1 Kéž bys byla se mnou, mami, abys mi mohla poradit. Nikdy jsi mě nevarovala, že polibek může být tak vzrušující a že pouhé objetí dokáže rozechvět všechny smysly. Bylo to velmi překvapující zjištění.
Poblíž Londýna, září 1817
„Mám já to ale smůlu,“ hartusila Madeline Ellisová, když
vykoukla z okna zájezdního hostince na matně osvětlené nádvoří. „Nejdříve kočár a teď lord Ackerby.“ Ocitla se ve vskutku prekérní situaci. Už tak bylo nepříjemné, že se kočáru, kterým jela do Londýna, dnes odpoledne uprostřed příšerné bouře rozbilo kolo a měl několik hodin zpoždění, což mělo za následek, že musela vynaložit další peníze ze svého skromného majetku a zaplatit si noc v zájezdním hostinci. A teď je jí ještě v patách chlípný lord Ackerby. Madeline se právě odebrala do postele, když ji zburcoval rachot kočáru, jehož kola nadskakovala na dlažebních kostkách dvora hostince. Ve světle lampy zahlédla baronovu elegantně oděnou postavu a uslyšela jeho pánovitý hlas, jak rozkazuje, aby mu vyměnili koně, zatímco on se uvnitř občerství. Když zvedl zrak, Madeline uskočila za závěs, aby ji nespatřil. „Tohle je k zbláznění,“ mumlala. Už celé roky ji lord Ackerby pronásledoval a snažil se ji přesvědčit, aby se stala jeho milenkou, ale poslední dobou jeho nevhodné návrhy začaly být otevřeně nemravné a uniknout mu bylo mnohdy nad její síly. 7