Paseka: Ediční plán na druhé pololetí 2023

Milé čtenářky, milí čtenáři,

nedávno jsem si při obědě s kolegy posteskl, že devadesátá léta žila literaturou, neboť svět písemnictví byl bohatý na události a aféry, které ze zahulených kaváren prošlehávaly na stránky novin. Pamětníci si možná vzpomenou. Patří do literatury deníkové zápisky? Je kritickým výkonem výčet překlepů v knize? Patří do literatury Michal Viewegh? A může se spisovatel za ostrou recenzi revanšovat pěstním soubojem?

Pak přišlo období, kdy se zdálo, že v literatuře je dovoleno vše, ale nikoho to moc nezajímá. Před pár měsíci se ovšem kurz obrátil, takže dnes si vybíráme z debatního menu minimálně o třech chodech.

Polívčička na zahřátí: mají se přepisovat a „umravňovat“ díla klasiků? Hlavní pokrm pluje v etické omáčce: vlastní příběhy ti, kdo je žijí, nebo ti, kdo o nich píší? A navrch umělá inteligence coby dezert, na jehož exotickou chuť si zatím opatrně zvykáme. Jsou to výbušná témata, která mají potenciál rozhádat stolní společnost stejně jako před časem očkování nebo prezidentské preference.

Jenže zatímco vedeme řeči nad talíři a cinkáme zarputile příbory, z kuchyně se valí nekonečný proud stravy, kterou není v našich silách pozřít. Nedočtené tlustospisy končí v komíncích na nočních stolcích; vždyť jen v Česku vyjdou více než tři desítky nových knižních titulů denně. Exploze textů, akcelerovaná prudkým rozvojem digitálního světa, hrozí, že nás, otesánky požitků, zasype jako Vesuv Pompeje.

Přiznám se, že tento trend vnímám o něco naléhavěji než jiné otázky spojené s knižní kulturou. Snaha nepodílet se na všeobecné inflaci slov je jedním z nejdůležitějších měřítek při skládání našeho edičního plánu. V Pasece hlasujeme za trvale udržitelný literární rozvoj. Naplňuje mě dobrým pocitem, když vidím, že takovému postoji rozumíte a sdílíte ho s námi.

Patří vám za to dík.

Jakub Sedláček šéfredaktor

Beletrie

Rozložíš paměť

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost.

Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny.

Křehký debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svým stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis.

Marek Torčík

ISBN 978-80-7637-399-0

(1993) je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu i básně. V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ. Rozložíš paměť je jeho románový debut.

Matčin hlas je tichý, přesto slyšíš jasně každou vyslovenou slabiku. „Marečku, děda umřel.“

Nezachytíš v té větě nic zvláštního, nic naléhavého, a tak se nestihneš dostatečně rychle probudit. Matka telefon položí, aniž bys stihl cokoliv říct. Posadíš se, promneš si oči.

Tma na stěnách působí chvíli jednotná, postupně v ní ale objevuješ místa narušená páry pokroucených zlatých pruhů světla z ulice. Skvrny, kam se ti nedaří zaostřit.

Napadne tě, že jsi o některých věcech zatím nikomu neřekl.

Tak třeba – v osmé třídě tě ze schodů neshodil Filip. Spadl jsi díky vlastní hlouposti, a když ses probral, chtěl jsi využít situace. Kupodivu vše prošlo poměrně snadno. Jen o pár týdnů později sedíš v ředitelně nové školy a posloucháš prošedivělého muže s jiskrou v očích vykřikovat: „Tady u nás já žádnou šikanu nestrpím, to teda ne!“

Dostal jsi druhou šanci, alespoň podle matky.

„Snaž se moc nevyčuhovat, ano?“ domlouvá ti, zatímco spolu procházíte chodbou k učebně. Byl jsi odhodlaný zapadnout. Nebýt jiný, před nikým nemluvit o věcech, co se ti honí hlavou. Nedat najevo, kým jsi, naučil ses pečlivě hlídat každý krok, nekroutit zbytečně pánví a na ostatní příliš dlouho nezírat. Než vejdeš do místnosti, odkašleš si, vyzkoušíš nový, hlubší hlas a uvnitř tě od té doby nikdo nepozná. Sklápíš hlavu pokaždé, když se kluci začínají bavit o holkách. Předstíráš, směješ se s nimi a o něco později si po vzoru ostatních na tapetu svého telefonu nastavíš nahou ženu. Ve skutečnosti se na ni nedokážeš ani podívat. Zato si pamatuješ, jak ti o pár dní později děda vytrhl telefon z ruky. Tehdy jste za ním byli na návštěvě v kroměřížské léčebně, natáhl se, po telefonu chňapl a málem vypadl z lůžka. Dlouho si displej prohlížel, uznale pokyvoval hlavou. Proč jsi o tom nikomu neřekl?

Děda umřel, jenže čas běží dál. Čas teče, v proudech světla z ulice hledáš nějakou vzpomínku, něco, co tě dokáže vzít zpátky. Ve tmě je slyšet dech dalšího těla, Jakub ze spaní zamručí, přetočí se na druhý bok, je noc, ale městem pořád zaznívá spousta zvuků.

Přístav

Třicátnice Klára se rozhodne, že musí se svým jednotvárným životem něco udělat. Chce se vymanit ze zajetých kolejí vyznačených zastávkami „studium – práce – nájem“ a konečně začít se psaním. A tak se sbalí a odstěhuje se do ciziny, do přístavního města. Zabydlí se v ulici, která má lepší časy dávno za sebou. Na chodníku posedávají vyžilé prostitutky a střetává se tu zašlý svět s chutí bezhlavě bořit a modernizovat. Klára chtěla hledat samu sebe, ale nakonec objevuje hlavně tohle zvláštně přitažlivé místo a jeho obyvatele, jako jsou Pán nebo Zaseklá. Jako Východoevropanka však nedokáže situaci místních zcela porozumět.

Co na první pohled vypadá jako příběh o hledání vlastní identity, se posléze mění v aktuální román tematizující gentrifikaci, migraci, masovou turistiku nebo stereotypy spojené s tím, co by žena měla nebo neměla dělat.

vychází s podporou

Ministerstva kultury České republiky

září 2023

měkká vazba

144 stran

ISBN 978-80-7637-398-3

Magdaléna Rejžková

(1985) vystudovala žurnalistiku, překladatelství a sociologii. Od roku 2015 žije mezi Prahou a Marseille, odkud spolupracuje s českými médii (Český rozhlas Vltava a další). Založila blog Bujabéza, z něhož vznikl alternativní knižní průvodce Chtěj Marsej. V roce 2019 vydala knihu rozhovorů Bez práce nejsou bagety aneb Jak Češi žijí ve Francii. V Marseille vede spolek Goulash, který propojuje českou a francouzskou kulturu.

„Těší mě, Kláro, slyším, že máš trochu přízvuk, odkud jsi?“

„Z Čech.“

„Z Československa?“

„No jakože z Prahy, tam, jak jezdíte chlastat levný pivo,“ udělá blbý vtip Klára.

„A koukat na hezký holky,“ zasměje se zase Pierre vlastnímu blbému vtipu.

„Kolik ti vlastně je?“

„Něco přes třicet…“

„A kterejpak námořník tě sem přitáhnul?“

Klára mlčky pozoruje bramboru na talíři.

„Totiž promiň, nebo snad námořnice? To je v pohodě, tady v Přístavu jsme otevřený všemu, víš…“

„Asi tě zklamu, ale ani to ne.“

„Jo, takže práce?“

„No ani ne. Přijela jsem před rokem na stáž, která nedávno skončila, tak jsem si říkala, že bych tu ještě chvíli zůstala… Občas něco píšu, tak k tomu teď hledám brigádu. Celkem se mi tu líbí a zpátky se mi nechce, takže asi životní zkušenost, pokud to potřebuješ nějak definovat.“

„Tak to jsi tu správně, tahle ulice je škola života s rozšířenou výukou tělesné výchovy, jen bacha na kotrmelce!“

Tak plný stůl dlouho neviděla. Během prvního roku v Přístavu bydlela se stážisty, co přežívali na pizze a těstovinách, teď nevěděla, co z padesáti chodů ochutnat dřív.

„Tuhle paštiku musíš zkusit, je delikatesní! Dělala ji moje babička. A tenhle sýr z hor jsme koupili speciálně na dnešek, dej si k němu tohle víno, podporuje jeho lehce ovocnou chuť, uvidíš. Neboj, samozřejmě bio, takže zejtra máš čistou hlavu. Jo a co je vlastně typický jídlo u vás?“

„Asi svíčková, jakože svíčka… samozřejmě bio… nebo guláš.“

Klára začne popáté za poslední týden popisovat guláš s naučenou vtipnou poznámkou, že se nemá plést s gulagem, jak se tu občas místním stává. Když dojdou témata a je potřeba diskutovat o něčem politicky korektnějším, než že je vám třicet, jste v cizím městě a vlastně nikomu, a vám ze všech nejvíc, vůbec není jasné proč, guláš a svíčková přijdou vždycky vhod. Občas přidá pojednání o knedlíku, čímž může získat až deset minut konverzace k dobru, štrúdl se dá sfouknout za pět minut, bábovka za dvě a pivo naopak natáhnout na tolik času, kolik je potřeba, než se osazenstvo unudí k smrti.

Pierre lituje, že otázku ze slušnosti vůbec položil a vymluví se, že musí jít kouřit na balkón.

Fosilie

Tři generace, tři životní postoje. Děda, otec, dcera.

Děda tráví důchod psaním řetězových e-mailů o tom, jak mizí normální svět, a stává se konspirátorskou celebritou. Otec Vladimír, počítačový expert a fanoušek vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval ke skvěle placenému místu v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva, a vždycky mu vyjde, že na sebe může být právem pyšný. Až do chvíle, kdy zjistí, že z jeho dcery Julie se stala ekologická aktivistka, která nekompromisně bojuje právě proti tomu, v co sám věří.

Kousavý román Michala Kašpárka se čte jako katalog mezigeneračních nedorozumění. V ostře načrtnutých situacích a vtipně podaných dialozích se střetávají tří rozličné pohledy na svět.

Michal Kašpárek

(1984) je editor a publicista. Od roku 2021 pracuje v Samizdatu – datovém týmu Českého rozhlasu. Komentáře, recenze a rozhovory publikoval ve Finmagu, Reportéru, Heroine, na Seznam Zprávách nebo na Radiu Wave. V roce 2018 mu vyšla novela Hry bez hranic.

ISBN 978-80-7637-400-3

Psala mi nějaká baba.

Co ti psala?

Že viděla moje fotky, a jestli se nechci podívat na její. Tam mě to nějak nechtělo pustit, než prej něco stáhnu a nainstaluju. A v tu chvíli se to takhle dosralo.

Kde ti psala?

Někde to na mě vyskočilo na internetu, samý já jsem tak sama a ty seš kus chlapa.

Ty jsi někde na seznamce?

Nic takovýho nepotřebuju, já mám na každým prstě ženskou.

Tak kde mohla vidět tvoje fotky?

Nojo, zarazí se otec a dlouho to vypadá, že to dořekne, ale nedodá nic.

Vladimíra bolí se na něj dívat. Nechybí mu jen angličtina nebo počítačové schopnosti, vůbec nechápe, jak svět kolem něj funguje. Že mu jen tak někdo nebude posílat svoje fotky, že musí ty svoje nejdřív někam nahrát, aby si je mohl někdo prohlídnout. Moucha s utrženýma křídlama, bezbranná, napospas.

Vladimír otevře počítač a čeká, až znovu naskočí obrazovka s instrukcemi. Vyfotí ji telefonem a vyhledá na Googlu. Dobrá zpráva, disk tahle potvora nešifruje, systém půjde obnovit. Ale proč by to měl mít otec jednoduché, vždycky ze všeho vyklouzne bez následků, nesou je všichni okolo, jenom ne on sám.

Blbá zpráva, tati. Máš to zašifrovaný.

A doprdele.

Měls tam něco důležitýho?

Rozepsanou knihu.

Vladimír zbystří. Nikdy neviděl otce knihu číst, možná ani držet v ruce.

Knihu? Knihy už nejsou pro buzny?

To tvoje pivo se šťávou je pro buzny.

Vladimír otce poučí, že malinovou chuť nedává pivu šťáva, ale pyré, upije ze sklenky tak pomalu, až mu to není příjemné, restartuje systém do nouzového režimu, obnoví ho do předchozího stavu, hotovo. Je to opravdu hodně zašifrovaný. Kde přesně jsi měl uloženou tu knihu? Otec nejistě popíše cestu ke složce.

Vladimír k počítači připojí flashku a zkopíruje na ni soubor 2049.doc. Pak pár minut předstírá, že čeká na zázrak, mračí se do počítače a občas vychutná krátký pohled na vyděšeného otce.

Tak a máš to rozšifrovaný.

Otec poděkovat neumí a Vladimíra nepřekvapí, že to ani tentokrát neudělá.

Překvapí ho první otcova starost.

Kde teď najdu tu babu?

K čemu proboha?

Abych jí napsal, že tyhle fotky byly zavirovaný. Že má poslat jiný.

Láska je kurva a jiné povídky

Neobyčejné dobrodružství nočního hlídače v Národní galerii. Ďábelské pokušení malého Péti v poslední den školy. Zběsilá jízda ve vídeňském nevěstinci. Rodinná slavnost jak vystřižená z černohumorných komedií filmové nové vlny. V krátkých prozaických textech, souborně publikovaných poprvé, se Petr Šabach představuje jako mistr české povídky. Vypravěčské nasazení, smysl pro kouzlo mluveného jazyka i pro poetiku všedního dne jej řadí po bok velikánů žánru, jakými byli Jan Neruda, Jaroslav Hašek či Bohumil Hrabal.

Petr Šabach

září 2023

pevná vazba

140 stran

ISBN 978-80-7637-404-1

(1951–2017) je jedním z nejčtenějších českých spisovatelů. Jeho sbírky povídek a novely jako Hovno hoří (1994), Babičky (1998) nebo Občanský průkaz (2006), vydávané od začátku 90. let Pasekou, jsou považovány za moderní klasiku. Šabachovy knihy se staly náměty divácky populárních filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý a Občanský průkaz. Autor vystudoval střední knihovnickou školu a teorii kultury na FF UK, během normalizace byl zaměstnán jako technický redaktor, metodik, noční hlídač, inventurník či odborný referent. V 80. letech začal publikovat v Mladé frontě, Práci, Tvorbě a v jiných periodikách, první knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal roku 1986. V roce 2016 získal Cenu Karla Čapka udělovanou českým PEN klubem.

Průzračné věci

„Vladimir Nabokov, který celý život stavěl Tádž Mahal, se ve svých třiasedmdesáti letech rozhodl – pro své vlastní pobavení i pro naše potěšení – postavit jeho malou maketu.“ Těmito slovy přivítala v roce 1972 recenze v The New York Times Book Review vydání Nabokovovy elegantní novely Průzračné věci.

V příběhu redaktora Hugha Persona, který během dvaceti let navštěvuje jedno švýcarské městečko, se tvůrčí genialita potkává s tématem paměti, zločinu, lásky i šílenství. Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů dvacátého století tak zpřítomňuje erbovní motivy a postupy, které známe z jeho předcházejícího díla.

Doslov napsal Jiří Pelán.

Vladimir Nabokov

z angličtiny přeložil Pavel Dominik

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

září 2023

pevná vazba 120 stran

ISBN 978-80-7637-405-8

(1899–1977) patří k zásadním světovým autorům 20. století. Jeho novela Průzračné věci nyní vychází jako osmnáctý svazek edice souborného autorova díla v Nakladatelství Paseka. V jejím rámci už byly publikovány Nabokovovy vrcholné romány Dar (1938, č. 2007), Lolita (1955, č. 2003), Bledý oheň (1962, č. 2011) či Ada aneb Žár (1969, č. 2015), za jehož překlad získal Pavel Dominik Státní cenu. V Pasece rovněž vyšel třísvazkový komplet autorových povídek (č. 2004–2006).

Mateřské mléko

Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku. V centru pozornosti stojí matka, mimořádně nadaná lékařka a intelektuálka, která odmítá kojit svou čerstvě narozenou dceru, aby ji neotrávila svým neštěstím. O mnoho let později se dostává do nuceného exilu na venkov, kde se role obrací: dcera se stává mateřskou pečovatelkou své depresivní matky. Sílu a útěchu nachází dcera v láskyplném vztahu se vzdálenou babičkou. Dcera ztělesňuje výhled do nadějné budoucnosti, babička dlouhý pohled na lotyšské dějiny. Symbolická rovina románu se nedá přehlédnout, jádro příběhu však zůstává plnokrevné, poutavé a silné.

z lotyštiny přeložila

Anna Sedláčková

vychází s podporou

Lotyšské literární platformy

září 2023

měkká vazba

192 stran

ISBN 978-80-7637-408-9

Román Mateřské mléko přední pobaltské spisovatelky se stal fenoménem, vyšel ve dvacítce zemí a do mezinárodní distribuce přichází filmová adaptace, která v domácím Lotyšsku zaznamenala rekordní návštěvnost.

Nora Ikstena

(1969) je světově nejznámější lotyšská spisovatelka, narodila se v Rize, kde také studovala anglický jazyk a literaturu. Napsala řadu románů, povídek, esejů a získala několik významných cen.

Šedé včely

Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou. A tak na jaře naloží včely na přívěs a putuje přes několik hraničních přechodů až na Krym… Prostá mise ve prospěch včel ho vede přes nejžhavější místa probíhajícího konfliktu. Dostává se do kontaktu s vojáky i civilisty na obou stranách bojové linie: loajalisty, separatisty, ruskými okupanty i krymskými Tatary, u nichž nakonec nachází útočiště.

Navzdory tíživému tématu je román o rozvíjející se krizi na Ukrajině plný černého humoru a groteskních prvků. A kdo jiný než nejslavnější ukrajinský spisovatel – narozený v Rusku a píšící v ruštině – může osvětlit tento nepochopitelný konflikt?

z ruštiny přeložil Libor Dvořák

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

září 2023

měkká vazba

368 stran

ISBN 978-80-7637-419-5

Andrej Kurkov

je ukrajinský spisovatel, scenárista a publicista. Jeho knihy byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Za Šedé včely získal v roce 2022 prestižní francouzskou literární cenu Médicis, za svůj starší román Jimi Hendrix živě ve Lvově (2012) byl v roce 2023 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu. I během probíhající války zůstává na Ukrajině a tamní situaci často komentuje pro evropská a americká média.

Neviditelné řemeslo

Tajemství redakční práce

Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů.

Nakladatelství je úžasná a zábavná dílna, ve které se rodí jedny z nejkrásnějších a nejdůležitějších věcí na světě. Ovšem abyste v něm obstáli, nestačí mít literární rozhled a naučit se gramatiku. Musíte si osvojit nakladatelské myšlení. Tato kniha je pomyslnou TEDx konferencí spojenou s FuckUp Night redakčního světa. Dozvíte se, jak milovníci poezie vybudovali jeden z nejvýznamnějších vydavatelských domů. Co je třeba podniknout, abyste na literární nebe vystřelili hvězdu. Jak se staví úspěšná ediční řada a jak se neztratit v překladu. A stojí za to přizvat si k psacímu stolu umělou inteligenci?

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

říjen 2023

pevná vazba

280 stran

ISBN 978-80-7637-401-0

Kniha nápadů, zkušeností a postřehů nabízí exkurzi do zákulisí nakladatelství knihomolům, studentům či knihkupcům. Zkrátka všem, kteří žijí knihami.

Soubor, který uspořádal dlouholetý šéfredaktor

Paseky Jakub Sedláček, nabízí pohled do tvůrčí dílny řady profesionálů nakladatelského a redakčního světa: Miroslava Balaštíka (Host), Viktora Bezdíčka (Paseka), Petry Diestlerové (Euromedia), Joachima Dvořáka (Labyrint), Lenky Jandákové (Kher), Jindřicha Jůzla (Odeon), Michala Kašpárka (Český rozhlas), Františka

Kotlety (Epocha), Petra Onufera (Argo), Zuzany Válkové (Seznam) a dalších. Knihu doprovází ilustrace Lukáše Fibricha.

V jedné z úvodních scén hollywoodského filmu Génius (2016) oznamuje legendární nakladatelský redaktor Maxwell Perkins (jehož s typicky odtažitým šarmem hraje Colin Firth) začínajícímu spisovateli Thomasi Wolfeovi (v poněkud teatrálním podání Judea Lawa), že mu hodlá vydat rukopis, který už předtím odmítla většina newyorských nakladatelů. Pak dodá, že na textu bude ještě zapotřebí dosti zapracovat. Wolfe strne v nevěřícném úžasu, vyhrknou mu slzy, vrhne se k Perkinsovi, popadne jej za ruku, poté se nechá usadit naproti přes redaktorův psací stůl a překotně spustí: „Já vím, že je ta kniha moc dlouhá. Vím, že je moc dlouhá. Bože na nebi, vy nemáte ani tušení, jak strašně jsem se snažil tu Gorgonu osekat. Nemáte ponětí, jak jsem s ní zápasil. Ale vyhodím, cokoli budete chtít. Stačí říct.“ Viditelně zaskočený Perkins odtuší: „Tome, ta kniha patří vám. Mně záleží jen na tom, představit ji veřejnosti v co nejlepší podobě. Mým úkolem – mým jediným úkolem – je dostat ke čtenářům dobré knížky.“

V téhle scéně je precizně, byť trochu melodramaticky vystiženo to nejpodstatnější ve vztahu mezi autorem a redaktorem: spisovatel je svrchovaným tvůrcem, dílo je jeho výtvorem, a redaktor je tu od toho, aby knihu pomohl vypravit do světa v co nejlepší podobě. Banální konstatování, jistě. Tohle všechno je přece samozřejmé, ne? Snad ano (ačkoli nemálo autorů i redaktorů na tuto základní pravdu zapomíná). Z téhle samozřejmosti však pro práci redaktora vyplývá několik nesamozřejmých důsledků.

(…)

Jeden z nejčastějších střetů nad redakcí textu nastává, když redaktor navrhuje přepracovat nějakou zápletku či motiv a autor se zhrozí: „Ale vždyť tohle je do posledního slova pravda! Přesně takhle se to odehrálo!“

To je hodně silná karta. Jenže redaktor má v rukávu schovaný trumf: „Že je to pravda? Snad ano, ale není to věrohodné.“

Taková odpověď je sice krutá, ale v zásadě platí: co se týče prózy, ten trumf přebije všechny ostatní karty; věrohodnost je tu vším.

Z příspěvku Petra Onufera

Husité na Žižkově

Pomíjivá paměť pražské periferie

Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí. A také s trochou nostalgie po zanikajícím duchu místa, kde prožil své dětství a kde původní kolorit stále více podléhá technokratickým vizím.

Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, který z něj učinil ideologický nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novými názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté.

432

ISBN 978-80-7637-412-6

Petr Čornej

(1951) je významný český historik, jenž se zaměřuje na dějiny pozdního středověku, zejména na husitství, dějiny historiografie a výzkum dějinné paměti. Jeho vědecká a pedagogická dráha je spjata s Ústavem pro českou a světovou literaturu AV ČR, Filozofickou a Pedagogickou fakultou

UK, Literární akademií i se současnou Akademií věd ČR. Za monografii Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka získal ocenění Magnesia

Litera Kniha roku 2020.

Po celý středověk i v prvních stoletích novověku přicházeli na křižovatku před hradbami (dnes známou pod jménem U Bulhara) odsouzenci, které čekal absolutní trest. Přibližně kilometr od hradeb, vpravo od Vídeňské silnice, se zdvihalo návrší (kóta 236), na němž stávalo popraviště. Výrazná a bytelná šibenice (po určitý čas se zde tyčilo šibenic několik) pochopitelně neunikla pozornosti většiny autorů vedut a plánů raně novověké Prahy. Šibeniční vrch (Galgenberg) nad rozcestím dvou významných komunikací v blízkosti pravobřežní Prahy symbolizoval vládu práva a exemplárně varoval všechny, kdo do souměstí přicházeli, před spácháním hrdelních deliktů. Kromě mnohých poprav byl též němým svědkem výpadu

husitského oddílu, který v pozdním odpoledni 14. července 1420 vyrazil z Horské brány na pomoc Janu Žižkovi, zdolal jižní svah Vítkovy hory, vrazil do levého boku útočících křižáků a zvrátil bitvu ve prospěch přívrženců kalicha. Kronikářské záznamy lapidárně, leč zřetelně praví, že Žižka obsadil „u Prahy Vítkovu horu proti šibenici“, resp. „iuxta patibulum…“

Vesnice, usedlosti a dvory

Pravý břeh Vltavy

Expanze velkoměsta, která dostala zelenou za první republiky v roce 1922, nebyla jen administrativním krokem. Do poklidných vesnic vtrhl stavební ruch, budovala se městská infrastruktura. Původní zemědělské zázemí Prahy připomínají často už jen názvy dnešních čtvrtí a dochovaná jádra vesnic či usedlosti obklopené novou zástavbou. Vesnický charakter se ztratil někde více a někde méně, v závislosti na dosahu gravitačního působení centra.

Po předchozí publikaci věnované osadám a vesnicím na levém břehu Vltavy překračuje edice Zmizelá Praha řeku, aby slovem a zejména obrazem pojednala šest desítek lokalit jako Ďáblice, Háje, Hloubětín, Hostivař, Hrdlořezy, Chodov, Kobylisy, Michli, Modřany, Prosek, Strašnice, Troju, Vinoř, Záběhlice a mnohé další.

Martin Čerňanský

vychází s podporou Magistrátu hlavního města Prahy

říjen 2023

pevná vazba

240 stran

ISBN 978-80-7637-402-7

působí jako odborný a metodický pracovník na generálním ředitelství Národního památkového ústavu a založil a spravuje vzdělávací portál Památky a lidová architektura ČR.

Lubomír Procházka

byl do roku 2021 vedoucím Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci. Hlavním oborem jeho zájmu jsou vesnická sídla a jejich architektura, interiéry vesnického bydlení a tzv. muzea v přírodě.

Jana Viktorínová

je kurátorkou v Oddělení historických sbírek Muzea hlavního města Prahy a garantkou Regionálního odborného pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu. Zabývá se urbánní etnologií se zaměřením na sociální problematiku.

Třicetiletá válka

Stručná historie

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.

Jan Kilián

(1976) vystudoval univerzity v Liberci a v Praze a roku 2014 se habilitoval v Hradci Králové.

ISBN 978-80-7637-403-4

Vyučuje především české dějiny raného novověku na univerzitách v Plzni a v Hradci Králové. Zabývá se sociokulturní problematikou období třicetileté války a dějinami českých měst v 17. století. Je autorem nebo spoluautorem tří desítek knižních publikací a přibližně jedné stovky odborných článků, které publikuje doma i v zahraničí.

V Pasece vydal knihu Měšťan a šelma. S vojskem ve městě za třicetileté války (2022).

Místo na světě

Všechny vůně domova

Co znamená domov? A co všechno jej pomáhá utvářet? Královna cestování Frances Mayesová vždy hledala pocit domova, ať už navštívila jakýkoli kontinent. Její dům v italské Cortoně, který čtenáři a čtenářky autorčiných knih dobře znají, byl pro ni láskou na první pohled. Vše, co se ho týká, líčí v novince přímo vroucně a každý detail evokuje vodopád zábavných historek i myšlenek.

Mayesová se rozbíhá k rozličným tématům, jako je jídlo, zahradničení nebo příroda, vzpomíná také na domovy svých přátel i na chvilková útočiště, která vyvolávají touhu po jiném životě. Nechybí zážitky z cest po Itálii, Francii, Mexiku či americkém Jihu. Místo na světě je kniha o touze po domově. Osobní, vřelé a milé čtení utíká jako příjemný rozhovor s oduševnělým přítelem.

Frances Mayesová

(1940) je americká spisovatelka. Její knihy o kultuře a kuchyni Itálie byly přeloženy do více než padesáti jazyků. Vydala také několik románů a sbírek poezie. Na Sanfranciské státní univerzitě vedla katedru tvůrčího psaní a Centrum poezie. Nyní se věnuje psaní, cestování a obnově historické zahrady. Žije střídavě v Severní Karolíně a v italské Cortoně.

ISBN 978-80-7637-413-3

Děvky, šlapky, hampejznice

Dějiny prodejného sexu

Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti.

z angličtiny přeložila

Petra Diestlerová

listopad 2023

pevná vazba

256 stran

ISBN 978-80-7637-418-8

Pestrá plejáda historických postav „děvek“, „kurev“ a společnic dokládá, že sama historie bádání o sexu je historií předsudků a že dějiny prostituce jsou především dějinami restrikcí, zákazů, které nikdy nefungovaly, a proměnlivých přístupů. Elizabeth Moryngová, jež uspokojovala ve středověkém Londýně duchovní, skončila jako prostopášnice ve vězení. Gejši a herečky divadla kabuki, které za japonského období Edo poskytovaly sexuální služby svým mecenášům, jsou kladnými postavami, na rozdíl od mužů prodávajících sex v Anglii za regentského období. Jejich příběhy ožívají díky vtipnému podání autorky i peprnému obrazovému materiálu, který čítá na 500 fotografií či ilustrací.

Kate Listerová

přednáší na Trinity University v Leedsu a ve svých článcích popularizuje dějiny sexu. Pod heslem „Buďte zvědaví a nesuďte“ spustila roku 2015 projekt Whores of Yore, který dává prostor pro nepředpojatou diskusi o sexuální tematice. Její kniha Podivuhodná historie sexu (č. Paseka 2022) se stala bestsellerem i v českém překladu.

Mijazaki a jeho svět

Hajao Mijazaki vyrůstal v postapokalyptické atmosféře Japonska po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki. Právě zde se rodí jedna z interpretačních linií knihy, která zdařile kombinuje režisérovu biografii s výkladem jeho filmů a přináší spoustu detailů o Mijazakiho životě, inspiracích či tématech, ať už jde o silné hrdinky, environmentální noční můry, nebo vize utopických společností.

Mijazakiho kultovní snímky jako Můj soused Totoro, Princezna Mononoke nebo Cesta do fantazie otevřely Západu umění japonské animované tvorby a dodnes ovlivňují celosvětovou popkulturu od komiksů po videohry. Odpověď, proč je právě Mijazaki tak vlivný, nabízí kniha, která podle mnohých patří k zásadním publikacím, jež čtenáře seznamují se světem anime a mangy.

Susan Napierová

listopad 2023

pevná vazba

324 stran

ISBN 978-80-7637-330-3

(1955) studovala na Harvardově univerzitě. Tamtéž také přednášela na katedře východoasijských studií, dnes je profesorkou japonského programu americké Tuftovy univerzity. Jako kritička se zaměřuje na japonské anime a mangu.

Ještě jeden level

Jak číst videohry od Fortnite po Resident Evil

Jak videohry zobrazují konec světa? Proč jsou tak populární simulátory chození? Jak gamifikujeme každodennost pomocí aplikací z rodu Pokémon Go? Jak se z masově hraných her jako Fortnite stal prostor pro virtuální koncerty a reklamu? Co nacházíme ve hrách, které se tak podobají práci a simulují nám zaměstnání kombajnisty nebo řidiče v dálkové kamionové dopravě? Proč jsou tak populární hry z druhé světové války?

Poučený průvodce od Death Stranding a Tomb Raidera přes Call of Duty a Dark Souls k League of Legends a Resident Evilu otevírá videohry novému čtení a odhaluje, že některé z nich mohou být třeba spalující společenskou kritikou jako ty největší romány. Na příkladech těch uměleckých i nejkomerčnějších her současnosti ukazuje, jak se staly médiem 21. století, které patří k životnímu stylu nejen nejmladších generací.

prosinec 2023

měkká vazba

240 stran

ISBN 978-80-7637-385-3

Ondřej Trhoň

(1993) se narodil v Pardubicích, dětství prožil v Chlumci nad Cidlinou. Na FSV UK absolvoval žurnalistiku, na FF UK studia nových médií. Dlouhodobě spolupracuje mj. s filmovým měsíčníkem Cinepur, A2, Revue Prostor, ČT Art nebo Radiem Wave, kde připravoval seriál vědeckých rozhovorů Otevřené hlavy. Podílí se na vývoji videoher ve studiu Charles Games, kde vznikla oceňovaná hra Attentat 1942.

Pro děti a mládež Komiks

Ani holka, ani kluk

Končí školní rok, všechny děti se těší na prázdniny s kamarády, jen Lukáš se bojí, že bude sám. Ve třídě totiž každý patří do nějaké skupinky, holky se začínají malovat a kluci hrají hry na mobilech, ale Lukáš nikam nezapadá. Jednoho dne si vezme, co mu nepatří, a probudí se v něm nové pocity. Zjišťuje, že na světě jsou lidé, kteří se necítí být ani muži, ani ženami, a rozhodne se pátrat po jejich osudech.

Od původních obyvatel Ameriky přes Indii, Mexiko, Albánii až po New York… Lukáš začíná chápat, že svět je kouzelné místo, v němž se může cítit dobře úplně každý. Jeden z nejzajímavějších ilustrátorů nejmladší generace sleduje v dětské knize téma, které je mu bytostně vlastní.

Marto Kelbl

ISBN 978-80-7637-407-2

(1996) vystudoval ateliér ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity, výtvarné zkušenosti sbíral v Portugalsku, USA, Francii či Itálii a nyní žije v Plzni. Věnuje se autorským knihám, jeho sbírka ilustrovaných palindromů Tam a zpět (knižně 2023) získala druhé místo ve studentské kategorii Nejkrásnějších knih roku 2020 a o rok později též bodovala v soutěži Book in Progress. Diplomová práce They Them (2022), jež je základem knihy Ani holka, ani kluk, přivedla Marta Kelbla mezi finalisty soutěže Czech Grand Design.

Ještěrky

Agnes, Kiki a Klára už si tohle léto dokonale naplánovaly. Tedy hlavně Kiki, která chce o prázdninách stanovat na louce za městečkem, lovit potravu a užívat si nekonečnou svobodu. Klára její nadšení nesdílí, přece nebude bez sprchy a kosmetiky. Agnes má radost, protože se zbaví otravného mladšího bráchy Jonáše a užije si konečně pořádné dobrodružství, i když má cukrovku.

A pak se to pokazí. Proti stanování protestuje nevrlý soused Pačes a okolo se potulují podivní trampové. A jak se o holčičím táboře dozvěděli kluci ze třídy? Když holkám někdo zničí stan a ukradne část výbavy, dá se parta do pátrání. Budou to nakonec opravdu ty nejlepší prázdniny všech dob?

Tereza Kopecká

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

srpen 2023

měkká vazba

136 stran

ISBN 978-80-7637-341-9

(1984) má vášeň pro příběhy, vydala několik dětských knih a její dlouholetou touhou bylo napsat scénář pro komiks, inspirovaný skutečným životem. To se jí povedlo a v roce 2021 napsala Naprostou šílenost (Paseka & Pasparta), za kterou obdržela cenu Muriel.

Tomáš Kopecký

(1982) je lenoch, který nerad píše medailonky, hlavně ty o sobě. Kreslil si jako dítě, kreslil si ve škole a kreslí i teď. Nakreslil pár her a knih a je absolutně nadšený z toho, že konečně nakreslil i komiks. Za Naprostou šílenost byl nominován na nejrůznější ocenění, objevila se i ve výběru Nejlepší knihy dětem.

Než stačil Jonáš zaprotestovat, přijel autobus, spolykal zástup dětí a jednu stařenku s holí, které Klára pomohla zmáčknout tlačítko pro výdej lístku, a odfrčel k náměstí, kde vystupovali žáci základní školy. Agnes tentokrát neodvedla Jonáše do třídy, nýbrž jen do šatny, a řekla mu, že odteď už do třídy chodí sám jako všechny ostatní děti. Nečekala na jeho výhrůžky ani na nechutné pitvoření a pokračovala ke své šatně. Jestliže nedokážou vychovat Jonáše rodiče, ona si to klidně vezme na starost. A začne tím, že se postará o intenzivní výcvik samostatnosti.

„To bylo rychlý,“ usoudila Klára, která si zatím stihla zout jen pravou botu.

„Jo. A tak už to bude každej den. Končím s voděním za ručičku,“ řekla zamračená Agnes, zula si boty, zakopla je pod lavičku a vklouzla do zelených sandálů. „Jo a co jste mi to vlastně chtěly říct?“

Kiki ztišila hlas. „Mám plán na léto. Boží plán!“

Bažina v obýváku

Jáchym a Josefína navštěvují cizí planety. Zabydleli byt přibližně dvěma sty tisíci koček. Vymysleli hru „Čuchni si k mojí ponožce“. Mají rádi růžové nosorožce, co dělají duhu. A dokonce vám prozradí, co je to kydel. Všechny příběhy v této knize se skutečně odehrály. Hlavně ten o bažině, která se rozprostírá v obýváku. Zážitky sourozenců se v hravém i rozpustilém komiksu proměňují ve výlety do světů plných fantazie. Mizí během nich rozdíly mezi realitou a dětskou představivostí, každodennost se v kruhu milující rodiny proměňuje v pestrobarevná dobrodružství.

Jejich příběhy přímo vyzývají ke společnému čtení a hraní. Děti i rodiče si čtení užijí po svém a všichni se na stránkách knihy uvidí. Opakuje se tu motiv hry, dětského pábení i rodičovství, kdy jsou náročné dny vykoupené jiskrou v očích dětí a jejich schopností vytrhnout dospělého ze strastí všedního dne. Kreslený humor se tu potkává s komiksovou poezií.

vychází s podporou Ministerstva kultury České

republiky

Kristýna Plíhalová

Srdcovka

Autobiografie, romance, nebo vyznání milovanému médiu, jakým je pro autorku komiks? Od každého trochu. A především příběh, který vyžadoval odvahu, aby mohl být takto upřímně vyprávěn. Hlavní hrdinka Štěpánka nás provází svými intimními zkušenostmi od puberty po současnost a přitom zkoumá nepsaná pravidla lásky a vztahů. Štěpánčiny představy o vztazích formovalo soužití s rodiči na sídlišti v devadesátých letech, tehdy oblíbené časopisy pro dívky a televizní seriály ze Západu. Autorka reflektuje svět online seznamek a chatů, moderní aplikace spojené často s nezávazným sexem nebo toxické vztahy. Provází nás vysokoškolskými večírky i pocity osamělosti, nabourává představy o tom, co to vlastně znamená být mladou ženou či mužem, a svěřuje se také s vlastní zkušeností se zneužitím.

vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky

září 2023

pevná vazba

232 stran

ISBN 978-80-7637-444-7

Nejrozsáhlejší dílo Štěpánky Jislové je příhodným vrcholem její desetileté kariéry a dvousetstránkovým důkazem o evoluci českého komiksu.

Štěpánka Jislová

(1992) vystudovala Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a své krátké komiksové příběhy publikovala od roku 2013 v řadě domácích i zahraničních sborníků. Podílela se na komiksech Češi (2016), Milada Horáková (2020), Hon na Macbetha (2022) nebo Supro: Hrdinové na dluh (2023). Komiks Bez vlasů (Paseka 2020), který kreslila podle autobiografických zážitků Terezy Drahoňovské, získal cenu Muriel pro nejlepší komiks roku.

Prašina: Křídový panáček

Souborné vydání

Od událostí knižní trilogie uplynuly dva roky. Prašina se proměnila, nad starými střechami se tyčí siluety jeřábů, kamenné domy vyklízí prostor sklu a oceli a dávná tma nevyhnutelně prohrává svůj boj se světlem. Jenže co když na sebe tma dokáže vzít lidskou podobu? Nový domov přichází na Prašinu hledat mladík Vašek a brzy na vlastní kůži pocítí, že zdejší klid je jen zdánlivý – pod skořápkou všedního života stále dřímají stará tajemství. Na Prašině začne řádit tajemný žhář a na ohořelých stěnách se objeví podivný symbol.

Komiksová série Křídový panáček získala cenu Muriel za nejlepší kresbu, nominaci na Zlatou stuhu a byla zařazena do katalogu Nejlepší knihy dětem. Nyní všech sedm sešitů konečně vychází v jedné vázané knize.

Karel Osoha

říjen 2023

pevná vazba

192 stran

ISBN 978-80-7637-445-4

(1991) patří k předním komiksovým autorům. Za album Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci získal svou první cenu Muriel pro nejlepšího kreslíře. Díky ilustracím pro Prašinu a za první díl trilogie Návrat Krále Šumavy byl nominován mj. na Cenu Czech Grand Design. Vytvořil storyboardy pro oceňované filmy Arvéd a Křižáček.

Vojtěch Matocha

(1989) vystudoval matematiku, dělal skautského vedoucího a dnes vyvíjí software. Jeho debut Prašina (2018) se těší oblibě čtenářů napříč generacemi a získal Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství a Cenu nočních spáčů Noci s Andersenem. Autorovi přinesl nominace na Magnesii Literu, Cenu Jiřího Ortena nebo Zlatou stuhu.

V hlavě Sherlocka Holmese

Případ podezřelé vstupenky

Dřív než byl stvořen marvelovský vesmír, dřív než nad Gothamem přeletěl netopýří muž, zrodil se ve viktoriánské Anglii největší superhrdina všech dob – Sherlock Holmes. Poprvé se objevil v románu Studie v šarlatové před 140 lety, jeho hvězda však nepřestává zářit. Geniální mozek, výstřední povaha i náchylnost k drogám fascinují generace čtenářů i tvůrců. Teprve však v této komiksové knize máme možnost vstoupit přímo do detektivovy hlavy, do Sherlockova legendárního „paláce myšlenek“.

z francouzštiny přeložila

Šárka Belisová

vychází s podporou Ministerstva kultury

České republiky

říjen 2023

pevná vazba 104 stran

ISBN 978-80-7637-406-5

Londýn sužují záhadná zmizení a stopou se zdá být vstupenka na kouzelnické představení. Každá strana komiksu slibuje nejen potěšení z překvapivých a detailních ilustrací, ale hlavně další krok k vyřešení zločinu. Pátrání se totiž odvíjí přímo před našima očima jako červená niť, kterou můžeme při listování opakovaně hledat a sledovat. Originální Sherlockův příběh, jehož výtvarná stránka českému čtenáři připomene třeba Káju Saudka, ocenili evropští knihkupci i porota slavného festivalu v Angoulême.

Benoit Dahan

svými ilustracemi přispívá do francouzských novin a časopisů a je rovněž vyhledáván jako ilustrátor dětských knih. Jeho první komiksovou sérií byla řada Psycho-Investigator.

Cyril Liéron

je výtvarník, jako kolorista pracoval na řadě komiksů. V hlavě Sherlocka Holmese je jeho první angažmá v roli scenáristy.

Bludy v hlavě

Úzkosti, pochybnosti a jiní spolubydlící

Nejsi dost dobrý. Zkrátka jsi měla štěstí. Ostatní jsou lepší a kvalifikovanější než ty. Přepadly vás někdy uprostřed noci podobné pochybnosti?

Přemýšlíte občas o tom, co jste mohli říct jinak v rozhovoru před dvěma lety? Něco vás nutí milionkrát prohlížet jednu a tu samou smsku, abyste zjistili, jak to odesílatel „skutečně“ myslel?

Alfonso Casas, jeden z nejpopulárnějších katalánských tvůrců komiksu, je na tom stejně. O svém životě s monstry, která žijí v jeho hlavě, nakreslil intimní i humorný komiks a do vedlejších rolí obsadil příšerky, které zosobňují strachy, pochyby, traumata, toxické myšlenky, obavy z nejisté budoucnosti či sociální úzkost. Vznikl tak bestiář současné společnosti, který se stal senzací a vychází například ve Spojených státech nebo Číně. „Úzkostmi či pochybnostmi občas trpí i ten nejšťastnější člověk na světě. Alfonso Casas nám ukazuje cestu, jak se s nimi smířit,“ říká terapeut Honza Vojtko, který tento komiks nám i našim čtenářům doporučil.

vychází s podporou Katalánského institutu

září 2023

měkká vazba

144 stran

ISBN 978-80-7637-446-1

Alfonso Casas

si už odmalička kreslil a byl obklopený komiksy. Po studiu pedagogiky se přestěhoval do Barcelony, začal se živit jako ilustrátor a spolupracoval se společnostmi Nescafé, Netflix nebo Greenpeace. Komiksy publikuje přes deset let, titul Amores minúsculos (Malé lásky) z roku 2012 se dočkal i divadelního zpracování.

ze španělštiny přeložila Anna Štádlerová

Amulet 8

Příběh Amuletu vrcholí v předposledním dílu série! Emily ztratila kontrolu nad svým kamenem a musí najít způsob, jak uniknout vlivu tajemného hlasu. Mezitím se její bratr Navin vydává na vesmírnou stanici, kde se připravuje na boj s blížícími se silami, které hodlají planetu připravit o všechny její zdroje. Emily a Navin musí být chytřejší a silnější než kdy dřív, aby zajistili přežití Alledie.

Pohádková fantasy Amulet se stala základním kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Její autor Kazu Kibuishi v ní spojuje vlivy ze Star Wars, Pána prstenů, Alenky v říši divů nebo ze série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. výročí ilustroval.

Kazu Kibuishi

z angličtiny přeložil Michal Prokop

srpen 2023

pevná vazba

208 stran

ISBN 978-80-7637-293-1

(1978) se narodil v Tokiu, ale už jako dítě se s matkou a bratrem přestěhoval do Spojených států. Vystudoval filmovou vědu na Kalifornské univerzitě, v jeho tvorbě došlo ke splynutí japonského a západního přístupu k popkultuře, vizualitě i komiksovému vyprávění. Za prvotinu Daisy Kutter: The Last Train získal cenu YALSA za nejlepší titul pro děti a mládež. Je editorem oceňované komiksové antologie Flight, ale nejvíc ho proslavila fantasy série Amulet. Byla přeložena mimo jiné do estonštiny, francouzštiny, hebrejštiny, italštiny, nizozemštiny, norštiny nebo švédštiny.

Nakladatelství Paseka Vítkova 286, 186 00 Praha 8 knihy@paseka.cz paseka.cz facebook.com/knihypaseka instagram.com/knihypaseka

Ediční plán ilustroval Marto Kelbl Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín