Úvod
Životopisec poslední egyptské vládkyně smí na svou hrdinku nahlížet z několika různých úhlů. Lze ji pojmout například jako osobu veskrze zkaženou, jako lehkomyslnou hříšnici, ale také jako víceméně ušlechtilou dámu v obtížné situaci. Arthur Weigall: Život a doba egyptské královny Kleopatry
Kolem roku 3100 př. n. l. vytvořily nezávislé městské stá ty v úzkém nilském údolí a přilehlé deltě rozsáhlou sjedno cenou říši. Novému království zpočátku vládla řada bájných polobožských panovníků, po boku každého z nich přitom ne ochvějně stála překrásná, oddaná a většinou též bezejmenná královna. Pokud vladař nevynikl hrdinstvím mytologických roz měrů a jeho choti se nedostávalo nadpozemského půvabu, na věci se nic neměnilo – o nápravu se postarala královská pro paganda. Egyptské oficiální umění zobrazovalo všechny krále bez výjimky jako tělesně dokonalé a zdatné bohatýry, jejich manželky pak coby nevýbojné, láskyplné bytosti se světlou pletí. Panovnický pár tedy vždy přetrval v paměti svých pod daných v ideální podobě. Za tři tisíce let dynastické éry se na trůně Obou zemí, to jest jednotného Horního a Dolního Egyp ta, vystřídaly tři stovky panovníků, kteří se oženili úhrnem s několika tisícovkami královen. Kleopatře VII. připadlo čestné poslední místo. Na dlouhém seznamu egyptských královských manželek nalezneme neobyčejně vlivné dámy a přinejmenším tři vlád 17