PAS_dejiny_detektivky_01.indd 4
13/01/2020 12:39
Michal Jareš Pavel Mandys
Dějiny české detektivky
Paseka
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 5
13/01/2020 12:39
Vydáno s laskavou podporou Ministerstva kultury České republiky
© Pavel Mandys, Michal Jareš, 2019 ISBN 978-80-7432-977-7
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 6
13/01/2020 12:39
Předmluva 15 Vymezení pojmů a kategorizace subžánrů 21
I. Od kramářských písní k Léonu Cliftonovi (do roku 1918)
27
Kapitola 1 Pravěk a příchod prvních detektivů
29
Detektiv a Jan Neruda
První sešitky v českých zemích
Kapitola 2 Léon Clifton, první „český“ detektiv
Bezhlavá odvaha
Ada jako Apendix
Kapitola 3 Časopis Maska a další sešitové série
37
44
Podivuhodné příhody a přízraky
II. Mezi Čapkem a rodokapsem (1918–1948) 51 Kapitola 4 Od císařského fízla k českému četníkovi
53
Případy rady Vaňáska
Kapitola 5 Populární čtivo
Dominance překladů
Češi s anglickými jmény
Přemýšlení o žánru
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 7
58
13/01/2020 12:39
Kapitola 6 Emil Vachek a „první“ česká detektivka
Tajemství obrazárny
Muž a stín
Zlá minuta
Kapitola 7 Před Klubíčkem
Lidumil na kříži
Zorro, trampové a exotika
Holmesové z Čech
Politické thrillery
Povídky a alegorie
Kapitola 8 Karel Čapek mezi detektivy
Jak zjistit pravdu a jak trestat
Nejprostší a nejpokornější detektivky
Kapitola 9 Universum Edgara Collinse
Sahir
Město vyschlých tváří
Olovění muži
Další čeští Angličané
Kapitola 10 Český Wallace a Ludva Láce
Ochránce nebohých
Český Wallace
Její hra
Zinková cesta
Nikdo není vinen
Ludva Láce
Kapitola 11 Rodokaps a jiné formáty
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 8
67
78
90
100
110
130
13/01/2020 12:39
Kapitola 12 Gangsterka, parodie, parodie a zase parodie (a k tomu středověk)
A. C. Nor a první český thriller
Parodie z různých stran
Počátky historické detektivky
Kapitola 13 Praha jako místo činu
134
146
Drsná škola v protektorátu
Kapitola 14 Případ profesora Štefla
152
Kapitola 15 Poválečné nadechnutí, s omezováním
158
III. Socialistický člověk nevraždí (1948–1969) 165 Kapitola 16 Místo zločinců záškodníci
Detektivka v době propagandy
Socialistická detektivka
Kapitola 17 Fiker a StB
Zlatá čtyřka
Série C-L
Kilometr devatenáct
Kapitola 18 Klubíčko mezi nacisty
Tajné plány nacistů
V rodném Hradci Králové
Klavíry v Sudetech
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 9
167
176
187
13/01/2020 12:39
Kapitola 19 Soudruh staršina
Jupiter s pávem
Král Šumavy
Veřejná bezpečnost zasahuje
Kapitola 20 Detektivka jako východisko
Humorné i hořké morality Karla Michala
Vražda a dělnické hnutí
Znovu kolektivní román?
Agatha Christie po česku
196
210
Kapitola 21 První dáma české detektivky
222
Kapitola 22 Ve dvou se to lépe píše
227
Vražda pro štěstí
Vražda se zárukou
Vražda v zastoupení
Kapitola 23 Nápady Josefa Škvoreckého
Poručík Borůvka
Barová zpěvačka v roli detektiva
Borůvka v realitě socialismu
Borůvka v Kanadě
Kapitola 24 Elegantní kapitán
Poklad byzantského kupce
Znamení lyry
Bláznova smrt
240
258
Kapitola 25 Taková blízkost úspěchu
266
Kapitola 26 Policajt a malíř Hany Proškové
271
Mezi politickými
Umění povídky
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 10
13/01/2020 12:39
Pokusy o román
Horácův konec
Kapitola 27 Jiří Marek a rada Vacátko
Vacátko a spol.
Únos letadla
285
IV. Chléb a hry (1970–1989) 297 Kapitola 28 Nástup normalizace
299
Kapitola 29 Spravedlivá pistole a její další slepé výstřely
304
Mys mrtvého muže
Hra na smrt
Bezděčný hrdina Ota Fink
Kapitola 30 Co ví bůh a svatý Václav. Kapitán Exner po roce 1968
315
Hry a obžerství
Efektivně mrtvá žena
Pastvina zmizelých, Na dosah ruky a Osamělý mrtvý muž
Pád talentovaných
Kapitola 31 Stát se čtivem… (edice zanikající a vznikající)
Knižnice Gong
Edice Napětí
Edice Magnet
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 11
325
13/01/2020 12:39
Kapitola 32 Sever a západ vládnou všem
338
Kapitola 33 Exil 344 Kapitola 34 Český Chandler v sukních
347
Kapitola 35 Pavel Frýbort a svět veksláků
350
Ze studenta vekslákem
Socialistická drsná škola
Divoká devadesátá
V. Z chaosu k nové oblibě (od roku 1990) Kapitola 36 Do nového světa
Pod tlakem televize
Pokusy o žánrové časopisy
Kapitola 37 Mladý a starý Ota
Firma Discret
„Mladý“ Ota Fink
363 365
371
Kapitola 38 Bez korýtka. Eva Kačírková po roce 1989
376
Kapitola 39 Detektivka a postmoderna
382
Gotické krimi Miloše Urbana
Petr Stančík a komisař Durman
Satirické thrillery Michala Viewegha
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 12
13/01/2020 12:39
Kapitola 40 Návrat Josefa Škvoreckého
Vražda osočením
Psaní ve dvou, s vraždami
Kapitola 41 Pohádky pro dospělé
MOBA a její věrní
Poslední případ kapitána Exnera
Vraždy v lázních
392
403
Kapitola 42 Vlastimil Vondruška a triumf historické detektivky 412
Rytíř detektivem
Písař detektivem
Vlna středověkého vraždění a vyšetřování
Kapitola 43 Nová generace
Literární vědec i autorka knih pro děti
Krimi debutanti
Ostré štiky v českém rybníčku
424
Závěrem
Poděkování 435 Seznam literatury 437 Poznámky a vysvětlivky 441 Jmenný rejstřík 471
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 13
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 50
13/01/2020 12:39
II. Mezi Čapkem a rodokapsem (1918–1948)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 51
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 52
13/01/2020 12:39
Kapitola 4 Od císařského fízla k českému četníkovi
Samostatná Československá republika byl stát svobodný, liberální a nakloněný umění, a literatuře zvláště jakož to tomu druhu umění, které rozvíjí český jazyk a posiluje národní identitu. Vlastenecká a národovecká povaha části české literatury patrná zejména v prvních letech existence nového státu brzy odezněla a česká literatura, hojně inspi rovaná velkými literaturami evropskými, se rozvinula do žánrové i typové pestrosti a různorodosti. Kriminální témata byla využívána v literárních tex tech avantgardy a stejně tak nacházela své místo v realis tických románech dvacátých i třicátých let, s příchodem političtějších témat však moderní umění od populárních žánrů upouštělo. Za specifický český prvek můžeme ozna čit parodii žánru, respektive humoristicky pojatou detektiv ku. V průběhu třicátých let se detektivka ustálila a stala se „prestižnějším“ žánrem. Ve dvacátých letech navíc začínala vzrůstat diskuze o české detektivce jako takové a postupně dala vedle jiných vzniknout Vachkově knize Tajemství obrazárny, jež se coby původní detektivka snažila vymezit vůči imitacím zahraničních vzorů. Toto vymezení však neby lo časté, protože vedle důležité překladové produkce, která
II. Mezi Čapkem a rodokapsem (1918–1948)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 53
52 | 53
13/01/2020 12:39
ve třicátých a čtyřicátých letech dosáhla vrcholu a výrazně ovlivňovala žánrová schémata i prostředí v původní české detektivce, vycházely kriminální romány psané českými autory, častokrát pod cizokrajnými pseudonymy, jež napo dobovaly zahraniční vzory. Navazovalo se tak na předchozí léta – ostatně příbě hy amerického detektiva Léona Cliftona vycházely ve stá lých reedicích až do roku 1941. Děj „exotických“ původních detektivek se odehrával vesměs v cizině, převážně v Anglii nebo Americe. Jako by čeští autoři (či jejich nakladatelé) měli obavu, že české prostředí nebude dostatečně atraktiv ní, dramatické nebo děsivé. Dalším důvodem mohla být, při nejmenším v prvních letech existence republiky, nedůvěra české veřejnosti v policejní aparát, přetrvávající z dob ra kouské monarchie. Slavista a literární publicista Josef Bečka to formuloval v roce 1934 ve stati věnované románům Eduar da Fikera. Literární detektivy charakterizuje jako „představi tele řádu“ a „typy všeho dobra“ a hovoří o protikladu s českou realitou: „Ve slovanských zemích se představitelé veřejného řádu a pořádku jevili značné části společnosti jako ochrán ci vládní moci a nikoliv společnosti samé. Strážník, detek tiv nebo chcete-li „fízl“ (i ta přezdívka není nahodilá) byl u nás do převratu (a vyzníváním tradice leckdy ještě i nyní) předmětem nenávisti, nebyl uznáván (celkem) za ochránce, nýbrž za nástroj moci, která zbavovala obyvatelstvo nejdůle žitějšího statku, totiž svobody.“13 Zájem o čtení kriminálních případů byl přitom silný a vzrůstal. Dobový tisk, zejména ten bulvární, s oblibou a patřičnou dávkou emocí líčil skutečné zločiny, a získával tak pro danou tematiku čtenářské masy. Navíc se kvanti tativně i kvalitativně rozvíjela soudnička, oblíbený novi nový útvar již od 19. století, a ve svých začátcích i v době již rozvinuté literární kariéry ji psali významní čeští spiso vatelé, jako Eduard Bass, Zdeněk Jirotka, Jaroslav Hašek,
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 54
13/01/2020 12:39
Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek či Emil Vachek, a poz dější literární historici ji považují za svébytnou literární formu.14 A pozoruhodných kriminálních případů nebylo v tomto období málo.
Případy rady Vaňáska Československá republika přejala fungující a na kvalitních teoretických základech15 vybudovaný bezpečnostní aparát od rozpadlé habsburské monarchie a jeho strukturu v podstat ných rysech zachovala. Bezpečnostní složky fungovaly ve dvou hlavních paralelních útvarech: vojensky organizovaném čet nictvu, které mělo na starosti většinu kriminality, a civilněj ší policii, která působila zejména ve velkých městech a která občas od četnických stanic některé vážnější případy přebíra la (ale stejně tak mnoho závažných případů četníci vyřeši li sami). Nejslavnějším tehdejším policejním útvarem bylo čtvrté (bezpečnostní) oddělení Policejního ředitelství v Praze, takzvaná Čtyřka, vedená Josefem Vaňáskem, který byl i zá stupcem Československa v Interpolu. Zpočátku, ve dvacátých letech, byly policejní orgány vybaveny spíše skromně,16 poz ději však už jak policie, tak četnictvo disponovaly moderními vyšetřovacími metodami včetně ústřední sbírky fotografií, daktyloskopické laboratoře (jako jedna z prvních v Evropě byla založena již v roce 1901) a registrace, v oblasti mechano skopie byly české orgány dokonce na světové špičce,17 také proto, že vylupování pokladen patřilo k častým zločinům. Ke specializaci jednotlivých policejních oddělení na specific ký typ kriminality docházelo od roku 1925.
II. Mezi Čapkem a rodokapsem (1918–1948)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 55
54 | 55
13/01/2020 12:39
Existovaly i soukromé detektivní kanceláře, jednu z prvních po svém odchodu od policie v roce 1932 založil po pulární kriminalista a bývalý soudničkář Zdeněk Bubník18 a fungovala až do roku 1948. Zločinnost v novém státě rozhodně nebyla malá.19 Vět šina případů vražd sice patřila k těm banálním, kdy vraž dili rodinní příslušníci či blízcí ze ziskuchtivosti. Obvykle byli rychle dopadeni, přičemž většina z nich se při výsle chu přiznala. Ale existovaly i složitější případy. Například v roce 1923 vzrušovala veřejnost vražda legionáře a kapitá na československé armády Karla Haniky, kterou zosnova ly jeho manželka Hilda a tchyně. Pohledná Hilda si před stavovala finančně lépe zajištěné manželství, než jí mohl armádní kapitán nabídnout, a protože se odmítl rozvést, okouzlila svého osmnáctiletého bratrance z venkova Jana Veselého a přiměla jej, aby Haniku zavraždil. Ještě zajíma vější byl případ z roku 1925. Tehdy se kasař Košťál, odsou zený na základě daktyloskopického důkazu, pokusil stále ještě relativně novou vědeckou metodu zpochybnit a spo luvězně vybavil střepem s otiskem svého prstu. Ten pak Košťálův bývalý spoluvězeň zanechal u vyloupené poklad ny mezi dalšími střepy,20 zatímco stále vězněný Košťál měl bezpečné alibi. A některé záhadné případy zůstaly nevyře šeny: nejslavnějším takovým „pomníčkem“ zůstala vražda Otýlie Vranské. Sofistikovanější organizovaný zločin se v Českosloven sku nerozvinul. Existovalo samozřejmě podsvětí jako tako vé, kde se dávaly dohromady menší skupinky za účelem solitérních i opakovaných loupeží, obvykle se však jednalo o účelově sestavené bandy, jejichž činnost nepřežila jednu nebo nejvýš několik málo akcí. Nejvážnějším střetem poli cejních složek s takovou bandou byl případ z roku 1927, kdy trojice strážníků překvapila čtyři lupiče v pekařském pod niku v pražské Libni. Lupiči v čele s Antonínem Pokorným
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 56
13/01/2020 12:39
se však rozhodli za každou cenu uniknout, na strážníky za čali střílet a jednoho z nich Pokorný z bezprostřední blízkos ti zabil. Další případy organizovaných zločinů měly spíše politický než kriminální motiv (Sázavská aféra v roce 1927, Židenický puč z roku 1933 či akce henleinovců). Obecně lze tedy konstatovat, že realita nabízela českým spisovatelům dostatek námětů a příkladů toho, že i v čes kém prostředí lze věrohodně psát o těžkých a rafinovaných zločinech.
II. Mezi Čapkem a rodokapsem (1918–1948)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 57
56 | 57
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 296
13/01/2020 12:39
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 297
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 298
13/01/2020 12:39
Kapitola 28 Nástup normalizace
Je možná trochu paradoxní, že teprve po roce 1968 se rozbí haly nakladatelské plány naplno a plnily nejrůznější nově vznikající ediční řady populární literaturou. Některé na kladatelské projekty z roku 1968–1969 se samozřejmě rea lizovaly až v době počínající normalizace, ale rozkvět popu lární literatury v té době měl hlubší příčiny. Lze je vnímat jako snahu odpoutat pozornost od posrpnové kocoviny, dále ve výrobních plánech docházelo k masivnímu nahrazová ní knih autorů, kteří odešli do exilu nebo byli postupně od souváni z veřejného prostoru. Začínala epocha chalupaření, uzavírání se do panelákových králikáren, pomalého vyma závání kontinuity, ve kterém měl systém praxi již z přede šlých dvaceti let. Ovšem tentokrát nedocházelo k vymýcení „braku“, jako spíš vysoké literatury. Na její místo se už z lo giky věci dostaly televizní estrády, bezzubá filmová produk ce a koneckonců i kriminální romány a novely. Detektiv ka byla přitom spolu se sci-fi jediným populárním žánrem, který jako takový (romance pro ženy také vycházely, jen byly vydávány jako krásná literatura) normalizační cenzu ra povolovala – na rozdíl třeba od westernů, na Západě čím dál populárnější fantasy nebo komiksů. Pouze v počátcích
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 299
298 | 299
13/01/2020 12:39
normalizace se počet vydaných detektivek snížil: podíl pů vodní detektivní tvorby mezi roky 1971 a 1972 klesl na polo vinu, snížil se také počet překladů.373 Po krátkém návratu populárního sešitového čtení z dvacátých let (po dvaceti letech od posledního domácí ho vydání vyšlo několik thrillerů Edgara Wallace nejprve na Slovensku a v letech 1970–1973 i u českých nakladate lů, roku 1969 pak ve svazku Tři detektivové a Buffalo Bill pří běhy Léona Cliftona, Toma Sharka a Nicka Cartera) se po zornost nakladatelů soustředila jak na detektivní klasiku (v letech 1971–1975 vyšly v Odeonu kompletní příběhy Sher locka Holmese v novém překladu Jana Zábrany,374 Františ ka Jungwirtha a Evy Kondrysové, napříč nakladatelstvími vycházely romány klasické anglické školy v čele s Agathou Christie), tak na současnější autory v čele s Georgesem Si menonem, Edem McBainem, Erlem Stanleym Gardnerem a autory americké drsné školy (vedle Hammetta a Chandle ra především Ross McDonald) a velký zájem vzbudil román Maria Puza Kmotr vydaný česky v roce 1974. Jestliže v roce 1960 se v českých knihkupectvích objevilo dvacet detekti vek, roku 1970 už jejich počet přesáhl stovku a po poklesu v roce 1972 se stovce žánrových novinek blížila nakladatel ská produkce po celé období normalizace. Autoři typu Ivana Milana Jedličky, Antonína Kováře nebo Jiřího Jánošky dovedli zručně využít reálných krimi nálních případů k množství knih s „povídkami“ z prostře dí zločinu. Podobného modelu kriminální prózy na pomezí reportáže, pitavalu a whodunitky pak zcela logicky vy užíval státní aparát k ideologickému působení ve stánko vých edicích typu Magnet, kde se kromě „detektivek, které psal život“, objevovaly špionážní románky, novely o zlo činech narkomanů, spisky proti emigraci a exilu, stejně jako nepříliš zajímavé příběhy o rozkrádání socialistického majetku.
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 300
13/01/2020 12:39
Propagandisté si uvědomovali, že pověst a autorita Sboru národní bezpečnosti je oslabena a zpochybněna při nejmenším od rozsáhlých srpnových demonstrací roku 1969, které byly sice namířeny proti sovětské okupaci, ale rozehnaly je české policejní jednotky spolu s oddíly Lido vých milicí. Policista nebyl v očích veřejnosti ochránce spravedlnosti a zákona, ale především služebník komunis tického režimu – a v podstatě se tak vracelo vnímání bezpeč nostního aparátu, jak na ně vzpomínal ve třicátých letech Josef Bečka, ovšem tehdy se týkalo habsburské monarchie. Negativní pověst policie posílily i změny uvnitř SNB. Sympatizanti pražského jara byli v průběhu roku 1970 po prověrkách buď propuštěni, nebo přeřazeni na méně vý znamné pozice a jejich místa zaujali prověření straníci. V rámci opakovaného tichého soupeření mezi civilní Veřej nou bezpečností a politickou Státní bezpečností získala na vrch druhá jmenovaná. „Příslušníci StB nyní nabyli mno hem většího vlivu než kdykoli předtím a zcela ovládli kolos federalizované bezpečnosti až do samého sklonku osmde sátých let. V jejich rukách se koncentroval perzekuční apa rát ‚konsolidujícího se‘ státu, jakého StB nedosáhla ani po Únoru 1948. […] Sedmdesátá léta tuhé normalizace zname nala stagnaci bezpečnosti v Československu jako neměnné ho, veřejné kontrole se vymykajícího monstra a osmdesá tá léta probíhala pak ve znamení pozvolného rozkladu,“375 charakterizoval později tehdejší situaci historik Martin Kučera. I proto režimní ideologové hledali cesty, jak obraz SNB v očích veřejnosti vylepšit. Ideálním prostředkem k tomu byly detektivky, jak literární, tak především filmové a te levizní. Největším takovým projektem byl televizní seriál
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 301
300 | 301
13/01/2020 12:39
30 případů majora Zemana, jehož vznik v Československé te levizi (v její tehdejší Ústřední redakci armády, bezpečnos ti a brannosti) v letech 1974–1979 iniciovalo přímo Fede rální ministerstvo vnitra jako příspěvek k výročí založení Sboru národní bezpečnosti v roce 1945. Jednotlivé případy sice většinou vycházely ze skutečných událostí, ovšem byly ideologicky interpretovány nebo vyloženě překrouceny. Účelem bylo vytvořit obraz SNB jako svorné party stateč ných a mravných mužů, kteří s nasazením života bojují jak proti běžným kriminálníkům, tak především proti nepřá telům socialistického zřízení, a to jak doma, tak i v zahrani čí. Nutno dodat, že seriál si získal značnou popularitu, a to i díky štábu Jiřího Sequense, který se předtím osvědčil při adaptacích prvorepublikových kriminálních případů v se riálu Hříšní lidé města pražského. I ostatní domácí autoři detektivek museli policisty zob razovat jen v tom nejlepším světle, přičemž jiné pátrače než ty z policejního sboru až na drobné výjimky (jako Prošková malíře Horáce) nevyužívali. Nakladatelství s celostátní působností nadále detektiv ní prózu umisťovala do edicí pro mládež (13 v Mladé fron tě) a pokračovala v typických a typograficky jasně rozezna telných edicích vyhrazených pro populární žánry, jako byl Smaragd (Mladá fronta), Spirála (Československý spiso vatel), Napětí (Naše vojsko), Románové novinky (Práce). Vznikaly také edice nové, například Gong (Melantrich), či nepojmenovaná, ale typograficky svébytná řada detektivek ve Vyšehradu. Některé z edičních řad založených na samém konci šedesátých let naopak zanikaly (ROK – Lidové nakla datelství, respektive Vyšehrad). Zásadní odbytiště měla kriminální próza, knižně nevy dané prózy se zhusta objevovaly v periodickém tisku počínaje deníky (zejména Svobodné slovo a Lidová demokracie) a po pulárními týdeníky konče (Květy, Ahoj na sobotu, Vlasta,
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 302
13/01/2020 12:39
Naše rodina). Desítky původních detektivek a kriminálních románů z této doby tak dnes unikají větší čtenářské pozor nosti. Nadále pak pokračovaly snahy regionálních naklada telství vytěžit místní autory (mimo jiné jihočeskou Milenu Brůhovou) i pro psaní „žánrovek“, a to hlavně z důvodů fi nančních, protože náklady i prodeje detektivek neustále na růstaly. Například populární detektivky Václava Erbena do sahovaly běžně nákladů kolem 70 000 až 80 000 výtisků, mnohdy se přehouply i přes hranici 100 000 kusů. Ne všechny kriminální romány ale prošly cenzurou, a to zejména na počátku sedmdesátých let. Detektivka Zavírací den od Pavla Šoltésze, který již v šedesátých letech pub likoval dva romány, byla v roce 1970 dána do stoupy. Zákazy z politických důvodů pronásledovaly i Annu Sedlmayero vou, autorku detektivky té nejlidovější úrovně. I když v Se veročeském nakladatelství vyšly kromě reedic úspěšných novel v roce 1969 ještě dvě její novinky – Od večera do rána a O mrtvých jen dobré (1969) –, Sedlmayerová nebyla vydává na a až do roku 1989 byla zakázanou autorkou. Od roku 1971 nemohl pod svým jménem publikovat ani Pavel Hejcman, který přitom počátkem šedesátých let psal ideologicky uvě domělé detektivky a špionážní thrillery o bojích se sabotéry, špiony a jinými nepřáteli socialistického zřízení. Řada zaká zaných autorů přijala jména pokrývačů, tedy přátel, kteří svým jménem vydání knihy kryli: tak se z Čestmíra Vejděl ka stal na chvíli René Ditmar (Každý ve svém sklepě, 1974), z Pavla Hejcmana Miroslav Neumann (Muž pro Maawakao, 1976; Let osamělého ptáka, 1979) a z Viléma Hejla Svatopluk Zlámaný (například Případ zlatých vlajek, 1977).
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 303
302 | 303
13/01/2020 12:39
Kapitola 29 Spravedlivá pistole a její další slepé výstřely
Se zákazy a povolováním měli autoři severočeského regio nu své zkušenosti. Na konci šedesátých let se v mosteckém nakladatelství Dialog objevila nová edice Labyrint, ve které vedle překladů vyšla také původní detektivka Josefa Volá ka (*1942) a oficiálně nepřiznaného spoluautora Václava Vokolka (*1947) Vrah v šarlatu (1969), zasazená do prostře dí státního zámku, kde vyšetřovatel Robert Knapp pátrá po krádeži obrazu i vraždě. Původní příběh inspirovaný Vo kolkovou praxí v nelahozevském zámku dopadl poněkud jinak, než měl: „Domluvili jsme se, že knihu vydáme pod oběma jmény, to přece není nic neobvyklého, později jsme přistoupili na pseudonym složený ze společných našich jmen. Honorář se měl pochopitelně rozdělit,“ píše později ve svých vzpomínkách Václav Vokolek, a dodává, že mu po sléze Volák „vrátil rukopis, v němž pečlivě podškrtal věty, které použil. Jestliže cokoliv pozměnil, slůvko přehodil, již byla věta jeho, již po ní hrábl svou nenasytnou rukou. […] Z toho mi pak spočítal trapný podíl na honoráři.“376 Daleko podstatnější však byla v edici Labyrint účast Jaroslava Velinského (1932–2012) a vydání jeho detektiv ky Spravedlivá pistole (1969). V ní se poprvé – a na dlouhou dobu bohužel také naposledy – objevuje vysloužilý padesá tiletý kriminalista Augustin Veliký se svým kumpánem, devětadvacetiletým malířem Josífkem Smetanou a jeho
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 304
13/01/2020 12:39
přítelkyní, sochařkou Grétou Hornovou, kterým sekundu je nadporučík Antonín Dvořák. Stylizace čtiva je dokona lá a Velinský se zároveň ukazuje jako velmi bystrý pokra čovatel fikerovské linie žánru. Zvládnutá krajinomalba, atmosféra severočeského města, které se velice podobá Li berci, v němž Velinský v letech 1959 až 1968 žil, jsou doplně ny o detailní autorovu znalost prostředí trampských osad. Tomu všemu vévodí dobře odposlouchané dialogy a spe cifický smysl pro jazykový humor. Česká detektivka měla před Velinským dlouhodobý problém se sexualitou, která se v případě Erbenových knih projevovala pouhým voy eurstvím. Velinský naopak umí sexualitu využít jak moti vicky, tak vztahově (ještě daleko výrazněji v osmdesátých letech v sérii s Otou Finkem). Zároveň se Spravedlivou pistolí nenápadně proplétají reálie doby i intertextové narážky, tu a tam průhledné a jindy zase zcela ponořené do jakéhosi spikleneckého pomrkávání po čtenáři. V případu se zamo tává víc tajemných událostí různého druhu, od ukrytí váleč ných dokumentů až po trojnásobnou vraždu. Dobové kritice tato Velinského iniciativa v kontextu proměn žánru zřejmá nebyla: stylizace do „recesního, vtip ného tónu, který by byl dobrý jako charakteristický detail pro některou z postav“, podle dobového hodnocení strhla jeho první opus s Augustinem Velkým „jen bezpečněji pod onu hranici, na níž dochází k oddělení beletrie od nebelet rie“.377 Nešlo však o jediný dobový pohled na Velinského detektivku: „Je to detektivka, kterou nečteme ani tak pro poznání vraha, jako pro tento čtenářský zážitek,“378 napsa la Naďa Marešová, recenzentka ze severočeského Průboje. Je třeba si uvědomit, že Velinský se nepokoušel o populární literaturu „shora“, jako autor na ni neshlížel z pomyslných
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 305
304 | 305
13/01/2020 12:39
výšin umění, naopak v tomto prostředí žil, rozuměl mu a dovedl v rámci různých jeho žánrů vystavět konstrukci jak logickou, tak i čtivou.
Mys mrtvého muže Velinský se na počátku roku 1968 s rodinou přestěhoval z Li berce do Ústí nad Labem, kde spoluzakládal hudební festi val Porta a v srpnu zde kreslil karikatury proti okupantům. Následovaly zákazy a obstrukce nejen v zaměstnáních, ale i v nakladatelstvích. Velinský v jisté konspirační hře zvolil pro další knihy pseudonym Václav Rabský (po svém dědeč kovi, herci) a pro Dialog, respektive jeho nástupce Severo české nakladatelství odevzdal rukopisy dalších pokračová ní s Velikým a Smetanou, Mys mrtvého muže a Hra na smrt. Zároveň měl rozpracovanou čtvrtou část, nazvanou Mrtvý z Olivetské hory, datovanou pravděpodobně kolem roku 1970. Mys mrtvého muže nebyl nakonec vůbec vytištěn, ke knize vznikla jen obálka. Přesto detektivka prošla stan dardní redakcí, a v tisku byla dokonce ohlášena na rok 1971. Jenže nakladatelství bylo „upozorněno, že J. V. se podílel na pravicových excesech v letech 1968–1969. Po projednání s odborem kultury SKNV a ideologickým oddělením Seve ročeského krajského výboru KSČ bylo rozhodnuto postup na zpracování publikace v Severografii Liberec zastavit.“379 Konečná podoba rukopisu po nakladatelské redakci se prav děpodobně ztratila, Mys byl po téměř čtyřiceti letech zre konstruován z autorova strojopisu, takže román oficiálně vychází až v roce 2020 v nakladatelství Mystery press. Velinský se během svého života od Mysu mrtvého muže distancoval, často tvrdil, že se jednalo o to „nejpitomější ze všeho, co jsem kdy napsal“. V kontextu autorovy detektivní tvorby jde o výjimku i v tom, že se příběh románu odehrává
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 306
13/01/2020 12:39
hlavně na zájezdu na ostrov Amsel v Baltském moři. Uza vřená společnost výletníků, v níž vystupuje i oblíbená čtve řice pátračů, je konfrontována s legendou o ukrytém po kladu. V místě se zároveň pohybuje česká kontrarozvědka, která chce zabránit útěku za hranice (v turistické ponorce). Propojení vražd v Praze a ve východoněmeckém prostředí se dále komplikuje vztahy, které jsou až na místě rozplétány pomocí deduktivních metod Velikého i Smetanových často až anarchistických výpadů. Konfrontací vážného, jímž je řada vražd, a až výletně nevážného pojetí, jako jsou ornito logické mystifikace ze strany Smetany, text upomíná třeba na Fikerův Paklíč.
Hra na smrt Ve hře o publikaci byla tou dobou i další detektivka s Augus tinem Velikým, Hra na smrt. „Počátkem roku 1971 byl do při pravovaného edičního plánu na rok 1972 zahrnut jiný titul J. Velinského (Rabského) Hra na smrt, neboť nové vedení nakladatelství vycházelo z toho, že týž autor byl již před tím zařazen a schválen do edičního plánu roku 1971, a jed nalo se o velmi dobrý rukopis, které nakladatelství z ekono mických důvodů do plánu potřebovalo. […] Když vyšly najevo shora uvedené skutečnosti, byl tento titul již vytiš těn. Po jednání s vedoucím tiskárny v Mostě, který prohlá sil, že vytištěný náklad v arších nelze uskladnit bez rizika poškození, event. zničení, a doporučil, aby titul byl zkom pletován, tj. oříznut, sešit a opatřen obálkou […], bylo po dohodě […] rozhodnuto tento kartonovaný titul dokončit, zabalit a uskladnit v Mostě.“380 To ve výsledku znamenalo,
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 307
306 | 307
13/01/2020 12:39
že vytištěná kniha byla na pět let deponována v odsvěceném kostele kdesi poblíž Ústí nad Labem. Teprve v roce 1978 bylo na základě nových lektorských posudků (mimo jiné Josefa Hrabáka) rozhodnuto distribuovat náklad přes Knižní vel koobchod: „V posledních dnech jsme obdrželi souhlas odbo ru knižní kultury MK ČSR k jeho prodeji a na žádost ředitele Knižního velkoobchodu jsme změnili rozhodnutí o způsobu realizace na prodej prostřednictvím Knižního velkoobcho du, který přislíbil urychlené projednání s odběrateli a pev nou objednávku.“381 Velinský nelenil a Severočeskému nakladatelství nabídl pravděpodobně již dávno hotový rukopis další detektivky s Au gustinem Velikým, Mrtvý z Olivetské hory. Byl však odmítnut a kniha čekala na vydání dalších více jak deset let. Hra na smrt patří k Velinského nejzajímavějším detek tivkám. Už vstupní scéna s vránami, roznášejícími po městě kousky masa z těla mrtvé dívky Evy Mrštíkové, umístěné ho v bronzovém kalichu na střeše evangelického kostela, je až filmově působivá. Velinský vstup do románu dotáhl k do konalosti místy až hororové: „Na oblém dně kalichu se jako v pelíšku krčilo polorozpadlé tělo. Obličej byl někde vespod. Pramen světlých vlasů, pevně lpící na skoro holé lebce, se savým účinkem větru vznášel vzhůru.“382 Dvojice hrdinů, žijících v bytě ve fiktivní Lobéliově ulici, je doplněna sochař kou Grétou a horolezkyní Kristinou Danišovou. Dvojice se na vlastní pěst potýká nejen s případem, ale také s lidovým spiri tismem a s ním spojenou důvěřivostí lidí, se skupinou filma řů a místních zbohatlíků. Z původní klukoviny, kdy partička přiopilých mladých lidí chtěla vyzkoušet kalich, jenž se právě opravoval a byl snesen na zem, se stává složitá, snad až antic ká tragédie s dalšími mrtvými. Velinský naprosto dovedně zkombinoval pasáže odlehčující (jazyková poloha, situační humor) s až zarážející vážností. Když jedna z postav, Pavla Mo ravcová, miluje a brání svého jen o pár let nevlastního syna,
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 308
13/01/2020 12:39
ale zároveň sama trpí nevyléčitelnou chorobou, kvůli níž ne může mít intimní styk, je jí čtenáři až líto. A to až do chvíle, kdy se ukáže, že právě nejméně podezřelá je tou nejnebezpeč nější postavou celého románu. Velinský až přízračně doká že vysvětlit jednu událost, ovšem vzápětí ji zproblematizuje a s novou vraždou ji posune zcela jinam. Toto autorské vodě ní po stopách a jejich postupnou dešifraci pomocí rozkrývá ní vzájemných vztahů (namnoze hlavně sexuálních), posléze zúročil v sérii s detektivem Otou Finkem. Sedmdesátá léta přinesla sice Velinskému zákaz vydává ní, ale autor v psaní i tak pokračoval – rozpracoval poslední pokračování série o Velikém (Krvavá fontána), v roce 1978 se pokusil do týchž kulis (zčásti zabydlených i některými shod nými postavami) „města na severu“ umístit nový typ vyšetřo vatele jménem Jan Bindr. Detektivka se jmenovala Malý zelený slon, a i když je připravena k vydání z rukopisu až v roce 2020, lze ji směle označit za „chybějící článek“ mezi sériemi o Augustinu Velikém a „bezděčném detektivovi“ Otu Finkovi. Bindr, ač zaměstnanec kriminálky, se inkognito vydává pát rat po příčině smrti úspěšné divadelní herečky a nechá se za městnat v místním Parku kultury a oddechu a postupně zde rozkrývá jednotlivé vztahy. Nevydána zůstala tato detektiv ka vlastně jen napůl – Velinský z ní řadu motivů i situací po užil do knihy s pozměněným názvem Dáma se zeleným slonem (2001), kde již vystupuje několikrát zmiňovaný Fink.
Bezděčný hrdina Ota Fink Po zákazech na počátku sedmdesátých let a postupném uvol ňování během dalšího desetiletí (kdy mimo jiné mohla vyjít
IV. Chléb a hry (1970–1989)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 309
308 | 309
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 362
13/01/2020 12:39
V. Z chaosu k nové oblibě (od roku 1990)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 363
13/01/2020 12:39
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 364
13/01/2020 12:39
Kapitola 36 Do nového světa
Pád komunistického režimu přinesl dramatické spole čenské změny, z nichž mnoho se týkalo také kriminality. Mnohé chování, dříve trestně stíhané, bylo náhle povole né, ba oslavované, především soukromé podnikání, ale také přecházení hranic, demonstrování, ostouzení či zesměšňo vání politických špiček a podobně. Policie přitom zejména v prvních letech po listopadu 1989 ztratila u občanů autori tu jakožto aktivní služebná složka bývalého režimu. Její nej obávanější část, Státní bezpečnost, byla rozpuštěna, a re organizována byla i Veřejná bezpečnost. Počátkem roku navíc nedávný politický vězeň Václav Havel vyhlásil rozsáh lou amnestii, která se týkala nejen politických vězňů, ale i pachatelů méně závažné trestné činnosti. Z Českosloven ska se stáhli vojáci sovětské armády, kteří ochotně rozprodá vali svůj zbrojní arzenál,422 a naopak po rozpadu SSSR a ko lapsu tamního politického i bezpečnostního systému se do Československa začaly stahovat nové gangy z těchto zemí, byť převážně jako do místa, kde je oproti jejich domovským zemím relativní klid a bezpečí. To vše vedlo k rozsáhlejší vlně kriminality, než na jakou byla veřejnost dosud zvyklá. Tato vlna byla přitom
V. Z chaosu k nové oblibě (od roku 1990)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 365
364 | 365
13/01/2020 12:39
více na očích, protože s nástupem mnoha nových svobod ných médií se objevila také ta bulvární, která právě z krimi nality (a erotiky) významně těžila. Nejzajímavější (míněny nejhrozivější či nejbrutálnější) případy rychle pokrývalo tiš těné i televizní zpravodajství, které je sledovalo v jejich vý voji: případ nájemného vraha Kajínka či několikanásobné ho vraha Roubala, případ majitele Discolandu, bývalého veksláka Ivana Jonáka, který nechal zavraždit manželku, kauzu gangu „orlických vrahů“, kteří své oběti zalévali do sudů s louhem a ty shazovali do přehrady Orlík, či případ Berdychova gangu, kdy se gangsteři převlékali za policis ty, přepadávali podnikatele a po bití a výhrůžkách napade ní rodiny z nich vymáhali vydání peněz a cenností; přitom byli kryti vysokými důstojníky policie, paradoxně z Odbo ru boje s organizovaným zločinem. Náhle tedy existovalo atraktivní prostředí i „inspirativní“ případy pro autory kri minálního žánru. V polistopadové tvorbě autorů kriminálních románů lze vysledovat dvě základní tendence. Část autorů (nejvíce a nejviditelněji Josef Škvorecký) se zabývá nebezpečím při cházejícím z totalitní minulosti, tedy zločiny související mi s dřívějšími represemi KSČ a StB, případně s kriminální činností jejích bývalých členů po roce 1989, část (především Pavel Frýbort) hledá zločince v nové kapitalistické reali tě a jejích čerstvých reprezentantech, kteří se přitom často rekrutují z řad kriminálníků minulého režimu. Obecně se však autoři kriminálních próz nacházeli v nové a ne příliš příznivé situaci, neboť se objevila početná konkurence pře kladových kriminálních románů, a především se publikum od oddechové četby odvrátilo směrem k audiovizuálním médiím.
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 366
13/01/2020 12:39
Pod tlakem televize Rok 1990 znamenal postupný rozklad dlouhodobých naklada telských jistot a na jejich troskách vznikaly nové subjekty, spo jené se svobodnými možnostmi vydávání a distribuce populár ní literatury. Na krátkou dobu se ještě tradiční nakladatelství snažila udržet si ve své nabídce jednotlivé ediční projekty včet ně těch zaměřených na krimi žánr, počínaje edicemi Sma ragd, Napětí, Gong, Románové novinky a konče na překlady zaměřenou edici 3× z nakladatelství Odeon. Přesto řada auto rů přecházela k nově vznikajícím vydavatelům a v době nej většího rozmachu zájmu o nedostupný a na trhu do této doby chybějící artikl zájemcům vyšli vstříc. Velmi dobře se dařilo reedicím dříve nedostupných a sháněných svazků (od opráše ných překladů prvorepublikových přes knihy exilové), náplň řady dosluhujících edic vytěžovala známé zahraniční autory (Agatha Christie, Erle Stanley Gardner, Lawrence Sanders), mezi něž pronikaly novější thrillery, horory a další žánry. Velké plány se hroutily po několika svazcích (třeba pokus vy dávat detektivky pozdního představitele americké drsné školy Mickeyho Spillaneho) a prvotní entuziasmus končil kolem roku 1994 rozpadem distribuční sítě, špatnou redakční prací, nedostatečnou solventností čtenářů, celkovým dlouhodobým úpadkem typografických služeb a rozpadem řady zaběhlých nakladatelství. Kriminální žánr se ještě více než v předcho zích letech přesouval do kin, videopůjčoven a televize, zvláště po vzniku komerčních televizních stanic (v roce 1994 zahájily shodně celoplošné vysílání televize Nova a Prima). Co se týče oblíbených a tradičně stále vyhledávaných formátů určených pro trafiky, jistou dobu se držela stejno jmenná edice nakladatelství Magnet-Press, která navázala
V. Z chaosu k nové oblibě (od roku 1990)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 367
366 | 367
13/01/2020 12:39
na edici Magnet (do roku 1996). Na pár let byla vytlačena sérií původních krimipříběhů Na horké stopě, vycházejí cí v Pražské vydavatelské společnosti v letech 1994 až 1998. Zejména ve druhé jmenované edici se objevují autoři poz ději spadající pod ochranná křídla MOBY, počínaje Antoní nem Jirotkou a Janem Cimickým přes Romana Cílka, Jana Šmída až po Evu Kačírkovou a Janu Moravcovou. Mnoho nakladatelů se pokoušelo navázat na předúno rové sešitové formáty, tu a tam s účastí zahraničních vyda vatelů a s nákupem aktuálních textů a celých prozaických sérií zejména německé provenience – mimo jiné ve vydava telstvích NMS. Pražská vydavatelská společnost (série Ko misař X, Butler Parker), MOBA nebo Ivo Železný (Agentka Nelly vycházející v Knihovničce napětí Rodokaps). Původní tvorba pak byla zastoupena v Knihovničce detektivů Rodo kaps (Ivo Železný), kde byly publikovány povídky z různých dob, nové i reeditované, dále v krátkodechých vydavatel stvích typu ITA – Intertramp agentura, která se za asis tence Jaroslava Velinského pokusila oživit postavu Léona Cliftona. Velinský stál ostatně i za obnovením Rodokapsu v nakladatelství Art-service, žánrová pestrost sešitů ovšem s přechodem k Ivo Železnému vzala brzy za své. Za originální pokus vytvořit vlastního vyšetřovatele a současně navázat na minulé pokusy o zužitkování tradič ního média lze po roce 1989 pokládat hlavně příběhy Zdeňka Třešňáka (1932–2012) z „anglického“ prostředí s vyšetřova teli Kobrou a Mausem, zahrnuté do sešitových edic vychá zejících v pražském nakladatelství AB a posléze v ostrav ském vydavatelství Granos. Celkem vyšlo dvanáct případů, které Třešňák podepsal pseudonymem Kent nebo Kenneth Westley, přičemž pod jedním je jako autor uveden William Rossi, což byl pseudonym Věry Fojtové (*1947).423 Spojnici s dávno minulými časy představují dva poku sy navázat na prvorepublikové a starší sešitové detektivky
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 368
13/01/2020 12:39
s Carterem a Cliftonem. Sérii věnovanou Nicku Carterovi424 představilo podivuhodné olomoucké vydavatelství křížovek Adina, které v letech 2005 a 2006 vychrlilo několik sešito vých řad s názvy Detektivní příběhy (2005, 3 svazky), Napínavé detektivky (2005), Detektiv Carter (2005–2006, 2 svaz ky) a Detektivky (2005–2006, 2 svazky). Kromě Cartera se v nich objevila návratná postava komisaře Falka. Cliftono vi věnoval svou pozornost Jaroslav Velinský, který nejprve v nakladatelství ITA – Intertramp agentura vydal pod pseu donymem Dick Clarkson dvě cliftonky (Oběti jezera Michigan a Zlatá cihla), přičemž první svazek vyplnila převyprávě ná původní cliftonka z počátku 20. století, druhý už původní Velinského příběh, vyprávěný z pohledu Dicka Clarksona, Cliftonova věrného přítele. Vydavatelství se transformova lo do Duna s. r. o., ovšem již bez Velinského účasti, a vyšel zde Poslední případ (1992) z pera Evy Obůrkové (*1967). Tacliftonovský svět zábavně obrátila naruby – zavedla do něj pohled detektivovy nevlastní sestry Emberly Gordono vé, která u Cliftona pracuje jako jeho sekretářka. I když je příběh naroubován na syžet někdejší cliftonky Šílený lékař, strašidelnou atmosféru a poťouchlou hru vyvažuje – autor ka například nechá Velkého detektiva na závěr oslnit bles kem fotoaparátu a spadnout do městské stoky. Jaroslav Velinský měl ve stejné době napsány další pří běhy, z nichž jeden vyšel v rámci krátkodeché vydavatel ské aktivity nakladatelství Janow–Folk a country v sešitu pod názvem Vražda v Harlemském divadle (1992). Poslední dva nové Velinského případy – Pekelná brána a Sedm oběšenců – byly vydány ve velmi quijotovské podobě coby součást Napínavých novin (1994), což bylo periodikum novinového formátu nakladatelství Serie.
V. Z chaosu k nové oblibě (od roku 1990)
PAS_dejiny_detektivky_01.indd 369
368 | 369
13/01/2020 12:39