PROLOG listopad 1606 palác Hampton Court
N
a rozhraní světla a přítmí uprostřed Velkého sálu podřimoval chlapec oděný v modrozeleném, zlatě lemovaném hávu a s korunou královny na hlavě. Zítra tu bude sedět král. Nikoli herec v roli krále, ale skutečný král – Jeho Veličenstvo Jakub I. Anglický a Jakub VI. Skotský. Dnes však bylo třeba, aby si sem sedl někdo z herců a podíval se, co král ze svého trůnu uvidí, až nová Skotská hra pana Shakespeara, plná krveprolévání a čarodějnických rejdů, předvede rituál k vyvolání nepojmenovatelného zla. Chlapec, který v té scéně neúčinkoval, se nabídl dobrovolně. Jenže zkouška se nečekaně zpozdila, protáhla se hluboko do mrazivé listopadové noci a uvnitř v nevytápěné síni už bylo skoro stejně zima jako venku na ojíněném nádvoří. Těžký šat ale hřál, a jak se hodiny vlekly, hoch měl co dělat, aby udržel oči otevřené. Daleko z dosahu loučí osvětlujících prostor, který sloužil jako jeviště, se o zeď vedle tapisérie opíral prošedivělý zbrojnoš v odřené kožené kazajce, vychrtlý jako oběť hladomoru. Zdálo se, že rovněž dřímá. Konečně v záři světel nastal pohyb. Uprostřed síně se do kruhu kolem kotle shlukly tři postavy, od hlavy k patě v černém. Jejich hlasy splynuly v monotónním nápěvu, napůl úpění a napůl sykotu. „Co provádíte?“ zachrčel herec ztělesňující krále. Právě vstoupil, oči vytřeštěné hrůzou. Odpověď se síní rozlehla jako téměř lidské zakvílení větru či nepokojných mrtvých dobývajících se dovnitř komínem: Skutek beze jména.
9