15 neocenitelnych zakonu osobniho rustu by Nakladatelství Beta

JOHN C. MAXWELL

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

John C. Maxwell

NEOCENITELNÝCH

ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU ŽIJTE PODLE NICH A NAPLŇTE SVŮJ POTENCIÁL

Tato kniha je věnována týmu společnosti John Maxwell Company. Naplnili jste moji vizi, rozšířili můj vliv a učinili jste mě lepším, než jsem byl dříve. Vaše práce pomáhá druhým dosáhnout maximálního potenciálu a řídit svět, ve kterém žijí. Dále je věnována Curtu Kampmeierovi, který mě uvedl do konceptu cíleného osobního růstu, čímž mi ukázal cestu k dosažení mého vlastního potenciálu.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Charliemu Wetzelovi, mému písaři, Stephanie Wetzelové, mé manažerce pro sociální média, a Lindě Eggersové, mé výkonné zástupkyni.

Copyright © 2012 by John C. Maxwell This edition published by arrangement with Center Street, New York, New York, USA. Translation © Olga Neumanová, 2013 Original English title: THE 15 INVALUABLE LAWS OF GROWTH Copyright © for Czech edition Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2013 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.) ISBN 978-80-7306-529-4

ÚVOD

otenciál je ve většině jazyků naprosto úžasné slovo. Umožňuje optimistický pohled vpřed. Je naplněno na-

dějí. Slibuje úspěch. Implikuje naplnění. Dává tušit velikost. Potenciál je slovo založené na možnostech. Pomyslete na to, jaký potenciál máte jako lidská bytost, a musí vás to nadchnout. Tak by to alespoň mělo být. To přemýšlení by mělo být naplněno pozitivními věcmi. Věřím ve váš potenciál úplně stejně, jako věřím ve svůj vlastní. Máte potenciál? Samozřejmě že ano. A co tedy nenaplněný potenciál? Tohle slovní spojení je stejně negativní, jako je samotné slovo potenciál pozitivní. Ve své knize Stříbrné krabice (Silver Boxes) uvedla Florence Littauerová, kterou osobně znám, příběh o svém otci, který se odjakživa chtěl stát zpěvákem, nikdy k tomu ale nedošlo. Píše, že zemřel a hudbu si odnesl s sebou do hrobu. To je výstižný popis nenaplněného potenciálu: Pokud nedosáhnete maxima svých možností, je to stejné, jako byste zemřeli a hudba zněla i nadále jen uvnitř vašeho těla.

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

Protože však čtete tato slova, věřím, že toužíte po tom, abyste svého osobního maxima dosáhli. Otázka tedy zní, jak na to. Nemám nejmenší pochyby o tom, že odpověď tkví ve slově růst. Abyste dosáhli svého potenciálu, musíte totiž růst. Abyste mohli růst, musíte se na to velice vědomě soustředit. V této knize se vám snažím pomoci k tomu, abyste se naučili, jak máte růst a rozvíjet se s cílem stát se takovou bytostí, jakou jste byli stvořeni. Chci vám pomoci osvojit si ten správný přístup a naučit se, jaké jsou vaše silné stránky, chci vás povzbudit, abyste se nadchli pro věc, naučili se vnímat, jaký je váš cíl na tomto světě, a rozvinuli schopnosti potřebné k tomu, abyste byli tím, čím být můžete. Možná víte, že toto je třetí ze série příruček, které jsem napsal. První jsem vytvořil proto, aby čtenáři pochopili, jaké jsou principy vůdcovství, a aby se tudíž dokázali stát lepšími vůdci. Druhá byla věnována porozumění týmové práci a funkčnějším týmům. Tato kniha je zaměřena na to, abyste pochopili, jak funguje osobní růst a jak se stát efektivnějším a naplněnějším jedincem. Je pravda, že tu a tam se v ní podělím o tipy týkající se vůdcovství, ale abyste z ní mohli těžit, nemusíte být vůdci lidí. Nemusíte být ani součástí týmu, aby vám mohla být užitečná (i když je to samozřejmě přínosem). Musíte jen stát o to, dále se rozvíjet a chtít být lepší, než jste dnes. Co mám vlastně na mysli, když píšu o růstu? To je stejně individuální, jako je jedinečný každý z vás čtenářů. Abyste objevili své poslání na tomto světě, musíte rozvíjet uvědomě-

ÚVOD

ní sebe sama. Abyste se stali lepším člověkem, musíte si tříbit charakter. Abyste postupovali v kariéře, musíte vylepšovat své schopnosti. Abyste byli lepším partnerem či rodičem, musíte zlepšovat své dovednosti v mezilidských vztazích. Abyste dosáhli svých finančních cílů, musíte se naučit, jak fungují peníze. Abyste rozvíjeli svoji duši, potřebujete růst v duchovním životě. To, co růst znamená pro každého jednotlivce, se mění v závislosti na jeho cílech, obecná pravidla a zákonitosti jsou však pro všechny stejné. Tato kniha přesně definuje ty zákonitosti, které vás naučí, jak přistupovat ke vznešenému cíli, jímž je osobní růst. Jsou klíčem, který otevírá zavřené dveře. Musíte ale odvést svoji práci, aby se potenciál skutečně naplnil. Doporučuji vám, abyste každý týden prostudovali jednu kapitolu této knihy. Popovídejte si o ní s přáteli. Vyzkoušejte praktická cvičení, která naleznete na konci každé kapitoly. Pište si deník svého růstu. A aplikujte to, co se naučíte, v každodenním životě. Nemůžete obecně změnit svůj život, aniž byste změnili jednotlivosti a maličkosti. Nicméně pokud si pravidla osvojíte a budete se jimi každý den řídit, vydáte se na cestu k naplnění svého potenciálu. Budete-li se po mnoho let učit každý den něco nového, čímž kousek po kousku porostete, nakonec budete překvapeni, jak dalekou cestu dokážete urazit.

KAPITOLA 1. ZÁKON ÚMYSLU Růst není nic, co se jen tak stane Život právě probíhá. Žijete přítomným okamžikem?

„M

áte nějaký plán osobního růstu?“ Tuto otázku mi položil Curt Kampmeier a tiše čekal na odpověď.

Později se ukázalo, že jeho dotaz mi změní život. Těžko jsem hledal odpověď. Vyjmenoval jsem své úspěchy za poslední tři roky. Hovořil jsem o tom, jak tvrdě jsem pracoval. Nastínil jsem své cíle. Vysvětlil jsem, co jsem udělal pro to, abych oslovil co nejvíce lidí. Všechny moje odpovědi byly založeny na tom, co jsem dělal, ne na tom, v čem jsem se zlepšoval. Nakonec jsem musel přiznat barvu. Neměl jsem žádný plán, jak se stát lepším člověkem. Nikdy mě nic podobného nenapadlo, což odhalilo zásadní slabinu mého přístupu k práci a k úspěchu. Na počátku své kariéry jsem se cíleně soustředil na práci, na dosažení svých cílů a na to, abych se stal úspěšným. Mou strategií bylo tvrdě pracovat a doufal jsem, že se tak dostanu tam, kam potřebuji.

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

Tvrdá práce však není zárukou úspěchu a naděje na úspěch není strategií. Jak se můžete zlepšit v tom, co děláte? Jak vylepšit kvalitu vztahů, ve kterých žijete? Jak můžete jako jednotlivec dosáhnout větší hloubky a moudrosti? Jak získat vhled do věci a překonávat překážky? Funguje, budete-li pracovat usilovněji? Nebo déle? Nebo stačí čekat, až se věci zlepší? Konverzace z úvodu se odehrála u oběda v restauraci hotelu Holiday Inn v roce 1972. Tou dobou jsem zrovna dostal možnost postoupit v kariéře vzhůru – nabídli mi pozici pastora v tom nejlepším kostele v celé mé denominaci. Pomyslete si, že dostanete nejlepší vedoucí pozici ve své firmě, a to ve městě svých snů. Přesně to se stalo mně. Jediný problém spočíval v tom, že mi bylo teprve čtyřiadvacet, byl jsem v tom až po uši a tušil jsem, že pokud se nestane zázrak, čeká mě ukázkový propadák. Curt byl podomní prodavač, který obchodoval s takzvanými „balíčky růstu“. Nabízel celoroční plán plný materiálů vyrobených na míru, které měly pomoci v osobním růstu. Přes stůl mi podal brožurku. Jeho produkt stál 799 dolarů, což byl můj měsíční plat. Cestou domů se mi honila hlavou spousta věcí. Dosud jsem věřil, že úspěch čeká na každého, kdo se cele odevzdá své kariéře. Díky Curtovi jsem si ale uvědomil, že klíčem k úspěchu je osobní růst. Došlo mi, že soustředíte-li se na své cíle, možná jich i dosáhnete, ale to samo o sobě nezaručí, že se vaše osobnost bude rozvíjet. Pokud se naopak

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

soustředíte na osobní růst, dosáhnete jej, a navíc dosáhnete i svých cílů. Řídil jsem auto a vzpomněl jsem si přitom na knihu Jamese Allena Jak člověk smýšlí. Poprvé jsem tu knihu přečetl v sedmé třídě a zopakoval jsem to ještě téměř tucetkrát. Allen píše: „Lidé se snaží zlepšit své životní podmínky, sami se ale zlepšovat nechtějí; proto zůstávají spoutaní.“ Nemohl jsem si dovolit koupit Curtův balíček. V srdci jsem však věděl, že jsem právě objevil klíč k tomu, jak se utkat s další kariérní výzvou, stát se lepším vůdcem a postoupit v kariéře ještě dál. Jasně jsem viděl propast mezi tím, kde jsem stál, a kde jsem stát chtěl – a potřeboval! Byla to propast v růstu a musel jsem přijít na to, jak přes ni postavit most.

Propasti a pasti v růstu Máte-li určité sny, cíle či ambice, musíte růst, abyste jich dosáhli. Ale jestliže jste alespoň trochu podobní mně, když jsem začínal (i valné většině ostatních lidí), určitě se držíte nějakých mylných přesvědčení, která vám brání růst a dosáhnout maximálního potenciálu. Přečtěte si osm mylných přesvědčení týkajících se růstu, vyjmenovaných níže. Třeba právě tyto premisy vám brání být tak uvědomělý a cílevědomý, jak právě potřebujete:

1. Propast očekávání: „Předpokládám, že porostu automaticky.“ Jako malé děti rosteme, aniž bychom tomu věnovali po-

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

zornost. Uteče rok a jsme vyšší, silnější a schopnější, umíme nové věci a potýkáme se s novými výzvami. Myslím, že do dospělosti si řada lidí nese podvědomé přesvědčení, že duševní, duchovní a emoční růst funguje podobně. Utíká čas a my se zkrátka lepšíme. Jsme jako Charlie Brown z komiksu Snoopy. Jednou se nechal slyšet: „Myslím, že jsem objevil tajemství života: Prostě se poflakujete okolo a nakonec si zvyknete.“ Problém spočívá v tom, že pouhým žitím se nijak nezlepšíme. Ten cíl musíme sledovat záměrně. Hudebník Bruce Springsteen jednou řekl: „Přijde chvíle, kdy musíte přestat čekat na toho člověka, kterým se chcete stát, a musíte jím začít být.“ Nikdo se nezlepšuje náhodou. Osobní růst se neděje jen tak sám o sobě. A když ukončíte formální vzdělávání, musíte se procesu růstu ujmout sami, protože to za vás nikdo jiný neudělá. Michael DeMontaigne kdysi poznamenal: „Tomu, kdo nemíří do přístavu, nikdy nevane dobrý vítr do plachet.“ Pokud se v životě chcete zlepšovat, musíte začít u sebe, a musíte si to

„Přijde chvíle, kdy musíte přestat čekat na toho člověka, kterým se chcete stát, a musíte jím začít být.“ Bruce Springsteen

vytyčit jako jasný cíl.

2. Propast vědění: „Nevím, jak to udělat, abych rostl.“ Poté, co jsem se setkal s Curtem Kampmeierem, jsem mluvil s každým ve svém okolí a kladl mu stále dokola stejnou otázku, kterou Curt položil mně: „Máte nějaký plán osobního růstu?” Doufal jsem, že na to přišel někdo přede mnou a že se

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

od něho prostě naučím, jak na to. Nikdo mi ale neodpověděl kladně. Nikdo v mém okolí neměl plán, jak růst a zlepšovat se. Nevěděl jsem, jak na to, a ostatní také ne. Designérka, umělkyně a poradkyně Loretta Staplesová tvrdí: „Když máte jasno v tom, co chcete, i okolní svět s vámi bude zacházet přímočaře.“ Věděl jsem, co chci. Chtěl jsem vyrůst, abych zvládl novou práci, kterou jsem se chystal převzít. Chtěl jsem se stát člověkem, který dokáže dosáhnout velkých cílů, jež jsem si předsevzal. Musel jsem zkrátka jen zjistit, jak na to. Mnoho lidí se učí pouze těžkými životními ranami, které je postihnou. Špatné zážitky je učí tvrdým způsobem a oni se pak mění, někdy k lepšímu, jindy naopak. Škola života přináší náhodné a obtížné zkoušky. Je mnohem lepší si svůj růst naplánovat. Potom se sami rozhodnete, v čem se chcete zlepšit, vyberete si, co se právě naučíte, a cestu můžete sledovat vlastním tempem a s vnitřní disciplínou. Po setkání s Curtem a po zjištění, že neznám nikoho jiného, kdo by mi dokázal pomoci, jsme s mou ženou Margaret probírali, jak se uskrovnit, abychom dokázali ušetřit 799 dolarů. (Uvědomte si, že se to odehrálo v době před nástupem kreditních karet.) Odříkal jsem si obědy, zrušili jsme plánovanou dovolenou, dělali jsme, co jsme mohli. Trvalo to půl roku, nakonec jsme to ale zvládli. Neumíte si představit, jak jsem byl nadšený, když jsem balíček otevřel a začal procházet pět oblastí, které v něm byly rozebrány: přístup, cíle, disciplínu, míru a důslednost. Když se dnes ohlédnu zpět, vidím, jak základní věci jsem se díky této škole naučil. Přesně to jsem však potřeboval.

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

Díky těmto základům se mi pootevřely dveře k osobnímu růstu. Škvírou ve dveřích jsem viděl, že příležitosti k růstu jsou všude kolem nás. Svět se mi začal otevírat. Víc jsem toho dokázal, víc jsem se i naučil. Dokázal jsem vést ostatní a pomáhat jim. Navíc přišly nové příležitosti a mé obzory se rozšiřovaly. Kromě víry v Boha ovlivnilo rozhodnutí růst můj život více než cokoli jiného.

3. Propast načasování: „Teď se nehodí začínat.“ Když jsem byl ještě kluk, jedna z nejoblíbenějších hádanek mého táty zněla: Na kládě sedí pět žab. Čtyři se rozhodnou seskočit. Kolik jich zbývá? Když se mě zeptal poprvé, odpověděl jsem, že jedna. „Ne,“ opáčil on. „Pět. Proč? Protože je rozdíl mezi tím rozhodnout se a skutečně něco udělat!“ Tohle se nám táta snažil vštípit, jak jen to šlo. Americký politik Frank Clark jednou podotkl: „Dosáhli bychom skvělých věcí, kdyby každý udělal to, co si předsevzal.“ Většina lidí nejedná tak rychle, jak by měla. Jsou obětí zákona slábnoucího záměru, který praví, že čím déle otálíte

Zákon slábnoucího záměru praví, že čím déle otálíte s tím, co máte udělat nyní, tím větší je pravděpodobnost, že už se k tomu nepřinutíte nikdy.

s tím, co máte udělat nyní, tím větší je pravděpodobnost, že už se k tomu nepřinutíte nikdy.

Když jsem se tenkrát rozhodoval, zda si koupit svůj první plán osobního růstu, měl jsem svým způsobem štěstí, pro-

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

tože jsem věděl, že mě čeká práce, kde budu mít co dělat, abych to zvládl. Věděl jsem, že to bude výzva, jaké jsem nikdy dříve čelit nemusel. Moje činnost měla být pod mikroskopem a každý na mě kladl velká očekávání (ať už pozitivní, či negativní). A já věděl, že pokud se jako vůdce nezlepším, čeká mě debakl. To mě donutilo jednat tak rychle, jak jen to šlo. Možná že se právě teď nacházíte v osobním či pracovním životě pod podobným tlakem. Pokud to tak je, zřejmě toužíte po tom, abyste se začali rozvíjet a růst. Ale co když ne? Ať už cítíte naléhavost toho úkolu, nebo ne, věřte, že právě teď je ta pravá chvíle, abyste začali růst. Spisovatel a profesor Leo Buscaglia prohlásil: „Život, který žijete pro zítřek, bude vždycky den vzdálen od toho, aby se naplnil.“ Realita je taková, že nikdy nezvládnete příliš věcí dokončit, pokud se nerozhodnete pustit do díla, třebaže ještě nejste připraveni. Jestliže zatím vědomě nerostete, měli byste začít právě dnes. Pokud to neuděláte, dosáhnete určitých cílů, které jste si předsevzali, v určitý okamžik ale začnete stagnovat. Jakmile začnete vědomě růst, můžete v tom pokračovat a ptát se, co dál.

4. Propast chybování: „Bojím se, že budu dělat chyby.“ Růst může být pořádně tvrdá dřina. Znamená to přiznat si, že na něco nemáte odpověď. Je při něm nutné dělat chyby. Možná že z vás učiní i pitomce, a to většina lidí nemá právě v lásce. To je však cena, kterou za růst musíte být připraveni zaplatit. Před lety jsem četl citát Roberta H. Schullera, který praví: „O co byste se pokusili, kdybyste věděli jistě, že uspějete?“

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

Tato slova mi dodala odvahy, abych se pokusil o věci, které byly dle mého názoru mimo moje možnosti. Také mě to inspirovalo k sepsání knihy Neúspěchem vpřed. Když jsem od vydavatele dostal první exemplář, okamžitě jsem do něj vepsal poděkování doktoru Schullerovi a podepsal jsem se. Pak jsem se vydal do Garden Grove, abych mu knihu osobně předal a poděkoval mu za to, jak pozitivní vliv měl na můj život. To, jakým způsobem mi změnil život, dokládá fotografie nás dvou z tohoto setkání, kterou mám vystavenu na pracovním stole. Chcete-li růst, musíte se zbavit veškerého strachu z toho, že budete chybovat. Jak tvrdí spisovatel a profesor Warren Bennis: „Chyba je jen další způsob, jak něčeho dosáhnout.“ Abyste mohli růst s plným vědomím, musíte si zvyknout, že každý den budete dělat chy„Chyba je jen další způsob, jak něčeho dosáhnout.“ Warren Bennis

by. Ty byste pak měli vítat jako znamení toho, že se pohybujete správným směrem.

5. Propast dokonalosti: „Než začnu, musím zjistit, jak to udělat nejlépe.“ Podobná jako propast chybování je i propast dokonalosti. Ta nás vede k tomu, že se pokoušíme najít, jak s růstem začít co nejlépe. Když mi Curt představil myšlenku plánu růstu, začal jsem zjišťovat, jak nejlépe na to. Zjistil jsem ale, že jsem to pochopil opačně. Musel jsem nejprve začít, pak jsem teprve mohl zjistit, která cesta je nejlepší. Je to podobné, jako když v noci jedete po silnici, kterou neznáte. V ideálním přípa-

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

dě byste si celou trasu mohli prohlédnout ještě před startem. Místo toho ale postupně zjišťujete, kudy kam. Jak se pohybujete kupředu, znáte větší a větší úsek cesty. Pokud chcete vidět za další zatáčku, musíte se dát do pohybu.

6. Propast inspirace: „Necítím se na to.“ Před mnoha lety jsem jednou velice dlouho čekal v čekárně u lékaře – dokonce tak dlouho, že jsem mezitím dokončil veškerou práci, kterou jsem si vzal s sebou pro případ podobného čekání. Snažil jsem se tedy vymyslet, jak se produktivně zabavit. Prolistoval jsem nějaký lékařský časopis a narazil přitom na následující text. Od té doby patří k mým nejoblíbenějším příkladům, jak funguje vnitřní motivace (a bylo to ještě předtím, než toto heslo začala propagovat firma Nike). PROSTĚ TO UDĚLEJ Skoro každý den slýcháme podobný povzdech. Nemůžu se donutit k… (hubnutí, návštěvě diabetologa…). A podobné vzdychání slyšíme i od těch, kteří se věnují osvětě o cukrovce a nedokážou své pacienty motivovat k tomu, aby učinili rozhodnutí prospěšná pro jejich zdraví a zlepšení cukrovky. Máme pro vás jednu zprávu. Motivace do vás neudeří zčistajasna jako blesk. Není to něco, co vám může vnutit někdo jiný, ať už zdravotní sestra, lékař, či člen rodiny. Celý koncept motivace je jen past. Zapomeňte na motivaci. Prostě to udělejte.

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

Začněte cvičit, zhubněte, nechte si změřit cukr v krvi apod. Udělejte to bez motivace a hádejte, co se stane. Jakmile se pustíte do práce, motivace přijde sama a usnadní vám pokračování v cestě. S motivací je to stejné jako s láskou a se štěstím. Je to jen vedlejší produkt. Jakmile se něčemu aktivně věnujete, najednou přijde a přepadne vás ze zálohy, když to čekáte nejmíň. Psycholog z Harvardu Jerome Bruner tvrdí: „Je mnohem pravděpodobnější, že aktivitou dosáhnete určitého pocitu než naopak.“ Tak se do toho pusťte! Ať už je vaším úkolem cokoliv, pusťte se do toho. Když Curt naznačil, že růst je otázkou vědomého rozhodnutí, měl jsem tisíc důvodů, proč nedělat nic. Neměl jsem na to čas, peníze, zkušenosti a tak dále. Měl jsem jen jeden důvod, proč do toho jít. Věřil jsem totiž, že bych měl, protože jsem doufal, že to něco změní. To rozhodně nebylo zrovna podnětné. Začal jsem však. K mému úžasu se po roce odhodlaného růstu stalo, že jsem začal předbíhat některé ze svých vzorů. Motivace, proč do toho nadále investovat energii, se změnila z touhy začít v touhu pokračovat, protože rozdíl byl vidět. Potom už jsem věděl, že nesmím promarnit jediný den! Možná že nemáte velkou motivaci k tomu, abyste se vší silou vrhli do plánu osobního růstu. Ještě jste totiž ani nezačali. Pokud to tak je, prosím, věřte mi, když tvrdím, že

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

důvody, proč pokračovat, nesrovnatelně převažují nad těmi, proč s tím vůbec začínat. Na ty však přijdete až ve chvíli, kdy začnete sklízet první ovoce svého snažení. Proto si slibte, že začnete, a vytrvejte alespoň rok. Jestliže se vám to podaří, zamilujete si ten proces a budete se moci ohlédnout a spatřit, jak velký kus cesty jste urazili.

7. Propast srovnávání: „Ostatní jsou lepší než já.“ Relativně brzy na počátku kariéry jsem se zúčastnil kolokvia se třemi dalšími vůdci. Konalo se v Orlandu na Floridě. Jel jsem tam, protože jsem si tou dobou uvědomil, že musím být vystaven vlivu větších a lepších vůdců, než byli lidé v mém bezprostředním okolí. Když jsem tam přijel, nejdřív jsem se cítil zahanbený. Když jsme spolu mluvili a sdíleli různé nápady, velice rychle začalo být jasné, že jsou v jiné lize než já. Vedli organizace šestkrát větší, než byla ta moje, a měli mnohem víc a lepších nápadů než já. Cítil jsem se, jako bych se pokoušel plavat, a přitom jsem se pořád trochu topil. Navzdory tomu jsem se však pocítil povzbuzení. Proč? Protože jsem zjistil, že velcí muži se o své myšlenky ochotně dělí. A hodně jsem se toho naučil. Můžete se učit jen tehdy, když jsou ostatní napřed. Prvních deset let, kdy jsem záměrně sledoval plán osobního růstu, jsem byl pořád pozadu a snažil jsem se dohnat ty přede mnou. Tohle srovnávání jsem ale musel překonat. Musel jsem se naučit, jak se pohodlně pohybovat mimo svoji zónu pohodlí. Byla to těžká proměna, ale stálo to za to.

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

8. Propast očekávání: „Myslel jsem si, že to bude snazší.“ Neznám žádnou úspěšnou osobnost, která by si myslela, že růst přichází rychle a vyšplhat se na vrchol je snadné. Tak to prostě není. Každý je svého štěstí strůjcem. Jak to? Rovnice zní následovně: Příprava (růst) + Přístup + Příležitost + Akce (něco s tím udělat) = Štěstí Všechno začíná důkladnou přípravou. Ta bohužel zabírá čas. Nejlepší zpráva, jak pravil Jim Rohn, je ale následující: „Nemůžete přes noc změnit cílovou stanici, můžete však přes noc změnit směr.“ Pokud chcete dosáhnout svých cílů a naplnit svůj potenciál, musíte se osobnímu růstu oddat

„Nemůžete přes noc změnit cílovou stanici, můžete však přes noc změnit směr.“ Jim Rohn

vědomě. Změní vám to život.

Proměna k vědomému růstu Čím dříve se rozhodnete učinit růst vědomým procesem, tím lépe pro vás. Růst se totiž zrychluje a upevňuje, probíhá-li vědomě. Jak na to:

1. Velkou otázku si položte právě teď V prvním roce, kdy jsem se oddal vědomému osobnímu růstu, jsem přišel na to, že půjde o celoživotní proces. Během

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

toho roku se otázka v mé hlavě změnila. Už jsem se neptal „Jak dlouho to potrvá?“, ale „Jak daleko se dostanu?“. A tak byste se měli sebe samých zeptat právě teď i vy – což neznamená, že na otázku budete znát odpověď. Svoji stezku růstu jsem započal před čtyřiceti lety, a odpověď dosud neznám. Pomůže vám to ale nastolit správný směr, ač vzdálenost, kterou urazíte, zatím zůstane neznámou. Kam chcete v životě dojít? Kterým směrem se chcete vydat? Kam si umíte představit, že dojdete nejdál? Když si odpovíte na tyto otázky, vydáte se svou vlastní stezkou vědomého osobního růstu. V životě můžete mít jeden největší cíl: totiž že dokážete vytěžit maximum z toho, co vám bylo dáno do vínku. Toho dosáhnete tak, že budete investovat do vlastního rozvoje a uděláte ze sebe co možná nejlepšího člověka. Čím víc máte darů, s nimiž můžete pracovat, tím větší máte potenciál, a tím dál byste se tudíž měli snažit dojít. Jak mi táta opakoval stále dokola, když jsem byl ještě dítě: „Čím více jsi dostal do vínku, tím vyšší musíš naplnit očekávání.“ Odevzdejte ze sebe růstu to nejlepší, jen tak se stanete nejlepšími v míře, v jaké to jen lze.

2. Jednejte bez prodlení V roce 1974 jsem se na univerzitě v Daytonu zúčastnil semináře, kde hovořil W. Clement Stone o vědomí naléhavosti. Stone byl podnikatelský magnát, své jmění vydělal na pojištění. Seminář pojmenoval Jednejte teď a mimo jiné nám říkal:

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

„Než každé ráno vylezete z postele, padesátkrát si zopakujte: ,Jednej teď.‘ A až půjdete večer spát, měli byste si těsně před usnutím zase padesátkrát zopakovat totéž.“ Myslím, že v přednáškovém sále sedělo asi 8000 lidí, já měl ale pocit, že mluví přímo a výhradně ke mně. Šel jsem domů a následujícího půl roku jsem dělal to, co mi řekl. Hned po probuzení a večer před usnutím jsem si opakoval: „Jednej teď.“ Díky tomu jsem získal neobyčejně silný pocit naléhavosti. V tuto chvíli čelíte největšímu nebezpečí, totiž dojmu, že vědomý růst bude vaší hlavní prioritou později. Nespadněte do této pasti! Nedávno jsem četl v časopise Úspěch článek od Jennifer Reedové. Napsala v něm: Existuje snad zákeřnější slovo než později? „Udělám to později.“ Nebo: „Později se dostanu k tomu, abych napsal knihu, o které přemýšlím už pět let.“ Nebo: „Vím, že si musím udělat pořádek ve finančních záležitostech… Udělám to později.“ „Později“ je zabiják snů, jedna z nespočtu překážek, které nám brání uspět. Dieta, se kterou začneme „zítra“, hledání práce, jež odkládáme „na neurčito“, následování životního snu, které odstartujeme „jednoho dne“, to vše vytváří překážky v cestě a nutí nás letět na autopilota. Proč si tohle vlastně vůbec děláme? Proč nezačneme jednat? Podívejme se pravdě do očí: to, co známe, je snadné, a nevyšlapaná cesta je lemována nejistotami.1

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

Protože čtete tuto knihu, už jste vykročili správnou cestou. Nezastavujte se! Pokračujte v cestě. Vyberte si zdroj, který vám pomůže růst, a začněte z něj čerpat ještě dnes.

3. Postavte se strachu tváří v tvář Nedávno jsem četl článek o tom, které obavy brání lidem v úspěchu. Do hry vstupovaly faktory jako: •

Strach z neúspěchu.

•

Strach z nahrazení jistoty nejistotou.

•

Strach z finanční tísně.

•

Strach z toho, co si pomyslí nebo řeknou druzí.

•

Strach, že úspěch mi odcizí přátele. Která z těchto obav se vás nejvíc týká? Pro mě to byla

ta poslední – strach z toho, že přijdu o přátele. Od přírody se snažím lidem vyhovět a vždycky jsem toužil po tom, aby mě měl každý rád. Není ale důležité, který z těch strachů vás ovlivňuje nejvíc. Všichni se totiž něčeho bojíme. Mám ale jednu dobrou zprávu: Všichni totiž disponujeme dávkou víry. Otázka, kterou si potřebujete položit, zní: „Které emoci dám přednost?“ Vaše odpověď je důležitá, protože silnější emoce vždycky získá navrch. Chtěl bych vás povzbudit v tom, abyste svoji víru živili, a strachu naopak ubírali životní sílu.

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

4. Přeorientujte se z náhodného růstu na růst záměrný Lidé mají tendenci se v životě držet vyjetých kolejí. Zažijí si určitý stereotyp a nesnaží se z něj vystoupit, i když je třeba zavádí špatným směrem. Po určité době prostě jen tak přežívají. Pokud už se něco naučí, je to spíše dílem šťastné náhody. Nedopusťte, aby se to dělo i vám! Je-li právě tohle přístup, který je vám blízký, prospělo by vám, kdybyste si uvědomili, že rozdíl mezi kolejemi a hrobem spočívá jen v délce brázdy. Jak poznáte, že jste se ocitli ve vyjeté koleji? Podívejte se, jaký je rozdíl mezi náhodným a záměrným růstem: NÁHODNÝ RŮST

ZÁMĚRNÝ RŮST

Chystá se začít zítra.

Trvá na tom, že začne ještě dnes.

Čeká, až se to stane samo.

Bere na sebe plnou odpovědnost za růst.

Učí se pouze z chyb.

Často se něco naučí, ještě než udělá chybu.

Závisí na štěstí.

Spoléhá se na tvrdou práci.

Často se brzy vzdává.

Je vytrvalý.

Upadá do špatných návyků.

Bojuje za dobré návyky.

Má velké řeči.

Dotahuje věci do konce.

Hraje na jistotu.

Riskuje.

Přemýšlí jako oběť.

Přemýšlí jako člověk, který se učí.

Spoléhá se na talent.

Spoléhá se na charakter.

Po škole už se dál neučí.

Nikdy nepřestane růst.

Eleanor Rooseveltová kdysi řekla: „Osobní filozofii je lepší nevyjadřovat slovy, nejlépe je totiž patrná v tom, jaká roz-

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

hodnutí kdo činí. V běhu na dlouhou trať formujeme své životy i sebe samé. Ten proces pokračuje až do smrti. A neseme výhradní odpovědnost

„Osobní filozofii je lepší nevyjadřovat slovy, nejlépe je totiž patrná v tom, jaká rozhodnutí kdo činí. V běhu na dlouhou trať formujeme své životy i sebe samé. Ten proces pokračuje až do smrti. A neseme výhradní odpovědnost za své životní volby.“ Eleanor Rooseveltová

za své životní volby.“ Pokud toužíte dosáhnout svého potenciálu a stát se takovým člověkem, jakým jste byli stvořeni, musíte pro to dělat mnohem víc než žít život a doufat, že se cestou naučíte to, co je třeba. Musíte vědomě vykročit růstu vstříc, jako by na tom záležela vaše budoucnost. Proč? Protože přesně tak to je. Růst se nestane jen tak – ani mně, ani vám, ani nikomu jinému. Musíte mu vyjít vstříc!

KAPITOLA 1. – ZÁKON ÚMYSLU

JAK UPLATNIT ZÁKON ÚMYSLU V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ? 1.

Které z propastí vyjmenovaných v této kapitole vám

zabránily následovat cestu růstu na maximum?  Propast očekávání: „Předpokládám, že porostu automaticky.“  Propast vědění: „Nevím, jak to udělat, abych rostl.“  Propast načasování: „Teď se nehodí začínat.“  Propast chybování: „Bojím se, že budu dělat chyby.“  Propast dokonalosti: „Než začnu, musím zjistit, jak to udělat nejlépe.“  Propast inspirace: „Necítím se na to.“  Propast srovnávání: „Ostatní jsou lepší než já.“  Propast očekávání „Myslel jsem si, že to bude snazší.“ Nyní už víte, v čem která propast spočívá, zkuste tedy vymyslet, jaké strategie vytvořit a dodržovat, abyste ji přemostili. Pro každou z propastí si napište konkrétní plán, a v čem se týká vás, a první krok plánu učiňte ještě dnes. 2.

Většina lidí podceňuje fakt, že téměř všechny složky

jejich života jsou vlastně nepodstatné. Snadno se tak rozptylují zbytečnostmi. Výsledkem je, že růst odloží na vedlejší kolej, a pokud náhodou rostou, je to jen náhoda, nikoli záměr. Projděte si svůj diář a zjistěte, co v něm máte naplá-

15 NEOCENITELNÝCH ZÁKONŮ OSOBNÍHO RŮSTU

nováno na následujících 12 měsíců. Kolik času jste si vyhradili na osobní růst? Pokud jste stejní jako většina ostatních, pak zní odpověď nula. Nebo se možná v následujícím roce chystáte na jednu akci. To také nebude stačit. Přepracujte svůj diář tak, aby v něm zbyla šedesátiminutová schůzka sama se sebou, vyhrazená pro osobní růst, a to každý den, pět dní v týdnu, padesát týdnů v roce. Cože? Možná si říkáte, že jsem se zbláznil. Na to nemám čas! To je nejspíš pravda. Stejně to ale udělejte. Pokud chcete uspět, musíte pro to udělat všechno. Vstaňte o hodinu dřív. Vzdejte se hodiny na oběd. Jděte spát o hodinu později. Pracujte víc o víkendu. Když to neuděláte, budete se muset připravit na to, že se musíte vzdát svých snů a jakékoli naděje, že kdy dosáhnete svého potenciálu. 3.

Začněte teď hned. Ať už toto čtete v kteroukoli denní

dobu, učiňte závazek, že růst začnete už dnes. První hodinu obětujte dnes večer, než půjdete spát. Věnujte na to potřebný čas již dnes a v následujících pěti dnech. Nejspíš se vám nechce. Stejně to ale udělejte.