Peter Goes: Řeky by Kniha Zlín

Peter Goes

Řeky

Putování po řekách, jezerech a oceánech

OBSAH , ná Mo a žn um m. jen á si my zko emí ž o r slíte, ž p že v úz ich e země je celá elké V h ým , z n části m lub á jsou pro nás nezn hů inác dru h žijí stovky tisíc živočišných e. většinu d osud neznám

ER N Í V E S RI KA E AM

c ry ý, Sev n l i je s u do u. ud o iv r án p ý zál oce o Golfsk h ické z Mex

án e c o ifik ý h ac c i T eb P an u nu le eá oc Spo . dy Vo udů pro

d čn ržuj ě t í v p vo ří o ohybu tisíce s b r pr podních ou ovské kruhy, dy. mořské

hl ý er a te ní ho plý p ro led ové ud ho

Pět oceánů 3 EVROPA 4 Temže 6 Labe 8 Volha, Dněpr 10 Severské země 12 Rýn 14 Dunaj 16 Šelda, Máza 18 Seina, Loira 20 Pád, Tibera 22 Tajo 24 SEVERNÍ AMERIKA 26 Yukon 28 Hudson 30 Missouri, Mississippi 32 Colorado 34 JIŽNÍ AMERIKA 36 Amazonka 38 Paraná, Uruguay 40 ASIE 42 Tigris, Eufrat 44 Lena 46 Indus 48 Ganga 50 Žlutá řeka, Modrá řeka 52 Mekong 54 AFRIKA 56 Nil 58 Niger 60 Kongo 62 OCEÁNIE 64 Fly 66 Murray, Darling 68 Waikato 70 Jižní oceán, Antarktida 72

JIŽNÍ ER I K A M A

ŘEKY Řeky najdete všude na světě, velké i malé, s přítoky, které sahají do všech koutů světa. Svým poklidně vlnícím se tokem nebo naopak dravým proudem zarývajícím se do krajiny určují svět kolem nás. Řeky jsou cestami objevitelů a překážkami armád. Potřebujeme je jako zdroj pitné vody, k rybaření i zavlažování. Působením gravitace tečou vždy dolů, kde ústí do moří, jezer, bažin či jiných řek. Sílu vodního proudu využíváme k pohonu strojů a k výrobě energie. Podle řeckého historika Herodota byl Egypt „darem Nilu“. Totéž lze říct i o Mezopotámii a Tigridu a Eufratu, o Číně a Žluté řece a o mnoha dalších kulturách minulosti a současnosti. Pojďme se tedy vydat na cestu po mořích, jezerech a řekách!

liv

Hl ad dm ina Slu utí oc n a sko ce. K čn ém

A SI E

Př í

PA O R V

liv Od

Severní polární kruh

esá. Tomuto pohybu se říká zase kl ě n d e sl řské hladiny má vliv také a ná utí mo á m d p u a přímce, dochází ke sto e. N í v jedné házej ěsíc ně c a n M n e í či sobě v pravém úhlu, t d vitac Slunce ěsíc vů á M r a a ak gr íc a lunce í. S dv ben , Měs dmut ů sou uché ě o j l n h s ž eá způ Zem Kdy stává na je ž se utí. dy dm u

liv Od

íliv Př

e Severní ledový oc

oceán ý k c ti k r A b e n a n á

eán c o ý h Tic cifik a P b e an

Obratník Raka

A F R I KA Atla n oceá tský n

Rovník

Obratník Kozoroha

a ší ět ev uv ap h jso n již sa ány , Oce ní ma ráh p od je v

h ni lubš n ov ské í než oř mo m ře. M ím p oř e e o rahu. T am, kd oce e je ánu .

Jižní polární kruh

ý k c i d In n oceá

ů n á e c o 5

tvoří lečně o p S . ho jené mské % ze ropo 1 p 7 u vá o a js okrý pět která p . y d , u ma ody povrch hro ané v o l je d us nů mas á e u Oc vito ro b o

OCEÁNIE

neb Antarktický oceá a n á e c o ý v o d n Jižní le 3

ení Lososa moudrosti. ři peč ec p l a ím získal všechnu lil p usy, a t á p p s do si lec věta. ill a a p h st s si um rčil udro st mo

Švé d

Báj ný lov ec Ab y b Fion nm ole st zm ac írn C il,

rak r e g a Sk

ře o m í n r e Sev

Temže

e Belgiá

Česk o

Seina

cie n a Fr

Tibera

Itá lie

Tyrhéns ké m oř

ře o m í n m e z o d Stře

oře

Korsik a

ké m s r igu

Sicí

usko

o nsk i v o l S o vatsk r o h

Pád

Španělsko

Tajo

R ak o

Švýcarsko

Sard inie

ajsk k s i B

liv á z ý

a Loir

Portuga lsko

Němec ko

ti ria Ad

l Še

R ýn

lan tský o ceán

L a m a n š s k ý p rů li v

Gibralůtalirvský pr

Labe

Nizozemsko

Bosna a Hercegovin a

oře

S krá pojen lov é ství

ské m

elt

mo ř

Irské

rsk o

sko

Dáns ko

Na sev V he eru jnu sleď Evro ů m py se ůž již ep p lav at o st až ale de t se

sk r o N

ře o ém

at Katteg

erý kdy ím živočichem, kt největš e j ý k a vs až 27 metrů jeho k obro tá délky s ů r Plejtvá o D ko slon. zemi. žit stejně ja žil na ůže vá m k y jaz

i. . led ryb s í ů ov lion íl i tm

Nors k

Island

lie

cké

ře

Bare ntso moř vo e

nic k

ýz

v áli

Baltské moře

Finsko

B ot

R O PA

Estons ko

Lotyš

sko

o k s u R

Litva Rusko

Polsko Dn

Slovensko

sko

oře m é n r e Č

Makedonie

Tur eck o

Bulharsko

Řecko

Gruzie

é moře

m un Ru

oř ém Egejsk

Albánie

U krajina

k spic Ka

Dunaj

o a bsk Hor á

Ión s

ěp r

ávie old

rsko Maďa a Č Sr ern

Volha

ké mo

ře

Kypr Kréta

z ív . žij ow butě V Marl é la čern

ně

Dř

ív kt e eř

na, jmé vě iní ad is, j řek ali Is ěla zýv a že. in í j Tem

kách žijí bohové. e v ře ž , i l i li „Tatíček Temže“. věř e říka emž idé l T íve bohu Dř u ím čn í Ř

ác né

p se ži m m Te slic ké Na ive ges d osm bri am a C

mž

a str lit své Po

o éh sk ý. t l e k emn t á

SPOJENÉ 6

o ez řád id át ra ru u ko niv žstv dičn na erz y O í záv it od lr ok y. Po xford s u1 k p 82 rvé s é e zá 9. vod

Jmé no Tem tam že esa p s, c ož ochá zn am zí z en

y Dík

te g ik ické Jo hn polo ze Bu rns hrála T ji p roto emže v ýz naz na val „tek mnou uto u h roli v d isto rií“ ějin ác . h.

o noh i m enné. ž em am v T by k do

Arche olo předm gové n ě tů z m alez lad li ší

s. n. old áme tsw ký k Co vel n

Temže pram K jejímu pram ení v ko eni by pcíc lu m h í st ě

Měs to O x fo univ rd erz itou je s . Ta vět ov b ted yla ě yt z ém a

žní resti u, p taro 1096 a je us vo oku és mr lul kole á. os tar pr žena let s lo isíc t ěř

Cherwell

Led ryb ňáče am k j i. P e i ro ch to

živí , že se ená m d o ních zna poblí ž v o t e ži j g, fá ěji tio jrad ků. ne to

V O L KRÁ

Í V ST

Te m že (a n

ítr ve vrbách kní žky V ětské d a s ku 1908 v ydal kuli rou ro á e t k k c , i í) rahame. dyl ž st v oi eth G dru n k n o e r a ob aj tel K žil va d isova u o p slo ák ýs po Žab lick g eb an

Temže pramení v pahorkatině Cotswolds. Odtamtud se řeka vine dolů, kde se v univerzitním městě Oxfordu stéká s Cherwellem. Temže protéká dále městem Henley, kde se pořádá každoroční regata, kolem královského hradu Windsor, univerzitním městem Etonem a nakonec se přes Londýn vlévá do Severního moře. Od pramene k ústí urazí voda 338 kilometrů. Od Teddingtonských propustí má Temže přílivové povodí, kdy se s přílivem a odlivem mění rychlost a směr toku. V Londýně může hladina při skočném dmutí vystoupat až o sedm metrů. Temže je jednou z neznámějších řek světa a nejvýznamnějším vodním tokem Anglie.

li stavi i po že s ýn . em Lond uT ěsto eh bř vní m ím hla rn o ve stal j

Roku 43 vpadli d o Bri táni hlavní tábor, Lon diniu e Řím a m. Poz né. N dě ji s a s ez e n ě

od antiky. Lodě mohly kotvit a ob ný ji ž chod m a se přístav přeso ovat ýzn ním století u d v v e a l l s l stále po by V p ř e í p v m r e a z v . o u íc v r j t e i kamion sta ta o vn y neb oží d ří s mě b p z u o vlakem. d se ký řed ns e st odku ý v , d y on ímo řek př ústí k

Tenkozobec v Ang lii v roku 1840, ym ale řel ko v anglické v od ro ku le olné pří 194 m v ysk ro dě 7 s y tu je. op

ět

ge Brid n o nd Lo

Fouln e ss

,n uj ulov ea e ta ý k n Ti é m e,

v Two Trees o r t s O

ík dn urč e l o se M ýp ult . Zde wich n ází en lk y ach é dé Gre n e n e . ichi s pis řív V Greenw emě ta, d GMT z í n ě čítá o sv ceně bod pro po eléh á c s a zkr íč standardn

Za Te pří ddin liv u gto a o

Od 17. do 19. s

ži jsou vodn ry na Tem ím d Barié í i m ečný povodněmi. B lem, k výjim ter r á ny é a v případě nouz e se barié chr daj r le ání íz ve ží n Lo n dn ou a d t.

, vé do na le ky ar

tolet í , bě se pořádaly le hem dové m trhy . To alé zam do by rzlé Tem ly ja by ži. rm

Shep pe y

ed př n y dý řek ně

e v ystavena Temž e j mi eků říká ust muto ús p o o r t se ip vý. m oto ý r ivo l k .P í ř s p n Me ivu také na z dl svě i lety 182 tě p el 5 od tun o rušn a 1843 b vní r pr p o yl v yhl ou ř len l. Je t š e o n u ý u b t e e ý n k s T ž e m k m o dos byl za tavn u. Je 396 met rů dlouhý a původně íky. D nes je s oučástí londýnského metra.

sta l mě í ři ká rozš ec ji ěm dě N poz e zs

í n r e v ře o m

Hanza by la ve střed jako Lübeck ově a Ha ku mbu obc rk z ača hodn ím l as o os sv tatn polu pra azem í ev co rop ská vat mě m . Sv s ěs a ta .

Estuárium je

L ab e

ME NĚ p oz s r ším ý t k ořs nejvě m l ore m je py. ský o Evrop Evr 2,45 l až vcem e d í ř k dra

La be i tv nic říš ořilo v ýchodní hra 4). eK -81 arla Velikého (768

CKO

m ětí

Martin Luth er v r ané wittenberského m1 koste la. K 6. sto reformace. Lut let ri hero íú vým tizov však nepoda a cíle l ji dajn řilo. m m ě Mís to t bylo i nek přit oh a r e lo lo ov fo s pro znik rmo ti v lv va tes t ta nt křes ism

u rán ala a b zač u ín m m se tez i. Tí 95 kv , to oud: r v ch é cí írke pr c k vý ný lic ou ls sil uk kato lick ový n to ka tví ns ťa . us

de ,k ky iká n ře vz . da

širok é, p se mísí slad ro ká v oda táhl takzva éú s e ná b rak slan stí ick ou á vo

kt adu v k A

ku bur gde a v M

Sála

M vz agde du bu o c rs a t d seb h. Tla ké po loko eh k de e odd vněj ule s š jší e k so ysaje ě í sta lit. P ho vzd i se v bě přilož m i n i z e l ze ř í a z dutiny m ros u je ne ta n i pokus chu na mě děné polokoule je tak silný, že u rok ěm ědec ecké u 165 icke, v náct r e 4 u , h G k t n o e kon rý prováděl Otto vo st í. Po Magdebu ani še rku, od sebe kus u dtrhlo o e n e l u o k p o l o kazuje , jak silný j e tlak vzduchu.

Bobr la bsk ý

ějí hráze a kanály, . Stav ody v inu vody ve sv ých ijí u lují hlad ž i ech. bř egu hrad Bo ak r t a

V sta . Lüb álečná mě h c oby loď „ eck žbá éd u l v Velký u, b s s e dí yla s orel“, která byla v 16. století v ší lo e svo ejvět u témě n u o k ř osmdesátimetrovou dél . Využ hodu ívalo se jí na ochranu hanzovního obc

Ber lín

Havo la

Labe pramení v Čechách v Krkonoších, nedaleko hranic s Polskem. Protéká Krušnými horami do Saska a dál přes Severoněmeckou nížinu. V Hamburku ústí nálevkovitým ústím čili estuáriem do Severního moře. Labe měří celkem 1165 kilometrů, z čehož zhruba z jedné třetiny protéká Českou republikou a ze dvou třetin Německem. Významnými přítoky jsou Vltava, která protéká Prahou, Sála a Havola. Labe v minulosti tvořilo důležitou evropskou přírodní hranici, udávalo východní hranici říše Karla Velikého a po druhé světové válce bylo součástí rozdělení východního a západního Německa.

, em lk y l dn ětové vá by v 45 uhé s á vojska. 19 dr větsk a za so au ká a ric

„ De nL abe kdy s “2 eu 5. mě du setk sta b ala Tor n am g e

PO LS KO

st ny b ďa ho o é áž Dr lečn o sp ú t á ěs dv pře ylo m b co

Podle židovské pověs ti u plá Löw z vltavského jílu c g ole al ra podobnou bb člov ma, ěku by i to . st

do p

ád

ál e ar pra ok je n cují na pl nec ího ren ch ně ký a m rak ovaci zn teru iče i ná let no y ro , poté . ku 194 5

sk Pančav

o ýv

ch, echá Č Labe p v ramení v Krkonoších obr ládne kde po v í t e l a dle pověstí po st Krakonoš.

ČESKO