jako BĚŽEC
B
JINDŘICH JANÍČEK
B jako BĚŽEC Take Take Take + PASEKA JINDŘICH JANÍČEK
ČAS JE TŘI…
1954
Roger Bannister
V roce 1946 začal studovat v Oxfordu. Bylo mu sedmnáct, těsně se vyhnul válce a byl nejmladším v ročníku. Většina spolužáků se z války právě vrátila.
V době Bannisterových studií měla Oxfordská univerzita dvaatřicet kolejí, on sám byl členem koleje Exeter. Jako bakalář v podstatě neměl důvod navštěvovat jiná místa univerzity, protože kolej se stará nejen o studium, ale také o ubytování, stravu a volnočasové aktivity.
USA
1982
Podle všech mělo jít o jednoznačné vítězství Alberta Salazara. Bežce původem z Kuby, jehož bratr byl prvním stíhacím pilotem kubánského původu v armádě Spojených států a jehož otec José Salazar pomáhal navrhovat a stavět kostely na přímé přání Fidela Castra (kterému jednou zachránil život). José s rodinou uprchl do USA ze strachu, poté co veřejně dal najevo nesouhlas s Castrovou politikou.
Alberto Salazar vyhrál Newyorský maraton třikrát po sobě.*
1980 – 2:09:41
1981 – 2:08:12 (po přeměření byla trať o 150 metrů kratší) 1982 – 2:09:29
*
BOSTON 1982
Maratony ve větších městech se vetšinou běží v neděli dopoledne. V Bostonu se naopak tradičně běhá v pondělí a startuje se v poledne. Vždy na Den patriotů, třetí pondělí v dubnu.*
*
Patriots’ Day se slaví v Massachusetts, Connecticutu, Maine, Wisconsinu a od roku 2019 také v Severní Dakotě.
Do roku 1969 měl fixní datum 19. dubna.
Ten rok panovalo obvyklé jarní počasí, tentokrát s předpovídanou teplotou až 75 °F, což je zhruba 24 °C. Skvělý den pro maraton (podle moderátorů předpovědi počasí, nikoli běžců).
NA HRANĚ
Inzerát k vyobrazené videokazetě:
I have a VHS tape of a 1986 running movie, On the Edge starring Bruce Dern, to give away free to somebody who's interested and still has a VCR. It's in nice condition. The movie concerns the Dipsea race in California. You can e-mail me at g @gmail.com.
0:06:29 ⟶ 0:07:29
Zmatení ohledně místa, kde se hrdina po hybuje, umocňují záběry z helikoptéry na trasu táhnoucí se přes kopce kalifornské ho pobřeží, které přejdou do scény, v níž Bruce Dern dalekohledem sleduje cílovou rovinku. Díky komentátorovi, kterého slyšíme v dálce, zjistíme, že se jedná o 72. ročník závodu Cielo–Sea.
0:07:29 ⟶ 0:09:15
Bruce stopne auto cestou do Mill Valley. Je to dodávka plná běžců z právě proběh nuvšího závodu. A řidič pozná našeho pro tagonistu. Je to Wes Holman (nyní o něm mohu přestatpsát jako o Bruci Dernovi). Řidič vzpomíná, jak mu bylo sedm let a viděl Wese běžet závod. Pamatuje si, že to bylo 7. dubna 1964, protože má stále schovaný Wesův autogram. Tehdy se Wes nominoval na olympijskou kvalifikaci. Spolujezdkyně si vzpomene, že o Wesovi četla, když mu zakázali atletickou činnost. Důvody řidič zamluví, divák tak zatím tuší jen to, že Wes dělal to, co všichni ostatní, ale pouze jeho vyhmátli a exemplárně potrestali. Ten po tomto rozhovoru požádá, aby zastavili, a z auta vystoupí.
0:09:15 ⟶ 0:10:42
I když předtím v autě tvrdil, že už neběhá, brzy je jasné, že se Wes nevrátil jen tak. Hora (teď už zase na obzoru) k němu promlouvá. Wes odkládá tašku, zahazuje civilní oblečení a záběr kamery se mění. Běžíme skrz les do kopce. Hraje k tomu dramatická hudba. Scéna končí na vrchol ku kopce Wesovým nadšeným křikem.
0:10:42 ⟶ 0:11:51
Střih. Jsme v klubu s názvem 2AM. Dva lidé spolu mluví, když vejde Wes a ze ptá se muže: „Jak se máš, Elmo? Pamatuješ si mě?“ Pamatuje, i když uplynulo přes dvacet let, co se viděli naposledy.
