Zijte v souladu s vesmirem

Mike Dooley ŽIJTE V SOULADU

S VESMÍREM

Vฤ novรกno Marisol

Copyright © 2011 by Mike Dooley Original English title: LEVERAGING THE UNIVERSE Translation © Olga Neumanová, 2014 Copyright © for Czech edition Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2014 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.)

ISBN 978-80-7306-599-7

PŘEDMLUVA

O

bsah této knihy je založený na přednáškách, které jsem prezentoval během svých prvních světových turné v letech 2003 a 2004, krátce poté, co jsem vydal audioprogram Infinite Possibilities: The Art of Living Your Dreams (Nekonečné možnosti: Umění, jak žít své sny). Tou dobou byly Nekonečné možnosti víceméně akademickým textem, který vysvětloval, jak fungují záležitosti časoprostoru, brzy ale bylo jasné, že moje další přednášky, které jsem se chystal posluchačům předávat tváří v tvář, by měly nabízet praktický způsob, jak aplikovat vědomosti, které jsem představil v Nekonečných možnostech. „Jak žít v souladu s vesmírem a upoutat na sebe kouzlo života“ byl titul, kterým jsem obdařil sumu praktických materiálů nasbíraných během světového turné, jež následně vyšly jako živá audionahrávka. Nakonec se z nich stala knížka, kterou právě držíte v rukou.

Kniha Žijte v souladu s vesmírem je můstkem pro ty, kteří o změně v životě stále uvažují postaru, totiž skrze jednoduché vytyčení cíle a pozitivní uvažování, a nabízí i určité nové přístupy k věci. Je to objektivní a postupný přístup k tomu, jak na sebe upoutat kouzlo života a využít vrozené 7

Mike Dooley

nadpřirozené schopnosti vlastní každému z nás. Až příliš často si příznivci tradičních přístupů myslí, že musí k úspěchu dospět sami, být na tom správném místě, znát ty správné lidi a uspět v potu tváře, zatímco ponesou na bedrech tíhu světa.

Na opačné straně spektra pak stojí „novotáři“, kteří si přečetli všechny knížky, přihlásili se na všechny workshopy a dospěli k závěru, že nemusí udělat nic jiného než se vydat napospas milujícímu vesmíru, který hraje v jejich prospěch, a jejich životy se promění jako kouzlem – i když se potichu diví, jak to, že se jejich životy vůbec nezměnily.

Odpověď stojí někde na půl cesty. Znamená to, že se každý musí naučit, co můžeme, máme a musíme udělat sami pro sebe, a co můžeme, máme a musíme přenechat metafyzickým principům, které fungují od nepaměti. Naše část práce je jednoduchá. Musíme jen napnout plachty, aby do nich mohl zadout kouzelný vítr života. Když se ale nebudeme snažit a dělat drobné krůčky směrem ke splnění našeho snu, jednak tím půjdeme proti naší touze žít tak naplno, jak je to jen možné, ale navíc se ještě víc vzdálíme od nekonečné milosti, která se nás snaží dostat na kolena, obklopit nás přáteli a pomoci nám vytvořit si život, jaký chceme.

Snaha o soulad spočívá v tom, že využíváme daru myšlení, slova a skutků, abychom tuto milost dokázali využít ve svůj prospěch. Jde o to, dělat co nejméně a těžit z toho co nejvíc.

Jde o to, zjistit, kde je pravda, a pak ji žít, aby se mohlo království, moc a sláva rozvinout přímo před našima očima – zatímco objevíte to svaté místo, které v zázraku stvoření přísluší právě vám, totiž stvořiteli.

V této knize vám představím řadu různých příběhů, vysvětlení a ukázek. Některé z nich pochází z mých raných prací, jsou totiž naprosto klíčové. Jasně vysvětlím: 8

Žijte v souladu s vesmírem

  

že síla vesmíru je určena pro každého jak to udělat, aby pracovala ve váš prospěch co všechno můžete mít, udělat a být

Občas použiju paralely se svými vlastními životními zkušenostmi, protože to byly právě ony, které mi pomohly před jedenácti lety jasně rozpoznat, že co vypadalo jako katastrofa, tak ve skutečnosti není, a vyplývají z nich kroky, které může učinit kdokoli, kdo se snaží „naskočit zpátky do sedla“.

Jsi přemožitel draků, harcovník časoprostoru, oprávněný dědic nebe na zemi – a je načase, abys začal žít život svých snů.

Obdivuju Tě, Mike

ÚVOD

J

ak jsem psal ve svých dřívějších knihách, vzpomínám si, jak jsem se, tehdy spíše náhodou, poprvé snažil sladit s vesmírem. Bylo mi tenkrát devět let a právě jsem se vrátil z jezdecké soutěže, ve které jsem se umístil šestý (ze šesti účastníků). Rozhodl jsem se, že se musím zlepšit, a dle maminčiny moudré rady jsem se každý večer modlil k Bohu, aby mi v příštích závodech pomohl „dosáhnout toho nejlepšího výsledku“. Každý večer jsem se modlil a představoval jsem si sebe sama jako nastávajícího vítěze. Tyto myšlenky se celkem záhy zhmotnily v trofej za první místo v soutěži.

Poprvé jsem tuto techniku použil vědomě ve chvíli, kdy hrozilo, že přijdu o práci v poradenské firmě Price Waterhouse (dnes se jmenuje Price Waterhouse Coopers), a to pro naprostou neschopnost. Po pár týdnech, kdy jsem si sám sebe představoval, jak jsem v práci šťastný (ačkoliv jsem ve skutečnosti nemohl být dál od pravdy), mě najednou převeleli do oddělení daní a moje kariéra se rozběhla přímo kosmickou rychlostí.

Po tomto úspěchu, kdy jsem vědomě zhmotnil své myšlenky v materii, jsem se rozhodl proces ještě vylepšit a založil jsem si svoje první album na výstřižky (bylo podobné dnešním inspi11

Mike Dooley

rativním nástěnkám). Album pro mě bylo nástrojem, který mi měl pomoci vizualizovat si detaily z mého vysněného života.

Do něj jsem si lepil obrázky vystříhané z časopisů, na kterých byly zobrazeny všechny ty materiální statky, po kterých jsem toužil. Krásné auto, byt, dům a tak dále. Kromě toho jsem si sem lepil i obrázky míst v cizině, která jsem jednou chtěl navštívit: Londýn, Paříž, Hongkong a Tokio.

O dva roky později jsem byl ze všech nejvíc překvapen právě já, když jsem se z pracovních důvodů na dva roky přestěhoval na Střední východ. Jednoho krásného rána jsem snídal ve svém hotelu Regent v hongkongské čtvrti Kowloon. Stavoval jsem se tu cestou domů do Spojených států, vybíral jsem si totiž první zasloužené volno. Srdce se mi málem zastavilo, když jsem zvedl oči od svého šálku kávy, vyhlédl jsem proskleným oknem ven a najednou jsem si uvědomil, že se dívám přesně na tentýž obrázek Hongkongu, který jsem si vystřihl z časopisu a nalepil do svého bloku o pouhých čtyřiadvacet měsíců dříve.

Když skončil projekt na Středním východě, dostal jsem místo ve městě, kde jsem vždycky toužil bydlet, totiž v Bostonu v Massachusetts. Tady jsem si koupil byt snů, kousek od centra, takže jsem mohl každý den chodit pěšky do práce. O osmnáct měsíců později jsem se rozhodl dát výpověď, abych si mohl splnit svůj další sen – chtěl jsem se stát podnikatelem. Byt jsem prodal, abych měl peníze na rozjezd firmy, přestěhoval jsem se do Orlanda na Floridě a dal se dohromady se svým bratrem Andym, grafikem. Kromě toho s námi začala spolupracovat i naše skvělá máma Sheelagh, a tak jsme založili firmu TUT Enterprises. (TUT je zkratka sousloví „Totálně Unikátní Trička“). Můj bratr se staral o výtvarnou stránku věci a já dodával své myšlenky a básničky o životě, o snech a o štěstí. Potiskovali jsme trička, dárkové předměty, přání, klíčenky a plakáty. V následujících deseti letech jsme vydělali po celém světě přes 10 milionů dolarů.

12

Žijte v souladu s vesmírem

Pak ale vykolejil vlak.

Je zvláštní, že navzdory tomu, jaká to byla pro mne tenkrát pocitová katastrofa (žádný vlak samozřejmě ve skutečnosti nevykolejil), dnes tato kalamita v paměti působí jen jako nějaká zamlžená vzpomínka z jakéhosi minulého života. Když se dnes do toho údobí vracím, abych vám mohl ten příběh vyprávět (budu na něj odkazovat i v následujících kapitolách), vzpomínám si i na zapomenuté noční můry – dnes jen stěží věřím, že jsem se jimi skutečně mohl trápit. Dva roky po této zdánlivé katastrofě jsem už totiž byl autorem jednoho z nejprodávanějších seberozvojových audioprogramů na světě. Rok nato jsem zahájil světové turné, díky kterému jsem získal podklady pro tuto knížku. O čtyřiadvacet měsíců později jsem se objevil v mezinárodním fenoménu zpracovaném knižně i na filmovém plátně, nazvaném prostě The Secret (Tajemství). Od té doby se mi přihodila spousta dalších úžasných věcí, profesně pro mě ale bylo nejdůležitějším okamžikem to, když se moje kniha Infinite Possibilities (Nekonečné možnosti) objevila na žebříčku bestsellerů podle listu New York Times.

Ještě lepší než tohle všechno dohromady je ale fakt, že poprvé v životě, a dnes už tomu tak je mnoho let, se cítím kreativně naplněný a miluji svoji práci: Rád učím a pomáhám lidem všude na světě, stejně jako se rád učím i já a pomáhám sám sobě.

Ve zpětném pohledu si uvědomuji, že teprve zhodnocení toho, jak jsem se choval v kritických obdobích svého života, mě přivedlo na cestu mé nové, třetí a nejvíce uspokojivé kariéry. Tato schopnost zhodnocení byla bonusem „strachu z úspěchu“; cítím se poctěn, že se o své poznatky mohu podělit s vámi a s dalšími čtenáři. Přál bych si, abyste si dokázali osedlat kouzlo úspěchu tak, jako se to podařilo i mně.

Snaha o soulad sestává z jednoduchých kroků, které dopodrobna popisuji v každé kapitole.

13

Mike Dooley

1. Naučte se chápat své možnosti: Nejčastějším zdrojem neúspěchu bývá to, když nechápeme podstatu naší reality, a tudíž ani zdroje svých vlastních možností. S pochopením mizí pochybnosti, roste sebevědomí a žití s plným vědomím se stává automatickým.

2. Naplánujte si cestu: Je třeba zhodnotit, kde v životě právě stojíte. Zodpovězením tří jednoduchých otázek zjistíte, co můžete hned teď začít dělat pro to, aby se váš život změnil od základu – a nemusíte zároveň přesně vědět, co chcete.

3. Jednejte a delegujte úkoly: Když si uvědomíte, co můžete, máte a musíte dělat, a naproti tomu i to, co nikdy dělat nesmíte a musíte to delegovat na druhé, máte klíč k úspěšnému nalezení cesty k souladu s vesmírem a k tomu, abyste na sebe přivolali kouzlo života.

4. Snažte se o soulad s vesmírem: Potřebujete mít vizi, kterou budete fyzicky následovat. Naučte se ale také, jak s hravostí využít vlastních myšlenek, slov a skutků k tomu, aby se vám vaše úsilí vrátilo mnohonásobně zhodnocené.

5. Uspořádejte si svá přesvědčení: Není nutné snažit se zjistit, jaká podvědomá přesvědčení vás teď omezují. Koneckonců dřímají přece v podvědomí! Místo toho si spíše uvědomte, čemu byste věřit chtěli, srovnejte si to se svými sny a začněte pracovat na jejich realizaci.

6. Přivítejte kouzlo života s otevřenou náručí: Důležité je vykročit na cestu a pokračovat v ní. Jen tak se může dát 14

Žijte v souladu s vesmírem

do pohybu nepředvídatelná souhra událostí, okolností a myšlenek, které vyústí ve zhmotnění vašeho snu.

7. Čas od času upravte kurz: I když teď plujete pod napnutými plachtami a vaše cesta utěšeně ubíhá, zřejmě to bude trvat, než na horizontu spatříte kousek země. V této kapitole se dozvíte, jak zjistit, zda se držíte toho správného kurzu, a to navzdory klamným znamením.

Dobrodruhu života, naučil jsem se, že když zůstaneme pevně ukotveni v realitě toho, jak je život úžasný, a v jeho skvělé, přímo božské moci, všechno bude najednou jednodušší. Co je ještě lepší, vzestupná spirála úspěchu a štěstí se začne točit stále rychleji, až vás na vaší cestě sebepoznání, osvícení a lásky už nebude moci nic zastavit. S tímto výhledem jsem si jist, že ať jste dodnes kráčeli po sebevíce kamenité stezce, to nejlepší vás teprve čeká.

Poznámka vesmíru Co můžeš dát někomu, kdo už všeho dosáhl a nic mu neschází? Řekl jsi právě: „A co přelétavá iluze, že nemá všechno, aby měl pocit dobrodružství, dny ubíhaly v dramatech a on cítil téměř nesnesitelnou lehkost bytí, jakou cítí andělé, když tančí časem a prostorem… kámo?“ Nebo jsem místo „kámo“ zaslechl slovíčko „přece“?

Nevěř přelétavým iluzím, kámo.

Tvůj vesmír P. S.: I přes všechnu tu slávu může být v nebi docela nuda, když někdy neuvěříme na mít a nemít, tady a tam, teď a tenkrát, protřepat, nemíchat.

1 Krok první

NAUČTE SE CHÁPAT SVÉ MOŽNOSTI

P

rvní krok k pochopení vaší vlastní síly spočívá v tom, že musíte porozumět jejímu zdroji, totiž vesmíru. Musíte pochopit jaký vztah k vesmíru a k jeho kouzlu vlastně máte.

Stejně tak, jako musíte do určité míry chápat, jak funguje počítač nebo auto, abyste je mohli používat, jako musíte dobře znát své rodiče a děti, abyste si jich mohli vážit, stejně tak musíte porozumět tomu, jak a kam zapadáte ve vesmíru, abyste dokázali využít jeho nekonečné magické síly. „Hledejte nejprve Boží království… a vše ostatní vám bude přidáno.“ Zahajuji tuto kapitolu biblickým citátem z Matoušova evangelia, ačkoliv nejsem ani trochu nábožensky založený. Přesto se považuji za velice duchovního člověka. Věřím v Boha, ve vesmír či ve vyšší moc, která nás miluje a žije v každém z nás. Věřím, že jsme věčná stvoření sahající daleko za iluzi času, prostoru a hmoty. Věřím, že všechna náboženství byla vytvořena člověkem, a ačkoliv není pochyb, že se zrodila s tím nejlepším úmyslem, většina náboženství je zatížena dogmaty a diskriminuje ty, kteří nepřijímají jejich teze.

19

Mike Dooley

Nevěřím, že jsme na světě proto, abychom procházeli zkouškami, soudy a nakonec nad námi byl vynesen rozsudek.

Nevěřím ani tomu, že jsme tu proto, abychom uctívali Boha či nezištně obětovali svůj život pro druhé. Myslím, že místo toho bychom měli následovat své sny, naslouchat volání svého srdce a být šťastní (to je navíc paradoxně ten nejjistější způsob, jak účinně pomáhat ostatním lidem). Věřím tomu, že každý muž i žena přichází na svět s dobrým záměrem, že láska je lepidlem, které drží realitu pohromadě, a že skrze své myšleny a to, nač se zaměřujeme, rozhodujeme o tom, co tato láska přinese do našich životů.

Přesto věřím, že v bibli lze podobně jako v jiných svatých knihách, ale i v moderních písničkách či na blahopřáních z papírnictví, nalézt oslnivě krásné a posilující kousky pravdivého zlata, a proto občas bibli cituji. Bohužel byla spousta těchto pravdivých drahokamů špatně interpretována, špatně pochopena, nebo dokonce přepsána náboženskými vůdci.

Tyto nepřesnosti byly pak nevinně přijaty „věřícími“, kteří netuší nic o dřívějších vydáních (a možná by nebyli věřící, kdyby o nich věděli). Například reinkarnace se prý zpočátku objevovala i v bibli. Tvrdí to alespoň Dr. Brian Weiss ve svém úspěšném bestselleru Mnoho životů, mnoho Mistrů: „Ve Starém i Novém zákoně se objevovala řada zmínek o reinkarnaci. V roce 325 n. l. zmínky o reinkarnaci z bible odstranil římský císař Konstantin Veliký… a jeho úpravy později stvrdil II. cařihradský koncil v roce 553.“ Věřím tomu, že každý muž i žena přichází na svět s dobrým záměrem, že láska je lepidlem, které drží realitu pohromadě, a že skrze své myšlenky a to, nač se zaměřujeme, rozhodujeme o tom, co tato láska přinese do našich životů.

20

Žijte v souladu s vesmírem

Citát z Matoušova evangelia, který jsem tu uvedl, je jen jedním ze zrnek pravdy, která byla časem špatně pochopena.

Vyrostl jsem v katolické rodině a tento citát pro mne (určitě stejně jako pro mnoho křesťanů) znamenal především to, že se mám v prvé řadě snažit vést dobrý, čestný, čistý život podle principů křesťanství, a až umřu, přijdu do nebe, kde dostanu všechno, po čem srdce touží, především však budu do nebe vpuštěn, což je samo o sobě nejvyšší odměnou. Dnes ale význam tohoto biblického verše chápu jinak – a troufám si tvrdit, že tato moje interpretace je mnohem bližší jeho původnímu zamýšlenému významu a je také mnohem krásnější než ta běžná. Verš pro mne znamená, že se musíme v prvé řadě snažit pochopit svoji podstatu zázračného stvoření vesmíru, které si zaslouží vše, o čem sní, požehnání láskou a mocí, kterou ani nelze pochopit, a z této perspektivy, když pochopíme svoji pravou moc a její zdroj, pak pramení bohatství všeho, po čem toužíme, tady a teď.

Když to zjednoduším, je třeba v prvé řadě pochopit, že žijeme ve světě iluzí, které sami vytváříme, a tyto iluze můžeme svobodně měnit, jak se nám zlíbí.

Moc nad vlastními iluzemi pramení z toho, že naše myšlenky se doslovně a v pravý čas nezvratně proměňují v předměty a události našeho života. Myšlenky se zhmotňují, to je základní princip toho, abyste žili život svých snů či vědomě určovali svůj vlastní kurz džunglí časoprostoru. Jak jsem psal v Nekonečných možnostech, toto je pilíř fyzické reality, jedna z absolutních pravd, Pravda Bytí, které nám doslova zajišťuje pódium, na němž můžeme rozehrát hru vlastního života.

Protože toto je naprosto základní koncept, krátce tu zopakuji Pravdy Bytí (jak je uvádím ve druhé kapitole Nekonečných možností v sekci „Přesvědčení“):

21

Mike Dooley

Pravdy Bytí: Absolutní pravdy Všichni jsme jedno (Jednotní v Bohu, božští, navzájem propojeni). Mimo Boha neexistuje nic, není žádný ne-Bůh. Odkud by něco podobného mohlo vzejít?

Z čeho by to bylo vytvořeno?

Myšlenky se zhmotňují (Jsme stvořiteli). Naše myšlenky jsou čistým božstvím (viz předchozí tvrzení), mají tedy energii a „životní sílu“ ze své vlastní podstaty. Život je věčný (Bůh, vědomí, energie, my). To my jsme vytvořili pomyslný rozměr času (i sám Einstein tvrdil, že je relativní), takže musíme existovat i „předtím“ a budeme existovat i „poté“.

Existuje jen láska (Existuje jen Bůh). Podobně jako v prvním tvrzení nám tento výrok pomáhá uvést na scénu koncept lásky. Není snad láska, láska božské povahy, jež přesahuje to, jak vypadá láska mezi lidmi, motivací a hybatelem veškeré reality? A co víc, jak by mohl existovat byť maličký kousek reality, na který se zapomnělo, který je pošpiněný nebo znetvořený tak, že není plný božské lásky?

Všechno je správně (Všechno je přesně tak, jak to má být). Tato absolutní pravda nám umožňuje vysvětlit další koncept, totiž koncept náhody. V Božské Mysli je sice všechno možné a existuje nekonečně možností expanze do nepředstavitelných končin všehomíra.

V tom nejhlubším smyslu ale základní procesy, například proces růstu, učení a jednoty s Božským poté, 22

Žijte v souladu s vesmírem

co skončí období dobrodružství, nejsou ponechány náhodě. Neexistuje možnost chyby, nehody, mělo se, možná, doufám, protože obecný potenciál vývoje byl jasný a pochopitelný na vyšší úrovni ještě předtím, než započalo naše vlastní dobrodružství.

Tento seznam není vyčerpávající a každá z těchto pravd by se dala rozvíjet dál, například tím směrem, kam odkazují poznámky v závorkách. Stačí ale k tomu, abychom pochopili podstatu naší reality a začali svoji moc využívat tak, že dosáhneme neskutečných výsledků. Kromě toho bych rád poukázal na to, že z těchto pravd jen jediná má proměnnou. Myšlenky se zhmotňují. A podívejme se, kdo právě přemýšlí!

Přesvědčení versus Pravdy Bytí Tyto pravdy jsou absolutně platné a neměnné. Existují, i když v ně nevěříme, když právě utváříme to období svého života, ve kterém se zrovna nacházíme. A to je opravdu velká věc!

To, že čtete tuto knihu, mi naznačuje, že už chápete, jakou moc mají vaše myšlenky. Naše přesvědčení leží v jádru našich myšlenek, které se následně zhmotňují v předměty a události našich životů. Ačkoliv mají naše přesvědčení tak neuvěřitelnou sílu, to, že se myšlenky zhmotňují, je pravda nezávislá na našich přesvědčeních. Princip zhmotnění myšlenek stojí na prvním místě. Znamená to, že i když v tento princip nevěříme, naše myšlenky se přesto zhmotní v předměty a události našeho života.

Náboženství mají své pravdy, své pilíře, fungují ale jako pohyblivé kulisy. Jedno náboženství třeba tvrdí, že „On“ je váš Spasitel, nebo že „toto“ je ta správná stezka, nebo že „tamto“ 23

Mike Dooley

je hlavním cílem. Jiné náboženství pak věci trochu posune, ale přesto svým následovníkům, a jenom jim, přislíbí spásu. Princip Myšlenky se zhmotňují platí stejně jako ostatní Pravdy Bytí naprosto univerzálně. Nikoho nevylučuje a nezáleží na tom, zda mu věříte, nebo ne. Vaše myšlenky budou vždycky a bez výjimky utvářet vaši zkušenost na tomto světě.

Poznámka vesmíru Nejzábavnější na čase a prostoru je to, že není možné si donekonečna něco namlouvat.

Bum! Tvůj vesmír

Kam v rovnici utváření reality zapadá vaše maličkost V letech následujících poté, co jsem si uvědomil, že naše realita stojí na určitých pilířích, a začal jsem je pojmenovávat, se mi děla zvláštní věc. Viděl jsem, co mezi definicemi principů přebývá, a snažil jsem se vymyslet, jak je zhustit do menšího počtu.

Proto jsem začal uvažovat o tom, zda je nelze shrnout takto: Je jediný Bůh.

Všichni jsme Jedno.

Myšlenky se zhmotňují.

Na toto vylepšení jsem byl pyšný a měl jsem radost, že jsem svoji teorii dokázal ještě zjednodušit. Pořád tu ale zbýval 24

Žijte v souladu s vesmírem

jeden problém. Vidíte, že tu pořád něco přebývá? Jestli je jen jediný Bůh a my všichni jsme jedno, není to totéž?

V tu chvíli mi došlo, že možná existují jenom dvě Pravdy Bytí. Je jediný Bůh (nebo Všichni jsme Jedno, to je totéž) a Myšlenky se zhmotňují. Sice jsem byl pořád ostražitý, přesto jsem však byl spokojený. Pak jsem se na to ale podíval s odstupem a zjistil jsem, že tu pořád ještě něco přebývá. Pokud je jediný Bůh, co jsou myšlenky jiného než Bůh? A pokud je jediný Bůh, co je hmota jiného než Bůh?

To mě vedlo k dalšímu poznání, totiž že opravdu existuje jen jediná Pravda Bytí, jediný pilíř této reality, který je naprosto neměnný, a ačkoliv existuje mnoho způsobů, jak jej definovat, já mám nejraději formu Myšlenky se zhmotňují.

Jedině tato terminologie vám okamžitě umožňuje vidět, kam zapadáte v rovnici vytváření reality – jako přemýšlející bytost. Říkám přemýšlející bytost, aby to platilo univerzálně a aby bylo jasné, že Bůh je nesrovnatelně víc než my sami (přesněji řečeno, je mnohem univerzálnější než náš neobyčejně omezený pohled na sebe samé); nezapomínejte ale, že nic než Bůh není, z čehož vyplývá, že přemýšlející bytost je jen jedna jediná.

S ohledem na to, co jsem právě vysvětlil, se nabízí analogie, která poukazuje na vaši roli stvořitele a toho, podle jakého mechanismu všechno funguje. Znáte komiksy nebo filmy se Spidermanem? Předpokládám, že ano. Vystřeluje z dlaně pavoučí síť a pohybuje se po Manhattanu tím, že přeskakuje z jednoho mrakodrapu na druhý. Jednoho dne, když jsem připravoval materiály pro tuto knihu, jsem si uvědomil, že jsme všichni tak trochu podobní Spidermanovi. Místo toho, abychom vystřelovali pavoučí sítě, vysíláme do časoprostoru své myšlenky, což je podle koncentrovaných Pravd Bytí totéž jako to, že do časoprostoru vysíláme Boha.

25

Mike Dooley

Kdykoliv přemýšlíme nebo se na něco soustředíme, nejde o neplodný a neživý proces; vysíláme do okolního prostoru Boha. Proto má princip Myšlenky se zhmotňují takovou sílu a proto neseme tak obrovskou odpovědnost za to, čím se ve svých myšlenkách zaobíráme. Když své myšlenky soustředíme k určitému cíli (věnujeme něčemu svoji pozornost), upíráme tím směrem Boha, respektive své myšlenky, a v daném prostoru platí, že myšlenky se zhmotňují v události a předměty našich životů.

Když se na celý tento fenomén podíváme z tohoto úhlu pohledu, je najednou jasné, jakou ohromnou moc mají nejen myšlenky obecně, ale zejména naše vlastní myšlenky – máme přece naprostou svobodu vybrat si, na co budeme myslet!

Když myslíme na druhého člověka, vysíláme k němu element Boha. Když myslíme na bohatství a nadbytek, také vysíláme Boha. Boha vysíláme i v případě, že přemýšlíme o chudobě, nedostatku a neštěstí.

Na úrovni projevů těchto principů, kde se obyčejně nacházíme, se nám Bůh či zákon zhmotnění myšlenek materiálně projeví v podobě zhmotnělých idejí, které jsme dříve vyslali do světa. Naštěstí se dá říci, že i když třeba nechtěně vyšleme do světa nějakou negativní myšlenku (a je fér přiznat, že každému z nás se něco takového čas od času stává), většina zhmotnění se neodehrává okamžitě. Většinu negativních myšlenek navíc vyvažuje náš vrozený optimismus (většina z nás je mnohem optimističtější, než si uvědomujeme) společně s naší vrozenou tendencí prospívat a zažívat úspěchy (více si o negativitě povíme později). Je proto přirozené, že obecně, instinktivně existuje vyšší pravděpodobnost, že budeme zažívat „dobro“ než „zlo“. Není snad toho váš život už teď důkazem?

26