stojí za přečtení! Ještě poznámka na závěr: letos poprvé po pěti letech nevydáváme žádnou „nesbovku“. Nezoufejte však, v příštím roce se Harry Hole vrátí v plné síle! Mnoho příjemných a výjimečných zážitků nad dobrou knihou přeje, Marek Turňa ředitel nakladatelství
Světová literatura Provazochodkyně SIMON MAWER
Nultá hodina LOTTA LUNDBERGOVÁ
Královo srdce GAUTE HEIVOLL
Touhy Džendeho Džongy IMBOLO MBUE
Kniha nových zvláštních věcí MICHEL FABER
1/1
1/2
1/3
1/4
1/5
Literatura faktu Faktor Churchill BORIS JOHNSON
2/1
Knihy o umění B jako Bauhaus DEYAN SUDJIC
Sedm dní ve světě umění SARAH THORNTONOVÁ
3/1
3/2
Knihy pro děti Zloděj luridia BOBBIE PEERS
4/1
Česká literatura Augustin Zimmermann ZUZANA KULTÁNOVÁ
Na jeden život až příliš MILAN RÁČEK
5/1
5/2
Krimi & Thriller Jerúldelger IAN MANOOK
Planina STEINAR BRAGI
Trest a smrt MATS OLSSON
Konec řetězce FREDERIK T. OLSSON
Gangsterova přítelkyně KAROLINA RAMQVISTOVÁ
6/1
6/2
6/3
6/4
6/5
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život, ale vzpomínky a prožitky ji nepřestávají pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem, jak zabíjet a přežít mučení a věznění — nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie. Ačkoli se Marian snaží vytvořit si nový život, nedokáže odmítnout nabídku bývalého řídícího důstojníka. Stane se opět agentkou a dostává se do tíživého soukolí politiky studené války. Nakonec je nucena riskovat všechno — aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně navazuje na Mawerův román Dívka, která spadla z nebe a přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch,
kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně. Přeložil Filip Hanzlík Vychází v březnu
Provazochodkyně SIMON MAWER
1/1
„Marian Sutrová je pozoruhodný výtvor, úchvatná a působivá literární postava…“ — Sunday Mirror „Mawer citlivě evokuje zdrcující všední život poválečné Británie… působivé, často lyrické.“ — The Times
Pozornost literárního světa upoutal už svým prvním románem Chimera (Chiméra), který vyšel v roce 1989 a získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům vydaným ve Velké Británii. Očekávání, která úspěch prvotiny vyvolal, bezpochyby naplnil jeho dosud nejúspěšnější román Mendel´s Dwarf (Mendelův trpaslík). Po něm následovaly romány The Gospel of Judas (Jidášovo evangelium) a The Fall, za který autor Boardman-Taskerovu Simon Mawer (1948) je úspěšný britský
cenu. Jeden z jeho posledních romá-
autor, který si navzdory tomu, že svou
nů, Swimming to Ithaca, je inspirován
prvotinu vydal poněkud neobvykle až na
Mawerovým dětstvím stráveným
prahu čtyřicítky, již získal svými romány
částečně na Kypru. Sklěněný pokoj byl
popularitu mezi čtenáři i přízeň literární
přeložen do češtiny v roce 2009 a sklidil
kritiky jak v Evropě, tak v Americe. Po
velký úspěch u českých čtenářů. V tom-
studiích zoologie na Oxfordu se několik
též roce byl také nominován na nejpres-
let živil jako učitel biologie v Anglii, na
tižnější knižní cenu anglicky mluvícího
Kypru a na Maltě.
světa The Man Booker Prize.
1/2
Nultá hodina LOTTA LUNDBERGOVÁ
„Působivá kombinace dovednosti a inspirující svobody… Vynikající a v mnoha ohledech přeměňující čtenářská zkušenost.“ — Kulturnytt „Mohu jen kapitulovat. Bezpodmínečně… Nekompromisní ponor do nejkalnějších vod lidské duše.“ — Borås Tydning „Románem Nultá hodina upevnila Lotta Lundbergová svoji pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.“ — Upsala Nya Tidning
Lotta Lunbergová (1961) vystudovala politologii. Během Studené války působila jako turistický průvodce za železnou oponou. Pracovala v baru v Key Largo a Limericku a byla předsedkyní Ženského krizového centra v Upssale. V současnosti žije v Berlíně, pravidelně píše sloupky pro noviny Svenska Dagbladet a vyučuje tvůrčí psaní.
Nultá hodina, Stunde Null, to je termín, který Němci používají pro označení období bezprostředně po druhé světové válce, když Evropa ležela v rozvalinách. Lotta Lundbergová splétá tyto tři hlasy dohromady Odkud začít? Jak nemyslet na tíhu viny? Kolik spoluúčasti si člověk smí připustit a kolik popřít, aby dokázal opět žít? Tento román vyrůstá z představy ženy stojící na troskách svého světa, ženy v její nulté hodině — kterým směrem se vydá? Rok 1945. Spisovatelka Hedwig Lohmannová míří z rozbombardovaného Berlína do kláštera. Její dcera se před několika lety vydala na pouť peklem. Kde se nachází teď? Je ještě naživu? Rok 2004. Ingrid se vzdala své praxe a přestěhovala se na malý ostrůvek, kde žije její nemocný manžel. Na ostrově však žije i Hanna, spisovatelka, která nenápadně vráží mezi oba manžele klín a obrátí jejich soužití vzhůru nohama. Rok 1983. Isa rozstříhá svou panenku a skončí v psychologické poradně. Jednoho dne se rozhodne, že začne hrát Velkou terapeutickou hru. Když dojde na špatné políčko, musí přejít do Chaosu, ale ve hře přesto existují způsoby, jak napravit nepřátelský svět.
Lotta Lundbergová splétá tyto tři hlasy dohromady s velkou dovedností a způsobem připomínajícím Hodiny Michaela Cunninghama. Nultá hodina je výrazem nejen pro konec války, ale také pro lidskou zkušenost rozvalin vlastního světa. Co je úkolem ženy? Co je absolutně nepřípustné? Může člověk dostat další šanci, když už tou nejstrašnější zkušeností prošel? Přeložila Viola Somogyi Vychází v dubnu
Píše se rok 1775 a na palubě lodi mířící z Norska do Kodaně se nacházejí otec a dcera. Dívka má horečku a otevřené rány na krku a v podbřišku, podobně jako desítka dalších nemocných uložených spolu s nimi v podpalubí. Pacienti trpí kožní chorobou, jejíž epidemie připravila v Norsku o život již mnoho lidí, a mají být pod lékařským dozorem přepraveni do špitálu Krále Frederika, kde jim má být poskytnuta péče nutná k jejich uzdravení. Plavba však neprobíhá bez útrap a nebezpečí, a čím déle se táhne, tím více se mezi nemocnými šíří zoufalství. Otec přihlíží tomu, jak choroba jeho dceru pomalu, ale jistě rozežírá zevnitř. Předtím mu nemoc vzala již manželku a druhou dceru. Zbývá mu pouze jediné dítě. Královské srdce je hutné a intenzivní lidské drama založené na skutečných událostech a vyprávěné jednoduchým, avšak velice poetickým jazykem plným neotřelých obratů a osekaným od veškerého slovního balastu. Ač ze stránek vystupuje temný svět, v němž všude číhá smrt a při jehož líčení čtenáře až mrazí, je román současně prosvětlen láskou — patrně nejsilnější ze všech, láskou k dítěti. Přeložila Kateřina Krištůfková Vychází v dubnu
Královo srdce GAUTE HEIVOLL
1/3
„Patrně nejpůsobivější na tomto zčásti pomalu plynoucím románu je jeho silné vnitřní napětí. Síla spočívající ve stylu, jakým je napsán, ale také v otázce, jak to s oběma hlavními hrdiny dopadne. V tomto ohledu se román podobá řecké tragédii.“ — Cathrine Krøgerová, Dagbladet „Gaute Heivoll opět stvrzuje svou pozici autora, který ovládá jazyk, pozici vypravěče velkého formátu.“ — Emil Otto Syvertsen, Fædrelandsvennen
Gaute Heivoll (1978) píše povídky, básně, knížky pro děti, scénáře, divadelní hry a romány a angažuje se jako velký propagátor literatury. Debutoval již roku 2002 sbírkou povídek, avšak průlom v jeho kariéře znamenal teprve román Než shořím, za nějž obdržel několik významných literárních ocenění. Kniha svého autora proslavila i v zahraničí — práva na překlad byla doposud prodána do více než 20 zemí. V roce 2011 publikoval Heivoll další román Královské srdce, který se rovněž dočkal
často zpracovává skutečné události,
velmi pochvalného přijetí ze strany čte-
více či méně vzdálené v čase, související
nářů i kritiků a doposud byl vydán v 17
s jeho rodným krajem, či přímo s jeho
zemích. Ve svých knihách Gaute Heivoll
vlastní rodinou.
1/4
Touhy Džendeho Džongy IMBOLO MBUE
V roce 2014 podepsala debutující autorka Imbolo Mbue na Frankfurtském knižním veletrhu s nakladatelstvím Random House vydavatelskou smlouvu dosahující sedmimístné dolarové hodnoty na svou prvotinu Touhy Džendeho Džongy, která má svou světovou premiéru teprve letos na jaře. Podle Davia Ebershoffa z Random House je kniha napsána „se stejnou mírou inteligence, empatie a talentu“. Agentka Susan Golombová, která autorku zastupuje, uvádí, že „v příběhu vystupují nejkrásnější a nejsvěžejší postavy, s jakými se v beletrii posledních let můžeme setkat“, a dodává, že Mbue popisuje každou postavu „s veškerým jejím optimismem, touhami a zklamáními“. Golombová věří, že „Mbue bude patřit k nové generaci afrických autorů, která byla právě objevena“.
Imbolo Mbue se narodila v kamerunském městě Limbe. Se svým manželem a dětmi žije více než deset let v New York City. Studovala na Kolumbijské univerzitě a román Touhy Džendeho Džongy je její první knihou.
Džende Džonga emigroval z Kamerunu do New Yorku, aby zajistil sobě, své ženě i synovi lepší budoucnost. Po několika měsících téměř otrocké práce se na něj usměje štěstí a získá práci snů — stane se z něj osobní řidič Clarka Ewardse, vysoce postaveného manažera v bance Lehman Brothers. Džende má poprvé v životě dobře placenou práci a dokáže zabezpečit nejen svou rodinu, ale i podporovat své příbuzné v Kamerunu. Džendeho žena začne pomáhat v Clarkově domácnosti a zdá se, že po letech strádání a tvrdé práce čeká Džendeho rodinu světlá budoucnost. Džendeho sny se však začnou rozplývat, když na povrch vypluje pravda o finančních machinacích banky Lehman Brothers a když se Clarkova, na povrch dokonalá rodina zhroutí pod tíhou utajovaných skutečností. Tehdy se naplno ukáže, že Džendeho život v emigraci stojí na vratkých nohách a Džende musí učinit jedno ze svých nejtěžších životních rozhodnutí.
Román vypráví nejen o každodenním nelehkém životě imigrantů, jejich touhách a snech i odhodlání začít nový, lepší život, ale je současně výstižně načrtnutým portrétem americké společnosti a jejích hodnot. Přeložila Libuše Čižmárová Vychází v květnu
Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí proto svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení bible — jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním. Kniha získala v roce 2015 cenu Saltire za nejlepší knihu roku a objevila se ve výběrech nejlepších knih rok 2014 deníků The Guardian, The Independent, The Observer a The International New York Times. Přeložil Viktor Janiš Vychází v květnu
Kniha nových zvláštních věcí
1/5
MICHEL FABER „Kniha zvláštních nových věcí je Faberovým druhým mistrovským kusem — naprosto se liší od Kvítku karmínového a bílého, je však stejně oslnivá a impozantní. Je to portrét důvěrného, živoucího vztahu narušeného vzdáleností; je to zkoumání hor, které víra přenáší, i hor, jimiž už víra nepohne. Je to šíleně podmanivý román.“ — David Mitchell „Tenhle příběh o víře, o lásce tváří v tvář apokalypse, o lidstvu na jiné planetě uhrane věřící i nevěřící — Kniha zvláštních nových věcí je zoufale krásná, smutná a nezapomenutelná.“ — David Benioff, producent seriálu Hra o trůny
Michel Faber (1960) napsal osm dalších knih. Kromě románu Pod kůži, který se dostal do užšího výběru na Whitbreadovu cenu, je autorem neoviktoriánského opusu Kvítek karmínový a bílý, povídkových sbírek Fahrenheitova dvojčata a Někdy prostě prší, kratšího románu
Gunna a triumfoval i v Macallanově ceně.
Evangelium ohně a dvou novel. Vyhrál
Narodil se v Holandsku, vyrostl v Aus-
povídkovou soutěž Iana St Jamese, Neila
trálii a dnes žije na Skotské vrchovině.
2/1
Faktor Churchill BORIS JOHNSON
„Působivý novinářský portrét o bezpočtu různých aspektů kariéry a osobnosti velkého člověka, který živěji než kdy před tím zachycuje, proč byl Churchill jednou z nejpozoruhodnějších osobností dějin.“ — Sunday Telegraph „Velkolepá oslava lidské velikosti a pravděpodobně nejlepší úvod k Churchillovi, který byl kdy napsán.“ — Daily Beast „Biografie roku, kterou si určitě musíte přečíst.“ — Evening Standard
Boris Johnson (1964) svou kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu Spectator. Vstoupil i do politiky a stal se poslancem, mezinárodní proslulost však získal teprve ve funkci starosty Londýna, kterou zastává od roku 2008. Cha-
známým kritikem Evropské unie, pravi-
rakteristickým rozcuchaným účesem
delně se účastní londýnského průvodu
a samorostlým vystupováním se Boris
sexuálních minorit a podporuje ve městě
(jak je běžně nazýván i v médiích) řadí ke
cyklistiku. Jeho bibliografie se rozpíná od
staroslavné tradici britských výstředníků
anekdotických dějin Londýna přes úvahy
a politicky tíhne v rámci konzervativ-
nad politikou a zánikem Římské říše až
ní strany k libertariánskému křídlu: je
po satirické romány.
Poselství Faktoru Churchill zní, že rozhodující úlohu může sehrát jeden jediný člověk. U příležitosti padesátého výročí Churchillova úmrtí se Boris Johnson rozhodl prozkoumat, z jakých kořenů povstal „faktor Churchill“, odkud se tedy vzala osobitá genialita jedné z nejvýznamnějších postav dvacátého století. Při psaní se s charakteristickým vtipem a zápalem utkal se všemi mýty, nepodloženými představami i prostou skutečností a stvořil tak portrét rozporuplné osobnosti nadané nakažlivou odvahou, úchvatnou výřečností, bezkonkurenčními strategickými schopnostmi a hlubokou lidskostí. Churchill byl zarytý odpůrce války, trpěl jejími ničivými důsledky a pohrdal politiky, kteří její hrůzy osobně nezažili. Současně se však neohroženě vrhal do bitevní vřavy a teprve králův zákaz ho přiměl, aby se zřekl osobního zapojení do akce Den D. Churchill byl uznávaným novinářem, velkým řečníkem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Proslul tím, jak dokázal holdování vínu a opulentním večeřím skloubit s nutností ponocovat a přijímat klíčová vojenská rozhodnutí. Jeho otevřenost z něj učinila průkopníka zdravotní péče, vzdělávání a sociálního státu, nikdy se však nesklonil před politickou korektností.
Boris Johnson svou knihou ukazuje, že osobnost Winstona Churchilla naprosto vyvrací argumenty těch, kteří považují dějiny za příběh nesmírných a neosobních ekonomických sil. Faktor Churchill není jen lahůdkou pro milovníky historie — měl by se stát povinnou četbou každého, kdo chce poznat, jaké vlastnosti nesmí postrádat skutečná vůdčí osobnost. Přeložil Pavel Bakič Vychází v červnu
Každý den používáme předměty a pojmy, které nám připadají tak samozřejmé, že o jejich podstatě a vzniku vůbec neuvažujeme. Jezdíme auty, sedíme na židlích, píšeme na klávesnici, několikrát za den zapneme zip, vaříme v kuchyni, sledujeme YouTube, navštěvujeme muzea, nakupujeme v IKEA, používáme pojmy jako autenticita, vkus, nedokonalost, móda nebo design. Deyan Sudjic, ředitel londýnského Muzea designu, novinář a kritik, ve svých abecedně řazených esejích věnovaných nejen věcem každodenní potřeby, ale i významným designérům a uměleckým hnutím, poutavě odhaluje, jak způsob, jakým jsou věci navrhovány a jak je používáme, ovlivňuje chápání světa kolem nás. Tato tematicky pestrá, čtivá kniha plná inspirativních myšlenek a osvěžujících osobních vzpomínek pojednává nejen o světě, tak jak je vidět ve zpětném zrcátku ve videohře Grand Theft Auto V, o digitálních ornamentech a o naší lásce k nedokonalostem. Je také o popíjení suchého martini v Loosově Americkém baru (ve Vídni) a o architektuře ve filmech Alfreda Hitchcocka, o módě a technologii, politice i umění.
Dokládá, že myšlení skrze věci významným způsobem utváří popkulturu a že design je v dobrém i špatném neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Přeložili Radka Knotková a Lukáš Novák Vychází v únoru
B jako Bauhaus DEYAN SUDJIC
3/1
„Memoáry i mistrovská třída myšlení o moderním designu… Je to sbírka reflexivních, poutavých esejů o mnoha aspektech moderního designu, o předmětu, o němž nepíše nikdo lépe než Sudjic.“ — London Evening Standard
Deyan Sudjic (1952) je spisovatel a komentátor, který od roku 2006 zastává pozici ředitele Muzea designu v Londýně. Je považován za vůdčí postavu v oblasti teorie architektury. Vystudoval architekturu v Edinburghu, roku 1983 založil časopis Blueprint a mezi lety
univerzitě. Kromě toho v roce 2002
2000 a 2004 byl šéfredaktorem milán-
působil jako ředitel Bienále architek-
ského měsíčníku Domus zaměřeného na
tury v Benátkách a zasedal v porotě,
architekturu a design. Pracoval jako ku-
která posuzovala návrhy na Londýnské
rátor v Glasgow, Istanbulu a Kodani, psal
centrum plaveckých sportů. Je autorem
kritické články o architektuře a designu
knih Cult Heroes (1989, Kultovní hrdi-
do deníků The Observer a The Sunday
nové), Future Systems (2006, Systém
Times a byl děkanem Fakulty umění,
budoucnosti) nebo The Language of
designu a architektury při Kingstonské
Things (2009, Jazyk věcí).
Sedm dní ve světě umění
3/2
SARAH THORNTONOVÁ „Průvodce po divokých vodách současného umění. Kniha sice vznikala ve víru vášnivého světa umění, ale je zamýšlena jako sociologická studie.“ — The New York Times „Thorntonová je Jane Goodallová uměleckého světa.“ — The Washington Post „Výstižný portrét podivínské společnosti.“ — The Vogue
Sarah Thorntonová vystudovala dějiny umění a získala doktorát ze sociologie. V současnosti píše knihy a působí jako novinářka na volné noze. Píše články o současném umění pro významná periodika jako jsou The Economist, The Guardian a The New Yorker a Artforum a jako odborník na současné umění vystupuje v televizních debatách a panelových diskuzích v muzeích nebo na univerzitách po celém světě. Její knihy jsou přeloženy do mnoha světových jazyků.
Nekonvenční, reportážní formou psaná etnografická sociálně historická studie odhalující zásady fungování sofistikovaných subkultur, které utvářejí svět současného umění. Na této knize Thorntonová pracovala pět let a její závěry vycházejí z dvou set padesáti rozhovorů s významnými světovými umělci, galeristy, kritiky, sběrateli, kurátory nebo účastníky aukcí. Jednotlivé příběhy, psané ve formátu „jeden den v životě“, se odehrávají v New Yorku, Los Angeles, Londýně, Basileji, Benátkách a Tokiu. Vystupuje v nich pestrá škála postav, které hájí protichůdné definice umění. Pro některé je umění luxusním zbožím nebo zábavou, pro jiné intelektuální prací či jakýmsi alternativním náboženstvím. Thorntonová sleduje strhující dramata při večerní dražbě v aukční síni Christie‘s, průběh proslulého semináře na CalArts, elitní prodejní přehlídku umění v Basileji, zákulisí soutěžení o Turnerovu cenu pořádanou galerií Tate, zvláštnosti časopisu Artforum a kritiků pro něj píšících, eskapády v ateliéru Takašiho Murakamiho a Benátské bienále jako kurátorskou říši divů.
V jednotlivých kapitolách Thorntonová zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání společenského statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. Přeložila Eva Lee Vychází v červnu
Seznamte se s Williamem Wentonem, mistrem v luštěním šifer. Jediný háček tkví v tom, že neví, kdo doopravdy je… William Wenton si uvědomuje, že není jako všichni ostatní a že je neuvěřitelně dobrý v luštění šifer. Nikdo mu nikdy neprozradil, proč jeho rodina používá krycí jméno a proč se z Anglie přestěhovala do ospalého Norska. A proč jeho dědeček před osmi lety beze stopy zmizel v londýnském metru. Když teď vyluští Nemožnost, nejsložitější šifru na světě, rodiče ho pošlou do londýnského Centra posthumánního výzkumu a jeho život nabere nový a nečekaný směr. Pomalu, ale jistě začne odhalovat rodinná tajemství a nebezpečí má neustále v patách. Potřebuje pomoc, a proto musí co nejrychleji najít ztraceného dědečka... Kniha Zloděj luridia je jako divoká jízda novým, fantastickým světem. Autorovi se podařilo napsat vzrušující příběh plný pozoruhodných detailů, humoru a napětí.
Román už stačil zaujmout literární kritiky, ovládnout přední příčky žebříčků prodejnosti a získat norskou literární cenu Ark za nejlepší dětskou knihu roku 2015, na jejímž výběru se podílí deset tisíc norských dětí. Práva k této knize se prozatím prodala do 34 zemí. Přeložila Marie Voslářová Vychází v květnu
Zlodej luridia BOBBIE PEERS
4/1
„Fantastický hrdina mezinárodních proporcí (…) Jestliže norský svět dětských knih něco potřebuje, je to mezinárodní bestseller. A tady je. Zloděj luridia Bobbieho Peerse má veškerý potenciál stát se novým Percym Jacksonem.“ — Dagbladet, Norsko „Filmový režisér Bobbie Peers stvořil svět, který by se dobře hodil pro hollywoodský film se spektakulárními počítačovými efekty.“ — Verdens Gang, Norsko
Norský režisér, scénárista, ilustrátor a spisovatel Bobbie Daniel K. Peers se narodil v r. 1974. Za film Sniffer získal r. 2006 na festivalu v Cannes Zlatou palmu za nejlepší krátký film. Zloděj luridia je jeho první knihou z plánované série knih o Williamu Wentonovi.
Augustin Zimmermann
5/1
ZUZANA KULTÁNOVÁ „Proklatá žízeň, člověk si nemůže pomoci. Snad nemusel být na Františku tak hrubý, ale nemůže se ovládnout. Pořád jen peníze, peníze, peníze. Peníze a pití, které neustále připomíná, jakoby toho neměl dost sám. Sám, je na to všechno sám. Dneska bude sedět sám. Cítí, že dnes mu pití nezvedne náladu, nepřidá se k veselým zpěvákům a nebude bouchat sklenicí o stůl. Dneska bude mít zlou, chmurnou opici. Tato neděle mu něco dluží. Celý, stále cosi slibující, svět, mu něco dluží i s úroky. Splátka ani výhodné úroky však nepřichází. Dávají si na čas. Místo toho připlouvají do jeho života rány. Otrocká práce a nedostatek všeho. Kde je radost, proč nezbyla i na Augustina? A proč nezbyla na jeho ženu, jíž trčí z pod haleny žebra, jako hrábě ze sena? Augustin vyhlíží svět, jenž má přispěchat s plným pytlem radosti a jako mávnutím kouzelného proutku zařídit, aby se měli s jeho starou lépe. Kdyby byl k onen pytel dispozici, jistě by se tam našlo i kousek radosti pro jeho věčně nakyslou ženu. Ženu, které není nic dobré, které není nic svaté, ženu, která nemá ke svému muži žádnou úctu a zesměšňuje jej. Ale pytel pro něj je prázdný a děravý. A kde by asi svět tyto pytle hojnosti měl brát a proč by je měl dávat zrovna jemu, vysmála by se mu jeho žena, kdyby mu viděla do hlavy. Proč čekáš, že zrovna tobě se povede dobře, ptala by se. Buď rád, že jsi ještě naživu.“
Zuzana Kultánová (1986) pochází z Uherského Brodu, v současné době žije a pracuje v Praze. Vedle svého civilního zaměstnání působí také jako literární publicistka a kritička ve spolupráci s několika literárními platformami.
Augustin Zimmermann, hlavní protagonista novely, jejíž děj se odehrává v šedesátých letech devatenáctého století, představuje až archetypální model nešťastného člověka. Zatímco svět kolem něj prodělává prudké změny průmyslové revoluce, produkuje a prosperuje, jeho rodina se potýká s existenční krizí, jež se v důsledku jeho alkoholismu a bezútěšného pokusu uspět v novém světě, stále zhoršuje. Augustinova nevyjasněná minulost, podivný neklid a lstivá povaha vrhnou temný stín na celou rodinu, která zabředává do stále větší beznaděje a propadá se hlouběji na společenské dno, odkud není cesta zpět. Děj tragicky vyvrcholí v tehdejším vyhoštěném pražském Josefově, místě bídy, jež byl po staletí uzavřeným židovským ghettem.
Novela debutující prozaičky Zuzany Kultánové je inspirována skutečným příběhem Augustina Zimmermanna a jeho dětí, autorce se však podařilo na pozadí historických událostí a kulis staré Prahy zachytit nadčasový příběh o bláhové touze vymanit se ze své přirozenosti a temných vášní, jež mají za následek řadu osudových chyb. Vychází v dubnu
Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20. století. Hlavní hrdina, voják, legionář a pedagog František Kreps, pochází z ekonomicky zajištěné rodiny, žijící v nevelkém východočeském městě. Autor popisuje jeho službu v rakousko-uherské armádě, následné ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské moci, profesní vzestup po návratu do vlasti až po funkci ředitele Obchodní akademie T. Bati pro zahraniční obchod ve Zlíně, odpor proti moci národních socialistů a později komunistů. Také usvědčení vraha několika sudetských Němců a represe ze strany vlády. Kniha končí jeho nevyjasněnou smrtí. Významnou roli v životě Františka Krepse hrají dvě ženy: krásná, podstatně starší ruská malířka, poznamenaná traumatickými zážitky říjnové revoluce a poměrně emancipovaná mladá žena, pocházející z rodiny majitelů malého průmyslového podniku na severní Moravě. Navzdory mnoha strastiplným zážitkům se nejedná o trudomyslný román. Zachycuje nejen strasti a radosti Františka Krepse, ale i zmatky doby, kterou popisuje. Přeložila Eva Hermanová Vychází v dubnu
Na jeden život až příliš
5/2
MILAN RÁČEK „Čím více se blížili k Omsku, tím napjatější bylo jejich spolužití. Oba věděli, že během několika dnů bude muset padnout rozhodnutí o jejich společné budoucnosti. Rozloučení už v té době nepřicházelo v úvahu, setrvání v Rusku bylo vzhledem k politické situaci v zemi nereálné, naproti tomu alternativa společné cesty na západ se jevila jako nejrozumnější varianta. I v případě této volby bylo nutné překonat dvě nezanedbatelné překážky. Jednoznačné řešení ztěžovala především její silná vazba na rodinu a tradiční rusofilství; z jeho pohledu to bylo spíš nebezpečí ozbrojených střetů s „rudými“, které toto rozumové rozhodnutí ospravedlňovalo. Samozřejmě se k tomu přidávala i léty odloučení vypěstovaná touha po domově bez válečných konfliktů a s tím spojený klid. Odpovědnost, kterou za ni převzal, jej evidentně tížila. Projížděli oblastmi, v nichž získal převahu protivník. Vlaky byly opakovaně ostřelovány. Útoky na strategicky důležitá místa, jako byla nádraží nebo mosty, komunistické útvary prakticky zastavily, protože se soustředily na vlastní vojenské transporty ze západu. Stále častěji byly vidět stopy řádění revoluční armády. Vypálené statky, kostely, panská sídla, ale i celé vesnice srovnané se zemí naháněly Alexandře neúnosný strach.“
Milan Ráček se narodil ve Zlíně a v roce 1968 emigroval do Rakouska. Od roku 1969 pracoval v Dolnorakouském zemském Muzeu ve Vídni, později v St. Pöltenu. Doposud publikoval třináct knih, z toho šest románů. Píše německy, děj jeho knih se ale často odehrává v česky mluvícím prostředí. Je členem P.E.N. Clubu Austria a autorského sdružení Podium.
Jerúldelger
6/1
IAN MANOOK „Nedejte na první pohled: obálka je sice ošklivá, titul podivný, spisovatel neznámý… Ale je to bezvadná detektivka, možná nejlepší z toho, co je právě na trhu k dostání. A získala i několik ocenění.“ — La Presse „Úžasně napsaná kniha s neuvěřitelně napínavou zápletkou. A komisař z rodu těch, které jsme si oblíbili u autorů jako Henning Mankell nebo Arnaldur Indriðason: silný, nezapomenutelný, vlk samotář.“ — France Loisirs
Patrick Manoukian je francouzský novinář a spisovatel. Vystudoval práva a politologii, později i žurnalistiku, v roce 1987 založil nakladatelství specializované na vydávání knih pro děti a mládež. Po celý život je však především také vášnivý cestovatel a zkušenosti z putování po celém světě dokázal zužitkovat různými způsoby: jako novinář spolupracoval s různými deníky a časopisy, když psal zejména články s cestovatelskou tema-
proslavila: detektivní román s názvem
tikou, založil i vlastní agenturu zaměře-
Jerúldelger vydal pod pseudonymem
nou na vydávání turistických publikací.
Ian Manook v roce 2013, letos se svazek
Dokonalá znalost asijského kontinentu
dočkal dalšího pokračování pod ná-
mu posloužila při psaní knihy, která ho
zvem Divoké časy.
Komisař Jerúldelger, rázný muž s minulostí poznamenanou krutým osobním dramatem, jehož v dětství vychovali a vycvičili v klášteře mniši ovládající bojová umění, se ujímá dvou případů plných krutosti a násilí. Pátrání se odehrává v mongolských stepích, zejména však v hlavním městě Ulánbátaru. Autor nás při něm provádí krásnou a drsnou přírodou, připomíná mnohé dávné tradice, ale také bez příkras ukazuje dnešní Mongolsko — upozorňuje na problémy, které si země nese z minulosti, na ruské vazby a pozůstatky sovětského režimu, napjaté kontakty s Čínou, korupci, bídu či nebezpečí nacionalistických bojůvek. Jedny lákají nejmodernější technologické přístroje, motoristická a sportovní výstroj, druzí se snaží zůstat v sepětí s tradicí a udržet si duchovní bohatství předků — mniši, kočovníci a tajemní stepní jezdci měří síly se zkorumpovanými policisty, vysoce postavenými osobami s temnou minulostí, agresivními motorkáři i mazanými překupníky, a také s těmi, kdo přišli ze stepí do města za lepším životem, aby nakonec živořili v městské kanalizaci.
Kromě obou případů však musí Jerúldelger vyřešit i různé soukromé záležitosti a je načase uspořádat si osobní život… Přeložila Jovanka Šotolová Vychází v březnu
Dva mladé páry z Reykjavíku se vypraví na cestu přes nehostinné planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okolním světem, kterou obývá podivná stařena a její manžel a kde se na večer vždy pečlivě zamyká. Během nedobrovolného pobytu v domě se jim jejich minulost ukáže v novém světle a je čím dál méně zřejmé, kde mají hledat nepřítele. V knize se jedinečně prolínají prvky psychologického thrilleru s islandskou kulturou a jízlivým komentářem současných společenských změn, které na Islandu nastaly v důsledku finanční krize v roce 2008. Tento mnohovrstevnatý, sugestivní a výborně napsaný příběh patří k nej sofistikovanějším knihám současné severské literatury. Přeložila Lucie Korecká Vychází v březnu
Planina STEINAR BRAGI
6/2
„Román spojuje prvky psychologického thrilleru a islandské lidové pověsti. Vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastního nitra. Na Islandu získal vynikající hodnocení především díky mistrovsky vybroušenému stylu a struktuře, které mu dodávají neobyčejnou působivost a schopnost vzbudit ve čtenáři intenzivní, téměř fyzický prožitek úzkosti. Je to hluboké a mnohovrstevnaté dílo, které se přesto čte „jedním dechem”.“ — Davíð K. Gestsson, bokmenntir.is
Steinar Bragi Guðmundsson (*1975, Reykjavík) studoval literární vědu a filozofii, ale studia nedokončil. Jeho první román Turninn (2000, Věž), výrazně symbolický a prodchnutý apokalyptic-
Severské rady za literaturu a vyšel v pře-
kou atmosférou, zpracovává téma pomíji-
kladech do několika jazyků. V deníku
vosti pozemského života a nekonečné
Morgunblaðið byl Steinar Bragi označen
osamělosti člověka. Mezinárodní ohlas
literárním kritikem Björnem Þórem
si získal románem Konur (2008, Ženy),
Vilhjálmssonem za nejvýznamnějšího
který byl nominován na prestižní Cenu
spisovatele své generace.
Trest a smrt
6/3
MATS OLSSON
„Překvapivě zábavný detektivní debut (…) Vtipné průpovídky, velmi švédské a plné lásky pro detektivní žánr (zvláště pro Sjöwallovou/Wahlööa).“ — Dagens Nyheter „Vynikající detektivní román obohacený o Olssonovu legedární schopnost psát.“ — Café
Mats Olsson (1949) je švédský novinář, spisovatel, překladatel a autor řady textů o sportu, hudbě a filmu. Za svou novinářskou činnost obdržel mnoho ocenění, včetně významné novinářské ceny Stora journalistpriset za rok 2002. Svou románovou prvotinu De ensamma pojkarna (Osamělí kluci) vydal v roce 1995. Krimi románem Trest a smrt (2014) prorazil i jako autor detektivní literatury a kniha se zařadila mezi nejprodávanější švédské detektivky roku 2014.
Harry Svensson je úspěšný novinář s dobře utajovanou zálibou v sadomasochistických sexuálních praktikách. Rozhodne se pověsit novinářskou kariéru na hřebík, otevřít si restauraci v jižním Švédsku a užívat si života. Jedné noci náhodou objeví zavražděnou ženu, s odhalením vraha ale policii pomoct nedokáže. Zanedlouho dojde k další vraždě. Tentokrát váže Harryho k mrtvé ženě tajemství, které se rozhodne před policií tajit, aby nebyl podezřelý. Někdo však jeho tajemství zná a on musí jednat rychle, aby zabránil prozrazení i další vraždě. Vynikající, svižně napsaný detektivní debut jednoho z nejznámějších švédských novinářů Matse Olssona, který v mnoha ohledech nezapře autorovu žurnalistickou minulost. Silné postavy, přirozené dialogy, smysl pro rafinovanost i dramatické zvraty, to vše z románu dělá napínavé a přitom velmi inteligentní čtení. Přeložila Olga Džupová Vychází v březnu
Strhující pátrání po velkých životních záhadách sleduje několik zdánlivě samostatných dějových linií, které se posléze protnou v neuvěřitelném a děsivém příběhu. V Amsterdamu beze stopy zmizí mladá lingvistka, v zapadlé berlínské uličce dojde k vraždě neznámého muže, ze stockholmské nemocnice je po neúspěšném pokusu o sebevraždu unesen padesátiletý William Sandberg. Zprvu se zdá, že spolu podivné události nijak nesouvisí, postupně však vyplouvají na povrch hrůzné důsledky dávného, přísně střeženého tajemství. Bývalý vojenský špion William Sandberg se probere z bezvědomí na starobylém zámku, kam jej převezla tajná organizace, aby rozluštil obsáhlý šifrovaný text záhadného odesílatele. Williamova bývalá manželka, novinářka Christina, se s mužovým zmizením odmítá smířit a společně se svým asistentem Leem postupně odhaluje stále strašnější pravdu. Williamův úkol má pouze zastřít skutečné plány jeho únosců, a zatímco si špion se svou spoluvězenkyní, sumeroložkou Janine, láme hlavu nad zprávou, čas nemilosrdně běží... Konec řetězce je intenzivní, moderní thriller, jehož stopy vedou ze Stocholmu do Evropy i celého světa a mění se v rychle se odvíjející dobrodružství o událostech z dávné historie, které mohou ohrozit bu-
doucnost světa. Připomíná bestsellery Michaela Crichtona a Dana Browna a filmy Den poté a 2012. Konec řetězce je napsaný vyzrálým autorským stylem, má působivou atmosféru i úžasnou zápletku. Práva na filmovou adaptaci zakoupilo studio Warner Bros. Přeložila Jana Thompsen Vychází v květnu
Konec řetězce FREDRIK T. OLSSON
6/4
„Jako Šifra mistra Leonarda — jen inteligentnější a lépe napsané.“ — Dagens Nyheter „Olssonův debut, thriller o světě v ohrožení, získává vysoká ocenění za originální koncept a vzrůstající napětí.“ — Publishers Weekly
Ačkoliv Fredrik T. Olsson (1969) od dětství toužil po herecké kariéře, nakonec se stal respektovaným autorem filmových a televizních scénářů. Příležitostně vystupuje jako stand-up komik a režíruje filmy. Žije ve Stockholmu a román Konec řetězce je jeho románovou prvotinou.
Gangsterova přítelkyně
6/5
KAROLINA RAMQVISTOVÁ „Úžasný román, který prožíváte všemi smysly. (…) Je evidentní, že vypravěčský hlas Karoliny Ramquistové je v současné švédské literatuře jedinečný. Svým jazykem, způsobem popisování detailů ženského světa i zvolenými tématy.” — Borås Tidning (SE) „Karolina Ramquistová je jedním z nejzajímavějších švédských autorů současnosti.“ — Lundagård (SE)
Karolina Ramqvistová (1976) působila jako šéfredaktorka časopisu Arena a jako kritička v největším švédském deníku Dagens Nyheter. Na knižním poli debutovala roku 1997 románem När svenska pojkar började dansa (Když kluci ve Švédsku začali tančit). Od té doby napsala řadu románů, z nichž právě Flickvännen (Gangsterova přítelkyně) sklidil
ského městského divadla. Její nejnovější
uznání v podobě nominace na Literární
počin, román Den vita staden (2015, Bílé
cenu Švédského rozhlasu (2010) a byl
město), na Gangsterovu přítelkyni volně
zdramatizována pro scénu Stockholm-
navazuje.
Než John toho rána vyrazil, vzal si na sebe novou teplákovou soupravu a nové běžecké boty, Karin dostala mobil s dobíjecí kartou. Oděv i hovory, co nejdou vystopovat. Řekl „uvidíme se brzy,“ neřekl však kdy. Všichni, kteří byli před ním, tvrdili, že se o ni postarají, ale on jí koupil dům jako hrad. Tam na něj čeká a nemá dovoleno vycházet ven, zatímco on je zase venku „za prací“. Co ji přitahuje na muži, jehož denním chlebem je násilí a zločin? Zatímco její přítelkyně se chtějí bavit, ona přemýšlí o tom, co jí žene, jakou cenu musí za vše platit a jestli se rozhodla skutečně správně. Střípky okolního světa jí připomínají, jaké to mohlo být. Gangsterova přítelkyně je zajímavá kniha z mnoha důvodů. Popisuje život v mezidobí, život nežitý skutečně naplno. Karin tráví mnoho času přemýšlením — o Johnovi, o svém dřívějším životě, o tom, jak dobrovolné bylo její rozhodnutí. Bylo opravdu dobrovolné?
Styl i tón vyprávění jsou sice umírněné, pod povrchem to ale vře. Zlost se ven nedostane, pocity se nedávají na odiv, vše musí zůstat v tajnosti, jde o to neztratit tvář. Karininy přítelkyně nejsou zvlášť sympatické, ale jejich podobně smutný úděl vzbuzuje soucit. Ani ony nemají na výběr. Největší oporu tak Karin nachází v manželce hlavního hrdiny Scorseseho filmu Mafiáni, Karen, se kterou se neustále srovnává a jíž bere jako svůj vzor. Přeložil David Pišvejc Vychází v červnu
Podzim 2016 Světová literatura LAJLA ROLSTADOVÁ, Vlčí ostrov JONATHAN FRANZEN, Purity MATHIAS ÉNARD, Ulice zlodějů
Literatura faktu PAVEL ZUNA, Slavné dny II
Česká literatura PAVEL PETR, Nic na sobě nemít
Knihy o umění MICHAEL WILSON, Jak číst současné umění
Krimi & thriller ALAN RUSSEL, Ledová válka MARIT REIERSGÅRDOVÁ, Závěje SIMON TOLKIEN, Rozkazy z Berlína JENS LAPIDUS, Stockholm DELETE NELSON DE MILLE, Zářivý anděl ANTTI TUOMAINEN, Důl A.J. BANNER, Dobrý soused HELEN FITZGERALDOVÁ, Virál JOHANNA HOLMSTRÖMOVÁ, Hush baby
KNIHA ZLIN Mostní 5552 760 01 Zlín
Ediční plán — jaro 2016
www.knihazlin.cz info@knihazlin.cz