Jordi Lafebre
Navzdory všemu
Jordi Lafebre
Clémence Sapinová a Jordi Lafebre
Barvili
Přeložila Šárka Belisová
Vychází s laskavou podporou Ministerstva kultury České republiky
MALGRÉ TOUT © DARGAUD BENELUX (DARGAUD-LOMBARD S.A.) 2020, by Lafebre
All rights reserved
www.dargaud.com
Translation © Šárka Belisová, 2024
ISBN 978-80-7637-447-8
... láska, jež láskou jenom ztišit dá se...
„Peklo“,
We are human after all. DAFT PUNK
Božská komedie
V. zpěv, 103. verš
KAPITOLA
Zmokl jsi.
To je mi líto.
Čekáš na mě dlouho?
Už 37 let.
No tak. Posledních třicet let jsem měla spoustu práce, to je fakt. Ale teď jsem ti přinesla sušenky!
Recept mi dala Claudie.
Ty jsi o nás řekla dceři?
Ano, když mi stříhala vlasy. Je to dobré?
Co přesně, sušenka, nebo jak jsem ostříhaná?
O Giuseppa se neboj. Má se fajn. Moc. A řekla jsi o tom i Giuseppovi?
Můžu se do tebe zavěsit?
Nebude ti to jako starému mládenci vadit?
Kam ten spěch?
Sotva jsem obhájil disertaci.
Tak to se připravte, pane doktore, protože než dojdu domů, dám vám pusu!
To jsi tedy naplánovala…
Do nejmenších detailů.
Jako tenhle příšerný most tady…
Není příšerný! Je to velmi komplexní dílo. Dobře víš, že jeho stavba si žádala hodně úsilí a práce.
He, he, jen klid, paní starostko! Náhodou se mi líbí, ta jeho přemrštěnost má svoje kouzlo.
Všechno ale neprobíhalo přesně podle plánu, viď?
I takoví tvrdohlavci jako my se musí čas od času podřídit fyzikálním zákonům.
Jasně! Jako dítě jsem často chodíval pod oblouky, kde bývaly stánky. Jsem rád, že je nestrhli…
Vzpomínáš na ty davy cestujících, než lodě vypluly z přístavu…?
Co teď uděláš s knihkupectvím?
No, rozhodli jsme se je zachovat, aby důchodci mohli na lavičkách vzpomínat na staré dobré časy.
Jedni mladí manželé o ně projevili zájem. Už jednají s bankou. Mají čtyři děti a kočku.
Vsadím se, že půjdeš s cenou dolů, protože jsou ti sympatičtí…
Jistě! Jestli chci jít do důchodu bez floka, musím se podle toho zařídit!
Mě neošálíš! Snížíš jim cenu a oni ti za to ve výloze vystaví disertaci!
Ba ne, lepší by bylo dát tam milostné romány, kde na ty dva čeká spousta nástrah, než je nakonec osud svede dohromady.
A co ty? Vážně ses rozhodla jít do důchodu a trávit dny pečením sušenek?
Marta mi volá každý týden. Pracuje pro nového starostu a má ho po krk… Nejspíš se mnou dělala příliš dlouho.
Pořád jí pro mě chodí pošta. Různé pracovní nabídky… Naznačuje, že bychom spolu mohly ještě pár let pracovat. Dokonce mi nabízejí místo konzulky, che!
A vezmeš to?
Dobře víš, že ne.
Vypadá to, že přestává pršet. Půjdeme? Giuseppovi jsem řekla, že se moc dlouho nezdržím…
Co se stane pak…?
O tom nemáme ponětí…
Dobrotivé nebe! Právě teď mě políbíš!
KAPITOLA
Těsto je třeba pořádně propracovat, aby v něm nezůstaly hrudky, a nechat ho odpočinout, aby se koření dobře rozleželo.
Pečení chce trpělivost. A my obě víme, že ta ti místy naprosto chybí...
Tak třeba tvoje vlasy!
Vyžadují péči, ale jsou nádherné. Je škoda je ostříhat, opravdu.
Ale budiž… Pak z těsta vykrájíš kolečka a dáš je péct…
… ale na nízkou teplotu, na sušenky se musí opatrně!
Jsi si jistá, že je chceš hodně nakrátko?
ŠMIK.
Tenhle recept je úplně jednoduchý. Ten bys mohla zvládnout i ty!
A teď budeš mít na trénink mnohem víc času… Doktor ti přece doporučil, abys odpočívala, nemám pravdu?
Teda… Posledně jsi ty sušenky nedopekla, ale děláš pokroky.
Děláš mi radost, mami, je čas jít do důchodu. Budeš se moct starat o dům a věnovat se víc tátovi a rodině.
Vím, že bys to chtěla nakrátko… Ale stejně si myslím, že dlouhé ti sluší víc!
K tomu bych ti ráda něco řekla.
Dobrý den, dámy…
Dobrý den, Zeno!
Dobrý den, zlatíčko!
Říkal jsem vám, že tady dlouho nezůstanu… Ale nemějte obavy, ten, kdo ode mě knihkupectví odkoupí, Vás bude muset adoptovat…
Každopádně jsi pořád ten nejhezčí starý mládenec ve městě! Vezmi si nás…! Nebo alespoň jednu z nás.
Díky, drahoušku!
Kdopak nám bude nosit teplé croissanty, až knihkupectví prodáš?
„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.”*
Ha, ha, ha!
Mohl by ses oženit s Julií, ta toho moc nenamluví… A shrábneš rovnou všechny tři… Chi, chi, chi!
Tady to je…!
První věta románu Jane Austenové Pýcha a předsudek
Cože?!
Samozřejmě! Snad nemáš v úmyslu spát s někým, koho ani pořádně neznáš!
Jak to myslíš, „rande“?
Není to tak úplně rande, jenom se půjdeme trochu projít. A na noc už budu doma.
Ne, ne, neměj obavu. Známe se už dlouho.
Teda, mami… Nejdřív ty mdloby a teď tenhle člověk! Potřebuješ odpočívat, a ne chodit na rande!
Za pár týdnů uvidíš všechno jinak.
Ale ne, Claudie, jsem do něj zamilovaná už roky.
Ty tátu podvádíš už roky?!
Ne! Tátu jsem za 40 let manželství nikdy nepodvedla, dokonce ani se Zenem!
Se Zenem? Zenem Simiou? Tím knihkupcem?
A já si myslela, že chceš ten recept na sušenky pro tátu! Pro svého manžela!
A teď se dozvídám, že jsi vždycky chtěla péct sušenky pro toho… toho knihkupce!
Udělám jich hodně. A Zenovi dám jen část!
Mami, prosím tě! Byla bys radši, kdybych s ním spala?
Ne, ale být do něj zamilovaná 40 let, to je ještě horší!
Nepřipadá v úvahu, aby snědl třeba jen jediný kousek!
Přitom je na čase, už na ně čeká celá léta, chi, chi, chi!
Nechápu, že se můžeš takhle chovat!
Takhle, jak takhle, mami? Jak se babička chová?
Horší…?
Horší než co?
Horší pro koho?
Dobrý den, dámy.
Dobrý den!
Dneska tedy nic moc… Faktury, účtenky, objednávky, jeden z těch divných lístků bez odesílatele…
… a úřední dopis z univerzity, na který jsi čekal…
Dobrý den!
Na prodej z důvodu odchodu majitele do penze
Ty ho ani neotevřeš?
Určitě ti oznamují, že tvoji disertaci hodlají vydat. Taková zpráva se musí pořádně oslavit!
Otevřu ho, až odejdeš… Nevím, čeho se bojím víc, jestli dobrých, nebo špatných zpráv…
Dobré nebe, od tebe se toho člověk teda dozví! Nakonec si svoje tajemství vezmeš s sebou do hrobu...!
Viděl jsem, že ses přece jen rozhodl knihkupectví po tolika letech prodat…
A nevíš náhodou o někom, kdo by ho koupil?
Jeden z mých bratránků se zrovna stěhuje do naší čtvrti. Shání obchod, který by mohl převzít. Se ženou mají čtyři děcka a kočku. Zkrátka musí živit spoustu krků… Mohl bys jim udělat cenu?
Řekni jim, ať se zastaví, rád se s nimi seznámím!
Chystáš se znovu odjet, když máš teď ten doktorát…?
Trochu rodinné atmosféry tomuhle kšeftu rozhodně neuškodí…
Já nejsem lékař, mám doktorát z fyziky.
To vyjde skoro nastejno… Každopádně není dobré, když je člověk sám, ať je doktor, nebo ne! Vandrovat takhle po světě a potom umřít sám, jako kůl v plotě…
Nikdy jsem se tu moc dlouho neohřál. Myslím, že chybět nikomu nebudu.
Mám bratra, ten je taky doktor. Podolog a docela machr! Jak jsem denně pořád na nohou, mám je úplně na odpis, a on mi je vždycky dá do kupy!
Starat se o nohy nechce skoro nikdo, protože nohy smrdí! Ale to mu nebrání mít ženu, tři dcery, a ještě k tomu vnuka…
Nedělej si se mnou hlavu, už jsem dostal několik nabídek k sňatku…
Babi je trochu sobec a vždycky měla svou hlavu.. Celá ty. A zavaž si tkaničky, prosím tě.
Tím chceš říct, že se staneš pilotkou a mámu necháš doma samotnou?
Uvidím… Velryby taky potřebujou, aby se o ně někdo staral!
No, taky bych chtěla být ošetřovatelkou velryb. Budu žít na lodi a nosit červenou kšiltovku.
Máš úžasné letadlo, miláčku.
Trénuju na dálkové lety.
Prosím?
Máš pravdu, miláčku. Na rozhodování máš ještě hromadu času.
Anebo bych mohla dělat obojí… V létě se starat o velryby a v zimě, až budou spát, řídit letadlo.
Ale ony nepotřebujou, abych se o ně starala pořád. Jsou hodně samostatné a zabaví se i samy.
Jakému pánovi? Dědovi?
Žádnému pánovi!
Mami, buď se vzpamatuješ, nebo všechno řeknu tátovi…!
Vidíš, i Laura to chápe! Opravdu mě máš za sobce, když jsem se celý život starala o druhé?!
Obávám se, že velryby nehibernují, broučku.
Claudie, tvůj otec o tom ví.
Mami, odmítám vést tyhle řeči před malou. A… a odmítám tě ostříhat, protože nechci, aby ses tomu pánovi líbila!
Ty už odcházíš, drahoušku?
Jdu jen na most, vypustit tyhle motýly…
Teď už je nebudu potřebovat.
Kdyby přišel nějaký zákazník, dáme ti vědět!
Co má asi za lubem?
To jsem nepochopila… Nejspíš nějaký vědecký experiment…
Není třeba, za pár minut jsem zpátky!
KAPITOLA
Pane Giuseppe, myslíte, že konečně sprchne?
Máte Aniny výsledky?
Není důvod dělat si starosti. Jen si potřebuje trochu odpočinout.
Dobrý den, doktore.
Podle mě přijde do dvou týdnů liják.
Nařídíte Anitě, aby se nehonila?
Přeju vám hodně štěstí, pane doktore…
Haf!
Giuseppe, zlato! Dobrý den, pane doktore. Jdete akorát. Pomozte mi složit tA prostěradla.
Skládání prostěradel není žádná práce.
Pokud omdléváte, musí se udělat vyšetření. Máte o něco nižší tlak a zrychlený srdeční rytmus. V oblasti krční páteře se projevuje napětí.
Chyťte to za ty dva rohy, pane doktore. A ty, Giuseppe, drž prosím tenhle.
Anito, nesu vám výsledky vyšetření. Všechno je v pořádku, ale s tou prací byste to neměla přehánět…
Jenom mě trochu stresovala představa, že na radnici končím, nic víc…
Musíte si dávat pozor, abyste v žádném případě nezvedala těžké věci.
Doma to vždycky dělám se ženou. Ve třech jsem to nikdy nezkoušel.
Už to skoro je. Zbývají jen tři prostěradla.