Anton Sundin: Kapradiny

Obsah Úvod

7

Dějiny a rozšíření kapradin

12

Botanika a morfologie

22

Druhy

42

Kapradiny a svět lidí

78

Kapradinová horečka

104

Kapradiny v umění a designu

146

Pěstování kapradin na zahradě

156

ZAJÍMAVÉ ZAHRADY

220

Rejstřík

222

ASPLENIUM SCOLOPENDRIUM ASPLENIUM SCOLOPENDRIUM HJORTTUNGA JELENÍ JaZYK CELOLIsTÝ

kap r adin y

/ 7 / úvod

ÚVOD:

KAPRADINY? O TOM SE VÁŽNĚ DÁ NAPSAT CELÁ KNIHA? Tuhle otázku jsem v posledních dvou letech dostal mnohokrát. Ale většina tazatelů brzy pochopí, že když se jednou začnete o kapradiny zajímat, nacházíte je najednou všude – v přírodě i na zahradách, v interiérech, v umění i v designu. Kapradiny jsou opravdu úžasné. Coby zahradníka mě na nich samozřejmě fascinuje to, jak rozmanitě se tyto rostliny dají využít v zahradním designu. Mezi 12 000 známými druhy se nacházejí kapradiny vhodné pro všechny zahrady a stanoviště, od stinných lesních zahrad přes nehostinné, suché skalky až po parapety v obývácích.

Při procházkách lesem vídáme nejčastěji ty běžné, snadno rozpoznatelné druhy – osladič a hasivku orličí. Když se řekne kapradiny, představíme si právě jejich typický vzhled, ale jakmile si povědomí o kapradinách rozšíříme, zjistíme, jak rozmanitá skupina to je. Vyskytují se ve všemožných velikostech a podobách – od vázovitého pérovníku pštrosího přes celistvé listy jeleního jazyka až po drobnou azolu či impozantní stromové kapradiny.

Kapradiny patří k nejstarším rostlinám na Zemi – žijí zde už zhruba 400 milionů let. Mnohé kapradiny, které dnes rostou v zahradách a v přírodě, náleží do prastarých čeledí. Je úchvatné představovat si, že se můžeme procházet mezi podobnými rostlinami jako kdysi dinosauři. Je přímo fascinující, že tak prastaré rostliny jsou pořád moderní, a díky tomu jsou kapradiny přitažlivější než mnozí novější rostlinní kříženci, uplatňovaní v zahradní architektuře.

Kapradiny hrají v dějinách lidstva zásadní roli – zachránily planetu po hromadném vymírání a dají se využít jako potrava, léky i užitkové rostliny. Svým charakteristickým vzhledem se liší od ostatních rostlin a připomínají dávné časy, proto bývaly často považovány za kouzelné.

kap r adin y

/ 8 / úvod

Ve viktoriánském období ve Velké Británii propukla posedlost kapradinami zvaná fern craze neboli kapradinová horečka či pteridománie. Muži i ženy, od střední třídy po šlechtu, se do kapradin přímo zbláznili a celá viktoriánská společnost jim propadla. Objevovaly se všude od vybavení domácností přes umění až po zahradní nábytek, altány a skleníky.

Lidem viktoriánského období můžeme být vděční, že nám přenechali obsáhlé kapradinové dědictví. Jejich botanické nadšení přineslo nová zjištění a v tehdejších zahradnictvích se soustředěně pracovalo na křížení nových druhů, z nichž pochází mnoho dnešních kultivarů.

Kapradiny jsou mnohem víc než jen zahradní rostliny, proto jsem se pokusil obsáhnout dějiny kapradin v jejich celistvosti – od botaniky až k mýtům, umění a posedlosti, kterou u lidí dokázaly vyvolat.

V této knize jsou popsány čeledi a rody a dále vybrané druhy a odrůdy, které můžete zahlédnout v přírodě. Najdete zde také seznamy druhů a odrůd vhodných pro různé pěstební podmínky a rady pro pěstitele.

Věřím, že si díky této knize i někdo další povšimne všestrannosti kapradin: jak využitelné jsou v zahradách a jak krásné jsou jako pokojové rostliny a dekorační vzor. Také doufám, že tato kniha vás inspiruje, abyste vyzkoušeli nové druhy a odrůdy. Stručně řečeno, chci dál šířit kapradinovou horečku!

kap r adin y

/ 11 / úvod

PROČ SE TO JMENUJE KAPRADINA? Nadoddělení kapraďorostů se latinsky nazývá Pteridophyta. Pterón znamená řecky péro a staří Řekové tak označovali kapradiny.

Také v českém názvu se odráží podobnost listů kapradin s ptačím peřím, tedy to, že jde o rostliny s křídlatými listy.

Slovo kapradí, kapradina (staročesky kapratie) pravděpodobně vzniklo z praslovanského základu *paport Ƅ s indoevropským kořenem per-, což znamená letět. Ze stejného základu vznikla i slova pero („nástroj k letu“) či peřej („letící voda“). Praslovanská předpona *pa dodala základnímu slovu význam „nepravý, podřadný, menší“ a p se postupně změnilo na k, aby se rozlišila dvě po sobě následující p.

Někdy se také uvádí, že slovo kapradí pochází z řeckého slova fteró (tj. „peří“), ale může mít i staroseverský původ, neboť by mohlo souviset se švédským bräken a dánským bregne (obojí znamená „kapradina“).

V nářečí se vyskytují různé hláskové varianty, např. paprádí, paproť, papradina, kapratí, kapratina, paprátí, paproť nebo kaprádí, paprádí, paprátí. Ve Slezsku se můžeme setkat i s úplně jiným pojmenováním, a to ferečina, perečina či ferečí, na Vyškovsku, Holešovsku a Zlínsku zase s výrazem čertovo či čertí peří.

LÉK NA TASEMNICI Kapraď samec skutečně obsahuje látky účinné proti tasemnici, ale tato léčba byla nepochybně stejně nebezpečná i pro pacienta. Dnes víme, že kapraď samec obsahuje také mnoho karcinogenních látek a v žádném případě se nesmí jíst, tehdy však byla tato kapradina považována za účinný lék. Přestože je jedovatá, používal se odvar z kapradě samce jako odčervovací prostředek ve školách ještě dlouho do 20. století.

Recepty na odčervení se lišily. Jeden recept z 18. století zahrnuje pořádnou dávku silné kávy a slanečka, který se nemá oplachovat. Poté pacient vypil velký pohár odvaru z kapradě samce a tato kúra, v níž se střídala silná káva, nasolení sledi a odvar z kapradě, trvala dva týdny.

Podle receptu z roku 1836 je třeba povařit tři kořeny kapradě samce o hmotnosti zhruba 4 loty (40–53 g) v jednom žejdlíku (33 cl) mléka nebo vody.

DRYOPTERIS DRYOPTERIS FILIX-MAS FILIX-MAS TRÄJON KAPRAĎ SAMEC

KAPRADINY

/ 32 / B O T A N I K A A M O R F O L O G I E

ZRALÝ LIST

ASPLENIUM SCOLOPENDRIUM ASPLENIUM SCOLOPENDRIUM HJORTTUNGA JELENÍ JAZYK CELOLISTÝ

Stavba listů se u různých druhů liší a právě podle ní lze nejsnáze a nejlépe určit, o který druh kapradiny se jedná.

Listy vyrůstají z podzemního stonku – oddenku – a nabývají rozličných tvarů. Například jelení jazyk má list s jednoduchou celistvou čepelí, zatímco list pérovníku pštrosího má složenou zpeřenou čepel a bukovník kapraďovitý má navíc zpeřené i dolní lístky, což jeho listům dodává trojúhelníkovitý tvar.

Na jaře jsou listy kapradin sterilní (neplodné), až později vyrůstají fertilní (plodné) listy s výtrusnicemi (sporangii) na rubu. U některých druhů vypadají fertilní a sterilní listy úplně stejně, u jiných se liší, v takovém případě se jedná o listy dimorfní (z řečtiny, „dvě formy“).

Například u papratky samičí jsou sterilní a fertilní listy stejné, u podezřeně královské se poněkud liší a u pérovníku pštrosího jsou zcela jiné. Rozdíly mezi sterilními a fertilními listy jsou dalším důležitým vodítkem při určování kapradin.

LÍSTKY, LÍSTEČKY A ÚKROJKY Složený list kapradiny se skládá z jednotlivých lístků, které se dále mohou skládat z lístečků. Čepele také mohou být různě vykrojené, v tom případě jsou na nich rozeznatelné úkrojky.

ŘAPÍK A VŘETENO MATTEUCCIA STRUTHIOPTERIS MATTEUCCIA STRUTHIOPTERIS STRUTBRÄKEN PÉROVNÍK PŠTROSÍ

Řapík je ta část listu, která spojuje čepel s oddenkem a u složených listů přechází ve vřeteno, střední osu čepele. Z vřetena potom řapíčkem na dvou stranách vycházejí lístky, které mohou mít vlastní vřetena, pokud jsou dále členěny na lístečky. V řapících a vřetenech jsou vodivá pletiva pro transport vody a živin z kořenů přes oddenek až do zelených částí rostliny.

ŽILNATINA Žilnatina je systém cév v listu kapradiny. Jejím úkolem je přepravit vodu a živiny z vřetene dál do zelených částí kapradiny. Žilnatina vytváří krásné vzory a přispívá k estetickým kvalitám rostlin.

KUPKY, VÝTRUSNICE, VÝTRUSY, OSTĚRY

GYMNOCARPIUM DRYOPTERIS GYMNOCARPIUM DRYOPTERIS EKBRÄKEN BUKOVNÍK KAPRAĎOVITÝ

ADIANTUM RADDIANUM ADIANTUM RADDIANUM SNITTADIANTUM NETÍK RADDIHO

Kapradiny nemají semena, rozmnožují se pomocí výtrusů (spor) roznášených větrem. Výtrusy mikroskopické velikosti rostou ve výtrusnicích na rubu listu. Výtrusnice jsou malé útvary, do nichž se u primitivních kapradin (např. vratiček) vejdou až tisíce spor, u většiny kapradin je to však přesně buď 64, nebo 32. Výtrusnice rostou po skupinkách a vytvářejí pěkné vzory – takové shluky výtrusnic se nazývají kupky. U mnoha rodů zakrývá kupky okem viditelný útvar zvaný ostěra (indusium).

Způsob uspořádání výtrusnic na spodní straně listu se u různých kapradin liší. Při systematizaci a vědecké klasifikaci kapradin se často přihlíží právě k tomuto kritériu.

KAPRADINY

/ 57 / D R U H Y

BLECHNUM – ŽEBROVICE Kapradiny vhodné zejména do lesní zahrady (woodlandu) a na stinná stanoviště. Pro tento rod je příznačné, že má odlišné fertilní a sterilní listy, přičemž ty sterilní jsou stálezelené a kožovité. Rodový název Blechnum je starořecké jméno jakési rostliny a znamená „plachta“.

Není zcela jasné, kterou rostlinu původně označovalo.

Blechnum niponicum

Blechnum novae-zelandiae

výška: 30–50 cm stanoviště: polostín, vlhko c/c: 40 cm

výška: 50–150 cm stanoviště: polostín – stín, vlhko c/c: 45 cm

Stálezelená kapradina, nové přírůstky mají růžovou barvu. Hodí se do woodlandu a na další vlhká místa s pohyblivým stínem.

Kapradina s listy připomínajícími listy palmy. Pochází z Nového Zélandu. Vhodná do woodlandu.

Není příliš odolná.

Blechnum penna-marina Žebrovice plazivá výška: 10–25 cm stanoviště: slunce–stín, vlhko, kyselá půda c/c: 30 cm Velmi efektivní půdopokryvná rostlina, prospívá na slunci i ve stínu, pokud má dostatečně vlhkou půdu. Nedaří se jí ve vápnité půdě.

Odrůdy ˈAlpinumˈ – načervenalé listy ˈCristatumˈ – nepravidelné a kadeřavé listy ˈFirecrackerˈ ˈMinorˈ

Blechnum spicant Žebrovice různolistá výška: 25–50 cm stanoviště: polostín–stín, půdní vlhkost, kyselá půda c/c: 40 cm Nenáročná kapradina do woodlandu a stinnějších záhonů. Má fertilní i sterilní listy. Fertilní jsou vzpřímené a hřebenovité, sterilní jsou stálezelené a rostou do růžice níže u země.

Odrůdy ˈCristatumˈ – kadeřavé a členěné špičky listů ˈRedwoods Giantˈ – vysoká, zvláště vhodná do woodlandu ˈRickard’s Serrateˈ – rozčleněné konce postranních úkrojků dodávají listům jemný vzhled

KAPRADINY

/ 58 / D R U H Y

CHEILANTHES Tento rod se zcela přizpůsobil slunnému, nehostinnému, suchému prostředí, a je tedy přímým protikladem většiny kapradin vhodných do lesní zahrady (woodlandu). Za dlouhých období sucha může rostlina zcela vyschnout, ale po dešti znovu oživne. V angličtině se jí často říká „resurrection fern“ (oživující se kapradina) a je skvělým důkazem schopnosti kapradin se přizpůsobit. Rodové jméno pochází z řeckých slov cheilos (ret) a anthos (květ) a odkazuje ke vzhledu okrajů lístků.

Cheilanthes fendleri

Cheilanthes lindheimeri

výška: 30 cm stanoviště: světlo, sucho c/c: 30 cm

výška: 20–30 cm stanoviště: světlo, sucho c/c: 30 cm

Vhodná na skalky a další suchá nehostinná místa na slunci.

Potřebuje dobře odvodněnou půdu.

Aby přežila zimu v chladné vlhké půdě, je nutné ji přikrýt. Může mít problémy s uchycením.

Velmi pěkná kapradina vhodná na suchá nehostinná stanoviště. Má malé vzpřímené listy pokryté stříbřitými plevinami. Vyžaduje dobře odvodněnou půdu s velkou příměsí štěrku. Na zimu je nutné ji zakrýt. Je náročná na péči.

KAPrADINy

/ 96 / K A P r A D I N y A S V ě T L I D í

AZOLA – VŠESTRANNĚ VYUŽITELNÁ KAPRADINA HROMADÍCÍ DUSÍK Azola je rod vodních kapradin, do nějž náleží nejmenší kapradina na světě azola karolínská (Azolla caroliniana), která měří průměrně jen 0,5–1,5 cm. Tento fascinující rod poutá pozornost vědců mimo jiné svým významem pro ekonomiku a schopností pozitivně ovlivnit klima.

Azola zpřístupňuje a zadržuje dusík ze vzduchu. V dutinkách jejích svrchních listů totiž žijí sinice Anabaena azollae. Ty přeměňují pro rostlinu nevyužitelný vzdušný dusík na amonné ionty, které rostliny využít dovedou. Tento vztah je výhodný pro obě strany – sinice získají vhodné místo k životu a azola nepřetržitý přísun životně důležitého dusíku. Oba druhy jsou schopné žít i samostatně, ale spolu se jim daří lépe.

Azola se odedávna používá jako hnojivo a jako prostředek k regulaci plevele na rýžových polích nejen v Číně a Vietnamu, kde umožňuje pěstovat rýži nepřetržitě na stejných polích, aniž by se produkce snížila.

Její význam ještě vzroste spolu s tím, jak poroste počet lidí na Zemi a s tím spojený tlak na větší produkci rýže. Už dnes je rýže základní potravinou pro 2,5 miliardy lidí a pěstuje se na 11 procentech obdělávané plochy na zemi.

Hnojení azolou lze provozovat i v menším měřítku. Je to jednička mezi vodními rostlinami v zahradních jezírkách, její zeleno-červené lístky jsou velmi dekorativní a roste tak rychle, že ji lze pro výrobu hnojiva sklízet několikrát za sezonu.

Nejmenší kapradina na světě dokáže za 2–3 dny zdvojnásobit svou biomasu a je schopna vázat velké množství uhlíku.

KAPRADINY

/ 97 / K A P R A D I N Y A S V Ě T L I D Í

Díky tomu, jak rychle roste, ji lze pěstovat jako jednoletou rostlinu, protože bohužel nepřežije zimní mrazy. Pokud však jsou k tomu vhodné podmínky, může přezimovat uvnitř.

Azola má i další vlastnosti důležité pro nás a přírodu. Za 2–3 dny dokáže zdvojnásobit svou biomasu, díky čemuž váže velké množství uhlíku, který by jinak zůstal v atmosféře ve formě oxidu uhličitého. Pěstování azoly ve velkém měřítku by tak mohlo bránit skleníkovému efektu a zmenšovat ho – což se dělo už před 49 miliony let. Nedávno totiž vědci zjistili, že oblasti kolem Severního ledového oceánu byly tehdy pokryty azolou, a když je zaplavilo moře a zanesl sediment na dně, stáhly s sebou oxid uhličitý a omezily tehdejší skleníkový efekt.

Další možné využití azoly je v boji proti komárům. Koberec azoly rychle pokryje hladinu jezera a zabrání komárům, aby na vodu nakladli vajíčka. Také dusí komáří larvy, které se snaží dostat na hladinu a nadechnout se. Ukazuje se, že by azola mohla být efektivním nástrojem v boji proti malárii. Představte si, že nejmenší kapradina na světě by mohla tak významně prospět lidstvu!

AZOLLA FILICULOIDES MOSSBRÄKEN

KaPRaDINOVÉ sKLENÍKY Kapradinová horečka významně postihla zámožnější obyvatele, kteří kapradiny rádi pěstovali ve sklenících. Na velkých statcích vznikaly ohromné skleníky určené zejména kapradinám, ale ty si občas musely zvyknout i na další exotické rostliny jako palmy a orchideje. Hojně se sice dovážely exotické kapradiny a kapradinové skleníky byly často vyhřívané, přesto převládaly odolné kapradiny.

Kapradiny se vysazovaly podél jezírek, na skalkách nebo v jeskyních, často se také stavěly balkony, aby bylo možné kapradiny obdivovat seshora. Cílem bylo vytvořit co nejpřirozenější prostředí, které by připomínalo skutečná stanoviště kapradin. Spodní partie stěn a technické části stavby byly umně zakrývány rostlinami a kameny.

Kapradinové skleníky mohly mít čtvercový půdorys jako běžné skleníky, ale autoři příruček obecně doporučovali půdorys ve tvaru písmene L nebo v jiném neobvyklém tvaru. Pro návštěvníky to tak bylo při prohlídce zajímavější, neviděli totiž všechno najednou.

Kolem shluků kamenů rostly kapradiny, mezi nimi se vinula kamenná nebo mozaiková cestička a uprostřed skleníku se obvykle vyjímala větší skalka. V nejpropracovanějších sklenících ve velkých sídlech bývaly kameny naskládány do klenby a někdy přímo tak, aby připomínaly ruiny. Bývaly tam jeskyně, výklenky, stezky vedoucí hluboko pod zem nebo ukrytá schodiště na kamenný balkon.

Základním prvkem dokonalého skleníku byla voda, často v podobě vodopádu na kratší straně budovy. Voda dále stékala do jezírek a mezi rostlinami protékaly potůčky. Zurčení vody bylo žádoucí, kromě vodopádů a jezírek měly ve sklenících své místo i studánky, z nichž kapala voda.

Kapradinovými skleníky se vinuly křivolaké cestičky, které měly zintenzivnit zážitek z procházky mezi stromovými kapradinami.

KAPRADINY

/ 150 / K A P R A D I N Y V U M Ě N Í A D E S I G N U

KAPRADINY V UMĚNÍ Národněromantické umění 19. a raného 20. století zbožňovalo přírodu.

Umělecká díla často zpodobňovala dramatické přírodní scenérie jako vodopády, skály a úchvatné výhledy. Oblíbenými motivy však byly i pokroucené stromy a prastaré, mechem porostlé lesy. Cílem bylo zobrazit divokou přírodu. Lidé věřili, že díky souladu s přírodou dosáhnou tělesného i duševního zdraví. Obrazy zachycovaly zvláštní atmosféru a pozornost se upírala k fascinující přírodě.

Malíři se vydávali do plenéru s přenosnými stojany a barvami a snažili se vystihnout světlo letní noci či časného rána.

Ve Velké Británii tento trend splynul s kapradinovou horečkou.

Kapradiny se nejen sbíraly a pěstovaly, ale navíc i zobrazovaly na všem od šálků a polévkových mís po látky, tapety, dekorační předměty, zahradní nábytek a fasády budov.

Na přelomu století dominovala secese s organickými přírodními motivy. K tomu se dekorativní tvary kapradin hodily výborně. nahoře: Viktoriánské šperky naproti odshora: Skříňka s motivem kapradin ze skotské obce Mauchline, porcelán značky Ridgway, tisk listů kapradin, litinová lavička

KAPRADINY A RŮZNÉ MATERIÁLY Zvláště oblíbeným materiálem pro zpodobňování kapradin bylo železo.

Například firma Coalbrookdale Iron Company vyráběla zahradní nábytek a jejich nejpopulárnějším výrobkem byla litinová lavička Ferns and Blackberry s motivem kapradin. Jeden exemplář se nedávno prodal v aukční síni Christies za 3760 liber.

KAPRADINY

/ 151 / K A P R A D I N Y V U M Ě N Í A D E S I G N U

Lavička byla vyrobena pro účely první Světové výstavy v Londýně roku 1851 a vystavena ve slavném Křišťálovém paláci Josepha Paxtona.

Následně tento model okopírovaly mnohé další slévárny napříč Evropou. Ve Švédsku ji vyrábělo několik sléváren a ta ve městě Byarum ji jako jediná vyrábí dodnes – a to z recyklovaného hliníku v černé, zelené a bílé barvě. Tuto lavičku si zamiloval hrabě Lennart Bernadotte a z Byarumu si jich mnoho objednal na zahradu svého zámku v Mainau v jižním Německu.

Ornamentální kapradiny pronikly i do dalších řemesel, například do textilní výroby. Zhotovovaly se například koberce, záclony, ubrusy a krajky, ale i potahy na nábytek a jemnější látky na šaty, sukně a halenky – všechny s motivem kapradin.

Zřejmě nejvíce kapradiny poznamenaly produkci keramiky a porcelánu. Nádobí s motivy kapradin měli v nabídce skoro všichni větší výrobci. Trh a domácnosti zaplavila vzorovaná keramika, vkusné porcelánové servisy a terakotové květináče s namalovanými nebo vtlačenými kapradinovými vzory. Ridgway vyráběl několik různých servisů s kapradinovým vzorem. K nejoblíbenějším patřil servis pro panenky s názvem Green Maidenhair Fern (zelený netík) z roku 1881.

Oblibu kapradin zohlednili i výrobci skla a ve viktoriánských domácnostech se na stolech začaly objevovat skleněné výrobky s gravírovanými kapradinami, například karafy a vázy. Ženy zachvácené kapradinovou horečkou nosily šperky ve tvaru listů kapradin – náušnice, náhrdelníky, medailony a brože ze stříbra, zlata, emailu nebo skleněné přívěsky s drobnou kapradinou. Ženy z vyšších vrstev si vytvářely herbáře vylisovaných kapradin – zkrátka proto, že kapradiny byly krásné. Další oblíbenou zábavou bylo zhotovování drobných uměleckých děl z listů kapradin. Buď se list kapradiny pokryl inkoustem a obtiskl na papír, nebo se přiložil k papíru jako šablona a jeho obrys se obtáhl inkoustovým perem. Když inkoust zaschl, list se odstranil – a vznikl krásný obraz.

nahoře: Osmunda regalis (podezřeň královská) dole vlevo: Rozvíjející se podezřeň uprostřed: Dryopteris lepidopoda (kapraď krásná) vpravo: Athyrium niponicum ˈApple Courtˈ (papratka japonská ˈApple Courtˈ)

ZAHRADNÍ DESIGN A MOŽNOSTI VÝSADBY KAPRADINY V ZAHRADNÍM DESIGNU Při výběru rostlin a jejich místa v zahradě se lze řídit například barvou, liniemi, tvarem, strukturou či velikostí. Pokud jde o tyto kategorie, je mezi kapradinami opravdu z čeho vybírat.

Pár příkladů rozličných barev kapradin

baRVa Barva hraje v zahradě hlavní roli a je jedním z nejdominantnějších designových prvků zahrady. Výběr barvy může celkový dojem povznést i pokazit. Přestože o kapradinách zřejmě uvažujete především jako o zelených rostlinách, pro nové jarní listy a pleviny na nových částech rostlin je charakteristická pestrá škála barev. Některé kapradiny se navíc krásně zbarví i na podzim.

List kapradiny mívá zelený podtón, ale v průběhu sezony se jeho barva mění, například u kapradě červenavé (Dryopteris erythrosora). Čerstvě rozvinuté listy mají na jaře bronzovou barvu, ale v průběhu sezony přecházejí do tmavě zelené. Během roku tak rostlina vystřídá mnoho barev.

Barva listů může záviset i na okolních podmínkách. V chudé půdě získávají nové přírůstky mnoha kapradin světlou a jasnou barvu a starší části jsou naopak malé a bledé. Poznáte-li rostliny dobře, dosáhnete v designu přesně toho efektu, jaký chcete.

KaPRaDINY ZaJÍMaVÝCh baREV Athyrium niponicum ˈPictumˈ – papratka japonská ˈPictumˈ Athyrium niponicum ˈGhostˈ – papratka japonská ˈGhostˈ Athyrium niponicum ˈBranford Beautyˈ – papratka japonská ˈBranford Beautyˈ Athyrium otophorum ˈOkanumˈ – papratka ˈOkanumˈ Blechnum penna­marina – žebrovice Dryopteris erythrosora – kapraď červenavá Osmunda regalis ˈPurpurascensˈ – podezřeň královská ˈPurpurascensˈ