Vrabelová, Šlapeta, Jaroš, Žentel: Brno moderní II. / ukázka by Nakladatelství Paseka

Uznávaný historik architektury a vysokoškolský pedagog Vladimír Šlapeta (1947), propa gátor moderní architektury doma i v zahraničí, působil od sedmdesátých let do současnosti v mnoha vedoucích funkcích (Národní technické muzeum v Praze, 1991–1997 a 2003–2006 děkan FA ČVUT, 2006–2010 děkan FA VUT) a je členem Akademie der Künste v Berlíně. Milan Jaroš (1979) je stálým fotografem časopisu Respekt. Jeho práce získaly řadu oce nění v soutěžích Czech Press Photo, Frame, Unicef Photo Award, Unicredit Photo Award. Lukáš Žentel (1976) se od studií na pražské FAMU soustřeďuje na fotografování archi tektury. Zároveň externě pracuje na sbírce portrétů pro Paměť národa.

V ediční řadě Velkých průvodců po architektuře Paseka dále nabízí

Praha moderní Historické centrum

Praha moderní II Levý břeh Vltavy

Praha moderní III Pravý břeh Vltavy

Praha moderní IV 1950–2000

Brno moderní 1890–1948 non-fiction • architektura ISBN 978-80-7432-920-3 399 Kč

1949–2000

BRNO MODERNÍ II

Architektka Renata Vrabelová (1959) se od roku 2000 zabývá výzkumem a propagací moderní architektury a udržitelného stavění. Je editorkou řady publikací o brněnské ar chitektuře XX. století, od roku 2016 pracuje v Metodickém centru moderní architektury ve vile Stiassni v Brně.

renata vrabelová , vladimír šlapeta

Dějinné peripetie druhé poloviny XX. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy socialistického realismu nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem tzv. bruselského stylu se staly hotely Continental a Interna tional, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena bruta listní budova Ingstavu ve Štýřicích. Areál Innogy, vybudovaný původně pro Jihomoravskou plynárenskou, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí hightech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představuje slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými ob jekty a medailonky architektů.

rena

ta v r abel

BRNO

Ve l k ý 1949–

průvo

2000

o vá

vlad

imír

MODER

šlap

NÍ II

dce po archit ektu

foto g a lu k r a f i e m i l an ja áš že roš ntel

e ta

ře

B rno-m ěs t o park Obilný trh

Žerotínovo náměstí

Veveří

eš

Úd oln í

Jošto

Go ra

Úd

Komenského náměstí

ova

ní

S o ln

Brno-město

ič n í

Huso va

Peli

hrad Špilberk

cova

park Špilberk

Pe lic ov a

Staré Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

hranice městských částí 0

100

150

Moravské náměstí d lo v a

Jošto

elt

liš

Zábrdovice

tě

its

ká

nská

Běhou

dle Div

M ě n ín ská v o N o b ra n s k á

M ino rit sk á O

ká

lí

Ulič

Kapucínské náměstí

ác ka V

Havl

d Ná

va ešo

obr

Brno ní ra ž hlavní nádraží

park Denisovy sady

fská

Jose

ká

lav

t ro

F ra n t i š

kova

ská

M a s a ry

t in á ř

fská

ká

Jose

nick

Huso

ská

Kvě

Ben

ans

Rad

čová

rlí

Zelný trh

eln

nsk

c Prů

ká

Já

8 kup

elt

Starobrně nská

Bis

št

lá

Kobližná

Malinovského náměstí

č me

Dominikánské náměstí

Náměstí Svobody

Zá

ká ni

řá k o

Vac ho va

ova

sk 4

nova

Če

Kozí

Dvo

Brno-město 2

arto

hove

ká

Beet

R a š ín

Jakubské náměstí

á s k 15

uits

Moz

Jez

čn lni

Nov

B ra n

park Koliště

Huso

Ná

d ra

žn

Trnitá

lí

1 Nájemní dům družstva Agroprojektu / bytový dvojdům pod Špilberkem

architekta, někdejšího spolupracovníka Le Cor-

Údolní 503/21, 523/23, Brno-město

tonového skeletu s výplní z cihelných bloků. VŠ

Vladimír Beneš 1953–1955 Původní historický dům v řadové zástavbě Údolní ulice, vážně poškozený bombardováním, byl v létě 1946 zdemolován. Stavební bytové družstvo v padesátých letech přistoupilo k výstavbě šestipodlažního obytného dvojdomu s průjezdem do dvora s garážemi. Mírně zvýšený suterén, v němž jsou umístěny společné servisní místnosti a sklepy, tvoří spolu s přízemím sokl dvojdomu s náznakem bosáže, který je oddělen od dalších podlaží průběžnou římsou. Jednoduchý rytmus průčelí s francouzskými okny a dekorativní balustrádou prozrazuje rukopis zkušeného moderního 16 _ B r no mode rn í _B rn o - m ě s to

busiera Vladimíra Beneše, který se tak vyhnul monumentálnímu stylu stalinistické architektury. Konstrukčně je dům řešen na bázi železobe-

2 Hotel International

celorepublikově výjimečnou ukázkou tzv. bru-

Husova 200/16, Brno-město

tých let. Autory uměleckých děl a interiérových

Soutěžní návrh: Vilém Kuba, Jaroslav

prvků byli přední výtvarníci, z nichž někteří se

Ledvina, Miloslav Unzeitig

podíleli na výzdobě československého pavilo-

Po prověrkách v roce 1958: Miloslav

nu na Expo‘58 v Bruselu. Stanislav Libenský

Kramoliš, Arnošt Krejza, Zdeňka Kopecká,

a Jaroslava Brychtová vytvořili dekorativní

Miroslav Brabec, Zbyšek Kašpar

mříž schodiště, sgrafita a mozaika s hudebníky

1957–1962

jsou dílem Bohumíra Matala, autorem hodino-

selského stylu přelomu padesátých a šedesá-

vého číselníku se zvěrokruhem v recepci je Jan Po založení mezinárodních strojírenských ve-

Maria Najmr. Torzo vytvořil Ladislav Martínek,

letrhů na výstavišti vznikla potřeba rozšíření

sedící dívku a keramickou mříž Konrád Babraj,

hotelové kapacity města. Pro první z nových

tříbarevné sgrafito František Chmelař a Jan

hotelů byl vybrán pozemek v Husově ulici

Rajlich st., Miloslav Klinger je autorem dvou

mezi magistrátem a Moravskou galerií, který

dekorativních stěn a již neexistující plastika

byl před válkou rezervován pro druhou budo-

z tepaných plechů byla dílem Bohdana Laciny

vu radnice. Ze soutěže vyšel vítězně návrh ko-

a Miloše Axmana. V exteriéru pod terasou je

lektivu pod vedením Viléma Kuby, absolventa

umístěna plastika Sylvy Lacinové Pohostinství

Gočárovy školy na pražské akademii. Vilém

a na severní fasádě reliéf Slunce.

Kuba však v roce 1958 neprošel kádrovými

Bohužel i z této „ikony bruselu“ v poslední

prověrkami, byl od projektu odstaven a vyho-

době mizí nejhodnotnější prvky, a pokud zů-

zen ze Stavoprojektu. Návrh potom dokončil

stanou zachovány, bývají zcela bez kontextu

kolektiv Miloslava Kramoliše. Stavba, ukotvená

zakomponovány do nových interiérových

do svahu směrem k Veselé ulici, z níž je or-

úprav. Výtvarná díla jsou buď zcela odstraně-

ganizován vstup od města, vytváří na druhé

na, nebo přemístěna a nevhodnou manipulací

straně odstoupením od uliční čáry Husovy uli-

poničena. Skutečnost, že původní strop s hra-

ce reprezentativní předprostor k příjezdu před

vou diamantovou strukturou v kavárně byl na-

hotel. Budova si do nedávné doby uchovala

hrazen rovným podhledem, ukazuje na zásadní

většinu původní výtvarné výzdoby, která byla

nepochopení hodnoty stylu. VŠ, RV

1 7 _ B r no m o d ern í _B rn o - m ě sto

3 Divadlo opery a baletu / Janáčkovo divadlo

s Vilémem Zavřelem opět vítězně, tentokrát

Rooseveltova 31/7, Brno-město

kladem definitivního projektu, v dalším procesu

Vítězný soutěžní návrh: Jan Víšek,

však doznal řady modifikací poté, co Jan Víšek

Vilém Zavřel

odešel do důchodu a návrh dokončil tým archi-

Projekt: Otakar Oplatek, Vilém Zavřel

tektů ve Stavoprojektu. Exteriér klasicizující

Interiéry: Ivan Ruller, Boleslav Písařík,

kompaktní budovy ukrývá přehledný, důstojný

Libuše Pokorová

a funkčně i technicky velmi dobře zvládnutý

1958–1965 Když bylo po válce upuštěno od myšlenky postavit české národní divadlo při vyústění Veveří ulice, vypracoval Jan Víšek několik návrhů pro nově vyhlédnuté staveniště v parku mezi Roo seveltovou ulicí a Kolištěm, nejprve ve funkcionalistickém a v roce 1950 v mírně klasicizujícím stylu. V roce 1956 však byla vypsána nová soutěž, z níž vyšel Jan Víšek ve spolupráci 18_Br no mode rn í _B rn o - m ě s to

s návrhem v klasicizujícím, schinkelovském duchu. Velkorysý dispoziční rozvrh sice zůstal zá-

interiér. Architekturu doplňuje výtvarná vý-

Fišárka a bustu Leoše Janáčka od Miloše Ax-

zdoba – v exteriéru pomník Leoše Janáčka od

mana, umístěnou původně centrálně na po-

Stanislava Hanzla, sousoší bratří Mrštíků od

destě schodiště, nahradila po rekonstrukci

Vincence Makovského a Stanislava Hanzla, pa-

interiérů v roce 2019 stěna s plasticky ztvár-

rapety hlavního průčelí z tepaného měděného

něnými tituly devíti oper Leoše Janáčka. Výplně

plechu od Evy Kmentové a Olbrama Zoubka.

z barevného hutního skla na podestách obou

Ten byl také autorem moravské orlice u hlav-

schodišť navrhli Stanislav Libenský a Jaroslava

ního schodiště a plastiky Niké. Ve vestibulu

Brychtová. Keramický reliéf v Klubu umělců je

dominuje gobelín Liška Bystrouška od Aloise

dílem Idy a Vladislava Vaculkových. RV

1 9_ B r no m o d ern í _B rn o - m ě sto

4 Oděvní družstvo Vkus

velké asanace na přelomu XIX. a XX. století

Veselá 199/5, Brno-město

jekt architektů z brněnského Stavoprojektu

Arnošt Krejza, Karel Žák, Miloslav Kramoliš,

obsahoval kromě mezinárodního hotelu také

František Sláma

nerealizované návrhy radnice a ubytovny pro

Interiéry: Olga Drápalová

zahraniční studenty. V sousedství pozemku,

1961–1966

kde historicky stála gotická kaple Panny Marie,

a bombovým útokem v listopadu 1944. Pro-

naproti zadní fasádě prvorepublikové MoravProjekt budovy pro oděvní družstvo byl sou-

ské, dnešní Komerční banky, vznikly provozní,

částí komplexního řešení území pod svahem

obchodní a reprezentační prostory pro výrob-

Špilberku mezi ulicemi Husovou a Veselou,

ce malosériové konfekce včetně zakázkového

uvolněného zejména urbanistickým zásahem

krejčovství. RV

20_ B r no mode rn í _B rn o - m ě s to

Hlavní hmotu sedmipodlažní budovy tvoří

patře s průhledem do přízemí. Reprezenta-

provozní část s kancelářemi a dílnami s pro-

tivní otevřený prostor prvních dvou podlaží je

sklenou fasádou, ze které vystupuje dvou-

v současné době rozdělen pro účely nájemců.

podlažní, plnými parapety a pásy velkých

K odpočinku s výhledem na střešní krajinu his-

oken horizontálně členěný arkýř s dílenskými

torického centra měla sloužit střešní terasa.

a zkušebními prostory, to vše na plně proskle-

Prostory vhodné pro konání kontraktačních

ném soklu parteru s výkladci prodejen. Hlavní

i veřejných módních přehlídek byly umístěny

vstup do obchodních prostor je krytý arkýřem

ve výběžku, který jako most překlenul krátkou

a deskou markýzy s původně svítícím modrým

schodišťovou pasáž a propojil budovu Vkusu

logem družstva Vkus. Odtud je po točitém

s hlavním společenským podlažím sousedního

„bruselském“ schodišti, neseném jednou stře-

hotelu, jehož součástí se stal později. RV

dovou schodnicí, přístupná galerie v prvním 2 1 _ B r no m o d ern í _B rn o - m ě sto

5 Rekonstrukce interiéru kina Moskva / Scala Moravské náměstí 127/3, Brno-město Jaroslav Šmídek Interiéry: Lubor Lacina 1962–1965, 1971 Budova, ve které se nachází dnešní Univerzitní kino Scala, byla postavena jako víceúčelový palác Družstva obchodních a průmyslových zaměstnanců (DOPZ). Autorství návrhu paláce DOPZ z let 1926–1927 je přisuzováno Zikmundu Kerekesovi nebo Ottovi a Karlu Kohnovým. Suterénní prostory budovy byly řešeny s ohledem ke konferenčním a společenským účelům. Kinosál, k němuž přináleží i kavárna, byl tehdy s kapacitou 800 sedadel největším kinem v Brně. Název kina se během XX. století měnil: původně DOPZ, později Sca-

dovy podle projektu Lubora Laciny pro účely

la (1935), pak Moskva (1948), Scala (1968),

podniku Hutní projekt proběhla v roce 1952

znovu Moskva (1969) a nakonec od roku

v duchu socialistického realismu. Ke spoluprá-

1991 opět Scala. Požár paláce během války

ci na výtvarném řešení interiéru si architekt

kino nepoškodil. Zásadní úprava fasády bu-

přizval svoji sestru sochařku Sylvu Lacinovou

22_Br no modern í _B rn o - m ě s to

a sochaře Jiřího Marka. Kino v suterénu bylo

Interiéry s původním nábytkovým vybavením

přitom zachováno.

byly zachovány v designu sedmdesátých let.

Zásadní přestavbu prodělalo v roce 1957, kdy

Dřevěné obklady ve foyer ve formě střídavě

byl instalován systém širokoúhlé projekce Ci-

vypouklých a vydutých čoček jsou formálně pří-

nema Scope, což snížilo diváckou kapacitu. Vý-

buzné kovovým šablonám obkladů v pražském

znamná proměna interiéru do dnešní podoby

metru, stejně jako akustický obklad textilními

v roce 1971 souvisela s přestavbou pro 70mm

šablonami v kinosále. Dalšími materiály použi-

panoramatickou projekci, která kino povýšila

tými v interiéru jsou kromě dřeva a textilních

na premiérové.

povrchů mramor, mosaz, umělecky zpracovaný

V roce 2011 byl provoz kina ukončen a o dva

kov a sklo. RV

roky později znovu obnoven díky společnosti Aeropolis a Masarykově univerzitě. 2 3 _ B r no m o d e rn í _B rn o - m ě sto

15 Dům Kapitol

pektem k sousední stavbě z přelomu XIX. a XX.

Rašínova 692/4, Brno-město

nad nímž jsou vystavěna čtyři podlaží s páso-

Ludvík Grym, Jan Sapák, Jindřich Škrabal

vými okny „přes roh“ s parapety obloženými

1998–2000

alpskou rulou. Vstup v užším jižním průčelí je

století – proskleným dvoupodlažním parterem,

akcentován vertikálním prosklením přes celou Dům Kapitol je sedmipodlažní administrativní

výšku domu. Stavba také přebírá výšku římsy

budova v exponované poloze v sousedství kos-

sousedního domu a nad římsou je umístěna ati-

tela sv. Jakuba. Průčelí nejprve sleduje uliční

ka ozeleněné terasy ustoupeného posledního

čáru Rašínovy ulice, avšak na severní straně

patra. O oprávněnosti tohoto moderního řešení

uskakuje a vytváří protáhlý předprostor v se-

s rovnou střechou a pásovými okny v historic-

verojižním směru před hlavním portálem a věží

kém jádru Brna se autorům podařilo přesvědčit

kostela. Nároží Rašínovy ulice je členěno – s res-

památkové úřady po dlouhém úsilí. VŠ

3 3 _ B r no m o d e rn í _B rn o - m ě sto

8 Tržnice Eva / dnes administrativní budova s obchodními prostory Kopečná 938/3, Brno-Staré Brno Jan Doležal, Josef Glos, Břetislav Hetmer,

Stavba vytváří klín nároží mezi Vodní a Ko-

Milan Stehlík, Jaromír Walter – Studio 01

pečnou ulicí při vyústění do Nových Sadů.

1993–1994

Zužující se čtyřpodlažní objem modré barvy zakončený proskleným půlkruhem schodiště připomíná „parníkovou“ architekturu, která velmi dobře komunikuje s jednoduchou funkcionalistickou formou městských lázní od Bohuslava Fuchse. Krytý vstup vyrovnává výškový rozdíl mezi oběma postranními ulicemi. V ustoupeném patře se nachází penthouse ve tvaru kruhové výseče, v níž byla umístěna restaurace. Stavba, původně projektovaná jako tržnice, slouží dnes Policii České republiky. Jedná se o zdařilý příklad architektonicky a urbanisticky dobře zvládnuté novostavby na velmi obtížné parcele. VŠ

4 7 _ B r no m o d e rn í _St a r é B rno

2 Hotel Continental

patnáctipodlažní objekt ve tvaru Y s rozšíře-

Kounicova 680/6, Brno-Veveří

ní halou, nesený mohutnými pilíři, přechází

Zdeněk Řihák, Alois Semela, Vladimír Kovařík

do pavilonu restaurace s pilovitým zastřeše-

1960–1964

ním. V každém z 12 pater hotelu je umístě-

nou podnoží. Dvoupodlažní parter se vstup-

no vždy 19 pokojů. V nejvyšším, ustupujícím V roce 1958 bylo rozhodnuto, že při vyústění

podlaží s krytou terasou je umístěna vinárna

Kounicovy ulice do Janáčkova náměstí bude

s výhledem na město. V průčelích kontrastují

postavena jednoduchá ubytovna pro rostou-

stěny členěné lodžiemi se stěnami obloženými

cí potřeby návštěvníků Brna. Teprve později

hliníkem a hladkými štíty. Přírodní materiály

byl tento záměr změněn a rozšířen na nad-

jako kámen, mramor a dřevo jsou v interiérech

standardní hotel s kapacitou 228 pokojů,

temperovány neutrálními barvami – černou, še-

s restaurací, vinárnou a garážováním pro 20

dou a bílou – kombinovanými s tmavomodrými

hostů. Stavba je koncipována jako výškový

akcenty. Architektura hotelu, sledující tendenci

54_Br no mode rn í _Veveří

tzv. bruselského stylu, je doplněna vynikajícími výtvarnými díly – desetimetrovou betonovou sochou Ptáci Olbrama Zoubka a Ležící ženou Zdeny Fibichové, vitráže v interiérech vytvořili Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová a Čestmír Kafka a keramika je dílem Otakara Sivery. Ve vstupním předprostoru je umístěna pamětní deska připomínající rodný dům Adolfa Loose, jenž stával v těchto místech. V letech 1994–1997 prošel hotel důkladnou renovací a v roce 2011 byly přistavěny podzemní garáže a konferenční prostory, další rozšíření expanduje do dvora. Z původních interiérů bruselského stylu zůstala zachována vstupní hala s recepcí a schodištěm a některé povrchy společenských prostor v přízemí. Dominantní krychle přístavby a v poslední době realizované necitlivé rozšíření restaurace zastínily eleganci lomené siluety její původní střechy. VŠ 5 5 _ B r no m o d e rn í _Veveří