ZVUK Zlínského kraje by Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

podzim / zima 2013

tož - Jaroslav Zapletal • ozvěny Zlínského kraje - Blanka Kovandová • osobnosti - Blanka Rašticová • paměti - Radek Jančář • tenkrát - Blanka Petráková • malý místopis - Zdeněk Pilát • rozhovory - Bohuslav Matyáš • umění - Dušan Trávníček • genius loci - Martin Marek • život - Aleš Kostelka • literatura - Tomáš Ježek • za plotem - Josef Holcman • dozvuk

zvuk

Č a s o p i s p r o k u lt u r u a s p o l e č e n s k é d ě n í

Zlínského

kraje

Editorial Radek Jančář Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou podzimní a zimní dvojčíslo časopisu ZVUK, jehož hlavní téma Nic netrvá věčně… může být literárně uchopeno nejrůznějšími způsoby – vesele i smutně, s nadsázkou nebo nostalgií, čtivě i popisně – a dají se do něj zahrnout nejrůznější archetypy lidského konání, ale i chování. O tom se ostatně přesvědčíte sami při čtení některých příspěvků aktuálního ZVUKu. Nedávno o svátku Všech svatých jsem opět po roce navštívil několik hřbitovů, kde se rok od roku nachází stále více mých příbuzných a přátel. Jako každý zapálím svíčku, mlčky se pomodlím a krátce zavzpomínám. Poté procházím hřbitovem, neboť mám zvláštní zálibu hledat ty nejstarší hroby, většinou již opuštěné a zanedbané, luštím takřka nečitelná jména na zubem času poznamenaných náhrobních deskách a prohlížím si tváře zesnulých na dávno zašlých fotografiích. Přemýšlím, jací asi byli tito lidé, zda si na ně ještě vůbec někdo vzpomene, jaký otisk po sobě na tomto světě zanechali, zda předali svým potomkům alespoň kousek svého pozemského bytí; a na mysl mi vyvstanou verše římského básníka Horatia: Ve věčnost nevěř, jen pohleď, jak hodina krátí rok i blažený den… Každý hřbitov mi připomíná staré rodinné album fotografií, které putuje z generace na generaci, až k té nejmladší, která si prohlíží více než sto let staré podobenky a matně vzpomíná, kdože je na nich vůbec zachycen, a snad i vyloví v paměti útržek hovoru s prarodiči a krátkým zábleskem v paměti se na malou chvíli vrátí do dávné minulosti. Nic lidského netrvá věčně, ač jsme v současné virtuální vlně častokráte přesvědčováni o opaku, proto bychom si měli uvědomit, obzvláště nyní, v době adventní, že každý z nás vytváří svého vlastního genia loci na tomto světě svým chováním, jednáním, prací a že skutky každého jedince jsou jednotlivými střípky, z nichž se skládají skutky celé společnosti. A jenom na nás záleží, jakou podobu svého bytí předáme svým následovníkům. Náš čas na tomto světě je vyměřený a žádnou druhou šanci již nikdo z nás nedostane, protože zkrátka nic netrvá věčně… Za sebe i za celou redakční radu Vám přeji krásné a požehnané svátky vánoční a dobrou náladu v roce 2014!

Do ponurosti dnů a zamlklosti oken napadl sníh tak Bílý sníh Pojď dechem utkaná neslyšným krokem na vločkách Skryj se v závějích

/úryvek básně Jiřího Víchy/

Obsah

rozhovory

tož Všeho do času – Jaroslav Zapletal 3 ozvěny zlínského kraje Život pod společnými střechami – připravila Blanka kovandová 6 Co je podstatou ideové koncepce 14|15 BAŤOVa INSTITUTU 11 – připravila Blanka kovandová Baťův institut je příklad úspěšné proměny 13 – připravil radek jančář Základní údaje o 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU 15 – Pavla Gajdošíková Kraj ocenil práci veřejných knihoven 16 – helena mráčková osobnosti Před devadesáti lety zemřel ThDr. Antonín 19 Cyril Stojan (1851-1923) – blanka rašticová In memoriam Jaroslava Bartoška 24 – josef kolařík paměti Oldřich Žemlík: Vzpomínky na totální nasazení 28 v Berlíně 1942-1945 – připravil radek jančář tenkrát Vzorná hospodyně ze Samohrádku 37 – blanka petráková malý místopis Dům s patinou bohaté historie 42 – zdeněk pilát Věčně nestojí ani stavby v Kroměříži, ať už historické, nebo současné 46 – petr pálka K dataci sochy svatého Jana Nepomuckého 50 v Kladné-Žilíně – petr odehnal 1

53 … s Jiřím Jilíkem – bohuslav matyáš umění Hotel na hlavní ulici – blanka petráková 65 To nejlepší z archeologie – dana menoušková 68 Podzimní výstavy ve zlínském muzeu – alena prudká 69 Zvířata na Zemi a člověk – dušan trávníček 72 Zlín Jana Lukase – david valůšek 77 genius loci Tovární areál ve Zlíně: A jak dál? – martin marek 81 život Jeden z příběhů recesisty 91 (a trochu magora) Dodyna – aleš kostelka literatura Fotbalové vzpomínky jako posel dobrých zpráv – tomáš ježek 94 Výstup na horu aneb fotbalová balada – josef holcman 97 Sestřička poezie – Mít křídla z duhy – tomáš ježek 99 Mít křídla z duhy – martin horký 100 za plotem 105 Podoby Pavla Popelky – josef holcman 106 Úvodní slovo ke knize – pavel popelka dozvuk Stále živý fenomén kroje 111 na Uherskohradišťsku – radek jančář Odešel básník a lékař Dušan Cvek 113 – libor martínek Konference „Valašsko – historie a kultura“ 114 – petr odehnal 117 Visegrádská cena – pavel popelka a na konec Vstříc velké metamorfóze – tjjzd 118 obsah

tož

Zlín 1938. Foto © Jan Lukas.

Všeho do času

padesátiletým odstupem dalo by se to vyjádřit jako v té písničce:

Jaroslav zapletal

Jenom Pán Bůh na věky, říkávala moje strážnická stařenka Anna. Dávno už je v Čísle posledním za Skalickou bránou. Koncem zimy, když se mrazivě dní, z dolin od Petrova na její kousíček země padají větrem hnané chomáče ledového pápení. Ale jak se jaro utrhne z opratí, rozkvétá jí nad hlavou červený tulipán. Jako by jí neviditelná věčnost posílala útěšný pozdrav za to, že leží sama. Její manžel Josef si za sedm roků po svatbě sáhl na život. Aby nebyla znesvěcena hřbitovní půda, musel být pochován kdesi za zdí. Krejčí Svoboda byl mladý, šikovný a vyhledávaný - jako to jeho příjmení. Jenže si ponabíral na závdanek moc práce. Proto se pilný řemeslník jednoho dne zcela oddlužil ze světa. Stařence po něm zůstaly čtyři děti. Nepamatujeme, že by si někdy nahlas stěžovala. Ale ani o lepší části svého životního příběhu nic neprozradila. Všechny milostné tajnosti si nechala k vlastní tíži. Pokaždé odpověď pojednala přibližně takto: „Pchá! Nó Bóže! Sraly hory, plakaly kameně! Ja, chlapče, ono sa darmo neříká, že máš k zisku, co máš v pysku.“ Spolehlivě se ví, že dlouho sloužila ve Vídni a pak na zámku u hrabat Magnisů. Na památku od nich dostala zlatý dukátek, který mi věnovala, když jsem maturoval. Ten penízek jsem rychle minul na studiích v Brně, neboť jsem si užíval života podle pravidla, že radovat se máme dokud jsme mladí, a proto směňujeme věci trvalejší hodnoty za pomíjivé, ale v té chvíli mnohem důležitější. O podrobnostech raději pomlčím. S více než 3

Keby boly hory samé papírové a voda atrament hvezdy písárové

Keby to spisoval šetek široký svet ešče by nespísal méj lásky destament...

Jenže jak jinak než dodatečně by náš život mohl dostat srozumitelný a ospravedlňující smysl? O tom je mudrosloví „Co před světem zde ukryto, bude někdy všem očito“. V Uherském Hradišti na rohu Palackého náměstí najdete památkově chráněný dům č. p. 293, postavený v roce 1900 Josefem Schaniakem. Z parádních fasád, zdobených štukovými buclatými děťátky, dýchá ztracená nevinnost měšťanské c. a k. rakousko-uherské minulosti. Nárožní arkýř podpírá sousoší dvou svalnatých gigantů se zoufalým výrazem ve tvářích: Nás, Atlanty, za vzpouru potrestali bohové. Proto na ramenou neseme celou nebeskou klenbu. Aby se nepropadla a nezničila Zem. Co by si bez nás počalo lidstvo? Tomuto dílu mistra Aloise Amorta se většinou říká mamlasi. Když vstoupíte, najdete uvnitř domu (mimo jiné) i kanceláře politických stran. Přízemí ovládla sociálmí demokracie, o poschodí výše sousedí komunisté s občanskými demokraty. Na jedné chodbě se dělí o pánský záchodek, kde tož

do kabinky na vnitřní stranu dveří umístil správce tohoto všeho nápis, připomínající na první pohled futuristickou báseň: PO PROVEDENÍ ÚKONU SPLÁCHNI BUĎ ČLOVĚK !!!! Prostomyslnější uživatel by snad mohl doufat, že kolikrát v tomto kouzelném domě spláchneš, tolikrát staneš se člověkem. Podněcován přirozenou touhou žít věčně, splachoval by pořád znovu a znovu. Avšak pravdou je, že by mu to stejně nebylo nic platné. Věčnost je jinde. Kromě toho o ní nemůžeme z vlastní zkušenosti nic bližšího vědět. Snad jen někteří básníci věří, že mají s věčností možná něco společného. Neboť napsané slovo, littera scripta manet, trvá. Zmínění básníci jsou takoví ti horolezci na útesech věčnosti. Svatý Augustin šel na objasnění jejich zvláštnosti pomocí příkladu o truhláři, který vyrobil skříň. Taková dřevěná skříň může snadno ztrouchnivět a rozpadnout se. Řemeslníkův tvůrčí projekt skříně, její idea zjevená i přenosná slovem, je nadčasová. Doba Augustina Aurelia (354-430) nechrlila moc zbytečných slov o ničem, ale už tenkrát bylo důležité nejen co se řekne, ale také kdo to řekne. Nyní, kdy se zdá, že věčnost a dočasnost se liší pouze délkou trvání, je to někdy nejdůležitější. Ve dvojčísle našeho časopisu (podzim/zima 2008) jste si mohli přečíst rozhovor redaktora Bohuslava Matyáše s kolegou spisovatelem Antonínem Bajajou. V roce 1990 byl tento spisovatel hlavním zakladatelem ZVUKu už tím, že vymyslel jeho tož

jméno. O osmnáct let později řekl: „V době vzniku jsem nepochyboval o tom, že ZVUK bude vycházet navěky a jeho sláva bude věčná. Teď mám dojem, že věčnost už bezmála uplynula.“ Myslel to samozřejmě jen obrazně a kriticky. Věděl, že představa plynoucí věčnosti je cosi jako kulatý čtvereček. Ale soudit úroveň časopisu je užitečné. Bez pokory dopadne zpravidla špatně každý lidský výtvor. Vždyť jakýkoliv časopis, který momentálně je, může zrovna tak dobře i nebýt. Už to slovo má, podobně jako lidské hýždě, dvě půlky - čas a opis. (Řečeno s trochou gramatického násilí.) To přece ví každý správce tohoto všeho. Nezáleží na tom, jakou cedulku má na dveřích kanceláře. Podstatné je, zda si myslí, že něco je lepší než nic, nebo naopak, že než toto, tak raději nic. My starší si pamatujeme, že komunisté vydávali svou Novou dobu a Novou mysl. Naprostá většina obyvatelstva ani netušila, že jsou. Dnes ví každý, co je - Aha! Nejméně sedm set tisíc lidí každý den potřebuje přikrmit nenávist závistí a zjistit čerstvé pikantérie ze soukromí bohatých, slavných a mocných. Když novináři nenajdou žádná svinstva, klidně si je vymyslí. Podobně se s poptávkou musí vyrovnat i trvale úspěšný politik. Zásadně nikdy nepracuje s poctivým poselstvím, že bude hůř, aby nebylo nejhůř. Kdo by ho taky volil, když poptávka je po opaku. Držme se pravidla, že jenom co máš v pysku, to máš k zisku. Nesypme z veřejných rozpočtů peníze do efemérních kulturních podniků. Až půjdete ve sváteční den Památky zesnulých s kyticí a svíčkou do Čísla posledního, všimněte si, že nejvýstižnějším obrazem kulturnosti naší doby je pěkně upravený hřbitov. Tudy, nikoliv přes knihovny, se chodí na věčnost. 4

ozvěny zlínského kraje

Zlín 1938. Foto © Jan Lukas.

Život pod společnými střechami blanka kovandová

V opravených továrních budovách se již zabydlely tři důležité součásti společenského a kulturního života ve Zlíně - Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše spolu se servisní organizací 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Čtyři subjekty pod dvěma střechami a s jedním společným zájmem – přilákat co nejširší veřejnost. Ředitelům jsme položili stejné anketní otázky:

Zeptali jseme se Ing. Lenky Struhárové-Jančaříkové, ředitelky servisní organizace 14l15 BAŤŮV INSTITUT Jak si představujete přínos servisní organizace v rámci 14/15 BAŤOVA INSTITUTU? 14|15 BAŤŮV INSTITUT má na starosti veškeré provozní věci, které souvisejí s budovami a kvalitním fungováním Muzea jihovýchodní Moravy, Krajské galerie výtvarného umění i Krajské knihovny Františka Bartoše. Snažíme se vytvořit zázemí pro tyto instituce, pomáháme také s propagací a marketingem. Zároveň připravujeme i řadu vlastních akcí, které mají přispět především k návštěvnosti celého moderního komplexu. Staráme se také o komerční využití přednáškových sálů a dalších prostor včetně parkování. Na klíč pro organizace a firmy připravujeme nejrůznější akce, semináře, školení, prezentace apod. Jak by mělo podle vás soužití všech „obyvatel“ v institutu fungovat? Každá organizace získala v rámci tohoto multifunkčního moderního centra dostatečný prostor pro své fungování. Muzeum i galerie získaly kromě stálých expozic i prostory pro krátkodobé výstavy ozvěny zlínského kraje

Lenka Struhárová-Jančaříková. Foto © archiv 14l15 Baťova institutu.

a akce. Mají k dispozici i poměrně rozsáhlé zázemí a depozitáře. Stejně tak má komfortnější prostory, oproti minulosti, krajská knihovna. Díky tomu všechny tři krajské kulturní organizace mohou lidem nabízet daleko více služeb. 14|15 BAŤŮV INSTITUT se snaží všem třem organizacím poskytovat především dobré zázemí, ať už ve správě budov, tak jim poskytujeme i odborné zázemí v oblasti propagace. Vše je o kompromisech a vzájemných dohodách. Všechny instituce si vzájemně mohou být i prospěšné a tvořit jedinečný komplex pro obyvatele města, návštěvníky z okolí, turisty i všechny ostatní. Co konkrétního plánujete pro návštěvníky? Našim velkým přáním je, aby celý komplex 14|15 BAŤOVA INSTITUTU žil. Chceme, aby sem lidé chodili nejen za kulturou, vzděláním, ale také za zábavou. Proto už nyní plánujeme spolupráci s nejrůznějšími významnými institucemi a firmami v regionu. Několik akcí už se nám podařilo a rádi bychom v tom pokračovali. Určitě se znovu pustíme do 6

organizace Galerijní a muzejní noci, která v letošním roce měla velkou návštěvnost a akce se lidem líbila. Pro rodiny s dětmi plánujeme nejrůznější programy, jednou z cílových skupin jsou i studenti, ať už středoškoláci, či vysokoškoláci. Některé prostory jsou vhodné i pro pořádání koncertů, autorských čtení, divadelní a taneční vystoupení nebo přednášky na různá témata. Naším cílem je, aby se 14|15 BAŤŮV INSTITUT ve Zlíně stal místem, kam se lidé všech generací budou pravidelně vracet. Třeba proto, že se tady cítili dobře, dozvěděli se něco nového a strávili u nás příjemný čas. Uděláme pro to maximum. K naplnění našeho cíle má přispět i Klub přátel 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, který jsme založili v létě. Lidé si za velmi výhodných podmínek mohou zakoupit roční vstup do celého komplexu. Zdarma tak mohou, vždy s jedním hostem navíc, navštěvovat stálé expozice, krátkodobé výstavy, jsou zváni na vernisáže a akce pořádané institutem a ještě díky kartě získávají řadu bonusů a benefitů. Se slevou mohou chodit například do zlínského multikina, v zimě si levněji pořídí skipasy na zlínském lyžařském svahu nebo se slevou nakoupí v síti knihkupectví Neoluxor. Navíc během podzimu k zakoupené členské kartě obdrží i bonusový balíček s dárky, a to vše ještě s desetiprocentní slevou. Více na našich stránkách http://www.14-15. cz/klub-pratel/.

Zeptali jsme se PhDr. Zdeňky Friedlové, ředitelky Krajské knihovny Františka Bartoše Jak si představujete přínos servisní organizace v rámci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU? Krajská knihovna Františka Bartoše přináší do 14|15 BAŤOVA INSTITUTU každodenní služby 7

pro návštěvníky – od klasických, jako je provozování čítárny a studovny, přes půjčování různých typů dokumentů a zpřístupňování informačních zdrojů až po organizaci vzdělávacích a kulturních programů. Naším cílem je poskytovat kvalitní a operativní služby dostupné všem. Knihovní fond, který v letošním roce přesáhl půl milionu knihovních jednotek, je tradiční základnou, ke které se v současnosti připojují elektronické informační zdroje. Knihovna také plní svou odbornou roli vůči knihovnám ve Zlínském kraji a věnuje se celoživotnímu vzdělávání knihovníků. Nové prostory poskytují odpovídající zázemí pro kulturní aktivity, kurzy, přednášky, komunitní práci i prosté setkávání. Naši zákazníci patří do všech věkových kategorií – od malých dětí, které přicházejí s rodiči, až po seniory. Pro některé návštěvníky není úplně snadné si na nové prostory zvyknout a naučit se je ke své spokojenosti využívat. Proto věnujeme velkou pozornost vstupním exkurzím, kurzům i instruktážím, jak využívat všechna nová zařízení. Máme radost z nových čtenářů, kteří se zaregistrovali v prvních čtyřech týdnech od otevření knihovny, a současně nám velmi záleží na udržení těch stávajících. Nasloucháme návštěvníkům, sledujeme jejich reakce, dolaďujeme informační systém i řízení klimatu, přitom úzce spolupracujeme se servisní organizací. Bezchybné fungování budovy a samotné knihovny jsou podmínkou, abychom se mohli volněji nadechnout a pustit se do dlouhodobých projektů. Chtěli bychom, aby 14|15 BAŤŮV INSTITUT byl místem, kam se lidé rádi vracejí a kde nacházejí informace a podněty pro své vzdělávání, profesi, osobní rozvoj, umělecké zážitky a odpočinek. Jak by mělo podle vás soužití všech „obyvatel“ v institutu fungovat? ozvěny zlínského kraje

Zdeňka Friedlová. Foto © archiv KFBZ.

Instituce, které ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU sídlí, by neměly být jen dobrými sousedy, což vyžaduje od všech dodržování dohodnutých pravidel, vzájemný respekt a toleranci. Měly by spolupracovat, navzájem si naslouchat a doplňovat se s cílem připravit hodnotné a atraktivní programy pro návštěvníky a současně naplňovat základní odborné poslání všech institucí. Hodně si slibuji od vzájemné inspirace, využití silných stránek jednotlivých institucí při přípravě společných projektů. Instituce tvoří lidé, kromě srozumitelných pravidel pro společné fungování je třeba vytvořit efektivní nástroje pro jejich komunikaci, řešení problémů i sdílení úspěchů. Za důležité považuji, aby se budování nové značky 14|15 Baťův institut opíralo o tradiční značky všech tří kulturních institucí, které ho tvoří, aby navazovalo tvůrčím způsobem na tradici a hodnoty, které jsou těmito značkami reprezentovány. Co konkrétního plánujete pro návštěvníky? Kromě novinek, které jsme uvedli do provozu při otevření knihovny – jako je samoobslužné ozvěny zlínského kraje

půjčování a vracení, rozšíření nabídky knih a časopisů ve volných výběrech, online objednávky ze skladu – chceme postupně zavádět nové služby, které by vyhověly nejrůznějším požadavkům čtenářů. Rádi bychom zachovali tradiční programy na podporu četby a literatury – Den pro dětskou knihu, literární a výtvarné soutěže pro děti, Čítárnu u čerta s knihou, Vánoce v knihovně, Po setmění v knihovně či Literární jaro. Nově bychom se rádi zúčastnili Noci literatury a Muzejní a galerijní noci. K přednáškovým cyklům věnovaným hudbě a historii bychom v příštím roce rádi připojili nový cyklus věnovaný životnímu stylu a životnímu prostředí. Nadále se chceme věnovat kursům zaměřeným na využívání informačních technologií a nových možností komunikace. Těšíme se na inspiraci od kolegyň a kolegů z ostatních institucí a na přípravu společných projektů – každý z nás umí něco dobře, něco výborně a v něčem má rezervy – věřím, že spojit své síly dohromady bude užitečné pro nás i pro naše návštěvníky.

Zeptali jsme se PhDr. Antonína Sobka, ředitele Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Jak si představujete přínos vaší organizace v rámci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU? Přestěhováním sídla Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně do nových prostor 14|15 BAŤOVA INSTITUTU se s konečnou platností vyřešila dlouholetá neuspokojivá situace naší instituce, která svou činnost vykonávala ve zcela nevyhovujících, navíc pronajatých, prostorách. Největší pozitivum z přestěhování do nových prostor dokumentuje vznik ucelené stálé expozice PRINCIP BAŤA: DNES FANTAZIE, ZÍTRA 8

SKUTEČNOST, zahrnující všechny oblasti, do nichž Baťové úspěšně vstoupili, dále vytvoření interaktivní expozice Františka Bartoše zaměřené na jeho dílo, jazykovědu a dialektologii a v neposlední řadě otevření reprezentativních prostor pro krátkodobé výstavy a vzdělávací činnost. Jestliže základním posláním muzea je poskytovat zázemí pro odborné vzdělávací a kulturní služby ve všech oblastech předmětné činnosti a přispívat k rozvoji volnočasových aktivit občanů všech věkových kategorií, tak zásadní přínos Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je a i v budoucnosti bude poskytovat nové kvality služeb při prezentaci široké nabídky kulturních, vzdělávacích a osvětových programů a tím přispívat k rozšiřování kulturního a historického potenciálu města Zlína a Zlínského kraje. Navíc prezentace výsledků činnosti tří nejvýznamnějších krajských kulturních institucí, jak věřím, přiláká veřejnost k návštěvám a tím se také oživí bývalý baťovský tovární areál. Jak by mělo podle vás soužití všech obyvatel v institutu fungovat? Samotný přesun tří krajských kulturních subjektů do dvou zrekonstruovaných továrních budov je jistě dobrým a záslužným počinem. Po půlročním fungování jedné budovy č. 14 (MJVM a KGVU) a po zahájení provozu druhé budovy č. 15 (KKFB) se zdá být soustředění tří kulturních institucí a jejich vzájemně propojitelná nabídka veřejnosti velmi nadějná. Stejně tak se jeví i vzájemná spolupráce těchto tří kulturních institucí při přípravě plánu programové nabídky na příští rok a sladění termínů akcí tak, abychom si vzájemně nekonkurovali. Bezproblémové fungování institucí a soužití jejich obyvatel ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU bude záležet na servisní příspěvkové 9

Antonín Sobek. Foto © archiv MJVM.

organizaci 14|15 Baťova institutu. Té je totiž svěřena správa 14|15 BAŤOVA INSTITUTU a zajištění provozu, údržby, majetku a podpora činnosti tří kulturních organizací. Co konkrétního plánujete pro návštěvníky? Díky nové stálé expozici „PRINCIP BAŤA: DNES FANTAZIE, ZÍTRA SKUTEČNOST“ se budeme moci více zaměřit na dílčí baťovská témata, která budou doplněním, případně rozšířením obsahu stálých expozic. Nové pojetí expozice Františka Bartoše, organicky začleněné do vstupního i edukativního prostoru, umožní nenásilně přiblížit tuto osobnost široké veřejnosti i školní mládeži mimo klasické expoziční prostory a umožní spojit edukační program Muzea ozvěny zlínského kraje

přiláká širokou kulturní veřejnost. Máme co nabídnout a na co se můžou návštěvníci námi připravených programů a aktivit těšit.

Zeptali jsme se PhDr. Václava Mílka, ředitele Krajské galerie výtvarného umění

Václav Mílek. Foto © archiv KGVU.

jihovýchodní Moravy a Krajské knihovny Františka Bartoše ve společném prostoru. Vytváříme kvalitní nabídku doprovodných aktivit ke stálým expozičním i krátkodobým výstavám s cílem oslovit široké návštěvnické spektrum, pro školy, rodiny s dětmi, seniory aj. Nadále budeme pokračovat v pořádání pravidelných akcí pro veřejnost, jako je například velikonoční předvádění, Den muzeí, muzejní noc, Den řemesel, Ševcovská pouť, vánoční dílny, noční prohlídky. K Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně patří hrad Malenovice, Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích a Národní kulturní památník Ploština, které spravujeme. I zde nabízíme řadu jedinečných expozic a výstav a připravujeme programovou nabídku, která ozvěny zlínského kraje

Jak si představujete přínos vaší organizace v rámci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU? Odpověď na tuto otázku by si zasloužila nejprve osvětlit, co je pro mě 14|15 BAŤŮV INSTitUT, co jsou jeho cíle, jak má fungovat. Hlavní potíž v tuto chvíli totiž je, že to nikdo moc neví, a tak se přirozeně otevírá prostor, který můžeme různě naplňovat svými představami. Centrum je nyní otevřeno velmi širokému spektru zájmů. Což je dobře proto, aby se ukázalo, co z kreativního potenciálu tohoto města a kraje „na to má“, a špatně proto, že je to místo trochu nečitelné, a těžko tak bude získávat stálé návštěvníky. Myslím, že galerie, která z povahy předmětu svého odborného zaměření nejvíce pohlíží do současnosti a do světa a má tak obrazně řečeno prst na tepu doby, má potenciál k tomu, aby do krystalizačního procesu zasáhla nejen jako korektor, ale jako iniciátor akcí, které dají 14|15 tvář. Jak by mělo podle vás soužití všech „obyvatel“ v institutu fungovat? Dotaz trochu podsouvá, že soužití je problematické. V některých aspektech skutečně může být. My jsme v našich předchozích sídlištích – Domě umění a na Zámku – nebyli sami, takže v současném stavu nevidím nic, na co bychom si měli složitě zvykat. Je jasné, že při soužití organizací, které ač jsou velmi odlišné, v některých činnostech jsou si podobné, dochází ke střetu zájmů. Předpokladem k řešení takových situací 10

je dobré porozumění činnosti tohoto druhého a respekt k ní. Rozhodně je pro všechny strany lepší se domluvit než spoléhat na nějakého arbitra. V tuto chvíli se hlavně jedná o nastavení provozních mechanismů objektu tak, aby vyhovoval všem organizacím a skutečně umožnil jejich rozvoj. Jinak v soužití mezi kulturními organizacemi samotnými problém nevidím, navzdory tomu, že „kulturu“ vnímáme každý jiným prizmatem. Například mezi muzei a galeriemi, resp. vlastivědnými muzei a muzei umění, existuje v naší zemi dlouhodobě určitá řevnivost. V našem zlínském případě bych to spíš nazval soutěživost. My jsme se v ledasčem poučili v muzeu a muzeum se jistě občas inspirovalo u nás. Takže je to pozitivní pro obě strany. Kdyby došlo k našemu sloučení, jak nám občas někteří prorokují, tento pozitivní efekt by byl jednou z věcí, o niž bychom všichni přišli. Co konkrétního plánujete pro návštěvníky? Po hodně dlouhé době se naši návštěvníci můžou těšit na staré umění, jehož prostřednictvím začátkem příštího roku ještě připomeneme cyrilometodějské výročí. Naší hlavní akcí nadcházejícího roku bude sedmý ročník trienále Nový zlínský salon, jímž bychom rádi opět vstoupili například na platformu nebo střešní terasu. Je škoda, že nám velikost výstavních prostor, které máme k dispozici, neumožní celou přehlídku soustředit do 14|15, ale musíme se poohlížet i po dalším místě. Ve vztahu k Baťovu INSTITUTU je třeba také zmínit, že připravujeme celou řadu akcí pro tzv. videomapping fasády 15. budovy. Zatím jsme ale ve stádiu podávání grantů a hledání partnerů, takže bych nerad prozrazoval více.

Libor Lukáš. Foto © Jakub Ludvík.

Co je podstatou ideové koncepce 14l15 BAŤOVA INSTITUTU? blanka kovandová

Odpovídá Libor Lukáš, hlavní nositel vize institutu Základní myšlenkou celého projektu bylo soustředit na jedno místo významné krajské kulturní instituce a zároveň udělat další krok k revitalizaci továrního areálu. Projekt je pokračováním úspěšné obnovy Baťova mrakodrapu č. 21 a posouvá význam celého areálu jako dominanty centra krajského města zase o kus dál. Inspiraci jsme čerpali z prvorepublikových baťovských „Studijních ústavů“ a „Školy umění“. Podstatou ideového řešení bylo základní zadání: „Tři instituce ve dvou domech s jednou integritou“. ozvěny zlínského kraje

Petr Všetečka. Foto © Dušan Tománek.

Juraj Sonlajtner. Foto © archiv J. S.

Obnova objektů byla provedena autenticky a citlivě, bylo vybudováno moderní zázemí pro galerii, muzeum i knihovnu, sloužící jednak modernímu provozu kulturních institucí, ale i potřebám všech návštěvníků. Výjimečnou „přidanou hodnotu“ pak vytvářejí moderní multimediální exteriérové prvky, jakými jsou videoprojekce na fasádách či videomaping. Cílem tvůrců bylo vytvořit projekt ojedinělý nejenom v českém, ale i v celoevropském prostoru, navázat na baťovské tradice a na zlínské kulturní prostředí. Jsem přesvědčen, že se to našemu tvůrčímu týmu podařilo naplnit. Pouze spokojení klienti 14|15 BAŤOVA INSTITUTU to v budoucnu mohou potvrdit a já jsem přesvědčen, že to i rádi potvrdí.

dnes krajských kulturních institucí komunistický stát prakticky neinvestoval. Svoji roli také sehrála dimenze továrních budov i možnost získat na poměrně velkorysý záměr evropské peníze. Úplně na začátku jsme zvažovali i jiná místa, neboť objekty v továrně byly majetkově těžko dostupné. Pak by ale instituce působily na různých místech města a asi by se investovalo pomalu a dlouho. To by jistě mělo své klady, otázkou by ale zůstalo, co s opuštěnými továrními objekty, které významně spoluvytvářejí identitu města. Výsledný koncept volně vychází ze Studijních ústavů, budovaných firmou Baťa na jižním horizontu Zlína ve 30. letech, které po válce zanikly. Spočívá v synergickém působení tří institucí ve dvou architektonicky významných objektech pod jednou společnou značkou. Tento přesun vnímám jako pokus o oživení vyhaslého srdce města, o symbolické přepólování.

Odpovídá architekt Ing. Petr Všetečka, spoluautor ideové koncepce a stálých expozic Ideová koncepce Institutu vznikala postupně, a to již od dokončení obnovy 21. budovy, tedy od roku 2004. K její výsledné podobě přispěly různé okolnosti, nejvíce to, že od 50. let do všech tří ozvěny zlínského kraje

Odpovídá architekt Juraj Sonlajtner, člen týmu vítězného soutěžního návrhu a spoluautor konverze budov 12

Hovořit o ideové koncepci „14l15 Baťova Institutu“ není úplně přesné. Tento název vzniknul až na konci celého procesu, a to poměrně nedávno. Původně se jednalo o „Krajské Kulturní a Vzdělávací Centrum, neboli KKVC “. Základem koncepce je jednoduchý nápad: spojení tří krajských kulturních institucí v jeden celek a jejich přemístění do nově vybudovaných prostor. Tento nový celek je myšlenkově propojen s tradicí Baťových Studijních ústavů z třicátých let a je umístěn do výjimečných budov č. 14 a 15 bývalé Baťovy továrny. Je to velkorysý koncept založený na jednoduché myšlence a zrealizovaný v nelehké době.

Baťův institut je příklad úspěšné proměny RADEK JANČÁŘ

Koncem září byla slavnostně otevřena Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, čímž byla završena definitivní podoba revitalizace budov 14 a 15, pojmenovaných jako 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Při této příležitosti jsme oslovili pana Ing. Ladislava Kryštofa, člena rady Zlínského kraje, který má kulturu ve své rezortní kompetenci. Jak jste s výslednou podobou vy osobně spokojen? Naplnila vaše očekávání? Revitalizace objektů 14 a 15 je příkladem, že úspěšná proměna industriálních objektů v sídlo kulturních institucí je možná nejenom v zahraničí, ale i ve Zlíně. Funkcionalistická strohost budov se postupně zabarvila všemi druhy umění, ale tím nejpestřejším a současně nejdůležitějším „malířem 13

atmosféry“ je návštěvník. A ten, zdá se, si cestu do 14|15 BAŤOVA INSTITUTU rychle našel. Je to projekt, který se Zlínskému kraji povedl. Kulturní instituce získaly prostory odpovídající jejich významu, ba v současné době můžeme říci, že jsou více než nadčasové. Krajská knihovna Františka Bartoše měla v minulosti určité limity, které byly spojeny především s nevyhovujícími prostory, v nichž sídlila. Nyní může naplno rozvinout pestrou ozvěny zlínského kraje

škálu služeb a nabídnout velmi zajímavé služby uživatelům. Využíváte i vy osobně některé ze služeb knihovny? Knihovna kromě klasického půjčování knížek, časopisů a audiovizuálních nosičů pořádá taky množství akcí, jak pro odbornou veřejnost, tak i pro čtenáře všech věkových kategorií. Současné prostory jí umožní značný rozvoj ve všech oblastech služeb, čehož knihovna jistě využije. Lidský potenciál již nebude omezován prostorovými možnostmi knihovny a věřím, že pracovníci budou přicházet s novými nápady, jak ještě zatraktivnit naši krajskou knihovnu. Osobně se na tyto novinky již těším a rád se jich i nadále budu účastnit. Bývalý Baťův areál se postupně proměňuje v další zajímavý městský prostor, jaké jsou další vize či plány s jeho postupnou revitalizací? Zlínský kraj zrevitalizoval objekty a komunikace, které v Baťově areálu vlastní. Budeme rádi, když vlastníci ostatních objektů budou náš příklad následovat. Je to unikátní prostor s jedinečnou atmosférou, který se stále více stává dalším centrem Zlína a zaslouží si znovu žít. Co byste popřál návštěvníkům i uživatelům 14|15 BAŤOVA INSTITUTU do budoucna? Všem návštěvníkům bych přál, aby si 14|15 BAŤŮV INSTITUT oblíbili, aby se v těchto prostorách cítili příjemně, ať tam najdou knížky, výstavy, expozice i další kulturní akce, které je zajímají, a ať se tam vždy rádi vracejí. Uživatelům přeji spoustu dobrých nápadů, které budou těšit nejen je, ale zejména jejich návštěvníky.

ozvěny zlínského kraje

Základní údaje o 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU pavla gajdošíková

Čtyři instituce: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně 14|15 Baťův institut autoři ideové koncepce institutu: Libor Lukáš, Petr Všetečka investor: Zlínský kraj financování: 900 000 000 Kč, z toho 500 000 000 Kč bylo čerpáno formou dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava Z historie budov 14 a 15: postaveny v letech 1946-1949 (za éry národního • podniku Baťa) na místě bombardováním zničených nejstarších továrních budov v areálu • autor architektonického návrhu: Jiří Voženílek (1909-1986), rodák z Holešova, původně baťovský architekt, později vysokoškolský pedagog a hlavní architekt hlavního města Prahy • po úpadku výroby obuvi v 90. letech objekty využívány k různým nevýrobním účelům – např. jako velkokapacitní prodejny textilu apod. • ve vlastnictví Zlínského kraje od roku 2008

•

Milníky projektu: 2008 Budovy 14 a 15 bývalého areálu firmy Baťa

vítězného soutěžního návrhu se stala firma A.D.N.S. PRODUCTION s.r.o.: Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka, Petr Janeš, Jakub Děnge, Václav Alda, Petr Dvořák, Peter Jurášek, Martin Němec • 2010 Vybráni zpracovatelé projektové dokumentace stavby a interiéru. Autory konverze budov se stali Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka z firmy City Work s.r.o., dodavatelem interiéru a expozic VESNA INTERIORS, s.r.o. • 2011 Začátek stavebních prací

• 2013 Otevření 14|15 BAŤOVA INSITUTU: 29. 4. 2013 (14. budova se stálými expozicemi) 27. 9. 2013 (knihovna v 15. budově)

(Čerpáno z knihy: Všetečka, Petr, ed. Jiří Voženílek: budovy č. 14 a 15 ve Zlíně – dědictví industriální éry.)

vlastnictvím Zlínského kraje • 2009 Proběhla architektonická soutěž, autorem

ozvěny zlínského kraje

Kraj ocenil práci veřejných knihoven Helena Mráčková

Nejen odborný přístup, schopnost držet krok s moderními informačními technologiemi, ale také nápaditost při pořádání nejrůznějších kulturních akcí a stejně tak i vstřícnost, vlídnost, laskavost a ochota pracovat pro lidi i ve volném čase, i to byla kritéria, která zazněla při slavnostním ocenění veřejných knihoven i jednotlivých knihovníků. To se uskutečnilo v expozici Baťova mrakodrapu ve Zlíně za účasti krajského radního pro oblast kultury Ladislava Kryštofa, ředitelky Krajské knihovny Františka Bartoše Zdeňky Friedlové, zástupců oceněných knihoven, jejich zřizovatelů i dalších osobností z oblasti kultury. Akci připravila Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci s Odborem kultury Zlínského kraje s cílem upozornit na práci veřejných knihoven a jejich přínos k rozvoji knihovnických a informačních služeb a tím i vzdělanosti a celkové kulturnosti obyvatel. „Chceme zavést tuto novou tradici, kterou letos pořádáme poprvé v historii Zlínského kraje. Rozhodli jsme se, že každoročně budeme oceňovat 4 knihovny a 4 knihovníky – vzhledem k tomu, že ve Zlínském kraji máme čtyři okresy,“ uvedl radní Ladislav Kryštof. „Odborná komise, která hodnotila práci knihoven i knihovníků, posuzovala celou řadu aspektů: vedle statistických ukazatelů, jako je například procento uživatelů ve vztahu k počtu obyvatel (včetně dětí), četnost ozvěny zlínského kraje

výpůjček, péče o knihovní fondy či vzhled knihoven. Zohledněny byly také mimořádné aktivity, které knihovny v jednotlivých městech a obcích organizují,“ dodal Kryštof. Titul „Knihovna roku 2013 Zlínského kraje“ byl udělen Městské knihovně v Holešově (okres Kroměříž), kterou vede Bc. Irena Železná, Základní knihovně v Jablůnce (okres Vsetín) pod vedením Jany Brinčekové, Městské knihovně ve Slavičíně (okres Zlín), kterou vede Mgr. Gabriela Klabačková a Obecní knihovně ve Starém Hrozenkově (okres Uherské Hradiště) pod vedením Evženie Hillerové. Vedle tohoto ocenění knihoven jako organizací se dostalo uznání za dlouhodobou vynikající práci také knihovníkům – jednotlivcům, a to Jaroslavu Dvouletému z Obecní knihovny v Břestku (okres Uherské Hradiště), Mgr. Jarmile Odstrčilové z Obecní knihovny v Žeranovicích (okres Kroměříž), Bc. Pavlu Zajícovi z Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm 16

(okres Vsetín) a Anně Zapletalové z Městské knihovny ve Fryštáku (okres Zlín). Zvláštní ocenění – mimo statut ceny – a sice za celoživotní aktivitu v oblasti knihovnictví, si odnesl letos osmdesátiletý knihovník Obecní knihovny v Petrůvce Otakar Maléř. 17

Po oficiálním ceremoniálu, k jehož příjemné atmosféře přispělo vystoupení Saxofonového kvarteta ZUŠ Zlín pod vedením Jana Slavíka, byli účastníci dnešní slavnosti pozváni k prohlídce nového sídla Krajské knihovny Františka Bartoše v 14I15 Baťově institutu. ozvěny zlínského kraje

osobnosti

Jan Antonín Baťa (vlevo) a Josef Januštík (přednosta zlínského okresního úřadu – vpravo) při podpisu do knihy účastníků hasičské slavnosti, Zlín 1937. Foto © Jan Lukas.