I. KALENDÁŘ „Otec bohů“ „Nil, jediná řeka protékající Egyptem a každoročně zaplavující svý mi životodárnými vodami egyptskou půdu, byla v této zázračné podobě, seslané samou Prozřetelností, uctívána jako božstvo nerozlučně spjaté s vesmírem.“ (E. Drioton). Ještě na sklonku faraonského období (3. stol. př. n. l.) opěvovaly posvátné nápisy v Edfu slávu Nilu, Otce bohů, praotce, který stvořil božské Devatero a který živí bohy rosou svého těla. Lidé žijí z jeho vláhy, dokud opět nenadejde chvíle, kdy přichází v míru. Je Věčný, jenž nikdy nezanikne.
Strop Senenmutovy hrobky – roční období. Jde o první vyobrazení slunečního kalendáře. Dvanáct měsíců v roce je znázorněno dvanácti kruhy (při prohlídce nutno postupovat shora dolů a zleva doprava). Čtyři první měsíce představují období achet (záplavy), po nich násle dují dva první a dva poslední měsíce období peret (zima a jaro), nakonec jsou zobrazeny čtyři měsíce období šemu (léto). Senenmutova hrobka, 18. dynastie. Dér el-Bahrí.
17