Zahradní ptáci

Page 1

Obsah Úvod ....................................... 6 75 druhů ptáků .................... 23 Husa velká .....................................24 Kachna divoká ............................ 25 Husice nilská (egyptská) ...........26 Bažant obecný ..............................27 Volavka popelavá ........................28 Čáp bílý ...........................................29 Káně lesní ..................................... 30 Luňák červený .............................. 31 Krahujec obecný .........................32 Poštolka obecná ......................... 34 Slípka zelenonohá ......................35 Racek chechtavý ......................... 36 Holub domácí ............................... 37 Holub hřivnáč .............................. 38 Hrdlička zahradní ....................... 40 Sýček obecný ................................ 41 Sova pálená ..................................42 Kalous ušatý ..................................43 Rorýs obecný ............................... 44 Alexandr malý...............................45 Strakapoud velký ....................... 46 Žluna zelená ................................ 48 Sojka obecná ................................49 Straka obecná ..............................50 Havran polní .................................52 Kavka obecná ...............................53 Vrána černá a šedá .................... 54 Sýkora koňadra ........................... 56 Sýkora modřinka ........................ 58 Sýkora parukářka ....................... 60 Sýkora uhelníček ......................... 61 Sýkora babka ................................62 Sýkora lužní ...................................63 Mlynařík dlouhoocasý .............. 64 Jiřička obecná ...............................65 Vlaštovka obecná ....................... 66 Budníček menší .......................... 68 4
Sedmihlásek hajní Pěnice slavíková Pěnice černohlavá ...................... 72 Pěnice pokřovní ........................... 74 Králíček obecný ............................75 Králíček ohnivý ............................. 76 Šoupálek krátkoprstý ................ 77 Brhlík lesní .....................................78 Špaček obecný ............................ 80 Střízlík obecný ..............................82 Brkoslav severní .......................... 84 Drozd cvrčala ................................85 Kos černý ....................................... 86 Drozd zpěvný ............................... 88 Drozd kvíčala ............................... 90 Drozd brávník .............................. 91 Lejsek šedý.....................................92 Lejsek černohlavý ........................93 Červenka obecná ....................... 94 Rehek domácí .............................. 96 Rehek zahradní ........................... 98 Slavík obecný ............................... 99 Pěvuška modrá ........................ 100 Vrabec domácí .......................... 102 Vrabec polní ............................... 104 Konipas bílý ............................... 105 Pěnkava obecná ....................... 106 Pěnkava jikavec ......................... 108 Dlask tlustozobý ....................... 109 Hýl obecný ................................... 110 Čížek lesní ................................... 111 Zvonek zelený ............................ 112 Zvonohlík zahradní .................. 114 Čečetka zimní ............................. 116 Konopka obecná ....................... 117 Stehlík obecný ............................ 118 Strnad obecný ............................ 119 Další informace ................. 121 Rejstřík ............................... 124 5

ÚvodUrčování ptáků

Jakmile ptáka, kterého zahlédneme na zahradě, dokážeme pojmenovat a určit tak, o který jde druh, změní se náš pohled na něj. Možná se budeme chtít dozvědět víc o jeho životě a pozorovat daný druh dlouhodobě. Pták se stane naším známým, kterého při dalším setkání rozeznáme rychleji a v určitém okamžiku ho poznáme i při velmi letmém pohledu. Díky pozorování se začneme dozvídat i více o tom, jak žije. Při prvním setkání nás ale může neznámý

opeřenec trochu zmást. Jelikož jsou ptáci neustále v pohybu,

umějí létat a obvykle si od nás udržují odstup, může být často velkou výzvou rozpoznat drobné fyziologické rozdíly, které jsou někdy důležité pro rozlišení jednotlivých druhů.

Druhy ptáků jsou v tomto atlasu seřazeny podle příbuznosti –podobné druhy jsou uvedeny na sousedních stránkách. Pokud dokážete neznámého ptáka zařadit do správné skupiny, například k sýkorám, je nejrychlejším způsobem, jak ho určit, nalistovat přímo tuto skupinu a prostudovat několik druhů, které přicházejí v úvahu.

Neznámého ptáka porovnejte s výše uvedenými druhy a odhadněte tak jeho velikost. Ta je důležitým poznávacím znakem pro jeho určení.

Úvod 6
káně lesní – 52 cm vrána černá – 47 cm holub domácí – 33 cm kos černý – 26 cm
vrabec
domácí –15 cm
budníček
menší – 11 cm

Velikost

Pokud vás při pozorování hned nenapadne, o který ptačí druh jde či do jaké skupiny pozorovaného jedince zařadit, budete muset

postupovat trochu systematičtěji.

Abyste daný druh správně určili, je snad nejdůležitějším poznávacím znakem jeho velikost.

Pokuste se tedy odhadnout velikost daného jedince v porovnání s jinými druhy ptáků, které už bezpečně poznáte. Je neznámý

pták větší než vrabec domácí, ale menší než kos černý? U každého ptačího druhu uvádíme u vyob ­

razení jeho průměrnou velikost, která poslouží jako důležitá

informace při srovnání s ptáky

z příkladu na předchozí straně.

Většina zpěvných ptáků (pěvců)

představuje menší druhy vyobrazené od strany 49.

Zobák

Při poznávání ptáků je rozhodujícím znakem zobák. V rámci vnitrodruhového rozpoznávání a při výběru partnera se ukazuje jako velmi důležitá také kresba hlavy. Podstatným poznávacím znakem ovšem zůstává tvar zobáku, což je velmi důležité pro určení druhu a zařazení do určité skupiny – podle tvaru zobáku můžeme totiž odvodit potravní zvyklosti jednotlivých ptáků. Zpěvní ptáci s velkými tupými zobáky se živí především rostlinnou potravou, a to semeny rostlin a pupeny. Do této skupiny patří pěnkavovití, strnadovití a vrabcovití, kteří jsou v tomto atlase vyobrazeni od strany 102. Většina ostatních zpěvných ptáků se živí téměř výhradně hmyzem, jeho larvami a také měkkýši, a mají k tomu uzpůsobený tenký, špičatý zobák.

Úvod 7
Pěnkavovití, jako je tento zvonek zelený (vlevo), jsou býložravci a mají silné zobáky, zatímco hmyzožraví ptáci, jako je slavík obecný (vpravo), mají zobáky tenké a špičaté.

Proužek kolem oka jako u střízlíka obecného (nahoře) nebo maska jako u brhlíka lesního (dole) jsou pro určení důležité znaky.

Hlava

Na opeření hlavy také často najdeme typické znaky pro určení druhu. U mnoha druhů ptáků se nad okem táhne světlý proužek, který připomíná obočí a vyvolává dojem přísného výrazu. Ptáci bez tohoto proužku, jako je červenka obecná nebo králíček obecný, na nás působí otevřeněji a přátelštěji. Některé další druhy, například brhlík lesní, mají kolem oka tmavou masku.

Peří

Další důležitá vodítka pro určení poskytují vzory na břiše a křídlech. Vzhledem k tomu, že ptáky často pozorujeme zespodu, bývá kresba na břiše a hrudi dobře patrná. Břicho může být jednobarevné jako u kosa černého, více či méně výrazně pruhované jako u pěvušky modré, skvrnité jako u drozda zpěvného nebo příčně pruhované jako u krahujce obecného. Barva na bradě těsně pod zobákem a na hrdle pod ním je u mnoha druhů nápadně jiná než barva peří na břiše. Obojího si dokážeme snadno všimnout –toto zbarvení je typické pro mnoho druhů sýkor nebo dlaska tlustozobého. Na křídlech často můžeme rozeznávat jeden až dva světlé příčné pruhy, které jsou tvořeny světlými špičkami per a které představují rovněž důležité znaky pro určení.

Ptáci za letu

Určit druh letícího ptáka je asi tou největší výzvou, protože na rozpoznání charakteristických znaků máme jen kratičký okamžik, oproti tomu, když pozorujeme sedícího ptáka. Navíc na pozadí světlé oblohy z ptáka často vidíme jen tmavou siluetu, proto bývá velmi užitečné řídit se velikostí letícího ptáka, kterou lze odhadnout při srovnání se známými druhy. Pro určení letícího ptáka je velmi důležitý také tvar těla, zejména

Úvod 8

délka a tvar ocasních per. Mohou

mít tvar klínu, mohou být mírně

zaoblená nebo hluboce vykrojená jako u vlaštovky obecné. Také

špičky křídel mohou být různě

uspořádané, zašpičatělé jako u poštolky obecné a rorýse obecného nebo zakulacené s viditelnými jednotlivými špičkami per jako u káně lesní či sojky obecné.

I když často nelze detailně rozeznat zbarvení, měli byste pátrat po barvě krajních ocasních per.

U některých druhů jsou nápadně bílá, dalšími důležitými znaky jsou příčné pruhy na ocase nebo široký lem. Na křídlech lze někdy vidět pruh v kontrastní barvě, jako je tomu u jestřába lesního nebo stehlíka obecného.

Další rozlišovací znaky

V tomto atlase popisujeme znaky důležité pro určení druhu pomocí krátkých vysvětlivek u vyobrazených ptáků. Odborným názvům se přitom záměrně vyhýbáme, abyste se s ptáky a jejich pozorováním seznámili co nejjednodušeji. Věrné kresby Paschalise Dougalise hovoří navíc samy za sebe, a v textu je dopodrobna nepopisujeme. Místo toho najdete v prvním odstavci stručnou charakteristiku druhu s informacemi o chování, životním prostředí nebo stěhování. Ve druhém odstavci představujeme zvláštnosti daného druhu, protože v ptačí říši se odehrává mnoho napínavých příběhů.

Výběr druhů v této knize

Do atlasu jsme vybrali 75 druhů ptáků střední Evropy, které lze často pozorovat na zahradách nebo kteří v nich dokonce hnízdí. Tento výběr by měl pozorování a určování usnadnit i začátečníkům. Může se však stát, že uvidíte takový druh, který i přes pečlivé porovnání s ilustracemi v tomto atlase nenajdete, ale snad se vám podaří jej alespoň přiřadit k určité skupině ptáků. V tom vám mohou také pomoci obsáhlejší určovací příručky.

Hlasy ptáků

Proč nás vlastně ptáci tolik zajímají?

Důvodem může být, že se stejně jako my dorozumívají hlasem. Zatímco psi a kočky se navzájem očichávají, ptáci pořádají takřka

V tomto atlase jsou rovněž představeny některé druhy, jako je tento luňák červený, které sice na zahradě nezahlédnete, ale často mohou prolétnout i v její těsné blízkosti.

Úvod 9

pěvecké soutěže. Na jaře samečci často předvádějí své melodické

zpěvy, aby jedincům stejného druhu vymezili své teritorium a aby přesvědčili samičky o svých přednostech. Kvalita hlasu pro ně totiž představuje jedno z nejdůležitějších kritérií při výběru partnera. Jakmile se dvojice najde, zpěv často velmi náhle utichne, protože teď se stává prioritou stavba hnízda, sezení na vejcích a odchov mlá­

ďat. Naproti tomu samečci, kteří si partnerku nenašli, často zpívají celé jaro. Mimo dobu hnízdění se ptáci

dorozumívají krátkým, strukturo­

vaným voláním, jehož prostřed­

nictvím udržují kontakt jedinci

z určitého hejna či rodiny nebo jím

ostatní varují před nebezpečím.

Zpěvy i volání se druh od druhu liší a s trochou cviku lze mnoho druhů identifikovat jen podle hlasu. Naučit se rozpoznat toto volání je ovšem mnohem těžší, protože není tak výrazné jako zpěv. Nicméně rozpoznávat ptáky jen podle jejich hlasu se přesto může naučit každý. Proto bychom vám nyní rádi dali pět tipů, jak se stát odborníkem na ptačí zpěv:

1. Ptačí zpěv začněte rozlišovat už na začátku roku. Sýkory a brhlíci začínají zpívat už v únoru. Rozmanitost melodií je v té době ještě přehledná a ptáky lze snadno zahlédnout na stromech a keřích, na kterých ještě nejsou listy.

2. Ptáky při zpěvu pozorujte. Zpěv si lépe uložíte do paměti v kombinaci s podobou ptáka a jeho chováním.

3. Trénujte svůj sluch. Na zahradě nebo v lese zavřete na několik minut oči a poslouchejte pouze hlasy ptáků. V ruchu všedního dne ptačí zpěv často zaniká a toto je dobrý začátek, jak vnímat ptačí zpěv vědomě.

4. Začněte jen s několika druhy a vybírejte si snadné melodie.

Na jaře si samečci zpěvem označují své teritorium a ucházejí se o pozornost samiček, jako tento špaček obecný.

Zkuste od sebe nejprve odlišit zpěv sýkory koňadry a sýkory modřinky nebo si zapamatujte jednoduché strofy zpěvu holuba

Úvod 10

hřivnáče, pěnkavy obecné nebo budníčka menšího.

5. Využijte chytrý telefon. S některými aplikacemi (např. Hlasy ptáků) si můžete poslechnout hlasy všech možných druhů ptáků. Zpěv, který neznáte, si můžete nahrát a určit později.

Výměna peří (přepeřování)

Peří, to je fligránově jemný, choulostivý výtvor přírody, který se ovšem rychle opotřebovává. Ptáci jej proto musejí pravidelně obnovovat. Stará pera jim vypadávají a nová dorůstají – ornitologové

říkají, že pták přepeřuje. Většina ptáků kompletně přepeřuje jen jednou ročně, ale existují druhy, které peří vyměňují i vícekrát do roka. Přitom se vždy mění celé opeření a část peří se mnohdy vymění i podruhé během roku. Kromě výměny poškozeného peří

se ptáci při přepeřování obléknou také do nového, často jinak zbarveného šatu. Na jaře mají pro období páření nápadně zbarvený svatební šat a v létě se po období líhnutí vajec odívají do nenápadného, prostého šatu, aby byli na podzim a v zimě lépe maskovaní. V prvních měsících života mají mladí ptáci charakteristické opeření (juvenilní), které se často výrazně liší od opeření starších ptáků. Proces výměny peří je pro ptáky velmi namáhavý. Tvorba peří je nejen energeticky náročná, ale během přepeřování dochází také k omezení schopnosti létat a využívat tepelnou izolaci. U většiny druhů proto probíhá výměna peří v létě na konci období hnízdění, když je k dispozici dostatek potravy, a před náročnou migrací do zimoviště. Zkuste si všimnout, jak se mění zbarvení ptáků mezi zimou a jarem.

Úvod 11
Před obdobím hnízdění vyměňuje racek chechtavý prosté bílé opeření hlavy prostého šatu za sametově hnědé peří šatu svatebního.

Husa velká

Anser anser

Husy velké jsou velmi družné a jako výluční býložravci často ve velkých hejnech spásají špičky trav a obilovin na loukách nebo po lích blízko břehů.

světle šedá vrchní část křídel a dvojbarevná spodní část křídla

ocas se širokým bílým lemem

velká 80 cm, silný, oranžový zobák, hlava stejně světlá jako hřbet

světlé břicho bez černých pruhů

světle růžové nohy

Husy velké létají v typické formaci ve tvaru písmene V, přičemž chytře využívají proudění vzduchu a díky tomu tak šetří spoustu energie. Tato formace jim však také umožňuje v hejnu optimálně komunikovat a pomáhá předcházet kolizím. Před přistáním se formace rozvolňuje a mění se v trhavý, padající útvar, jako by se husy řítily na zem. To lze často pozorovat večer, když přistávají u vody, kde nocují, nebo kolem poledne, když vodu vyhledávají kvůli pití a koupání.

24
kachnovití

Kachna divoká

Anas platyrhynchos

Kachny divoké uvidíme na každém vesnickém rybníku. Díky křížení se šlechtěnou kachnou domácí se její zbarvení pohybuje od téměř černého až po bílé.

modré peří s bílým okrajem na křídle

samička: oranžový zobák s hnědou skvrnou pro potravu se potápí

sameček v prostém šatu: žlutý zobák

sameček ve svatebním šatu: velký 56 cm, kovově zelená hlava, žlutý zobák, srpkovitá ocasní pera

Samečci mají většinu roku barevný svatební šat. Pouze v létě, kdy najednou obnovují všechny letky a asi po dobu jednoho měsíce nemohou létat, přepeřují a mají krycí prostý šat. Od samiček je v této době lze rozeznat pouze podle žlutého zobáku. Samičky, které sedí na vejcích samy a starají se o mláďata, si takové barevné peří nemohou dovolit. Letky vyměňují o něco později než samečci, ještě než jsou mláďata schopná létat.

25
kachnovití

Husice nilská (husice egyptská)

Alopochen aegyptiaca

Husice nilské, které pocházejí z Egypta a posléze obývaly parky, osídlily v posledních padesáti letech celou střední Evropu a dnes patří k nejběžnějším vodním ptákům, zejména ve městech.

rozsáhlé bílé zbarvení na vrchní i spodní straně křídel

velká

béžová hruď s tmavou skvrnou uprostřed

dlouhé růžové nohy

Husice nilské si nejraději stavějí hnízda vysoko na stromech nebo v dutinách stromů. Jako základ využívají hnízda jiných druhů. Na ostrovech však hnízdí i na zemi, případně vyhledávají vhodná hnízdiště v norách, které agresivně brání. Období hnízdění je velmi proměnlivé a trvá od brzkého jara až do podzimu. Dokonce i v zimě bývají pozorována mláďata husice, což je nejspíš způsobeno přirozeným rozmnožovacím rytmem v oblastech jejich původu v severní Africe.

26
70 cm, světlá duhovka a tmavá maska kolem oka
kachnovití
měňavě zelené zbarvení na křídlech

Bažant obecný

Phasianus colchicus

Bažant obecný byl do Evropy pravděpodobně přivezen ze své původní domoviny v Asii už v době římské říše a od té doby tu žije zejména v nízko položených oblastech s mírnými zimami.

modrá lesklá hlava s červenou maskou, světlý zobák, často s bílým kroužkem kolem krku

samička: béžové peří s černým skvrnitým vzorem, dlouhá, špičatá ocasní pera, dobře maskovaná

sameček: velký 85 cm, velmi dlouhý pruhovaný ocas

V oblasti jeho přirozeného výskytu od Černého moře po Čínu se rozlišuje nejméně

30 poddruhů bažanta. Ve střední Evropě z toho vznikla pestrá směs nejrůznějších poddruhů a kříženců. Nejnápadnější variantou, kdy sameček mívá zřetelný bílý kroužek kolem krku, je západní poddruh colchicus (P. c. colchicus). V mnoha regionech myslivci ještě stále každoročně vypouštějí do přírody šlechtěné odchované bažanty.

27
bažantovití

Zahradou se prohání pták – ale jaký druh a jak ho jen poznat? Tento atlas vám to usnadní. S pomocí jasných charakteristik a podrobných ilustrací lze rychle zúžit okruh možných kandidátů. Okamžitě tak poznáte, kdo odpočívá v živém plotu, přespává v ptačí budce, zobe u krmítka nebo cvrliká na střeše. Portréty jednotlivých druhů ptáků doplňují zajímavá fakta.

PRO VŠECHNY MILOVNÍKY PŘÍRODY

ISBN 978-80-7670-125-0

www.knihykazda.cz

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.