1 Ve stínu stála osamělá ženská postava. Opírala se o zeď oprýskané noclehárny a ramena měla shrbená, jako by byla nemocná. Derek Craven, který přicházel od zadních dveří herny, po ní sjel tvrdýma zelenýma očima. V ulicích Londýna nebyl takový obrázek ničím neobvyklým a zvlášť v některých oblas− tech se dalo lidské utrpení spatřit ve všech možných podobách. Tady, poměrně blízko nádhery paláce svatého Jakuba, byly oprýskané budovy jen hromadou špíny. Toto místo se hemžilo žebráky, prostitutkami, podvodníky a zloději. Lidmi, jako byl on sám. Žádnou slušnou ženu by tady člověk nenašel, zvlášť po set− mění. Ale pokud to byla prostitutka, byla dost podivně oblečená. Šedý plášť, vpředu rozepnutý, odhaloval tmavé šaty, upnuté až ke krku. Z kapuce jí vyklouzla kadeř vlasů neurčité hnědé barvy. Možná čekala na svého zatoulaného manžela, ale taky to mohla být mladá prodavačka, která zabloudila. Lidé se na ženu letmo dívali, ale míjeli ji, aniž změnili krok. Jestli tady zůstane stát déle, mohli by ji znásilnit nebo okrást, či dokonce zbít nebo i zabít. Gentleman by k ní zašel, zeptal se, jestli je v pořádku, a zajímal se o její bezpečí. Ale on žádný gentleman není. Derek se odvrátil a kráčel dál po rozbitém chodníku. Vyrostl na ulici – narodil se v kanále, vycho− vala ho skupina zpustlých prostitutek a v mládí ho vzdělávali kriminálníci všecho druhu. Dobře ovládal způsob, jak týrat ne− opatrné, jak několika rychlými hmaty oloupit muže nebo mu zmáčknout krk. Ženy byly často používány jako volavky, dělaly zeď nebo dokonce i samy útočily. Hebká ženská ruka dokázala
5